Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa
礼敬彼世尊、阿罗汉、正自觉者
Nītimañjarī
尼提曼阇利
1.
1.
Kulakkhaye [Pg.1] vinassanti,Kuladhammā sanantanā;
Dhamme naṭṭhe kulaṃ sabbaṃ,Adhammo abhibhū khalaṃ.
家族毁灭时,永恒的家法随之毁灭;家法毁灭时,非法便压倒整个家族。
2.
2.
Adhammābhibhavā dantā,Padussanti kulitthiyo;
Thīsu duṭṭhā sva dhammena,Jāyate vaṇṇasaṅkaro.
因非法横行,家族妇女被败坏;妇女被败坏时,便产生种姓的混杂。
3.
3.
Piyaṃ [Pg.11] bhāse guṇaggāho,Sūro siyā vikantano;
Dātā candasamā nārī,Diṭṭhaṃ diṭṭhaṃ nahāsaye.
应说悦耳语,称赞美德;应为能斩断之勇士;女子应为如月之施者;于所见之事不应嘲笑。
4.
4.
Kutotthi [Pg.16] kumitte saccaṃ,Kudāre rativaḍḍhanaṃ;
Kudesamhi mano rammaṃ,Kurāje bhogasampadaṃ.
恶友何处有真实?恶妻何处增爱乐?鄙地何处心愉悦?暴君何处财富盈?
Saṅketeva [Pg.17] amittasmiṃ,Mittasmiṃ pi navissase;
Abhayā bhaya muppannaṃ,Api mūlāni kantati.
于敌应警惕,于友亦勿信;由无畏处所生之畏,甚至能斩断根基。
Adiṭṭhova [Pg.18] paro seyyo,Dummitto no vissāsiko.
未见之陌生人尚优,恶友则不可信赖。
Aggihomaphalaṃ [Pg.23] vedo,Satthaṃsīlaphalaṃ mataṃ;
Ratiputtaphalaṃ nārī,Dānabhuttiphalaṃ dhanaṃ.
火祭之果为《吠陀》,经教与持戒之果为正见;爱恋与子女之果为女子,布施与享用之果为财富。
Asaccaṃ [Pg.24] sāhasaṃ māyā,Mūḷhatta ma tilobhatā;
Asocaṃ niddayattañca,Thīnaṃ dosā sabhāvajā.
不实、鲁莽、欺诈,愚痴、极度贪婪,不净与无情,此乃女人天生之过。
Jāyāya [Pg.26] bhattuno bhāro,Sissena guruno kato;
Amaccakehi rājassa,Pitarānaṃ nijenaca.
妻子为丈夫荷担,弟子为师长,大臣为国王,子女为父母。
5.
5.
Uyyamena [Pg.27] hi sijjhanti,Kammāni na manorathā;
Na hi suttassa sīhassa,Pavīsanti mukhe migā.
诸事依精进而成,非依愿望;野兽不会自行进入沉睡雄狮之口。
Atisītaṃ [Pg.31] atiuṇhaṃ,Atisāyamidaṃ ahu;
Iti visaṭṭhakammante,Khaṇā accenti māṇave.
“过冷,过热,此已过晚”——如此荒废其业者,时机从彼等青年身边流逝。
Ādānassa padānassa,Kattabbassa ca kammuno;
Khippaṃ akayyamānassa,Kāle pivati sampadaṃ.
于应取、应舍、应行之事,不迅速作为者,时间将吞噬其成就。
Nādabbe [Pg.32] nihitā kāci,Kriyā phalavatī bhave;
Nabyāpārasatenāpi,Sukova pāṭhate bako.
任何施于不配者之行为,皆不会有成果;纵以百般努力,亦无法教白鹭如鹦鹉般说话。
Yo [Pg.34] dandhakāle tarati,Taraṇīye ca dandhaye;
Sukkhapaṇṇaṃ va akkamma,Atthaṃ bhañjati attano.
应缓时而急,应急时而缓者,彼毁坏自身利益,如踏碎枯叶。
6.
6.
Yaṃ [Pg.35] dadāti yaṃ bhuñjati,Tadeva dhanino dhanaṃ;
Aññe matassa kīḷanti,Dārehipi dhanehipi.
所施与所享,唯此是富人之财富;其死后,他人则以其妻、其财为乐。
Dānopabhogahīnena[Pg.39],Dhanena dhanino sukhaṃ;
Ko viseso daliddassa,Adhikaṃ dhanarakkhaṇaṃ.
若财富无布施与享用,富人何乐之有?与贫者何异?唯增守护之劳。
Nijasokhyaṃ [Pg.40] nirundhanto,Nīcabhogo mitampaco;
Dhanaṃ sañcayate yo so,Parabhāravaho pasu.
抑制自身之乐,享用鄙劣,饮食节制;彼积聚财富者,乃为他人负重之牲畜。
Yaṃ [Pg.41] ussukā saṅkharonti,Alakkhikā bahuṃ dhanaṃ;
Sippavanto asippāvā,Lakkhi vā tāni bhuñjati.
无福者勤勉积聚之众多财富,有福者,无论有无技艺,皆将享用。
7.
7.
Sampatyaṃ [Pg.48] mahataṃ cittaṃ,Bhave uppale komalaṃ;
Vipatyaṃca mahāsela,Silāsaṅghātakakkasaṃ.
顺境中,伟人之心如莲花般柔软;逆境中,则如大山岩石般坚硬。
8.
8.
Asambhabyaguṇaṃ [Pg.53] thutvā,Khedo mudhāva jāyate;
Avhāyaṃ canda mu llokya,Nacandota mu pāgamī.
赞叹不存之功德,唯徒然生起疲劳;呼唤并仰望月亮,月亮却不会向他走来。
9.
9.
Saccaṃ [Pg.59] mukhamhi dhāreyya,Kaṇṇe sutaṃ bhuje jayaṃ;
Hadayamhi khamaṃ vīraṃ,Lokādāsaṃca locane.
口中应持真实语,耳中应持所闻,臂中应持胜利;心中应持宽恕与勇气,眼中应持世间之明镜。
Saddamattaṃ [Pg.63] naphandeyya,Aññatvā saddakāraṇaṃ;
Saddahetuṃ pariññāya,Pamodo vā bhayo tathā.
未知声音之因,不应仅因声而动摇;彻知声音之缘由后,喜悦或恐惧方随之而生。
Sabbasuta [Pg.64] ma dhīyeyya,Hīnamukkaṭṭhamajjhimaṃ.
一切所闻,无论低劣、高尚或中等,皆应学习。
10.
10.
Dunnāriyā [Pg.68] kulaṃ suddhaṃ,Putto nassati lālanā;
Samiddhi anayā bandhu,Pavāsā madanā hirī.
纯净之家因恶女而毁,儿子因溺爱而毁,财富与亲人因非法而毁,羞耻心因远游与放逸而毁。
Lālaye [Pg.75] pañcavassāni,Dasavassāni tālaye;
Pattetu soḷasevasse,Puttaṃ mittaṃva ācare.
五年应娇养,十年须管教;待到十六岁,视子如友。
Lālane bahavo dosā,Lālane bahavo guṇā.
娇养有诸多过患,慈爱有诸多功德。
Pāpā [Pg.77] nivārayati yojayate hitāya,Guyhāni gūhati guṇaṃ pakaṭīkaroti;
Āpattikañca najahāti dadāti kāle,Sammitta lakkhaṇamidaṃ pavadanti santo.
能阻人作恶,能劝人行善,能守护秘密,能彰显功德;危难时不舍弃,适时给予帮助——圣者称此为挚友之相。
11.
11.
Dujjano [Pg.80] jīyate yutyā,Niggahena nadhīmatā;
Nipātyate mahārukkho,Tassamīpa khatikkhayā.
智者以计谋而非惩罚战胜恶人;大树之倾倒,是因其根旁被挖掘而毁。
Vane [Pg.83] migāca luddhānaṃ,Dujjanānañca sajjanā;
Akāraṇaverī honti,Tiṇabhakkhā supesalā.
林中之鹿于猎人,善良之人于邪恶者,皆为无故之敌;纵然彼等食草且温顺。
Pādalaggaṃ [Pg.86] karaṭṭhena,Kaṇḍakeneva kaṇḍakaṃ.
以工具拔足刺,如以刺拔刺。
Bālaṃ [Pg.87] napasse nasuṇe,Nacabālena saṃvase;
Bālenāllāpasallāpaṃ,Nakare nacarocaye.
不应见愚者,不应听其言;不应与愚者共住;不应与愚者交谈,亦不应赞同。
12.
12.
Upa kattuṃ yathā khuddo,Samattho natathāmahā;
Kūpo hi hanti pipāsaṃ,Natu pāyo mahambudhi.
小者能有所助益,大者则未必;井能解渴,大海则不然。
13.
13.
Ādānassa [Pg.95] padānassa,Kattabbassaca kammuno;
Khippaṃ akaramānassa,Kālo bhakkhati taṃ rasaṃ.
对于取、舍及应做之事,若不迅速行之,时间便会吞噬其精华。
Nakkhattaṃ [Pg.103] paṭimānentaṃ,Attho bālaṃ upajjhagā;
Attho atthassa nakkhattaṃ,Kiṃ karissanti tārakā.
等待星宿的愚者,利益会离他而去;利益才是利益的星宿,星星能做什么?
Ajarāmarova [Pg.105] pañño,Vijjamatthañca cintaye;
Gahitoviya kesesu,Maccunā dhammamācare.
智者应如同不老不死般,思考知识和利益;如同被死亡抓住头发般,应实行法。
14.
14.
Vajjā gurūca mantīca,Tayo raṭṭhābhisaṅkhatā;
Jīvīta dakkha kosānaṃ,Vaḍḍhanā nāsanāca te.
医师、国师与谋臣,此三者为国所重;彼等是生命、技能与财富的增长者与毁灭者。
15.
15.
Thirena [Pg.117] kammaṃ vaḍḍhati,Athirena turena no;
Phalanti samaye rukkhā,Sittāpi bahuvārinā.
事业由坚定而增长,非由不稳定与急躁;树木到时候才结果,即使被大量的水浇灌。
Vāyāmetheva [Pg.120] puriso,Nanibbindeyya paṇḍito.
人应努力,智者不应厌倦。
Payatano [Pg.122] tādiso neva,Kayyo yena phalaṃ nahi;
Selagge kūpakhaṇanā,Kathaṃ toyasamāgamo.
不应做那得不到成果的努力;在山顶挖井,水如何能汇集?
Ñāṇaṅkusena [Pg.123] sammaggaṃ,Niyyatyussāhakuñjaro.
以智慧为钩,精进之象得入正道。
Asamekkhitakammantaṃ,Turitābhi nipātinaṃ;
Tānikammāni tappenti,Uṇhaṃ va jjhohitaṃ mukhe.
不省察其业,仓促行事者;彼诸业将折磨他,犹如口吞炽热之物。
16.
16.
Chaddosā [Pg.126] puriseneha,Hātabbā bhūtimicchantā;
Niddā majjaṃ bhayaṃ kodho,Ālasyaṃ dīghasuttatā.
若人欲求福祉,当舍弃此六过患:睡眠、沉迷、怖畏、瞋恚、懈怠与拖延。
Na [Pg.130] divā suppasīlena,Rattimuṭṭhānadessinā;
Niccasoṇḍena mattena,Sakkā āvasituṃ gharaṃ.
白昼贪睡、厌恶夜起、恒常醉酒之人,无法治家。
Abhetabbamhi [Pg.137] bhāyanti,Bhāyitabbe nabhāyare;
Bhayābhaya vimuḷhā te,Jimhānugā ujuñjahā.
于不应惧处生惧,于应惧处不惧;彼等怖畏迷乱者,舍弃正直,随顺邪曲。
Yassa [Pg.139] manussabhūtassa,Natthi bhogāca sippakaṃ;
Kiṃ phalaṃ tassa mānussaṃ,Dvipādaṭṭho hi so migo.
若人空具人形,却无资财与技艺;其为人有何益?彼实乃两足之兽。
17.
17.
Nānopāyova [Pg.142] kattabbo,Sace bhaveyya attano;
Atthasiddhi yathākāmaṃ,Upāyo hi hitañjaso.
若欲如愿成就自身之利,当施种种方便;方便实为利益与正道。
Lañjadānabālisena[Pg.150],Kūṭaḍḍakāradhīvarā;
Vinicchayamahāmacchaṃ,Oṭṭenti lobhasāgare.
狡诈渔夫以贿赂为饵,于贪欲之海中,钓取判决之大鱼。
Yassete caturo dhammā,Vānarinda yathātava;
Saccaṃ dhammo dhīti cāgo,Diṭṭhaṃ so ativattati.
猴王啊,任何人若如你一般,具足此四法:真实、正法、坚毅与布施,他便能战胜敌对者。
18.
18.
Vidvāca [Pg.162] ratanaṃ nārī,Vīṇā sātthaṃ giraṃmahī;
Guṇavisesa māgamma,Guṇāni aguṇānica.
智者、宝物、女人、琵琶、有义之语、大地,皆依其特质,或为善,或为不善。
Dhanavā [Pg.164] balavā loke,Dhanā bhavati paṇḍito.
世间富人有势力,财富亦能成智者。
Sumane [Pg.165] nissito kīṭo,Nigguṇo hīnako sayaṃ;
Taṃ pupphehi maṇḍentānaṃ,Raññaṃ siropi rohati.
卑虫依附苏摩那花,自身无德且卑劣;然随饰花之王,亦能登上其首。
Alakkhikehi [Pg.168] sañcītā,Dhanabhogāca cintitā;
Lakkhikassa bhavantete,Lakkhivā suṭṭhubhuñjati.
无福者所积聚、所思虑之财富,终归有福之人;有福之人善加享用。
Khattiyo [Pg.171] seṭṭho jane tasmiṃ,Yo gottapaṭisārino;
Vijjācaraṇasampanno,So seṭṭho devamānuse.
于重种姓之人中,刹帝利为最胜;然明行具足者,于天人中为最胜。
Visāpi [Pg.182] amataṃ gaṇhe,Gūthato maṇimuttamaṃ;
Kaṇṭakapādapā pupphaṃ,Thirataṃ dukkulā varaṃ.
应从毒中取甘露,粪中取上等摩尼;应从荆棘树上取花,从卑劣族姓中取贤德。
Dhanissarādiguṇommi [Pg.189]-Vegena vāhitā pajā.
众生被财富、权力等功德之波浪急流所席卷。
19.
19.
Yassa tthi satataṃ mettā,Sabbalokasuvallabhā;
Kūpāyate samuddopi,Aggi tassa jalāyate.
若人恒怀慈爱,为一切世间所爱;于彼,大海变为井,烈火化为水。
20.
20.
Sakkharāyati merūpi,Visabhakkho sudhāyate;
Sasāyate migarāja,Byālo mālāguṇāyate;
Dolāyate chamācālo,Nānāvudhā tiṇāyare.
须弥山亦化为沙砾,毒食亦变为甘露;兽王变为兔,毒蛇变为花环;震动之大地变为摇篮,种种兵器变为草芥。
21.
21.
Sameva [Pg.202] sati ussāhe,Sukhavāho hitaṅkaro;
Ūne-dhike tathā nohi,Majjhago sādhu sabbadā.
当精进平等时,它带来安乐与利益;不足或过度则不然,行于中道恒为善。
Sādhu [Pg.208] kho paṇḍitonāma,Natveva atipaṇḍito.
智者诚然为善,然过慧者则不然。