বাংলা
পালিঅট্ঠকথাটীকাঅন্ন
1101 পারাজিক পালি
1102 পাচিত্তিয় পালি
1103 মহাবগ্গ পালি (বিনয়)
1104 চূলবগ্গ পালি
1105 পরিবার পালি
1201 পারাজিককণ্ড অট্ঠকথা-১
1202 পারাজিককণ্ড অট্ঠকথা-২
1203 পাচিত্তিয় অট্ঠকথা
1204 মহাবগ্গ অট্ঠকথা (বিনয়)
1205 চূলবগ্গ অট্ঠকথা
1206 পরিবার অট্ঠকথা
1301 সারত্থদীপনী টীকা-১
1302 সারত্থদীপনী টীকা-২
1303 সারত্থদীপনী টীকা-৩
1401 দ্বেমাতিকাপালি
1402 বিনয়সংগহ অট্ঠকথা
1403 বজিরবুদ্ধি টীকা
1404 বিমতিবিনোদনী টীকা-১
1405 বিমতিবিনোদনী টীকা-২
1406 বিনয়ালংকার টীকা-১
1407 বিনয়ালংকার টীকা-২
1408 কঙ্খাবিতরণীপুরাণ টীকা
1409 বিনয়বিনিচ্ছয়-উত্তরবিনিচ্ছয়
1410 বিনয়বিনিচ্ছয় টীকা-১
1411 বিনয়বিনিচ্ছয় টীকা-২
1412 পাচিত্যাদিযোজনাপালি
1413 খুদ্ধসিক্খা-মূলসিক্খা

8401 বিসুদ্ধিমগ্গ-১
8402 বিসুদ্ধিমগ্গ-২
8403 বিসুদ্ধিমগ্গ-মহাটীকা-১
8404 বিসুদ্ধিমগ্গ-মহাটীকা-২
8405 বিসুদ্ধিমগ্গ নিদানকথা

8406 দীঘনিকায় (পু-বি)
8407 মজ্ঝিমনিকায় (পু-বি)
8408 সংযুত্তনিকায় (পু-বি)
8409 অঙ্গুত্তরনিকায় (পু-বি)
8410 বিনয়পিটক (পু-বি)
8411 অভিধম্মপিটক (পু-বি)
8412 অট্ঠকথা (পু-বি)
8413 নিরুত্তিদীপনী
8414 পরমত্থদীপনী সংগহমহাটীকাপাঠ
8415 অনুদীপনীপাঠ
8416 পট্ঠানুদ্দেস দীপনীপাঠ
8417 নমক্কারটীকা
8418 মহাপণামপাঠ
8419 লক্খণাতো বুদ্ধথোমনাগাথা
8420 সুতবন্দনা
8421 কমলাঞ্জলি
8422 জিনালংকার
8423 পজ্জমধু
8424 বুদ্ধগুণগাথাবলী
8425 চূলগন্থবংস
8426 মহাবংস
8427 সাসনবংস
8428 কচ্চায়নব্যাকরণং
8429 মোগ্গল্লানব্যাকরণং
8430 সদ্দনীতিপ্পকরণং (পদমালা)
8431 সদ্দনীতিপ্পকরণং (ধাতুমালা)
8432 পদরূপসিদ্ধি
8433 মোগ্গল্লানপঞ্চিকা
8434 পযোগসিদ্ধিপাঠ
8435 বুত্তোদয়পাঠ
8436 অভিধানপ্পদীপিকাপাঠ
8437 অভিধানপ্পদীপিকাটীকা
8438 সুবোধালংকারপাঠ
8439 সুবোধালংকারটীকা
8440 বালাবতার গণ্ঠিপদত্থবিনিচ্ছয়সার
8441 লোকনীতি
8442 সুত্তন্তনীতি
8443 সূরস্সতীনীতি
8444 মহারহনীতি
8445 ধম্মনীতি
8446 কবিদপ্পণনীতি
8447 নীতিমঞ্জরী
8448 নরদক্খদীপনী
8449 চতুরারক্খদীপনী
8450 চাণক্যনীতি
8451 রসবাহিনী
8452 সীমাবিসোধনীপাঠ
8453 বেস্সন্তরগীতি
8454 মোগ্গল্লান বুত্তিবিবরণপঞ্চিকা
8455 থূপবংস
8456 দাঠাবংস
8457 ধাতুপাঠবিলাসিনিয়া
8458 ধাতুবংস
8459 হত্থবনগল্লবিহারবংস
8460 জিনচরিতয়
8461 জিনবংসদীপং
8462 তেলকটাহগাথা
8463 মিলিদটীকা
8464 পদমঞ্জরী
8465 পদসাধনং
8466 সদ্দবিন্দুপকরণং
8467 কচ্চায়নধাতুমঞ্জুসা
8468 সামন্তকূটবণ্ণনা
2101 সীলক্খন্ধবগ্গ পালি
2102 মহাবগ্গ পালি (দীঘ)
2103 পাথিকবগ্গ পালি
2201 সীলক্খন্ধবগ্গ অট্ঠকথা
2202 মহাবগ্গ অট্ঠকথা (দীঘ)
2203 পাথিকবগ্গ অট্ঠকথা
2301 সীলক্খন্ধবগ্গ টীকা
2302 মহাবগ্গ টীকা (দীঘ)
2303 পাথিকবগ্গ টীকা
2304 সীলক্খন্ধবগ্গ-অভিনবটীকা-১
2305 সীলক্খন্ধবগ্গ-অভিনবটীকা-২
3101 মূলপণ্ণাস পালি
3102 মজ্ঝিমপণ্ণাস পালি
3103 উপরিপণ্ণাস পালি
3201 মূলপণ্ণাস অট্ঠকথা-১
3202 মূলপণ্ণাস অট্ঠকথা-২
3203 মজ্ঝিমপণ্ণাস অট্ঠকথা
3204 উপরিপণ্ণাস অট্ঠকথা
3301 মূলপণ্ণাস টীকা
3302 মজ্ঝিমপণ্ণাস টীকা
3303 উপরিপণ্ণাস টীকা
4101 সগাথাবগ্গ পালি
4102 নিদানবগ্গ পালি
4103 খন্ধবগ্গ পালি
4104 সলায়তনবগ্গ পালি
4105 মহাবগ্গ পালি (সংযুত্ত)
4201 সগাথাবগ্গ অট্ঠকথা
4202 নিদানবগ্গ অট্ঠকথা
4203 খন্ধবগ্গ অট্ঠকথা
4204 সলায়তনবগ্গ অট্ঠকথা
4205 মহাবগ্গ অট্ঠকথা (সংযুত্ত)
4301 সগাথাবগ্গ টীকা
4302 নিদানবগ্গ টীকা
4303 খন্ধবগ্গ টীকা
4304 সলায়তনবগ্গ টীকা
4305 মহাবগ্গ টীকা (সংযুত্ত)
5101 এককনিপাত পালি
5102 দুকনিপাত পালি
5103 তিকনিপাত পালি
5104 চতুক্কনিপাত পালি
5105 পঞ্চকনিপাত পালি
5106 ছক্কনিপাত পালি
5107 সত্তকনিপাত পালি
5108 অট্ঠকাদিনিপাত পালি
5109 নবকনিপাত পালি
5110 দশকনিপাত পালি
5111 একাদশকনিপাত পালি
5201 এককনিপাত অট্ঠকথা
5202 দুক-তিক-চতুক্কনিপাত অট্ঠকথা
5203 পঞ্চক-ছক্ক-সত্তকনিপাত অট্ঠকথা
5204 অট্ঠকাদিনিপাত অট্ঠকথা
5301 এককনিপাত টীকা
5302 দুক-তিক-চতুক্কনিপাত টীকা
5303 পঞ্চক-ছক্ক-সত্তকনিপাত টীকা
5304 অট্ঠকাদিনিপাত টীকা
6101 খুদ্ধকপাঠ পালি
6102 ধম্মপদ পালি
6103 উদান পালি
6104 ইতিবুত্তক পালি
6105 সুত্তনিপাত পালি
6106 বিমানবত্থু পালি
6107 পেতবত্থু পালি
6108 থেরগাথা পালি
6109 থেরীগাথা পালি
6110 অপদান পালি-১
6111 অপদান পালি-২
6112 বুদ্ধবংস পালি
6113 চরিয়াপিটক পালি
6114 জাতক পালি-১
6115 জাতক পালি-২
6116 মহানিদ্দেস পালি
6117 চূলনিদ্দেস পালি
6118 পটিসম্ভিদামগ্গ পালি
6119 নেত্তিপ্পকরণ পালি
6120 মিলিন্দপঞ্হ পালি
6121 পেটকোপদেস পালি
6201 খুদ্ধকপাঠ অট্ঠকথা
6202 ধম্মপদ অট্ঠকথা-১
6203 ধম্মপদ অট্ঠকথা-২
6204 উদান অট্ঠকথা
6205 ইতিবুত্তক অট্ঠকথা
6206 সুত্তনিপাত অট্ঠকথা-১
6207 সুত্তনিপাত অট্ঠকথা-২
6208 বিমানবত্থু অট্ঠকথা
6209 পেতবত্থু অট্ঠকথা
6210 থেরগাথা অট্ঠকথা-১
6211 থেরগাথা অট্ঠকথা-২
6212 থেরীগাথা অট্ঠকথা
6213 অপদান অট্ঠকথা-১
6214 অপদান অট্ঠকথা-২
6215 বুদ্ধবংস অট্ঠকথা
6216 চরিয়াপিটক অট্ঠকথা
6217 জাতক অট্ঠকথা-১
6218 জাতক অট্ঠকথা-২
6219 জাতক অট্ঠকথা-৩
6220 জাতক অট্ঠকথা-৪
6221 জাতক অট্ঠকথা-৫
6222 জাতক অট্ঠকথা-৬
6223 জাতক অট্ঠকথা-৭
6224 মহানিদ্দেস অট্ঠকথা
6225 চূলনিদ্দেস অট্ঠকথা
6226 পটিসম্ভিদামগ্গ অট্ঠকথা-১
6227 পটিসম্ভিদামগ্গ অট্ঠকথা-২
6228 নেত্তিপ্পকরণ অট্ঠকথা
6301 নেত্তিপ্পকরণ টীকা
6302 নেত্তিবিভাবিনী
7101 ধম্মসংগণী পালি
7102 বিভঙ্গ পালি
7103 ধাতুকথা পালি
7104 পুগ্গলপঞ্ঞাত্তি পালি
7105 কথাবত্থু পালি
7106 যমক পালি-১
7107 যমক পালি-২
7108 যমক পালি-৩
7109 পট্ঠান পালি-১
7110 পট্ঠান পালি-২
7111 পট্ঠান পালি-৩
7112 পট্ঠান পালি-৪
7113 পট্ঠান পালি-৫
7201 ধম্মসংগণি অট্ঠকথা
7202 সম্মোহবিনোদনী অট্ঠকথা
7203 পঞ্চপকরণ অট্ঠকথা
7301 ধম্মসংগণী-মূলটীকা
7302 বিভঙ্গ-মূলটীকা
7303 পঞ্চপকরণ-মূলটীকা
7304 ধম্মসংগণী-অনুটীকা
7305 পঞ্চপকরণ-অনুটীকা
7306 অভিধম্মাবতারো-নামরূপপরিচ্ছেদো
7307 অভিধম্মত্থসংগহো
7308 অভিধম্মাবতার-পুরাণটীকা
7309 অভিধম্মমাতিকাপালি

中文
巴利義註複註藏外典籍
1101 巴拉基咖(波羅夷)
1102 巴吉帝亞(波逸提)
1103 大品(律藏)
1104 小品
1105 附隨
1201 巴拉基咖(波羅夷)義註-1
1202 巴拉基咖(波羅夷)義註-2
1203 巴吉帝亞(波逸提)義註
1204 大品義註(律藏)
1205 小品義註
1206 附隨義註
1301 心義燈-1
1302 心義燈-2
1303 心義燈-3
1401 疑惑度脫
1402 律攝註釋
1403 金剛智疏
1404 疑難解除疏-1
1405 疑難解除疏-2
1406 律莊嚴疏-1
1407 律莊嚴疏-2
1408 古老解惑疏
1409 律抉擇-上抉擇
1410 律抉擇疏-1
1411 律抉擇疏-2
1412 巴吉帝亞等啟請經
1413 小戒學-根本戒學

8401 清淨道論-1
8402 清淨道論-2
8403 清淨道大複註-1
8404 清淨道大複註-2
8405 清淨道論導論

8406 長部問答
8407 中部問答
8408 相應部問答
8409 增支部問答
8410 律藏問答
8411 論藏問答
8412 義注問答
8413 語言學詮釋手冊
8414 勝義顯揚
8415 隨燈論誦
8416 發趣論燈論
8417 禮敬文
8418 大禮敬文
8419 依相讚佛偈
8420 經讚
8421 蓮花供
8422 勝者莊嚴
8423 語蜜
8424 佛德偈集
8425 小史
8427 佛教史
8426 大史
8429 目犍連文法
8428 迦旃延文法
8430 文法寶鑑(詞幹篇)
8431 文法寶鑑(詞根篇)
8432 詞形成論
8433 目犍連五章
8434 應用成就讀本
8435 音韻論讀本
8436 阿毗曇燈讀本
8437 阿毗曇燈疏
8438 妙莊嚴論讀本
8439 妙莊嚴論疏
8440 初學入門義抉擇精要
8446 詩王智論
8447 智論花鬘
8445 法智論
8444 大羅漢智論
8441 世間智論
8442 經典智論
8443 勇士百智論
8450 考底利耶智論
8448 人眼燈
8449 四護衛燈
8451 妙味之流
8452 界清淨
8453 韋桑達拉頌
8454 目犍連語釋五章
8455 塔史
8456 佛牙史
8457 詞根讀本注釋
8458 舍利史
8459 象頭山寺史
8460 勝者行傳
8461 勝者宗燈
8462 油鍋偈
8463 彌蘭王問疏
8464 詞花鬘
8465 詞成就論
8466 正理滴論
8467 迦旃延詞根注
8468 邊境山注釋
2101 戒蘊品
2102 大品(長部)
2103 波梨品
2201 戒蘊品註義註
2202 大品義註(長部)
2203 波梨品義註
2301 戒蘊品疏
2302 大品複註(長部)
2303 波梨品複註
2304 戒蘊品新複註-1
2305 戒蘊品新複註-2
3101 根本五十經
3102 中五十經
3103 後五十經
3201 根本五十義註-1
3202 根本五十義註-2
3203 中五十義註
3204 後五十義註
3301 根本五十經複註
3302 中五十經複註
3303 後五十經複註
4101 有偈品
4102 因緣品
4103 蘊品
4104 六處品
4105 大品(相應部)
4201 有偈品義注
4202 因緣品義注
4203 蘊品義注
4204 六處品義注
4205 大品義注(相應部)
4301 有偈品複註
4302 因緣品註
4303 蘊品複註
4304 六處品複註
4305 大品複註(相應部)
5101 一集經
5102 二集經
5103 三集經
5104 四集經
5105 五集經
5106 六集經
5107 七集經
5108 八集等經
5109 九集經
5110 十集經
5111 十一集經
5201 一集義註
5202 二、三、四集義註
5203 五、六、七集義註
5204 八、九、十、十一集義註
5301 一集複註
5302 二、三、四集複註
5303 五、六、七集複註
5304 八集等複註
6101 小誦
6102 法句經
6103 自說
6104 如是語
6105 經集
6106 天宮事
6107 餓鬼事
6108 長老偈
6109 長老尼偈
6110 譬喻-1
6111 譬喻-2
6112 諸佛史
6113 所行藏
6114 本生-1
6115 本生-2
6116 大義釋
6117 小義釋
6118 無礙解道
6119 導論
6120 彌蘭王問
6121 藏釋
6201 小誦義注
6202 法句義注-1
6203 法句義注-2
6204 自說義注
6205 如是語義註
6206 經集義注-1
6207 經集義注-2
6208 天宮事義注
6209 餓鬼事義注
6210 長老偈義注-1
6211 長老偈義注-2
6212 長老尼義注
6213 譬喻義注-1
6214 譬喻義注-2
6215 諸佛史義注
6216 所行藏義注
6217 本生義注-1
6218 本生義注-2
6219 本生義注-3
6220 本生義注-4
6221 本生義注-5
6222 本生義注-6
6223 本生義注-7
6224 大義釋義注
6225 小義釋義注
6226 無礙解道義注-1
6227 無礙解道義注-2
6228 導論義注
6301 導論複註
6302 導論明解
7101 法集論
7102 分別論
7103 界論
7104 人施設論
7105 論事
7106 雙論-1
7107 雙論-2
7108 雙論-3
7109 發趣論-1
7110 發趣論-2
7111 發趣論-3
7112 發趣論-4
7113 發趣論-5
7201 法集論義註
7202 分別論義註(迷惑冰消)
7203 五部論義註
7301 法集論根本複註
7302 分別論根本複註
7303 五論根本複註
7304 法集論複註
7305 五論複註
7306 阿毘達摩入門
7307 攝阿毘達磨義論
7308 阿毘達摩入門古複註
7309 阿毘達摩論母

English
Pali CanonCommentariesSub-commentariesOther
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

Français
Canon PaliCommentairesSous-commentairesAutres
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

Deutsch
Pali-KanonKommentareSubkommentareSonstige
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

हिंदी
पाली कैननकमेंट्रीउप-टिप्पणियाँअन्य
1101 पाराजिक पाळि
1102 पाचित्तिय पाळि
1103 महावग्ग पाळि (विनय)
1104 चूळवग्ग पाळि
1105 परिवार पाळि
1201 पाराजिककण्ड अट्ठकथा-1
1202 पाराजिककण्ड अट्ठकथा-2
1203 पाचित्तिय अट्ठकथा
1204 महावग्ग अट्ठकथा (विनय)
1205 चूळवग्ग अट्ठकथा
1206 परिवार अट्ठकथा
1301 सारत्थदीपनी टीका-1
1302 सारत्थदीपनी टीका-2
1303 सारत्थदीपनी टीका-3
1401 द्वेमातिकापाळि
1402 विनयसंगह अट्ठकथा
1403 वजिरबुद्धि टीका
1404 विमतिविनोदनी टीका-1
1405 विमतिविनोदनी टीका-2
1406 विनयालंकार टीका-1
1407 विनयालंकार टीका-2
1408 कंखावितरणीपुराण टीका
1409 विनयविनिच्छय-उत्तरविनिच्छय
1410 विनयविनिच्छय टीका-1
1411 विनयविनिच्छय टीका-2
1412 पाचित्यादियोजनापाळि
1413 खुद्दसिक्खा-मूलसिक्खा

8401 विसुद्धिमग्ग-1
8402 विसुद्धिमग्ग-2
8403 विसुद्धिमग्ग-महाटीका-1
8404 विसुद्धिमग्ग-महाटीका-2
8405 विसुद्धिमग्ग निदानकथा

8406 दीघनिकाय (पु-वि)
8407 मज्झिमनिकाय (पु-वि)
8408 संयुत्तनिकाय (पु-वि)
8409 अङ्गुत्तरनिकाय (पु-वि)
8410 विनयपिटक (पु-वि)
8411 अभिधम्मपिटक (पु-वि)
8412 अट्ठकथा (पु-वि)
8413 निरुत्तिदीपनी
8414 परमत्थदीपनी सङ्गहमहाटीकापाठ
8415 अनुदीपनीपाठ
8416 पट्ठानुद्देस दीपनीपाठ
8417 नमक्कारटीका
8418 महापणामपाठ
8419 लक्खणातो बुद्धथोमनागाथा
8420 सुतवन्दना
8421 कमलाञ्जलि
8422 जिनालंकार
8423 पज्जमधु
8424 बुद्धगुणगाथावली
8425 चूळगन्थवंस
8427 सासनवंस
8426 महावंस
8429 मोग्गल्लानब्याकरणं
8428 कच्चायनब्याकरणं
8430 सद्दनीतिप्पकरणं (पदमाला)
8431 सद्दनीतिप्पकरणं (धातुमाला)
8432 पदरूपसिद्धि
8433 मोग्गल्लानपञ्चिका
8434 पयोगसिद्धिपाठ
8435 वुत्तोदयपाठ
8436 अभिधानप्पदीपिकापाठ
8437 अभिधानप्पदीपिकाटीका
8438 सुबोधालंकारपाठ
8439 सुबोधालंकारटीका
8440 बालावतार गण्ठिपदत्थविनिच्छयसार
8446 कविदप्पणनीति
8447 नीतिमञ्जरी
8445 धम्मनीति
8444 महारहनीति
8441 लोकनीति
8442 सुत्तन्तनीति
8443 सूरस्सतीनीति
8450 चाणक्यनीति
8448 नरदक्खदीपनी
8449 चतुरारक्खदीपनी
8451 रसवाहिनी
8452 सीमविसोधनीपाठ
8453 वेस्सन्तरगीति
8454 मोग्गल्लान वुत्तिविवरणपञ्चिका
8455 थूपवंस
8456 दाठावंस
8457 धातुपाठविलासिनिया
8458 धातुवंस
8459 हत्थवनगल्लविहारवंस
8460 जिनचरितय
8461 जिनवंसदीपं
8462 तेलकटाहगाथा
8463 मिलिदटीका
8464 पदमञ्जरी
8465 पदसाधनं
8466 सद्दबिन्दुपकरणं
8467 कच्चायनधातुमञ्जुसा
8468 सामन्तकूटवण्णना
2101 सीलक्खन्धवग्ग पाळि
2102 महावग्ग पाळि (दीघ)
2103 पाथिकवग्ग पाळि
2201 सीलक्खन्धवग्ग अट्ठकथा
2202 महावग्ग अट्ठकथा (दीघ)
2203 पाथिकवग्ग अट्ठकथा
2301 सीलक्खन्धवग्ग टीका
2302 महावग्ग टीका (दीघ)
2303 पाथिकवग्ग टीका
2304 सीलक्खन्धवग्ग-अभिनवटीका-1
2305 सीलक्खन्धवग्ग-अभिनवटीका-2
3101 मूलपण्णास पाळि
3102 मज्झिमपण्णास पाळि
3103 उपरिपण्णास पाळि
3201 मूलपण्णास अट्ठकथा-1
3202 मूलपण्णास अट्ठकथा-2
3203 मज्झिमपण्णास अट्ठकथा
3204 उपरिपण्णास अट्ठकथा
3301 मूलपण्णास टीका
3302 मज्झिमपण्णास टीका
3303 उपरिपण्णास टीका
4101 सगाथावग्ग पाळि
4102 निदानवग्ग पाळि
4103 खन्धवग्ग पाळि
4104 सळायतनवग्ग पाळि
4105 महावग्ग पाळि (संयुत्त)
4201 सगाथावग्ग अट्ठकथा
4202 निदानवग्ग अट्ठकथा
4203 खन्धवग्ग अट्ठकथा
4204 सळायतनवग्ग अट्ठकथा
4205 महावग्ग अट्ठकथा (संयुत्त)
4301 सगाथावग्ग टीका
4302 निदानवग्ग टीका
4303 खन्धवग्ग टीका
4304 सळायतनवग्ग टीका
4305 महावग्ग टीका (संयुत्त)
5101 एककनिपात पाळि
5102 दुकनिपात पाळि
5103 तिकनिपात पाळि
5104 चतुक्कनिपात पाळि
5105 पञ्चकनिपात पाळि
5106 छक्कनिपात पाळि
5107 सत्तकनिपात पाळि
5108 अट्ठकादिनिपात पाळि
5109 नवकनिपात पाळि
5110 दसकनिपात पाळि
5111 एकादसकनिपात पाळि
5201 एककनिपात अट्ठकथा
5202 दुक-तिक-चतुक्कनिपात अट्ठकथा
5203 पञ्चक-छक्क-सत्तकनिपात अट्ठकथा
5204 अट्ठकादिनिपात अट्ठकथा
5301 एककनिपात टीका
5302 दुक-तिक-चतुक्कनिपात टीका
5303 पञ्चक-छक्क-सत्तकनिपात टीका
5304 अट्ठकादिनिपात टीका
6101 खुद्दकपाठ पाळि
6102 धम्मपद पाळि
6103 उदान पाळि
6104 इतिवुत्तक पाळि
6105 सुत्तनिपात पाळि
6106 विमानवत्थु पाळि
6107 पेतवत्थु पाळि
6108 थेरगाथा पाळि
6109 थेरीगाथा पाळि
6110 अपदान पाळि-1
6111 अपदान पाळि-2
6112 बुद्धवंस पाळि
6113 चरियापिटक पाळि
6114 जातक पाळि-1
6115 जातक पाळि-2
6116 महानिद्देस पाळि
6117 चूळनिद्देस पाळि
6118 पटिसम्भिदामग्ग पाळि
6119 नेत्तिप्पकरण पाळि
6120 मिलिन्दपञ्ह पाळि
6121 पेटकोपदेस पाळि
6201 खुद्दकपाठ अट्ठकथा
6202 धम्मपद अट्ठकथा-1
6203 धम्मपद अट्ठकथा-2
6204 उदान अट्ठकथा
6205 इतिवुत्तक अट्ठकथा
6206 सुत्तनिपात अट्ठकथा-1
6207 सुत्तनिपात अट्ठकथा-2
6208 विमानवत्थु अट्ठकथा
6209 पेतवत्थु अट्ठकथा
6210 थेरगाथा अट्ठकथा-1
6211 थेरगाथा अट्ठकथा-2
6212 थेरीगाथा अट्ठकथा
6213 अपदान अट्ठकथा-1
6214 अपदान अट्ठकथा-2
6215 बुद्धवंस अट्ठकथा
6216 चरियापिटक अट्ठकथा
6217 जातक अट्ठकथा-1
6218 जातक अट्ठकथा-2
6219 जातक अट्ठकथा-3
6220 जातक अट्ठकथा-4
6221 जातक अट्ठकथा-5
6222 जातक अट्ठकथा-6
6223 जातक अट्ठकथा-7
6224 महानिद्देस अट्ठकथा
6225 चूळनिद्देस अट्ठकथा
6226 पटिसम्भिदामग्ग अट्ठकथा-1
6227 पटिसम्भिदामग्ग अट्ठकथा-2
6228 नेत्तिप्पकरण अट्ठकथा
6301 नेत्तिप्पकरण टीका
6302 नेत्तिविभाविनी
7101 धम्मसङ्गणी पाळि
7102 विभङ्ग पाळि
7103 धातुकथा पाळि
7104 पुग्गलपञ्ञत्ति पाळि
7105 कथावत्थु पाळि
7106 यमक पाळि-1
7107 यमक पाळि-2
7108 यमक पाळि-3
7109 पट्ठान पाळि-1
7110 पट्ठान पाळि-2
7111 पट्ठान पाळि-3
7112 पट्ठान पाळि-4
7113 पट्ठान पाळि-5
7201 धम्मसङ्गणि अट्ठकथा
7202 सम्मोहविनोदनी अट्ठकथा
7203 पञ्चपकरण अट्ठकथा
7301 धम्मसङ्गणी-मूलटीका
7302 विभङ्ग-मूलटीका
7303 पञ्चपकरण-मूलटीका
7304 धम्मसङ्गणी-अनुटीका
7305 पञ्चपकरण-अनुटीका
7306 अभिधम्मावतारो-नामरूपपरिच्छेदो
7307 अभिधम्मत्थसङ्गहो
7308 अभिधम्मावतार-पुराणटीका
7309 अभिधम्ममातिकापाळि


. Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa.

उस भगवान, अर्हत, सम्यक सम्बुद्ध को नमस्कार।

Aṅguttaranikāye

अंगुत्तरनिकाय में

Aṭṭhakanipāta-aṭṭhakathā

अट्ठकनिपात-अट्ठकथा

1. Paṭhamapaṇṇāsakaṃ

१. प्रथम पण्णासक

1. Mettāvaggo

१. मेत्ता वग्ग

1. Mettāsuttavaṇṇanā

१. मेत्ता सुत्त की व्याख्या

1. Aṭṭhakanipātassa [Pg.193] paṭhame āsevitāyāti ādarena sevitāya. Bhāvitāyāti vaḍḍhitāya. Bahulīkatāyāti punappunaṃ katāya. Yānikatāyāti yuttayānasadisakatāya. Vatthukatāyāti patiṭṭhānaṭṭhena vatthu viya katāya. Anuṭṭhitāyāti paccupaṭṭhitāya. Paricitāyāti samantato citāya upacitāya. Susamāraddhāyāti suṭṭhu samāraddhāya sukatāya. Ānisaṃsāti guṇā. Sukhaṃ supatītiādīsu yaṃ vattabbaṃ, taṃ ekādasakanipāte vakkhāma.

१. अट्ठकनिपात के प्रथम सुत्त में: 'आसेविताय' का अर्थ है आदरपूर्वक सेवन किया हुआ। 'भाविताय' का अर्थ है बढ़ाया हुआ (भावित)। 'बहुलीकताय' का अर्थ है बार-बार किया हुआ। 'यानिकताय' का अर्थ है जुते हुए वाहन के समान बनाया हुआ। 'वत्थुकताय' का अर्थ है आधार के अर्थ में वस्तु (आधार) की तरह बनाया हुआ। 'अनुट्ठिताय' का अर्थ है उपस्थित (स्थित)। 'परिचिताय' का अर्थ है सब ओर से संचित और उपचित। 'सुसमारद्धाय' का अर्थ है भली-भाँति आरम्भ किया हुआ और अच्छी तरह किया हुआ। 'आनिसंसा' का अर्थ है गुण। 'सुखं सुपति' आदि के विषय में जो कहना है, उसे हम ग्यारहवें निपात में कहेंगे।

Appamāṇanti pharaṇavasena appamāṇaṃ. Tanū saṃyojanā honti, passato upadhikkhayanti mettāpadaṭṭhānāya vipassanāya anukkamena upadhikkhayasaṅkhātaṃ arahattaṃ pattassa dasa saṃyojanā pahīyantīti attho. Atha vā tanū saṃyojanā hontīti paṭighañceva paṭighasampayuttasaṃyojanā ca tanukā honti. Passato upadhikkhayanti tesaṃyeva kilesūpadhīnaṃ khayasaṅkhātaṃ mettaṃ adhigamavasena passantassa. Kusalī tena hotīti tena mettāyanena kusalo hoti. Sattasaṇḍanti sattasaṅkhātena saṇḍena samannāgataṃ, sattabharitanti attho. Vijetvāti adaṇḍena asatthena dhammeneva vijinitvā. Rājisayoti isisadisā dhammikarājāno. Yajamānāti dānāni dadamānā. Anupariyagāti vicariṃsu.

'अप्पमाणं' का अर्थ है व्याप्ति के कारण अप्रमाण (असीमित)। 'संयोजन तनु होते हैं, देखने वाले के उपधि क्षीण होते हैं' का अर्थ है—मैत्री जिसका निकट कारण है, ऐसी विपश्यना के क्रम से उपधि-क्षय संज्ञक अर्हत्व को प्राप्त व्यक्ति के दस संयोजन प्रहीण हो जाते हैं। अथवा, 'संयोजन तनु होते हैं' का अर्थ है कि प्रतिघ और प्रतिघ-संप्रयुक्त संयोजन तनु (क्षीण) हो जाते हैं। 'देखने वाले के उपधि क्षीण होते हैं' का अर्थ है—उन क्लेश-उपधियों के क्षय रूप मैत्री को प्राप्ति के माध्यम से देखने वाले के लिए। 'उससे वह कुशल होता है' का अर्थ है—उस मैत्री-भाव से वह कुशल होता है। 'सत्तसण्डं' का अर्थ है सत्त्व संज्ञक समूह से युक्त, अर्थात् सत्त्वों से भरा हुआ। 'विजेत्वा' का अर्थ है बिना दंड के, बिना शस्त्र के, धर्म से ही जीतकर। 'राजिसयो' का अर्थ है ऋषियों के समान धार्मिक राजा। 'यजमाना' का अर्थ है दान देते हुए। 'अनुपरियगा' का अर्थ है विचरण किया।

Assamedhantiādīsu porāṇakarājakāle kira sassamedhaṃ, purisamedhaṃ, sammāpāsaṃ, vācāpeyyanti cattāri saṅgahavatthūni ahesuṃ, yehi rājāno [Pg.194] lokaṃ saṅgaṇhiṃsu. Tattha nipphannasassato dasamabhāgaggahaṇaṃ sassamedhaṃ nāma, sassasampādane medhāvitāti attho. Mahāyodhānaṃ chamāsikaṃ bhattavetanānuppadānaṃ purisamedhaṃ nāma, purisasaṅgaṇhane medhāvitāti attho. Daliddamanussānaṃ hatthato lekhaṃ gahetvā tīṇi vassāni vinā vaḍḍhiyā sahassadvisahassamattadhanānuppadānaṃ sammāpāsaṃ nāma. Tañhi sammā manusse pāseti hadaye bandhitvā viya ṭhapeti, tasmā sammāpāsanti vuccati. ‘‘Tāta, mātulā’’tiādinā nayena pana saṇhavācābhaṇanaṃ vācāpeyyaṃ nāma, piyavācāti attho. Evaṃ catūhi saṅgahavatthūhi saṅgahitaṃ raṭṭhaṃ iddhañceva hoti, phītañca, bahuannapānaṃ, khemaṃ, nirabbudaṃ. Manussā mudā modamānā ure putte naccentā apārutagharā viharanti. Idaṃ gharadvāresu aggaḷānaṃ abhāvato niraggaḷanti vuccati. Ayaṃ porāṇikā paveṇi.

'अस्समेध' आदि के विषय में: कहा जाता है कि प्राचीन राजाओं के काल में सस्समेध, पुरिसमेध, सम्मापास और वाचपेय्य—ये चार संग्रह-वस्तुएँ थीं, जिनसे राजा लोक का कल्याण करते थे। वहाँ, तैयार फसल में से दसवाँ भाग लेना 'सस्समेध' कहलाता था; इसका अर्थ है फसल उत्पादन में बुद्धिमत्ता। महान योद्धाओं को छह महीने का भोजन और वेतन देना 'पुरिसमेध' कहलाता था; इसका अर्थ है पुरुषों के संग्रह में बुद्धिमत्ता। निर्धन मनुष्यों से लिखा-पढ़ी लेकर तीन वर्ष तक बिना ब्याज के एक हजार या दो हजार की मात्रा में धन देना 'सम्मापास' कहलाता था। क्योंकि वह मनुष्यों को अच्छी तरह पाश में बाँधने के समान हृदय में स्थापित कर देता था, इसलिए उसे 'सम्मापास' कहा जाता है। 'तात, मामा' आदि विधि से कोमल वाणी बोलना 'वाचपेय्य' कहलाता था; इसका अर्थ है प्रियवचन। इस प्रकार इन चार संग्रह-वस्तुओं से संगृहीत राष्ट्र समृद्ध, प्रफुल्लित, प्रचुर अन्न-पान वाला, सुरक्षित और उपद्रव रहित होता था। मनुष्य प्रसन्नतापूर्वक आनंद मनाते हुए, अपनी छाती पर बच्चों को नचाते हुए, घरों के द्वार खुले रखकर विहार करते थे। घर के द्वारों पर अर्गला (कुंडी) न होने के कारण इसे 'निरग्गळ' कहा जाता था। यह प्राचीन परंपरा थी।

Aparabhāge pana okkākarājakāle brāhmaṇā imāni cattāri saṅgahavatthūni imañca raṭṭhasampattiṃ parivattetvā uddhaṃmūlakaṃ katvā assamedhaṃ purisamedhantiādike pañca yaññe nāma akaṃsu. Tesu assamettha medhanti vadhentīti assamedho. Dvīhi pariyaññehi yajitabbassa ekavīsatiyūpassa ekasmiṃ pacchimadivaseyeva sattanavutipañcapasusataghātabhiṃsanassa ṭhapetvā bhūmiñca purise ca avasesasabbavibhavadakkhiṇassa yaññassetaṃ adhivacanaṃ. Purisamettha medhantīti purisamedho. Catūhi pariyaññehi yajitabbassa saddhiṃ bhūmiyā assamedhe vuttavibhavadakkhiṇassa yaññassetaṃ adhivacanaṃ. Sammamettha pāsantīti sammāpāso. Divase divase yugacchiggaḷe pavesanadaṇḍakasaṅkhātaṃ sammaṃ khipitvā tassa patitokāse vediṃ katvā saṃhārimehi yūpādīhi sarassatīnadiyā nimuggokāsato pabhuti paṭilomaṃ gacchantena yajitabbassa satrayāgassetaṃ adhivacanaṃ. Vājamettha pivantīti vājapeyyo. Ekena pariyaññena sattarasahi pasūhi yajitabbassa beluvayūpassa sattarasakadakkhiṇassa yaññassetaṃ adhivacanaṃ. Natthi ettha aggaḷāti niraggaḷo. Navahi pariyaññehi yajitabbassa saddhiṃ bhūmiyā ca purisehi ca assamedhe vuttavibhavadakkhiṇassa sabbamedhapariyāyanāmassa assamedhavikappassetaṃ adhivacanaṃ.

किन्तु बाद के काल में, ओक्काक राजा के समय में, ब्राह्मणों ने इन चार संग्रह-वस्तुओं और इस राष्ट्र-संपत्ति को उलट-पलट कर, इसे अधोमुखी करके अस्समेध, पुरिसमेध आदि पाँच यज्ञों का निर्माण किया। उनमें, 'यहाँ घोड़े को मारते हैं' इसलिए यह 'अस्समेध' है। यह उस यज्ञ का नाम है जिसमें दो सहायक यज्ञों के साथ इक्कीस यूप होते हैं, और अंतिम दिन पाँच सौ सत्तानवे पशुओं के वध से जो भयानक होता है, तथा भूमि और पुरुषों को छोड़कर शेष समस्त वैभव दक्षिणा में दिया जाता है। 'यहाँ पुरुष को मारते हैं' इसलिए यह 'पुरिसमेध' है। यह उस यज्ञ का नाम है जो चार सहायक यज्ञों के साथ किया जाता है और जिसमें भूमि सहित अस्समेध में वर्णित वैभव दक्षिणा में दिया जाता है। 'यहाँ खूँटा फेंकते हैं' इसलिए यह 'सम्मापास' है। प्रतिदिन जुए के छिद्र में डालने वाले दंड संज्ञक खूँटे को फेंककर, उसके गिरने के स्थान पर वेदी बनाकर, हटाने योग्य यूप आदि के साथ सरस्वती नदी के निमग्न स्थान से लेकर प्रतिकूल दिशा में जाते हुए किए जाने वाले सत्रयाग का यह नाम है। 'यहाँ पेय पीते हैं' इसलिए यह 'वाजपेय्य' है। यह उस यज्ञ का नाम है जो एक सहायक यज्ञ और सत्रह पशुओं के साथ किया जाता है, जिसमें बेल का यूप होता है और सत्रह की संख्या में दक्षिणा दी जाती है। 'यहाँ कोई अर्गला नहीं है' इसलिए ये 'निरग्गळा' कहलाते हैं। यह उस अस्समेध के विकल्प का नाम है जो नौ सहायक यज्ञों के साथ भूमि और पुरुषों सहित किया जाता है, जिसमें अस्समेध में वर्णित वैभव दक्षिणा में दिया जाता है और जिसका दूसरा नाम 'सब्बमेध' है।

Kalampi [Pg.195] te nānubhavanti soḷasinti te sabbepi mahāyāgā ekassa mettācittassa vipākamahantatāya soḷasiṃ kalaṃ na agghanti, soḷasamaṃ bhāgaṃ na pāpuṇantīti attho. Na jinātīti na attanā parassa jāniṃ karoti. Na jāpayeti na parena parassa jāniṃ kāreti. Mettaṃsoti mettāyamānacittakoṭṭhāso hutvā. Sabbabhūtānanti sabbasattesu. Veraṃ tassa na kenacīti tassa kenaci saddhiṃ akusalaveraṃ vā puggalaveraṃ vā natthi.

'वे उसके सोलहवें भाग के बराबर भी नहीं हैं' का अर्थ है—वे सभी महायज्ञ एक मैत्री-चित्त के विपाक की महानता के कारण उसके सोलहवें अंश तक भी नहीं पहुँचते। 'न जिनाति' का अर्थ है—स्वयं दूसरे की हानि नहीं करता। 'न जापयेति' का अर्थ है—दूसरे के द्वारा दूसरे की हानि नहीं करवाता। 'मेत्तंसो' का अर्थ है—मैत्रीपूर्ण चित्त वाला होकर। 'सब्बभूतानं' का अर्थ है—सभी सत्त्वों के प्रति। 'उसका किसी के साथ वैर नहीं है' का अर्थ है—उसका किसी के साथ भी अकुशल वैर या पुद्गल वैर नहीं है।

2. Paññāsuttavaṇṇanā

२. पञ्ञा सुत्त की व्याख्या

2. Dutiye ādibrahmacariyikāyāti maggabrahmacariyassa ādibhūtāya. Paññāyāti vipassanāya. Garuṭṭhāniyanti gāravuppattipaccayabhūtaṃ garubhāvanīyaṃ. Tibbanti bahalaṃ. Paripucchatīti atthapāḷianusandhipubbāparaṃ pucchati. Paripañhatīti pañhaṃ karoti, idañcidañca paṭipucchissāmīti vitakketi. Dvayenāti duvidhena. Anānākathikoti anānattakathiko hoti. Atiracchānakathikoti nānāvidhaṃ tiracchānakathaṃ na katheti. Ariyaṃ vā tuṇhībhāvanti ariyatuṇhībhāvo nāma catutthajjhānaṃ, sesakammaṭṭhānamanasikāropi vaṭṭati. Jānaṃ jānātīti jānitabbakaṃ jānāti. Passaṃ passatīti passitabbakaṃ passati. Piyattāyāti piyabhāvatthāya. Garuttāyāti garubhāvatthāya. Bhāvanāyāti bhāvanatthāya guṇasambhāvanāya vā. Sāmaññāyāti samaṇadhammatthāya. Ekībhāvāyāti nirantarabhāvatthāya.

२. दूसरे सूत्र में, 'आदिब्रह्मचर्यिकाया' का अर्थ है मार्ग-ब्रह्मचर्य के आदि स्वरूप। 'प्रज्ञा' का अर्थ है विपश्यना प्रज्ञा। 'गरुस्थानीय' का अर्थ है आदर उत्पन्न होने का कारण स्वरूप, जो गुरु के समान सम्माननीय हो। 'तिब्बं' का अर्थ है प्रबल या गहन। 'परिपृच्छा करता है' का अर्थ है अर्थ, पालि, अनुसन्धि और पूर्वापर के क्रम के बारे में पूछता है। 'परिपृच्छा करता है' का अर्थ है प्रश्न करता है, और विचार करता है कि 'मैं यह और वह पुनः पूछूँगा'। 'द्वयेन' का अर्थ है दो प्रकार से। 'अनानाकथिक' का अर्थ है जो विभिन्न प्रकार की (अनावश्यक) बातें नहीं करता। 'अतिरच्छानकथिक' का अर्थ है जो विभिन्न प्रकार की तिरच्छान कथा (अनावश्यक सांसारिक चर्चा) नहीं करता। 'आर्य मौन' का अर्थ है चतुर्थ ध्यान; शेष कर्मस्थानों का मनसिकार भी इसमें सम्मिलित किया जा सकता है। 'जानते हुए जानता है' का अर्थ है जानने योग्य धर्म को जानता है। 'देखते हुए देखता है' का अर्थ है देखने योग्य धर्म को देखता है। 'प्रियता के लिए' का अर्थ है प्रिय होने के लाभ के लिए। 'गुरुता के लिए' का अर्थ है गुरु के समान आदरणीय होने के लिए। 'भावना के लिए' का अर्थ है गुणों की वृद्धि या प्रशंसा के लिए। 'सामन्य के लिए' का अर्थ है श्रमण धर्म के लाभ के लिए। 'एकीभाव के लिए' का अर्थ है निरन्तरता की अवस्था के लिए।

3-4. Appiyasuttadvayavaṇṇanā

३-४. दो अप्रिय सूत्रों की व्याख्या।

3-4. Tatiye appiyapasaṃsīti appiyajanassa pasaṃsako vaṇṇabhāṇī. Piyagarahīti piyajanassa nindako garahako. Catutthe anavaññattikāmoti ‘‘aho vata maṃ aññena avajāneyyu’’nti anavajānanakāmo. Akālaññūti kathākālaṃ na jānāti, akāle katheti. Asucīti asucīhi kāyakammādīhi samannāgato.

३-४. तीसरे सूत्र में, 'अप्रियप्रशंसी' का अर्थ है अप्रिय व्यक्ति की प्रशंसा करने वाला या उसके गुणों का बखान करने वाला। 'प्रियगरही' का अर्थ है प्रिय व्यक्ति की निंदा या बुराई करने वाला। चौथे सूत्र में, 'अनवज्ञप्ति-कामो' का अर्थ है ऐसी इच्छा रखने वाला कि 'अहो! दूसरे लोग मेरा तिरस्कार न करें'। 'अकालज्ञ' का अर्थ है जो कथा के उचित समय को नहीं जानता और असमय में बोलता है। 'अशुचि' का अर्थ है अशुचि काय-कर्म आदि से युक्त।

5. Paṭhamalokadhammasuttavaṇṇanā

५. प्रथम लोकधम्म सूत्र की व्याख्या।

5. Pañcame lokassa dhammāti lokadhammā. Etehi muttā nāma natthi, buddhānampi honti. Tenevāha – lokaṃ anuparivattantīti anubandhanti nappajahanti[Pg.196], lokato na nivattantīti attho. Loko ca aṭṭha lokadhamme anuparivattatīti ayañca loko ete anubandhati na pajahati, tehi dhammehi na nivattatīti attho.

५. पाँचवें सूत्र में, लोक के जो स्वभाव हैं, वे 'लोकधर्म' कहलाते हैं। इनसे मुक्त कोई भी प्राणी नहीं है, यहाँ तक कि बुद्धों के लिए भी ये होते हैं। इसीलिए कहा गया है—'लोक के पीछे चलते हैं', जिसका अर्थ है कि वे लोक का अनुसरण करते हैं, उसे छोड़ते नहीं और लोक से निवृत्त नहीं होते। 'और लोक आठ लोकधर्मों के पीछे चलता है' का अर्थ है कि यह लोक इनका अनुसरण करता है, इन्हें छोड़ता नहीं और इन धर्मों से निवृत्त नहीं होता।

Lābho alābhoti lābhe āgate alābho āgatoyevāti veditabbo. Ayasādīsupi eseva nayo. Avekkhati vipariṇāmadhammeti ‘‘vipariṇāmadhammā ime’’ti evaṃ avekkhati. Vidhūpitāti vidhamitā viddhaṃsitā. Padañca ñatvāti nibbānapadaṃ jānitvā. Sammappajānāti bhavassa pāragūti bhavassa pāraṃ gato nipphattiṃ matthakaṃ patto, nibbānapadaṃ ñatvāva taṃ pāraṃ gatabhāvaṃ sammappajānātīti. Imasmiṃ sutte vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitaṃ.

'लाभ और अलाभ' के विषय में यह समझना चाहिए कि लाभ होने पर अलाभ भी साथ ही आया है। अयश आदि के विषय में भी यही पद्धति है। 'विपरिणामधर्मी के रूप में देखता है' का अर्थ है कि वह ऐसा विचार करता है कि 'ये सब विपरिणामधर्मी (परिवर्तनशील) हैं'। 'विधूपिता' का अर्थ है नष्ट किए हुए या विनाश किए हुए। 'पद को जानकर' का अर्थ है निर्वाण पद को जानकर। 'सम्यक् प्रज्ञा से जानता है, भव का पारगामी' का अर्थ है जो भव के पार चला गया है, पूर्णता या शिखर को प्राप्त कर लिया है; वह निर्वाण पद को जानकर ही उस पार जाने की अवस्था को सम्यक् प्रकार से जानता है। इस सूत्र में वट्ट (संसार) और विवट्ट (निर्वाण) का वर्णन किया गया है।

6. Dutiyalokadhammasuttavaṇṇanā

६. द्वितीय लोकधम्म सूत्र की व्याख्या।

6. Chaṭṭhe ko visesoti kiṃ visesakāraṇaṃ. Ko adhippayāsoti ko adhikappayogo. Pariyādāyāti gahetvā pariniṭṭhapetvā. Idhāpi vaṭṭavivaṭṭameva kathitaṃ.

६. छठे सूत्र में, 'क्या विशेष है' का अर्थ है विशेष कारण क्या है। 'क्या अभिप्राय है' का अर्थ है विशेष प्रयत्न क्या है। 'परियादाय' का अर्थ है ग्रहण करके या पूर्ण करके। यहाँ भी वट्ट और विवट्ट का ही वर्णन किया गया है।

7. Devadattavipattisuttavaṇṇanā

७. देवदत्त विपत्ति सूत्र की व्याख्या।

7. Sattame acirapakkanteti saṅghaṃ bhinditvā na cirapakkante. Ārabbhāti āgamma paṭicca sandhāya. Attavipattinti attano vipattiṃ vipannākāraṃ. Sesapadesupi eseva nayo. Abhibhuyyāti abhibhavitvā madditvā.

७. सातवें सूत्र में, 'अभी-अभी गए हुए' का अर्थ है संघ को तोड़कर गए हुए जिसे अभी अधिक समय नहीं हुआ है। 'आरम्भ' का अर्थ है आश्रय लेकर, सन्दर्भ में या प्रतीत्य होकर। 'आत्म-विपत्ति' का अर्थ है स्वयं की विपत्ति या विपन्न अवस्था। शेष पदों में भी यही पद्धति अपनानी चाहिए। 'अभिभूय' का अर्थ है अभिभूत करके या मर्दन करके।

8. Uttaravipattisuttavaṇṇanā

८. उत्तर विपत्ति सूत्र की व्याख्या।

8. Aṭṭhame vaṭajālikāyanti evaṃnāmake vihāre. So kira vaṭavane niviṭṭhattā vaṭajālikāti saṅkhaṃ gato. Pāturahosīti imamatthaṃ devarañño ārocessāmīti gantvā pākaṭo ahosi. Ādibrahmacariyakoti sikkhattayasaṅgahassa sakalasāsanabrahmacariyassa ādibhūto.

८. आठवें सूत्र में, 'वटजालिका में' का अर्थ है इस नाम के विहार में। वह विहार वट (बरगद) के वन में स्थित होने के कारण 'वटजालिका' नाम से प्रसिद्ध हुआ। 'प्रकट हुआ' का अर्थ है यह सोचकर कि 'मैं इस बात को देवराज को बताऊँगा', वह वहाँ जाकर प्रकट हुआ। 'आदिब्रह्मचर्यक' का अर्थ है तीन शिक्षाओं के संग्रह स्वरूप सम्पूर्ण शासन-ब्रह्मचर्य का आदि भाग।

9. Nandasuttavaṇṇanā

९. नन्द सूत्र की व्याख्या।

9. Navame kulaputtoti jātikulaputto. Balavāti thāmasampanno. Pāsādikoti rūpasampattiyā pasādajanako. Tibbarāgoti bahalarāgo. Kimaññatrātiādīsu ayamattho – kiṃ aññena kāraṇena [Pg.197] kathitena, ayaṃ nando indriyesu guttadvāro bhojane mattaññū jāgariyamanuyutto satisampajaññena samannāgato, yehi nando sakkoti paripuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariyaṃ carituṃ. Sace imehi kāraṇehi samannāgato nābhavissa, na sakkuṇeyyāti. Itiha tatthāti evaṃ tattha. Imasmiṃ sutte vaṭṭameva kathitaṃ.

९. नौवें सूत्र में, 'कुलपुत्र' का अर्थ है उच्च कुल में जन्मा पुत्र। 'बलवान' का अर्थ है शक्ति सम्पन्न। 'प्रासादिक' का अर्थ है अपनी रूप-सम्पत्ति से प्रसन्नता उत्पन्न करने वाला। 'तीव्र राग वाला' का अर्थ है प्रबल राग से युक्त। 'किमन्यत्र' आदि पदों का अर्थ यह है—अन्य कारणों को बताने से क्या लाभ, यह नन्द इन्द्रियों में संयमित (गुप्तद्वार), भोजन में मात्रज्ञ, जागरूक और स्मृति-सम्प्रजन्य से युक्त है, इन्हीं कारणों से नन्द परिपूर्ण और परिशुद्ध ब्रह्मचर्य का पालन करने में समर्थ है। यदि वह इन गुणों से युक्त न होता, तो समर्थ न हो पाता। 'इति ह तत्र' का अर्थ है इस प्रकार वहाँ। इस सूत्र में केवल वट्ट (संसार) का वर्णन किया गया है।

10. Kāraṇḍavasuttavaṇṇanā

१०. कारण्व सूत्र की व्याख्या।

10. Dasame aññenāññaṃ paṭicaratīti aññena kāraṇena vacanena vā aññaṃ kāraṇaṃ vacanaṃ vā paṭicchādeti. Bahiddhā kathaṃ apanāmetīti bāhirato aññaṃ āgantukakathaṃ otāreti. Apaneyyesoti apaneyyo nīharitabbo esa. Samaṇadūsīti samaṇadūsako. Samaṇapalāpoti vīhīsu vīhipalāpo viya nissāratāya samaṇesu samaṇapalāpo. Samaṇakāraṇḍavoti samaṇakacavaro. Bahiddhā nāsentīti bahi nīharanti. Yavakaraṇeti yavakhette. Phuṇamānassāti ucce ṭhāne ṭhatvā mahāvāte opuniyamānassa. Apasammajjantīti sāradhaññānaṃ ekato dubbaladhaññānaṃ ekato karaṇatthaṃ punappunaṃ apasammajjanti, apasammajjanisaṅkhātena vātaggāhinā suppena vā vatthena vā nīharanti. Daddaranti daddarasaddaṃ.

१०. दसवें सूत्र में, 'एक बात से दूसरी बात को टालता है' का अर्थ है किसी अन्य कारण या वचन से वास्तविक कारण या वचन को छिपाना। 'बाहर की कथा की ओर ले जाता है' का अर्थ है बाहर से किसी अन्य अप्रासंगिक चर्चा को बीच में लाना। 'अपनीय' का अर्थ है जिसे निकाल देना चाहिए। 'श्रमणदूषी' का अर्थ है श्रमणों को दूषित करने वाला। 'श्रमण-पलाप' का अर्थ है जैसे धान में भूसा निस्सार होता है, वैसे ही श्रमणों के बीच निस्सार व्यक्ति। 'श्रमण-कारण्व' का अर्थ है श्रमणों में कचरे के समान। 'बाहर निकालते हैं' का अर्थ है बाहर निकाल देते हैं। 'यव-करण' का अर्थ है जौ के खेत में। 'फटकते हुए' का अर्थ है ऊँचे स्थान पर खड़े होकर तेज हवा में अनाज को फटकना। 'साफ करते हैं' का अर्थ है सारयुक्त अनाज को एक ओर और कमजोर अनाज को दूसरी ओर करने के लिए बार-बार साफ करना; वे हवा पकड़ने वाले सूप या वस्त्र से उसे बाहर निकाल देते हैं। 'दद्दर' का अर्थ है दद्दर जैसी आवाज।

Saṃvāsāyanti saṃvāsena ayaṃ. Vijānāthāti jāneyyātha. Santavācoti saṇhavāco. Janavatīti janamajjhe. Raho karoti karaṇanti karaṇaṃ vuccati pāpakammaṃ, taṃ raho paṭicchanno hutvā karoti. Saṃsappī ca musāvādīti saṃsappitvā musāvādī, musā bhaṇanto saṃsappati phandatīti attho. Imasmiṃ sutte vaṭṭameva kathetvā gāthāsu vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitanti.

'संवास के लिए' का अर्थ है साथ रहने से। 'जानें' का अर्थ है जान लेना चाहिए। 'शान्तवाच' का अर्थ है कोमल वाणी वाला। 'जनवती' का अर्थ है लोगों के बीच। 'एकान्त में कर्म करता है' यहाँ 'करण' का अर्थ पाप-कर्म है, जिसे वह छिपकर एकान्त में करता है। 'संसर्पी और मृषावादी' का अर्थ है झूठ बोलते समय काँपने या थरथराने वाला मृषावादी। इस सूत्र में वट्ट (संसार) का वर्णन करने के बाद गाथाओं में वट्ट और विवट्ट (निर्वाण) दोनों का वर्णन किया गया है।

Mettāvaggo paṭhamo.

प्रथम मेत्ता वग्ग।

2. Mahāvaggo

२. महा वग्ग।

1. Verañjasuttavaṇṇanā

१. वेरञ्ज सूत्र की व्याख्या।

11. Dutiyassa paṭhame abhivādetīti evamādīni na samaṇo gotamoti ettha vuttanakārena yojetvā evamettha attho veditabbo [Pg.198] ‘‘na vandati nāsanā vuṭṭhāti, nāpi ‘idha bhonto nisīdantū’ti evaṃ āsanena vā nimantetī’’ti. Ettha hi vā-saddo vibhāvane nāma atthe ‘‘rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā’’tiādīsu viya. Evaṃ vatvā atha attano abhivādanādīni akarontaṃ bhagavantaṃ disvā āha – tayidaṃ, bho gotama, tathevāti. Yaṃ taṃ mayā sutaṃ, taṃ tatheva, taṃ savanañca me dassanañca saṃsandati sameti, atthato ekībhāvaṃ gacchati. Na hi bhavaṃ gotamo…pe… āsanena vā nimantetīti. Evaṃ attanā sutaṃ diṭṭhena nigametvā nindanto āha – tayidaṃ, bho gotama, na sampannamevāti taṃ abhivādanādīnaṃ akaraṇaṃ ayuttamevāti.

११. दूसरे (वग्ग) के प्रथम (सुत्त) में 'अभिवादेति' इत्यादि पदों को 'न समणो गोतमो' यहाँ कहे गए 'न' कार के साथ जोड़कर इस प्रकार अर्थ समझना चाहिए—'न वन्दन करते हैं, न आसन से उठते हैं, और न ही 'यहाँ आप बैठें' इस प्रकार आसन से निमन्त्रित करते हैं।' यहाँ 'वा' शब्द 'रूप नित्य है या अनित्य' इत्यादि के समान स्पष्टीकरण (विभावन) के अर्थ में है। ऐसा कहकर, फिर अपने प्रति अभिवादन आदि न करते हुए भगवान को देखकर उसने कहा—'हे गौतम! यह वैसा ही है।' अर्थात् 'जो मैंने सुना था, वह वैसा ही है, मेरा सुनना और देखना मेल खाता है, अर्थतः एक हो जाता है। क्योंकि आप गौतम... (पेय्याल)... आसन से निमन्त्रित नहीं करते।' इस प्रकार अपने सुने हुए को देखे हुए के साथ निष्कर्ष निकालते हुए निन्दा करते हुए उसने कहा—'हे गौतम! यह सम्पन्न (उचित) नहीं है', अर्थात् अभिवादन आदि न करना सर्वथा अयुक्त ही है।

Athassa bhagavā attukkaṃsanaparavambhanadosaṃ anupagamma karuṇāsītalena hadayena taṃ aññāṇaṃ vidhamitvā yuttabhāvaṃ dassetukāmo nāhaṃ taṃ brāhmaṇātiādimāha. Tatrāyaṃ saṅkhepattho – ahaṃ, brāhmaṇa, appaṭihatena sabbaññutaññāṇacakkhunā olokentopi taṃ puggalaṃ etasmiṃ sadevakādibhede loke na passāmi, yamahaṃ abhivādeyyaṃ vā paccuṭṭheyyaṃ vā āsanena vā nimanteyyaṃ. Anacchariyaṃ vā etaṃ, svāhaṃ ajja sabbaññutaṃ patto evarūpaṃ nipaccākārārahaṃ puggalaṃ na passāmi. Apica kho yadāpāhaṃ sampatijātova uttarena mukho sattapadavītihārena gantvā sakalaṃ dasasahassilokadhātuṃ olokesiṃ, tadāpi etasmiṃ sadevakādibhede loke taṃ puggalaṃ na passāmi, yamahaṃ evarūpaṃ nipaccakāraṃ kareyyaṃ. Atha kho maṃ soḷasakappasahassāyuko khīṇāsavamahābrahmāpi añjaliṃ paggahetvā ‘‘tvaṃ loke mahāpuriso, tvaṃ sadevakassa lokassa aggo ca jeṭṭho ca seṭṭho ca, natthi tayā uttaritaro’’ti sañjātasomanasso patimānesi. Tadāpi cāhaṃ attanā uttaritaraṃ apassanto āsabhiṃ vācaṃ nicchāresiṃ – ‘‘aggohamasmi lokassa, jeṭṭhohamasmi lokassa, seṭṭhohamasmi lokassā’’ti. Evaṃ sampatijātassāpi mayhaṃ abhivādanādiraho puggalo natthi, svāhaṃ idāni sabbaññutaṃ patto kaṃ abhivādeyyaṃ. Tasmā tvaṃ, brāhmaṇa, mā tathāgatā evarūpaṃ paramanipaccakāraṃ patthayi. Yañhi, brāhmaṇa, tathāgato abhivādeyya vā…pe… āsanena vā nimanteyya, muddhāpi tassa puggalassa rattipariyosāne paripākasithilabandhanaṃ vaṇṭā muttatālaphalaṃ viya gīvato chijjitvā sahasāva bhūmiyaṃ nipateyya.

तब भगवान ने आत्म-प्रशंसा और पर-निन्दा के दोष में न पड़ते हुए, करुणा से शीतल हृदय से उस (वेरञ्ज ब्राह्मण) के अज्ञान को दूर कर, उचित भाव को दिखाने की इच्छा से 'नार्हं तं ब्राह्मण' इत्यादि कहा। यहाँ संक्षेप में अर्थ यह है—'हे ब्राह्मण! मैं अनावरण सर्वज्ञता-ज्ञान रूपी चक्षु से देखते हुए भी, देवों सहित इस लोक में ऐसे किसी व्यक्ति को नहीं देखता हूँ जिसे मैं अभिवादन करूँ, जिसके लिए खड़ा होऊँ या जिसे आसन से निमन्त्रित करूँ। यह कोई आश्चर्य की बात नहीं है कि आज सर्वज्ञता को प्राप्त हुआ मैं इस प्रकार के आदर के योग्य किसी व्यक्ति को नहीं देखता। अपितु, जब मैं उत्पन्न होते ही उत्तर दिशा की ओर सात कदम चलकर गया और सम्पूर्ण दस हजार लोकधातुओं को देखा, तब भी देवों सहित इस लोक में मैंने ऐसे किसी व्यक्ति को नहीं देखा जिसे मैं इस प्रकार का आदर देता। बल्कि, सोलह हजार कल्प की आयु वाले एक क्षीणास्त्रव महाब्रह्मा ने भी अञ्जलिबद्ध होकर प्रसन्न मन से मेरी पूजा की कि—'आप लोक में महापुरुष हैं, आप देवों सहित लोक में अग्र, ज्येष्ठ और श्रेष्ठ हैं, आपसे बढ़कर कोई नहीं है।' तब भी मैंने अपने से श्रेष्ठ किसी को न देखते हुए यह श्रेष्ठ वाणी (आसभि वाचं) कही थी—'मैं लोक में अग्र हूँ, मैं लोक में ज्येष्ठ हूँ, मैं लोक में श्रेष्ठ हूँ।' इस प्रकार जन्म के समय भी मेरे लिए अभिवादन आदि के योग्य कोई व्यक्ति नहीं था, तो अब सर्वज्ञता प्राप्त कर मैं किसे अभिवादन करूँ? इसलिए हे ब्राह्मण! तुम तथागत से इस प्रकार के परम आदर की आशा मत करो। क्योंकि हे ब्राह्मण! यदि तथागत किसी को अभिवादन करें... (पेय्याल)... या आसन से निमन्त्रित करें, तो उस व्यक्ति का सिर भी रात के अन्त में, डंठल से टूटे हुए पके ताड़ के फल की तरह गर्दन से कटकर अचानक भूमि पर गिर जाए।

Evaṃ [Pg.199] vuttepi brāhmaṇo duppaññatāya tathāgatassa lokajeṭṭhabhāvaṃ asallakkhento kevalaṃ taṃ vacanaṃ asahamāno āha – arasarūpo bhavaṃ gotamoti. Ayaṃ kirassa adhippāyo – yaṃ loke abhivādanapaccuṭṭhānaañjalikammasāmīcikammaṃ ‘‘sāmaggiraso’’ti vuccati, taṃ bhoto gotamassa natthi. Tasmā arasarūpo bhavaṃ gotamo, arasajātiko arasasabhāvoti. Athassa bhagavā cittamudubhāvajananatthaṃ ujuvipaccanīkabhāvaṃ pariharanto aññathā tassa vacanassa atthaṃ attani sandassento atthi khvesa, brāhmaṇa, pariyāyotiādimāha.

ऐसा कहे जाने पर भी, वह ब्राह्मण अपनी दुर्बुद्धि के कारण तथागत की लोक-ज्येष्ठता को न समझते हुए, केवल उन वचनों को सहन न कर पाने के कारण बोला—'आप गौतम नीरस (अरसरूप) हैं।' उसका अभिप्राय यह था—लोक में जो अभिवादन, प्रत्युत्थान, अञ्जलि-कर्म और सामिची-कर्म (आदर-सत्कार) है, उसे 'सामग्गिरस' कहा जाता है, वह आप गौतम में नहीं है। इसलिए आप गौतम नीरस हैं, नीरस स्वभाव वाले हैं। तब भगवान ने उसके चित्त में कोमलता उत्पन्न करने के लिए और सीधे विरोध से बचते हुए, उसके वचनों का अपने सन्दर्भ में दूसरा अर्थ दिखाते हुए 'अत्थि खेवस ब्राह्मण परियायो' इत्यादि कहा।

Tattha atthi khvesāti atthi kho esa. Pariyāyoti kāraṇaṃ. Idaṃ vuttaṃ hoti – atthi kho, brāhmaṇa, etaṃ kāraṇaṃ, yena kāraṇena maṃ ‘‘arasarūpo bhavaṃ gotamo’’ti vadamāno puggalo sammā vadeyya, avitathavādīti saṅkhaṃ gaccheyya. Katamo pana soti? Ye te, brāhmaṇa, rūparasā…pe… phoṭṭhabbarasā, te tathāgatassa pahīnāti. Kiṃ vuttaṃ hoti? Ye te jātivasena vā upapattivasena vā seṭṭhasammatānampi puthujjanānaṃ rūpārammaṇādīni assādentānaṃ abhinandantānaṃ rajjantānaṃ uppajjanti kāmasukhassādasaṅkhātā rūparasā, saddarasā, gandharasā, rasarasā, phoṭṭhabbarasā, ye imaṃ lokaṃ gīvāya bandhitvā viya āviñchanti, vatthārammaṇādisāmaggiyañca uppannattā sāmaggirasāti vuccanti. Te sabbepi tathāgatassa pahīnā. ‘‘Mayhaṃ pahīnā’’ti vattabbepi mamākārena attānaṃ anukkhipanto dhammaṃ deseti, desanāvilāso vā esa tathāgatassa.

वहाँ 'अत्थि खेवसा' का अर्थ है—'अत्थि खो एस'। 'परियायो' का अर्थ है—कारण। यह कहा गया है—'हे ब्राह्मण! वह कारण है, जिस कारण से मुझे 'आप गौतम नीरस हैं' ऐसा कहने वाला व्यक्ति सही कह सकता है और सत्यवादी कहा जा सकता है। वह कारण क्या है? हे ब्राह्मण! जो वे रूप-रस... (पेय्याल)... स्प्रष्टव्य-रस हैं, वे तथागत द्वारा प्रहीण (त्याग दिए गए) हैं। क्या कहा गया है? जाति या उत्पत्ति के वश से श्रेष्ठ माने जाने वाले पृथग्जनों के भी, जो रूपादि आरम्बणों का आस्वादन करते हैं, अभिनन्दन करते हैं और उनमें आसक्त होते हैं, उनके भीतर काम-सुख के आस्वादन रूप जो रूप-रस, शब्द-रस, गन्ध-रस, रस-रस और स्प्रष्टव्य-रस उत्पन्न होते हैं, जो इस लोक को गर्दन से बाँधकर खींचते हैं, और जो वस्तु एवं आरम्बण आदि की सामग्री (सामग्री/मिलन) से उत्पन्न होने के कारण 'सामग्गिरस' कहे जाते हैं—वे सभी तथागत द्वारा त्याग दिए गए हैं। 'मेरे द्वारा त्याग दिए गए हैं' ऐसा कहना उचित होने पर भी, 'मैं' के भाव से स्वयं की प्रशंसा न करते हुए वे धर्म का उपदेश देते हैं, अथवा यह तथागत का देशना-विलास (उपदेश देने की शैली) है।

Tattha pahīnāti cittasantānato vigatā, pajahitā vā. Etasmiṃ panatthe karaṇe sāmivacanaṃ daṭṭhabbaṃ. Ariyamaggasatthena ucchinnaṃ taṇhāvijjāmayaṃ mūlaṃ etesanti ucchinnamūlā. Tālavatthu viya nesaṃ vatthu katanti tālāvatthukatā. Yathā hi tālarukkhaṃ samūlaṃ uddharitvā tassa vatthumatte tasmiṃ padese kate na puna tassa tālassa uppatti paññāyati, evaṃ ariyamaggasatthena samūle rūpādirase uddharitvā tesaṃ pubbe uppannapubbabhāvena vatthumatte cittasantāne kate sabbepi te tālāvatthukatāti vuccanti. Aviruḷhidhammattā vā matthakacchinnatālo viya katāti tālāvatthukatā. Yasmā pana evaṃ tālāvatthukatā anabhāvaṃkatā honti[Pg.200], yathā nesaṃ pacchābhāvo na hoti, tathā katā honti. Tasmā āha – anabhāvaṃkatāti. Āyatiṃ anuppādadhammāti anāgate anuppajjanakasabhāvā.

वहाँ 'पहीना' (प्रहीण) का अर्थ है चित्त-संतति से दूर हो जाना या त्याग दिया जाना। इस अर्थ में 'करण' (साधन) के लिए षष्ठी विभक्ति (सामिवचन) समझनी चाहिए। आर्यमार्ग रूपी शस्त्र से जिनके तृष्णा और अविद्या रूपी मूल काट दिए गए हैं, वे 'उच्छिन्नमूला' हैं। ताड़ के वृक्ष के स्थान (ठूँठ) की तरह जिनका आधार बना दिया गया है, वे 'तालावत्थुकता' हैं। जैसे जड़ सहित उखाड़े गए ताड़ के वृक्ष के उस स्थान पर फिर से ताड़ की उत्पत्ति नहीं दिखाई देती, वैसे ही आर्यमार्ग रूपी शस्त्र से जड़ सहित रूपादि रसों को उखाड़ देने पर, चित्त-संतति में केवल उनके पूर्व में उत्पन्न होने के निशान मात्र रह जाने पर, उन सबको 'तालावत्थुकता' कहा जाता है। अथवा, फिर से न पनपने के स्वभाव के कारण, सिर कटे ताड़ के वृक्ष की तरह कर दिए जाने से वे 'तालावत्थुकता' हैं। चूँकि इस प्रकार 'तालावत्थुकता' होने से वे 'अनभावंकता' (अभाव को प्राप्त) हो जाते हैं, जिससे उनका पुनर्जन्म नहीं होता, इसलिए कहा गया है—'अनभावंकता'। 'आयतिं अनुप्पादधम्मा' का अर्थ है भविष्य में उत्पन्न न होने के स्वभाव वाले।

No ca kho yaṃ tvaṃ sandhāya vadesīti yañca kho tvaṃ sandhāya vadesi, so pariyāyo na hoti. Nanu ca evaṃ vutte yo brāhmaṇena vutto sāmaggiraso, tassa attani vijjamānatā anuññātā hotīti? Na hoti. Yo hi naṃ sāmaggirasaṃ kātuṃ bhabbo hutvā na karoti, so tadabhāvena arasarūpoti vattabbataṃ arahati. Bhagavā pana abhabbova etaṃ kātuṃ, tenassa kāraṇe abhabbataṃ pakāsento āha – ‘‘no ca kho yaṃ tvaṃ sandhāya vadesī’’ti. Yaṃ pariyāyaṃ sandhāya tvaṃ maṃ ‘‘arasarūpo’’ti vadesi, so amhesu neva vattabboti.

'किन्तु वह नहीं जो तुम समझकर कह रहे हो' का अर्थ है कि जिस अभिप्राय से तुम कह रहे हो, वह कारण (मुझमें) नहीं है। क्या ऐसा कहने पर, ब्राह्मण द्वारा कहे गए 'सामग्गिरस' (सामाजिक शिष्टाचार) का अपने आप में होना स्वीकार नहीं कर लिया गया? नहीं। जो उस शिष्टाचार को करने में समर्थ होकर भी नहीं करता, वह उसके अभाव के कारण 'अरसरूप' (नीरस) कहलाने योग्य है। किन्तु भगवान इसे करने में असमर्थ (अभव्य) ही हैं, इसलिए उस कार्य में अपनी असमर्थता प्रकट करते हुए उन्होंने कहा—'नो च खो यं त्वं संधाय वदेसि'। जिस अभिप्राय से तुम मुझे 'अरसरूप' कह रहे हो, वह हमारे विषय में नहीं कहा जाना चाहिए।

Evaṃ brāhmaṇo attanā adhippetaṃ arasarūpataṃ āropetuṃ asakkonto athāparaṃ nibbhogo bhavantiādimāha. Sabbapariyāyesu cettha vuttanayeneva yojanākkamaṃ viditvā sandhāyabhāsitamatthaṃ evaṃ veditabbaṃ – brāhmaṇo tadeva vayovuddhānaṃ abhivādanādikammaṃ loke ‘‘sāmaggiparibhogo’’ti maññamāno tadabhāvena ca bhagavantaṃ ‘‘nibbhogo’’tiādimāha. Bhagavā ca yvāyaṃ rūpādīsu sattānaṃ chandarāgaparibhogo, tadabhāvaṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni.

इस प्रकार ब्राह्मण अपने इच्छित 'अरसरूपता' (नीरसता) का आरोप लगाने में असमर्थ होकर, फिर 'निब्भोगो भवन्ति' (आप भोग-रहित हैं) आदि कहने लगा। यहाँ सभी प्रसंगों में पूर्वोक्त विधि से ही योजना-क्रम को जानकर, अभिप्राय से कहे गए अर्थ को इस प्रकार समझना चाहिए—ब्राह्मण लोक में वृद्धों के प्रति अभिवादन आदि कार्यों को ही 'सामग्गि-परिभोग' (सामूहिक उपभोग) मानता था, और उनके अभाव के कारण भगवान को 'निब्भोग' आदि कहने लगा। भगवान ने रूपादि विषयों में प्राणियों के जो 'छन्दराग-परिभोग' (आसक्तिपूर्ण भोग) हैं, उनके अपने आप में अभाव को देखते हुए, दूसरे अभिप्राय से (उस शब्द को) स्वीकार किया।

Puna brāhmaṇo yaṃ loke vayovuddhānaṃ abhivādanādikulasamudācārakammaṃ lokiyā karonti, tassa akiriyaṃ sampassamāno bhagavantaṃ akiriyavādoti āha. Bhagavā pana yasmā kāyaduccaritādīnaṃ akiriyaṃ vadati, tasmā taṃ akiriyavāditaṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni. Tattha ṭhapetvā kāyaduccaritādīni avasesā akusalā dhammā anekavihitā pāpakā akusalā dhammāti veditabbā.

पुनः, ब्राह्मण लोक में वृद्धों के प्रति अभिवादन आदि कुल-मर्यादा के कार्यों को, जो संसारी लोग करते हैं, न करते हुए देखकर भगवान को 'अकिरियवादो' (अकर्मवादी) कहने लगा। किन्तु भगवान चूँकि काय-दुश्चरित आदि के न करने (अक्रिया) का उपदेश देते हैं, इसलिए उस 'अकिरियवादिता' को अपने आप में देखते हुए, उन्होंने दूसरे अभिप्राय से उसे स्वीकार किया। वहाँ काय-दुश्चरित आदि को छोड़कर शेष अकुशल धर्मों को अनेक प्रकार के पापमय अकुशल धर्म समझना चाहिए।

Puna brāhmaṇo tadeva abhivādanādikammaṃ bhagavati apassanto ‘‘imaṃ āgamma ayaṃ lokatanti lokapaveṇī ucchijjatī’’ti maññamāno bhagavantaṃ ucchedavādoti āha. Bhagavā pana yasmā pañcakāmaguṇikarāgassa ceva akusalacittadvayasampayuttassa ca dosassa anāgāmimaggena ucchedaṃ vadati, sabbākusalasambhavassa pana mohassa arahattamaggena ucchedaṃ [Pg.201] vadati, ṭhapetvā te tayo avasesānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ dhammānaṃ yathānurūpaṃ catūhi maggehi ucchedaṃ vadati, tasmā taṃ ucchedavādaṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni.

पुनः, ब्राह्मण भगवान में उसी अभिवादन आदि कार्य को न देखकर, 'इनके कारण यह लोक-मर्यादा और लोक-परम्परा छिन्न हो रही है' ऐसा मानते हुए भगवान को 'उच्छेदवादो' (उच्छेदवादी) कहने लगा। किन्तु भगवान चूँकि पाँच कामगुणों के राग और दो अकुशल चित्तों से युक्त द्वेष के अनागामी मार्ग द्वारा उच्छेद (विनाश) की बात कहते हैं, और समस्त अकुशल के मूल मोह के अर्हत् मार्ग द्वारा उच्छेद की बात कहते हैं, तथा उन तीनों को छोड़कर शेष पापमय अकुशल धर्मों के यथायोग्य चार मार्गों द्वारा उच्छेद की बात कहते हैं, इसलिए उस 'उच्छेदवाद' को अपने आप में देखते हुए, उन्होंने दूसरे अभिप्राय से उसे स्वीकार किया।

Puna brāhmaṇo ‘‘jigucchati maññe samaṇo gotamo idaṃ vayovuddhānaṃ abhivādanādikulasamudācārakammaṃ, tena taṃ na karotī’’ti maññamāno bhagavantaṃ jegucchīti āha. Bhagavā pana yasmā jigucchati kāyaduccaritādīhi, yāni kāyavacīmanoduccaritāni ceva yāva ca akusalānaṃ lāmakadhammānaṃ samāpatti samāpajjanā samaṅgibhāvo, taṃ sabbampi gūthaṃ viya maṇḍanakajātiko puriso jigucchati hirīyati, tasmā taṃ jegucchitaṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni. Tattha kāyaduccaritenātiādi karaṇavacanaṃ upayogatthe daṭṭhabbaṃ.

पुनः, ब्राह्मण यह मानते हुए कि 'श्रमण गौतम वृद्धों के प्रति अभिवादन आदि कुल-मर्यादा के कार्यों से घृणा करते हैं, इसलिए वे उसे नहीं करते', भगवान को 'जेगुच्छी' (घृणा करने वाला) कहने लगा। किन्तु भगवान चूँकि काय-दुश्चरित आदि से घृणा करते हैं—जो कायिक, वाचिक और मानसिक दुश्चरित हैं तथा अकुशल नीच धर्मों की जो प्राप्ति, संलिप्तता और पूर्णता है, उन सब से वे वैसे ही घृणा और लज्जा करते हैं जैसे कोई श्रृंगार-प्रिय व्यक्ति विष्ठा (मल) से करता है—इसलिए उस 'जेगुच्छिता' (घृणा-भाव) को अपने आप में देखते हुए, उन्होंने दूसरे अभिप्राय से उसे स्वीकार किया। वहाँ 'कायदुच्चरितेन' आदि में करण विभक्ति को द्वितीया विभक्ति के अर्थ में समझना चाहिए।

Puna brāhmaṇo tadeva abhivādanādikammaṃ bhagavati apassanto ‘‘ayaṃ idaṃ lokajeṭṭhakakammaṃ vineti vināseti, atha vā yasmā etaṃ sāmīcikammaṃ na karoti, tasmā ayaṃ vinetabbo niggaṇhitabbo’’ti maññamāno bhagavantaṃ venayikoti āha. Tatrāyaṃ padattho – vinayatīti vinayo, vināsetīti vuttaṃ hoti. Vinayo eva venayiko. Vinayaṃ vā arahatīti venayiko, niggahaṃ arahatīti vuttaṃ hoti. Bhagavā pana yasmā rāgādīnaṃ vinayāya vūpasamāya dhammaṃ deseti, tasmā venayiko hoti. Ayameva cettha padattho – vinayāya dhammaṃ desetīti venayiko. Vicitrā hi taddhitavutti. Svāyaṃ taṃ venayikabhāvaṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni.

पुनः, ब्राह्मण भगवान में उसी अभिवादन आदि कार्य को न देखकर, 'यह इस लोक-श्रेष्ठ कार्य को नष्ट करता है, अथवा चूँकि यह उचित शिष्टाचार नहीं करता, इसलिए यह अनुशासित (विनेय) करने योग्य या दण्डित करने योग्य है' ऐसा मानते हुए भगवान को 'वेनयिको' कहने लगा। वहाँ यह पद-अर्थ है—'विनयति' (नष्ट करता है) इसलिए 'विनय' है, अर्थात् विनाश करता है। 'विनय' ही 'वेनयिको' है। अथवा जो 'विनय' (अनुशासन/दण्ड) के योग्य है, वह 'वेनयिको' है, अर्थात् जो निग्रह (दमन) के योग्य है। किन्तु भगवान चूँकि राग आदि के 'विनय' (दमन/उन्मूलन) और उपशम के लिए धर्म का उपदेश देते हैं, इसलिए वे 'वेनयिको' हैं। यहाँ यही पद-अर्थ है—'विनय' के लिए धर्म का उपदेश देते हैं, इसलिए 'वेनयिको' हैं। तद्धित प्रत्यय की वृत्तियाँ विचित्र होती हैं। वे भगवान उस 'वेनयिकता' को अपने आप में देखते हुए, दूसरे अभिप्राय से उसे स्वीकार करने लगे।

Puna brāhmaṇo yasmā abhivādanādīni sāmīcikammāni karontā vayovuddhe tosenti hāsenti, akarontā pana tāpenti vihesenti domanassaṃ nesaṃ uppādenti, bhagavā ca tāni na karoti, tasmā ‘‘ayaṃ vayovuddhe tapatī’’ti maññamāno sappurisācāravirahitattā vā ‘‘kapaṇapuriso aya’’nti maññamāno bhagavantaṃ tapassīti āha. Tatrāyaṃ padattho – tapatīti tapo, roseti vihesetīti attho. Sāmīcikammākaraṇassetaṃ adhivacanaṃ. Tapo assa atthīti tapassī. Dutiye atthavikappe byañjanāni avicāretvā loke kapaṇapuriso tapassīti [Pg.202] vuccati. Bhagavā pana ye akusalā dhammā lokaṃ tapanato tapanīyāni vuccanti, tesaṃ pahīnattā yasmā tapassīti saṅkhaṃ gato. Tasmā taṃ tapassitaṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni. Tatrāyaṃ vacanattho – tapantīti tapā, akusaladhammānametaṃ adhivacanaṃ. Te tape assi nirassi pahāsi viddhaṃsīti tapassī.

फिर, ब्राह्मण ने यह सोचकर कि जो लोग अभिवादन आदि आदर-सत्कार के कार्य करते हैं, वे वृद्धों को प्रसन्न करते हैं, और जो नहीं करते, वे उन्हें संतप्त और प्रताड़ित करते हैं तथा उनके मन में दुख उत्पन्न करते हैं, और चूंकि भगवान ये कार्य नहीं करते, इसलिए "यह वृद्धों को संतप्त करता है" ऐसा मानते हुए, अथवा सत्पुरुषों के आचरण से रहित होने के कारण "यह एक दीन पुरुष है" ऐसा मानते हुए, भगवान को 'तपस्वी' कहा। यहाँ यह पद-अर्थ है—'तपति' (संतप्त करता है) इसलिए 'तप' है, जिसका अर्थ है रुष्ट करना या प्रताड़ित करना। यह आदर-सत्कार न करने का पर्यायवाची है। जिसके पास यह 'तप' है, वह 'तपस्वी' है। दूसरे अर्थ-विकल्प में, शब्दों के सूक्ष्म विचार के बिना, लोक में दीन पुरुष को 'तपस्वी' कहा जाता है। किंतु भगवान के संबंध में, जो अकुशल धर्म लोक को संतप्त करने के कारण 'तपनीय' कहे जाते हैं, उनके प्रहाण (त्याग) के कारण वे 'तपस्वी' की संज्ञा को प्राप्त हुए हैं। इसलिए, अपने भीतर उस 'तपस्विता' (अकुशल धर्मों के विनाश) को देखते हुए, उन्होंने दूसरे पर्याय (व्याख्या) की अनुमति दी। यहाँ यह वचन-अर्थ है—जो संतप्त करते हैं वे 'तप' हैं, यह अकुशल धर्मों का नाम है। उन तपों को जिन्होंने फेंक दिया, त्याग दिया, नष्ट कर दिया, वे 'तपस्वी' हैं।

Puna brāhmaṇo taṃ abhivādanādikammaṃ devalokagabbhasampattiyā devalokapaṭisandhipaṭilābhāya saṃvattatīti maññamāno bhagavati cassa abhāvaṃ disvā bhagavantaṃ apagabbhoti āha. Kodhavasena vā bhagavato mātukucchismiṃ paṭisandhiggahaṇe dosaṃ dassentopi evamāha. Tatrāyaṃ vacanattho – gabbhato apagatoti apagabbho, abhabbo devalokūpapattiṃ pāpuṇitunti adhippāyo. Hīno vā gabbho assāti apagabbho. Devalokagabbhaparibāhirattā āyatiṃ hīnagabbhapaṭilābhabhāgīti. Hīno vāssa mātukucchismiṃ gabbhavāso ahosīti adhippāyo. Bhagavato pana yasmā āyatiṃ gabbhaseyyā apagatā, tasmā so taṃ apagabbhataṃ attani sampassamāno aparaṃ pariyāyamanujāni. Tatra ca yassa kho, brāhmaṇa, āyatiṃ gabbhaseyyā punabbhavābhinibbatti pahīnāti etesaṃ padānaṃ evamattho daṭṭhabbo – ‘‘brāhmaṇa, yassa puggalassa anāgate gabbhaseyyā punabbhave ca abhinibbatti anuttarena maggena vihatakāraṇattā pahīnā. Gabbhaseyyāgahaṇena cettha jalābujayoni gahitā, punabbhavābhinibbattiggahaṇena itarā tisso’’pi.

फिर, ब्राह्मण ने यह मानते हुए कि अभिवादन आदि कार्य देवलोक के गर्भ की संपत्ति (देवलोक में प्रतिसंधि प्राप्त करने) के लिए होते हैं, और भगवान में इसका अभाव देखकर, भगवान को 'अपगब्भ' (गर्भरहित) कहा। अथवा क्रोधवश भगवान के माता की कोख में प्रतिसंधि ग्रहण करने में दोष दिखाते हुए भी ऐसा कहा। यहाँ यह वचन-अर्थ है—जो गर्भ से दूर हो गया है, वह 'अपगब्भ' है; इसका अभिप्राय है कि वह देवलोक में उत्पन्न होने के अयोग्य है। अथवा जिसका गर्भ हीन है, वह 'अपगब्भ' है। देवलोक के गर्भ से बाहर होने के कारण भविष्य में हीन गर्भ प्राप्त करने वाला। अथवा इसका अभिप्राय है कि माता की कोख में उसका गर्भवास हीन था। किंतु भगवान के लिए, चूंकि भविष्य में गर्भ-शयन (पुनर्जन्म) समाप्त हो गया है, इसलिए उन्होंने अपने भीतर उस 'अपगब्भता' को देखते हुए दूसरे पर्याय की अनुमति दी। और वहाँ "हे ब्राह्मण, जिसके लिए भविष्य में गर्भ-शयन और पुनर्जन्म की उत्पत्ति प्रहीण (नष्ट) हो गई है" इन पदों का अर्थ इस प्रकार समझना चाहिए— "हे ब्राह्मण, जिस पुद्गल के लिए भविष्य में गर्भ-शयन और पुनर्जन्म में उत्पत्ति, श्रेष्ठ अर्हत मार्ग द्वारा कारणों के नष्ट हो जाने से प्रहीण हो गई है।" यहाँ 'गर्भ-शयन' ग्रहण करने से 'जरायुज' योनि ली गई है, और 'पुनर्जन्म की उत्पत्ति' ग्रहण करने से शेष तीन योनियाँ (अण्डज, संस्वेदज, ओपपातिक) भी ली गई हैं।

Apica gabbhassa seyyā gabbhaseyyā. Punabbhavo eva abhinibbatti punabbhavābhinibbattīti evamettha attho daṭṭhabbo. Yathā ca viññāṇaṭṭhitīti vuttepi na viññāṇato aññā ṭhiti atthi, evamidhāpi na gabbhato aññā seyyā veditabbā. Abhinibbatti ca nāma yasmā punabbhavabhūtāpi apunabbhavabhūtāpi atthi, idha ca punabbhavabhūtā adhippetā, tasmā vuttaṃ – ‘‘punabbhavo eva abhinibbatti punabbhavābhinibbattī’’ti.

इसके अतिरिक्त, गर्भ में शयन करना 'गर्भ-शय्या' है। पुनर्जन्म ही अभिनिर्वृत्ति (उत्पत्ति) है, इसलिए 'पुनब्भवाभिनिब्बत्ति'—इस प्रकार यहाँ अर्थ समझना चाहिए। जैसे 'विज्ञान-स्थिति' कहने पर भी विज्ञान से अलग कोई स्थिति नहीं होती, वैसे ही यहाँ भी गर्भ से अलग कोई शय्या नहीं समझनी चाहिए। और 'अभिनिर्वृत्ति' नाम की चीज़ चूंकि पुनर्जन्म वाली भी होती है और पुनर्जन्म रहित भी, और यहाँ पुनर्जन्म वाली ही अभिप्रेत है, इसलिए कहा गया है— "पुनर्जन्म ही अभिनिर्वृत्ति है, वही पुनब्भवाभिनिब्बत्ति है।"

Evaṃ āgatakālato paṭṭhāya arasarūpatādīhi aṭṭhahi akkosavatthūhi akkosantampi brāhmaṇaṃ bhagavā dhammissaro dhammarājā dhammasāmī tathāgato anukampāya sītaleneva cakkhunā brāhmaṇaṃ olekento yaṃ dhammadhātuṃ paṭivijjhitvā desanāvilāsappattā nāma hoti, tassā [Pg.203] dhammadhātuyā suppaṭividdhattā vigatavalāhake nabhe puṇṇacando viya ca saradakāle sūriyo viya ca brāhmaṇassa hadayandhakāraṃ vidhamento tāniyeva akkosavatthūni tena tena pariyāyena aññathā dassetvā punapi attano karuṇāvipphāraṃ aṭṭhahi lokadhammehi akampiyabhāvena paṭiladdhatādiguṇalakkhaṇaṃ pathavisamacittataṃ akuppadhammatañca pakāsento ‘‘ayaṃ brāhmaṇo kevalaṃ palitasirakhaṇḍadantavalittacatādīhi attano vuddhabhāvaṃ sallakkheti, no ca kho jānāti attānaṃ jātiyā anugataṃ jarāya anusaṭaṃ byādhino adhibhūtaṃ maraṇena abbhāhataṃ ajja maritvā puna sveva uttānaseyyadārakabhāvagamanīyaṃ. Mahantena kho pana ussāhena mama santikaṃ āgato, tadassa āgamanaṃ sātthakaṃ hotū’’ti cintetvā imasmiṃ loke attano appaṭisamaṃ purejātabhāvaṃ dassento seyyathāpi, brāhmaṇātiādinā nayena brāhmaṇassa dhammadesanaṃ vaḍḍhesi.

इस प्रकार, आने के समय से ही 'अरसरूप' आदि आठ प्रकार के आक्रोश-वस्तुओं (गालियों के आधारों) से गाली देते हुए भी उस ब्राह्मण को, धर्म के ईश्वर, धर्मराज, धर्मस्वामी तथागत भगवान ने अनुकंपावश शीतल चक्षु (सर्वज्ञता ज्ञान) से देखते हुए, जिस धर्मधातु को बेधकर (साक्षात्कार कर) वे 'देशना-विलास' को प्राप्त हुए हैं, उस धर्मधातु के सुविद्ध (भली-भांति साक्षात्कृत) होने के कारण, बादलों से रहित आकाश में पूर्ण चंद्रमा के समान और शरद ऋतु के सूर्य के समान ब्राह्मण के हृदय के अंधकार (मोह) को दूर करते हुए, उन्हीं आक्रोश-वस्तुओं को उस-उस पर्याय से अन्य प्रकार से दिखाकर, फिर से अपनी करुणा के विस्तार को, आठ लोकधर्मों से विचलित न होने के कारण प्राप्त 'तादि' गुण के लक्षण को, पृथ्वी के समान चित्त को और अक्रोध स्वभाव को प्रकट करते हुए— "यह ब्राह्मण केवल सफेद बाल, टूटे दांत और झुर्रियों वाली त्वचा आदि से ही अपनी वृद्धावस्था को देख रहा है, किंतु यह नहीं जानता कि वह स्वयं जाति (जन्म) से अनुगत है, जरा (बुढ़ापे) से घिरा है, व्याधि (रोग) से अभिभूत है, मरण से आहत है, और आज मरकर कल फिर से पालने में लेटे हुए बालक की अवस्था को प्राप्त होने वाला है। बड़े उत्साह के साथ यह मेरे पास आया है, इसका यह आना सार्थक हो"—ऐसा सोचकर, इस लोक में अपनी अतुलनीय 'पूर्वज' (ज्येष्ठ) अवस्था को दिखाते हुए, "जैसे कि हे ब्राह्मण" इत्यादि विधि से ब्राह्मण के लिए धर्म-देशना का विस्तार किया।

Tattha seyyathāpītiādīnaṃ heṭṭhā vutanayeneva attho veditabbo. Ayaṃ pana viseso – heṭṭhā vuttanayeneva hi te kukkuṭapotakā pakkhe vidhunantā taṃkhaṇānurūpaṃ viravantā nikkhamanti. Evaṃ nikkhamantānañca tesaṃ yo paṭhamataraṃ nikkhamati, so jeṭṭhoti vuccati. Tasmā bhagavā tāya upamāya attano jeṭṭhabhāvaṃ sādhetukāmo brāhmaṇaṃ pucchati – yo nu kho tesaṃ kukkuṭacchāpotakānaṃ…pe… kinti svāssa vacanīyoti. Tattha kukkuṭacchāpakānanti kukkuṭapotakānaṃ. Kinti svāssa vacanīyoti so kinti vacanīyo assa, kiṃ vattabbo bhaveyya jeṭṭho vā kaniṭṭho vāti.

वहाँ 'सेय्यथापि' (जैसे कि) आदि का अर्थ नीचे बताए गए तरीके से ही समझना चाहिए। किंतु यह विशेषता है—नीचे बताए गए तरीके से ही वे मुर्गी के बच्चे पंख फड़फड़ाते हुए और उस क्षण के अनुरूप आवाज़ करते हुए बाहर निकलते हैं। और इस प्रकार बाहर निकलने वालों में से जो सबसे पहले निकलता है, उसे 'जेष्ठ' (बड़ा) कहा जाता है। इसलिए भगवान उस उपमा से अपनी ज्येष्ठता सिद्ध करने की इच्छा से ब्राह्मण से पूछते हैं— "उन मुर्गी के बच्चों में से... (पे)... उसे क्या कहा जाना चाहिए?" वहाँ 'कुक्कुटच्छापकानं' का अर्थ है मुर्गी के बच्चों का। 'किन्ति स्वास्स वचनीयो' का अर्थ है—उसे क्या कहा जाना चाहिए, उसे क्या कहना उचित होगा—'जेष्ठ' या 'कनिष्ठ' (छोटा)?

‘‘Jeṭṭho’’tissa, bho gotama, vacanīyoti, bho gotama, so jeṭṭho iti assa vacanīyo. Kasmāti ce? So hi nesaṃ jeṭṭhoti, yasmā so nesaṃ vuddhataroti attho. Athassa bhagavā opammaṃ sampaṭipādento evameva khoti āha, yathā so kukkuṭapotako, evaṃ ahampi. Avijjāgatāya pajāyāti avijjā vuccati aññāṇaṃ, tattha gatāya. Pajāyāti sattadhivacanametaṃ, avijjākosassa anto paviṭṭhesu sattesūpi vuttaṃ hoti. Aṇḍabhūtāyāti aṇḍe bhūtāya pajātāya sañjātāya. Yathā hi aṇḍe nibbattā ekacce sattā aṇḍabhūtāti vuccanti, evamayaṃ [Pg.204] sabbāpi pajā avijjaṇḍakose nibbattattā aṇḍabhūtāti vuccati. Pariyonaddhāyāti tena avijjaṇḍakosena samantato onaddhāya baddhāya veṭhitāya. Avijjaṇḍakosaṃ padāletvāti taṃ avijjāmayaṃ aṇḍakosaṃ bhinditvā. Ekova loketi sakalepi lokasannivāse ahameva eko adutiyo. Anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambuddhoti uttararahitaṃ sabbaseṭṭhaṃ sammā sāmañca bodhiṃ, atha vā pasatthaṃ sundarañca bodhiṃ. Arahattamaggañāṇassetaṃ nāmaṃ, sabbaññutaññāṇassāpi nāmameva. Ubhayampi vaṭṭati. Aññesaṃ arahattamaggo anuttarā bodhi hoti, na hotīti? Na hoti. Kasmā? Asabbaguṇadāyakattā. Tesañhi kassaci arahattamaggo arahattaphalameva deti, kassaci tisso vijjā, kassaci cha abhiññā, kassaci catasso paṭisambhidā, kassaci sāvakapāramiñāṇaṃ. Paccekabuddhānampi paccekabodhiñāṇameva deti, buddhānaṃ pana sabbaguṇasampattiṃ deti abhiseko viya rañño sabbalokissarabhāvaṃ. Tasmā aññassa kassacipi anuttarā bodhi na hotīti. Abhisambuddhoti abbhaññāsiṃ paṭivijjhiṃ, pattomhi adhigatomhīti vuttaṃ hoti.

हे गौतम! 'वह ज्येष्ठ है' ऐसा कहा जाना चाहिए। यदि पूछा जाए कि क्यों? क्योंकि वह उनमें ज्येष्ठ है, जिसका अर्थ है कि वह उनमें सबसे वृद्ध (बड़ा) है। तब भगवान ने उपमा को स्पष्ट करते हुए कहा—'इसी प्रकार'। जैसे वह मुर्गी का बच्चा, वैसे ही मैं भी। 'अविद्या में फंसी प्रजा' में अविद्या का अर्थ अज्ञान है, और उसमें फंसी हुई। 'प्रजा' प्राणियों का पर्यायवाची है; यह उन प्राणियों के लिए कहा गया है जो अविद्या रूपी अंडे के भीतर प्रविष्ट हैं। 'अण्डभूता' का अर्थ है अंडे में उत्पन्न या विकसित। जैसे अंडे से उत्पन्न कुछ प्राणियों को 'अण्डभूत' कहा जाता है, वैसे ही यह समस्त प्रजा अविद्या रूपी अंडे में उत्पन्न होने के कारण 'अण्डभूत' कहलाती है। 'परियोनद्धा' का अर्थ है उस अविद्या रूपी अंडे से चारों ओर से ढकी हुई, बंधी हुई या लिपटी हुई। 'अविद्या रूपी अंडे को फोड़कर' का अर्थ है उस अविद्यामय अंडे को तोड़कर। 'लोक में अकेला' का अर्थ है इस संपूर्ण लोक-निवास में मैं ही अकेला अद्वितीय हूँ। 'अनुत्तर सम्यक्संबोधि को प्राप्त' का अर्थ है जिससे श्रेष्ठ कुछ न हो, जो सर्व-श्रेष्ठ हो, सम्यक् और स्वयं के द्वारा प्राप्त बोधि; अथवा प्रशंसित और सुंदर बोधि। यह अर्हत् मार्ग ज्ञान का नाम है, और सर्वज्ञता ज्ञान का भी नाम है। दोनों ही उपयुक्त हैं। क्या दूसरों का अर्हत् मार्ग 'अनुत्तर बोधि' होता है? नहीं होता। क्यों? क्योंकि वह सभी गुणों को प्रदान करने वाला नहीं होता। उनमें से किसी का अर्हत् मार्ग केवल अर्हत् फल देता है, किसी का तीन विद्याएँ, किसी का छह अभिज्ञाएँ, किसी का चार प्रतिसंविदाएँ, और किसी का श्रावक पारमिता ज्ञान। प्रत्येक बुद्धों का अर्हत् मार्ग भी केवल प्रत्येक बोधि ज्ञान ही देता है। परंतु बुद्धों का अर्हत् मार्ग सभी गुणों की संपत्ति प्रदान करता है, जैसे राजा का अभिषेक उसे संपूर्ण लोक का ऐश्वर्य प्रदान करता है। इसलिए किसी अन्य की बोधि 'अनुत्तर' नहीं होती। 'अभिसम्बुद्ध' का अर्थ है—विशेष रूप से जान लिया, वेध लिया, प्राप्त कर लिया या अधिगत कर लिया।

Idāni yadetaṃ bhagavatā ‘‘evameva kho’’tiādinā nayena vuttaṃ opammasampaṭipādanaṃ, taṃ evaṃ atthena saṃsanditvā veditabbaṃ – yathā hi tassā kukkuṭiyā attano aṇḍesu adhisayanāditividhakiriyākaraṇaṃ, evaṃ bodhipallaṅke nisinnassa bodhisattabhūtassa bhagavato attano santāne aniccaṃ, dukkhaṃ, anattāti tividhānupassanākaraṇaṃ. Kukkuṭiyā tividhakiriyāsampādanena aṇḍānaṃ apūtibhāvo viya bodhisattabhūtassa bhagavato tividhānupassanāsampādanena vipassanāñāṇassa aparihāni. Kukkuṭiyā tividhakiriyākaraṇena aṇḍānaṃ allasinehapariyādānaṃ viya bodhisattabhūtassa bhagavato tividhānupassanāsampādanena bhavattayānugatanikantisinehapariyādānaṃ. Kukkuṭiyā tividhakiriyākaraṇena aṇḍakapālānaṃ tanubhāvo viya bodhisattabhūtassa bhagavato tividhānupassanāsampādanena avijjaṇḍakosassa tanubhāvo, kukkuṭiyā tividhakiriyākaraṇena kukkuṭapotakassa pādanakhatuṇḍakānaṃ thaddhakharabhāvo viya bodhisattabhūtassa bhagavato tividhānupassanāsampādanena vipassanāñāṇassa tikkhakharavippasannasūrabhāvo. Kukkuṭiyā tividhakiriyākaraṇena kukkuṭapotakassa pariṇāmakālo viya bodhisattabhūtassa [Pg.205] bhagavato tividhānupassanāsampādanena vipassanāñāṇassa pariṇāmakālo vaḍḍhikālo gabbhaggahaṇakālo. Kukkuṭiyā tividhakiriyākaraṇena kukkuṭapotakassa pādanakhasikhāya vā mukhatuṇḍakena vā aṇḍakosaṃ padāletvā pakkhe papphoṭetvā sotthinā abhinibbhidākālo viya bhagavato tividhānupassanāsampādanena vipassanāñāṇagabbhaṃ gaṇhāpetvā anupubbādhigatena arahattamaggena avijjaṇḍakosaṃ padāletvā abhiññāpakkhe papphoṭetvā sotthinā sakalabuddhaguṇasacchikatakālo veditabbo.

अब भगवान द्वारा 'इसी प्रकार' आदि विधि से जो उपमा का स्पष्टीकरण दिया गया है, उसे अर्थ के साथ इस प्रकार जोड़कर समझना चाहिए—जैसे उस मुर्गी का अपने अंडों पर बैठने आदि की तीन प्रकार की क्रियाएँ करना है, वैसे ही बोधि-पलंग पर बैठे हुए बोधिसत्व रूप भगवान का अपनी संतान (चित्त-संतति) में अनित्य, दुःख और अनात्म—इन तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं का करना है। मुर्गी द्वारा तीन प्रकार की क्रियाओं के संपादन से अंडों के न सड़ने के समान, बोधिसत्व रूप भगवान द्वारा तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं के संपादन से विपश्यना ज्ञान की अवनति न होना है। मुर्गी द्वारा तीन प्रकार की क्रियाओं के करने से अंडों की नमी के सूखने के समान, बोधिसत्व रूप भगवान द्वारा तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं के संपादन से तीनों भवों के प्रति आसक्ति रूपी स्नेह का क्षय होना है। मुर्गी द्वारा तीन प्रकार की क्रियाओं के करने से अंडों के छिलकों के पतला होने के समान, बोधिसत्व रूप भगवान द्वारा तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं के संपादन से अविद्या रूपी अंडे के छिलके का पतला होना है। मुर्गी द्वारा तीन प्रकार की क्रियाओं के करने से मुर्गी के बच्चे के पंजों और चोंच के कठोर और मजबूत होने के समान, बोधिसत्व रूप भगवान द्वारा तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं के संपादन से विपश्यना ज्ञान का तीक्ष्ण, प्रखर, निर्मल और शूरवीर (दृढ़) होना है। मुर्गी द्वारा तीन प्रकार की क्रियाओं के करने से मुर्गी के बच्चे के परिपक्व होने के काल के समान, बोधिसत्व रूप भगवान द्वारा तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं के संपादन से विपश्यना ज्ञान का परिपक्व काल, वृद्धि काल और (मार्ग ज्ञान रूपी) गर्भ धारण का काल है। मुर्गी द्वारा तीन प्रकार की क्रियाओं के करने से मुर्गी के बच्चे का अपने पंजों के अग्रभाग या चोंच से अंडे के छिलके को फोड़कर, पंख फड़फड़ाकर कुशलतापूर्वक बाहर निकलने के काल के समान, भगवान द्वारा तीन प्रकार की अनुपश्यनाओं के संपादन से विपश्यना ज्ञान रूपी गर्भ को ग्रहण करवाकर, क्रमशः प्राप्त अर्हत् मार्ग द्वारा अविद्या रूपी अंडे को फोड़कर, अभिज्ञा रूपी पंखों को फड़फड़ाकर कुशलतापूर्वक समस्त बुद्ध-गुणों के साक्षात्कार के काल को समझना चाहिए।

Ahañhi, brāhmaṇa, jeṭṭho seṭṭho lokassāti, brāhmaṇa, yathā tesaṃ kukkuṭapotakānaṃ paṭhamataraṃ aṇḍakosaṃ padāletvā abhinibbatto kukkuṭapotako jeṭṭho hoti, evaṃ avijjāgatāya pajāya taṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā paṭhamataraṃ ariyāya jātiyā jātattā ahañhi jeṭṭho vuddhatamoti saṅkhaṃ gato, sabbaguṇehi pana appaṭisamattā seṭṭhoti.

हे ब्राह्मण! 'मैं ही लोक में ज्येष्ठ और श्रेष्ठ हूँ'—हे ब्राह्मण! जैसे उन मुर्गी के बच्चों में जो सबसे पहले अंडे के छिलके को फोड़कर बाहर निकलता है, वह ज्येष्ठ होता है; वैसे ही अविद्या में फंसी प्रजा में उस अविद्या रूपी अंडे को फोड़कर सबसे पहले आर्य जाति (श्रेष्ठ जन्म) में उत्पन्न होने के कारण, मैं ही 'ज्येष्ठ' और 'सबसे वृद्ध' की संज्ञा को प्राप्त हूँ, और समस्त गुणों में अतुलनीय होने के कारण 'श्रेष्ठ' हूँ।

Evaṃ bhagavā attano anuttaraṃ jeṭṭhaseṭṭhabhāvaṃ brāhmaṇassa pakāsetvā idāni yāya paṭipadāya taṃ adhigato, taṃ paṭipadaṃ pubbabhāgato pabhuti dassetuṃ āraddhaṃ kho pana me, brāhmaṇātiādimāha. Tattha āraddhaṃ kho pana me, brāhmaṇa, vīriyaṃ ahosīti, brāhmaṇa, na mayā ayaṃ anuttaro jeṭṭhaseṭṭhabhāvo kusītena muṭṭhassatinā sāraddhakāyena vikkhittacitena adhigato, apica kho tadadhigamāya āraddhaṃ kho pana me vīriyaṃ ahosi. Bodhimaṇḍe nisinnena mayā catusammappadhānabhedaṃ vīriyaṃ āraddhaṃ ahosi, paggahitaṃ asithilappavattitaṃ. Āraddhattāyeva ca me taṃ asallīnaṃ ahosi. Na kevalañca vīriyameva, satipi me ārammaṇābhimukhabhāvena upaṭṭhitā ahosi, upaṭṭhitattāyeva ca asammuṭṭhā. Passaddho kāyo asāraddhoti kāyacittappassaddhivasena kāyopi me passaddho ahosi. Tattha yasmā nāmakāye passaddhe rūpakāyopi passaddhoyeva hoti, tasmā ‘‘nāmakāyo rūpakāyo’’ti avisesetvāva ‘‘passaddho kāyo’’ti vuttaṃ. Asāraddhoti so ca kho passaddhattāyeva asāraddho, vigatadarathoti vuttaṃ hoti[Pg.206]. Samāhitaṃ cittaṃ ekagganti cittampi me sammā āhitaṃ suṭṭhu ṭhapitaṃ appitaṃ viya ahosi, samāhitattā eva ca ekaggaṃ acalaṃ nipphandananti. Ettāvatā jhānassa pubbabhāgapaṭipadā kathitā hoti.

इस प्रकार भगवान ने ब्राह्मण को अपनी अतुलनीय ज्येष्ठता और श्रेष्ठता प्रकट करके, अब जिस प्रतिपदा (मार्ग) से उसे प्राप्त किया, उस प्रतिपदा को आरम्भ से दिखाने के लिए "आरद्धं खो पन मे, ब्राह्मण" आदि कहा। वहाँ "आरद्धं खो पन मे, ब्राह्मण, वीरियं अहोसि" का अर्थ है—हे ब्राह्मण, मैंने यह अतुलनीय ज्येष्ठता और श्रेष्ठता आलस्य, स्मृति-भ्रंश, शरीर की व्याकुलता या चित्त के विक्षेप से प्राप्त नहीं की है, बल्कि उसकी प्राप्ति के लिए मेरा वीर्य (पुरुषार्थ) आरम्भ हुआ था। बोधिमण्ड पर बैठे हुए मैंने चार सम्यक् प्रधानों के रूप में वीर्य आरम्भ किया, जो प्रगृहीत (उत्साहित) और शिथिलता रहित था। आरम्भ होने के कारण ही वह वीर्य लीन (सुस्त) नहीं हुआ। न केवल वीर्य ही, बल्कि मेरी स्मृति भी आलम्बन के सम्मुख होने के कारण उपस्थित थी, और उपस्थित होने के कारण ही वह असंमुष्ट (विस्मृति रहित) थी। "पस्सद्धो कायो असारद्धो" का अर्थ है—काय और चित्त की प्रश्रब्धि (शान्ति) के कारण मेरा शरीर भी प्रश्रब्ध (शान्त) था। वहाँ चूँकि नाम-काय के प्रश्रब्ध होने पर रूप-काय भी प्रश्रब्ध ही होता है, इसलिए "नाम-काय रूप-काय" ऐसा विशेष भेद न करके "पस्सद्धो कायो" (प्रश्रब्ध काय) कहा गया है। "असारद्धो" का अर्थ है—प्रश्रब्ध होने के कारण ही वह व्याकुलता रहित और दरथ (थकान/पीड़ा) रहित था। "समाहितं चित्तं एकग्गं" का अर्थ है—मेरा चित्त भी सम्यक् रूप से आहित (स्थित), भली-भाँति स्थापित और अर्पणा के समान था; समाहित होने के कारण ही वह एकाग्र, अचल और निष्पन्द था। यहाँ तक ध्यान की पूर्वभाग-प्रतिपदा कही गई है।

Idāni imāya paṭipadāya adhigataṃ paṭhamajjhānaṃ ādiṃ katvā vijjāttayapariyosānaṃ visesaṃ dassento so kho ahantiādimāha. Tattha yaṃ yāva vinicchayanayena vattabbaṃ siyā, taṃ visuddhimagge (visuddhi. 1.69) vuttameva.

अब इस प्रतिपदा से प्राप्त प्रथम ध्यान को आदि लेकर तीन विद्याओं की समाप्ति तक की विशेषता को दिखाते हुए "सो खो अहं" आदि कहा। वहाँ जो कुछ विनिश्चय के रूप में कहा जाना चाहिए, वह विशुद्धिमग्ग में मेरे द्वारा कहा ही गया है।

Ayaṃ kho me, brāhmaṇātiādīsu pana vijjāti viditakaraṇaṭṭhena vijjā. Kiṃ viditaṃ karoti? Pubbenivāsaṃ. Avijjāti tasseva pubbenivāsassa aviditakaraṇaṭṭhena tappaṭicchādakamoho. Tamoti sveva moho tappaṭicchādakaṭṭhena tamo nāma. Ālokoti sā eva vijjā obhāsakaraṇaṭṭhena ālokoti. Ettha ca vijjā adhigatāti attho, sesaṃ pasaṃsāvacanaṃ. Yojanā panettha – ayaṃ kho me vijjā adhigatā, tassa me adhigatavijjassa avijjā vihatā, vinaṭṭhāti attho. Kasmā? Yasmā vijjā uppannā. Esa nayo itarasmimpi padadvaye. Yathā tanti ettha tanti nipātamattaṃ. Satiyā avippavāsena appamattassa vīriyātāpena ātāpino kāye ca jīvite ca anapekkhātāya pahitattassa pesitattassāti attho. Idaṃ vuttaṃ hoti – yathā appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avijjā vihaññeyya, vijjā uppajjeyya tamo vihaññeyya, āloko uppajjeyya, evameva mama avijjā vihatā, vijjā uppannā, tamo vihato, āloko uppanno. Etassa me padhānānuyogassa anurūpameva phalaṃ laddhanti.

"अयं खो मे, ब्राह्मण" आदि में "विद्या" का अर्थ है—स्पष्ट (विदित) करने के अर्थ में विद्या। वह क्या स्पष्ट करती है? पूर्व-निवास (पिछले जन्मों) को। "अविद्या" का अर्थ है—उसी पूर्व-निवास को स्पष्ट न कर पाने के कारण उसे ढकने वाला मोह। "तम" का अर्थ है—वही मोह जो ढकने के कारण 'तम' (अन्धकार) कहलाता है। "आलोक" का अर्थ है—वही विद्या जो प्रकाशित करने के कारण 'आलोक' कहलाती है। यहाँ "विद्या प्राप्त हुई" यह अर्थ है, शेष प्रशंसा के वचन हैं। यहाँ योजना इस प्रकार है—"यह विद्या मुझे प्राप्त हुई, उस विद्या प्राप्त करने वाले मुझमें अविद्या नष्ट हो गई, विनष्ट हो गई।" क्यों? क्योंकि विद्या उत्पन्न हुई। यही न्याय अन्य दो पदों में भी है। "यथा तं" में 'तं' केवल निपात है। स्मृति के विप्रवास (विस्मृति) न होने से "अप्रमत्त", वीर्य के ताप से "आतापी", और शरीर तथा जीवन की अपेक्षा न होने से "प्रहित-चित्त" (निर्वाण की ओर प्रेषित चित्त) वाला—यह अर्थ है। इसका तात्पर्य यह है—जैसे अप्रमत्त, आतापी और प्रहित-चित्त होकर विहार करने वाले की अविद्या नष्ट हो जाए, विद्या उत्पन्न हो जाए, तम नष्ट हो जाए और आलोक उत्पन्न हो जाए; वैसे ही मेरी अविद्या नष्ट हुई, विद्या उत्पन्न हुई, तम नष्ट हुआ और आलोक उत्पन्न हुआ। मेरे इस प्रधान (प्रयत्न) के अनुयोग का अनुरूप ही फल प्राप्त हुआ है।

Ayaṃ kho me, brāhmaṇa, paṭhamā abhinibbhidā ahosi kukkuṭacchāpakasseva aṇḍakosamhāti ayaṃ kho mama, brāhmaṇa, pubbenivāsānussatiñāṇamukhatuṇḍakena pubbe nivutthakhandhappaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā paṭhamā abhinibbhidā paṭhamā nikkhanti paṭhamā ariyājāti ahosi kukkuṭacchāpakasseva mukhatuṇḍakena vā pādanakhasikhāya vā aṇḍakosaṃ padāletvā tamhā aṇḍakosamhā abhinibbhidā nikkhanti kukkuṭanikāye paccājātīti. Ayaṃ tāva pubbenivāsakathāyaṃ nayo.

"अयं खो मे, ब्राह्मण, पठमा अभिनिब्भिदा अहोसि कुक्कुटच्छापकस्सेव अण्डकोसम्हा" का अर्थ है—हे ब्राह्मण, जैसे मुर्गी के बच्चे का चोंच या पंजों से अण्डे के खोल को तोड़कर बाहर निकलना एक जन्म है, वैसे ही पूर्व-निवास-अनुस्मृति ज्ञान रूपी चोंच से पूर्व-निवास के स्कन्धों को ढकने वाले अविद्या रूपी अण्डे के खोल को तोड़कर मेरी यह पहली 'अभिनिब्भिदा' (भेदकर निकलना), पहली उत्पत्ति, पहली आर्य-जाति हुई। यह पूर्व-निवास की कथा का न्याय है।

Cutupapātakathāya [Pg.207] pana vijjāti dibbacakkhuñāṇavijjā. Avijjāti cutupapātappaṭicchādikā avijjā. Yathā pana pubbenivāsakathāyaṃ ‘‘pubbenivāsānussatiñāṇamukhatuṇḍakena pubbe nivutthakkhandhappaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā’’ti vuttaṃ, evamidha ‘‘cutupapātañāṇamukhatuṇḍakena cutupapātappaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā’’ti vattabbaṃ.

च्युति-उत्पत्ति (मृत्यु और पुनर्जन्म) की कथा में "विद्या" का अर्थ दिव्य-चक्षु-ज्ञान रूपी विद्या है। "अविद्या" का अर्थ च्युति-उत्पत्ति को ढकने वाली अविद्या है। जैसे पूर्व-निवास की कथा में "पूर्व-निवास-अनुस्मृति ज्ञान रूपी चोंच से पूर्व-निवास के स्कन्धों को ढकने वाले अविद्या रूपी अण्डे के खोल को तोड़कर" कहा गया है, वैसे ही यहाँ "च्युति-उत्पत्ति ज्ञान रूपी चोंच से च्युति-उत्पत्ति को ढकने वाले अविद्या रूपी अण्डे के खोल को तोड़कर" कहना चाहिए।

Yaṃ panetaṃ paccavekkhaṇañāṇapariggahitaṃ āsavānaṃ khayañāṇādhigamaṃ brāhmaṇassa dassento ayaṃ kho me, brāhmaṇa, tatiyā vijjātiādimāha, tattha vijjāti arahattamaggavijjā. Avijjāti catusaccappaṭicchādikā avijjā. Ayaṃ kho me, brāhmaṇa, tatiyā abhinibbhidā ahosīti ettha ayaṃ kho mama, brāhmaṇa, āsavānaṃ khayañāṇamukhatuṇḍakena catusaccapaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā tatiyā abhinibbhidā tatiyā nikkhanti tatiyā ariyajāti ahosi kukkuṭacchāpakasseva mukhatuṇḍakena vā pādanakhasikhāya vā aṇḍakosaṃ padāletvā tamhā aṇḍakosamhā abhinibbhidā nikkhanti kukkuṭanikāye paccājātīti.

और जो यह प्रत्यवेक्षण-ज्ञान द्वारा गृहीत आस्रवों के क्षय के ज्ञान की प्राप्ति है, उसे ब्राह्मण को दिखाते हुए "अयं खो मे, ब्राह्मण, ततिया विज्जा" आदि कहा। वहाँ "विद्या" का अर्थ अर्हत्-मार्ग-ज्ञान रूपी विद्या है। "अविद्या" का अर्थ चार सत्यों को ढकने वाली अविद्या है। "अयं खो मे, ब्राह्मण, ततिया अभिनिब्भिदा अहोसि" में—हे ब्राह्मण, आस्रव-क्षय-ज्ञान रूपी चोंच से चार सत्यों को ढकने वाले अविद्या रूपी अण्डे के खोल को तोड़कर मेरी यह तीसरी 'अभिनिब्भिदा', तीसरी निकासी, तीसरी आर्य-जाति हुई; जैसे मुर्गी के बच्चे का चोंच या पंजों से अण्डे के खोल को तोड़कर बाहर निकलना और मुर्गी के समूह में पुनर्जन्म लेना होता है।

Ettāvatā kiṃ dassesīti? So hi, brāhmaṇa, kukkuṭacchāpako aṇḍakosaṃ padāletvā tato nikkhamanto sakimeva jāyati, ahaṃ pana pubbenivutthakkhandhappaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ bhinditvā paṭhamaṃ tāva pubbenivāsānussatiñāṇavijjāya jāto. Tato sattānaṃ cutipaṭisandhippaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā dutiyaṃ dibbacakkhuñāṇavijjāya jāto, puna catusaccappaṭicchādakaṃ avijjaṇḍakosaṃ padāletvā tatiyaṃ āsavānaṃ khayañāṇavijjāya jāto. Evaṃ tīhi vijjāhi tikkhattuṃ jātomhi. Sā ca me jāti ariyā suparisuddhāti idaṃ dasseti. Evaṃdassento ca pubbenivāsañāṇena atītaṃsañāṇaṃ, dibbacakkhunā paccuppannānāgataṃsañāṇaṃ, āsavakkhayena sakalalokiyalokuttaraguṇanti evaṃ tīhi vijjāhi sabbepi sabbaññuguṇe pakāsetvā attano ariyāya jātiyā jeṭṭhaseṭṭhabhāvaṃ brāhmaṇassa dassesi.

इतने से क्या प्रदर्शित होता है? हे ब्राह्मण! वह मुर्गी का बच्चा अंडे के खोल को तोड़कर उससे निकलते समय केवल एक बार जन्म लेता है, किन्तु मैंने पूर्व में निवास किए हुए स्कन्धों को ढकने वाले अविद्या रूपी अंडे के खोल को तोड़कर सबसे पहले 'पुब्बेनिवासानुस्सति-ज्ञान' (पूर्व-निवास-अनुस्मृति ज्ञान) रूपी विद्या से जन्म लिया। उसके बाद प्राणियों की च्युति और प्रतिसन्धि को ढकने वाले अविद्या रूपी अंडे के खोल को तोड़कर दूसरी बार 'दिव्य-चक्षु-ज्ञान' रूपी विद्या से जन्म लिया। फिर चार आर्य सत्यों को ढकने वाले अविद्या रूपी अंडे के खोल को तोड़कर तीसरी बार 'आसवक्खय-ज्ञान' (आश्रव-क्षय ज्ञान) रूपी विद्या से जन्म लिया। इस प्रकार इन तीन विद्याओं के द्वारा मैं तीन बार जन्मा हूँ। मेरा वह जन्म आर्य और सुविशुद्ध है—यही प्रदर्शित किया गया है। ऐसा प्रदर्शित करते हुए भगवान ने पूर्व-निवास-अनुस्मृति ज्ञान से अतीत के ज्ञान को, दिव्य-चक्षु से वर्तमान और भविष्य के ज्ञान को, तथा आश्रव-क्षय से समस्त लौकिक और लोकोत्तर गुणों को—इस प्रकार इन तीन विद्याओं से सभी सर्वज्ञ गुणों को प्रकाशित कर, अपने आर्य जन्म के कारण समस्त जगत में ज्येष्ठ और श्रेष्ठ होने के भाव को ब्राह्मण के समक्ष प्रदर्शित किया।

Evaṃ vutte verañjo brāhmaṇoti evaṃ bhagavatā lokānukampakena brāhmaṇaṃ anukampamānena niguhitabbepi attano ariyāya jātiyā jeṭṭhaseṭṭhabhāve vijjāttayapakāsikāya dhammadesanāya vutte pītivipphāraparipuṇṇagattacitto verañjo brāhmaṇo taṃ bhagavato ariyāya jātiyā jeṭṭhaseṭṭhabhāvaṃ viditvā ‘‘īdisaṃ nāmāhaṃ sabbalokajeṭṭhaṃ [Pg.208] sabbaguṇasamannāgataṃ sabbaññuṃ ‘aññesaṃ abhivādanādikammaṃ na karotī’ti avacaṃ, dhiratthu vata, bho, aññāṇa’’nti attānaṃ garahitvā ‘‘ayaṃ dāni loke ariyāya jātiyā purejātaṭṭhena jeṭṭho, sabbaguṇehi appaṭisamaṭṭhena seṭṭho’’ti niṭṭhaṃ gantvā bhagavantaṃ etadavoca – jeṭṭho bhavaṃ gotamo seṭṭho bhavaṃ gotamoti. Evañca pana vatvā puna taṃ bhagavato dhammadesanaṃ abbhanumodamāno abhikkantaṃ bho gotamātiādimāha. Taṃ vuttatthamevāti.

ऐसा कहे जाने पर वेरंज ब्राह्मण ने—इस प्रकार लोक पर अनुकम्पा करने वाले भगवान द्वारा, ब्राह्मण पर अनुकम्पा करते हुए, यद्यपि गोपनीय होने पर भी अपने आर्य जन्म के कारण ज्येष्ठ और श्रेष्ठ होने के भाव को तीन विद्याओं को प्रकाशित करने वाली धर्म-देशना के माध्यम से कहे जाने पर, प्रीति के विस्तार से परिपूर्ण शरीर और चित्त वाले वेरंज ब्राह्मण ने भगवान के उस आर्य जन्म जनित ज्येष्ठ-श्रेष्ठ भाव को जानकर—'मैंने ऐसे समस्त लोक में ज्येष्ठ, समस्त गुणों से युक्त, सर्वज्ञ बुद्ध के विषय में यह कहा कि वे दूसरों का अभिवादन आदि नहीं करते; अहो! अज्ञान को धिक्कार है'—इस प्रकार स्वयं की निंदा की। और 'अब यह (श्रमण गौतम) इस लोक में आर्य जन्म के कारण पहले उत्पन्न होने (ज्ञान में अग्रज होने) के अर्थ में ज्येष्ठ हैं, और समस्त गुणों में अतुलनीय होने के अर्थ में श्रेष्ठ हैं'—ऐसा निश्चय कर भगवान से यह कहा—'आप गौतम ज्येष्ठ हैं, आप गौतम श्रेष्ठ हैं।' ऐसा कहकर फिर भगवान की उस धर्म-देशना का अनुमोदन करते हुए 'अभि़क्कन्तं भो गोतम' (आश्चर्यजनक है, हे गौतम!) आदि वचन कहे। इसका अर्थ पहले बताया जा चुका है।

2. Sīhasuttavaṇṇanā

२. सीह-सुत्त की व्याख्या (वर्णना)।

12. Dutiye abhiññātāti ñātā paññātā pākaṭā. Santhāgāreti mahājanassa vissamanatthāya kate agāre. Sā kira santhāgārasālā nagaramajjhe ahosi, catūsu ṭhānesu ṭhitānaṃ paññāyati, catūhi disāhi āgatamanussā paṭhamaṃ tattha vissamitvā pacchā attano attano phāsukaṭṭhānaṃ gacchanti. Rājakulānaṃ rajjakiccasantharaṇatthāya kataṃ agārantipi vadantiyeva. Tattha hi nisīditvā licchavirājāno rajjakiccaṃ santharanti karonti vicārenti. Sannisinnāti tesaṃ nisīdanatthaññeva paññattesu mahārahavarapaccattharaṇesu samussitasetacchattesu āsanesu sannisinnā. Anekapariyāyena buddhassa vaṇṇaṃ bhāsantīti rājakule kiccañceva lokatthacariyañca vicāretvā anekehi kāraṇehi buddhassa vaṇṇaṃ bhāsanti kathenti dīpenti. Paṇḍitā hi te rājāno saddhā pasannā sotāpannāpi sakadāgāminopi anāgāminopi ariyasāvakā, te sabbepi lokiyajaṭaṃ chinditvā buddhādīnaṃ tiṇṇaṃ ratanānaṃ vaṇṇaṃ bhāsanti. Tattha tividho buddhavaṇṇo nāma cariyavaṇṇo, sarīravaṇṇo, guṇavaṇṇoti. Tatrime rājāno cariyāya vaṇṇaṃ ārabhiṃsu – ‘‘dukkaraṃ vata kataṃ sammāsambuddhena kappasatasahassādhikāni cattāri asaṅkheyyāni dasa pāramiyo, dasa upapāramiyo, dasa paramatthapāramiyoti samattiṃsa pāramiyo pūrentena, ñātatthacariyaṃ, lokatthacariyaṃ, buddhacariyaṃ matthakaṃ pāpetvā pañca mahāpariccāge pariccajantenā’’ti aḍḍhacchakkehi jātakasatehi buddhavaṇṇaṃ kathentā tusitabhavanaṃ pāpetvā ṭhapayiṃsu.

१२. दूसरे (सुत्त) में, 'अभिञ्ञाता' का अर्थ है—ज्ञात, प्रख्यात, प्रकट। 'सन्थागारे' का अर्थ है—जनसमूह के विश्राम के लिए बनाया गया भवन। वह संथागार शाला नगर के मध्य में थी, जो चारों दिशाओं में स्थित लोगों को दिखाई देती थी। चारों दिशाओं से आने वाले मनुष्य पहले वहाँ विश्राम करते थे और बाद में अपने-अपने सुखद स्थान को जाते थे। कुछ लोग इसे राजकुलों के राजकीय कार्यों के विचार-विमर्श के लिए बनाया गया भवन भी कहते हैं। वहाँ बैठकर लिच्छवि राजा राजकीय कार्यों का विचार, संपादन और निर्णय करते थे। 'सन्निसिन्ना' का अर्थ है—उनके बैठने के लिए ही बिछाए गए बहुमूल्य श्रेष्ठ बिछौनों और ऊँचे तने हुए श्वेत छत्रों वाले आसनों पर अच्छी तरह बैठे हुए। 'अनेकपरियायेन बुद्धस्स वण्णं भासन्ति' का अर्थ है—राजकुल में (राजकीय) कार्यों और लोक-कल्याण के कार्यों पर विचार करने के बाद, अनेक कारणों से बुद्ध की प्रशंसा करते हैं, कहते हैं और प्रकाशित करते हैं। वे राजा विद्वान, श्रद्धालु, प्रसन्नचित्त और स्रोतापन्न, सकृदागामी, अनागामी तथा आर्य श्रावक भी थे। वे सभी लौकिक जटा (सांसारिक बंधनों) को काटकर बुद्ध आदि तीन रत्नों के गुणों का गान करते थे। वहाँ बुद्ध-गुण तीन प्रकार के हैं—चर्या-गुण, शरीर-गुण और सद्गुण। उनमें से इन राजाओं ने चर्या-गुण का वर्णन आरम्भ किया—'सम्यक्सम्बुद्ध ने एक लाख कल्प से अधिक चार असंख्येय वर्षों तक दस पारमिताएँ, दस उप-पारमिताएँ और दस परमार्थ पारमिताएँ—इस प्रकार तीस पारमिताओं को पूर्ण करते हुए, ज्ञातत्थचरिया (स्वजनों का हित), लोकत्थचरिया (लोक का हित) और बुद्धत्थचरिया (बुद्धत्व प्राप्ति हेतु चर्या) को पूर्णता तक पहुँचाकर तथा पाँच महा-परित्यागों को करते हुए, निश्चित ही दुष्कर कार्य किया है'—इस प्रकार साढ़े छह सौ जातकों के माध्यम से बुद्ध के गुणों का वर्णन करते हुए, उन्हें तुषित भवन तक पहुँचाकर (कथा को) स्थापित किया।

Dhammassa [Pg.209] vaṇṇaṃ bhāsantā pana ‘‘tena bhagavatā dhammo desito, nikāyato pañca nikāyā, piṭakato tīṇi piṭakāni, aṅgato nava aṅgāni, khandhato caturāsītidhammakkhandhasahassānī’’ti koṭṭhāsavasena dhammaguṇaṃ kathayiṃsu.

धर्म के गुणों का वर्णन करते हुए उन्होंने कहा—'उन भगवान द्वारा धर्म देशित किया गया है, जो निकाय के अनुसार पाँच निकाय, पिटक के अनुसार तीन पिटक, अंग के अनुसार नौ अंग और स्कन्ध के अनुसार चौरासी हजार धर्म-स्कन्ध हैं'—इस प्रकार विभागों के अनुसार धर्म के गुणों को कहा।

Saṅghassa vaṇṇaṃ bhāsantā satthu dhammadesanaṃ sutvā ‘‘paṭiladdhasaddhā kulaputtā bhogakkhandhañceva ñātiparivaṭṭañca pahāya setacchattaṃ oparajjaṃ senāpatiseṭṭhibhaṇḍāgārikaṭṭhānantarādīni agaṇetvā nikkhamma satthu varasāsane pabbajanti. Setacchattaṃ pahāya pabbajitānaṃ bhaddiyarājamahākappinapukkusātiādīnaṃ rājapabbajitānaṃyeva buddhakāle asītisahassāni ahesuṃ. Anekakoṭisataṃ dhanaṃ pahāya pabbajitānaṃ pana yasakulaputtasoṇaseṭṭhiputtaraṭṭhapālakulaputtādīnaṃ paricchedo natthi. Evarūpā ca evarūpā ca kulaputtā satthu sāsane pabbajantī’’ti pabbajjāsaṅkhepavasena saṅghaguṇe kathayiṃsu.

संघ के गुणों का वर्णन करते हुए उन्होंने कहा कि शास्ता की धर्म-देशना सुनकर 'श्रद्धा प्राप्त कुलपुत्र भोग-समूह और ज्ञाति-परिवेश को छोड़कर, श्वेत छत्र (राजपद), उप-राजपद, सेनापति, श्रेष्ठी, भण्डागारिक आदि पदों की गणना न करते हुए, (घर से) निकलकर शास्ता के श्रेष्ठ शासन में प्रव्रजित होते हैं। श्वेत छत्र त्यागकर प्रव्रजित होने वाले भद्दिय राजा, महाकप्पिन, पुक्कुसाति आदि राज-प्रव्रजितों की संख्या ही बुद्ध काल में अस्सी हजार थी। अनेक सौ करोड़ धन त्यागकर प्रव्रजित होने वाले यश कुलपुत्र, सोण श्रेष्ठीपुत्र, रट्ठपाल कुलपुत्र आदि की तो कोई सीमा ही नहीं है। इस-इस प्रकार के कुलपुत्र शास्ता के शासन में प्रव्रजित होते हैं'—इस प्रकार प्रव्रज्या के संक्षेप के माध्यम से संघ के गुणों को कहा।

Sīho senāpatīti evaṃnāmako senāya adhipati. Vesāliyañhi satta sahassāni satta satāni satta ca rājāno. Te sabbepi sannipatitvā sabbesaṃ manaṃ gahetvā ‘‘raṭṭhaṃ vicāretuṃ samatthaṃ ekaṃ vicinathā’’ti vicinantā sīhaṃ rājakumāraṃ disvā ‘‘ayaṃ sakkhissatī’’ti sanniṭṭhānaṃ katvā tassa rattamaṇivaṇṇaṃ kambalapariyonaddhaṃ senāpaticchattaṃ adaṃsu. Taṃ sandhāya vuttaṃ – ‘‘sīho senāpatī’’ti. Nigaṇṭhasāvakoti nigaṇṭhassa nāṭaputtassa paccayadāyako upaṭṭhāko. Jambudīpatalasmiñhi tayo janā nigaṇṭhānaṃ aggupaṭṭhākā – nāḷandāyaṃ, upāli gahapati, kapilapure vappo sakko, vesāliyaṃ ayaṃ sīho senāpatīti. Nisinno hotīti sesarājūnaṃ parisāya antarantare āsanāni paññāpayiṃsu, sīhassa pana majjhe ṭhāneti tasmiṃ paññatte mahārahe rājāsane nisinno hoti. Nissaṃsayanti nibbicikicchaṃ addhā ekaṃsena, na hete yassa vā tassa vā appesakkhassa evaṃ anekasatehi kāraṇehi vaṇṇaṃ bhāsanti.

"सीह सेनापति" का अर्थ है इस नाम वाला सेना का अधिपति। वैशाली में सात हजार सात सौ सात राजा थे। उन सभी ने एकत्रित होकर और सबकी सहमति लेकर "राज्य का संचालन करने में समर्थ किसी एक व्यक्ति को खोजो" ऐसा विचार करते हुए, राजकुमार सीह को देखा और "यह समर्थ होगा" ऐसा निश्चय करके उसे लाल मणि के रंग वाले कंबल से ढका हुआ सेनापति का छत्र प्रदान किया। उसी के संदर्भ में कहा गया है - "सीह सेनापति"। "निगण्ठ श्रावक" का अर्थ है निगण्ठ नातपुत्त को प्रत्यय (दान) देने वाला और उनका सेवक। जम्बुद्वीप में तीन व्यक्ति निगण्ठों के मुख्य सेवक थे - नालंदा में उपालि गृहपति, कपिलवस्तु में वप्प शाक्य, और वैशाली में यह सीह सेनापति। "बैठा हुआ था" का अर्थ है कि अन्य राजाओं के लिए सभा में बीच-बीच में आसन बिछाए गए थे, परंतु सीह के लिए मध्य स्थान में बिछाए गए उस बहुमूल्य राज-आसन पर वह बैठा हुआ था। "निसंशय" का अर्थ है बिना किसी संदेह के, निश्चित रूप से; क्योंकि ये लिच्छवि किसी भी साधारण या कम प्रभावशाली व्यक्ति की इस प्रकार सैकड़ों कारणों से प्रशंसा नहीं करते।

Yena nigaṇṭho nāṭaputto tenupasaṅkamīti nigaṇṭho kira nāṭaputto ‘‘sacāyaṃ sīho kassacideva samaṇassa gotamassa vaṇṇaṃ kathentassa sutvā samaṇaṃ gotamaṃ dassanāya upasaṅkamissati, mayhaṃ parihāni bhavissatī’’ti [Pg.210] cintetvā paṭhamataraṃyeva sīhaṃ senāpatiṃ etadavoca – ‘‘senāpati imasmiṃ loke ‘ahaṃ buddho ahaṃ buddho’ti bahū vicaranti. Sace tvaṃ kassaci dassanāya upasaṅkamitukāmo ahosi, maṃ puccheyyāsi. Ahaṃ te yuttaṭṭhānaṃ pesessāmi, ayuttaṭṭhānato nivāressāmī’’ti. So taṃ kathaṃ anussaritvā ‘‘sace maṃ pesessati, gamissāmi. No ce, na gamissāmī’’ti cintetvā yena nigaṇṭho nāṭaputto, tenupasaṅkami.

"जहाँ निगण्ठ नातपुत्त था, वहाँ गया" - ऐसा कहा जाता है कि निगण्ठ नातपुत्त ने यह सोचकर कि "यदि यह सीह किसी से श्रमण गौतम की प्रशंसा सुनकर श्रमण गौतम के दर्शन के लिए जाएगा, तो मेरी हानि होगी", पहले ही सीह सेनापति से यह कहा था - "सेनापति! इस लोक में 'मैं बुद्ध हूँ, मैं बुद्ध हूँ' ऐसा कहने वाले बहुत से लोग घूमते हैं। यदि तुम किसी के दर्शन के लिए जाना चाहो, तो मुझसे पूछना। मैं तुम्हें उचित स्थान पर भेजूँगा और अनुचित स्थान पर जाने से रोकूँगा।" उसने उस बात को याद करते हुए सोचा - "यदि वह मुझे भेजेगा, तो मैं जाऊँगा। यदि नहीं, तो नहीं जाऊँगा", और वह जहाँ निगण्ठ नातपुत्त था, वहाँ गया।

Athassa vacanaṃ sutvā nigaṇṭho mahāpabbatena viya balavasokena otthaṭo ‘‘yattha dānissāhaṃ gamanaṃ na icchāmi, tattheva gantukāmo jāto, hatohamasmī’’ti anattamano hutvā ‘‘paṭibāhanupāyamassa karissāmī’’ti cintetvā kiṃ pana tvantiādimāha. Evaṃ vadanto vicarantaṃ goṇaṃ daṇḍena paharanto viya jalamānaṃ padīpaṃ nibbāpento viya bhattabharitaṃ pattaṃ nikkujjanto viya ca sīhassa uppannapītiṃ vināsesi. Gamiyābhisaṅkhāroti hatthiyānādīnaṃ yojāpanagandhamālādiggahaṇavasena pavatto payogo. So paṭippassambhīti so vūpasanto.

तब उसकी बात सुनकर निगण्ठ, मानो किसी विशाल पर्वत से दब गया हो, अत्यंत शोक से भर गया और "जहाँ मैं अब इसका जाना नहीं चाहता था, वहीं यह जाने का इच्छुक हो गया है, मैं तो मारा गया" - ऐसा सोचकर अप्रसन्न मन से "मैं इसे रोकने का उपाय करूँगा" विचार कर "किं पन त्वं" (परंतु तुम क्यों...) आदि कहा। ऐसा कहते हुए उसने, जैसे कोई घूमते हुए बैल को डंडे से मारता है, या जलते हुए दीपक को बुझा देता है, या भोजन से भरे पात्र को उलट देता है, वैसे ही सीह के मन में उत्पन्न प्रसन्नता को नष्ट कर दिया। "गमियाभिसंखारो" का अर्थ है हाथी-वाहन आदि को तैयार करने और गंध-माला आदि लेने के रूप में किया गया प्रयास। "सो पटिप्पस्सम्भि" का अर्थ है कि वह प्रयास शांत हो गया।

Dutiyampi khoti dutiyavārampi. Imasmiñca vāre buddhassa vaṇṇaṃ bhāsantā tusitabhavanato paṭṭhāya yāva mahābodhipallaṅkā dasabalassa heṭṭhā pādatalehi upari kesaggehi paricchinditvā dvattiṃsamahāpurisalakkhaṇaasītianubyañjanabyāmappabhānaṃ vasena sarīravaṇṇaṃ kathayiṃsu. Dhammassa vaṇṇaṃ bhāsantā ‘‘ekapadepi ekabyañjanepi avakhalitaṃ nāma natthī’’ti sukathitavaseneva dhammaguṇaṃ kathayiṃsu. Saṅghassa vaṇṇaṃ bhāsantā ‘‘evarūpaṃ yasasirivibhavaṃ pahāya satthu sāsane pabbajitā na kosajjapakatikā honti, terasasu pana dhutaṅgaguṇesu paripūrakārino hutvā sattasu anupassanāsu kammaṃ karonti, aṭṭhatiṃsārammaṇavibhattiyo vaḷañjentī’’ti paṭipadāvasena saṅghaguṇe kathayiṃsu.

"दुतियम्पि खो" का अर्थ है दूसरी बार भी। और इस बार बुद्ध की प्रशंसा करते हुए लिच्छवियों ने तुषित भवन से लेकर महाबोधि पर्यंक तक, दशबल बुद्ध के नीचे पैरों के तलवों से लेकर ऊपर केशों के अग्रभाग तक का वर्णन करते हुए, बत्तीस महापुरुष लक्षणों, अस्सी अनुव्यंजनों और व्यामप्रभा के आधार पर उनके शरीर के सौंदर्य का वर्णन किया। धर्म की प्रशंसा करते हुए उन्होंने कहा - "एक पद या एक व्यंजन में भी कोई त्रुटि नहीं है", इस प्रकार भली-भाँति कहे जाने के कारण धर्म के गुणों का वर्णन किया। संघ की प्रशंसा करते हुए उन्होंने आचरण के आधार पर संघ के गुणों का वर्णन किया - "इस प्रकार के यश, श्री और वैभव को त्यागकर शास्ता के शासन में प्रव्रजित हुए ये भिक्षु आलसी स्वभाव के नहीं होते, बल्कि तेरह धुतंग गुणों को पूर्ण करने वाले होकर सात अनुपश्यनाओं में अभ्यास करते हैं और अड़तीस प्रकार के आलम्बनों का उपयोग करते हैं।"

Tatiyavāre pana buddhassa vaṇṇaṃ bhāsamānā ‘‘itipi so bhagavā’’ti suttantapariyāyeneva buddhaguṇe kathayiṃsu, ‘‘svākkhāto bhagavatā dhammo’’tiādinā suttantapariyāyeneva dhammaguṇe, ‘‘suppaṭipanno bhagavato [Pg.211] sāvakasaṅgho’’tiādinā suttantapariyāyeneva saṅghaguṇe ca kathayiṃsu. Tato sīho cintesi – ‘‘imesañca licchavirājakumārānaṃ tatiyadivasato paṭṭhāya buddhadhammasaṅghaguṇe kathentānaṃ mukhaṃ nappahoti, addhā anomaguṇena samannāgatā so bhagavā, imaṃ dāni uppannaṃ pītiṃ avijahitvāva ahaṃ ajja sammāsambuddhaṃ passissāmī’’ti. Athassa ‘‘kiṃ hi me karissanti nigaṇṭhā’’ti vitakko udapādi. Tattha kiṃ hi me karissantīti kiṃ nāma mayhaṃ nigaṇṭhā karissanti. Apalokitā vā anapalokitā vāti āpucchitā vā anāpucchitā vā. Na hi me te āpucchitā yānavāhanasampattiṃ, na ca issariyavisesaṃ dassanti, nāpi anāpucchitā harissanti, aphalaṃ etesaṃ āpucchananti adhippāyo.

तीसरी बार बुद्ध की प्रशंसा करते हुए उन्होंने "इतिपि सो भगवा" आदि सुत्तन्त पद्धति से बुद्ध के गुणों का वर्णन किया, "स्वाक्खातो भगवता धम्मो" आदि सुत्तन्त पद्धति से धर्म के गुणों का, और "सुप्पटिपन्नो भगवतो सावकसंघो" आदि सुत्तन्त पद्धति से संघ के गुणों का वर्णन किया। तब सीह ने सोचा - "इन लिच्छवि राजकुमारों का मुख तीसरे दिन से बुद्ध, धर्म और संघ के गुणों का वर्णन करते हुए भी नहीं थक रहा है; निश्चित रूप से वे भगवान अतुलनीय गुणों से संपन्न हैं। अब इस उत्पन्न हुई प्रसन्नता को न छोड़ते हुए मैं आज सम्यक सम्बुद्ध के दर्शन करूँगा।" तब उसके मन में यह विचार आया - "निगण्ठ मेरा क्या करेंगे?" यहाँ "किं हि मे करिस्सन्ति" का अर्थ है - निगण्ठ मेरा क्या ही कर लेंगे? चाहे उनसे अनुमति ली जाए या न ली जाए। यदि मैं उनसे पूछूँ, तो वे मुझे कोई यान-वाहन की संपत्ति या विशेष ऐश्वर्य नहीं दे देंगे, और यदि न पूछूँ, तो वे उसे छीन नहीं लेंगे; इसलिए उनसे पूछना निष्फल है - यही उसका अभिप्राय था।

Vesāliyā niyyāsīti yathā hi gimhakāle deve vuṭṭhe udakaṃ sandamānaṃ nadiṃ otaritvā thokameva gantvā tiṭṭhati nappavattati, evaṃ sīhassa paṭhamadivase ‘‘dasabalaṃ passissāmī’’ti uppannāya pītiyā nigaṇṭhena paṭibāhitakālo. Yathāpi dutiyadivase deve vuṭṭhe udakaṃ sandamānaṃ nadiṃ otaritvā thokaṃ gantvā vālikāpuñjaṃ paharitvā appavattaṃ hoti, evaṃ sīhassa dutiyadivase ‘‘dasabalaṃ passissāmī’’ti uppannāya pītiyā nigaṇṭhena paṭibāhitakālo. Yathā tatiyadivase deve vuṭṭhe udakaṃ sandamānaṃ nadiṃ otaritvā purāṇapaṇṇasukkhadaṇḍakaṭṭhakacavarādīni parikaḍḍhantaṃ vālikāpuñjaṃ bhinditvā samuddaninnameva hoti, evaṃ sīho tatiyadivase tiṇṇaṃ vatthūnaṃ guṇakathaṃ sutvā uppanne pītipāmojje ‘‘aphalā nigaṇṭhā nipphalā nigaṇṭhā, kiṃ me ime karissanti, gamissāmahaṃ satthusantika’’nti manaṃ abhinīharitvā vesāliyā niyyāsi. Niyyanto ca ‘‘cirassāhaṃ dasabalassa santikaṃ gantukāmo jāto, na kho pana me yuttaṃ aññātakavesena gantu’’nti ‘‘yekeci dasabalassa santikaṃ gantukāmā, sabbe nikkhamantū’’ti ghosanaṃ kāretvā pañcarathasatāni yojāpetvā uttamarathe ṭhito tehi ceva pañcahi rathasatehi mahatiyā ca parisāya parivuto gandhapupphacuṇṇavāsādīni gāhāpetvā niyyāsi. Divā divassāti divasassa ca divā, majjhanhike atikkantamatte.

वैशाल्या निय्यासीति - जैसे ग्रीष्म काल में वर्षा होने पर बहता हुआ जल नदी में उतरकर थोड़ा ही जाकर रुक जाता है, आगे नहीं बढ़ता, वैसे ही सीह सेनापति के पहले दिन "मैं दशबल को देखूँगा" इस प्रकार उत्पन्न हुई प्रीति को निगण्ठ द्वारा रोके जाने का समय समझना चाहिए। जैसे दूसरे दिन वर्षा होने पर बहता हुआ जल नदी में उतरकर थोड़ा जाकर बालू के ढेर से टकराकर रुक जाता है, वैसे ही सीह के दूसरे दिन "मैं दशबल को देखूँगा" इस प्रकार उत्पन्न हुई प्रीति को निगण्ठ द्वारा रोके जाने का समय समझना चाहिए। जैसे तीसरे दिन वर्षा होने पर बहता हुआ जल नदी में उतरकर पुराने पत्तों, सूखी टहनियों, लकड़ियों और कचरे आदि को खींचते हुए बालू के ढेर को तोड़कर समुद्र की ओर ही बहता है, वैसे ही सीह ने तीसरे दिन तीन रत्नों के गुणों की चर्चा सुनकर उत्पन्न हुई प्रीति और प्रमोद के साथ "निगण्ठ निष्फल हैं, निगण्ठ व्यर्थ हैं, ये मेरा क्या करेंगे, मैं शास्ता के पास जाऊँगा" ऐसा विचार कर वैशाली से प्रस्थान किया। प्रस्थान करते समय उसने सोचा, "मैं बहुत समय से दशबल के पास जाने का इच्छुक था, अब मेरे लिए अज्ञात वेश में जाना उचित नहीं है।" "जो कोई भी दशबल के पास जाना चाहते हैं, वे सब निकलें" ऐसी घोषणा करवाकर, पाँच सौ रथों को तैयार करवाकर, उत्तम रथ पर स्थित होकर, उन पाँच सौ रथों और विशाल परिषद से घिरे हुए, सुगंध, पुष्प, चूर्ण और वास आदि लेकर वह निकला। "दिवा दिवसस्स" का अर्थ है दिन के समय, दोपहर बीतने के तुरंत बाद।

Yena bhagavā tenupasaṅkamīti ārāmaṃ pavisanto dūratova asīti-anubyañjana-byāmappabhā-dvattiṃsa-mahāpurisalakkhaṇāni chabbaṇṇaghanabuddharasmiyo ca disvā ‘‘evarūpaṃ nāma purisaṃ evaṃ āsanne vasantaṃ ettakaṃ kālaṃ nāddasaṃ, vañcito [Pg.212] vatamhi, alābhā vata me’’ti cintetvā mahānidhiṃ disvā daliddapuriso viya sañjātapītipāmojjo yena bhagavā tenupasaṅkami. Dhammassa cānudhammaṃ byākarontīti bhotā gotamena vuttakāraṇassa anukāraṇaṃ kathenti. Kāraṇavacano hettha dhammasaddo ‘‘hetumhi ñāṇaṃ dhammapaṭisambhidā’’tiādīsu (vibha. 720) viya. Kāraṇanti cettha tathāpavattassa saddassa attho adhippeto tassa pavattihetubhāvato. Atthappayutto hi saddappayogo. Anukāraṇanti eso eva parehi tathā vuccamāno. Sahadhammiko vādānuvādoti. Parehi vuttakāraṇehi sakāraṇo hutvā tumhākaṃ vādo vā tato paraṃ tassa anuvādo vā koci appamattakopi viññūhi garahitabbaṃ ṭhānaṃ kāraṇaṃ na āgacchati. Idaṃ vuttaṃ hoti – kiṃ sabbākārenapi tava vāde gārayhaṃ kāraṇaṃ natthīti. Anabbhakkhātukāmāti na abhūtena vattukāmā. Atthi sīhapariyāyotiādīnaṃ attho verañjakaṇḍe āgatanayeneva veditabbo. Paramena assāsenāti catumaggacatuphalasaṅkhātena uttamena. Assāsāya dhammaṃ desemīti assāsanatthāya santhambhanatthāya dhammaṃ desemi. Iti bhagavā aṭṭhahaṅgehi sīhassa senāpatissa dhammaṃ desesi.

येन भगवा तेनुपसंकमीति - विहार में प्रवेश करते समय दूर से ही अस्सी अनुव्यंजन, व्याम-प्रभा (एक व्याम तक फैलने वाली आभा), बत्तीस महापुरुष लक्षणों आदि से संपन्न और सघन बुद्ध-रश्मियों को देखकर, "ऐसे पुरुष को, जो इतने समीप रह रहे थे, मैंने इतने समय तक नहीं देखा, मैं वास्तव में वंचित रहा, यह मेरी हानि ही है" ऐसा सोचकर, जैसे कोई दरिद्र मनुष्य महानिधि को देखकर अत्यधिक प्रसन्न और प्रमुदित होता है, वैसे ही वह जहाँ भगवान थे, वहाँ गया। "धम्मस्स चानुधम्मं ब्याकरोन्तीति" - आप गौतम द्वारा कहे गए कारणों के अनुरूप कारण बताते हैं। यहाँ 'धम्म' शब्द कारण के अर्थ में है, जैसे "हेतुम्हि ञाणं धम्मपटिसम्भिदा" आदि में। यहाँ 'कारण' से उस प्रकार प्रवृत्त शब्द का अर्थ अभिप्रेत है, क्योंकि वह उसकी प्रवृत्ति का हेतु है। शब्द का प्रयोग अर्थ से युक्त होता है। "अनुकारणं" का अर्थ है वही जो दूसरों द्वारा उस प्रकार कहा गया हो। "सहधम्मिको वादानुवादो" - दूसरों द्वारा कहे गए कारणों के साथ सकारण होकर आपका वाद या उसके बाद उसका कोई भी अनुवाद (प्रतिवाद) बुद्धिमानों द्वारा निंदा के योग्य स्थान या कारण को प्राप्त नहीं होता। इसका अर्थ यह है कि क्या आपके वाद में किसी भी प्रकार से निंदनीय कारण नहीं है? "अनब्भक्खातुकामा" - असत्य बोलने की इच्छा न रखने वाले। "अत्थि सीहपरियायो" आदि का अर्थ वेरञ्जकण्ड में आए तरीके से ही समझना चाहिए। "परमेन अस्सासेनाति" - चार मार्ग और चार फल रूपी उत्तम आश्वासन से। "अस्सासाय धम्मं देसेमीति" - आश्वासन और दृढ़ता के लिए धर्म का उपदेश देता हूँ। इस प्रकार भगवान ने आठ अंगों से सीह सेनापति को धर्मोपदेश दिया।

Anuviccakāranti anuviditvā cintetvā tulayitvā kattabbaṃ karohīti vuttaṃ hoti. Sādhu hotīti sundaro hoti. Tumhādisasmiñhi maṃ disvā maṃ saraṇaṃ gacchante nigaṇṭhaṃ disvā nigaṇṭhaṃ saraṇaṃ gacchante ‘‘kiṃ ayaṃ sīho diṭṭhadiṭṭhameva saraṇaṃ gacchatī’’ti garahā uppajjati, tasmā anuviccakāro tumhādisānaṃ sādhūti dasseti. Paṭākaṃ parihareyyunti te kira evarūpaṃ sāvakaṃ labhitvā ‘‘asuko nāma rājā vā rājamahāmatto vā seṭṭhi vā amhākaṃ saraṇaṃ gato sāvako jāto’’ti paṭākaṃ ukkhipitvā nagare ghosentā āhiṇḍanti. Kasmā? Evaṃ no mahantabhāvo āvibhavissatīti ca. Sace panassa ‘‘kimahaṃ etesaṃ saraṇaṃ gato’’ti vippaṭisāro uppajjeyya, tampi so ‘‘etesaṃ me saraṇagatabhāvaṃ bahū jānanti, dukkhaṃ idāni paṭinivattitu’’nti vinodetvā na paṭikkamissatīti ca. Tenāha – ‘‘paṭākaṃ parihareyyu’’nti. Opānabhūtanti paṭiyattaudapāno viya ṭhitaṃ. Kulanti tava nivesanaṃ. Dātabbaṃ maññeyyāsīti pubbe dasapi vīsatipi saṭṭhipi jane āgate disvā [Pg.213] natthīti avatvā desi, idāni maṃ saraṇaṃ gatakāraṇamatteneva mā imesaṃ deyyadhammaṃ upacchindi. Sampattānañhi dātabbamevāti ovadi. Sutaṃ metaṃ, bhanteti kuto sutanti? Nigaṇṭhānaṃ santikā. Te kira kulagharesu evaṃ pakāsenti ‘‘mayaṃ yassa kassaci sampattassa dātabbanti vadāma, samaṇo pana gotamo ‘mayhameva dānaṃ dātabbaṃ nāññesaṃ, mayhameva sāvakānaṃ dānaṃ dātabbaṃ, nāññesaṃ sāvakānaṃ, mayhameva dinnaṃ dānaṃ mahapphalaṃ, nāññesaṃ, mayhameva sāvakānaṃ dinnaṃ mahapphalaṃ, nāññesa’nti evaṃ vadatī’’ti. Taṃ sandhāya ayaṃ ‘‘sutaṃ meta’’nti āha.

अनुविच्चकारन्ति - जानकर, सोचकर और तुलना करके जो करना चाहिए वह करो, यह कहा गया है। "साधु होतीति" - सुंदर (श्रेष्ठ) होता है। आप जैसे प्रसिद्ध व्यक्तियों के लिए, जो मुझे देखकर मेरी शरण में आते हैं या निगण्ठ को देखकर निगण्ठ की शरण में जाते हैं, "यह सीह जो भी देखता है उसी की शरण में चला जाता है" ऐसी निंदा उत्पन्न होती है, इसलिए आप जैसों के लिए "अनुविच्चकार" (जाँच-परख कर कार्य करना) श्रेष्ठ है, यह दिखाया गया है। "पटाकं परिहरेय्युन्ति" - वे (निगण्ठ) इस प्रकार का श्रावक पाकर "अमुक राजा या राज-महामात्र या श्रेष्ठी हमारी शरण में आया हुआ श्रावक बन गया है" ऐसा कहकर ध्वजा उठाकर नगर में घोषणा करते हुए घूमते हैं। क्यों? ताकि हमारा बड़प्पन प्रकट हो। और यदि उस व्यक्ति को "मैं इनकी शरण में क्यों गया" ऐसा पश्चाताप हो, तो भी वह यह सोचकर कि "बहुत से लोग मेरा इनकी शरण में जाना जानते हैं, अब पीछे हटना कठिन है", उस पश्चाताप को दूर कर पीछे नहीं हटेगा। इसलिए कहा - "पटाकं परिहरेय्युं"। "ओपानभूतन्ति" - तैयार किए गए कुएँ के समान स्थित। "कुलन्ति" - तुम्हारा निवास (घर)। "दातब्बं मञ्ञेय्यासीति" - पहले जब दस, बीस या साठ लोग आते थे, तो उन्हें देखकर "नहीं है" ऐसा न कहकर तुम दान देते थे, अब केवल मेरी शरण में आने के कारण इन (निगण्ठों) के देय-धर्म (दान) को मत रोकना। आए हुए लोगों को दान देना ही चाहिए, ऐसा उपदेश दिया। "सुतं मेतं भन्ते" - यहाँ "कहाँ से सुना?" यह प्रश्न है। "निगण्ठों के पास से सुना" यह उत्तर है। वे (निगण्ठ) गृहस्थों के घरों में ऐसा प्रचार करते हैं कि "हम कहते हैं कि जो कोई भी आए उसे दान देना चाहिए, परंतु श्रमण गौतम कहते हैं कि 'केवल मुझे ही दान देना चाहिए, दूसरों को नहीं; केवल मेरे श्रावकों को ही दान देना चाहिए, दूसरों के श्रावकों को नहीं; केवल मुझे दिया गया दान महाफलदायी होता है, दूसरों को नहीं; केवल मेरे श्रावकों को दिया गया दान महाफलदायी होता है, दूसरों को नहीं'।" उसी के संदर्भ में सीह ने कहा - "सुतं मेतं"।

Anupubbiṃ kathanti dānānantaraṃ sīlaṃ, sīlānantaraṃ saggaṃ, saggānantaraṃ magganti evaṃ anupaṭipāṭikathaṃ. Tattha dānakathanti idaṃ dānaṃ nāma sukhānaṃ nidānaṃ, sampattīnaṃ mūlaṃ, bhogānaṃ patiṭṭhā, visamagatassa tāṇaṃ leṇaṃ gati parāyaṇaṃ, idhalokaparalokesu dānasadiso avassayo patiṭṭhā ārammaṇaṃ tāṇaṃ leṇaṃ gati parāyaṇaṃ natthi. Idañhi avassayaṭṭhena ratanamayasīhāsanasadisaṃ, patiṭṭhānaṭṭhena mahāpathavīsadisaṃ, ārammaṇaṭṭhena ālambanarajjusadisaṃ. Idañhi dukkhanittharaṇaṭṭhena nāvā, samassāsanaṭṭhena saṅgāmasūro, bhayaparittāṇaṭṭhena susaṅkhatanagaraṃ, maccheramalādīhi anupalittaṭṭhena padumaṃ, tesaṃ nidahanaṭṭhena aggi, durāsadaṭṭhena āsiviso, asantāsanaṭṭhena sīho, balavantaṭṭhena hatthī, abhimaṅgalasammataṭṭhena setavasabho, khemantabhūmisampāpanaṭṭhena valāhako assarājā. Dānaṃ nāmetaṃ mayā gatamaggo, mayheso vaṃso, mayā dasa pāramiyo pūrentena velāmamahāyañño, mahāgovindamahāyañño, mahāsudassanamahāyañño, vessantaramahāyaññoti, anekamahāyaññā pavattitā, sasabhūtena jalitaaggikkhandhe attānaṃ niyyādentena sampattayācakānaṃ cittaṃ gahitaṃ. Dānañhi loke sakkasampattiṃ deti mārasampattiṃ brahmasampattiṃ, cakkavattisampattiṃ, sāvakapāramīñāṇaṃ, paccekabodhiñāṇaṃ, abhisambodhiñāṇaṃ detīti evamādidānaguṇappaṭisaṃyuttaṃ kathaṃ.

अनुक्रमिक कथा (अनुपुब्बिकथा) का अर्थ है—दान के बाद शील, शील के बाद स्वर्ग, और स्वर्ग के बाद मार्ग (मग्ग); इस प्रकार क्रमिक उपदेश। वहाँ 'दानकथा' के विषय में यह निर्णय है: यह दान सुखों का कारण (निदान), संपत्तियों का मूल, भोगों का आधार, और विपत्ति में पड़े हुए व्यक्ति के लिए त्राण (रक्षा), शरण, गति और परायण है। इस लोक और परलोक में दान के समान कोई अन्य आश्रय, आधार, आलम्बन, त्राण, शरण, गति और परायण नहीं है। आश्रय होने के अर्थ में यह रत्नमय सिंहासन के समान है, आधार होने के अर्थ में महापृथ्वी के समान है, और आलम्बन होने के अर्थ में आलम्बन-रस्सी के समान है। दुःख से पार उतारने के कारण यह नौका के समान है, आश्वासन देने के कारण युद्ध के शूरवीर के समान है, भय से रक्षा करने के कारण सुव्यवस्थित नगर के समान है, मात्सर्य (कंजूसी) रूपी मल से लिप्त न होने के कारण पद्म (कमल) के समान है, उस मल को जलाने के कारण अग्नि के समान है, दुर्जेय होने के कारण विषैले सर्प के समान है, निर्भय होने के कारण सिंह के समान है, बलवान होने के कारण हाथी के समान है, परम मंगलमय माने जाने के कारण श्वेत वृषभ के समान है, और क्षेम भूमि (निर्वाण) तक पहुँचाने के कारण वलाहक अश्वराज के समान है। यह दान मेरे द्वारा चला गया मार्ग है, यह मेरा वंश (परंपरा) है। दस पारमिताओं को पूर्ण करते हुए मेरे द्वारा वेलाम महायज्ञ, महागोविन्द महायज्ञ, महासुदर्शन महायज्ञ और वेस्सन्तर महायज्ञ जैसे अनेक महायज्ञ किए गए। शशक (खरगोश) के रूप में प्रज्वलित अग्निपुंज में स्वयं को समर्पित करते हुए, मैंने याचक के रूप में आए शक्र (इंद्र) का चित्त जीत लिया। दान ही लोक में शक्र-संपत्ति, मार-संपत्ति, ब्रह्म-संपत्ति, चक्रवर्ती-संपत्ति, श्रावक-पारमी ज्ञान, प्रत्येकबोधि ज्ञान और अभिसंबोधि ज्ञान प्रदान करता है—इस प्रकार दान के गुणों से संबंधित कथा कही गई।

Yasmā pana dānaṃ dento sīlaṃ samādātuṃ sakkoti, tasmā tadanantaraṃ sīlakathaṃ kathesi. Sīlakathanti sīlaṃ nāmetaṃ avassayo patiṭṭhā ārammaṇaṃ tāṇaṃ leṇaṃ gati parāyaṇaṃ. Sīlaṃ nāmetaṃ mama vaṃso[Pg.214], ahaṃ saṅkhapālanāgarājakāle bhūridattanāgarājakāle campeyyanāgarājakāle sīlavarājakāle mātuposakahatthirājakāle chaddantahatthirājakāleti anantesu attabhāvesu sīlaṃ paripūresiṃ. Idhalokaparalokasampattīnañhi sīlasadiso avassayo patiṭṭhā ārammaṇaṃ tāṇaṃ leṇaṃ gati parāyaṇaṃ natthi, sīlālaṅkārasadiso alaṅkāro natthi, sīlapupphasadisaṃ pupphaṃ natthi, sīlagandhasadiso gandho natthi. Sīlālaṅkārena hi alaṅkataṃ sīlagandhānulittaṃ sadevakopi loko olokento tittiṃ na gacchatīti evamādisīlaguṇappaṭisaṃyuttaṃ kathaṃ.

चूँकि दान देने वाला व्यक्ति शील ग्रहण करने में समर्थ होता है, इसलिए उसके बाद (बुद्ध ने) शीलकथा कही। शीलकथा का अर्थ है—यह शील ही आश्रय, आधार, आलम्बन, त्राण, शरण, गति और परायण है। यह शील मेरा वंश है; मैंने शंखपाल नागराज, भूरिदत्त नागराज, चम्पेय नागराज, शीलव राजा, मातृपोषक हस्तिराज और छद्दन्त हस्तिराज के रूप में अनंत जन्मों में शील को परिपूर्ण किया। इस लोक और परलोक की संपत्तियों के लिए शील के समान कोई अन्य आश्रय, आधार, आलम्बन, त्राण, शरण, गति और परायण नहीं है। शील रूपी अलंकार के समान कोई अलंकार नहीं है, शील रूपी पुष्प के समान कोई पुष्प नहीं है, और शील रूपी गंध के समान कोई गंध नहीं है। शील रूपी अलंकार से अलंकृत और शील रूपी गंध से अनुलेपित व्यक्ति को देखते हुए देवों सहित यह लोक कभी तृप्त नहीं होता—इस प्रकार शील के गुणों से संबंधित कथा कही।

‘‘Idaṃ pana sīlaṃ nissāya ayaṃ saggo labbhatī’’ti dassetuṃ sīlānantaraṃ saggakathaṃ kathesi. Saggakathanti ‘‘ayaṃ saggo nāma iṭṭho kanto manāpo, niccamettha kīḷā, niccaṃ sampattiyo labbhanti, cātumahārājikā devā navutivassasatasahassāni dibbasukhaṃ dibbasampattiṃ anubhavanti, tāvatiṃsā tisso ca vassakoṭiyo saṭṭhi ca vassasatasahassānī’’ti evamādisaggaguṇappaṭisaṃyuttaṃ kathaṃ. Saggasampattiṃ kathayantānañhi buddhānaṃ mukhaṃ nappahoti. Vuttampi cetaṃ – ‘‘anekapariyāyena khvāhaṃ, bhikkhave, saggakathaṃ katheyya’’ntiādi (ma. ni. 3.255).

पुनः, 'इस शील के आश्रय से यह स्वर्ग प्राप्त होता है'—यह दिखाने के लिए शील के बाद स्वर्गकथा कही। स्वर्गकथा का अर्थ है—'यह स्वर्ग इष्ट, कान्त और मनभावन है; यहाँ निरंतर क्रीड़ा और निरंतर संपत्तियाँ प्राप्त होती हैं; चातुर्महाराजिक देव नौ लाख वर्षों तक दिव्य सुख और दिव्य संपत्ति का अनुभव करते हैं; तावतिंस देव तीन करोड़ साठ लाख वर्षों तक...'—इस प्रकार स्वर्ग के गुणों से संबंधित कथा कही। स्वर्ग-संपत्ति का वर्णन करने के लिए बुद्धों का मुख भी पर्याप्त नहीं होता। जैसा कि कहा गया है—'हे भिक्षुओं! मैं अनेक पर्यायों (प्रकारों) से स्वर्गकथा कह सकता हूँ' इत्यादि।

Evaṃ saggakathāya palobhetvā pana hatthiṃ alaṅkaritvā tassa soṇḍaṃ chindanto viya ‘‘ayampi saggo anicco addhuvo, na ettha chandarāgo kattabbo’’ti dassanatthaṃ ‘‘appassādā kāmā bahudukkhā bahupāyāsā, ādīnavo ettha bhiyyo’’tiādinā (ma. ni. 1.235-236; 2.42) nayena kāmānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ kathesi. Tattha ādīnavoti doso. Okāroti avakāro lāmakabhāvo. Saṃkilesoti tehi sattānaṃ saṃsāre saṃkilissanaṃ. Yathāha – ‘‘saṃkilissanti vata, bho, sattā’’ti (ma. ni. 2.351).

इस प्रकार स्वर्गकथा से लुभाकर, जैसे किसी हाथी को सजाकर उसकी सूँड काट दी जाए, वैसे ही 'यह स्वर्ग भी अनित्य और अध्रुव है, यहाँ आसक्ति (छन्दराग) नहीं करनी चाहिए'—यह दिखाने के लिए 'काम (इच्छाएँ) अल्प आस्वाद वाले, बहुत दुखों वाले और बहुत कष्टों वाले हैं, यहाँ दोष (आदीनव) अधिक है' इत्यादि विधि से काम-भोगों के दोष, हीनता और संक्लेश (मलिनता) का वर्णन किया। वहाँ 'आदीनव' का अर्थ दोष है। 'ओकार' का अर्थ अपकार या हीन अवस्था है। 'संक्लेश' का अर्थ है—उनके (कामों) द्वारा संसार में प्राणियों का मलिन होना। जैसा कि कहा गया है—'हे महानुभावों! प्राणी वास्तव में संक्लिष्ट (मलिन) होते हैं'।

Evaṃ kāmādīnavena tajjetvā nekkhamme ānisaṃsaṃ pakāsesi. Kallacittanti arogacittaṃ. Sāmukkaṃsikāti sāmaṃ ukkaṃsikā attanāyeva uddharitvā gahitā, sayambhuñāṇena diṭṭhā asādhāraṇā aññesanti attho. Kā pana sāti? Ariyasaccadesanā. Tenevāha – dukkhaṃ samudayaṃ nirodhaṃ magganti. Virajaṃ vītamalanti rāgarajādīnaṃ abhāvā virajaṃ, rāgamalādīnaṃ [Pg.215] vigatattā vītamalaṃ. Dhammacakkhunti idha sotāpattimaggo adhippeto. Tassa uppattiākāradassanatthaṃ yaṃkiñci samudayadhammaṃ sabbaṃ taṃ nirodhadhammanti āha. Tañhi nirodhaṃ ārammaṇaṃ katvā kiccavasena evaṃ sabbasaṅkhataṃ paṭivijjhantaṃ uppajjati. Diṭṭho ariyasaccadhammo etenāti diṭṭhadhammo. Esa nayo sesesupi. Tiṇṇā vicikicchā anenāti tiṇṇavicikiccho. Vigatā kathaṃkathā assāti vigatakathaṃkatho. Visārajjaṃ pattoti vesārajjappatto. Kattha? Satthusāsane. Nāssa paro paccayo, na paraṃ saddhāya ettha vattatīti aparappaccayo.

इस प्रकार काम-दोषों द्वारा सचेत (भयभीत) कर नैष्क्रम्य (त्याग) के लाभों को प्रकाशित किया। 'कल्लचित्त' का अर्थ है—आरोग्य चित्त (क्लेशों से रहित)। 'सामुक्कंसिका' का अर्थ है—स्वयं के द्वारा उत्कृष्ट रूप से उद्धृत की गई, स्वयं के स्वयंभू-ज्ञान द्वारा देखी गई और दूसरों के लिए असाधारण (विशिष्ट); यह अर्थ है। वह क्या है? वह आर्यसत्य-देशना है। इसीलिए कहा गया—दुःख, समुदाय, निरोध और मार्ग। 'विरजं वीतमलं' का अर्थ है—रागरूपी रज (धूल) आदि के अभाव के कारण 'विरज' (रज-रहित), और रागरूपी मल आदि के दूर हो जाने के कारण 'वीतमल' (मल-रहित)। यहाँ 'धम्मचक्खु' (धर्म-चक्षु) से 'स्रोतपत्ति-मार्ग' अभिप्रेत है। उसकी उत्पत्ति के प्रकार को दिखाने के लिए कहा गया—'जो कुछ भी उदय होने वाला (समुदयधम्म) है, वह सब निरोध होने वाला (निरोधधम्म) है'। वह (स्रोतपत्ति-मार्ग ज्ञान) निरोध (निर्वाण) को आलम्बन बनाकर, कृत्य के वश से इस प्रकार समस्त संस्कृत (संखत) धर्मों का भेदन करते हुए उत्पन्न होता है। इसके द्वारा आर्यसत्य रूपी धर्म देखा गया, इसलिए वह 'दृष्टधर्मा' (दिट्ठधम्मो) है। यही नियम शेष पदों में भी है। इसके द्वारा विचिकित्सा (संदेह) पार कर ली गई, इसलिए वह 'तीर्ण-विचिकित्स' (तिण्णविचिकिच्छो) है। जिसकी 'कथंकथा' (संशय) दूर हो गई है, वह 'विगत-कथंकथ' (विगतकथंकथो) है। वह वैशारद्य (निर्भयता/ज्ञान) को प्राप्त हुआ, इसलिए 'वैशारद्य-प्राप्त' (वेसारज्जप्पत्तो) है। कहाँ? शास्ता के शासन में। उसे किसी अन्य के विश्वास की आवश्यकता नहीं है, वह यहाँ दूसरों की श्रद्धा पर निर्भर नहीं रहता, इसलिए वह 'अपरप्रत्यय' (अपरप्पच्चयो) है।

Pavattamaṃsanti pakatiyā pavattaṃ kappiyamaṃsaṃ mūlaṃ gahetvā antarāpaṇe pariyesāhīti adhippāyo. Sambahulā nigaṇṭhāti pañcasatamattā nigaṇṭhā. Thūlaṃ pasunti thūlaṃ mahāsarīraṃ gokaṇṇamahiṃsasūkarasaṅkhātaṃ pasuṃ. Uddissakatanti attānaṃ uddisitvā kataṃ, māritanti attho. Paṭiccakammanti svāyaṃ taṃ maṃsaṃ paṭicca taṃ pāṇavadhakammaṃ phusati. Tañhi akusalaṃ upaḍḍhaṃ dāyakassa, upaḍḍhaṃ paṭiggāhakassa hotīti nesaṃ laddhi. Aparo nayo – paṭiccakammanti attānaṃ paṭiccakataṃ. Atha vā paṭiccakammanti nimittakammassetaṃ adhivacanaṃ, taṃ paṭiccakammaṃ ettha atthīti maṃsampi paṭiccakammanti vuttaṃ. Upakaṇṇaketi kaṇṇamūle. Alanti paṭikkhepavacanaṃ, kiṃ imināti attho. Na ca paneteti ete āyasmanto dīgharattaṃ avaṇṇakāmā hutvā avaṇṇaṃ bhāsantāpi abbhācikkhantā na jiridanti, abbhakkhānassa antaṃ na gacchantīti attho. Atha vā lajjanatthe idaṃ jiridantīti padaṃ daṭṭhabbaṃ, na lajjantīti attho.

'पवत्तमांसं' का अर्थ है स्वभाव से उपलब्ध कल्पनीय मांस (जो खाने योग्य हो), मूल्य देकर बाजार से खोजकर लाना। 'सम्बहुला निगण्ठा' का अर्थ है लगभग पाँच सौ निर्ग्रंथ। 'थूलं पसुं' का अर्थ है स्थूल, विशाल शरीर वाला पशु जैसे नीलगाय, भैंस या सूअर। 'उद्दिसकतं' का अर्थ है अपने लिए (स्वयं को उद्देश्य कर) मारा गया। 'पटिच्चकम्मं' का अर्थ है कि वह (श्रमण गौतम) उस मांस के कारण उस प्राणि-वध के कर्म से स्पर्शित होता है। क्योंकि वह अकुशल कर्म आधा देने वाले को और आधा ग्रहण करने वाले को होता है - यह उन (निर्ग्रंथों) का मत है। दूसरा तरीका - 'पटिच्चकम्मं' का अर्थ है स्वयं के निमित्त किया गया। अथवा 'पटिच्चकम्मं' यह निमित्त-कर्म का पर्यायवाची है; क्योंकि इसमें वह निमित्त-कर्म है, इसलिए मांस को भी 'पटिच्चकम्मं' कहा गया है। 'उपपण्णके' का अर्थ है कान के पास। 'अलं' यह निषेधवाचक शब्द है, इसका अर्थ है 'इससे क्या लाभ'। 'न च पनेते' का अर्थ है कि ये आयुष्मान दीर्घकाल से अहित चाहने वाले होकर, अवर्ण (निंदा) बोलते हुए और झूठा आरोप लगाते हुए भी थकते नहीं हैं, अर्थात् वे झूठे आरोप लगाने का अंत नहीं करते। अथवा 'जिरिदन्ति' पद को लज्जा के अर्थ में देखना चाहिए, अर्थात् वे लज्जित नहीं होते।

3. Assājānīyasuttavaṇṇanā

३. अश्वाजानीय सुत्त की व्याख्या।

13. Tatiye aṅgehīti guṇaṅgehi. Tassaṃ disāyaṃ jāto hotīti tassaṃ sindhunadītīradisāyaṃ jāto hoti. Aññepi bhadrā assājānīyā tattheva jāyanti. Allaṃ vā sukkhaṃ vāti allatiṇaṃ vā sukkhatiṇaṃ vā. Nāññe asse ubbejetāti aññe asse na ubbejeti na paharati na ḍaṃsati na kalahaṃ karoti. Sāṭheyyānīti saṭhabhāvo. Kūṭeyyānīti kūṭabhāvo. Jimheyyānīti jimhabhāvo. Vaṅkeyyānīti vaṅkabhāvā. Iccassa catūhipi padehi asikkhitabhāvova kathito[Pg.216]. Vāhīti vahanasabhāvo dinnovādapaṭikaro. Yāva jīvitamaraṇapariyādānāti yāva jīvitassa maraṇena pariyosānā. Sakkaccaṃ paribhuñjatīti amataṃ viya paccavekkhitvā paribhuñjati. Purisathāmenātiādīsu ñāṇathāmādayo kathitā. Saṇṭhānanti osakkanaṃ paṭippassaddhi.

१३. तीसरे (सुत्त) में 'अङ्गेहि' का अर्थ है गुणों रूपी अंगों से। 'तस्सं दिसायं जातो होति' का अर्थ है उस सिंधु नदी के तटवर्ती क्षेत्र में उत्पन्न हुआ। अन्य भी उत्तम अश्वाजानीय वहीं उत्पन्न होते हैं। 'अल्लं वा सुक्खं वा' का अर्थ है गीली घास या सूखी घास। 'नाञ्ञे अस्से उब्बेजेता' का अर्थ है अन्य घोड़ों को उद्विग्न नहीं करता, प्रहार नहीं करता, काटता नहीं और कलह नहीं करता। 'साठेय्यानि' का अर्थ है शठता (धूर्तता)। 'कूटेय्यानि' का अर्थ है कपट। 'जिम्हेय्यानि' का अर्थ है कुटिलता। 'वङ्केय्यानि' का अर्थ है वक्रता। इन चार पदों से उस घोड़े की अशिक्षित अवस्था (दुर्गुण) ही कही गई है। 'वाही' का अर्थ है वहन करने के स्वभाव वाला और दिए गए उपदेश का पालन करने वाला। 'याव जीवितमरणपरियादाना' का अर्थ है जीवन के अंत तक, मृत्यु होने तक। 'सक्कच्चं परिभुञ्जति' का अर्थ है अमृत के समान प्रत्यवेक्षण (विचार) करके उपभोग करता है। 'पुरिसथामेन' आदि पदों में ज्ञान-बल आदि कहे गए हैं। 'सण्ठानं' का अर्थ है पीछे हटना या शांत होना।

4. Assakhaḷuṅkasuttavaṇṇanā

४. अश्वखळुङ्क सुत्त की व्याख्या।

14. Catutthe ‘‘pehī’’ti vuttoti ‘‘gacchā’’ti vutto. Piṭṭhito rathaṃ pavattetīti khandhaṭṭhikena yugaṃ uppīḷitvā pacchimabhāgena rathaṃ pavaṭṭento osakkati. Pacchā laṅghati, kubbaraṃ hanatīti dve pacchimapāde ukkhipitvā tehi paharitvā rathakubbaraṃ bhindati. Tidaṇḍaṃ bhañjatīti rathassa purato tayo daṇḍakā honti, te bhañjati. Rathīsāya satthiṃ ussajjitvāti sīsaṃ nāmetvā yugaṃ bhūmiyaṃ pātetvā satthinā rathīsaṃ paharitvā. Ajjhomaddatīti dvīhi purimapādehi īsaṃ maddanto tiṭṭhati. Ubbaṭumaṃ rathaṃ karotīti thalaṃ vā kaṇḍakaṭṭhānaṃ vā rathaṃ āropeti. Anādiyitvāti amanasikatvā agaṇitvā. Mukhādhānanti mukhaṭhapanatthāya dinnaṃ ayasaṅkhalikaṃ. Khīlaṭṭhāyīti cattāro pāde thambhe viya niccalaṃ ṭhapetvā khīlaṭṭhānasadisena ṭhānena tiṭṭhati. Imasmiṃ sutte vaṭṭameva kathitaṃ.

१४. चौथे (सुत्त) में 'पेहि' कहे जाने पर, अर्थात् 'जाओ' कहे जाने पर। 'पिट्ठितो रथं पवत्तेति' का अर्थ है कंधे की हड्डी से जुए को दबाकर, पिछले भाग से रथ को घुमाते हुए पीछे हटता है। 'पच्छा लङ्घति, कुब्बरं हनति' का अर्थ है दोनों पिछले पैरों को उठाकर उनसे प्रहार करके रथ के कुब्बर (पहिये के घेरे या धुरी के पास का भाग) को तोड़ देता है। 'तिदण्डं भञ्जति' का अर्थ है रथ के आगे तीन डंडे होते हैं, उन्हें तोड़ देता है। 'रथीसाय सत्थिं उस्सज्जित्वा' का अर्थ है सिर झुकाकर, जुए को भूमि पर गिराकर, जांघ से रथ की ईषा (धुरी) पर प्रहार करके। 'अज्झोमद्दति' का अर्थ है दोनों अगले पैरों से ईषा को दबाते हुए खड़ा रहता है। 'उब्बटुमं रथं करोति' का अर्थ है रथ को ऊँचे स्थान या काँटों वाली जगह पर चढ़ा देता है। 'अनादियित्वा' का अर्थ है मन में न लाकर, उपेक्षा करके। 'मुखाधानं' का अर्थ है मुँह में रखने के लिए दी गई लोहे की जंजीर (लगाम)। 'खीलट्ठायी' का अर्थ है चारों पैरों को खंभे के समान निश्चल रखकर खूँटे के समान स्थान पर खड़ा रहता है। इस सुत्त में केवल वट्ट (संसार-चक्र) का ही वर्णन किया गया है।

5. Malasuttavaṇṇanā

५. मल सुत्त की व्याख्या।

15. Pañcame asajjhāyamalāti uggahitamantānaṃ asajjhāyakaraṇaṃ malaṃ nāma hoti. Anuṭṭhānamalā gharāti uṭṭhānavīriyābhāvo gharānaṃ malaṃ nāma. Vaṇṇassāti sarīravaṇṇassa. Rakkhatoti yaṃkiñci attano santakaṃ rakkhantassa. Avijjā paramaṃ malanti tato sesākusaladhammamalato aṭṭhasu ṭhānesu aññāṇabhūtā vaṭṭamūlasaṅkhātā bahalandhakāraavijjā paramaṃ malaṃ. Tato hi malataraṃ nāma natthi. Imasmimpi sutte vaṭṭameva kathitaṃ.

१५. पाँचवें (सुत्त) में 'असज्झायमला' का अर्थ है सीखे हुए मंत्रों का स्वाध्याय न करना ही मल है। 'अनुट्ठानमला घरा' का अर्थ है उत्थान-वीर्य (पुरुषार्थ) का अभाव घरों का मल है। 'वण्णस्स' का अर्थ है शरीर के वर्ण (रंग-रूप) का। 'रक्खतो' का अर्थ है अपनी किसी भी संपत्ति (पशु आदि या इन्द्रियों) की रक्षा करने वाले का। 'अविज्जा परमं मलं' का अर्थ है कि अन्य अकुशल धर्म रूपी मलों की अपेक्षा, आठ स्थानों में अज्ञान रूप, वट्ट (संसार) का मूल कही जाने वाली घोर अंधकारमयी अविद्या ही परम मल है। क्योंकि उससे बढ़कर कोई मल नहीं है। इस सुत्त में भी केवल वट्ट का ही वर्णन किया गया है।

6. Dūteyyasuttavaṇṇanā

६. दूतेय्य सुत्त की व्याख्या।

16. Chaṭṭhe dūteyyanti dūtakammaṃ. Gantumarahatīti taṃ dūteyyasaṅkhātaṃ sāsanaṃ dhāretvā harituṃ arahati. Sotāti yo taṃ assa sāsanaṃ deti[Pg.217], tassa sotā. Sāvetāti taṃ uggaṇhitvā ‘‘idaṃ nāma tumhehi vutta’’nti paṭisāvetā. Uggahetāti suggahitaṃ katvā uggahetā. Dhāretāti sudhāritaṃ katvā dhāretā. Viññāti atthānatthassa atthaṃ jānitā. Viññāpetāti paraṃ vijānāpetā. Sahitā sahitassāti idaṃ sahitaṃ, idaṃ asahitanti evaṃ sahitāsahitassa kusalo, upagatānupagatesu cheko sāsanaṃ ārocento sahitaṃ sallakkhetvā āroceti. Na byathatīti vedhati na chambhati. Asandiddhanti nissandehaṃ vigatasaṃsayaṃ. Pucchitoti pañhatthāya pucchito.

१६. छठे (सुत्त) में 'दूतेय्यं' का अर्थ है दूत का कार्य। 'गन्तुमरहति' का अर्थ है उस दूत-कर्म रूपी संदेश को धारण करके ले जाने के योग्य है। 'सोता' का अर्थ है जो उसे वह संदेश देता है, उसकी बात सुनने वाला। 'सावेता' का अर्थ है उसे ग्रहण करके "आपने यह कहा है" - ऐसा पुनः सुनाने वाला। 'उग्गहेता' का अर्थ है भली-भाँति ग्रहण करने वाला। 'धारेता' का अर्थ है भली-भाँति धारण करने वाला। 'विञ्ञाता' का अर्थ है अर्थ और अनर्थ के अर्थ को जानने वाला। 'विञ्ञापेता' का अर्थ है दूसरों को समझाने वाला। 'सहिता सहितस्स' का अर्थ है "यह सुसंगत है, यह असंगत है" - इस प्रकार सुसंगत और असंगत में कुशल; हितकारी और अहितकारी बातों में चतुर, संदेश देते समय सुसंगत अर्थ को ध्यान में रखकर सुनाता है। 'न ब्यथति' का अर्थ है कांपता नहीं और घबराता नहीं। 'असन्दिद्धं' का अर्थ है निःसंदेह, संशय रहित। 'पुच्छितो' का अर्थ है प्रश्न के समाधान के लिए पूछा गया।

7-8. Bandhanasuttadvayavaṇṇanā

७-८. दो बंधन सुत्तों की व्याख्या।

17-18. Sattame ruṇṇenāti ruditena. Ākappenāti nivāsanapārupanādinā vidhānena. Vanabhaṅgenāti vanato bhañjitvā āhaṭena pupphaphalādipaṇṇākārena. Aṭṭhamepi eseva nayo.

१७-१८. सातवें (सुत्त) में 'रुण्णेन' का अर्थ है रोने के द्वारा। 'आकप्पेन' का अर्थ है पहनने-ओढ़ने आदि की विधि (वेशभूषा) के द्वारा। 'वनभङ्गेन' का अर्थ है वन से तोड़कर लाए गए पुष्प-फल आदि उपहारों के द्वारा। आठवें (सुत्त) में भी यही विधि है।

9. Pahārādasuttavaṇṇanā

९. पहाराद सुत्त की व्याख्या।

19. Navame pahārādoti evaṃnāmako. Asurindoti asurajeṭṭhako. Asuresu hi vepacitti rāhu pahārādoti ime tayo jeṭṭhakā. Yena bhagavā tenupasaṅkamīti dasabalassa abhisambuddhadivasato paṭṭhāya ‘‘ajja gamissāmi sve gamissāmī’’ti ekādasa vassāni atikkamitvā dvādasame vasse satthu verañjāyaṃ vasanakāle ‘‘sammāsambuddhassa santikaṃ gamissāmī’’ti cittaṃ uppādetvā ‘‘mama ‘ajja sve’ti dvādasa vassāni jātāni, handāhaṃ idāneva gacchāmī’’ti taṅkhaṇaṃyeva asuragaṇaparivuto asurabhavanā nikkhamitvā divā divassa yena bhagavā tenupasaṅkami, ekamantaṃ aṭṭhāsīti so kira ‘‘tathāgataṃ pañhaṃ pucchitvā eva dhammaṃ suṇissāmī’’ti āgato, tathāgatassa pana diṭṭhakālato paṭṭhāya buddhagāravena pucchituṃ asakkonto api satthāraṃ vanditvā ekamantaṃ aṭṭhāsi. Tato satthā cintesi – ‘‘ayaṃ pahārādo mayi akathente paṭhamataraṃ kathetuṃ na sakkhissati, ciṇṇavasiṭṭhāneyeva naṃ kathāsamuṭṭhāpanatthaṃ ekaṃ pañhaṃ pucchissāmī’’ti.

१९. नौवें (सूत्र) में, 'पहारद' इस नाम वाला असुर है। 'असुरिन्द' का अर्थ है असुरों का अधिपति। असुरों में वेपचित्ति, राहु और पहारद - ये तीन प्रमुख अधिपति हैं। 'जहाँ भगवान थे, वहाँ पहुँचा' का अर्थ है - दशबल (बुद्ध) के बुद्धत्व प्राप्ति के दिन से लेकर 'आज जाऊँगा, कल जाऊँगा' ऐसा सोचते हुए ग्यारह वर्ष बीत गए। बारहवें वर्ष में, जब शास्ता वेरंजा में विहार कर रहे थे, 'मैं सम्यक्सम्बुद्ध के पास जाऊँगा' ऐसा विचार उत्पन्न कर, 'मुझे आज-कल करते हुए बारह वर्ष हो गए हैं, अब मैं अभी जाता हूँ' ऐसा सोचकर उसी क्षण असुरों के समूह से घिरे हुए असुर भवन से निकलकर, दिन के समय जहाँ भगवान थे, वहाँ पहुँचा और एक ओर खड़ा हो गया। ऐसा कहा जाता है कि वह 'तथागत से प्रश्न पूछकर ही धर्म सुनूँगा' इस विचार से आया था, किन्तु तथागत को देखने के समय से ही बुद्ध के प्रति गौरव के कारण पूछने में असमर्थ होते हुए भी शास्ता को वन्दना कर एक ओर खड़ा हो गया। तब शास्ता ने सोचा - 'यह पहारद मेरे बिना बोले पहले बोलना शुरू नहीं कर पाएगा, अतः इसके परिचित विषय में ही बातचीत शुरू करने के लिए मैं इससे एक प्रश्न पूछूँगा'।

Atha [Pg.218] naṃ pucchanto api pana pahārādātiādimāha. Tattha abhiramantīti ratiṃ vindanti, anukkaṇṭhamānā vasantīti attho. So ‘‘pariciṇṇaṭṭhāneyeva maṃ bhagavā pucchatī’’ti attamano hutvā abhiramanti, bhanteti āha. Anupubbaninnotiādīni sabbāni anupaṭipāṭiyā ninnabhāvassa vevacanāni. Na āyatakeneva papātoti na chinnataṭamahāsobbho viya āditova papāto. So hi tīrato paṭṭhāya ekaṅguladvaṅgulavidatthiratanayaṭṭhiusabhaaḍḍhagāvutagāvutaaḍḍhayojanādivasena gambhīro hutvā gacchanto sinerupādamūle caturāsītiyojanasahassagambhīro hutvā ṭhitoti dasseti.

तब उनसे पूछते हुए 'क्या पहारद...' आदि कहा। वहाँ 'अभिरमन्ति' का अर्थ है प्रसन्नता प्राप्त करते हैं, बिना ऊबे (उत्कण्ठा रहित होकर) निवास करते हैं। वह 'भगवान मुझसे मेरे परिचित विषय में ही पूछ रहे हैं' ऐसा सोचकर प्रसन्न मन से 'हाँ भन्ते, प्रसन्न रहते हैं' ऐसा कहा। 'अनुपुब्बनिन्नो' आदि सभी शब्द क्रमिक ढाल के पर्यायवाची हैं। 'न आयतकेनेव पपातो' का अर्थ है कि यह किसी कटे हुए तट वाले बड़े गड्ढे की तरह शुरू से ही सीधा गहरा नहीं है। वह तट से शुरू होकर एक अंगुल, दो अंगुल, एक बित्ता, एक हाथ, एक लाठी, एक उसभ, आधा गावुत, एक गावुत, आधा योजन आदि के क्रम से गहरा होते हुए, सिनेरु पर्वत की जड़ में चौरासी हजार योजन गहरा होकर स्थित है, यह दर्शाता है।

Ṭhitadhammoti ṭhitasabhāvo. Kuṇapenāti yena kenaci hatthiassādīnaṃ kaḷevarena. Thalaṃ ussāretīti hatthena gahetvā viya vīcipahāreneva thalaṃ khipati.

'स्थितधम्मो' का अर्थ है स्थित स्वभाव वाला। 'कुणपेन' का अर्थ है किसी भी हाथी, घोड़े आदि के शव से। 'थल उस्सारेति' का अर्थ है जैसे हाथ से पकड़कर फेंका गया हो, वैसे ही लहरों के प्रहार से ही किनारे (स्थल) पर फेंक देता है।

Gaṅgāyamunāti idha ṭhatvā imāsaṃ nadīnaṃ uppattikathaṃ kathetuṃ vaṭṭati. Ayaṃ tāva jambudīpo dasasahassayojanaparimāṇo, tattha catusahassayojanaparimāṇo padeso udakena ajjhotthaṭo mahāsamuddoti saṅkhaṃ gato, tisahassayojanappamāṇe manussā vasanti, tisahassayojanappamāṇe himavā patiṭṭhito ubbedhena pañcayojanasatiko caturāsītikūṭasahassapaṭimaṇḍito samantato sandamānapañcasatanadīvicitto, yattha āyāmavitthārena ca gambhīrato ca paṇṇāsapaṇṇāsayojanā diyaḍḍhayojanasataparimaṇḍalā anotattadaho kaṇṇamuṇḍadaho rathakāradaho chaddantadaho kuṇāladaho mandākinidaho sīhappapātadahoti satta mahāsarā patiṭṭhahanti.

'गंगा-यमुना' यहाँ रुककर इन नदियों की उत्पत्ति की कथा कहना उचित है। यह जम्बूद्वीप दस हजार योजन के परिमाण वाला है, उसमें चार हजार योजन का क्षेत्र जल से ढका हुआ है जिसे 'महासमुद्र' की संज्ञा दी गई है। तीन हजार योजन के क्षेत्र में मनुष्य रहते हैं। तीन हजार योजन के क्षेत्र में हिमवान (हिमालय) स्थित है, जो ऊँचाई में पाँच सौ योजन है, चौरासी हजार चोटियों से सुसज्जित है, और चारों ओर बहने वाली पाँच सौ नदियों से विचित्र है। जहाँ लम्बाई-चौड़ाई और गहराई में पचास-पचास योजन वाली, और परिधि में डेढ़ सौ योजन वाली - अनवतत्त दह, कण्णमुण्ड दह, रथकार दह, छद्दन्त दह, कुणाल दह, मन्दाकिनी दह और सीहप्पपात दह - ये सात बड़ी झीलें स्थित हैं।

Tesu anotatto sudassanakūṭaṃ cittakūṭaṃ kāḷakūṭaṃ gandhamādanakūṭaṃ kelāsakūṭanti imehi pañcahi pabbatehi parikkhitto. Tattha sudassanakūṭaṃ sovaṇṇamayaṃ dviyojanasatubbedhaṃ antovaṅkaṃ kākamukhasaṇṭhānaṃ tameva saraṃ paṭicchādetvā tiṭṭhati, cittakūṭaṃ sabbaratanamayaṃ, kāḷakūṭaṃ añjanamayaṃ, gandhamādanakūṭaṃ sānumayaṃ abbhantare muggavaṇṇaṃ, mūlagandho sāragandho pheggugandho tacagandho papaṭikāgandho rasagandho pattagandho pupphagandho phalagandho [Pg.219] gandhagandhoti imehi dasahi gandhehi ussannaṃ, nānappakāraosadhasañchannaṃ kāḷapakkhauposathadivase ādittamiva aṅgāraṃ jalantaṃ tiṭṭhati, kelāsakūṭaṃ rajatamayaṃ. Sabbāni sudassanena samānubbedhasaṇṭhānāni tameva saraṃ paṭicchādetvā ṭhitāni. Tāni sabbāni devānubhāvena nāgānubhāvena ca vassanti, nadiyo cetesu sandanti. Taṃ sabbampi udakaṃ anotattameva pavisati. Candimasūriyā dakkhiṇena vā uttarena vā gacchantā pabbatantarena tattha obhāsaṃ karonti, ujuṃ gacchantā na karonti. Tenevassa anotatto tisaṅkhā udapādi.

उनमें से अनवतत्त झील सुदस्सनकूट, चित्तकूट, कालकूट, गन्धमादनकूट और कैलासकूट - इन पाँच पर्वतों से घिरी हुई है। वहाँ सुदस्सनकूट स्वर्णमय है, दो सौ योजन ऊँचा है, भीतर की ओर झुका हुआ है, कौवे की चोंच के आकार का है और उस झील को ढँककर स्थित है। चित्तकूट सर्वरत्नमय है। कालकूट अंजनमय है। गन्धमादनकूट समतल चोटियों वाला है, भीतर से मूंग के रंग का है। वह मूल-गन्ध, सार-गन्ध, फेग्गु-गन्ध, त्वचा-गन्ध, पप्पटिका-गन्ध, रस-गन्ध, पत्र-गन्ध, पुष्प-गन्ध, फल-गन्ध और गन्ध-गन्ध - इन दस प्रकार की गन्धों से भरपूर है, अनेक प्रकार की औषधियों से ढका हुआ है और कृष्णपक्ष के उपोसथ के दिन जलते हुए अंगारे की तरह चमकता रहता है। कैलासकूट रजतमय है। ये सभी पर्वत सुदस्सन के समान ऊँचाई और आकार वाले हैं और उस झील को ढँककर स्थित हैं। वे सभी देवताओं और नागों के प्रभाव से वर्षा करते हैं और इन पर्वतों से नदियाँ बहती हैं। वह सारा जल अनवतत्त झील में ही प्रवेश करता है। चन्द्रमा और सूर्य दक्षिण या उत्तर मार्ग से जाते हुए पर्वतों के बीच से वहाँ प्रकाश करते हैं, सीधे जाते समय प्रकाश नहीं करते। इसीलिए इसका नाम 'अनवतत्त' (तप्त न होने वाला) पड़ा।

Tattha manoharasilātalāni nimmacchakacchapāni phalikasadisanimmalodakāni nhānatitthāni supaṭiyattāni honti, yesu buddhā khīṇāsavā ca paccekabuddhā ca iddhimantā ca isayo nhāyanti, devayakkhādayo udakakīḷaṃ kīḷanti.

वहाँ मनमोहक शिलातल हैं, जहाँ मछली और कछुए नहीं हैं, स्फटिक के समान निर्मल जल वाले स्नान-घाट भली-भाँति निर्मित हैं, जहाँ बुद्ध, क्षीणास्त्रव, प्रत्येकबुद्ध और ऋद्धिमान ऋषि स्नान करते हैं, और देव-यक्ष आदि जल-क्रीड़ा करते हैं।

Tassa catūsu passesu sīhamukhaṃ, hatthimukhaṃ, assamukhaṃ, usabhamukhanti cattāri mukhāni honti, yehi catasso nadiyo sandanti. Sīhamukhena nikkhantanadītīre sīhā bahutarā honti, hatthimukhādīhi hatthiassausabhā. Puratthimadisato nikkhantanadī anotattaṃ tikkhattuṃ padakkhiṇaṃ katvā itarā tisso nadiyo anupagamma pācīnahimavanteneva amanussapathaṃ gantvā mahāsamuddaṃ pavisati. Pacchimadisato ca uttaradisato ca nikkhantanadiyopi tatheva padakkhiṇaṃ katvā pacchimahimavanteneva uttarahimavanteneva ca amanussapathaṃ gantvā mahāsamuddaṃ pavisanti. Dakkhiṇamukhato nikkhantanadī pana taṃ tikkhattuṃ padakkhiṇaṃ katvā uttarena ujukaṃ pāsāṇapiṭṭheneva saṭṭhi yojanāni gantvā pabbataṃ paharitvā uṭṭhāya parikkhepena tigāvutappamāṇā udakadhārā hutvā ākāsena saṭṭhi yojanāni gantvā tiyaggaḷe nāma pāsāṇe patitā, pāsāṇo udakadhārāvegena bhinno. Tattha paññāsayojanappamāṇā tiyaggaḷā nāma mahāpokkharaṇī jātā, pokkharaṇiyā kūlaṃ bhinditvā pāsāṇaṃ pavisitvā saṭṭhi yojanāni gatā. Tato ghanapathaviṃ bhinditvā ummaṅgena saṭṭhi yojanāni gantvā giñjhaṃ nāma tiracchānapabbataṃ paharitvā hatthatale pañcaṅgulisadisā pañca dhārā hutvā pavattati. Sā [Pg.220] tikkhattuṃ anotattaṃ padakkhiṇaṃ katvā gataṭṭhāne āvattagaṅgāti vuccati. Ujukaṃ pāsāṇapiṭṭhena saṭṭhi yojanāni gataṭṭhāne kaṇhagaṅgā, ākāsena saṭṭhi yojanāni gataṭṭhāne ākāsagaṅgā, tiyaggaḷapāsāṇe paññāsayojanokāse ṭhitā tiyaggaḷapokkharaṇī, kūlaṃ bhinditvā pāsāṇaṃ pavisitvā saṭṭhi yojanāni gataṭṭhāne bahalagaṅgāti, umaṅgena saṭṭhi yojanāni gataṭṭhāne umaṅgagaṅgāti vuccati. Viñjhaṃ nāma tiracchānapabbataṃ paharitvā pañca dhārā hutvā pavattanaṭṭhāne pana gaṅgā, yamunā, aciravatī, sarabhū, mahīti pañca saṅkhaṃ gatā. Evametā pañca mahānadiyo himavantato pavattantīti veditabbā.

उस (अनवतप्त झील) के चारों पार्श्वों में सिंह-मुख, हस्ति-मुख, अश्व-मुख और वृषभ-मुख नामक चार मुख (निकास) हैं, जिनसे चार नदियाँ बहती हैं। सिंह-मुख से निकलने वाली नदी के तट पर सिंहों की बहुलता होती है; हस्ति-मुख आदि से निकलने वाली नदियों के तट पर हाथी, घोड़े और बैल अधिक होते हैं। पूर्व दिशा से निकलने वाली नदी अनवतप्त झील की तीन बार प्रदक्षिणा करके, अन्य तीन नदियों से मिले बिना, पूर्वी हिमालय के माध्यम से ही अमनुष्य-पथ (यक्षों और देवों के मार्ग) से होकर महासमुद्र में प्रवेश करती है। पश्चिम और उत्तर दिशाओं से निकलने वाली नदियाँ भी उसी प्रकार प्रदक्षिणा करके क्रमशः पश्चिमी और उत्तरी हिमालय के माध्यम से ही अमनुष्य-पथ से होकर महासमुद्र में प्रवेश करती हैं। दक्षिण मुख से निकलने वाली नदी उस झील की तीन बार प्रदक्षिणा करके, उत्तर की ओर सीधे शिला-तल पर साठ योजन जाकर, पर्वत से टकराकर ऊपर उठती है और तीन गावुत के घेरे वाली जलधारा बनकर आकाश मार्ग से साठ योजन जाकर 'तियग्गल' नामक शिला पर गिरती है। जलधारा के वेग से वह शिला टूट गई। वहाँ पचास योजन विस्तार वाली 'तियग्गला' नामक महापुष्करणी (बड़ी झील) उत्पन्न हुई। पुष्करणी के तट को तोड़कर, शिला में प्रवेश कर वह साठ योजन तक गई। उसके बाद सघन पृथ्वी को भेदकर सुरंग (उमंग) के माध्यम से साठ योजन जाकर 'विन्ध्य' (विञ्झ) नामक तिरछे पर्वत से टकराकर, हथेली की पाँच उंगलियों के समान पाँच धाराओं में होकर बहती है। वह (नदी) जहाँ अनवतप्त की तीन बार प्रदक्षिणा करके गई, उसे 'आवृत्तगंगा' कहा जाता है। शिला-तल पर सीधे साठ योजन जाने वाले स्थान पर उसे 'कृष्णगंगा' (कण्हगंगा), आकाश में साठ योजन जाने वाले स्थान पर 'आकाशगंगा', तियग्गल शिला के पचास योजन के स्थान पर स्थित जल को 'तियग्गल पुष्करणी', तट तोड़कर शिला में प्रवेश कर साठ योजन जाने वाले स्थान पर 'बहुल-गंगा' और सुरंग के माध्यम से साठ योजन जाने वाले स्थान पर 'उमंग-गंगा' कहा जाता है। विन्ध्य नामक तिरछे पर्वत से टकराकर पाँच धाराओं में बहने वाले स्थान पर इसे गंगा, यमुना, अचिरवती, सरभू और मही—इन पाँच नामों से जाना जाता है। इस प्रकार ये पाँच महानदियाँ हिमालय से प्रवाहित होती हैं, ऐसा समझना चाहिए।

Savantiyoti yā kāci savamānā gacchantī mahānadiyo vā kunnadiyo vā. Appentīti allīyanti osaranti. Dhārāti vuṭṭhidhārā. Pūrattanti puṇṇabhāvo. Mahāsamuddassa hi ayaṃ dhammatā – ‘‘imasmiṃ kāle devo mando jāto, jālakkhipādīni ādāya macchakacchape gaṇhissāmā’’ti vā ‘‘imasmiṃ kāle mahantā vuṭṭhi, labhissāma nu kho piṭṭhipasāraṇaṭṭhāna’’nti vā vattuṃ na sakkā. Paṭhamakappikakālato paṭṭhāya hi yaṃ sinerumekhalaṃ āhacca udakaṃ ṭhitaṃ, tato ekaṅgulamattampi udakaṃ neva heṭṭhā osīdati, na uddhaṃ uttarati. Ekarasoti asambhinnaraso.

'सवन्तियो' का अर्थ है—जो कोई भी बहती हुई जाने वाली बड़ी नदियाँ या छोटी नदियाँ हैं। 'अप्पेन्ति' का अर्थ है—मिलती हैं या प्रवेश करती हैं। 'धारा' का अर्थ है—वर्षा की धाराएँ। 'पूरत्तं' का अर्थ है—पूर्ण होने की अवस्था। महासमुद्र का यह स्वभाव है कि यह नहीं कहा जा सकता कि "इस समय वर्षा कम हुई है, अतः जाल आदि लेकर मछली और कछुए पकड़ेंगे" या "इस समय भारी वर्षा हुई है, क्या हमें (समुद्र के जीवों को) विश्राम के लिए स्थान मिलेगा?" वास्तव में, प्रथम कल्प के समय से ही जो जल सुमेरु पर्वत की मेखला (मध्य भाग) को स्पर्श कर स्थित है, वह जल वहाँ से न तो एक अंगुल मात्र नीचे गिरता है और न ही ऊपर चढ़ता है। 'एकरसो' का अर्थ है—अमिश्रित रस वाला (एक समान स्वाद वाला)।

Muttāti khuddakamahantavaṭṭadīghādibhedā anekavidhā. Maṇīti rattanīlādibhedo anekavidho. Veḷuriyoti vaṃsavaṇṇasirīsapupphavaṇṇādibhedo anekavidho. Saṅkhoti dakkhiṇāvaṭṭatambakucchikadhamanasaṅkhādibhedo anekavidho. Silāti setakāḷamuggavaṇṇādibhedo anekavidhā. Pavāḷanti khuddakamahantarattaghanarattādibhedaṃ anekavidhaṃ. Masāragallanti kabaramaṇi. Nāgāti ūmipiṭṭhavāsinopi vimānaṭṭhakā nāgāpi.

'मुत्ता' (मोती) का अर्थ है—छोटे, बड़े, गोल, लंबे आदि भेदों वाले अनेक प्रकार के मोती। 'मणि' का अर्थ है—लाल, नीले आदि भेदों वाली अनेक प्रकार की मणियाँ। 'वेळुरियो' (वैदूर्य) का अर्थ है—बाँस की कोंपल के रंग या सिरिस के फूल के रंग आदि भेदों वाले अनेक प्रकार के वैदूर्य रत्न। 'संखो' (शंख) का अर्थ है—दक्षिणावर्त, लाल उदर वाले, फूँकने योग्य शंख आदि भेदों वाले अनेक प्रकार के शंख। 'सिला' (शिला/स्फटिक) का अर्थ है—सफेद, काले, मूँग के रंग आदि भेदों वाले अनेक प्रकार के स्फटिक। 'पवाळं' (प्रवाल/मूँगा) का अर्थ है—छोटे, बड़े, लाल, गहरे लाल आदि भेदों वाले अनेक प्रकार के मूँगे। 'मसारगल्लं' का अर्थ है—चितकबरी मणि। 'नागा' का अर्थ है—लहरों के ऊपर रहने वाले और विमानों में स्थित नाग भी।

Aṭṭha pahārādāti satthā aṭṭhapi dhamme vattuṃ sakkoti, soḷasapi bāttiṃsapi catusaṭṭhipi sahassampi, pahārādena pana aṭṭha kathitā, ahampi teheva sarikkhake katvā kathessāmīti cintetvā evamāha. Anupubbasikkhātiādīsu anupubbasikkhāya tisso sikkhā gahitā, anupubbakiriyāya terasa dhutaṅgāni, anupubbapaṭipadāya satta anupassanā aṭṭhārasa mahāvipassanā aṭṭhatiṃsa ārammaṇavibhattiyo sattatiṃsa bodhapakkhiyadhammā[Pg.221]. Na āyatakeneva aññāpaṭivedhoti maṇḍūkassa uppatitvā gamanaṃ viya āditova sīlapūraṇādiṃ akatvā arahattappaṭivedho nāma natthi, paṭipāṭiyā pana sīlasamādhipaññāyo pūretvāva sakkā arahattaṃ pattunti attho.

'अट्ठ पहाराद' आदि के विषय में शास्ता (बुद्ध) आठ, सोलह, बत्तीस, चौंसठ या हजार प्रकार के आश्चर्यजनक धर्मों को कहने में समर्थ हैं; किंतु पहाराद (असुरेन्द्र) द्वारा आठ आश्चर्य कहे गए थे, अतः "मैं भी उन्हीं के समान (आठ) आश्चर्यों को कहूँगा"—ऐसा सोचकर उन्होंने इस प्रकार कहा। 'अनुपुब्बसिक्खा' (क्रमिक शिक्षा) आदि में: क्रमिक शिक्षा के द्वारा तीन शिक्षाएँ ग्रहण की जाती हैं; क्रमिक क्रिया के द्वारा तेरह धुतंग; क्रमिक प्रतिपदा के द्वारा सात अनुपश्यनाएँ, अठारह महाविपश्यनाएँ, अड़तीस आलम्बन-विभाजन और सैंतीस बोधिपाक्षिक धर्म ग्रहण किए जाते हैं। 'न आयतकेनेव अञ्ञापटिवेधो' का अर्थ है—मेंढक के उछलकर जाने के समान, प्रारंभ से ही शील-पूर्ति आदि किए बिना अर्हत्व का साक्षात्कार नहीं होता है; बल्कि क्रम से शील, समाधि और प्रज्ञा को पूर्ण करके ही अर्हत्व प्राप्त करना संभव है—यही इसका अर्थ है।

Ārakāvāti dūreyeva. Na tena nibbānadhātuyā ūnattaṃ vā pūrattaṃ vāti asaṅkhyeyyepi kappe buddhesu anuppannesu ekasattopi parinibbātuṃ na sakkoti, tadāpi ‘‘tucchā nibbānadhātū’’ti na sakkā vattuṃ. Buddhakāle ca pana ekekasmiṃ samāgame asaṅkhyeyyāpi sattā amataṃ ārādhenti, tadāpi na sakkā vattuṃ – ‘‘pūrā nibbānadhātū’’ti.

'आरका' का अर्थ है—दूर ही। "उससे निर्वाण-धातु में न्यूनता या पूर्णता नहीं होती"—इसका अर्थ है कि असंख्य कल्पों तक बुद्धों के उत्पन्न न होने पर यदि एक भी प्राणी परिनिर्वाण प्राप्त नहीं करता, तब भी यह नहीं कहा जा सकता कि "निर्वाण-धातु रिक्त है"। और बुद्ध-काल में, एक-एक समागम में जब असंख्य प्राणी अमृत (निर्वाण) प्राप्त करते हैं, तब भी यह नहीं कहा जा सकता कि "निर्वाण-धातु भर गई है"।

10. Uposathasuttavaṇṇanā

१०. उपोसथ सुत्त की व्याख्या (वर्णना)

20. Dasame nisinno hotīti uposathakaraṇatthāya upāsikāya ratanapāsāde nisinno. Nisajja pana bhikkhūnaṃ cittāni olokento ekaṃ dussīlapuggalaṃ disvā ‘‘sacāhaṃ imasmiṃ puggale nisinneyeva pātimokkhaṃ uddisissāmi, sattadhā tassa muddhā phalissatī’’ti tassa anukampāya tuṇhīyeva ahosi. Abhikkantāti atikkantā parikkhīṇā. Uddhaste aruṇeti uggate aruṇasīse. Nandimukhiyāti tuṭṭhamukhiyā. Aparisuddhā, ānanda, parisāti ‘‘asukapuggalo aparisuddho’’ti avatvā ‘‘aparisuddhā, ānanda, parisā’’ti āha. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.

२०. दसवें (सूत्र) में, 'बैठे हुए हैं' (nisinno hoti) का अर्थ है कि उपोसथ करने के लिए उपासिका (विशाखा) के रत्न-प्रासाद में बैठे हुए हैं। बैठने के बाद भिक्षुओं के चित्तों को देखते हुए एक दुःशील व्यक्ति को देखकर, 'यदि मैं इस व्यक्ति के बैठे रहते हुए ही पातिमोक्ख का पाठ करूँगा, तो इसका सिर सात टुकड़ों में फट जाएगा', ऐसा देखकर उस पर अनुकम्पा के कारण वे चुप ही रहे। 'अभिक्कन्ता' का अर्थ है बीत गई, समाप्त हो गई। 'उद्धस्ते अरुणे' का अर्थ है अरुणोदय होने पर। 'नन्दिमुखिया' का अर्थ है प्रसन्न मुख वाली। 'अपरिसुद्धा, आनन्द, परिसा' - 'अमुक व्यक्ति अशुद्ध है' ऐसा न कहकर 'आनन्द, परिषद अशुद्ध है' ऐसा कहा। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Mahāvaggo dutiyo.

दूसरा महावग्ग।

3. Gahapativaggo

३. गृहपति वग्ग

1. Paṭhamauggasuttavaṇṇanā

१. प्रथम उग्ग सुत्त की व्याख्या

21. Tatiyassa paṭhame paññatte āsane nisīdīti tassa kira ghare pañcannaṃ bhikkhusatānaṃ pañca āsanasatāni niccaṃ paññattāneva honti, tesu aññatarasmiṃ āsane nisīdi. Taṃ suṇāhīti te suṇāhi, taṃ vā aṭṭhavidhaṃ acchariyadhammaṃ suṇāhi. Cittaṃ pasīdīti ‘‘buddho nu kho na buddho nu kho’’ti vitakkamattampi na uppajji, ayameva buddhoti cittuppādo pasanno anāvilo ahosi. Sakāni vā ñātikulānīti attano yāpanamattaṃ dhanaṃ [Pg.222] gahetvā ñātigharāni gacchatu. Kassa vo dammīti katarapurisassa tumhe dadāmi, ārocetha me attano adhippāyaṃ. Appaṭivibhattāti ‘‘ettakaṃ dassāmi ettakaṃ na dassāmi, idaṃ dassāmi idaṃ na dassāmī’’ti cittaṃ uppādentena hi paṭivibhattā nāma hoti, mayhaṃ pana na evaṃ. Atha kho saṅghikā viya gaṇasantakā viya ca sīlavantehi saddhiṃ sādhāraṇāyeva. Sakkaccaṃyeva payirupāsāmīti sahatthā upaṭṭhahāmi, cittīkārena upasaṅkamāmi.

२१. तीसरे (वग्ग) के पहले (सूत्र) में, 'बिछाए हुए आसन पर बैठे' - उसके घर में पाँच सौ भिक्षुओं के लिए पाँच सौ आसन सदैव बिछाए ही रहते थे, उनमें से किसी एक आसन पर वे बैठे। 'उसे सुनो' का अर्थ है उन्हें सुनो, या उस आठ प्रकार के आश्चर्यजनक धर्म को सुनो। 'चित्त प्रसन्न हुआ' का अर्थ है 'क्या ये बुद्ध हैं या नहीं' ऐसा विचार मात्र भी उत्पन्न नहीं हुआ, 'यही बुद्ध हैं' ऐसा चित्त का उत्पाद प्रसन्न और निर्मल हुआ। 'अपने या ज्ञाति-कुल' का अर्थ है अपने जीवन-निर्वाह मात्र के लिए धन लेकर सम्बन्धियों के घर जाए। 'मैं तुम्हें किसे दूँ' का अर्थ है किस पुरुष को तुम्हें दूँ, मुझे अपना अभिप्राय बताओ। 'अविभक्त' का अर्थ है 'इतना दूँगा, इतना नहीं दूँगा, यह दूँगा, यह नहीं दूँगा' - ऐसा चित्त उत्पन्न करने वाले के लिए 'विभक्त' (भेदभावपूर्ण) होता है, किन्तु मेरे लिए ऐसा नहीं है। बल्कि, संघ की सम्पत्ति या गण की सम्पत्ति के समान शीलवानों के साथ साझा ही है। 'सत्कारपूर्वक सेवा करता हूँ' का अर्थ है अपने हाथों से सेवा करता हूँ, आदर के साथ पास जाता हूँ।

Anacchariyaṃ kho pana maṃ, bhanteti, bhante, yaṃ maṃ devatā upasaṅkamitvā evaṃ ārocenti, idaṃ na acchariyaṃ. Yaṃ panāhaṃ tatonidānaṃ cittassa uṇṇatiṃ nābhijānāmi, taṃ eva acchariyanti vadati. Sādhu sādhu, bhikkhūti ettha kiñcāpi bhikkhuṃ āmanteti, upāsakasseva pana veyyākaraṇasampahaṃsane esa sādhukāroti veditabbo.

'भन्ते, मेरे लिए यह आश्चर्य की बात नहीं है' - भन्ते, जो देवता मेरे पास आकर ऐसा कहते हैं, यह आश्चर्यजनक नहीं है। किन्तु उस कारण से मैं चित्त की जो उन्नति (अहंकार) नहीं जानता, वही आश्चर्यजनक है, ऐसा वे कहते हैं। 'साधु साधु, भिक्षु' - यहाँ यद्यपि वे भिक्षु को सम्बोधित करते हैं, फिर भी उपासक के ही कथन की प्रशंसा में यह साधुकार है, ऐसा समझना चाहिए।

2. Dutiyauggasuttavaṇṇanā

२. द्वितीय उग्ग सुत्त की व्याख्या

22. Dutiye nāgavaneti tassa kira seṭṭhino nāgavanaṃ nāma uyyānaṃ, so tattha purebhattaṃ gandhamālādīni gāhāpetvā uyyānakīḷikaṃ kīḷitukāmo gantvā paricāriyamāno bhagavantaṃ addasa. Saha dassanenevassa purimanayeneva cittaṃ pasīdi, surāpānena ca uppannamando taṅkhaṇaṃyeva pahīyi. Taṃ sandhāyevamāha. Oṇojesinti udakaṃ hatthe pātetvā adāsiṃ. Asukoti amuko. Samacittova demīti ‘‘imassa thokaṃ, imassa bahuka’’nti evaṃ cittanānattaṃ na karomi, deyyadhammaṃ pana ekasadisaṃ karomīti dasseti. Ārocentīti ākāse ṭhatvā ārocenti. Natthi taṃ saṃyojananti iminā upāsako attano anāgāmiphalaṃ byākaroti.

२२. दूसरे (सूत्र) में, 'नागवन में' - उस सेठ का नागवन नामक उद्यान था, वह वहाँ भोजन से पूर्व गन्ध-माला आदि लेकर उद्यान-क्रीड़ा की इच्छा से गया और विहार करते हुए उसने भगवान को देखा। दर्शन के साथ ही उसका चित्त पहले की तरह प्रसन्न हो गया, और सुरापान से उत्पन्न मद उसी क्षण नष्ट हो गया। उसी के सन्दर्भ में ऐसा कहा। 'ओणोजेसिं' का अर्थ है हाथ में जल गिराकर दान दिया। 'असुको' का अर्थ है अमुक। 'समान चित्त से देता हूँ' का अर्थ है 'इसे थोड़ा, इसे बहुत' - ऐसा चित्त का भेद नहीं करता, बल्कि देय वस्तु को एक समान करता हूँ, यह दर्शाता है। 'बताते हैं' का अर्थ है आकाश में स्थित होकर बताते हैं। 'वह संयोजन नहीं है' - इसके द्वारा उपासक अपने अनागामी फल की घोषणा करता है।

3. Paṭhamahatthakasuttavaṇṇanā

३. प्रथम हत्थक सुत्त की व्याख्या

23. Tatiye hatthako āḷavakoti bhagavatā āḷavakayakkhassa hatthato hatthehi sampaṭicchitattā hatthakoti laddhanāmo rājakumāro. Sīlavāti pañcasīladasasīlena sīlavā. Cāgavāti cāgasampanno. Kaccittha, bhanteti, bhante, kacci ettha bhagavato byākaraṇaṭṭhāne. Appicchoti adhigamappicchatāya appiccho.

२३. तीसरे (सूत्र) में, 'हत्थक आलवक' - भगवान द्वारा आलवक यक्ष के हाथ से अपने हाथों में ग्रहण किए जाने के कारण 'हत्थक' नाम प्राप्त राजकुमार। 'शीलवान' का अर्थ है पंचशील और दशशील से युक्त। 'त्यागी' का अर्थ है त्याग-सम्पन्न। 'भन्ते, क्या यहाँ' - भन्ते, क्या यहाँ भगवान के कथन के स्थान पर। 'अल्पेच्छ' का अर्थ है प्राप्त किए गए (अधिगम) के प्रति इच्छा न होने के कारण अल्पेच्छ।

4. Dutiyahatthakasuttavaṇṇanā

४. द्वितीय हत्थक सुत्त की व्याख्या

24. Catutthe [Pg.223] pañcamattehi upāsakasatehīti sotāpannasakadāgāmīnaṃyeva ariyasāvakaupāsakānaṃ pañcahi satehi parivuto bhuttapātarāso gandhamālavilepenacuṇṇāni gahetvā yena bhagavā tenupasaṅkami. Saṅgahavatthūnīti saṅgaṇhanakāraṇāni. Tehāhanti tehi ahaṃ. Taṃ dānena saṅgaṇhāmīti naṅgalabalibaddabhattabījādīni ceva gandhamālamūlādīni ca datvā saṅgaṇhāmi. Peyyavajjenāti amma, tāta, bhātara, bhaginītiādikena kaṇṇasukhena mudukena piyavacanena saṅgaṇhāmi. Atthacariyāyāti ‘‘imassa dānena vā piyavacanena vā kiccaṃ natthi, atthacariyāya saṅgaṇhitabbayuttako aya’’nti ñatvā uppannakiccanittharaṇasaṅkhātāya atthacariyāya saṅgaṇhāmi. Samānattatāyāti ‘‘imassa dānādīhi kiccaṃ natthi, samānattatāya saṅgaṇhitabbo aya’’nti ekato khādanapivananisajjādīhi attanā samānaṃ katvā saṅgaṇhāmi. Daliddassa kho no tathā sotabbaṃ maññantīti daliddassa kiñci dātuṃ vā kātuṃ vā asakkontassa, yathā daliddassa no tathā sotabbaṃ maññanti, mama pana sotabbaṃ maññanti, dinnovāde tiṭṭhanti, na me anusāsaniṃ atikkamitabbaṃ maññanti. Yoni kho tyāyanti upāyo kho te ayaṃ. Imesu pana dvīsupi suttesu satthārā sīlacāgapaññā missakā kathitāti veditabbā.

२४. चौथे (सूत्र) में, 'लगभग पाँच सौ उपासकों के साथ' - केवल सोतापन्न और सकदागामी आर्यश्रावक उपासकों के पाँच सौ (समूह) से घिरे हुए, सुबह का भोजन कर, गन्ध, माला, विलेपन और चूर्ण लेकर जहाँ भगवान थे, वहाँ गए। 'संग्रह वस्तुएँ' का अर्थ है अनुग्रह करने के कारण। 'उनसे मैं' - उन (चार संग्रह वस्तुओं) से मैं। 'उसे दान से अनुग्रहित करता हूँ' का अर्थ है हल, बैल, भोजन, बीज आदि और गन्ध-माला आदि देकर अनुग्रहित करता हूँ। 'प्रिय वचन से' का अर्थ है 'माँ, पिता, भाई, बहन' आदि कानों को सुख देने वाले कोमल प्रिय वचनों से अनुग्रहित करता हूँ। 'अर्थचर्या से' का अर्थ है 'इसे दान या प्रिय वचन से प्रयोजन नहीं है, यह अर्थचर्या से अनुग्रहित करने योग्य है' - ऐसा जानकर उत्पन्न हुए कार्यों को पूरा करने रूपी अर्थचर्या से अनुग्रहित करता हूँ। 'समानता से' का अर्थ है 'इसे दान आदि से प्रयोजन नहीं है, यह समानता से अनुग्रहित करने योग्य है' - ऐसा जानकर साथ में खाने, पीने, बैठने आदि से स्वयं के समान कर अनुग्रहित करता हूँ। 'दरिद्र का वचन वैसा सुनने योग्य नहीं मानते' - किसी दरिद्र को कुछ देने या करने में असमर्थ होने पर, जैसे दरिद्र का वचन सुनने योग्य नहीं मानते, वैसे मेरा वचन सुनने योग्य मानते हैं, दिए गए उपदेश में स्थित रहते हैं, मेरे अनुशासन का उल्लंघन करने योग्य नहीं मानते। 'यह तुम्हारा उपाय है' - यह तुम्हारा उपाय है। इन दोनों सूत्रों में शास्ता द्वारा शील, त्याग और प्रज्ञा मिश्रित रूप से कही गई हैं, ऐसा समझना चाहिए।

5-6. Mahānāmasuttādivaṇṇanā

५-६. महानाम सुत्त आदि की व्याख्या

25-26. Pañcame atthūpaparikkhitā hotīti atthānatthaṃ kāraṇākāraṇaṃ upaparikkhitā hoti. Chaṭṭhe saddhāsīlacāgā missakā kathitā.

२५-२६. पाँचवें (सूत्र) में, 'अर्थ की परीक्षा करने वाली होती है' का अर्थ है हित-अहित, कारण-अकारण की परीक्षा करने वाली होती है। छठे (सूत्र) में श्रद्धा, शील और त्याग मिश्रित रूप से कहे गए हैं।

7. Paṭhamabalasuttavaṇṇanā

७. प्रथम बल सुत्त की व्याख्या

27. Sattame ujjhattibalāti ujjhānabalā. Bālānañhi ‘‘yaṃ asuko idañcidañca āha, maṃ so āha, na añña’’nti evaṃ ujjhānameva balaṃ. Nijjhattibalāti ‘‘na idaṃ evaṃ, evaṃ nāmeta’’nti atthānatthanijjhāpanaṃyeva balaṃ. Paṭisaṅkhānabalāti paccavekkhaṇabalā. Khantibalāti adhivāsanabalā.

२७. सातवें (सूत्र) में, 'उज्झत्तिबल' का अर्थ है दोष देखने का बल। मूर्खों के लिए वास्तव में "अमुक व्यक्ति ने यह और वह कहा, उसने मुझे ही कहा, किसी और को नहीं" - इस प्रकार दोष देखना ही बल है। 'निज्झत्तिबल' का अर्थ है "यह ऐसा नहीं है, यह वास्तव में ऐसा है" - इस प्रकार हित और अहित का निश्चय करना ही बल है। 'प्रतिसंख्यानबल' का अर्थ है प्रत्यवेक्षण (चिंतन) का बल। 'क्षान्तिबल' का अर्थ है सहनशीलता का बल।

8. Dutiyabalasuttavaṇṇanā

८. द्वितीय बल सूत्र की व्याख्या।

28. Aṭṭhame [Pg.224] balānīti ñāṇabalāni. Āsavānaṃ khayaṃ paṭijānātīti arahattaṃ paṭijānāti. Aniccatoti hutvā abhāvākārena. Yathābhūtanti yathāsabhāvato. Sammappaññāyāti sahavipassanāya maggapaññāya. Aṅgārakāsūpamāti santāpanaṭṭhena aṅgārakāsuyā upamitā ime kāmāti. Vivekaninnanti phalasamāpattivasena nibbānaninnaṃ. Vivekaṭṭhanti kilesehi vajjitaṃ dūrībhūtaṃ vā. Nekkhammābhiratanti pabbajjābhirataṃ. Byantibhūtanti vigatantabhūtaṃ ekadesenāpi anallīnaṃ visaṃyuttaṃ visaṃsaṭṭhaṃ. Āsavaṭṭhāniyehīti sampayogavasena āsavānaṃ kāraṇabhūtehi, kilesadhammehīti attho. Atha vā byantibhūtanti vigatavāyanti attho. Kuto? Sabbaso āsavaṭṭhāniyehi dhammehi, sabbehi tebhūmakadhammehīti attho. Imasmiṃ sutte ariyamaggo lokiyalokuttaro kathito.

२८. आठवें (सूत्र) में, 'बल' का अर्थ ज्ञान के बल हैं। 'आसवों के क्षय को स्वीकार करता है' का अर्थ है अर्हत्व को स्वीकार करता है। 'अनित्यता से' का अर्थ है उत्पन्न होकर नष्ट हो जाने के स्वभाव से। 'यथाभूत' का अर्थ है यथास्वभाव से। 'सम्यक् प्रज्ञा से' का अर्थ है विपश्यना सहित मार्ग-प्रज्ञा से। 'अंगार-गर्त के समान' का अर्थ है तपाने के अर्थ में, इन काम-भोगों की तुलना अंगार-गर्त से की गई है। 'विवेक-प्रवण' का अर्थ है फल-समापत्ति के माध्यम से निर्वाण की ओर झुका हुआ। 'विवेक-स्थित' का अर्थ है क्लेशों से रहित या उनसे दूर हुआ। 'नैष्क्रम्य-अभिरत' का अर्थ है प्रव्रज्या (संन्यास) में लीन। 'व्यन्तीभूत' का अर्थ है जिसका अंत हो गया हो, जो एक अंश मात्र से भी न चिपका हो, विसंयुक्त और असंसृष्ट हो। 'आसव-स्थानीय' का अर्थ है संप्रयोग के कारण आसवों के हेतुभूत क्लेश-धर्मों से - यह अर्थ है। अथवा 'व्यन्तीभूत' का अर्थ है तृष्णा-रहित होना। किससे? सभी प्रकार के आसव-स्थानीय धर्मों से, अर्थात् सभी त्रैभूमिक धर्मों से - यह अर्थ है। इस सूत्र में लौकिक और लोकोत्तर मिश्रित आर्य मार्ग का वर्णन किया गया है।

9. Akkhaṇasuttavaṇṇanā

९. अक्षण सूत्र की व्याख्या।

29. Navame khaṇe kiccāni karotīti khaṇakicco, okāsaṃ labhitvāva kiccāni karotīti attho. Dhammoti catusaccadhammo. Opasamikoti kilesūpasamāvaho. Parinibbāyikoti kilesaparinibbānakaro. Catumaggañāṇasaṅkhātaṃ sambodhiṃ gacchati sampāpuṇātīti sambodhagāmī. Dīghāyukaṃ devanikāyanti idaṃ asaññaṃ devanikāyaṃ sandhāya vuttaṃ. Aviññātāresūti ativiya aviññūsu.

२९. नौवें (सूत्र) में, 'क्षण-कृत्य' का अर्थ है जो क्षण (अवसर) में कार्यों को करता है, अर्थात् अवसर प्राप्त करके ही कार्यों को संपन्न करता है। 'धम्म' का अर्थ है चतुरार्य सत्य धर्म। 'औपशमिक' का अर्थ है क्लेशों के उपशम को लाने वाला। 'परिनिर्वाणिक' का अर्थ है क्लेशों का परिनिर्वाण करने वाला। चार मार्ग-ज्ञान रूपी संबोधि को प्राप्त करने के कारण 'संबोधिगामी' कहलाता है। 'दीर्घायु देव-निकाय' यह असंज्ञी देव-निकाय (ब्रह्मलोक) के संदर्भ में कहा गया है। 'अविज्ञाताओं में' का अर्थ है जो चतुरार्य सत्य को जानने में अत्यंत असमर्थ हैं।

Suppavediteti sukathite. Antarāyikāti antarāyakarā. Khaṇo ve mā upaccagāti ayaṃ laddho khaṇo mā atikkami. Idha ceva naṃ virādhetīti sace koci pamattacārī idha imaṃ khaṇaṃ labhitvāpi saddhammassa niyāmataṃ ariyamaggaṃ virādheti na sampādeti. Atītatthoti hāpitattho. Cirattaṃ anutapissatīti cirarattaṃ socissati. Yathā hi ‘‘asukaṭṭhāne bhaṇḍaṃ samuppanna’’nti sutvā eko vāṇijo na gaccheyya, aññe gantvā gaṇheyyuṃ, tesaṃ taṃ aṭṭhaguṇampi dasaguṇampi bhaveyya. Atha itaro ‘‘mama attho atikkanto’’ti anutapeyya, evaṃ yo idha khaṇaṃ labhitvā appaṭipajjanto saddhammassa niyāmataṃ virādheti, so ayaṃ vāṇijova atītattho [Pg.225] ciraṃ anutapissati socissati. Kiñca bhiyyo avijjānivutoti tathā. Paccavidunti paṭivijjhiṃsu. Saṃvarāti sīlasaṃvarā. Māradheyyaparānugeti māradheyyasaṅkhātaṃ saṃsāraṃ anugate. Pāraṅgatāti nibbānaṃ gatā. Ye pattā āsavakkhayanti ye arahattaṃ pattā. Evamidha gāthāsu vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitaṃ.

'सुप्रवेदित' का अर्थ है भली-भाँति कहा गया। 'अंतरायिक' का अर्थ है बाधा उत्पन्न करने वाले। 'क्षण बीत न जाए' का अर्थ है यह प्राप्त क्षण (बुद्ध के प्रादुर्भाव का समय) व्यर्थ न चला जाए। 'यहीं इसे चूक जाता है' का अर्थ है यदि कोई प्रमादी व्यक्ति यहाँ इस क्षण को प्राप्त करके भी सद्धर्म की नियतता रूपी आर्य मार्ग को चूक जाता है या उसे सिद्ध नहीं करता। 'अतीतार्थ' का अर्थ है जिसका लाभ नष्ट हो गया हो। 'चिरकाल तक अनुताप करेगा' का अर्थ है दीर्घकाल तक शोक करेगा। जैसे कि "अमुक स्थान पर व्यापारिक वस्तु आई है" यह सुनकर एक मूर्ख व्यापारी न जाए और दूसरे जाकर उसे ले लें, जिससे उन्हें आठ गुना या दस गुना लाभ हो; तब वह दूसरा व्यापारी "मेरा लाभ निकल गया" ऐसा सोचकर पछताता है; उसी प्रकार जो यहाँ क्षण प्राप्त करके भी अभ्यास न करते हुए सद्धर्म की नियतता (आर्य मार्ग) से चूक जाता है, वह उस व्यापारी की तरह लाभ गँवाकर दीर्घकाल तक पछताएगा और शोक करेगा। और भी, 'अविद्या से ढका हुआ' आदि गाथा है। 'प्रत्यविदु' का अर्थ है साक्षात्कार किया। 'संवर' का अर्थ है शील-संवर। 'मारधेय-परानुग' का अर्थ है मार के क्षेत्र रूपी संसार का अनुसरण करने वाले। 'पारंगत' का अर्थ है निर्वाण को प्राप्त। 'जिन्होंने आसवों का क्षय प्राप्त किया' का अर्थ है जो अर्हत्व को प्राप्त हुए। इस प्रकार यहाँ गाथाओं में वट (संसार) और विवट (निर्वाण) का वर्णन किया गया है।

10. Anuruddhamahāvitakkasuttavaṇṇanā

१०. अनुरुद्ध महावितर्क सूत्र की व्याख्या।

30. Dasame cetīsūti cetināmakānaṃ rājūnaṃ nivāsaṭṭhānattā evaṃladdhavohāre raṭṭhe. Pācīnavaṃsadāyeti dasabalassa vasanaṭṭhānato pācīnadisāya ṭhite vaṃsadāye nīlobhāsehi veḷūhi sañchanne araññe. Evaṃ cetaso parivitakko udapādīti thero kira pabbajitvā paṭhamaantovassamhiyeva samāpattilābhī hutvā sahassalokadhātudassanasamatthaṃ dibbacakkhuñāṇaṃ uppādesi. So sāriputtattherassa santikaṃ gantvā evamāha – ‘‘idhāhaṃ, āvuso sāriputta, dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena sahassalokaṃ olokemi. Āraddhaṃ kho pana me vīriyaṃ asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, passaddho kāyo asāraddho, samāhitaṃ cittaṃ ekaggaṃ. Atha ca pana me anupādāya āsavehi cittaṃ na vimuccatī’’ti. Atha naṃ thero āha – ‘‘yaṃ kho te, āvuso anuruddha, evaṃ hoti ‘ahaṃ dibbena cakkhunā…pe… olokemī’ti, idaṃ te mānasmiṃ. Yampi te, āvuso, anuruddha evaṃ hoti ‘āraddhaṃ kho pana me vīriyaṃ…pe… ekagga’nti, idaṃ te uddhaccasmiṃ. Yampi te, āvuso anuruddha, evaṃ hoti ‘atha ca pana me anupādāya āsavehi cittaṃ na vimuccatī’ti, idaṃ te kukkuccasmiṃ. Sādhu vatāyasmā anuruddho ime tayo dhamme pahāya ime tayo dhamme amanasikaritvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharatū’’ti evamassa thero kammaṭṭhānaṃ kathesi. So kammaṭṭhānaṃ gahetvā satthāraṃ āpucchitvā cetiraṭṭhaṃ gantvā samaṇadhammaṃ karonto aṭṭhamāsaṃ caṅkamena vītināmesi. So padhānaveganimmathitattā kilantakāyo ekassa veḷugumbassa heṭṭhā nisīdi. Athassāyaṃ evaṃ cetaso parivitakko udapādi, esa mahāpurisavitakko uppajjīti attho.

३०. दसवें (सूत्र) में, 'चेतियों में' का अर्थ है चेति नामक राजाओं का निवास स्थान होने के कारण इस नाम से प्रसिद्ध देश में। 'प्राचीनवंशदाय' का अर्थ है दशबल (बुद्ध) के निवास स्थान से पूर्व दिशा में स्थित बाँस के वन में, जो नीली आभा वाले बाँसों से ढका हुआ जंगल था। 'इस प्रकार मन में वितर्क उत्पन्न हुआ' - कहा जाता है कि स्थविर (अनुरुद्ध) ने प्रव्रजित होने के बाद प्रथम वर्षावास के भीतर ही समापत्ति प्राप्त कर ली और हजार लोकधातुओं को देखने में समर्थ दिव्यचक्षु ज्ञान उत्पन्न किया। वे स्थविर सारिपुत्र के पास गए और बोले - "आयुष्मान सारिपुत्र! मैं यहाँ विशुद्ध और मानवीय दृष्टि से परे दिव्य चक्षु से हजार लोकों को देखता हूँ। मेरा वीर्य आरब्ध और अशिथिल है, स्मृति उपस्थित और जागृत है, काया शांत और अव्यग्र है, चित्त समाहित और एकाग्र है। फिर भी मेरा चित्त उपादान-रहित होकर आसवों से मुक्त नहीं हो रहा है।" तब स्थविर (सारिपुत्र) ने उनसे कहा - "आयुष्मान अनुरुद्ध! जो तुम्हें ऐसा विचार आता है कि 'मैं दिव्य चक्षु से... देखता हूँ', यह तुम्हारे 'मान' (अहंकार) के कारण है। और जो तुम्हें ऐसा लगता है कि 'मेरा वीर्य आरब्ध है... चित्त एकाग्र है', यह तुम्हारे 'औद्धत्य' (चंचलता) के कारण है। और जो तुम्हें ऐसा लगता है कि 'फिर भी मेरा चित्त... मुक्त नहीं हो रहा है', यह तुम्हारे 'कौकृत्य' (पछतावे/चिंता) के कारण है। यह अच्छा होगा यदि आयुष्मान अनुरुद्ध इन तीन धर्मों को त्याग कर और इन्हें मन में न लाकर अमृत धातु (निर्वाण) में चित्त को लगाएँ।" इस प्रकार स्थविर ने उन्हें कर्मस्थान (ध्यान की विधि) बताया। वे कर्मस्थान ग्रहण कर और शास्ता (बुद्ध) से अनुमति लेकर चेति देश गए और श्रमण धर्म का पालन करते हुए आधा महीना चंक्रमण (टहलते हुए ध्यान) में बिताया। तपस्या के वेग से शरीर के थक जाने के कारण वे एक बाँस के झुरमुट के नीचे बैठ गए। तब उनके मन में ऐसा वितर्क उत्पन्न हुआ - "यह महापुरुष-वितर्क उत्पन्न हुआ" - यह अर्थ है।

Appicchassāti [Pg.226] ettha paccayappiccho, adhigamappiccho, pariyattiappiccho, dhutaṅgappicchoti cattāro appicchā. Tattha paccayappiccho bahuṃ dente appaṃ gaṇhāti, appaṃ dente appataraṃ gaṇhāti, na anavasesaggāhī hoti. Adhigamappiccho majjhantikatthero viya attano adhigamaṃ aññesaṃ jānituṃ na deti. Pariyattiappiccho tepiṭakopi samāno na bahussutabhāvaṃ jānāpetukāmo hoti sāketatissatthero viya. Dhutaṅgappiccho dhutaṅgapariharaṇabhāvaṃ aññesaṃ jānituṃ na deti dvebhātikattheresu jeṭṭhatthero viya. Vatthu visuddhimagge kathitaṃ. Ayaṃ dhammoti evaṃ santaguṇaniguhanena ca paṭiggahaṇe mattaññutāya ca appicchassa puggalassa ayaṃ navalokuttaradhammo sampajjati, no mahicchassa. Evaṃ sabbattha yojetabbaṃ.

अल्पेच्छ (अप्पिच्छ) के विषय में यहाँ चार प्रकार के अल्पेच्छ व्यक्ति हैं: प्रत्यय-अल्पेच्छ, अधिगम-अल्पेच्छ, पर्यप्ति-अल्पेच्छ और धुतङ्ग-अल्पेच्छ। वहाँ प्रत्यय-अल्पेच्छ वह है जो बहुत दिए जाने पर थोड़ा ग्रहण करता है, थोड़ा दिए जाने पर और भी थोड़ा ग्रहण करता है, वह सब कुछ ग्रहण करने वाला नहीं होता। अधिगम-अल्पेच्छ वह है जो मज्झन्तिक स्थविर की तरह अपने अधिगम (प्राप्ति) को दूसरों को जानने नहीं देता। पर्यप्ति-अल्पेच्छ वह है जो त्रिपिटकधारी होने पर भी साकेत तिस्स स्थविर की तरह अपनी बहुश्रुतता को प्रकट करने की इच्छा नहीं रखता। धुतङ्ग-अल्पेच्छ वह है जो दो भाई स्थविरों में ज्येष्ठ स्थविर की तरह अपने धुतङ्ग-पालन की अवस्था को दूसरों को जानने नहीं देता। यह कथा विशुद्धिमग्ग में कही गई है। 'यह धर्म है'—इस प्रकार विद्यमान गुणों को छिपाने से और प्रतिग्रहण (ग्रहण करने) में मात्रा को जानने से, अल्पेच्छ पुद्गल के लिए यह नौ प्रकार का लोकोत्तर धर्म सिद्ध होता है, महाइच्छ (अधिक इच्छा वाले) के लिए नहीं। इसी प्रकार सर्वत्र योजना करनी चाहिए।

Santuṭṭhassāti catūsu paccayesu tīhi santosehi santuṭṭhassa. Pavivittassāti kāyacittaupadhivivekehi vivittassa. Tattha kāyaviveko nāma gaṇasaṅgaṇikaṃ vinodetvā ārambhavatthuvasena ekībhāvo. Ekībhāvamatteneva kammaṃ na nipphajjatīti kasiṇaparikammaṃ katvā aṭṭha samāpattiyo nibbatteti, ayaṃ cittaviveko nāma. Samāpattimatteneva kammaṃ na nipphajjatīti jhānaṃ pādakaṃ katvā saṅkhāre sammasitvā saha paṭisambhidāhi arahattaṃ pāpuṇāti, ayaṃ sabbākārato upadhiviveko nāma. Tenāha bhagavā – ‘‘kāyaviveko ca vivekaṭṭhakāyānaṃ nekkhammābhiratānaṃ, cittaviveko ca parisuddhacittānaṃ paramavodānappattānaṃ, upadhiviveko ca nirupadhīnaṃ puggalānaṃ visaṅkhāragatāna’’nti (mahāni. 7, 49).

'सन्तुष्ट के लिए' का अर्थ है चार प्रत्ययों में तीन प्रकार के सन्तोषों से सन्तुष्ट व्यक्ति के लिए। 'प्रविविक्त के लिए' का अर्थ है काय-विवेक, चित्त-विवेक और उपधि-विवेक से विविक्त (पृथक) व्यक्ति के लिए। वहाँ काय-विवेक का अर्थ है गण-संगणिका (समूह की आसक्ति) को दूर कर आरम्भ-वस्तु के वश से एकाकी होना। केवल एकाकी होने मात्र से कार्य सिद्ध नहीं होता, ऐसा विचार कर कसिण-परिकर्म करके आठ समापत्तियों को उत्पन्न करता है, इसे चित्त-विवेक कहते हैं। केवल समापत्ति मात्र से कार्य सिद्ध नहीं होता, ऐसा विचार कर ध्यान को पादक (आधार) बनाकर संस्कारों का सम्मर्शन (विपश्यना) कर प्रतिसम्भिदाओं के साथ अर्हत्व को प्राप्त करता है, यह सब प्रकार से उपधि-विवेक कहलाता है। इसीलिए भगवान ने कहा है—'नैष्क्रम्य में अभिरत, विवेक-स्थित कायों वालों का काय-विवेक; परम शुद्धि को प्राप्त, परिशुद्ध चित्त वालों का चित्त-विवेक; और निरुपधि, विसंस्कार-गत (संस्कार रहित) पुद्गलों का उपधि-विवेक होता है'।

Saṅgaṇikārāmassāti gaṇasaṅgaṇikāya ceva kilesasaṅgaṇikāya ca ratassa. Āraddhavīriyassāti kāyikacetasikavīriyavasena āraddhavīriyassa. Upaṭṭhitassatissāti catusatipaṭṭhānavasena upaṭṭhitassatissa. Samāhitassāti ekaggacittassa. Paññavatoti kammassakatapaññāya paññavato.

'संगणिकाराम के लिए' का अर्थ है गण-संगणिका (समूह की संगति) और क्लेश-संगणिका में रत व्यक्ति के लिए। 'आरब्धवीर्य के लिए' का अर्थ है कायिक और चैतसिक वीर्य के वश से वीर्य आरम्भ करने वाले के लिए। 'उपस्थितस्मृति के लिए' का अर्थ है चार स्मृतिप्रस्थानों के वश से उपस्थित स्मृति वाले के लिए। 'समाहित के लिए' का अर्थ है एकाग्र चित्त वाले के लिए। 'प्रज्ञावान के लिए' का अर्थ है कर्मस्वकीयता प्रज्ञा (कम्मस्सकता पञ्ञा) से युक्त प्रज्ञावान के लिए।

Sādhu sādhūti therassa vitakkaṃ sampahaṃsento evamāha. Imaṃ aṭṭhamanti satta nidhī laddhapurisassa aṭṭhamaṃ dento viya, satta maṇiratanāni, satta hatthiratanāni, satta assaratanāni laddhapurisassa aṭṭhamaṃ dento viya satta mahāpurisavitakke vitakketvā ṭhitassa aṭṭhamaṃ ācikkhanto evamāha. Nippapañcārāmassāti [Pg.227] taṇhāmānadiṭṭhipapañcarahitattā nippapañcasaṅkhāte nibbānapade abhiratassa. Itaraṃ tasseva vevacanaṃ. Papañcārāmassāti yathāvuttesu papañcesu abhiratassa. Itaraṃ tasseva vevacanaṃ.

'साधु साधु'—इस प्रकार स्थविर (अनुरुद्ध) के वितर्क (विचार) की प्रशंसा करते हुए भगवान ने ऐसा कहा। 'इस आठवें को'—जैसे सात निधियाँ प्राप्त पुरुष को आठवीं निधि देते हुए, या सात मणि-रत्न, सात हस्ति-रत्न, सात अश्व-रत्न प्राप्त पुरुष को आठवाँ रत्न देते हुए, वैसे ही सात महापुरुष-वितर्कों को वितर्कित कर स्थित स्थविर को आठवाँ महापुरुष-वितर्क बताते हुए ऐसा कहा। 'निष्प्रपञ्चाराम के लिए' का अर्थ है तृष्णा, मान और दृष्टि रूपी प्रपञ्चों से रहित होने के कारण निष्प्रपञ्च संज्ञक निर्वाण-पद में अभिरत व्यक्ति के लिए। दूसरा (निप्पपञ्चरतिनो) उसी का पर्यायवाची है। 'प्रपञ्चाराम के लिए' का अर्थ है यथोक्त प्रपञ्चों में अभिरत व्यक्ति के लिए। दूसरा (पपञ्चरतिनो) उसी का पर्यायवाची है।

Yatoti yadā. Tatoti tadā. Nānārattānanti nilapītalohitodātavaṇṇehi nānārajanehi rattānaṃ. Paṃsukūlanti tevīsatiyā khettesu ṭhitapaṃsukūlacīvaraṃ. Khāyissatīti yathā tassa pubbaṇhasamayādīsu yasmiṃ samaye yaṃ icchati, tasmiṃ samaye taṃ pārupantassa so dussakaraṇḍako manāpo hutvā khāyati, evaṃ tuyhampi cīvarasantosamahāariyavaṃsena tuṭṭhassa viharato paṃsukūlacīvaraṃ khāyissati upaṭṭhahissati. Ratiyāti ratiatthāya. Aparitassāyāti taṇhādiṭṭhiparitassanāhi aparitassanatthāya. Phāsuvihārāyāti sukhavihāratthāya. Okkamanāya nibbānassāti amataṃ nibbānaṃ otaraṇatthāya.

'यतो' का अर्थ है जब। 'ततो' का अर्थ है तब। 'नानारत्तानां' का अर्थ है नीले, पीले, लोहित (लाल) और अवदात (सफेद) वर्णों के विभिन्न रंगों से रंगे हुए। 'पांसुकूल' का अर्थ है तेईस प्रकार के क्षेत्रों (स्थानों) में स्थित पांसुकूल चीवर। 'प्रतीत होगा (खायिस्सति)'—जैसे उस (गृहपति) को पूर्वाह्न आदि समयों में जिस समय जिस वस्त्र की इच्छा होती है, उस समय उसे धारण करने पर वह वस्त्र-मंजूषा (पेटी) मनभावन प्रतीत होती है, वैसे ही चीवर-सन्तोष रूपी महा-आर्यवंश से सन्तुष्ट होकर विहार करने वाले तुम्हारे लिए भी पांसुकूल चीवर प्रतीत होगा, उपस्थित होगा। 'रति के लिए' का अर्थ है प्रीति के प्रयोजन के लिए। 'अपरितस के लिए' का अर्थ है तृष्णा और दृष्टि रूपी परितस (तड़प/आसक्ति) से रहित होने के प्रयोजन के लिए। 'फासुविहार के लिए' का अर्थ है सुखपूर्वक विहार के लिए। 'निर्वाण में उतरने के लिए' का अर्थ है अमृत रूपी निर्वाण में प्रवेश करने के प्रयोजन के लिए।

Piṇḍiyālopabhojananti gāmanigamarājadhānīsu jaṅghābalaṃ nissāya gharapaṭipāṭiyā carantena laddhapiṇḍiyālopabhojanaṃ. Khāyissatīti tassa gahapatino nānaggarasabhojanaṃ viya upaṭṭhahissati. Santuṭṭhassa viharatoti piṇḍapātasantosamahāariyavaṃsena santuṭṭhassa viharato. Rukkhamūlasenāsanaṃ khāyissatīti tassa gahapatino tebhūmakapāsāde gandhakusumavāsasugandhaṃ kūṭāgāraṃ viya rukkhamūlaṃ upaṭṭhahissati. Santuṭṭhassāti senāsanasantosamahāariyavaṃsena santuṭṭhassa. Tiṇasanthārakoti tiṇehi vā paṇṇehi vā bhūmiyaṃ vā phalakapāsāṇatalāni vā aññatarasmiṃ santhatasanthato. Pūtimuttanti yaṃkiñci muttaṃ. Taṅkhaṇe gahitampi pūtimuttameva vuccati duggandhattā. Santuṭṭhassa viharatoti gilānapaccayabhesajjaparikkhārasantosena santuṭṭhassa viharato.

'पिण्डियालोप-भोजन' का अर्थ है ग्राम, निगम और राजधानियों में जंघा-बल (पैरों की शक्ति) के आश्रय से घर-घर जाकर क्रम से भिक्षाटन करते हुए प्राप्त पिण्डपात भोजन। 'प्रतीत होगा'—जैसे उस गृहपति को अनेक श्रेष्ठ रसों वाला भोजन प्रतीत होता है, वैसे ही प्रतीत होगा। 'सन्तुष्ट होकर विहार करने वाले के लिए' का अर्थ है पिण्डपात-सन्तोष रूपी महा-आर्यवंश से सन्तुष्ट होकर विहार करने वाले के लिए। 'वृक्षमूल सेनासन प्रतीत होगा'—जैसे उस गृहपति को तीन मंजिला प्रासाद में गन्ध और पुष्पों के वास से सुगन्धित कूटागार (शिखरयुक्त भवन) प्रतीत होता है, वैसे ही वृक्षमूल प्रतीत होगा। 'सन्तुष्ट के लिए' का अर्थ है शयनासन-सन्तोष रूपी महा-आर्यवंश से सन्तुष्ट व्यक्ति के लिए। 'तृण-संस्तारक' का अर्थ है घास से, पत्तों से, भूमि पर, या पटिया (तख्ते) और शिला-तल आदि में से किसी एक पर बिछाया हुआ बिछौना। 'पूतिमुक्त' का अर्थ है कोई भी मूत्र; दुर्गन्धित होने के कारण उस क्षण ग्रहण किए जाने पर भी उसे 'पूतिमुक्त' (सड़ा हुआ मूत्र) ही कहा जाता है। 'सन्तुष्ट होकर विहार करने वाले के लिए' का अर्थ है ग्लान-प्रत्यय-भैषज्य-परिष्कार (रोगियों के लिए औषधि) के सन्तोष से सन्तुष्ट होकर विहार करने वाले के लिए।

Iti bhagavā catūsu ṭhānesu arahattaṃ pakkhipanto kammaṭṭhānaṃ kathetvā ‘‘katarasenāsane nu kho vasantassa kammaṭṭhānaṃ sappāyaṃ bhavissatī’’ti āvajjento ‘‘tasmiññeva vasantassā’’ti ñatvā tena hi tvaṃ, anuruddhātiādimāha. Pavivittassa viharatoti tīhi vivekehi vivittassa viharantassa. Uyyojanikapaṭisaṃyuttanti uyyojanikeheva vacanehi paṭisaṃyuttaṃ, tesaṃ upaṭṭhānagamanakaṃyevāti attho. Papañcanirodheti nibbānapade[Pg.228]. Pakkhandatīti ārammaṇakaraṇavasena pakkhandati. Pasīdatītiādīsupi ārammaṇavaseneva pasīdanasantiṭṭhanamuccanā veditabbā. Iti bhagavā cetiraṭṭhe pācīnavaṃsadāye āyasmato anuruddhassa kathite aṭṭha mahāpurisavitakke puna bhesakaḷāvanamahāvihāre nisīditvā bhikkhusaṅghassa vitthārena kathesi.

इस प्रकार भगवान ने चार स्थानों में अरहत्व को सम्मिलित करते हुए कर्मस्थान का उपदेश दिया। "किस सेनासन में रहते हुए (अनुरुद्ध का) कर्मस्थान अनुकूल होगा?" ऐसा विचार करते हुए, "उसी (प्राचीनवंश वन) में रहते हुए" ऐसा जानकर "तेन हि त्वं अनुरुद्ध" आदि कहा। 'पविवित्तस्स विहरतो' का अर्थ है तीन प्रकार के विवेक से विविक्त होकर विहार करने वाले का। 'उय्योजनिकप्पटिसंयुत्तं' का अर्थ है प्रेरणादायक वचनों से युक्त, उन (राजा आदि) की सेवा में जाने की क्रिया मात्र। 'पपञ्चनिरोधे' का अर्थ है निर्वाण पद में। 'पक्खन्दति' का अर्थ है आलम्बन करने के वश से प्रवेश करना। 'पसीदति' आदि में भी आलम्बन के वश से ही प्रसन्नता, स्थिरता और मुक्ति जाननी चाहिए। इस प्रकार भगवान ने चेति राष्ट्र के प्राचीनवंश वन में आयुष्मान अनुरुद्ध को उपदिष्ट आठ महापुरुष वितर्कों को पुनः भेसकळावन महाविहार में बैठकर भिक्षु संघ को विस्तार से सुनाया।

Manomayenāti manena nibbattitakāyopi manomayoti vuccati manena gatakāyopi, idha manena gatakāyaṃ sandhāyevamāha. Yathā me ahu saṅkappoti yathā mayhaṃ vitakko ahosi, tato uttari aṭṭhamaṃ mahāpurisavitakkaṃ dassento tato uttariṃ desayi. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.

'मनोमयेन' का अर्थ है—मन से उत्पन्न शरीर को भी 'मनोमय' कहा जाता है और मन के द्वारा गमन करने वाले शरीर को भी। यहाँ मन के द्वारा गमन करने वाले शरीर के संदर्भ में ऐसा कहा गया है। 'यथा मे अहु सङ्कप्पो' का अर्थ है—जैसा मेरा संकल्प (वितर्क) था। उससे आगे आठवें महापुरुष वितर्क को दिखाते हुए उसके आगे उपदेश दिया। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Gahapativaggo tatiyo.

तीसरा गहपति वर्ग।

4. Dānavaggo

४. दान वर्ग।

1. Paṭhamadānasuttavaṇṇanā

१. प्रथम दान सुत्त की व्याख्या।

31. Catutthassa paṭhame āsajja dānaṃ detīti patvā dānaṃ deti. Āgataṃ disvā taṃ muhuttaṃyeva nisīdāpetvā sakkāraṃ katvā dānaṃ deti, dassāmīti na kilameti. Bhayāti ‘‘ayaṃ adāyako akārako’’ti garahabhayā, apāyabhayā vā. Adāsi meti mayhaṃ pubbe esa idaṃ nāma adāsīti deti. Dassati meti anāgate idaṃ nāma dassatīti deti. Sāhu dānanti dānaṃ nāma sādhu sundaraṃ buddhādīhi paṇḍitehi pasatthanti deti. Cittālaṅkāracittaparikkhāratthaṃ dānaṃ detīti samathavipassanācittassa alaṅkāratthañceva parikkhāratthañca deti. Dānañhi cittaṃ muduṃ karoti. Yena laddho, so ‘‘laddhaṃ me’’ti muducitto hoti. Yena dinnaṃ, sopi ‘‘dinnaṃ mayā’’ti muducitto hoti. Iti ubhinnaṃ cittaṃ muduṃ karoti. Teneva ‘‘adantadamana’’nti vuccati. Yathāha –

३१. चौथे वर्ग के प्रथम सुत्त में, 'आसज्ज दानं देति' का अर्थ है—(याचक के) पहुँचने पर दान देता है। आए हुए याचक को देखकर उसी क्षण बैठाकर, सत्कार करके दान देता है; "दूँगा" ऐसा कहकर थकाता नहीं है। 'भया' का अर्थ है—"यह व्यक्ति दान नहीं देता, कुछ पुण्य नहीं करता" इस प्रकार की निंदा के भय से, अथवा अपाय (दुर्गति) के भय से। 'अदासि मे' का अर्थ है—"इसने पहले मुझे यह वस्तु दी थी" ऐसा विचार कर देता है। 'दस्सति मे' का अर्थ है—"भविष्य में यह मुझे यह वस्तु देगा" ऐसा विचार कर देता है। 'साहु दानं' का अर्थ है—दान देना श्रेष्ठ और उत्तम है, बुद्ध आदि पंडितों द्वारा प्रशंसित है, ऐसा विचार कर देता है। 'चित्तलङ्कारचित्तपरिक्खारत्थं दानं देति' का अर्थ है—शमथ और विपश्यना रूपी चित्त के अलंकार और परिष्कार (उपकरण) के लिए दान देता है। दान निश्चय ही चित्त को मृदु (कोमल) बनाता है। जिसे प्राप्त होता है, वह "मुझे प्राप्त हुआ" इस प्रकार मृदु-चित्त वाला होता है। जिसने दिया है, वह भी "मेरे द्वारा दिया गया" इस प्रकार मृदु-चित्त वाला होता है। इस प्रकार दोनों के चित्त को मृदु करता है। इसीलिए इसे 'अदन्तदमन' (अदमित को दमन करने वाला) कहा जाता है। जैसा कि कहा गया है—

‘‘Adantadamanaṃ [Pg.229] dānaṃ, adānaṃ dantadūsakaṃ;

Dānena piyavācāya, unnamanti namanti cā’’ti.

"दान अदमितों का दमन करने वाला है, और दान न देना दमितों (विनीत जनों) को बिगाड़ने वाला है। दान और प्रिय वचन से लोग उन्नत भी होते हैं और झुकते (विनम्र) भी हैं।"

Imesu pana aṭṭhasu dānesu cittālaṅkāradānameva uttamanti.

इन आठ दानों में 'चित्त-अलंकार दान' ही उत्तम है।

2. Dutiyadānasuttavaṇṇanā

२. द्वितीय दान सुत्त की व्याख्या।

32. Dutiye saddhāti yāya saddhāya dānaṃ deti, sā saddhā. Hiriyanti yāya hiriyā dānaṃ deti, sāva adhippetā. Kusalañca dānanti anavajjañca dānaṃ. Diviyanti divaṅgamaṃ.

३२. दूसरे सुत्त में, 'सद्धा' का अर्थ है—जिस श्रद्धा से दान देता है, वह श्रद्धा। 'हिरियं' का अर्थ है—जिस ह्री (लज्जा) से दान देता है, वही अभिप्रेत है। 'कुसलञ्च दानं' का अर्थ है—निर्दोष दान। 'दिवियं' का अर्थ है—स्वर्ग जाने वाला।

3. Dānavatthusuttavaṇṇanā

३. दानवस्तु सुत्त की व्याख्या।

33. Tatiye dānavatthūnīti dānakāraṇāni. Chandā dānaṃ detīti pemena dānaṃ deti. Dosāti dosena kuddho hutvā yaṃ atthi, taṃ vegena gaṇhitvā deti. Mohāti mohena mūḷho deti. Bhayāti garahabhayena vā apāyabhayena vā, tassa tasseva vā pana bhayena deti. Kulavaṃsanti kulapaveṇiṃ.

३३. तीसरे सुत्त में, 'दानवत्थूनि' का अर्थ है—दान के कारण। 'छन्दा दानं देति' का अर्थ है—प्रेम (स्नेह) से दान देता है। 'दोसा' का अर्थ है—द्वेष से क्रुद्ध होकर जो कुछ है, उसे शीघ्रता से उठाकर दे देता है। 'मोहा' का अर्थ है—मोह से मूढ़ होकर देता है। 'भया' का अर्थ है—निंदा के भय से या अपाय के भय से, अथवा उस-उस वस्तु के भय से देता है। 'कुलवंसं' का अर्थ है—कुल की परंपरा।

4. Khettasuttavaṇṇanā

४. खेत सुत्त की व्याख्या।

34. Catutthe na mahapphalaṃ hotīti dhaññaphalena mahapphalaṃ na hoti. Na mahassādanti yampissa phalaṃ hoti, tassa assādo na mahā hoti mandassādaṃ na madhuraṃ. Na phātiseyyanti seyyāpissa na hoti vuḍḍhi, tassa mahantaṃ vīhithambhasannivesaṃ na hotīti attho. Unnāmaninnāmīti thalaninnavasena visamatalaṃ. Tattha thale udakaṃ na saṇṭhāti, ninne atibahu tiṭṭhati. Pāsāṇasakkharikanti pattharitvā ṭhitapiṭṭhipāsāṇehi ca khuddakapāsāṇehi ca sakkharāhi ca samannāgataṃ. Ūsaranti ubbhinnaloṇaṃ. Na ca gambhīrasitanti thaddhabhūmitāya gambhīrānugataṃ, naṅgalamaggaṃ katvā kasituṃ na sakkā hoti, uttānanaṅgalamaggameva hoti. Na āyasampannanti na udakāgamanasampannaṃ. Na apāyasampannanti pacchābhāge udakaniggamanamaggasampannaṃ na hoti. Na mātikāsampannanti na khuddakamahantīhi udakamātikāhi sampannaṃ hoti[Pg.230]. Na mariyādasampannanti na kedāramariyādāhi sampannaṃ. Na mahapphalantiādīni sabbāni vipākaphalavaseneva veditabbāni.

३४. चौथे सुत्त में, 'न महप्फलं होति' का अर्थ है—धान्य के फल की दृष्टि से महान फल वाला नहीं होता। 'न महस्सादं' का अर्थ है—उसका जो फल होता है, उसका आस्वाद महान नहीं होता, वह अल्प आस्वाद वाला और मधुर नहीं होता। 'न फातिसेय्यं' का अर्थ है—उसकी श्रेष्ठता या वृद्धि नहीं होती, उसका धान के पौधों का विस्तार महान नहीं होता—यह अर्थ है। 'उन्नामनिन्नामि' का अर्थ है—ऊँचे-नीचे होने के कारण विषम धरातल वाला। वहाँ ऊँचे स्थान पर जल नहीं ठहरता और नीचे स्थान पर बहुत अधिक ठहरता है। 'पासाणसक्खरिकं' का अर्थ है—फैली हुई चट्टानों और छोटे पत्थरों तथा कंकड़ों से युक्त। 'ऊसरं' का अर्थ है—नमक वाली (क्षारीय) भूमि। 'न च गम्भीरसितं' का अर्थ है—भूमि के कठोर होने के कारण गहरी हल की रेखा बनाकर जोतना संभव नहीं होता, केवल उथली हल की रेखा ही होती है। 'न आयसम्पन्नं' का अर्थ है—जल के आगमन के मार्ग से संपन्न नहीं। 'न अपायसम्पन्नं' का अर्थ है—बाद में जल के निकास के मार्ग से संपन्न नहीं होता। 'न मातिकासम्पन्नं' का अर्थ है—छोटी-बड़ी जल की नालियों (नहरों) से संपन्न नहीं होता। 'न मरियादसम्पन्नं' का अर्थ है—खेत की मेड़ों से संपन्न नहीं। 'न महप्फलं' आदि सभी पदों को विपाक-फल के वश से ही समझना चाहिए।

Sampanneti paripuṇṇe sampattiyutte. Pavuttā bījasampadāti sampannaṃ bījaṃ ropitaṃ. Deve sampādayantamhīti deve sammā vassante. Anītisampadā hotīti kīṭakimiādipāṇakaītiyā abhāvo ekā sampadā hoti. Virūḷhīti vaḍḍhi dutiyā sampadā hoti. Vepullanti vipulabhāvo tatiyā sampadā hoti. Phalanti paripuṇṇaphalaṃ catutthī sampadā hoti. Sampannasīlesūti paripuṇṇasīlesu. Bhojanasampadāti sampannaṃ vividhabhojanaṃ. Sampadānanti tividhaṃ kusalasampadaṃ. Upanetīti sā bhojanasampadā upanayati. Kasmā? Sampannañhissa taṃ kataṃ, yasmāssa taṃ katakammaṃ sampannaṃ paripuṇṇanti attho. Sampannatthūdhāti sampanno atthu idha. Vijjācaraṇasampannoti tīhi vijjāhi ca pañcadasahi caraṇadhammehi ca samannāgato. Laddhāti evarūpo puggalo cittassa sampadaṃ avekallaparipuṇṇabhāvaṃ labhitvā. Karoti kammasampadanti paripuṇṇakammaṃ karoti. Labhati catthasampadanti atthañca paripuṇṇaṃ labhati. Diṭṭhisampadanti vipassanādiṭṭhiṃ. Maggasampadanti sotāpattimaggaṃ. Yāti sampannamānasoti paripuṇṇacitto hutvā arahattaṃ yāti. Sā hoti sabbasampadāti sā sabbadukkhehi vimutti sabbasampadā nāma hotīti.

'सम्पन्ने' का अर्थ है परिपूर्ण, सम्पत्ति से युक्त। 'पवुत्ता बीज़सम्पदा' का अर्थ है बोया गया बीज सम्पन्न है। 'देवे सम्पादयन्तम्हि' का अर्थ है जब देव (वर्षा) भली-भाँति बरसते हैं। 'अनीतिसम्पदा होति' का अर्थ है कीट-पतंगों आदि प्राणियों के उपद्रव का अभाव ही एक सम्पदा है। 'विरूळ्हि' का अर्थ है वृद्धि, जो दूसरी सम्पदा है। 'वेपुल्लं' का अर्थ है विपुलता, जो तीसरी सम्पदा है। 'फलं' का अर्थ है परिपूर्ण फल, जो चौथी सम्पदा है। 'सम्पन्नसीलेसु' का अर्थ है परिपूर्ण शील वालों में। 'भोजनसम्पदा' का अर्थ है सम्पन्न विविध भोजन। 'सम्पदानं' का अर्थ है तीन प्रकार की कुशल सम्पदा। 'उपनेति' का अर्थ है वह भोजन-सम्पदा लाती है। किसलिए? क्योंकि उसका वह किया हुआ कार्य सम्पन्न है; जिसका वह किया हुआ कर्म सम्पन्न और परिपूर्ण है, यही अर्थ है। 'सम्पन्नत्थूधा' का अर्थ है यहाँ वस्तु (वत्थु) सम्पन्न है। 'विज्जाचरणसम्पन्नो' का अर्थ है तीन विद्याओं और पन्द्रह चरण-धर्मों से युक्त। 'लद्धा' का अर्थ है इस प्रकार का पुद्गल चित्त की सम्पन्नता, अर्थात् अविकल्लता और परिपूर्णता को प्राप्त करके। 'करोति कम्मसम्पदं' का अर्थ है परिपूर्ण कर्म करता है। 'लभति चत्थसम्पदं' का अर्थ है परिपूर्ण अर्थ (लाभ) प्राप्त करता है। 'दिट्ठिसम्पदं' का अर्थ है विपश्यना दृष्टि। 'मग्गसम्पदं' का अर्थ है स्रोतापत्ति मार्ग। 'याति सम्पन्नमानसो' का अर्थ है परिपूर्ण चित्त वाला होकर अर्हत्व को प्राप्त होता है। 'सा होति सब्बसम्पदा' का अर्थ है वह सभी दुखों से विमुक्ति ही 'सर्व-सम्पदा' कहलाती है।

5. Dānūpapattisuttavaṇṇanā

५. दान-उपपत्ति सुत्त की व्याख्या।

35. Pañcame dānūpapattiyoti dānapaccayā upapattiyo. Dahatīti ṭhapeti. Adhiṭṭhātīti tasseva vevacanaṃ. Bhāvetīti vaḍḍheti. Hīne vimuttanti hīnesu pañcasu kāmaguṇesu vimuttaṃ. Uttari abhāvitanti tato uttarimaggaphalatthāya abhāvitaṃ. Tatrūpapattiyā saṃvattatīti yaṃ ṭhānaṃ patthetvā kusalaṃ kataṃ, tattha nibbattanatthāya saṃvattati. Vītarāgassāti maggena vā samucchinnarāgassa samāpattiyā vā vikkhambhitarāgassa. Dānamatteneva hi brahmaloke nibbattituṃ na sakkā, dānaṃ pana samādhivipassanācittassa alaṅkāraparivāraṃ hoti. Tato dānena muducitto brahmavihāre bhāvetvā brahmaloke nibbattati. Tena vuttaṃ – ‘‘vītarāgassa no sarāgassā’’ti.

३५. पाँचवें सुत्त में, 'दानूपपत्तियो' का अर्थ है दान के कारण होने वाली उपपत्तियाँ (पुनर्जन्म)। 'दहति' का अर्थ है स्थापित करता है। 'अधिट्ठाति' यह उसी 'दहति' पद का पर्यायवाची है। 'भावेति' का अर्थ है बढ़ाता है। 'हीने विमुत्तं' का अर्थ है हीन पाँच कामगुणों में झुका हुआ (आसक्त)। 'उत्तरि अभाविंत' का अर्थ है उससे ऊपर मार्ग-फल के लाभ के लिए भावना नहीं की गई। 'तत्रूपपत्तिया संवत्तति' का अर्थ है जिस स्थान की प्रार्थना करके कुशल कर्म किया गया, वहाँ उत्पन्न होने के लिए प्रवृत्त होता है। 'वीतरागस्स' का अर्थ है मार्ग द्वारा राग को समूल नष्ट करने वाले का, अथवा समापत्ति द्वारा राग को दबाने वाले का। केवल दान मात्र से ब्रह्मलोक में उत्पन्न होना सम्भव नहीं है, बल्कि दान समाधि और विपश्यना चित्त का अलंकार और परिवार (परिकर) होता है। इसलिए दान से मृदु चित्त वाला होकर ब्रह्मविहारों की भावना कर ब्रह्मलोक में उत्पन्न होता है। इसीलिए कहा गया है— 'वीतराग का, न कि सरागी का' (वीतरागस्स नो सरागस्स)।

6. Puññakiriyavatthusuttavaṇṇanā

६. पुण्यक्रियावस्तु सुत्त की व्याख्या।

36. Chaṭṭhe [Pg.231] puññakiriyāni ca tāni tesaṃ tesaṃ ānisaṃsānaṃ vatthūni cāti puññakiriyavatthūni. Dānādīnañhi lakkhaṇe cittaṃ ṭhapetvā ‘‘evarūpaṃ nāma amhehi dānaṃ dātabbaṃ, sīlaṃ rakkhitabbaṃ, bhāvanā bhāvetabbā’’ti sattā puññāni karonti. Dānameva dānamayaṃ, dānacetanāsu vā purimacetanāto nipphannā sanniṭṭhāpakacetanā dānamayaṃ sīlādīhi sīlamayādīni viya. Sesadvayesupi eseva nayo. Parittaṃ kataṃ hotīti thokaṃ mandaṃ kataṃ hoti. Nābhisambhotīti na nipphajjati. Akataṃ hotīti bhāvanāyayogoyeva anāraddho hotīti attho. Manussadobhagyanti manussesu sampattirahitaṃ pañcavidhaṃ nīcakulaṃ. Upapajjatīti paṭisandhivasena upagacchati, tattha nibbattatīti attho. Mattaso katanti pamāṇena kataṃ, thokaṃ na bahu. Manussasobhagyanti manussesu subhagabhāvaṃ tividhakulasampattiṃ. Adhimattanti adhikappamāṇaṃ balavaṃ vā. Adhigaṇhantīti abhibhavitvā gaṇhanti, visiṭṭhatarā jeṭṭhakā hontīti attho.

३६. छठे सुत्त में, 'पुञ्ञकिरियवत्थूनि' का अर्थ है वे पुण्य क्रियाएँ भी हैं और उन-उन लाभों (आशंसों) के आधार (वस्तु) भी हैं। दान आदि के लक्षणों में चित्त को लगाकर 'हमें ऐसा दान देना चाहिए, शील की रक्षा करनी चाहिए, भावना करनी चाहिए'—इस प्रकार प्राणी पुण्य करते हैं। 'दानमेव दानमयं' का अर्थ है दान ही दानमय है; अथवा दान-चेतनाओं में पूर्व चेतना से उत्पन्न होने वाली निश्चयात्मक (सन्निट्ठापक) चेतना दानमय है, जैसे आटे आदि से बनी मूर्तियाँ आदि। शेष दो (शीलमय और भावनामय) में भी यही विधि है। 'परित्तं कतं होति' का अर्थ है थोड़ा या मन्द किया गया है। 'नाभिसम्भोति' का अर्थ है सिद्ध नहीं होता। 'अकतं होति' का अर्थ है भावना के योग में प्रयत्न आरम्भ नहीं किया गया, यही अर्थ है। 'मनुस्सदोभग्गं' का अर्थ है मनुष्यों में सम्पत्ति-रहित पाँच प्रकार के नीच कुल। 'उपपज्जति' का अर्थ है प्रतिसन्धि के वश से जाता है, अर्थात् वहाँ उत्पन्न होता है। 'मत्तसो कतं' का अर्थ है प्रमाण (मात्रा) से किया गया, थोड़ा, बहुत नहीं। 'मनुस्ससोभग्गं' का अर्थ है मनुष्यों में सौभाग्य-भाव, अर्थात् तीन प्रकार की कुल-सम्पत्ति। 'अधिमत्तं' का अर्थ है अधिक प्रमाण वाला अथवा बलवान। 'अधिगण्हन्ति' का अर्थ है अभिभूत करके ग्रहण करते हैं, अर्थात् वे विशिष्ट और श्रेष्ठ होते हैं।

7. Sappurisadānasuttavaṇṇanā

७. सत्पुरुष-दान सुत्त की व्याख्या।

37. Sattame sucinti parisuddhaṃ vaṇṇasampannaṃ deti. Paṇītanti rasūpapannaṃ. Kālenāti yuttapattakālena. Kappiyanti yaṃ kappiyaṃ, taṃ deti. Viceyya detīti ‘‘imassa dinnaṃ mahapphalaṃ bhavissati, imassa na mahapphala’’nti evaṃ paṭiggāhakapariyesanavasena dānaṃ vā paṇidhāyavasena dānaṃ vā vicinitvā deti.

३७. सातवें सुत्त में, 'सुचिं' का अर्थ है परिशुद्ध और वर्ण-सम्पन्न (सुन्दर) वस्तु देता है। 'पणीतं' का अर्थ है रस-सम्पन्न (स्वादिष्ट)। 'कालेन' का अर्थ है उचित और उपयुक्त समय पर। 'कप्पियं' का अर्थ है जो कल्पनीय (अनुमत) है, उसे देता है। 'विचेय्य देति' का अर्थ है 'इसे दिया हुआ दान महाफलदायी होगा, इसे नहीं'—इस प्रकार प्रतिग्राहक (पात्र) की खोज के वश से अथवा दान की वस्तु के चुनाव के वश से चुनकर देता है।

8. Sappurisasuttavaṇṇanā

८. सत्पुरुष सुत्त की व्याख्या।

38. Aṭṭhame atthāyāti atthatthāya. Hitāya sukhāyāti hitatthāya sukhatthāya. Pubbapetānanti paralokagatānaṃ ñātīnaṃ. Imasmiṃ sutte anuppanne buddhe cakkavattirājāno bodhisattā paccekabuddhā labbhanti, buddhakāle buddhā ceva buddhasāvakā ca. Yathāvuttānañhi etesaṃ atthāya hitāya sukhāya saṃvattanti. Bahunnaṃ vata atthāya, sappañño gharamāvasanti sappañño ghare vasanto bahūnaṃ vata atthāya hoti. Pubbeti paṭhameva. Pubbekatamanussaranti [Pg.232] mātāpitūnaṃ pubbakāraguṇe anussaranto. Sahadhammenāti sakāraṇena paccayapūjanena pūjeti. Apace brahmacārayoti brahmacārino apacayati, nīcavuttitaṃ nesaṃ āpajjati. Pesaloti piyasīlo.

३८. आठवें सुत्त में, 'अत्थाय' का अर्थ है लाभ के लिए। 'हिताय सुखाय' का अर्थ है हित और सुख के लिए। 'पुब्बपेतानं' का अर्थ है परलोक गए हुए सम्बन्धियों के लिए। इस सुत्त में, बुद्ध के अनुत्पन्न होने पर चक्रवर्ती राजा, बोधिसत्व और प्रत्येक बुद्ध प्राप्त होते हैं; बुद्ध काल में बुद्ध और बुद्ध-श्रावक प्राप्त होते हैं। क्योंकि वे इन (माता-पिता आदि) के अर्थ, हित और सुख के लिए प्रवृत्त होते हैं। 'बहूनां वत अत्थाय, सप्पञ्ञो घरमावसं' का अर्थ है घर में रहने वाला प्रज्ञावान व्यक्ति निश्चित ही बहुतों के लाभ के लिए होता है। 'पुब्बे' का अर्थ है पहले ही। 'पुब्बेकतमनुस्सरं' का अर्थ है माता-पिता के पूर्व उपकारों का स्मरण करते हुए। 'सहधम्मेन' का अर्थ है कारण सहित, प्रत्यय-पूजा (सामग्री) से पूजा करता है। 'अपचे ब्रह्मचारयो' का अर्थ है ब्रह्मचारियों का आदर करता है, उनके प्रति विनम्र भाव रखता है। 'पेसलो' का अर्थ है प्रिय शील वाला।

9. Abhisandasuttavaṇṇanā

९. अभिसन्द सुत्त की व्याख्या।

39. Navame dānānīti cetanādānāni. Aggaññānītiādīnaṃ attho heṭṭhā vuttoyeva.

३९. नौवें सुत्त में, 'दानानि' का अर्थ है चेतना-दान। 'अग्गञ्ञानि' आदि पदों का अर्थ नीचे (चतुक्क निपात की व्याख्या में) कहा जा चुका है।

10. Duccaritavipākasuttavaṇṇanā

१०. दुश्चरित-विपाक सुत्त की व्याख्या।

40. Dasame pāṇātipātoti pāṇātipātacetanā. Sabbalahusoti sabbalahuko. Appāyukasaṃvattanikoti tena parittakena kammavipākena appāyuko hoti, dinnamattāya vā paṭisandhiyā vilīyati mātukucchito nikkhantamatte vā. Evarūpo hi na aññassa kassaci nissando, pāṇātipātasseva gatamaggo esoti. Bhogabyasanasaṃvattanikoti yathā kākaṇikāmattampi hatthe na tiṭṭhati, evaṃ bhogabyasanaṃ saṃvatteti. Sapattaverasaṃvattaniko hotīti saha sapattehi veraṃ saṃvatteti. Tassa hi sapattā ca bahukā honti. Yo ca naṃ passati, tasmiṃ verameva uppādeti na nibbāyati. Evarūpo hi parassa rakkhitagopitabhaṇḍe aparādhassa nissando.

४०. दसवें (सुत्त) में, 'पाणातिपातो' का अर्थ है प्राणातिपात की चेतना। 'सब्बल्लहुसो' का अर्थ है सबसे हल्का (परिणाम)। 'अप्पायुकसंवत्तनिको' का अर्थ है कि उस थोड़े से कर्म-विपाक से व्यक्ति अल्पायु होता है, या तो प्रतिसन्धि (गर्भधारण) होते ही नष्ट हो जाता है या माता के गर्भ से निकलते ही। इस प्रकार की अल्पायु किसी अन्य कर्म का परिणाम नहीं है, बल्कि यह प्राणातिपात का ही परिणाम (गतमग्गो) है। 'भोगब्यसनसंवत्तनिको' का अर्थ है कि जैसे हाथ में एक कौड़ी (काकणिका) भी नहीं टिकती, वैसे ही यह भोगों (सम्पत्ति) के विनाश की ओर ले जाता है। 'सपत्तवेरसंवत्तनिको होति' का अर्थ है शत्रुओं के साथ वैर उत्पन्न करना। उसके बहुत से शत्रु होते हैं। जो भी उसे देखता है, उसके प्रति वैर ही उत्पन्न करता है, शान्ति नहीं। इस प्रकार का (वैर) दूसरों की रक्षित और सुरक्षित वस्तुओं के प्रति किए गए अपराध का परिणाम है।

Abhūtabbhakkhānasaṃvattaniko hotīti abhūtena abbhakkhānaṃ saṃvatteti, yena kenaci kataṃ tasseva upari patati. Mittehi bhedanasaṃvattanikoti mittehi bhedaṃ saṃvatteti. Yaṃ yaṃ mittaṃ karoti, so so bhijjatiyeva. Amanāpasaddasaṃvattanikoti amanāpasaddaṃ saṃvatteti. Yā sā vācā kaṇṭakā kakkasā kaṭukā abhisajjanī mammacchedikā, gatagataṭṭhāne tameva suṇāti, manāpasaddasavanaṃ nāma na labhati. Evarūpo pharusavācāya gatamaggo nāma. Anādeyyavācāsaṃvattanikoti aggahetabbavacanataṃ saṃvatteti, ‘‘tvaṃ kasmā kathesi, ko hi tava vacanaṃ gahessatī’’ti vattabbataṃ āpajjati. Ayaṃ samphappalāpassa gatamaggo. Ummattakasaṃvattaniko hotīti ummattakabhāvaṃ [Pg.233] saṃvatteti. Tena hi manusso ummatto vā khittacitto vā eḷamūgo vā hoti. Ayaṃ surāpānassa nissando. Imasmiṃ sutte vaṭṭameva kathitanti.

'अभूतब्भक्खानसंवत्तनिको होति' का अर्थ है असत्य दोषारोपण की ओर ले जाना; किसी और के द्वारा किए गए कार्य का दोष उसी (मृषावादी) पर गिरता है। 'मित्तेहि भेदनसंवत्तनिको' का अर्थ है मित्रों में भेद (फूट) डालना। वह जो-जो मित्रता करता है, वह टूट ही जाती है। 'अमनापसद्दसंवत्तनिको' का अर्थ है अप्रिय शब्दों की ओर ले जाना। जो वाणी काँटे के समान, कर्कश, कड़वी, दूसरों को चुभने वाली और मर्मभेदी होती है, वह जहाँ-जहाँ जाता है, वैसी ही वाणी सुनता है; उसे प्रिय शब्द सुनने को नहीं मिलते। यह परुष-वाचा (कठोर वाणी) का परिणाम है। 'अनादेय्यवाचासंवत्तनिको' का अर्थ है ऐसी वाणी जो स्वीकार करने योग्य न हो; 'तुम क्यों बोल रहे हो, तुम्हारी बात कौन मानेगा?'—ऐसी स्थिति उत्पन्न होती है। यह सम्फप्पलाप (व्यर्थ प्रलाप) का परिणाम है। 'उम्मत्तकसंवत्तनिको होति' का अर्थ है पागलपन की ओर ले जाना। उससे मनुष्य पागल, विक्षिप्त चित्त वाला या जड़ (मूक-बधिर जैसा) हो जाता है। यह सुरापान (मदिरापान) का परिणाम है। इस सुत्त में केवल वट्ट (संसार चक्र) का ही वर्णन किया गया है।

Dānavaggo catuttho.

दानवग्ग चौथा है।

5. Uposathavaggo

५. उपोसथवग्ग

4. Vāseṭṭhasuttavaṇṇanā

४. वासेट्ठसुत्त की व्याख्या

44. Pañcamassa catutthe ime cepi, vāseṭṭha, mahāsālāti purato ṭhite dve sālarukkhe dassento parikappopamaṃ āha. Idaṃ vuttaṃ hoti – ime tāva mahāsālā acetanā. Sace etepi sacetanā hutvā aṭṭhaṅgasamannāgataṃ uposathaṃ upavaseyyuṃ, etesampi so uposathavāso dīgharattaṃ hitāya sukhāya assa. Bhūte pana vattabbameva natthīti.

४४. पाँचवें (वग्ग) के चौथे (सुत्त) में, 'इमे चेपि, वासेट्ठ, महासाला'—यह कहते हुए बुद्ध ने सामने खड़े दो साल के वृक्षों को दिखाते हुए एक काल्पनिक उपमा दी। इसका अर्थ यह है—ये विशाल साल के वृक्ष अचेतन (जड़) हैं। यदि ये भी सचेतन होकर आठ अंगों वाले उपोसथ का पालन करें, तो उनका वह उपोसथ पालन भी दीर्घकाल तक उनके हित और सुख के लिए होगा। फिर (सचेतन) प्राणियों के विषय में तो कहना ही क्या है।

6. Anuruddhasuttavaṇṇanā

६. अनुरुद्धसुत्त की व्याख्या

46. Chaṭṭhe yenāyasmā anuruddhoti tā kira devatā attano sampattiṃ oloketvā ‘‘kiṃ nu kho nissāya ayaṃ sampatti amhehi laddhā’’ti āvajjamānā theraṃ disvā ‘‘mayaṃ amhākaṃ ayyassa pubbe cakkavattirajjaṃ karontassa pādaparicārikā hutvā tena dinnovāde ṭhatvā imaṃ sampattiṃ labhimha, gacchāma theraṃ ānetvā imaṃ sampattiṃ anubhavissāmā’’ti divā yenāyasmā anuruddho tenupasaṅkamiṃsu. Tīsu ṭhānesūti tīsu kāraṇesu. Ṭhānaso paṭilabhāmāti khaṇeneva labhāma. Saranti vacanasaddaṃ vā gītasaddaṃ vā ābharaṇasaddaṃ vā. Pītā assūtiādīni nīlā tāva jātā, pītā bhavituṃ na sakkhissantītiādinā nayena cintetvā vitakketi. Tāpi ‘‘idāni ayyo amhākaṃ pītabhāvaṃ icchati, idāni lohitabhāva’’nti tādisāva ahesuṃ.

४६. छठे (सुत्त) में, 'येनायस्मा अनुरुद्धो'—वे देवियाँ अपनी सम्पत्ति को देखकर विचार करने लगीं कि 'हमें यह सम्पत्ति किसके कारण प्राप्त हुई है?' तब स्थविर (अनुरुद्ध) को देखकर उन्होंने सोचा, 'पूर्व जन्म में जब हमारे स्वामी चक्रवर्ती राजा के रूप में राज्य कर रहे थे, तब हम उनकी परिचारिकाएँ थीं और उनके द्वारा दिए गए उपदेशों का पालन करके हमने यह सम्पत्ति प्राप्त की है। चलिए, स्थविर को लाकर इस सम्पत्ति का अनुभव करते हैं।' ऐसा सोचकर वे दिन के समय जहाँ आयुष्मान अनुरुद्ध थे, वहाँ पहुँचीं। 'तीसु ठानेसु' का अर्थ है तीन कारणों में। 'ठानसो पटिलभाम' का अर्थ है क्षण भर में ही प्राप्त कर लेना। 'सरन्ति' का अर्थ है वाणी की ध्वनि, गीत की ध्वनि या आभूषणों की ध्वनि। 'पीता अस्सु' आदि पदों में—वे पहले नीली उत्पन्न हुई थीं, फिर 'वे पीली नहीं हो पाएँगी'—इस प्रकार के विचार से स्थविर ने सोचा। तब उन देवियों ने भी 'अब स्वामी हमारा पीला रंग चाहते हैं, अब लाल रंग'—ऐसा जानकर वे वैसी ही (रंग वाली) हो गईं।

Accharaṃ vādesīti pāṇitalaṃ vādesi. Pañcaṅgikassāti ātataṃ, vitataṃ, ātatavitataṃ, ghanaṃ, susiranti imehi pañcahi aṅgehi samannāgatassa. Tattha ātataṃ nāma cammapariyonaddhesu bheriādīsu ekatalatūriyaṃ, vitataṃ nāma ubhayatalaṃ, ātatavitataṃ nāma sabbaso [Pg.234] pariyonaddhaṃ, susiraṃ vaṃsādi, ghanaṃ sammādi. Suvinītassāti ākaḍḍhanasithilakaraṇādīhi samucchitassa. Suppaṭipatāḷitassāti pamāṇe ṭhitabhāvajānanatthaṃ suṭṭhu paṭipatāḷitassa. Kusalehi susamannāhatassāti ye vādetuṃ kusalā chekā, tehi vāditassa. Vaggūti cheko sundaro. Rajanīyoti rañjetuṃ samattho. Kamanīyoti kāmetabbayutto. Khamanīyoti vā pāṭho, divasampi suyyamāno khamateva, na nibbindatīti attho. Madanīyoti mānamadapurisamadajanano. Indriyāni okkhipīti ‘‘asāruppaṃ imā devatā karontī’’ti indriyāni heṭṭhā khipi, na akkhīni ummīletvā olokesi. Na khvayyo anuruddho sādiyatīti ‘‘mayaṃ naccāma gāyāma, ayyo pana anuruddho na kho sādiyati, akkhīni ummīletvā na oloketi, kiṃ mayaṃ naccitvā vā gāyitvā vā karissāmā’’ti tattheva antaradhāyiṃsu. Yena bhagavā tenupasaṅkamīti tāsaṃ devatānaṃ ānubhāvaṃ disvā ‘‘katihi nu kho dhammehi samannāgato mātugāmo manāpakāyike devaloke nibbattatī’’ti imamatthaṃ pucchituṃ upasaṅkami.

'अच्छरं वादेसि' का अर्थ है हथेलियों से ताली बजाना। 'पञ्चङ्गिकस्स' का अर्थ है पाँच अंगों वाले वाद्यों से युक्त—आतत, वितत, आतत-वितत, घन और सुसिर। इनमें 'आतत' का अर्थ है चमड़े से मढ़े हुए भेरी आदि वाद्यों में एक ओर मुख वाला वाद्य; 'वितत' का अर्थ है दोनों ओर मुख वाला वाद्य; 'आतत-वितत' का अर्थ है पूरी तरह मढ़ा हुआ वाद्य; 'सुसिर' का अर्थ है बाँसुरी आदि; 'घन' का अर्थ है झाँझ आदि। 'सुविनीतस्स' का अर्थ है खींचने और ढीला करने आदि की क्रियाओं से अच्छी तरह स्वर मिलाया हुआ। 'सुप्पटिपताळितस्स' का अर्थ है ताल और लय को जानने के लिए अच्छी तरह बजाया गया। 'कुसलेहि सुसमन्नाहतस्स' का अर्थ है जो बजाने में कुशल और निपुण हैं, उनके द्वारा बजाया गया। 'वग्गू' का अर्थ है मधुर और सुन्दर। 'रजनीयो' का अर्थ है मुग्ध करने में समर्थ। 'कमनीयो' का अर्थ है चाहने योग्य। 'खमनीयो' ऐसा भी पाठ है, जिसका अर्थ है—दिन भर सुनने पर भी जो प्रिय लगे और जिससे मन न ऊबे। 'मदनीयो' का अर्थ है मान और मद उत्पन्न करने वाला। 'इन्द्रियानि ओक्खिपि' का अर्थ है—'ये देवियाँ अनुचित कार्य कर रही हैं'—ऐसा सोचकर उन्होंने अपनी इन्द्रियों को नीचे झुका लिया, आँखें खोलकर नहीं देखा। 'न ख्वय्यो अनुरुद्धो सादियति'—'हम नाचती और गाती हैं, किन्तु स्वामी अनुरुद्ध इसमें आनन्द नहीं ले रहे हैं, वे आँखें खोलकर देख भी नहीं रहे हैं, तो हमारे नाचने-गाने का क्या लाभ?'—ऐसा सोचकर वे वहीं अन्तर्धान हो गईं। 'येन भगवा तेनुपसङ्कमि'—उन देवियों के प्रभाव को देखकर, 'कितने धर्मों से युक्त होकर स्त्रियाँ मनापकायिक देवलोक में उत्पन्न होती हैं?'—यह पूछने के लिए वे भगवान के पास गए।

9-10. Idhalokikasuttadvayavaṇṇanā

९-१०. इधलोकिक सुत्त द्वय की व्याख्या

49-50. Navame ayaṃ’sa loko āraddho hotīti ayamassa loko idhaloke karaṇamattāya āraddhattā paripuṇṇattā āraddho hoti paripuṇṇo. Soḷasākārasampannāti sutte vuttehi aṭṭhahi, gāthāsu aṭṭhahīti soḷasahi ākārehi samannāgatā, yāni vā aṭṭhaṅgāni parampi tesu samādapetīti evampi soḷasākārasampannāti eke. Saddhāsīlapaññā panettha missikā kathitā. Dasamaṃ bhikkhusaṅghassa kathitaṃ. Sabbasuttesu pana yaṃ na vuttaṃ, taṃ heṭṭhā āgatanayattā uttānatthamevāti.

९. नौवें (सुत्त) में, 'यह लोक आरब्ध (सिद्ध) होता है' का अर्थ है कि इस स्त्री के लिए यह वर्तमान लोक, इस लोक में किए जाने वाले कार्यों के आरम्भ होने और पूर्ण होने के कारण आरब्ध और परिपूर्ण होता है। 'सोलह आकारों (गुणों) से संपन्न' का अर्थ है कि सुत्त में कहे गए आठ और गाथाओं में कहे गए आठ, इस प्रकार सोलह आकारों से युक्त। अथवा, जो आठ अंग स्वयं में हैं, दूसरों को भी उनमें प्रतिष्ठित करती है, इस प्रकार भी कुछ लोग 'सोलह आकारों से संपन्न' कहते हैं। यहाँ श्रद्धा, शील और प्रज्ञा मिश्रित रूप में कही गई हैं। दसवाँ (सुत्त) भिक्षु संघ के लिए कहा गया है। सभी सुत्तों में जो नहीं कहा गया है, वह नीचे (पहले) आए हुए नय के कारण स्पष्ट अर्थ वाला ही है।

Uposathavaggo pañcamo.

पाँचवाँ उपोसथ वग्ग।

Paṭhamapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ.

प्रथम पन्नासक समाप्त।

2. Dutiyapaṇṇāsakaṃ

२. द्वितीय पन्नासक।

(6) 1. Gotamīvaggo

(६) १. गोतमी वग्ग।

1. Gotamīsuttavaṇṇanā

१. गोतमी सुत्त की व्याख्या।

51. Chaṭṭhassa [Pg.235] paṭhame sakkesu viharatīti paṭhamagamanena gantvā viharati. Mahāpajāpatīti puttapajāya ceva dhītupajāya ca mahantattā evaṃladdhanāmā. Yena bhagavā tenupasaṅkamīti bhagavā kapilapuraṃ gantvā paṭhamameva nandaṃ pabbājesi, sattame divase rāhulakumāraṃ. Cumbaṭakakalahe (dī. ni. aṭṭha. 2.331; saṃ. ni. aṭṭha. 1.1.37) pana ubhayanagaravāsikesu yuddhatthāya nikkhantesu satthā gantvā te rājāno saññāpetvā attadaṇḍasuttaṃ (su. ni. 941 ādayo; mahāni. 170 ādayo) kathesi. Rājāno pasīditvā aḍḍhatiyasate aḍḍhatiyasate kumāre adaṃsu, tāni pañca kumārasatāni satthu santike pabbajiṃsu, atha nesaṃ pajāpatiyo sāsanaṃ pesetvā anabhiratiṃ uppādayiṃsu. Satthā tesaṃ anabhiratiyā uppannabhāvaṃ ñatvā te pañcasate daharabhikkhū kuṇāladahaṃ netvā attano kuṇālakāle nisinnapubbe pāsāṇatale nisīditvā kuṇālajātakakathāya (jā. 2.21.kuṇālajātaka) tesaṃ anabhiratiṃ vinodetvā sabbepi te sotāpattiphale patiṭṭhāpesi, puna mahāvanaṃ ānetvā arahattaphaleti. Tesaṃ cittajānanatthaṃ punapi pajāpatiyo sāsanaṃ pahiṇiṃsu. Te ‘‘abhabbā mayaṃ gharāvāsassā’’ti paṭisāsanaṃ pahiṇiṃsu. Tā ‘‘na dāni amhākaṃ gharaṃ gantuṃ yuttaṃ, mahāpajāpatiyā santikaṃ gantvā pabbajjaṃ anujānāpetvā pabbajissāmā’’ti pañcasatāpi mahāpajāpatiṃ upasaṅkamitvā ‘‘ayye, amhākaṃ pabbajjaṃ anujānāpethā’’ti āhaṃsu. Mahāpajāpatī tā itthiyo gahetvā yena bhagavā tenupasaṅkami. Setacchattassa heṭṭhā rañño parinibbutakāle upasaṅkamītipi vadantiyeva.

५१. छठे (वग्ग) के पहले (सुत्त) में, 'शाक्यों में विहार करते थे' का अर्थ है कि पहली बार की यात्रा से जाकर विहार करते थे। 'महाप्रजापति' - पुत्रों और पुत्रियों की अधिकता के कारण उन्हें यह नाम मिला। 'जहाँ भगवान थे, वहाँ पहुँची' - भगवान ने कपिलवस्तु जाकर सबसे पहले नन्द को प्रव्रजित किया, फिर सातवें दिन राहुल कुमार को। सिर के तकिये (चुम्बटक) के विवाद के कारण जब दोनों नगरों के निवासी युद्ध के लिए निकले, तब शास्ता ने जाकर उन राजाओं को समझाया और 'अत्तदण्ड सुत्त' का उपदेश दिया। राजाओं ने प्रसन्न होकर ढाई-ढाई सौ कुमारों को समर्पित किया। उन पाँच सौ कुमारों ने शास्ता के पास प्रव्रज्या ली। तब उनकी पत्नियों ने संदेश भेजकर (उनके मन में) अरति उत्पन्न कर दी। शास्ता ने उनकी अरति को जानकर उन पाँच सौ युवा भिक्षुओं को कुणाल झील ले जाकर, अपने पूर्व के कुणाल पक्षी के जन्म में पहले बैठे हुए शिलातल पर बैठकर 'कुणाल जातक' की कथा से उनकी अरति को दूर किया। उन सभी को स्रोतापत्ति फल में प्रतिष्ठित किया, फिर महावन लाकर अर्हत्व फल में। उनके चित्त को जानने के लिए पत्नियों ने फिर से संदेश भेजा। उन्होंने प्रति-संदेश भेजा, 'हम गृहस्थ जीवन के योग्य नहीं हैं।' उन स्त्रियों ने सोचा, 'अब हमारा घर जाना उचित नहीं है। महाप्रजापति के पास जाकर प्रव्रज्या की अनुमति प्राप्त करवाकर प्रव्रजित होंगी।' उन पाँच सौ स्त्रियों ने महाप्रजापति के पास जाकर कहा, 'आर्ये! हमें प्रव्रज्या की अनुमति दिलाइये।' महाप्रजापति उन स्त्रियों को लेकर जहाँ भगवान थे, वहाँ पहुँचीं। 'श्वेत छत्र के नीचे राजा (शुद्धोदन) के परिनिर्वाण के समय पहुँचीं' - ऐसा भी कहते ही हैं।

Alaṃ gotami, mā te ruccīti kasmā paṭikkhipi, nanu sabbesampi buddhānaṃ catasso parisā hontīti? Kāmaṃ honti, kilametvā pana anekavāraṃ yācite anuññātaṃ pabbajjaṃ ‘‘dukkhena laddhā’’ti sammā paripālessantīti garuṃ katvā anuññātukāmo paṭikkhipi. Pakkāmīti puna kapilapurameva pāvisi. Yathābhirantaṃ [Pg.236] viharitvāti bodhaneyyasattānaṃ upanissayaṃ olokento yathājjhāsayane viharitvā. Cārikaṃ pakkāmīti mahājanasaṅgahaṃ karonto uttamāya buddhasiriyā anopamena buddhavilāsena aturitacārikaṃ pakkāmi.

'बस करो गोतमी, तुम्हें यह अच्छा न लगे' - ऐसा कहकर क्यों मना किया? क्या सभी बुद्धों की चार परिषदें नहीं होतीं? निश्चित ही होती हैं, किन्तु थकाकर और अनेक बार याचना करने पर दी गई प्रव्रज्या को 'कठिनाई से प्राप्त' समझकर वे अच्छी तरह पालन करेंगी - ऐसा विचार कर, इसे महत्वपूर्ण मानकर और अनुमति देने की इच्छा से मना किया। 'प्रस्थान किया' का अर्थ है कि पुनः कपिलवस्तु में ही प्रवेश किया। 'यथाभिरन्तं विहरित्वा' का अर्थ है कि बोध प्राप्त करने योग्य सत्त्वों के उपनिषय को देखते हुए अपनी इच्छानुसार विहार करके। 'चारिका के लिए निकल पड़े' का अर्थ है कि जन-कल्याण करते हुए, उत्तम बुद्ध-श्री और अनुपम बुद्ध-विलास के साथ अत्वरित चारिका पर निकल पड़े।

Sambahulāhi sākiyānīhi saddhinti antonivesanamhiyeva dasabalaṃ uddissa pabbajjāvesaṃ gahetvā pañcasatā sākiyāniyo pabbajjāvesaṃyeva gāhāpetvā sabbāhipi tāhi sambahulāhi sākiyānīhi saddhiṃ. Cārikaṃ pakkāmīti gamanaṃ abhinīhari. Gamanābhinīharaṇakāle pana tā sukhumālā rājitthiyo padasā gantuṃ na sakkhissantīti sākiyakoliyarājāno sovaṇṇasivikāyo upaṭṭhāpayiṃsu. Tā pana ‘‘yāne āruyha gacchantīti satthari agāravo kato hotī’’ti ekapaṇṇāsayojanikaṃ padasāva paṭipajjiṃsu. Rājānopi purato ca pacchato ca ārakkhaṃ saṃvidahāpetvā taṇḍulasappitelādīnaṃ sakaṭāni pūrāpetvā ‘‘gataṭṭhāne gataṭṭhāne āhāraṃ paṭiyādethā’’ti purise pesayiṃsu. Sūnehi pādehīti tāsañhi sukhumālattā pādesu eko phoṭo uṭṭheti, eko bhijjati. Ubho pādā katakaṭṭhisamparikiṇṇā viya hutvā uddhumātā jātā. Tena vuttaṃ – ‘‘sūnehi pādehī’’ti. Bahidvārakoṭṭhaketi dvārakoṭṭhakato bahi. Kasmā panevaṃ ṭhitāti? Evaṃ kirassā ahosi – ‘‘ahaṃ tathāgatena ananuññātā sayameva pabbajjāvesaṃ aggahesiṃ, evaṃ gahitabhāvo ca pana me sakalajambudīpe pākaṭo jāto. Sace satthā pabbajjaṃ anujānāti, iccetaṃ kusalaṃ. Sace pana nānujānissati, mahatī garahā bhavissatī’’ti vihāraṃ pavisituṃ asakkontī rodamānāva aṭṭhāsi.

'अनेक शाक्य स्त्रियों के साथ' का अर्थ है कि अन्तःपुर में ही दशबल के उद्देश्य से प्रव्रज्या का वेष धारण कर, पाँच सौ शाक्य स्त्रियों को भी प्रव्रज्या का वेष ही धारण कराकर, उन सभी अनेक शाक्य स्त्रियों के साथ। 'चारिका के लिए निकल पड़ीं' का अर्थ है कि यात्रा आरम्भ की। यात्रा आरम्भ करते समय, वे सुकोमल राज-स्त्रियाँ पैदल नहीं चल पाएँगी, यह सोचकर शाक्य और कोलिय राजाओं ने स्वर्ण-पालकियाँ उपलब्ध कराईं। किन्तु उन्होंने सोचा, 'यदि हम वाहन पर चढ़कर जाएँगी, तो यह शास्ता के प्रति अनादर होगा', अतः उन्होंने इक्यावन योजन का मार्ग पैदल ही तय किया। राजाओं ने भी आगे और पीछे सुरक्षा की व्यवस्था करवाकर और चावल, घी, तेल आदि से गाड़ियाँ भरवाकर पुरुषों को आदेश दिया, 'जहाँ-जहाँ वे पहुँचें, वहाँ भोजन तैयार रखना।' 'सूजे हुए पैरों से' - उनकी सुकुमारता के कारण पैरों में एक छाला उठता था और एक फूट जाता था। दोनों पैर कतक-फल के बीजों से व्याप्त होने के समान होकर सूज गए थे। इसीलिए कहा गया - 'सूजे हुए पैरों से।' 'बाहरी द्वार-कोष्ठक पर' का अर्थ है द्वार-मण्डप के बाहर। वे इस प्रकार क्यों खड़ी थीं? ऐसा कहा जाता है कि उनके मन में यह विचार आया - 'मैंने तथागत की अनुमति के बिना स्वयं ही प्रव्रज्या का वेष धारण कर लिया है, और मेरा यह वेष धारण करना पूरे जम्बूद्वीप में प्रसिद्ध हो गया है। यदि शास्ता प्रव्रज्या की अनुमति दे देते हैं, तो यह अच्छा है। किन्तु यदि अनुमति नहीं देंगे, तो बड़ी निन्दा होगी।' इस प्रकार विहार में प्रवेश करने में असमर्थ होकर वे रोती हुई ही खड़ी रहीं।

Kiṃ nu tvaṃ gotamīti kiṃ nu rājakulānaṃ vipatti uppannā, kena tvaṃ kāraṇena evaṃ vivaṇṇabhāvaṃ pattā, sūnehi pādehi…pe… ṭhitāti. Aññenapi pariyāyenāti aññenapi kāraṇena. Bahukārā, bhantetiādinā tassā guṇaṃ kathetvā puna pabbajjaṃ yācanto evamāha. Satthāpi ‘‘itthiyo nāma parittapaññā, ekayācitamattena pabbajjāya anuññātāya na mama sāsanaṃ garuṃ katvā gaṇhissantī’’ti tikkhattuṃ paṭikkhipitvā idāni garuṃ katvā gāhāpetukāmatāya sace, ānanda, mahāpajāpatī gotamī [Pg.237] aṭṭha garudhamme paṭiggaṇhāti, sāva’ssā hotu upasampadātiādimāha. Tattha sāvassāti sā eva assā pabbajjāpi upasampadāpi hotu.

'किं नु त्वं गोतमीति' का अर्थ है— 'हे गोतमी! क्या राजकुलों पर कोई विपत्ति आ गई है? तुम किस कारण से इस प्रकार विवर्ण भाव (फीके रंग) को प्राप्त हुई हो, और सूजे हुए पैरों तथा धूल से भरे शरीर के साथ यहाँ खड़ी हो?'— ऐसा बुद्ध ने कहा। 'अञ्ञेनापि परियायेनाती' का अर्थ है— अन्य कारण से भी। 'बहुकारा, भन्ते' इत्यादि के द्वारा उनके गुणों का वर्णन करके, पुनः प्रव्रज्या की याचना करते हुए (आनन्द ने) ऐसा कहा। शास्ता ने भी यह सोचकर कि 'स्त्रियाँ अल्प प्रज्ञा वाली होती हैं, यदि एक बार माँगने मात्र से प्रव्रज्या की अनुमति दे दी गई, तो वे मेरे शासन को गौरवपूर्ण मानकर ग्रहण नहीं करेंगी', तीन बार अस्वीकार कर दिया। अब उन्हें गौरव के साथ ग्रहण कराने की इच्छा से— 'हे आनन्द! यदि महाप्रजापति गोतमी आठ गुरुधर्मों को स्वीकार करती है, तो वही उसकी उपसंपदा हो'— इत्यादि कहा। वहाँ 'सावस्सा' का अर्थ है— वही उसकी प्रव्रज्या और उपसंपदा हो।

Tadahūpasampannassāti taṃdivasaṃ upasampannassa. Abhivādanaṃ paccuṭṭhānaṃ añjalikammaṃ sāmīcikammaṃ kattabbanti omānātimāne akatvā pañcapatiṭṭhitena abhivādanaṃ, āsanā paccuṭṭhāya paccuggamanavasena paccuṭṭhānaṃ, dasanakhe samodhānetvā añjalikammaṃ, āsanapaññāpanabījanādikaṃ anucchavikakammasaṅkhātaṃ sāmīcikammañca katabbaṃ. Abhikkhuke āvāseti yattha vasantiyā anantarāyena ovādatthāya upasaṅkamanaṭṭhāne ovādadāyako ācariyo natthi, ayaṃ abhikkhuko āvāso nāma. Evarūpe āvāse vassaṃ na upagantabbaṃ. Anvaḍḍhamāsanti anuposathikaṃ. Ovādūpasaṅkamananti ovādatthāya upasaṅkamanaṃ. Diṭṭhenāti cakkhunā diṭṭhena. Sutenāti sotena sutena. Parisaṅkāyāti diṭṭhasutavasena parisaṅkitena. Garudhammanti garukaṃ saṅghādisesāpattiṃ. Pakkhamānattanti anūnāni pannarasa divasāni mānattaṃ. Chasu dhammesūti vikālabhojanacchaṭṭhesu sikkhāpadesu. Sikkhitasikkhāyāti ekasikkhampi akhaṇḍaṃ katvā pūritasikkhāya. Akkositabbo paribhāsitabboti dasannaṃ akkosavatthūnaṃ aññatarena akkosavatthunā na akkositabbo, bhayūpadaṃsanāya yāya kāyaci paribhāsāya na paribhāsitabbo.

'तदहुपसम्पन्नस्साति' का अर्थ है— उस दिन उपसंपन्न हुए (भिक्षु) का। 'अभिवादनं पच्चुट्ठानं अञ्जलिकम्मं सामीचिकम्मं कात्तब्बं' का अर्थ है— हीन-मान और अति-मान न करते हुए, पञ्च-प्रतिष्ठित (पाँच अंगों से) अभिवादन, आसन से उठकर अगवानी करने के रूप में प्रत्युत्थान, दसों नाखूनों (दोनों हथेलियों) को जोड़कर अञ्जलि-कर्म, तथा आसन बिछाना और पंखा झलना आदि उचित सेवा रूपी सामीचि-कर्म करना चाहिए। 'अभिक्खुके आवासे' का अर्थ है— जिस विहार में रहने वाली भिक्षुणी के लिए बिना किसी बाधा के ओवाद (उपदेश) ग्रहण करने हेतु जाने के स्थान पर ओवाद देने वाला आचार्य न हो, वह 'अभिक्षुक आवास' कहलाता है। ऐसे आवास में वर्षावास नहीं करना चाहिए। 'अन्वड्ढमासं' का अर्थ है— प्रत्येक उपोसथ के दिन। 'ओवादूपसङ्कमनं' का अर्थ है— ओवाद के लिए जाना। 'दिट्ठेनाति' का अर्थ है— आँख से देखे जाने पर। 'सुतेनाति' का अर्थ है— कान से सुने जाने पर। 'परिसङ्कायाति' का अर्थ है— देखे और सुने के आधार पर शंका होने पर। 'गरुधम्मं' का अर्थ है— भारी संघादिशेष आपत्ति। 'पक्खमानत्तं' का अर्थ है— पूरे पंद्रह दिनों का मानत्त (प्रायश्चित)। 'छसु धम्मेसूति' का अर्थ है— विकाल-भोजन सहित छह शिक्षापदों में। 'सिक्खितसिक्खायाति' का अर्थ है— एक भी शिक्षापद को खंडित न करते हुए शिक्षा को पूर्ण करने वाली। 'अक्कोसितब्बो परिभासितब्बो' का अर्थ है— दस प्रकार के आक्रोश-वस्तुओं (गालियों) में से किसी भी आक्रोश-वस्तु के द्वारा न तो गाली देनी चाहिए और न ही डराने-धमकाने के लिए किसी भी प्रकार की भर्त्सना करनी चाहिए।

Ovaṭo bhikkhunīnaṃ bhikkhūsu vacanapathoti ovādānusāsanadhammakathāsaṅkhāto vacanapatho bhikkhunīnaṃ bhikkhūsu ovarito pihito, na bhikkhuniyā koci bhikkhu ovaditabbo anusāsitabbo vā ‘‘bhante, porāṇakattherā idaṃ cīvaravattaṃ pūrayiṃsū’’ti evaṃ pana paveṇivasena kathetuṃ vaṭṭati. Anovaṭo bhikkhūnaṃ bhikkhunīsu vacanapathoti bhikkhūnaṃ pana bhikkhunīsu vacanapatho anivārito, yathāruci ovadituṃ anusāsituṃ dhammakathaṃ kathetunti ayamettha saṅkhepo, vitthārato panesā garudhammakathā samantapāsādikāya vinayasaṃvaṇṇanāya (pāci. aṭṭha. 148) vuttanayeneva veditabbā.

'ओवटो भिक्खुनीनं भिक्खूसु वचनपथो' का अर्थ है— भिक्षुणियों के लिए भिक्षुओं के प्रति ओवाद, अनुशासन और धर्मकथा रूपी वचन-पथ बंद (अवरुद्ध) है। किसी भिक्षुणी द्वारा किसी भिक्षु को ओवाद या अनुशासन नहीं दिया जाना चाहिए। किन्तु 'भन्ते! प्राचीन स्थविरों ने इस चीवर-व्रत को पूर्ण किया था'— इस प्रकार परंपरा के अनुसार कहना उचित है। 'अनोवटो भिक्खूनं भिक्खुनीसु वचनपथो' का अर्थ है— भिक्षुओं के लिए भिक्षुणियों के प्रति वचन-पथ अवरुद्ध नहीं है; वे अपनी रुचि के अनुसार ओवाद, अनुशासन या धर्मकथा कह सकते हैं। यहाँ यह संक्षेप है; विस्तार से इस गुरुधर्म की कथा 'समन्तपासादिका' नामक विनय-अट्ठकथा (पाचित्तिय अट्ठकथा १४८) में बताए गए तरीके से ही समझनी चाहिए।

Ime pana aṭṭha garudhamme satthu santike uggahetvā therena attano ārociyamāne sutvāva mahāpajāpatiyā tāva mahantaṃ domanassaṃ khaṇena [Pg.238] paṭippassambhi, anotattadahato ābhatena sītudakassa ghaṭasatena matthake parisittā viya vigatapariḷāhā attamanā hutvā garudhammapaṭiggahaṇena uppannapītipāmojjaṃ āvikarontī seyyathāpi, bhantetiādikaṃ udānaṃ udānesi.

इन आठ गुरुधर्मों को शास्ता के पास से सीखकर जब स्थविर (आनन्द) ने स्वयं उन्हें सुनाया, तो उसे सुनते ही महाप्रजापति का महान शोक क्षण भर में शांत हो गया। जैसे अनवतप्त झील से लाए गए शीतल जल के सौ घड़ों से सिर पर अभिषेक किया गया हो, वैसे ही उनकी जलन शांत हो गई। वे प्रसन्नचित्त होकर और गुरुधर्मों को स्वीकार करने से उत्पन्न प्रीति और प्रमोद को प्रकट करते हुए— 'सेय्यथापि, भन्ते' इत्यादि उदान (हर्षोद्गार) प्रकट करने लगीं।

Kumbhatthenakehīti kumbhe dīpaṃ jāletvā tena ālokena paraghare bhaṇḍaṃ vicinitvā thenakacorehi. Setaṭṭhikā nāma rogajātīti eko pāṇako nāḷamajjhagataṃ kaṇḍaṃ vijjhati, yena viddhā kaṇḍā nikkhantampi sālisīsaṃ khīraṃ gahetuṃ na sakkoti. Mañjiṭṭhikā nāma rogajātīti ucchūnaṃ antorattabhāvo.

'कुम्भत्थेनकेहीति' का अर्थ है— घड़े में दीपक जलाकर उस प्रकाश से दूसरे के घर में सामान ढूँढकर चुराने वाले चोर। 'सेतट्ठिका नाम रोगजाती' का अर्थ है— एक प्रकार का कीड़ा जो डंठल के भीतर के भाग को छेद देता है, जिससे छिदा हुआ डंठल बाहर निकलने पर भी धान की बाली दूध (रस) ग्रहण करने में असमर्थ हो जाती है। 'मञ्जिट्ठिका नाम रोगजाती' का अर्थ है— गन्ने के भीतर का लाल हो जाना (लाल सड़न रोग)।

Mahato taḷākassa paṭikacceva āḷinti iminā pana etamatthaṃ dasseti – yathā mahato taḷākassa pāḷiyā abaddhāyapi kiñci udakaṃ tiṭṭhateva, paṭhamameva baddhāya pana yaṃ abaddhapaccayā na tiṭṭheyya, tampi tiṭṭheyya, evameva ye ime anuppanne vatthusmiṃ paṭikacceva anatikkamanatthāya garudhammā paññattā, tesu apaññattesu mātugāmassa pabbajitattā pañca vassasatāni saddhammo tiṭṭheyya. Paṭikacceva paññattattā pana aparānipi pañca vassasatāni ṭhassatīti evaṃ paṭhamaṃ vuttavassasahassameva ṭhassati. Vassasahassanti cetaṃ paṭisambhidāpabhedappattakhīṇāsavānaṃ vaseneva vuttaṃ, tato pana uttaripi sukkhavipassakakhīṇāsavavasena vassasahassaṃ, anāgāmivasena vassasahassaṃ, sakadāgāmivasena vassasahassaṃ, sotāpannavasena vassasahassanti evaṃ pañcavassasahassāni paṭivedhasaddhammo ṭhassati. Pariyattidhammopi tāniyeva. Na hi pariyattiyā asati paṭivedho atthi, nāpi pariyattiyā sati paṭivedho na hoti. Liṅgaṃ pana pariyattiyā antarahitāyapi ciraṃ pavattissatīti.

'महतो तळाकस्स पटिकच्चेव आळिं'— इस पद के माध्यम से यह अर्थ दिखाया गया है— जैसे किसी बड़े तालाब की पाल (बाँध) न बँधी होने पर भी थोड़ा जल तो ठहरता ही है, किन्तु यदि पहले से ही पाल बाँध दी जाए, तो जो जल पाल न होने के कारण नहीं ठहरता, वह भी ठहर जाता है। इसी प्रकार, इन गुरुधर्मों को किसी घटना के होने से पहले ही उल्लंघन रोकने के लिए प्रज्ञप्त किया गया है। यदि ये प्रज्ञप्त न किए गए होते, तो स्त्रियों के प्रव्रजित होने के कारण सद्धम्म केवल पाँच सौ वर्ष तक ही ठहरता। किन्तु पहले से ही प्रज्ञप्त होने के कारण, अन्य पाँच सौ वर्ष तक भी ठहरेगा; इस प्रकार पहले कहा गया एक हजार वर्ष का समय ही बना रहेगा। 'वस्ससहस्सं' (एक हजार वर्ष) यह बात प्रतिसम्भिदा-प्राप्त क्षीणास्त्रव (अरहंतों) की दृष्टि से कही गई है। उसके बाद भी, शुष्क-विपश्यक क्षीणास्त्रवों के प्रभाव से एक हजार वर्ष, अनागामी के प्रभाव से एक हजार वर्ष, सकदागामी के प्रभाव से एक हजार वर्ष, और स्रोतापन्न के प्रभाव से एक हजार वर्ष— इस प्रकार पाँच हजार वर्षों तक प्रतिवेध-सद्धम्म (साक्षात्कार का धर्म) बना रहेगा। परियत्ति-धम्म (सीखने का धर्म) भी उतने ही समय तक रहेगा। परियत्ति के न होने पर प्रतिवेध नहीं होता, और परियत्ति के होने पर प्रतिवेध न हो, ऐसा नहीं है। भिक्षु-वेष (लिंग) तो परियत्ति के अंतर्धान होने के बाद भी लंबे समय तक चलता रहेगा।

2. Ovādasuttavaṇṇanā

२. ओवाद सुत्त का वर्णन समाप्त।

52. Dutiye bahussutoti idha sakalassapi buddhavacanassa vasena bahussutabhāvo veditabbo. Garudhammanti kāyasaṃsaggaṃ. Ayamettha saṅkhepo. Bhikkhunovādakavinicchayo pana samantapāsādikāya (pāci. aṭṭha. 144 ādayo) vuttanayeneva veditabbo.

५२. दूसरे (सूत्र) में, 'बहुस्सुतो' (बहुश्रुत) से यहाँ बुद्ध के समस्त वचनों के आधार पर बहुश्रुत होने की अवस्था को समझना चाहिए। 'गरुधम्मं' का अर्थ है शारीरिक संसर्ग। यहाँ यह संक्षेप है। भिक्षुणियों को उपदेश देने के संबंध में निर्णय को समन्तपासादिका (विनय अट्ठकथा) में बताए गए तरीके से ही समझना चाहिए।

3. Saṃkhittasuttavaṇṇanā

३. संक्षिप्त-सुत्त की व्याख्या।

53. Tatiye [Pg.239] sarāgāyāti sarāgatthāya. Virāgāyāti virajjanatthāya. Saṃyogāyāti vaṭṭe saṃyogatthāya. Visaṃyogāyāti vaṭṭe visaṃyogabhāvatthāya. Ācayāyāti vaṭṭassa vaḍḍhanatthāya. No apacayāyāti na vaṭṭaviddhaṃsanatthāya. Dubbharatāyāti dupposanatthāya. No subharatāyāti na sukhaposanatthāya. Imasmiṃ sutte paṭhamavārena vaṭṭaṃ kathitaṃ, dutiyavārena vivaṭṭaṃ kathitaṃ. Iminā ca pana ovādena gotamī arahattaṃ pattāti.

५३. तीसरे (सूत्र) में, 'सरागाय' का अर्थ है राग के लिए। 'विरागाय' का अर्थ है वैराग्य के लिए। 'संयोगाय' का अर्थ है संसार (वट्ठ) में बंधन के लिए। 'विसंयोगाय' का अर्थ है संसार में बंधन से मुक्ति के लिए। 'आचयाय' का अर्थ है संसार की वृद्धि के लिए। 'नो अपचयाय' का अर्थ है संसार के विनाश के लिए नहीं। 'दुब्भरताय' का अर्थ है भरण-पोषण में कठिनाई के लिए। 'नो सुभरताय' का अर्थ है सुखपूर्वक भरण-पोषण के लिए नहीं। इस सूत्र में प्रथम भाग में संसार (वट्ठ) का वर्णन है, और दूसरे भाग में निर्वाण (विवट्ठ) का वर्णन है। और इस उपदेश से महाप्रजापति गौतमी ने अर्हत्व प्राप्त किया।

4. Dīghajāṇusuttavaṇṇanā

४. दीघजाणु-सुत्त की व्याख्या।

54. Catutthe byagghapajjāti idamassa paveṇi nāma vasena ālapanaṃ. Tassa hi pubbapurisā byagghapathe jātāti tasmiṃ kule manussā byagghapajjāti vuccanti. Issatthenāti issāsakammena. Tatrupāyāyāti ‘‘imasmiṃ kāle idaṃ nāma kātuṃ vaṭṭatī’’ti jānane upāyabhūtāya. Vuddhasīlinoti vaḍḍhitasīlā vuddhasamācārā. Āyanti āgamanaṃ. Nāccogāḷhanti nātimahantaṃ. Nātihīnanti nātikasiraṃ. Pariyādāyāti gahetvā khepetvā. Tattha yassa vayato diguṇo āyo, tassa vayo āyaṃ pariyādātuṃ na sakkoti.

५४. चौथे (सूत्र) में, 'ब्यग्घपज्ज' यह उनके वंश के नाम के अनुसार संबोधन है। क्योंकि उनके पूर्वज बाघों के मार्ग (व्याघ्रपथ) में उत्पन्न हुए थे, इसलिए उस कुल के मनुष्यों को 'ब्यग्घपज्ज' कहा जाता है। 'इस्सत्थेन' का अर्थ है धनुर्विद्या के कार्य से। 'तत्रुपायाय' का अर्थ है "इस समय यह कार्य करना उचित है" - इस प्रकार की समझ के उपाय स्वरूप। 'वुद्धसीलिनो' का अर्थ है विकसित शील और विकसित आचरण वाले। 'आय' का अर्थ है आमदनी। 'नच्चोगाळ्हं' का अर्थ है बहुत अधिक नहीं। 'नातिहीनं' का अर्थ है बहुत कम (कष्टकारी) नहीं। 'परियादाय' का अर्थ है लेकर या खर्च करके। वहाँ जिसकी आय व्यय से दोगुनी है, उसका व्यय आय को समाप्त नहीं कर सकता।

‘‘Catudhā vibhaje bhoge, paṇḍito gharamāvasaṃ;

Ekena bhoge bhuñjeyya, dvīhi kammaṃ payojaye;

Catutthañca nidhāpeyya, āpadāsu bhavissatī’’ti. (dī. ni. 3.265) –

"घर में रहने वाला बुद्धिमान व्यक्ति अपनी संपत्ति को चार भागों में विभाजित करे; एक भाग से वह भोग (उपभोग) करे, दो भागों को व्यवसाय (कर्म) में लगाए, और चौथे भाग को संचित करे, जो विपत्ति के समय काम आएगा।"

Evaṃ paṭipajjato pana vayo āyaṃ pariyādātuṃ na sakkotiyeva.

इस प्रकार आचरण करने वाले व्यक्ति का व्यय उसकी आय को कभी समाप्त नहीं कर सकता।

Udumbarakhādīvāti yathā udumbarāni khāditukāmena pakke udumbararukkhe cālite ekappahāreneva bahūni phalāni patanti, so khāditabbayuttakāni khāditvā itarāni bahutarāni pahāya gacchati, evamevaṃ yo āyato vayaṃ bahutaraṃ katvā vippakiranto bhoge paribhuñjati, so ‘‘udumbarakhādikaṃvāyaṃ kulaputto bhoge khādatī’’ti vuccati. Ajeṭṭhamaraṇanti [Pg.240] anāyakamaraṇaṃ. Samaṃ jīvikaṃ kappetīti sammā jīvikaṃ kappeti. Samajīvitāti samajīvitāya jīvitā. Apāyamukhānīti vināsassa ṭhānāni.

'उदुम्बरखादीव' (गूलर खाने वाले के समान) का अर्थ है - जैसे गूलर खाने की इच्छा रखने वाले व्यक्ति द्वारा पके हुए गूलर के पेड़ को हिलाने पर एक साथ बहुत से फल गिर जाते हैं, वह खाने योग्य फलों को खाकर शेष बहुत से फलों को छोड़कर चला जाता है; उसी प्रकार जो व्यक्ति आय से बहुत अधिक व्यय करके संपत्तियों को बिखेरते हुए उपभोग करता है, उस कुलपुत्र के बारे में कहा जाता है कि वह "गूलर खाने वाले के समान संपत्तियों को खाता है"। 'अजेठमरणं' का अर्थ है बिना मुखिया (अनाथ) की मृत्यु। 'समं जीविकं कप्पेति' का अर्थ है सम्यक रूप से जीविका चलाता है। 'समजीवित' का अर्थ है संतुलित आजीविका से जीने वाले। 'अपायमुखानि' का अर्थ है विनाश के कारण।

Uṭṭhātā kammadheyyesūti kammakaraṇaṭṭhānesu uṭṭhānavīriyasampanno. Vidhānavāti vidahanasampanno. Sotthānaṃ samparāyikanti sotthibhūtaṃ samparāyikaṃ. Saccanāmenāti buddhattāyeva buddhoti evaṃ avitathanāmena. Cāgo puññaṃ pavaḍḍhatīti cāgo ca sesapuññañca pavaḍḍhati. Imasmiṃ sutte saddhādayo missakā kathitā. Pañcamaṃ uttānameva.

'उट्ठाता कम्मधेय्येसु' का अर्थ है कार्य करने के स्थानों में उत्थान-वीर्य (उद्यम) से संपन्न। 'विधानवा' का अर्थ है प्रबंधन (व्यवस्था) से संपन्न। 'सोत्थानं सम्परायिकं' का अर्थ है परलोक में कल्याणकारी। 'सच्चनामेन' का अर्थ है बुद्ध होने के कारण ही 'बुद्ध' - इस प्रकार के यथार्थ नाम से। 'चागो पुञ्ञं पवड्ढति' का अर्थ है त्याग और शेष पुण्य बढ़ते हैं। इस सूत्र में श्रद्धा आदि को मिश्रित रूप में कहा गया है। पाँचवाँ (सूत्र) स्पष्ट ही है।

6. Bhayasuttavaṇṇanā

६. भय-सुत्त की व्याख्या।

56. Chaṭṭhe gabbhoti gabbhavāso. Diṭṭhadhammikāpīti sandiṭṭhikā gabbhavāsasadisā punapi manussagabbhā. Samparāyikāpīti ṭhapetvā manussagabbhe sesagabbhā. Ubhayaṃ ete kāmā pavuccantīti bhayañca dukkhañca, bhayañca rogo ca, bhayañca gaṇḍo ca, bhayañca sallañca, bhayañca saṅgo ca, bhayañca paṅko ca, bhayañca gabbho cāti evaṃ ubhayaṃ ete kāmā pavuccanti. Sātarūpenāti kāmasukhena. Palipathanti vaṭṭapalipathaṃ. Atikkammāti imasmiṃ ṭhāne vipassanaṃ vaḍḍhetvā assa bhikkhuno arahattappattabhāvo gahito. Evarūpaṃ pajaṃ jātijarūpetaṃ tīsu bhavesu phandamānaṃ avekkhatīti sutte vaṭṭaṃ kathetvā gāthāsu vivaṭṭaṃ kathitanti. Sattamaṭṭhamāni uttānatthāneva.

५६. छठे (सूत्र) में, 'गब्भो' का अर्थ है गर्भवास। 'दिट्ठधम्मिकापि' का अर्थ है प्रत्यक्ष रूप से गर्भवास के समान पुनः मनुष्य गर्भ में आना। 'सम्परायिकापि' का अर्थ है मनुष्य गर्भ को छोड़कर शेष (अन्य योनियों के) गर्भ। 'उभयं एते कामा पवुစ္စन्ति' का अर्थ है भय और दुःख, भय और रोग, भय और फोड़ा (गण्ड), भय और शल्य, भय और आसक्ति (संग), भय और कीचड़ (पंक), तथा भय और गर्भ - इस प्रकार इन दोनों को 'काम' कहा जाता है। 'सातरूपेन' का अर्थ है काम-सुख से। 'पलिपथं' का अर्थ है संसार रूपी दुर्गम मार्ग। 'अतिक्कम्म' के संबंध में यहाँ विपश्यना को बढ़ाकर उस भिक्षु के अर्हत्व प्राप्त करने की अवस्था को लिया गया है। "इस प्रकार की प्रजा (प्राणियों) को, जो जन्म और जरा से युक्त है और तीनों भवों में तड़प रही है, देखता है" - इस प्रकार सूत्र में संसार (वट्ठ) का वर्णन करके गाथाओं में निर्वाण (विवट्ठ) का वर्णन किया गया है। सातवाँ और आठवाँ (सूत्र) स्पष्ट अर्थ वाले ही हैं।

9-10. Puggalasuttadvayavaṇṇanā

९-१०. पुग्गल-सुत्त द्वय की व्याख्या।

59-60. Navame ujubhūtoti kāyavaṅkādīnaṃ abhāvena ujuko. Paññāsīlasamāhitoti paññāya ca sīlena ca samannāgato. Yajamānānanti dānaṃ dadantānaṃ. Puññapekkhānanti puññaṃ olokentānaṃ gavesantānaṃ[Pg.241]. Opadhikanti upadhivipākaṃ, opadhibhūtaṃ ṭhānaṃ appamāṇaṃ. Dasame samukkaṭṭhoti ukkaṭṭho uttamo. Sattānanti sabbasattānaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.

५९-६०. नौवें (सूत्र) में, 'उजुभूतो' का अर्थ है काया की कुटिलता आदि के अभाव के कारण सीधा (ऋजु)। 'पञ्ञासीलसमाहितो' का अर्थ है प्रज्ञा और शील से युक्त। 'यजमानानं' का अर्थ है दान देने वालों का। 'पुञ्ञपेक्खानं' का अर्थ है पुण्य की ओर देखने वाले या उसे खोजने वाले। 'ओपधिकं' का अर्थ है उपधि (स्कन्ध) रूपी विपाक वाला, उपधि-स्वरूप स्थान असीमित है। दसवें (सूत्र) में, 'समुक्कठो' का अर्थ है उत्कृष्ट या उत्तम। 'सत्तानं' का अर्थ है सभी प्राणियों का। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Gotamīvaggo chaṭṭho.

छठा गोतमी-वग्ग।

(7) 2. Bhūmicālavaggo

(७) २. भूमिचाल-वग्ग।

1. Icchāsuttavaṇṇanā

१. इच्छा-सुत्त की व्याख्या।

61. Sattamassa paṭhame pavivittassāti kāyavivekena vivittassa. Nirāyattavuttinoti katthaci anāyattavuttino vipassanākammikassa. Lābhāyāti catupaccayalābhāya. Socī ca paridevī cāti sokī ca paridevī ca. Socicca parideviccātipi pāṭho. Cuto ca saddhammāti taṃkhaṇaṃyeva vipassanāsaddhammā cuto. Imasmiṃ sutte vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitaṃ.

६१. सातवें (वग्ग) के पहले (सूत्र) में, 'पविवित्तस्स' का अर्थ है काय-विवेक (शारीरिक एकांत) से विविक्त (अलग)। 'निरायत्तवुत्तिनो' का अर्थ है किसी भी आलम्बन में आसक्त न होने वाली वृत्ति वाले विपश्यना साधक का। 'लाभाय' का अर्थ है चार प्रत्ययों के लाभ के लिए। 'सोची च परिदेवी च' का अर्थ है शोक करने वाला और विलाप करने वाला। 'सोचिच्च परिदेविच्च' ऐसा पाठ भी मिलता है। 'चुतो च सद्धम्मा' का अर्थ है उसी क्षण विपश्यना रूपी सद्धर्म से च्युत हो जाना। इस सूत्र में संसार (वट्ठ) और निर्वाण (विवट्ठ) का वर्णन किया गया है।

2. Alaṃsuttavaṇṇanā

२. अलं-सुत्त की व्याख्या।

62. Dutiye alaṃ attano alaṃ paresanti attano ca paresañca hitapaṭipattiyaṃ samattho pariyatto anucchaviko. Khippanisantīti khippaṃ upadhāreti, khandhadhātuāyatanādīsu kathiyamānesu te dhamme khippaṃ jānātīti attho. Imasmiṃ sutte samathavipassanā kathitā. Puggalajjhāsayena pana desanāvilāsena cetaṃ matthakato paṭṭhāya heṭṭhā otarantaṃ kathitanti.

६२. दूसरे (सूत्र) में, 'अलं अत्तनो अलं परेसं' का अर्थ है अपने और दूसरों के हित की प्रतिपत्ति (साधना) में समर्थ, पर्याप्त और उपयुक्त। 'खिप्पनिसन्ती' का अर्थ है शीघ्र धारण करना; स्कन्ध, धातु, आयतन आदि के विषय में उपदेश दिए जाने पर उन धर्मों को शीघ्र जान लेना - यह अर्थ है। इस सूत्र में शमथ और विपश्यना का वर्णन किया गया है। पुद्गल के आशय और देशना के विलास (सौन्दर्य) के कारण इसे ऊपर से शुरू करके नीचे की ओर उतरते हुए कहा गया है।

3. Saṃkhittasuttavaṇṇanā

३. संक्षिप्त-सुत्त की व्याख्या।

63. Tatiye evamevāti nikkāraṇeneva. Yathā vā ayaṃ yācati, evameva. Moghapurisāti mūḷhapurisā tucchapurisā. Ajjhesantīti yācanti. Anubandhitabbanti iriyāpathānugamanena anubandhitabbaṃ maṃ na vijahitabbaṃ maññanti. Ājānanatthaṃ apasādento evamāha. Esa kira bhikkhu ovāde dinnepi pamādameva anuyuñjati, dhammaṃ sutvā tattheva vasati, samaṇadhammaṃ kātuṃ na icchati. Tasmā bhagavā evaṃ apasādetvā puna yasmā so arahattassa upanissayasampanno[Pg.242], tasmā taṃ ovadanto tasmātiha te bhikkhu evaṃ sikkhitabbantiādimāha. Tattha ajjhattaṃ me cittaṃ ṭhitaṃ bhavissati susaṇṭhitaṃ, na ca uppannā pāpakā akusalā dhammā cittaṃ pariyādāya ṭhassantīti iminā tāvassa ovādena niyakajjhattavasena cittekaggatāmatto mūlasamādhi vutto.

६३. तीसरे (सुत्त) में, 'एवमेव' का अर्थ है बिना किसी कारण के ही। जैसे यह (भिक्षु) याचना करता है, वैसे ही। 'मोघपुरिसा' का अर्थ है मूर्ख पुरुष, तुच्छ पुरुष। 'अज्झेसन्ति' का अर्थ है याचना करते हैं। 'अनुबन्धितब्बं' का अर्थ है कि वे मानते हैं कि ईर्यापथ के अनुगमन द्वारा मेरा पीछा करना चाहिए, मुझे नहीं छोड़ना चाहिए। जानने के लिए तिरस्कार करते हुए ऐसा कहा। सुना जाता है कि यह भिक्षु उपदेश दिए जाने पर भी प्रमाद में ही लगा रहता है, धर्म सुनकर वहीं रहता है, श्रमण-धर्म करने की इच्छा नहीं करता। इसलिए भगवान ने इस प्रकार तिरस्कार कर, फिर क्योंकि वह अर्हत्व के उपनिषय (प्रबल कारण) से संपन्न था, उसे उपदेश देते हुए 'तस्मातिह ते भिक्खु एवं सिक्खितब्बं' (इसलिए हे भिक्षु, तुम्हें इस प्रकार सीखना चाहिए) आदि कहा। वहाँ 'मेरा चित्त अध्यात्म में स्थित होगा, सुसंस्थित होगा, और उत्पन्न हुए पापमय अकुशल धर्म चित्त को अभिभूत कर नहीं ठहरेंगे' - इस उपदेश द्वारा पहले उसके लिए अपने अध्यात्म के वश से चित्त की एकाग्रता मात्र 'मूल समाधि' कही गई है।

Tato ‘‘ettakeneva santuṭṭhiṃ anāpajjitvā evaṃ so samādhi vaḍḍhetabbo’’ti dassetuṃ yato kho te bhikkhu ajjhattaṃ cittaṃ ṭhitaṃ hoti susaṇṭhitaṃ, na ca uppannā pāpakā akusalā dhammā cittaṃ pariyādāya tiṭṭhanti, tato te bhikkhu evaṃ sikkhitabbaṃ ‘‘mettā me cetovimutti bhāvitā bhavissati…pe… susamāraddhā’’ti evamassa mettāvasena bhāvanaṃ vaḍḍhetvā puna yato kho te bhikkhu ayaṃ samādhi evaṃ bhāvito hoti bahulīkato, tato tvaṃ bhikkhu imaṃ samādhiṃ savitakkasavicārampi bhāveyyāsītiādi vuttaṃ. Tassattho – yadā te bhikkhu ayaṃ mūlasamādhi evaṃ mettāvasena bhāvito hoti, tadā tvaṃ tāvatakenapi tuṭṭhiṃ anāpajjitvāva imaṃ mūlasamādhiṃ aññesupi ārammaṇesu catukkapañcakajjhānāni pāpayamāno ‘‘savitakkasavicārampī’’tiādinā nayena bhāveyyāsīti.

उसके बाद, 'इतने मात्र से संतुष्ट न होकर इस प्रकार उस समाधि को बढ़ाना चाहिए' - यह दिखाने के लिए 'जब हे भिक्षु, तुम्हारा चित्त अध्यात्म में स्थित हो, सुसंस्थित हो... तब हे भिक्षु, तुम्हें इस प्रकार सीखना चाहिए कि मेरी मैत्री चेतोविमुक्ति भावित होगी... सुसमारब्ध होगी' - इस प्रकार उसके लिए मैत्री के वश से भावना को बढ़ाकर, फिर 'जब हे भिक्षु, यह समाधि इस प्रकार भावित और बहुलीकृत हो जाए, तब हे भिक्षु, तुम्हें इस समाधि की सवितर्क-सविचार भी भावना करनी चाहिए' आदि कहा गया है। इसका अर्थ है - जब हे भिक्षु, तुम्हारी यह मूल समाधि इस प्रकार मैत्री के वश से भावित हो जाए, तब तुम उतने मात्र से संतुष्ट न होकर ही इस मूल समाधि को अन्य आलम्बनों में भी चतुष्क और पंचक ध्यानों तक पहुँचाते हुए 'सवितर्क-सविचार भी' आदि विधि से भावना करो।

Evaṃ vatvā ca pana avasesabrahmavihārapubbaṅgamampissa aññesu ārammaṇesu catukkapañcakajjhānabhāvanaṃ kareyyāsīti dassento yato kho te bhikkhu ayaṃ samādhi evaṃ bhāvito hoti subhāvito, tato te bhikkhu evaṃ sikkhitabbaṃ ‘‘karuṇā me cetovimuttī’’tiādimāha. Evaṃ mettāpubbaṅgamaṃ catukkapañcakajjhānabhāvanaṃ dassetvā puna kāyānupassanādipubbaṅgamaṃ dassetuṃ yato kho te bhikkhu ayaṃ samādhi evaṃ bhāvito hoti subhāvito, tato te bhikkhu evaṃ sikkhitabbaṃ ‘‘kāye kāyānupassī’’tiādiṃ vatvā yato kho te bhikkhu ayaṃ samādhi evaṃ bhāvito hoti subhāvito, tato tvaṃ bhikkhu yena yeneva gagghasītiādimāha. Tattha gagghasīti gamissasi. Phāsuṃyevāti iminā arahattaṃ dasseti. Arahattappatto hi sabbiriyāpathesu phāsu viharati nāma.

ऐसा कहकर और फिर उसके लिए शेष ब्रह्मविहारों को प्रधान बनाकर अन्य आलम्बनों में भी चतुष्क और पंचक ध्यान की भावना करनी चाहिए - यह दिखाते हुए 'जब हे भिक्षु, यह समाधि इस प्रकार भावित और सुभावित हो जाए, तब हे भिक्षु, तुम्हें इस प्रकार सीखना चाहिए कि करुणा मेरी चेतोविमुक्ति है' आदि कहा। इस प्रकार मैत्री आदि को प्रधान बनाकर चतुष्क और पंचक ध्यान की भावना को दिखाकर, फिर कायानुपश्यना आदि को प्रधान बनाकर दिखाने के लिए 'जब हे भिक्षु, यह समाधि इस प्रकार भावित और सुभावित हो जाए, तब हे भिक्षु, तुम्हें इस प्रकार सीखना चाहिए कि काया में कायानुपश्यी...' आदि कहकर 'जब हे भिक्षु, यह समाधि इस प्रकार भावित और सुभावित हो जाए, तब हे भिक्षु, तुम जिस-जिस ओर जाओगे...' आदि कहा। वहाँ 'गग्घसि' (पग्घसि) का अर्थ है जाओगे। 'फासुंयेव' (सुखपूर्वक ही) इससे अर्हत्व को दिखाते हैं। क्योंकि अर्हत्व प्राप्त व्यक्ति ही सभी ईर्यापथों में सुखपूर्वक विहार करता है।

4. Gayāsīsasuttavaṇṇanā

४. गयासीस सुत्त की व्याख्या।

64. Catutthe [Pg.243] etadavocāti attano padhānabhūmiyaṃ uppannaṃ vitakkaṃ bhikkhusaṅghassa ārocetuṃ – ‘‘pubbāhaṃ, bhikkhave’’tiādivacanaṃ avoca. Obhāsanti dibbacakkhuñāṇobhāsaṃ. Ñāṇadassananti dibbacakkhubhūtaṃ ñāṇasaṅkhātaṃ dassanaṃ. Sannivutthapubbanti ekato vasitapubbaṃ. Imasmiṃ pana sutte dibbacakkhuñāṇaṃ, iddhividhañāṇaṃ, cetopariyañāṇaṃ, yathākammupagañāṇaṃ, anāgataṃsañāṇaṃ, paccuppannaṃsañāṇaṃ, atītaṃsañāṇaṃ, pubbenivāsañāṇanti imāni tāva aṭṭha ñāṇāni pāḷiyaṃyeva āgatāni, tehi pana saddhiṃ vipassanāñāṇāni cattāri maggañāṇāni, cattāri phalañāṇāni, cattāri paccavekkhaṇañāṇāni, cattāri paṭisambhidāñāṇāni cha asādhāraṇañāṇānīti etāni ñāṇāni samodhānetvā kathentena evaṃ idaṃ suttaṃ kathitaṃ nāma hoti.

६४. चौथे (सुत्त) में, 'एतदवोच' का अर्थ है अपनी प्रधान-भूमि (साधना स्थल) में उत्पन्न वितर्क को भिक्षु संघ को बताने के लिए 'भिक्षुओं, पहले मैं...' आदि वचन कहा। 'ओभासं' का अर्थ है दिव्यचक्षु-ज्ञान का प्रकाश। 'ञाणदस्सनं' का अर्थ है दिव्यचक्षु रूप ज्ञान नामक दर्शन। 'सन्निवुत्थपुब्बं' का अर्थ है पहले एक साथ निवास किया हुआ। इस सुत्त में दिव्यचक्षु-ज्ञान, ऋद्धिविध-ज्ञान, चेतोपरिय-ज्ञान, यथाकम्मुपग-ज्ञान, अनागतंश-ज्ञान, प्रत्युत्पन्न-ज्ञान, अतीत-ज्ञान, पूर्वनिवास-ज्ञान - ये आठ ज्ञान तो पालि में ही आए हैं, किन्तु उनके साथ विपश्यना ज्ञान, चार मार्ग ज्ञान, चार फल ज्ञान, चार प्रत्यवेक्षण ज्ञान, चार प्रतिसंभिदा ज्ञान और छह असाधारण ज्ञान - इन ज्ञानों को सम्मिलित करके कहने वाले के द्वारा यह सुत्त भली-भांति व्याख्यायित होता है।

5. Abhibhāyatanasuttavaṇṇanā

५. अभिभायतन सुत्त की व्याख्या।

65. Pañcame abhibhāyatanānīti abhibhavanakāraṇāni. Kiṃ abhibhavanti? Paccanīkadhammepi ārammaṇānipi. Tāni hi paṭipakkhabhāvena paccanīkadhamme abhibhavanti, puggalassa ñāṇuttariyatāya ārammaṇāni. Ajjhattaṃ rūpasaññītiādīsu pana ajjhattarūpe parikammavasena ajjhattaṃ rūpasaññī nāma hoti. Ajjhattañhi nīlaparikammaṃ karonto kese vā pitte vā akkhitārakāya vā karoti. Pītaparikammaṃ karonto mede vā chaviyā vā hatthatalapādatalesu vā akkhīnaṃ pītaṭṭhāne vā karoti. Lohitaparikammaṃ karonto maṃse vā lohite vā jivhāya vā akkhīnaṃ rattaṭṭhāne vā karoti. Odātaparikammaṃ karonto aṭṭhimhi vā dante vā nakhe vā akkhīnaṃ setaṭṭhāne vā karoti. Taṃ pana sunīlakaṃ supītakaṃ sulohitakaṃ suodātaṃ na hoti, avisuddhameva hoti.

६५. पांचवें (सुत्त) में, 'अभिभायतनानि' का अर्थ है अभिभूत करने के कारण। वे किसे अभिभूत करते हैं? विरोधी धर्मों को और आलम्बनों को भी। वे (अभिभायतन ध्यान) प्रतिपक्ष होने के कारण विरोधी धर्मों को अभिभूत करते हैं, और पुद्गल के ज्ञान की उत्कृष्टता के कारण आलम्बनों को। 'अज्झत्तं रूपसञ्ञी' आदि में, आंतरिक रूप में परिकर्म के वश से 'अध्यात्म में रूपसंज्ञी' होता है। आंतरिक रूप में नील परिकर्म करता हुआ वह बालों में, या पित्त में, या आँखों की पुतली में करता है। पीत परिकर्म करता हुआ वह वसा में, या त्वचा में, या हथेलियों और तलवों में, या आँखों के पीले भाग में करता है। लोहित परिकर्म करता हुआ वह मांस में, या रक्त में, या जीभ में, या आँखों के लाल भाग में करता है। श्वेत परिकर्म करता हुआ वह हड्डियों में, या दांतों में, या नाखूनों में, या आँखों के सफेद भाग में करता है। वह (आंतरिक रूप) अत्यंत नीला, अत्यंत पीला, अत्यंत लाल या अत्यंत श्वेत नहीं होता, बल्कि अशुद्ध (धुंधला) ही होता है।

Eko bahiddhā rūpāni passatīti yassevaṃ parikammaṃ ajjhattaṃ uppannaṃ hoti, nimittaṃ pana bahiddhā, so evaṃ ajjhattaṃ parikammassa bahiddhā ca appanāya vasena ‘‘ajjhattaṃ rūpasaññī eko bahiddhā rūpāni passatī’’ti vuccati. Parittānīti avaḍḍhitāni. Suvaṇṇadubbaṇṇānīti suvaṇṇāni vā hontu dubbaṇṇāni vā, parittavaseneva idaṃ abhibhāyatanaṃ vuttanti veditabbaṃ. Tāni abhibhuyyāti yathā nāma sampannaggahaṇiko kaṭacchumattaṃ bhattaṃ labhitvā ‘‘kiṃ ettha bhuñjitabbaṃ [Pg.244] atthī’’ti saṃkaḍḍhitvā ekakabaḷameva karoti, evameva ñāṇuttariko puggalo visadañāṇo ‘‘kimettha parittake ārammaṇe samāpajjitabbaṃ atthi, nāyaṃ mama bhāro’’ti tāni rūpāni abhibhavitvā samāpajjati, saha nimittuppādenevettha appanaṃ pāpetīti attho. Jānāmi passāmīti iminā panassa ābhogo kathito. So ca kho samāpattito vuṭṭhitassa, na antosamāpattiyaṃ. Evaṃsaññī hotīti ābhogasaññāyapi jhānasaññāyapi evaṃsaññī hoti. Abhibhavanasaññā hissa antosamāpattiyampi atthi, ābhogasaññā pana samāpattito vuṭṭhitasseva.

"एक बाहर रूपों को देखता है" - जिसका परिकर्म (तैयारी) अध्यात्म (भीतर) उत्पन्न होता है, किन्तु निमित्त बाहर होता है, वह इस प्रकार अध्यात्म में परिकर्म के और बाहर अर्पणा (अप्पना) के वश से "अध्यात्म में रूपसंज्ञी होकर बाहर रूपों को देखता है" ऐसा कहा जाता है। "परित्त" का अर्थ है जो बढ़ाया न गया हो। "सुवर्ण-दुर्वर्ण" का अर्थ है चाहे वे सुवर्ण (सुन्दर) हों या दुर्वर्ण (कुरूप), यह अभिभायतन 'परित्त' (सीमित) के वश से ही कहा गया है, ऐसा जानना चाहिए। "उन्हें अभिभूत कर" (तानि अभिभुय्य) - जैसे कोई अच्छी भूख वाला व्यक्ति एक चम्मच मात्र भात पाकर "यहाँ खाने योग्य क्या है?" ऐसा कहकर उसे समेटकर एक ही ग्रास बना लेता है, वैसे ही उत्तम ज्ञान वाला स्पष्ट बुद्धि वाला व्यक्ति "इस तुच्छ आलम्बन में क्या समापत्ति प्राप्त करनी है, यह मेरे लिए कोई भार नहीं है" ऐसा सोचकर उन रूपों को अभिभूत कर समापत्ति प्राप्त करता है; निमित्त की उत्पत्ति के साथ ही यहाँ अर्पणा को प्राप्त कराता है, यह अर्थ है। "जानता हूँ, देखता हूँ" - इससे उसके आभोग (मनस्कार) को कहा गया है। वह समापत्ति से व्युत्थित (निकले हुए) व्यक्ति के लिए होता है, समापत्ति के भीतर नहीं। "ऐसा संज्ञी होता है" - आभोग-संज्ञा और ध्यान-संज्ञा दोनों से वह ऐसा संज्ञी होता है। अभिभूत करने की संज्ञा तो समापत्ति के भीतर भी होती है, किन्तु आभोग-संज्ञा समापत्ति से व्युत्थित होने पर ही होती है।

Appamāṇānīti vaḍḍhitappamāṇāni, mahantānīti attho. Abhibhuyyāti ettha ca pana yathā mahagghaso puriso ekaṃ bhattavaḍḍhitakaṃ labhitvā ‘‘aññāpi hotu, aññāpi hotu, kiṃ esā mayhaṃ karissatī’’ti na taṃ mahantato passati, evameva ñāṇuttaro puggalo visadañāṇo ‘‘kiṃ ettha samāpajjitabbaṃ, nayidaṃ appamāṇaṃ, na mayhaṃ cittekaggatākaraṇe bhāro atthī’’ti abhibhavitvā samāpajjati, saha nimittuppādanevettha appanaṃ pāpetīti attho.

"अप्रमाण" का अर्थ है बढ़ाया हुआ प्रमाण, अर्थात् महान (विशाल)। "अभिभूत कर" - यहाँ जैसे कोई बहुत खाने वाला पुरुष एक बड़े भात के थाल को पाकर "दूसरा भी हो, दूसरा भी हो, यह मेरा क्या करेगा?" ऐसा सोचकर उसे महान (बड़ा) नहीं देखता, वैसे ही उत्तम ज्ञान वाला स्पष्ट बुद्धि वाला व्यक्ति "यहाँ क्या समापत्ति प्राप्त करनी है, यह (मेरे लिए) अप्रमाण नहीं है, मेरे चित्त की एकाग्रता करने में यह कोई भार नहीं है" ऐसा सोचकर अभिभूत कर समापत्ति प्राप्त करता है; निमित्त की उत्पत्ति के साथ ही यहाँ अर्पणा को प्राप्त कराता है, यह अर्थ है।

Ajjhattaṃ arūpasaññīti alābhitāya vā anatthikatāya vā ajjhattarūpe parikammasaññāvirahito.

"अध्यात्म में अरूपसंज्ञी" का अर्थ है - (आन्तरिक रूप को) प्राप्त न करने के कारण या उसकी इच्छा न होने के कारण अध्यात्म रूप में परिकर्म-संज्ञा से रहित होना।

Eko bahiddhā rūpāni passatīti yassa parikammampi nimittampi bahiddhā uppannaṃ, so evaṃ bahiddhā parikammassa ceva appanāya ca vasena ‘‘ajjhattaṃ arūpasaññī eko bahiddhā rūpāni passatī’’ti vuccati. Sesamettha catutthābhibhāyatane ca vuttanayameva. Imesu pana catūsu parittaṃ vitakkacaritavasena āgataṃ, appamāṇaṃ mohacaritavasena, suvaṇṇaṃ dosacaritavasena, dubbaṇṇaṃ rāgacaritavasena. Etesañhi etāni sappāyāni. Sā ca nesaṃ sappāyatā visuddhimagge (visuddhi. 1.43) cariyaniddese vuttā.

"एक बाहर रूपों को देखता है" - जिसका परिकर्म और निमित्त दोनों बाहर उत्पन्न होते हैं, वह इस प्रकार बाहर ही परिकर्म और अर्पणा के वश से "अध्यात्म में अरूपसंज्ञी होकर बाहर रूपों को देखता है" ऐसा कहा जाता है। यहाँ शेष वर्णन चौथे अभिभायतन में कहे गए तरीके के समान ही है। इन चारों में 'परित्त' (सीमित) वितर्क-चरित के वश से आया है, 'अप्रमाण' मोह-चरित के वश से, 'सुवर्ण' द्वेष-चरित के वश से और 'दुर्वर्ण' राग-चरित के वश से। क्योंकि इनके लिए ये अनुकूल (सप्पाय) हैं। उनकी वह अनुकूलता विशुद्धिमार्ग के चरिया-निर्देश में कही गई है।

Pañcamaabhibhāyatanādīsu nīlānīti sabbasaṅgāhikavasena vuttaṃ. Nīlavaṇṇānīti vaṇṇavasena. Nīlanidassanānīti nidassanavasena. Apaññāyamānavivarāni asambhinnavaṇṇāni ekanīlāneva hutvā dissantīti vuttaṃ hoti. Nīlanibhāsānīti [Pg.245] idaṃ pana obhāsavasena vuttaṃ, nīlobhāsāni nīlappabhāyuttānīti attho. Etena nesaṃ suvisuddhataṃ dasseti. Visuddhavaṇṇavaseneva hi imāni abhibhāyatanāni vuttāni. ‘‘Nīlakasiṇaṃ uggaṇhanto nīlasmiṃ nimittaṃ gaṇhāti pupphasmiṃ vā vatthasmiṃ vā vaṇṇadhātuyā vā’’tiādikaṃ panettha kasiṇakaraṇañca parikammañca appanāvidhānañca sabbaṃ visuddhimagge (visuddhi. 1.55) vitthārato vuttamevāti.

पाँचवें अभिभायतन आदि में "नीले" (नीलानि) यह शब्द सबको सम्मिलित करने के वश से कहा गया है। "नीलवर्ण" वर्ण के वश से। "नील-निदर्शन" दिखने के वश से। इसका अर्थ है कि वे बिना किसी छिद्र के, बिना मिले हुए वर्ण वाले, एक समान नीले होकर दिखाई देते हैं। "नील-निभास" यह आभा (चमक) के वश से कहा गया है, जिसका अर्थ है नीली आभा वाले, नीली प्रभा से युक्त। इससे उनकी अति-विशुद्धता दिखाई गई है। विशुद्ध वर्ण के वश से ही ये अभिभायतन कहे गए हैं। "नील-कसिण को ग्रहण करने वाला नीले निमित्त को ग्रहण करता है, चाहे वह फूल में हो, वस्त्र में हो या वर्ण-धातु (खनिज) में हो" - यहाँ कसिण बनाने, परिकर्म और अर्पणा-विधि का सारा विवरण विशुद्धिमार्ग में विस्तार से कहा गया है।

6. Vimokkhasuttavaṇṇanā

६. विमोक्ष सूत्र की व्याख्या।

66. Vimokkhāti kenaṭṭhena vimokkhā? Adhimuccanaṭṭhena. Ko panāyaṃ adhimuccanaṭṭho nāma? Paccanīkadhammehi ca suṭṭhu muccanaṭṭho, ārammaṇe ca abhirativasena suṭṭhu muccanaṭṭho, pituaṅke vissaṭṭhaṅgapaccaṅgassa dārakassa sayanaṃ viya aniggahitabhāvena nirāsaṅkatāya ārammaṇe pavattīti vuttaṃ hoti. Ayaṃ panattho pacchime vimokkhe natthi, purimesu vimokkhesu atthi.

६६. "विमोक्ष" - किस अर्थ में विमोक्ष हैं? अधिमुच्चन (अधिमुक्ति/तन्मयता) के अर्थ में। यह अधिमुच्चन-अर्थ क्या है? प्रतिकूल धर्मों से भली-भाँति मुक्त होने का अर्थ, और आलम्बन में अभिरति (रुचि) के वश से भली-भाँति मुक्त (लीन) होने का अर्थ। जैसे पिता की गोद में ढीले अंगों वाला बालक निश्चिंत होकर सोता है, वैसे ही बिना किसी दबाव के, नि:शंक होकर आलम्बन में प्रवृत्त होना, यह अर्थ है। यह अर्थ पिछले (अन्तिम) विमोक्ष में नहीं है, पहले के विमोक्षों में है।

Rūpī rūpāni passatīti ettha ajjhattaṃ kesādīsu nīlakasiṇādivasena uppāditaṃ rūpajjhānaṃ rūpaṃ, tadassatthīti rūpī. Bahiddhāpi nīlakasiṇādīni rūpāni jhānacakkhunā passati. Iminā ajjhattabahiddhavatthukesu kasiṇesu uppāditajjhānassa puggalassa cattāri rūpāvacarajjhānāni dassitāni. Ajjhattaṃ arūpasaññīti ajjhattaṃ na rūpasaññī, attano kesādīsu anuppāditarūpāvacarajjhānoti attho. Iminā bahiddhā parikammaṃ katvā bahiddhāva uppāditajjhānassa rūpāvacarajjhānāni dassitāni.

"रूपी रूपों को देखता है" - यहाँ अध्यात्म में केश आदि में नील-कसिण आदि के वश से उत्पन्न रूप-ध्यान 'रूप' है, वह जिसके पास है वह 'रूपी' है। वह बाहर भी नील-कसिण आदि रूपों को ध्यान-चक्षु से देखता है। इससे अध्यात्म और बाहर के वस्तुओं पर आधारित कसिणों में उत्पन्न ध्यान वाले पुद्गल के चार रूपावचर ध्यानों को दिखाया गया है। "अध्यात्म में अरूपसंज्ञी" का अर्थ है अध्यात्म में रूप-संज्ञा न होना, अर्थात् अपने केश आदि में रूपावचर ध्यान उत्पन्न न करना। इससे बाहर परिकर्म करके बाहर ही उत्पन्न ध्यान वाले के रूपावचर ध्यानों को दिखाया गया है।

Subhanteva adhimutto hotīti iminā suvisuddhesu nīlādīsu vaṇṇakasiṇesu jhānāni dassitāni. Tattha kiñcāpi antoappanāya ‘‘subha’’nti ābhogo natthi, yo pana suvisuddhaṃ subhaṃ kasiṇaṃ ārammaṇaṃ katvā viharati, so yasmā ‘‘subhanti adhimutto hotī’’ti vattabbataṃ āpajjati, tasmā evaṃ desanā katā. Paṭisambhidāmagge pana –

"शुभ ही में अधिमुक्त (तन्मय) होता है" - इससे अति-विशुद्ध नील आदि वर्ण-कसिणों में ध्यानों को दिखाया गया है। वहाँ यद्यपि अर्पणा के भीतर "शुभ" ऐसा आभोग (मनस्कार) नहीं होता, फिर भी जो अति-विशुद्ध शुभ कसिण को आलम्बन बनाकर विहार करता है, वह "शुभ में अधिमुक्त होता है" ऐसा कहे जाने योग्य हो जाता है, इसलिए ऐसी देशना की गई है।

‘‘Kathaṃ subhanteva adhimutto hotīti vimokkho? Idha bhikkhu mettāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ …pe… viharati. Mettāya bhāvitattā sattā appaṭikūlā honti. Karuṇāsahagatena…pe… muditāsahagatena [Pg.246] …pe… upekkhāsahagatena cetasā ekaṃ disaṃ…pe… viharati. Upekkhāya bhāvitattā sattā appaṭikūlā honti. Evaṃ subhanteva adhimutto hotīti vimokkho’’ti (paṭi. ma. 1.212) vuttaṃ.

विमोक्ष (विमुक्ति) 'शुभ' के रूप में कैसे अधिमुक्त (दृढ़ निश्चय वाला) होता है? यहाँ भिक्षु मैत्रीपूर्ण चित्त से एक दिशा को... व्याप्त कर विहार करता है। मैत्री की भावना के कारण प्राणी प्रतिकूल नहीं होते। करुणा... मुदिता... उपेक्षापूर्ण चित्त से एक दिशा को... व्याप्त कर विहार करता है। उपेक्षा की भावना के कारण प्राणी प्रतिकूल नहीं होते। इस प्रकार विमोक्ष 'शुभ' के रूप में अधिमुक्त होता है - ऐसा कहा गया है।

Sabbaso rūpasaññānantiādīsu yaṃ vattabbaṃ, taṃ visuddhimagge (visuddhi. 1.276-277) vuttameva. Ayaṃ aṭṭhamo vimokkhoti ayaṃ catunnaṃ khandhānaṃ sabbaso vissaṭṭhattā vimuttattā aṭṭhamo uttamo vimokkho nāma.

'सब प्रकार से रूप-संज्ञाओं का...' इत्यादि में जो कहना चाहिए, वह विशुद्धिमार्ग में कहा ही गया है। 'यह आठवाँ विमोक्ष है' - यह चार स्कन्धों के पूरी तरह से विमुक्त और मुक्त होने के कारण आठवाँ उत्तम विमोक्ष कहलाता है।

7-8. Anariyavohārasuttavaṇṇanā

७-८. अनर्य-व्यवहार सुत्त की व्याख्या।

67-68. Sattame anariyavohārāti na ariyakathā sadosakathā. Yāhi cetanāhi te vohāre voharanti, tāsaṃ etaṃ nāmaṃ. Aṭṭhame vuttapaṭipakkhanayena attho veditabbo.

६७-६८. सातवें (सुत्त) में, 'अनर्य-व्यवहार' का अर्थ है जो आर्यों की वाणी नहीं है, दोषपूर्ण वाणी है। जिन चेतनाओं के द्वारा वे उन व्यवहारों (शब्दों) को बोलते हैं, यह उन्हीं का नाम है। आठवें (सुत्त) में, कहे गए प्रतिपक्ष के नियम के अनुसार अर्थ समझना चाहिए।

9. Parisāsuttavaṇṇanā

९. परिषद सुत्त की व्याख्या।

69. Navame khattiyaparisāti khattiyānaṃ parisānaṃ sannipāto samāgamo. Esa nayo sabbattha. Anekasataṃ khattiyaparisanti bimbisārasamāgama-ñātisamāgama-licchavisamāgamādisadisaṃ, aññesu cakkavāḷesupi labbhateva. Sallapitapubbanti ālāpasallāpo katapubbo. Sākacchāti dhammasākacchāpi samāpajjitapubbā. Yādisako tesaṃ vaṇṇoti te odātāpi honti kāḷāpi maṅguracchavīpi, satthā suvaṇṇavaṇṇo. Idaṃ pana saṇṭhānaṃ paṭicca kathitaṃ. Saṇṭhānampi ca kevalaṃ tesaṃ paññāyatiyeva. Na pana bhagavā milakkhasadiso hoti, nāpi āmuttamaṇikuṇḍalo, buddhaveseneva nisīdati. Tepi attano samānasaṇṭhānameva passanti. Yādisako tesaṃ saroti te chinnassarāpi honti gaggassarāpi kākassarāpi, satthā brahmassarova. Idaṃ pana bhāsantaraṃ sandhāya kathitaṃ. Sacepi hi satthā rājāsane nisinno katheti, ‘‘ajja rājā madhurena kathetī’’ti nesaṃ hoti. Kathetvā pakkante pana bhagavati puna rājānaṃ āgataṃ disvā ‘‘ko nu kho aya’’nti vīmaṃsā uppajjati. Tattha ko nu kho ayanti ‘‘imasmiṃ ṭhāne idāneva māgadhabhāsāya sīhaḷabhāsāya madhurena ākārena kathento ko nu kho ayaṃ antarahito, kiṃ devo udāhu [Pg.247] manusso’’ti evaṃ vīmaṃsantāpi na jānantīti attho. Kimatthaṃ panevaṃ ajānantānaṃ dhammaṃ desetīti? Vāsanatthāya. Evaṃ sutopi hi dhammo anāgate paccayo hotīti anāgataṃ paṭicca deseti. Anekasataṃ brāhmaṇaparisantiādinaṃ soṇadaṇḍasamāgamādivasena ceva aññacakkavāḷavasena ca sambhavo veditabbo.

६९. नौवें (सुत्त) में, 'क्षत्रिय-परिषद' का अर्थ है क्षत्रियों की सभा या समागम। यही नियम सब जगह (ब्राह्मण-परिषद आदि में) समझना चाहिए। 'अनेक सौ क्षत्रिय-परिषद' का अर्थ है बिम्बिसार-समागम, ज्ञाति-समागम, लिच्छवि-समागम आदि के समान, जो अन्य चक्रवातों में भी प्राप्त होता है। 'सल्लपितपुब्बं' का अर्थ है पहले किया गया वार्तालाप। 'साकच्छा' का अर्थ है पहले की गई धर्म-चर्चा। 'जैसा उनका वर्ण (रंग) होता है' - वे गोरे भी होते हैं, काले भी और सांवले भी, (किन्तु) शास्ता सुवर्ण-वर्ण के हैं। यह (वर्ण की समानता) शरीर की आकृति के आधार पर कही गई है। उनकी आकृति के समान ही शास्ता की आकृति केवल उन्हें दिखाई देती है। भगवान न तो म्लेच्छ के समान होते हैं और न ही मणिकुंडल पहने हुए, वे बुद्ध के वेश में ही बैठते हैं। वे (क्षत्रिय आदि) भी अपनी ही आकृति के समान (शास्ता को) देखते हैं। 'जैसा उनका स्वर होता है' - उनके स्वर टूटे हुए, फटे हुए या कौवे जैसे भी होते हैं, (किन्तु) शास्ता का स्वर ब्रह्म-स्वर ही है। यह (स्वर की समानता) दूसरी भाषा के संदर्भ में कही गई है। वास्तव में, यदि शास्ता राजसिंहासन पर बैठकर उपदेश देते हैं, तो उन्हें लगता है कि 'आज राजा मधुर स्वर में बोल रहे हैं'। उपदेश देकर भगवान के चले जाने पर, पुनः आए हुए राजा को देखकर उन्हें जिज्ञासा होती है कि 'यह कौन है?' वहाँ 'यह कौन है' का अर्थ है - 'इस स्थान पर अभी मागधी भाषा या सिंहली भाषा में मधुरता से बोलने वाला यह कौन था जो अंतर्धान हो गया, क्या वह कोई देव था या मनुष्य?' - इस प्रकार जिज्ञासा करते हुए भी वे नहीं जानते। प्रश्न है कि 'ऐसे न जानने वालों को वे धर्म-देशना क्यों देते हैं?' उत्तर है - 'वासना (संस्कार) के लिए'। इस प्रकार सुना हुआ धर्म भविष्य में (मार्ग-फल प्राप्ति का) प्रत्यय (कारण) होता है, इसलिए भविष्य को ध्यान में रखकर देशना देते हैं। 'अनेक सौ ब्राह्मण-परिषद' आदि का होना सोणदण्ड-समागम आदि के माध्यम से और अन्य चक्रवातों के माध्यम से समझना चाहिए।

10. Bhūmicālasuttavaṇṇanā

१०. भूमिचाल सुत्त की व्याख्या।

70. Dasame nisīdananti idha cammakhaṇḍaṃ adhippetaṃ. Udenaṃ cetiyanti udenayakkhassa vasanaṭṭhāne katavihāro vuccati. Gotamakādīsupi eseva nayo. Bhāvitāti vaḍḍhitā. Bahulīkatāti punappunaṃ katā. Yānīkatāti yuttayānaṃ viya katā. Vatthukatāti patiṭṭhānaṭṭhena vatthu viya katā. Anuṭṭhitāti adhiṭṭhitā. Paricitāti samantato citā suvaḍḍhitā. Susamāraddhāti suṭṭhu samāraddhā.

७०. दसवें (सुत्त) में, 'निसीदन' से यहाँ चर्म-खण्ड (चमड़े का टुकड़ा/आसन) अभिप्रेत है। 'उदेन चेतिय' का अर्थ है उदेन नामक यक्ष के निवास स्थान पर बनाया गया विहार। गोतमक आदि (चेत्यों) में भी यही नियम है। 'भाविता' का अर्थ है विकसित/संवर्धित। 'बहुलीकता' का अर्थ है बार-बार किया गया। 'यानीकता' का अर्थ है जुते हुए यान (रथ) के समान बनाया गया। 'वत्थुकता' का अर्थ है आधार होने के कारण वस्तु (नींव) के समान बनाया गया। 'अनुट्ठिता' का अर्थ है अधिष्ठित। 'परिचिता' का अर्थ है सब ओर से संचित या भली-भांति संवर्धित। 'सुसमारद्धा' का अर्थ है अच्छी तरह आरम्भ किया गया (अभ्यास किया गया)।

Iti aniyamena kathetvā puna niyametvā dassento tathāgatassa khotiādimāha. Ettha kappanti āyukappaṃ. Tasmiṃ tasmiṃ kāle yaṃ manussānaṃ āyuppamāṇaṃ, taṃ paripuṇṇaṃ karonto tiṭṭheyya. Kappāvasesaṃ vāti ‘‘appaṃ vā bhiyyo’’ti vuttavassasatato atirekaṃ vā. Mahāsīvatthero panāha – ‘‘buddhānaṃ aṭṭhāne gajjitaṃ nāma natthi, punappunaṃ samāpajjitvā maraṇantikavedanaṃ vikkhambhento bhaddakappameva tiṭṭheyya. Kasmā pana na ṭhitoti? Upādinnakasarīraṃ nāma khaṇḍiccādīhi abhibhuyyati, buddhā ca khaṇḍiccādibhāvaṃ appatvā pañcame āyukoṭṭhāse bahujanassa piyamanāpakāleyeva parinibbāyanti. Buddhānubuddhesu ca mahāsāvakesu parinibbutesu ekakeneva khāṇukena viya ṭhātabbaṃ hoti daharasāmaṇeraparivārena vā, tato ‘aho buddhānaṃ parisā’ti hīḷetabbataṃ āpajjeyya. Tasmā na ṭhito’’ti. Evaṃ vuttepi yo pana vuccati ‘‘āyukappo’’ti, idameva aṭṭhakathāya niyāmitaṃ.

इस प्रकार अनिश्चित रूप से कहकर, पुनः निश्चित रूप से दिखाने के लिए 'तथागतस्स खो' आदि कहा। यहाँ 'कल्प' का अर्थ है आयु-कल्प। उस-उस समय में मनुष्यों की जो आयु-सीमा होती है, उसे पूर्ण करते हुए (बुद्ध) ठहर सकते हैं। 'कल्पावशेष' का अर्थ है 'थोड़ा कम या अधिक' - कहे गए सौ वर्ष से अधिक। महासीव स्थविर कहते हैं - 'बुद्धों के लिए अनुचित स्थान पर गर्जना जैसी कोई बात नहीं है; बार-बार समापत्ति में प्रविष्ट होकर मरणान्तिक वेदना को रोकते हुए वे पूरे भद्रकल्प तक ठहर सकते हैं।' प्रश्न है - 'तो फिर वे क्यों नहीं ठहरे?' उत्तर है - 'उपादिन्नक शरीर (सजीव शरीर) दांत टूटने आदि (जरा) से अभिभूत होता है, और बुद्ध दांत टूटने आदि की अवस्था को प्राप्त न होकर, आयु के पांचवें भाग में, जब वे बहुत से लोगों के प्रिय और मनभावन होते हैं, तभी परिनिर्वाण प्राप्त करते हैं। साथ ही, बुद्धों के पदचिन्हों पर चलने वाले महाश्रावकों के परिनिर्वाण प्राप्त कर लेने पर, (बुद्ध को) ठूंठ के समान अकेले रहना पड़ता या फिर युवा भिक्षुओं और श्रमणेरों के साथ रहना पड़ता, जिससे 'अहो! बुद्धों की परिषद (ऐसी है)' - इस प्रकार वे उपहास के पात्र बन सकते थे। इसलिए वे नहीं ठहरे।' ऐसा कहे जाने पर भी, जिसे 'आयु-कल्प' कहा जाता है, वही महा-अट्ठकथा में निश्चित किया गया है।

Yathā taṃ mārena pariyuṭṭhitacittoti ettha tanti nipātamattaṃ, yathā mārena pariyuṭṭhitacitto ajjhotthaṭacitto aññopi koci puthujjano paṭivijjhituṃ na sakkuṇeyya, evameva nāsakkhi paṭivijjhitunti attho. Māro hi [Pg.248] yassa sabbena sabbaṃ dvādasa vipallāsā appahīnā, tassa cittaṃ pariyuṭṭhāti. Therassa ca cattāro vipallāsā appahīnā, tenassa māro cittaṃ pariyuṭṭhāsi. So pana cittapariyuṭṭhānaṃ karonto kiṃ karotīti? Bheravaṃ rūpārammaṇaṃ vā dasseti, saddārammaṇaṃ vā sāveti. Tato sattā taṃ disvā vā sutvā vā satiṃ vissajjetvā vivaṭamukhā honti, tesaṃ mukhena hatthaṃ pavesetvā hadayaṃ maddati, tato visaññāva hutvā tiṭṭhanti. Therassa panesa mukhe hatthaṃ pavesetuṃ kiṃ sakkhissati, bheravārammaṇaṃ pana dassesi. Taṃ disvā thero nimittobhāsaṃ nappaṭivijjhi. Bhagavā jānantoyeva kimatthaṃ yāva tatiyaṃ āmantesīti? Parato ‘‘tiṭṭhatu, bhante bhagavā’’ti yācite ‘‘tuyhevetaṃ dukkaṭaṃ, tuyhevetaṃ aparaddha’’nti dosāropanena so katanukaraṇatthaṃ.

'यथा तं मारेन परियुट्ठितचित्तो' यहाँ 'तं' शब्द केवल एक निपात है। इसका अर्थ यह है कि जिस प्रकार मार द्वारा अभिभूत चित्त वाला कोई अन्य पृथग्जन (सत्य को) भेदने (जानने) में समर्थ नहीं होता, उसी प्रकार (स्थविर आनन्द भी) भेदने में समर्थ नहीं हुए। मार वास्तव में उसी के चित्त को अभिभूत करता है जिसके सभी बारह विपर्यास पूर्णतः नष्ट नहीं हुए होते। स्थविर (आनन्द) के भी चार विपर्यास नष्ट नहीं हुए थे, इसलिए मार ने उनके चित्त को अभिभूत कर दिया। वह चित्त को अभिभूत करते समय क्या करता है? वह भयानक रूप दिखाता है अथवा डरावने शब्द सुनाता है। तब प्राणी उसे देखकर या सुनकर स्मृति खो देते हैं और मुँह खोल देते हैं; वह उनके मुँह के रास्ते हाथ डालकर हृदय को कुचल देता है, जिससे वे संज्ञाहीन होकर रह जाते हैं। किन्तु वह स्थविर के मुँह में हाथ डालने में कैसे समर्थ हो सकता था? उसने केवल भयानक आरम्भण (दृश्य) दिखाया। उसे देखकर स्थविर 'निमित्त-ओभास' (बुद्ध द्वारा दिए गए संकेतों) को नहीं समझ सके। बुद्ध ने जानते हुए भी तीन बार क्यों आमंत्रित किया? ताकि बाद में जब आनन्द 'भन्ते! भगवान् (कल्प भर) ठहरें' ऐसी प्रार्थना करें, तब 'यह तुम्हारा ही दुष्कृत है, यह तुम्हारा ही अपराध है' इस प्रकार दोषारोपण करके उनके शोक को कम किया जा सके।

Māro pāpimāti ettha satte anatthe niyojento māretīti māro. Pāpimāti tasseva vevacanaṃ. So hi pāpadhammasamannāgatattā ‘‘pāpimā’’ti vuccati. Kaṇho, antako, namuci, pamattabandhūtipi tasseva nāmāni. Bhāsitā kho panesāti ayañhi bhagavato sambodhipattiyā aṭṭhame sattāhe bodhimaṇḍeyeva āgantvā ‘‘bhagavā yadatthaṃ tumhehi pāramiyo pūritā, so vo attho anuppatto, paṭividdhaṃ sabbaññutaññāṇaṃ, kiṃ te lokavicāraṇenā’’ti vatvā yathā ajja, evameva ‘‘parinibbātu dāni, bhante bhagavā’’ti yāci. Bhagavā cassa ‘‘na tāvāha’’ntiādīni vatvā paṭikkhipi. Taṃ sandhāya – ‘‘bhāsitā kho panesā, bhante’’tiādimāha.

'मारो पापिमा' यहाँ प्राणियों को अनर्थ में नियोजित करने और उनके गुणों का हनन करने के कारण वह 'मार' कहलाता है। 'पापिमा' उसी का पर्यायवाची है। पापमय स्वभाव से युक्त होने के कारण उसे 'पापिमा' कहा जाता है। कण्ठ, अन्तक, नमुचि और पमत्तबन्धु भी उसी के नाम हैं। 'भासिता खो पनेसा' के सन्दर्भ में—बुद्धत्व प्राप्ति के आठवें सप्ताह में बोधिमण्ड में ही मार ने आकर कहा था, 'भगवन्! जिस प्रयोजन के लिए आपने पारमिताएँ पूर्ण की थीं, वह प्रयोजन सिद्ध हो गया है, सर्वज्ञता प्राप्त हो गई है, अब आपको लोक-विचरण से क्या लाभ?' और जैसे आज प्रार्थना की, वैसे ही तब भी प्रार्थना की थी कि 'भन्ते! भगवान् अब परिनिर्वाण प्राप्त करें।' भगवान् ने 'अभी नहीं' आदि कहकर उसे अस्वीकार कर दिया था। उसी को लक्ष्य करके 'भासिता खो पनेसा भन्ते' आदि कहा गया है।

Tattha viyattāti maggavasena byattā, tatheva vinītā, tathā visāradā. Bahussutāti tepiṭakavasena bahu sutaṃ etesanti bahussutā. Tameva dhammaṃ dhārentīti dhammadharā. Atha vā pariyattibahussutā ceva paṭivedhabahussutā ca. Pariyattipaṭivedhadhammānaṃyeva dhāraṇato dhammadharāti evamettha attho daṭṭhabbo. Dhammānudhammappaṭipannāti ariyadhammassa anudhammabhūtaṃ vipassanādhammaṃ paṭipannā. Sāmīcippaṭipannāti anucchavikapaṭipadaṃ paṭipannā. Anudhammacārinoti anudhammaṃ caraṇasīlā. Sakaṃ ācariyakanti attano ācariyavādaṃ. Ācikkhissantītiādīni sabbāni aññamaññavevacanāni. Sahadhammenāti sahetukena sakāraṇena vacanena. Sappāṭihāriyanti yāva niyyānikaṃ katvā dhammaṃ desessanti.

वहाँ 'वियत्ता' का अर्थ है मार्ग के प्रभाव से कुशल, वैसे ही 'विनीता' का अर्थ है मार्ग से अनुशासित और 'विसारदा' का अर्थ है मार्ग से निर्भय। 'बहुस्सुता' का अर्थ है जिन्हें त्रिपिटक का बहुत ज्ञान है। उसी धर्म को धारण करने के कारण वे 'धम्मधरा' हैं। अथवा, जो पर्यत्ति-बहुश्रुत और प्रतिवेध-बहुश्रुत हैं, वे पर्यत्ति और प्रतिवेध धर्मों को धारण करने के कारण 'धम्मधरा' कहलाते हैं। 'धम्मानुधम्मप्पटिपन्ना' का अर्थ है आर्य धर्म के अनुरूप विपश्यना धर्म का अभ्यास करने वाले। 'सामीचिप्पटिपन्ना' का अर्थ है उचित प्रतिपदा का पालन करने वाले। 'अनुधम्मचारिनो' का अर्थ है धर्म के अनुकूल आचरण करने के स्वभाव वाले। 'सकं आचरियकं' का अर्थ है अपने आचार्य का मत। 'आचिक्खिस्सन्ति' आदि सभी शब्द एक-दूसरे के पर्यायवाची हैं। 'सधम्मेन' का अर्थ है हेतु और कारण सहित वचन से। 'सप्पाटिहारियं' का अर्थ है जब तक वे निर्वाणगामी धर्म का उपदेश न कर सकें।

Brahmacariyanti [Pg.249] sikkhāttayasaṅgahitaṃ sakalaṃ sāsanabrahmacariyaṃ. Iddhanti samiddhaṃ jhānassādavasena. Phītanti vuddhipattaṃ sabbapāliphullaṃ viya abhiññāsampattivasena. Vitthārikanti vitthataṃ tasmiṃ tasmiṃ disābhāge patiṭṭhitavasena. Bāhujaññanti bahūhi ñātaṃ paṭividdhaṃ mahājanābhisamayavasena. Puthubhūtanti sabbākārena puthulabhāvappattaṃ. Kathaṃ? Yāva devamanussehi suppakāsitanti, yattakā viññujātikā devā ceva manussā ca atthi, sabbehi suṭṭhu pakāsitanti attho. Appossukkoti nirālayo. Tvañhi pāpima aṭṭhamasattāhato paṭṭhāya ‘‘parinibbātu dāni, bhante bhagavā, parinibbātu sugato’’ti viravanto āhiṇḍittha. Ajja dāni paṭṭhāya vigatussāho hohi, mā mayhaṃ parinibbānatthaṃ vāyāmaṃ karohīti vadati.

'ब्रह्मचरियं' का अर्थ है तीनों शिक्षाओं (शील, समाधि, प्रज्ञा) में सम्मिलित सम्पूर्ण शासन-ब्रह्मचर्य। 'इद्धं' का अर्थ है ध्यान के सुख के कारण समृद्ध। 'फीतं' का अर्थ है अभिज्ञाओं की प्राप्ति के कारण पूर्णतः खिले हुए वृक्ष की भाँति विकसित। 'वित्थारिकं' का अर्थ है विभिन्न दिशाओं में स्थापित होने के कारण विस्तृत। 'बाहुजञ्ञं' का अर्थ है बहुतों द्वारा ज्ञात और महाजनों के बोध के कारण अनुभूत। 'पुथुभूतं' का अर्थ है सभी प्रकार से विस्तार को प्राप्त। कैसे? 'याव देवमनुस्सेहि सुप्पकासितं'—अर्थात् जितने भी बुद्धिमान देव और मनुष्य हैं, उन सभी के द्वारा भली-भाँति प्रकाशित। 'अप्पोस्सुक्को' का अर्थ है निश्चिन्त या प्रयास-रहित। बुद्ध कहते हैं—'हे पापी मार! तुम आठवें सप्ताह से ही 'भगवन् अब परिनिर्वाण प्राप्त करें' चिल्लाते हुए घूम रहे थे। आज से तुम निश्चिन्त हो जाओ, मेरे परिनिर्वाण के लिए अब और प्रयास मत करो।'

Sato sampajāno āyusaṅkhāraṃ ossajjīti satiṃ sūpaṭṭhitaṃ katvā ñāṇena paricchinditvā āyusaṅkhāraṃ vissajji pajahi. Tattha na bhagavā hatthena leḍḍuṃ viya āyusaṅkhāraṃ ossaji, temāsamattameva pana phalasamāpattiṃ samāpajjitvā tato paraṃ na samāpajjissāmīti cittaṃ uppādesi. Taṃ sandhāya vuttaṃ ‘‘ossajī’’ti. Ussajītipi pāṭho. Mahābhūmicāloti mahanto pathavīkampo. Tadā kira dasasahassī lokadhātu kampittha. Bhiṃsanakoti bhayajanako. Devadundubhiyo ca phaliṃsūti devabheriyo phaliṃsu, devo sukkhagajjitaṃ gajji, akālavijjulatā nicchariṃsu, khaṇikavassaṃ vassīti vuttaṃ hoti.

'सतो सम्पजानो आयुसङ्खारं ओस्सज्जि' का अर्थ है स्मृति को सुप्रतिष्ठित कर और ज्ञान से निश्चय कर आयु-संस्कार को त्याग दिया। यहाँ भगवान् ने आयु-संस्कार को हाथ से पत्थर फेंकने की तरह नहीं त्यागा, बल्कि यह चित्त उत्पन्न किया कि 'तीन महीने तक ही फल-समापत्ति में रहूँगा, उसके बाद नहीं।' इसी को लक्ष्य करके 'ओस्सज्जि' कहा गया है। 'महाभूमिचालो' का अर्थ है महान पृथ्वीकम्प; उस समय दस हजार लोकधातु काँप उठे थे। 'भींसनको' का अर्थ है भय उत्पन्न करने वाला। 'देवदुन्दुभियो च फलिंसु' का अर्थ है देव-नगाड़े गूँज उठे, अर्थात् बिना बादलों के आकाश में गर्जना हुई, अकाल बिजली चमकी और क्षणिक वर्षा हुई।

Udānaṃ udānesīti kasmā udānesi? Koci nāma vadeyya ‘‘bhagavā pacchato pacchato anubandhitvā ‘parinibbātu, bhante’ti upadduto bhayena āyusaṅkhāraṃ vissajjesī’’ti, tassokāso mā hotu, bhītassa hi udānaṃ nāma natthīti pītivegavissaṭṭhaṃ udānaṃ udānesi.

'उदानं उदानेसि'—भगवान् ने उदान क्यों प्रकट किया? कोई ऐसा कह सकता था कि 'मार द्वारा बार-बार पीछा किए जाने और सताए जाने पर भगवान् ने डर के मारे आयु-संस्कार त्याग दिया।' ऐसा अवसर (शंका) न रहे, क्योंकि डरे हुए व्यक्ति के मुख से उदान नहीं निकलता, इसलिए भगवान् ने प्रीति के वेग से यह उदान प्रकट किया।

Tattha sabbesaṃ soṇasiṅgālādīnampi paccakkhabhāvato tulitaṃ paricchinnanti tulaṃ. Kiṃ taṃ? Kāmāvacarakammaṃ. Na tulaṃ, na vā tulaṃ sadisamassa aññaṃ lokiyaṃ kammaṃ atthīti atulaṃ. Kiṃ taṃ? Mahaggatakammaṃ. Atha vā kāmāvacaraṃ rūpāvacaraṃ tulaṃ, arūpāvacaraṃ atulaṃ. Appavipākaṃ vā tulaṃ, bahuvipākaṃ atulaṃ. Sambhavanti sambhavahetubhūtaṃ, rāsikārakaṃ piṇḍakārakanti [Pg.250] attho. Bhavasaṅkhāranti punabbhavasaṅkhāraṇakaṃ. Avassajīti vissajjesi. Munīti buddhamuni. Ajjhattaratoti niyakajjhattarato. Samāhitoti upacārappanāsamādhivasena samāhito. Abhindi kavacamivāti kavacaṃ viya abhindi. Attasambhavanti attani sañjātaṃ kilesaṃ. Idaṃ vuttaṃ hoti – savipākaṭṭhena sambhavaṃ, bhavābhisaṅkharaṇaṭṭhena bhavasaṅkhāranti ca laddhanāmaṃ tulātulasaṅkhātaṃ lokiyakammañca ossaji, saṅgāmasīse mahāyodho kavacaṃ viya attasambhavaṃ kilesañca ajjhattarato hutvā samāhito hutvā abhindīti.

वहाँ (उस उदान में), सभी कुत्तों और सियार आदि के समान प्रत्यक्ष होने के कारण जो तुला (परिच्छिन्न/सीमित) है, वह 'तुल' है। वह क्या है? कामावचर कर्म। जो 'तुल' नहीं है, अथवा जिसके समान अन्य कोई लौकिक कर्म नहीं है, वह 'अतुल' है। वह क्या है? महग्गत कर्म। अथवा कामावचर और रूपावचर 'तुल' हैं, अरूपावचर 'अतुल' है। अल्प विपाक वाला 'तुल' है, बहु विपाक वाला 'अतुल' है। 'सम्भव' का अर्थ है उत्पत्ति का हेतुभूत, जो राशि या समूह बनाने वाला है। 'भवसंखार' का अर्थ है पुनर्जन्म को संस्कारित करने वाला। 'अवस्सजि' का अर्थ है त्याग दिया। 'मुनि' का अर्थ है बुद्ध-मुनि। 'अज्झत्तरतो' का अर्थ है अपने भीतर (अध्यात्म में) रमण करने वाला। 'समाहितो' का अर्थ है उपचार और अप्पना समाधि के द्वारा एकाग्र। 'अभिन्दि कवचमिव' का अर्थ है कवच के समान तोड़ दिया। 'अत्तसम्भव' का अर्थ है अपने भीतर उत्पन्न क्लेश। इसका अभिप्राय यह है—सविपाक होने के कारण 'सम्भव' और भव को संस्कारित करने के कारण 'भवसंखार' नाम प्राप्त तुला-अतुल संज्ञक लौकिक कर्मों को त्याग दिया; और युद्ध के मैदान में एक महान योद्धा की तरह कवच को, वैसे ही अध्यात्म में रत और समाहित होकर अपने भीतर उत्पन्न क्लेशों को तोड़ दिया।

Atha vā tulanti tulento tīrento. Atulañca sambhavanti nibbānañceva sambhavañca. Bhavasaṅkhāranti bhavagāmikammaṃ. Avassaji munīti ‘‘pañcakkhandhā aniccā, pañcannaṃ khandhānaṃ nirodho nibbānaṃ nicca’’ntiādinā (paṭi. ma. 3.37-38) nayena tulayanto buddhamuni bhave ādīnavaṃ, nibbāne ca ānisaṃsaṃ disvā taṃ khandhānaṃ mūlabhūtaṃ bhavasaṅkhāraṃ kammaṃ ‘‘kammakkhayāya saṃvattatī’’ti (ma. ni. 2.81; a. ni. 4.232-233) evaṃ vuttena kammakkhayakarena ariyamaggena avassaji. Kathaṃ? Ajjhattarato samāhito, abhindi kavacamivattasambhavaṃ. So hi vipassanāvasena ajjhattarato, samathavasena samāhitoti evaṃ pubbabhāgato paṭṭhāya samathavipassanābalena kavacamiva attabhāvaṃ pariyonandhitvā ṭhitaṃ, attani sambhavattā ‘‘attasambhava’’nti laddhanāmaṃ sabbakilesajālaṃ abhindi. Kilesābhāvena ca kataṃ kammaṃ appaṭisandhikattā avassaṭṭhaṃ nāma hotīti evaṃ kilesappahānena kammaṃ pajahi. Pahīnakilesassa ca bhayaṃ nāma natthi, tasmā abhītova āyusaṅkhāraṃ ossajji, abhītabhāvañāpanatthañca udānaṃ udānesīti veditabbo.

अथवा, 'तुलं' का अर्थ है तुलना करते हुए, जाँचते हुए। 'अतुलं च सम्भवं' का अर्थ है निर्वाण और भव। 'भवसंखारं' का अर्थ है भव की ओर ले जाने वाला कर्म। 'अवस्सजि मुनि' का अर्थ है—'पाँच स्कन्ध अनित्य हैं, पाँच स्कन्धों का निरोध निर्वाण नित्य है' आदि विधि से तुलना करते हुए बुद्ध-मुनि ने भव में दोष और निर्वाण में लाभ को देखकर, उन स्कन्धों के मूल कारण रूप उस भव-संस्कारक कर्म को, 'कर्म-क्षय के लिए संवर्तित होता है' इस प्रकार कहे गए कर्म-क्षयकारी आर्यमार्ग द्वारा त्याग दिया। कैसे? अध्यात्म में रत और समाहित होकर, कवच के समान आत्म-उत्पन्न (क्लेशों) को तोड़ दिया। वे विपश्यना के कारण अध्यात्म-रत और शमथ के कारण समाहित थे, इस प्रकार पूर्वभाग से लेकर शमथ-विपश्यना के बल से कवच की तरह आत्म-भाव को घेरे हुए, अपने भीतर उत्पन्न होने के कारण 'अत्तसम्भव' नाम प्राप्त समस्त क्लेश-जाल को तोड़ दिया। क्लेशों के अभाव में किया गया कर्म प्रतिसन्धि (पुनर्जन्म) उत्पन्न न करने के कारण 'त्यक्त' (अवस्सट्ठ) कहलाता है, इस प्रकार क्लेशों के प्रहाण से कर्म को त्याग दिया। प्रहीण-क्लेश वाले व्यक्ति को कोई भय नहीं होता, इसलिए निर्भय होकर ही आयु-संस्कार को त्याग दिया, और अपनी निर्भयता को प्रकट करने के लिए उदान कहा—ऐसा समझना चाहिए।

Yaṃ mahāvātāti yena samayena yasmiṃ vā samaye mahāvātā. Vāyantīti upakkhepakavātā nāma uṭṭhahanti, te vāyantā saṭṭhisahassādhikanavayojanasatasahassabahalaṃ udakasandhārakavātaṃ upacchindanti, tato ākāse udakaṃ bhassati, tasmiṃ bhassante pathavī bhassati, puna vāto attano balena antodhammakaraṇe viya udakaṃ ābandhitvā gaṇhāti, tato udakaṃ uggacchati, tasmiṃ uggacchante pathavī uggacchati. Evaṃ udakaṃ kampitaṃ [Pg.251] pathaviṃ kampeti. Etañca kampanaṃ yāvajjakālāpi hotiyeva, bahubhāvena pana ogacchanuggacchanaṃ na paññāyati.

'यं महावाता' का अर्थ है जिस समय महान वायु चलती है। 'वायन्ति' का अर्थ है उत्क्षेपक नामक वायु उठती है, वे बहती हुई साठ हजार से अधिक नौ लाख योजन मोटी जल-धारक वायु को छिन्न-भिन्न कर देती हैं, जिससे आकाश में जल गिरता है, उस जल के गिरने से पृथ्वी गिरती है, फिर वायु अपनी शक्ति से धम्मकरक (जल-छननी) के भीतर की तरह जल को बांधकर थाम लेती है, जिससे जल ऊपर उठता है, और जल के ऊपर उठने से पृथ्वी ऊपर उठती है। इस प्रकार कम्पित जल पृथ्वी को कंपाता है। यह कंपन आज के समय तक भी होता ही है, किन्तु अधिकता के कारण नीचे गिरने और ऊपर उठने का पता नहीं चलता।

Mahiddhikā mahānubhāvāti ijjhanassa mahantatāya mahiddhikā, anubhavitabbassa mahantatāya mahānubhāvā. Parittāti dubbalā. Appamāṇāti balavā. So imaṃ pathaviṃ kampetīti so iddhiṃ nibbattetvā saṃvejento mahāmoggallāno viya, vīmaṃsanto vā mahānāgattherassa bhāgineyyo saṅgharakkhitasāmaṇero viya pathaviṃ kampeti. Saṅkampetīti samantato kampeti. Sampakampetīti tasseva vevacanaṃ. Iti imesu aṭṭhasu pathavikampesu paṭhamo dhātukopena, dutiyo iddhānubhāvena, tatiyacatutthā puññatejena, pañcamo ñāṇatejena, chaṭṭho sādhukāradānavasena, sattamo kāruññasabhāvena, aṭṭhamo ārodanena. Mātukucchiṃ okkamante ca tato nikkhamante ca mahāsatte tassa puññatejena pathavī akampittha, abhisambodhiyaṃ ñāṇatejābhihatā hutvā akampittha, dhammacakkappavattane sādhukārabhāvasaṇṭhitā sādhukāraṃ dadamānā akampittha, āyusaṅkhāraossajjane kāruññasabhāvasaṇṭhitā cittasaṅkhobhaṃ asahamānā akampittha, parinibbāne ārodanavegatunnā hutvā akampittha. Ayaṃ panattho pathavidevatāya vasena veditabbo. Mahābhūtapathaviyā panetaṃ natthi acetanattā. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

'महिद्धिका महानुभावा' का अर्थ है ऋद्धि की महानता के कारण महिद्धिक, और अनुभव किए जाने वाले ऐश्वर्य की महानता के कारण महानुभाव। 'परित्ता' का अर्थ है दुर्बल। 'अप्पमाणा' का अर्थ है बलवान। 'सो इमं पठविं कम्पेति' का अर्थ है वह ऋद्धि उत्पन्न कर संवेग उत्पन्न करने वाले महामौद्गल्यायन की तरह, अथवा अपनी ऋद्धि-शक्ति की परीक्षा करने वाले महानाग स्थविर के भानजे संघरक्षित सामणेर की तरह पृथ्वी को कंपाता है। 'संकम्पेति' का अर्थ है चारों ओर से कंपाता है। 'सम्पकम्पेति' उसी का पर्यायवाची है। इस प्रकार इन आठ पृथ्वी-कंपनों में से पहला (वायु के कारण) होता है, दूसरा ऋद्धि के प्रभाव से, तीसरा और चौथा पुण्य के तेज से, पाँचवाँ ज्ञान के तेज से, छठा साधुवाद देने के कारण, सातवाँ करुणा के कारण, और आठवाँ रोने (शोक) के कारण होता है। महासत्व के माता की कोख में प्रवेश करने और वहाँ से निकलने के समय उनके पुण्य-तेज से पृथ्वी कांपी थी; अभिसम्बोधि (ज्ञान प्राप्ति) के समय ज्ञान-तेज से आहत होकर कांपी थी; धर्मचक्र प्रवर्तन के समय साधुवाद की स्थिति में साधुवाद देते हुए कांपी थी; आयु-संस्कार के त्याग के समय करुणा की स्थिति में चित्त के क्षोभ को न सह पाने के कारण कांपी थी; परिनिर्वाण के समय रुदन के वेग से पीड़ित होकर कांपी थी। यह अर्थ पृथ्वी-देवता के वश से समझना चाहिए। महाभूत पृथ्वी के लिए यह (चेतना) संभव नहीं है क्योंकि वह अचेतन है। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Bhūmicālavaggo sattamo.

भूमिचालवग्ग सातवाँ।

(8) 3. Yamakavaggo

(८) ३. यमकवग्ग

1-2. Saddhāsuttadvayavaṇṇanā

१-२. सद्धासुत्तद्वयवण्णना (दो श्रद्धा सूत्रों की व्याख्या)

71-72. Aṭṭhamassa paṭhame no ca sīlavāti na sīlesu paripūrakārī. Samantapāsādikoti samantato pasādajanako. Sabbākāraparipūroti sabbehi samaṇākārehi samaṇadhammakoṭṭhāsehi paripūro. Dutiye santāti paccanīkasantatāya santā. Vimokkhāti paccanīkadhammehi vimuttattā ca vimokkhā.

७१-७२. आठवें वर्ग के पहले सूत्र में 'नो च सीलवा' का अर्थ है शीलों में परिपूर्णता न करने वाला। 'समन्तपासादिको' का अर्थ है चारों ओर से प्रसन्नता (श्रद्धा) उत्पन्न करने वाला। 'सब्बाकारपरिपूरो' का अर्थ है सभी श्रमण-आकारों और श्रमण-धर्म के अंगों से परिपूर्ण। दूसरे सूत्र में 'सन्ता' का अर्थ है विरोधी क्लेशों के शांत होने के कारण शांत। 'विमोक्खा' का अर्थ है विरोधी धर्मों से मुक्त होने के कारण विमोक्ष।

3-9. Maraṇassatisuttadvayādivaṇṇanā

३-९. मरणस्सतिसुत्तद्वयादिवण्णना (दो मरणस्मृति सूत्रों आदि की व्याख्या)

73-79. Tatiye [Pg.252] bhāvetha noti bhāvetha nu. Sāsananti anusiṭṭhi. Āsavānaṃ khayāyāti arahattaphalatthāya. Catutthe patihitāyāti paṭipannāya. So mamassa antarāyoti so mama jīvitantarāyopi, puthujjanakālakiriyaṃ karontassa saggantarāyopi maggantarāyopi assa. Satthakā vā me vātāti satthaṃ viya aṅgamaṅgāni kantantīti satthakā. Pañcamādīni vuttanayāneva. Navame saṃsaggārāmatāti pañcavidhe saṃsagge ārāmatā.

तीसरे सूत्र में, 'भावेथ नो' का अर्थ है 'क्या भावना करनी चाहिए?'। 'सासनं' का अर्थ है 'अनुशासन' (शिक्षा)। 'आसवानं खयाय' का अर्थ है 'अर्हत्व फल की प्राप्ति के लिए'। चौथे सूत्र में, 'पतिहिताय' का अर्थ है 'प्राप्त होने पर'। 'सो ममस्स अन्तरायो' का अर्थ है 'वह मेरे जीवन के लिए अन्तराय (बाधा) हो सकता है, और पृथग्जन के रूप में मृत्यु प्राप्त करने वाले मेरे लिए स्वर्ग और मार्ग (निर्वाण) के लिए भी अन्तराय हो सकता है'। 'सत्थका वा मे वाता' का अर्थ है 'शस्त्र के समान जो अंगों और उपांगों को काटते हैं, इसलिए वे शस्त्र (सत्थका) कहलाते हैं'। पाँचवें आदि सूत्रों का अर्थ पहले बताए गए तरीके के अनुसार ही है। नौवें सूत्र में, 'संसग्गारामता' का अर्थ है 'पाँच प्रकार के संसर्ग (मेल-जोल) में रमण करना'।

10. Kusītārambhavatthusuttavaṇṇanā

१०. कुसीत-आरम्भ-वस्तु सूत्र की व्याख्या।

80. Dasame kusītavatthūnīti kusītassa alasassa vatthūni patiṭṭhā, kosajjakāraṇānīti attho. Kammaṃ kattabbaṃ hotīti cīvaravicāraṇādikammaṃ kattabbaṃ hoti. Na vīriyaṃ ārabhatīti duvidhampi vīriyaṃ nārabhati. Appattassāti jhānavipassanāmaggaphaladhammassa appattassa pattiyā. Anadhigatassāti tasseva anadhigatassa adhigamatthāya. Asacchikatassāti tadeva asacchikatassa sacchikaraṇatthāya. Idaṃ paṭhamanti idaṃ ‘‘handāhaṃ nipajjāmī’’ti evaṃ osīdanaṃ paṭhamaṃ kusītavatthu. Iminā nayena sabbattha attho veditabbo. Māsācitakaṃ maññeti ettha pana māsācitaṃ nāma tintamāso. Yathā tintamāso garuko hoti, evaṃ garukoti adhippāyo. Gilānā vuṭṭhito hotīti gilāno hutvā pacchā vuṭṭhito hoti. Ārambhavatthūnīti vīriyakāraṇāni. Tesampi imināva nayena attho veditabbo. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.

८०. दसवें सूत्र में, 'कुसीतवत्थूनि' का अर्थ है आलसी व्यक्ति के लिए आधार या आलस्य के कारण। 'कम्मं कत्तब्बं होति' का अर्थ है चीवर निर्माण आदि कार्य करना होता है। 'न वीरियं आरभति' का अर्थ है कि वह दोनों प्रकार के वीर्य (प्रयत्न) का आरम्भ नहीं करता है। 'अप्पत्तस्स' का अर्थ है ध्यान, विपश्यना, मार्ग और फल रूपी धर्मों को प्राप्त न करने वाले के लिए, उनकी प्राप्ति हेतु। 'अनधिगतस्स' का अर्थ है उन्हीं अप्राप्त धर्मों के अधिगम (ज्ञान) के लिए। 'असच्छिकतस्स' का अर्थ है उन्हीं का साक्षात्कार करने के लिए। 'इदं पठमं' का अर्थ है 'अब मैं सो जाता हूँ'—इस प्रकार का शिथिल होना पहला आलस्य का आधार (कुसीतवत्थु) है। इसी पद्धति से सभी जगह अर्थ समझना चाहिए। 'मासाचितकं मञ्ञे' यहाँ 'मासाचितं' का अर्थ है भीगे हुए उड़द के दाने। जैसे भीगे हुए उड़द भारी होते हैं, वैसे ही वह भारी हो जाता है—यही अभिप्राय है। 'गिलाना वुट्ठितो होति' का अर्थ है बीमार होने के बाद ठीक होना। 'आरम्भवत्थूनि' का अर्थ है वीर्य (प्रयत्न) के कारण। उनका अर्थ भी इसी पद्धति से समझना चाहिए। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Yamakavaggo aṭṭhamo.

आठवाँ यमक वग्ग।

(9) 4. Sativaggo

(९) ४. सति वग्ग।

1-2. Satisampajaññasuttavaṇṇanā

१-२. सति-सम्पजन्य सूत्र की व्याख्या।

81-82. Navamassa paṭhamaṃ heṭṭhā vuttanayameva. Dutiye saddhoti duvidhāya saddhāya samannāgato. No cupasaṅkamitāti na upaṭṭhahati. No [Pg.253] ca paripucchitāti atthānatthaṃ kāraṇākāraṇaṃ paripucchitā na hoti. Samannāgatoti sāmiatthe paccattaṃ, samannāgatassāti vuttaṃ hoti. Ekantapaṭibhānā tathāgataṃ dhammadesanā hotīti tathāgatassa ekantapaṭibhānā dhammadesanā hoti, ekanteneva paṭibhāti upaṭṭhātīti attho.

नौवें वग्ग का पहला सूत्र नीचे बताए गए तरीके के अनुसार ही है। दूसरे सूत्र में, 'सद्धो' का अर्थ है दो प्रकार की श्रद्धा से युक्त। 'नो चुपसङ्कमिता' का अर्थ है सेवा या उपासना नहीं करता। 'नो च परिपुच्छिता' का अर्थ है हित-अहित और कारण-अकारण के बारे में प्रश्न पूछने वाला नहीं होता। 'समन्नागतो' यहाँ प्रथमा विभक्ति षष्ठी (स्वामी) के अर्थ में प्रयुक्त है, जिसका अर्थ 'समन्नागतस्स' (युक्त व्यक्ति का) है। 'एकन्तपटिभाना तथागतं धम्मदेसना होति' का अर्थ है तथागत का धर्मोपदेश पूर्णतः स्पष्ट होता है, अर्थात् वह निश्चित रूप से प्रतिभासित या उपस्थित होता है।

3. Mūlakasuttavaṇṇanā

३. मूलक सूत्र की व्याख्या।

83. Tatiye sabbe dhammāti pañcakkhandhā. Chandamūlakāti ajjhāsayacchando kattukamyatāchando taṃ mūlaṃ etesanti chandamūlakā. Manasikārato sambhavantīti manasikārasambhavā. Phassato samudenti rāsī bhavantīti phassasamudayā. Vedanāya samosarantīti vedanāsamosaraṇā. Samādhi etesaṃ pamukhoti samādhippamukhā. Jeṭṭhakaṭṭhena sati adhipati etesanti satādhipateyyā, satijeṭṭhakāti attho. Paññā uttarā etesanti paññuttarā. Vimutti eva sāro etesanti vimuttisārā. Ettha ca chandamūlakādayo cattāropi lokiyā kathitā, sesā lokiyalokuttaramissakāti.

८३. तीसरे सूत्र में, 'सब्बे धम्मा' का अर्थ है पाँच स्कन्ध। 'छन्दमूलका' का अर्थ है जिनमें आशय-छन्द और कर्तुकाव्यता-छन्द मूल (कारण) हैं। 'मनसिकारतो सम्भवन्ति' के कारण वे 'मनसिकारसम्भवा' कहलाते हैं। 'फस्सतो समुदेन्ति' (स्पर्श से उत्पन्न होते हैं या समूह बनते हैं) इसलिए वे 'फस्ससमुदया' कहलाते हैं। 'वेदनाय समोसरन्ति' (वेदना में एकत्रित होते हैं) इसलिए वे 'वेदनासमोसरणा' कहलाते हैं। 'समाधि एतेसं पमुखो' (समाधि उनका प्रमुख है) इसलिए वे 'समाधिप्पमुखा' कहलाते हैं। श्रेष्ठता के अर्थ में 'सति' (स्मृति) उनका अधिपति है, इसलिए वे 'सताधिपतेय्या' कहलाते हैं, जिसका अर्थ है 'सति-जेठका' (स्मृति ही जिनका प्रमुख है)। 'पञ्ञा उत्तरा एतेसं' (प्रज्ञा उनमें श्रेष्ठ है) इसलिए वे 'पञ्ञुत्तरा' कहलाते हैं। 'विमुत्ति एव सारो एतेसं' (विमुक्ति ही उनका सार है) इसलिए वे 'विमुत्तिसारा' कहलाते हैं। यहाँ 'छन्दमूलका' आदि पहले चार धर्म लौकिक कहे गए हैं, और शेष चार लौकिक एवं लोकोत्तर का मिश्रण हैं।

4. Corasuttavaṇṇanā

४. चोर सूत्र की व्याख्या।

84. Catutthe mahācoroti rajjantare dubbhituṃ samattho mahācoro. Pariyāpajjatīti pariyādānaṃ gacchati. Na ciraṭṭhitiko hotīti addhānaṃ pālento ṭhātuṃ na sakkoti. Appaharantassa paharatīti attano averine appaharante guṇasampanne ca mahallake ca taruṇadārake ca appaharitabbayuttake paharati. Anavasesaṃ ādiyatīti nissesaṃ gaṇhāti. Byattacorānañhi idaṃ vattaṃ – parassa dvīsu sāṭakesu eko gahetabbo, ekasmiṃ sante dubbalaṃ datvā thiro gahetabbo. Puṭabhattataṇḍulādīsu ekaṃ koṭṭhāsaṃ datvā eko gahetabboti. Accāsanne kammaṃ karotīti gāmanigamarājadhānīnaṃ āsannaṭṭhāne corikakammaṃ karoti. Na ca nidhānakusalo hotīti yaṃ laddhaṃ, taṃ dakkhiṇeyye nidahituṃ cheko na hoti, paralokamaggaṃ na sodheti.

८४. चौथे सूत्र में, 'महाचोरो' का अर्थ है राज्य के भीतर अपराध करने में समर्थ बड़ा चोर। 'परियापज्जति' का अर्थ है विनाश या समाप्ति को प्राप्त होना। 'न चिरट्ठितिको होति' का अर्थ है कि वह लंबे समय तक अपनी रक्षा करते हुए टिक नहीं सकता। 'अप्पहरन्तस्स पहरति' का अर्थ है कि वह उन पर प्रहार करता है जो उस पर प्रहार नहीं करते, जैसे कि उसके अपने निर्दोष लोग, गुणवान श्रमण-ब्राह्मण, वृद्ध और छोटे बालक, जिन पर प्रहार नहीं करना चाहिए। 'अनवसेसं आदियति' का अर्थ है पूरी तरह से (बिना कुछ छोड़े) ले लेना। चतुर चोरों का यह नियम (आचरण) है—दूसरे के दो वस्त्रों में से एक लेना चाहिए; यदि एक ही हो, तो कमजोर देकर मजबूत लेना चाहिए। भोजन की पोटली, चावल आदि में से एक हिस्सा देकर एक हिस्सा लेना चाहिए। 'अच्चासन्ने कम्मं करोति' का अर्थ है गाँव, कस्बे या राजधानी के बहुत पास चोरी का कार्य करना। 'न च निधानकुसलो होति' का अर्थ है कि जो प्राप्त हुआ है, उसे सुपात्र (दक्षिणेय) में संचित करने में वह चतुर नहीं होता, वह परलोक के मार्ग को शुद्ध नहीं करता।

5. Samaṇasuttavaṇṇanā

५. श्रमण सूत्र की व्याख्या।

85. Pañcame [Pg.254] yaṃ samaṇenāti yaṃ guṇajātaṃ samaṇena pattabbaṃ. Vusīmatāti brahmacariyavāsaṃvutena. Mutto mocemi bandhanāti ahaṃ sabbabandhanehi mutto hutvā mahājanampi rāgādibandhanato mocemi. Paramadantoti aññena kenaci asikkhāpito acodito sayambhuñāṇena paṭivijjhitvā paramadamathena dantattā paramadanto nāma. Parinibbutoti kilesaparinibbānena parinibbuto.

८५. पाँचवें सूत्र में, 'यं समणेन' का अर्थ है वह गुण-समूह जिसे श्रमण द्वारा प्राप्त किया जाना चाहिए। 'वुसीमता' का अर्थ है ब्रह्मचर्य वास द्वारा संयमित व्यक्ति। 'मुत्तो मोचेमि बन्धना' का अर्थ है 'मैं सभी बन्धनों से मुक्त होकर महाजन (जनसमूह) को भी राग आदि बन्धनों से मुक्त करता हूँ'। 'परमदन्तो' का अर्थ है किसी अन्य द्वारा बिना सिखाए या बिना प्रेरित किए, स्वयंभू ज्ञान से साक्षात्कार कर, उत्तम दमन (अनुशासन) द्वारा दमित होने के कारण 'परमदन्त' कहलाता है। 'परिनिब्बुतो' का अर्थ है क्लेशों के परिनिर्वाण (शान्त होने) से परिनिर्वृत।

6. Yasasuttavaṇṇanā

६. यश सूत्र की व्याख्या।

86. Chaṭṭhe mā ca mayā yasoti yaso ca mayā saddhiṃ mā gañchi. Akasiralābhīti vipulalābhī. Sīlapaññāṇanti sīlañceva ñāṇañca. Saṅgammāti sannipatitvā. Samāgammāti samāgantvā. Saṅgaṇikavihāranti gaṇasaṅgaṇikavihāraṃ. Na hi nūnameti na hi nūna ime. Tathā hi panameti tathā hi pana ime. Aṅgulipatodakehīti aṅgulipatodayaṭṭhiṃ katvā vijjhanena. Sañjagghanteti mahāhasitaṃ hasante. Saṃkīḷanteti keḷiṃ karonte.

८६. छठे सूत्र में, 'मा च मया यसो' का अर्थ है कि यश (ख्याति) मेरे साथ न आए। 'अकसीरलाभी' का अर्थ है प्रचुर लाभ प्राप्त करने वाला। 'सीलपञ्ञाणं' का अर्थ है शील और ज्ञान। 'सङ्gamma' का अर्थ है एकत्रित होकर। 'समाgamma' का अर्थ है साथ आकर। 'सङ्गणिकविहारं' का अर्थ है गण-संसर्ग (भीड़-भाड़) में रहना। 'न हि नूनमे' का पद-विच्छेद 'न हि नून इमे' करना चाहिए। 'तथा हि पनमे' का पद-विच्छेद 'तथा हि पन इमे' करना चाहिए। 'अङ्गुलिपतोदकेहि' का अर्थ है उँगली रूपी छड़ी बनाकर चुभाना। 'सञ्जग्घन्ते' का अर्थ है जोर-जोर से हँसना। 'सङ्कीळन्ते' का अर्थ है खेल-मजाक करना।

7. Pattanikujjanasuttavaṇṇanā

७. पात्र-निक्कुज्जन (पात्र उलटने) सूत्र की व्याख्या।

87. Sattame nikkujjeyyāti tena dinnassa deyyadhammassa appaṭiggahaṇatthaṃ pattanikkujjanakammavācāya nikujjeyya, na adhomukhaṭhapanena. Alābhāyāti catunnaṃ paccayānaṃ alābhatthāya. Anatthāyāti upaddavāya avaḍḍhiyā. Ukkujjeyyāti ukkujjanakammavācāya ukkujjeyya.

८७. सातवें सूत्र में, 'निक्कुज्जेय्य' का अर्थ है उस (दाता) द्वारा दिए गए दान की वस्तु को स्वीकार न करने के लिए 'पात्र-निक्कुज्जन' कर्मवाचा द्वारा पात्र को उलट देना चाहिए, न कि केवल उसे नीचे की ओर मुख करके रख देना। 'अलाभाय' का अर्थ है चार प्रत्ययों (आवश्यकताओं) के लाभ को रोकने के लिए। 'अनत्थाय' का अर्थ है उपद्रव और अवनति (वृद्धि न होना) के लिए। 'उक्कुज्जेय्य' का अर्थ है 'पात्र-उक्कुज्जन' (पात्र सीधा करना) कर्मवाचा द्वारा पात्र को सीधा करना चाहिए।

8. Appasādapavedanīyasuttavaṇṇanā

८. अप्पसादपवेदनीय सुत्त की व्याख्या

88. Aṭṭhame appasādaṃ pavedeyyunti appasannabhāvaṃ jānāpeyyuṃ. Appasādaṃ pavedentena pana kiṃ kātabbanti? Nisinnāsanato na uṭṭhātabbaṃ na vanditabbaṃ na paccuggamanaṃ kātabbaṃ, na deyyadhammo dātabbo. Agocareti pañcavidhe agocare.

८८. आठवें (सुत्त) में, 'अप्पसादं पवेदेय्युं' का अर्थ है—अश्रद्धा के भाव को प्रकट करना (जानना)। अश्रद्धा प्रकट करने वाले (दायक) को क्या करना चाहिए? बैठे हुए आसन से नहीं उठना चाहिए, वन्दना नहीं करनी चाहिए, अगवानी (प्रत्युद्गमन) नहीं करनी चाहिए और दान की वस्तु (देयधर्म) नहीं देनी चाहिए। 'अगोचरे' का अर्थ है—पाँच प्रकार के अगोचर (अनुचित स्थान) में।

9. Paṭisāraṇīyasuttavaṇṇanā

९. पटिसारणीय सुत्त की व्याख्या।

89. Navame [Pg.255] dhammikañca gihipaṭissavanti ‘‘imaṃ temāsaṃ idheva vasitabba’’nti vutto ‘‘evaṃ hotū’’tiādinā nayena paṭissavaṃ. Na saccāpetīti vuttaṃ na saccaṃ karoti visaṃvādeti.

८९. नौवें (सुत्त) में, 'धम्मिकञ्च गिहिप्पटिस्सवं' का अर्थ है—"इन तीन महीनों (वर्षावास) में यहीं रहना चाहिए", ऐसा कहे जाने पर "ऐसा ही हो" आदि विधि से की गई प्रतिज्ञा। 'न सच्चापेति' का अर्थ है—सत्य नहीं करता, अर्थात् विसंवाद (वादाखिलाफी) करता है।

10. Sammāvattanasuttavaṇṇanā

१०. सम्मावत्तन सुत्त की व्याख्या।

90. Dasame paccekaṭṭhāneti adhipatiṭṭhāne jeṭṭhakaṭṭhāne. Tañhi jeṭṭhakaṃ katvā kiñci saṅghakammaṃ kātuṃ na labhati. Na ca tena mūlena vuṭṭhāpetabboti taṃ mūlaṃ katvā abbhānakammaṃ kātuṃ na labhati. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.

९०. दसवें (सुत्त) में, 'पच्चेकट्ठाने' का अर्थ है—आधिपत्य के स्थान में, ज्येष्ठता के स्थान में। उस (भिक्षु) को ज्येष्ठ बनाकर कोई संघ-कर्म करने की अनुमति नहीं मिलती। 'न च तेन मूलेन वुट्ठापेतब्बं' का अर्थ है—उसे मूल (आधार) बनाकर अब्भान-कर्म करने की अनुमति नहीं मिलती। शेष सभी जगह (अर्थ) स्पष्ट ही है।

Sativaggo navamo.

नौवाँ सति वग्ग (स्मृति वर्ग)।

(10) 5. Sāmaññavaggo

(१०) ५. सामञ्ञ वग्ग (सामन्य वर्ग)।

91. Ito paraṃ atha kho bojjhā upāsikātiādīsu bojjhā upāsikā, sirimā upāsikā, padumā upāsikā, sutanā upāsikā, manujā upāsikā, uttarā upāsikā, muttā upāsikā, khemā upāsikā, rucī upāsikā, cundī rājakumārī, bimbī upāsikā, sumanā rājakumārī, mallikā devī, tissā upāsikā, tissāmātā upāsikā, soṇā upāsikā, soṇāya mātā upāsikā, kāṇā upāsikā, kāṇamātā upāsikā, uttarā nandamātā, visākhā migāramātā, khujjuttarā upāsikā, sāmāvatī upāsikā, suppavāsā koliyadhītā, suppiyā upāsikā, nakulamātā gahapatānīti imāsaṃ ettakānaṃ aṭṭhaṅgasamannāgataṃ uposathakammameva kathitaṃ. Icchantena vitthāretvā kathetabbaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

९१. इसके बाद 'अथ खो बोज्झा उपासिका' आदि में—बोज्झा उपासिका, सिरिमा उपासिका, पदुमा उपासिका, सुतना उपासिका, मनुजा उपासिका, उत्तरा उपासिका, मुत्ता उपासिका, खेमा उपासिका, रुची उपासिका, चुन्दी राजकुमारी, बिम्बी उपासिका, सुमना राजकुमारी, मल्लिका देवी, तिस्सा उपासिका, तिस्सामाता उपासिका, सोणा उपासिका, सोणा की माता उपासिका, काणा उपासिका, काणा की माता उपासिका, उत्तरा नन्दमाता, विसाखा मिगारमाता, खुज्जुत्तरा उपासिका, सामावती उपासिका, सुप्पवासा कोलियधीता, सुप्पिया उपासिका, नकुलमाता गृहपत्नी—इन सभी स्त्रियों के आठ अंगों से युक्त उपोसथ-कर्म के बारे में ही कहा गया है। इच्छा होने पर इसे विस्तार से कहना चाहिए। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Manorathapūraṇiyā aṅguttaranikāya-aṭṭhakathāya

मनोरथपूरणी, अङ्गुत्तर निकाय की अट्ठकथा में।

Aṭṭhakanipātassa saṃvaṇṇanā niṭṭhitā.

अट्ठक निपात की व्याख्या समाप्त हुई।

. Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa.

उन भगवान्, अर्हत्, सम्यक् सम्बुद्ध को नमस्कार।

Aṅguttaranikāye

अङ्गुत्तर निकाय में।

Navakanipāta-aṭṭhakathā

नवक निपात की अट्ठकथा।

1. Paṭhamapaṇṇāsakaṃ

१. प्रथम पण्णासक।

1. Sambodhivaggo

१. सम्बोधि वग्ग।

1. Sambodhisuttavaṇṇanā

१. सम्बोधि सुत्त की व्याख्या।

1. Navakanipātassa [Pg.257] paṭhame sambodhipakkhikānanti catumaggasaṅkhātassa sambodhissa pakkhe bhavānaṃ, upakārakānanti attho. Pāḷiyaṃ āgate nava dhamme sandhāyevaṃ pucchati. Kā upanisāti ko upanissayapaccayo. Abhisallekhantīti abhisallekhikā. Samathavipassanācittassa vivaraṇe sappāyā upakārakāti cetovivaraṇasappāyā. Appicchataṃ ārabbha pavattā kathā appicchakathā. Sesesupi eseva nayo.

१. नवक निपात के प्रथम (सुत्त) में, 'सम्बोधिपक्खिकानं' का अर्थ है—चार मार्गों के रूप में कही गई सम्बोधि (चार आर्य सत्यों का ज्ञान) के पक्ष में होने वाले, उपकारक धर्म। पालि में आए नौ धर्मों के सन्दर्भ में इस प्रकार पूछते हैं। 'का उपनिसा' का अर्थ है—कौन सा उपनिश्रय प्रत्यय (प्रबल कारण) है। 'अभिसल्लेखन्ति' के कारण वे 'अभिसल्लेखिका' कहलाते हैं। शमथ और विपासना चित्त के उन्मुक्त (प्रकट) होने के लिए जो अनुकूल और उपकारक हैं, वे 'चेतोविवरणसप्पाया' हैं। अल्पेच्छता (कम इच्छा रखने) के विषय में जो चर्चा होती है, वह 'अप्पिच्छकथा' है। शेष पदों में भी यही विधि है।

Asubhā bhāvetabbā rāgassa pahānāyāti ayamattho sālilāyakopamāya vibhāvetabbo – eko hi puriso asitaṃ gahetvā koṭito paṭṭhāya sālikkhette sāliyo lāyati. Athassa vatiṃ bhinditvā gāvo pavisiṃsu. So asitaṃ ṭhapetvā yaṭṭhiṃ ādāya teneva maggena gāvo nīharitvā vatiṃ pākatikaṃ katvā punapi asitaṃ ādāya sāliyo lāyi. Ettha sālikkhettaṃ viya buddhasāsanaṃ daṭṭhabbaṃ, sālilāyako viya yogāvacaro, asitaṃ viya paññā, lāyanakālo viya vipassanāya kammakaraṇakālo, yaṭṭhi viya asubhakammaṭṭhānaṃ, vati viya saṃvaro, vatiṃ bhinditvā gāvīnaṃ pavisanaṃ viya sahasā appaṭisaṅkhāya pamādaṃ ārabbha rāgassa uppajjanaṃ, asitaṃ ṭhapetvā yaṭṭhiṃ ādāya paviṭṭhamaggeneva gāvo nīharitvā vatiṃ paṭipākatikaṃ katvā puna koṭito paṭṭhāya sālilāyanaṃ viya asubhakammaṭṭhānena rāgaṃ vikkhambhetvā puna vipassanāya kammaṃ ārabhanakālo. Imamatthaṃ sandhāya vuttaṃ – ‘‘asubhā bhāvetabbā rāgassa pahānāyā’’ti.

'राग के प्रहाण के लिए अशुभ (भावना) का अभ्यास करना चाहिए'—इस अर्थ को धान काटने वाले के उदाहरण से स्पष्ट करना चाहिए। जैसे एक पुरुष हँसिया लेकर किनारे से शुरू कर धान के खेत में धान काटता है। तब बाड़ तोड़कर गायें घुस आती हैं। वह हँसिया रखकर लाठी लेता है और उसी रास्ते से गायों को बाहर निकालकर बाड़ को पहले जैसा ठीक कर देता है, और फिर से हँसिया लेकर धान काटता है। यहाँ धान के खेत के समान बुद्ध शासन को समझना चाहिए; धान काटने वाले के समान योगावचर को; हँसिये के समान प्रज्ञा को; काटने के समय के समान विपासना में कर्म (अभ्यास) करने के समय को; लाठी के समान अशुभ कर्मस्थान को; बाड़ के समान संवर (संयम) को; बाड़ तोड़कर गायों के घुसने के समान बिना सोचे-समझे प्रमाद के कारण राग की उत्पत्ति को; और हँसिया रखकर लाठी लेकर घुसे हुए मार्ग से ही गायों को निकालकर बाड़ को पुनः ठीक कर फिर से किनारे से धान काटने के समान, अशुभ कर्मस्थान के द्वारा राग को हटाकर पुनः विपासना में कर्म आरम्भ करने के समय को समझना चाहिए। इसी अर्थ के सन्दर्भ में कहा गया है—"राग के प्रहाण के लिए अशुभ (भावना) का अभ्यास करना चाहिए।"

Tattha [Pg.258] rāgassāti pañcakāmaguṇikarāgassa. Mettāti mettākammaṭṭhānaṃ. Byāpādassa pahānāyāti vuttanayeneva uppannassa kopassa pajahanatthāya. Ānāpānassatīti soḷasavatthukā ānāpānassati. Vitakkupacchedāyāti vuttanayeneva uppannānaṃ vitakkānaṃ upacchedanatthāya. Asmimānasamugghātāyāti asmīti uppajjanakassa mānassa samugghātatthāya. Anattasaññā saṇṭhātīti aniccalakkhaṇe diṭṭhe anattalakkhaṇaṃ diṭṭhameva hoti. Etesu hi tīsu lakkhaṇesu ekasmiṃ diṭṭhe itaradvayaṃ diṭṭhameva hoti. Tena vuttaṃ – ‘‘aniccasaññino, bhikkhave, anattasaññā saṇṭhātī’’ti. Diṭṭheva dhamme nibbānanti diṭṭheyeva dhamme apaccayaparinibbānañca pāpuṇātīti imasmiṃ sutte vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitaṃ.

वहाँ 'रागस्स' का अर्थ है—पाँच काम-गुणों वाला राग। 'मेत्ता' का अर्थ है—मैत्री कर्मस्थान। 'व्यापाद के प्रहाण के लिए' का अर्थ है—बताई गई विधि से ही उत्पन्न क्रोध को त्यागने के लिए। 'आनापानस्सति' का अर्थ है—सोलह आधारों वाली आनापानस्मृति। 'वितर्कों के उच्छेद के लिए' का अर्थ है—बताई गई विधि से ही उत्पन्न वितर्कों को काटने के लिए। 'अस्मिमान-समुग्घाताय' का अर्थ है—"मैं हूँ" इस प्रकार उत्पन्न होने वाले मान के समूल नाश के लिए। 'अनत्तसञ्ञा सण्ठाति' का अर्थ है—अनित्य लक्षण के देखे जाने पर अनात्म लक्षण देखा हुआ ही होता है। क्योंकि इन तीन लक्षणों में से एक के देखे जाने पर शेष दो देखे हुए ही होते हैं। इसीलिए कहा गया है—"भिक्षुओं! अनित्य की संज्ञा वाले को अनात्म की संज्ञा प्रतिष्ठित होती है।" 'दिट्ठेव धम्मे निब्बानं' का अर्थ है—इसी जन्म में (प्रत्यक्ष शरीर में ही) प्रत्यय-रहित परिनिर्वाण को प्राप्त करता है। इस सुत्त में वट्ट (संसार चक्र) और विवट्ट (निर्वाण) का वर्णन किया गया है।

2. Nissayasuttavaṇṇanā

२. निस्सय सुत्त की व्याख्या।

2. Dutiye nissayasampannoti patiṭṭhāsampanno. Saddhanti okappanasaddhaṃ. Vīriyanti kāyikacetasikavīriyaṃ. Yaṃsāti yaṃ assa. Ariyāya paññāyāti sahavipassanāya maggapaññāya. Saṅkhāyāti jānitvā. Ekaṃ paṭisevatīti sevitabbayuttakaṃ sevati. Adhivāsetīti adhivāsetabbayuttakaṃ adhivāseti. Parivajjetīti parivajjetabbayuttakaṃ parivajjeti. Vinodetīti nīharitabbayuttakaṃ nīharati. Evaṃ kho bhikkhūti evaṃ kho bhikkhu uggahaparipucchāvasena ceva dhammavavatthānavasena ca paṭisevitabbādīni suppaṭividdhāni supaccakkhāni katvā paṭisevanto adhivāsento parivajjento vinodento ca bhikkhu nissayasampanno nāma hotīti.

२. दूसरे (सूत्र) में, 'निस्सयसम्पन्नो' का अर्थ है 'प्रतिष्ठा-सम्पन्न' (आधार से युक्त)। 'सद्धं' का अर्थ है 'ओकप्पन-सद्धा' (गहन श्रद्धा)। 'वीरियं' का अर्थ है 'कायिक और चैतसिक वीर्य' (शारीरिक और मानसिक पुरुषार्थ)। 'यंसा' का पद-विच्छेद 'यं अस्स' है। 'अरियया पञ्ञाया' का अर्थ है 'विपश्यना सहित मार्ग-प्रज्ञा'। 'सङ्खाय' का अर्थ है 'जानकर'। 'एकं पटिसेवति' का अर्थ है 'सेवन करने योग्य (चार प्रत्ययों) का सेवन करता है'। 'अधिवासेति' का अर्थ है 'सहन करने योग्य (शीत-ताप आदि) को सहन करता है'। 'परिवज्जेति' का अर्थ है 'वर्जन करने योग्य (हाथी-घोड़े आदि) का त्याग करता है'। 'विनोदेति' का अर्थ है 'निकालने योग्य (काम-वितर्क आदि) को निकाल देता है'। 'एवं खो भिक्खु' का अर्थ है कि इस प्रकार भिक्षु उद्ग्रह (सीखने) और परिपृच्छा (पूछने) के द्वारा तथा धर्म-व्यवस्थान (निश्चय) के द्वारा सेवन करने योग्य आदि बातों को भली-भांति जानकर और साक्षात् करके, सेवन, सहन, वर्जन और विनोद (निवारण) करते हुए 'निस्सयसम्पन्न' (आश्रय-सम्पन्न) कहलाता है।

3. Meghiyasuttavaṇṇanā

३. मेघिय सुत्त की व्याख्या

3. Tatiye cālikāyanti evaṃnāmake nagare. Taṃ kira calamaggaṃ nissāya katattā olokentānaṃ calamānaṃ viya upaṭṭhāti, tasmā cālikāti saṅkhaṃ gataṃ. Cāliyapabbateti sopi pabbato sabbasetattā kāḷapakkhuposathe olokentānaṃ calamāno viya upaṭṭhāti, tasmā cāliyapabbatoti vutto. Tattha mahantaṃ vihāraṃ kārayiṃsu. Iti bhagavā taṃ nagaraṃ nissāya cālikāpabbatamahāvihāre viharati. Jantugāmanti evaṃnāmakaṃ aparampi tasseva vihārassa gocaragāmaṃ. Jattugāmantipi [Pg.259] paṭhanti. Padhānatthikassāti padhānakammikassa. Padhānāyāti samaṇadhammakaraṇatthāya. Āgamehi tāvāti satthā therassa vacanaṃ sutvā upadhārento ‘‘na tāvassa ñāṇaṃ paripakka’’nti ñatvā paṭibāhanto evamāha. Ekakamhi tāvāti idaṃ panassa ‘‘evamayaṃ gantvāpi kamme anipphajjamāne nirāsaṅko hutvā pemavasena puna āgacchissatī’’ti cittamaddavajananatthaṃ āha. Natthi kiñci uttari karaṇīyanti catūsu saccesu catunnaṃ kiccānaṃ katattā aññaṃ uttari karaṇīyaṃ nāma natthi. Katassa vā paṭicayoti adhigatassa vā puna paṭicayopi natthi. Na hi bhāvitamaggo puna bhāvīyati, na pahīnakilesānaṃ puna pahānaṃ atthi. Padhānanti kho, meghiya, vadamānaṃ kinti vadeyyāmāti ‘‘samaṇadhammaṃ karomī’’ti taṃ vadamānaṃ mayaṃ aññaṃ kiṃ nāma vadeyyāma.

३. तीसरे (सूत्र) में, 'चालिकायां' का अर्थ है 'चालिका' नामक नगर में। वह नगर जलती हुई अग्नि के पास होने के कारण देखने वालों को हिलता हुआ सा प्रतीत होता था, इसलिए उसे 'चालिका' कहा गया। 'चालियपब्बते'—वह पर्वत भी पूर्णतः श्वेत होने के कारण कृष्ण पक्ष की उपोसथ (अमावस्या) के दिन देखने वालों को हिलता हुआ सा प्रतीत होता था, इसलिए उसे 'चालिय पर्वत' कहा गया। वहां एक बड़ा विहार बनवाया गया था। इस प्रकार भगवान उस नगर के समीप चालिय पर्वत के महाविहार में विहार करते थे। 'जन्तुगामं' उसी विहार का गोचर-ग्राम (भिक्षाटन का गाँव) था। इसे 'जत्तुगाम' भी पढ़ते हैं। 'पधानत्थिकस्स' का अर्थ है 'प्रधान' (कर्मस्थान/ध्यान) का अभ्यास करने वाले का। 'पधानाय' का अर्थ है 'श्रमण-धर्म' के पालन हेतु। 'आगमेहि ताव'—शास्ता ने स्थविर (मेघिय) के वचनों को सुनकर विचार करते हुए यह जाना कि 'अभी इसकी प्रज्ञा परिपक्व नहीं हुई है', अतः उन्हें रोकते हुए ऐसा कहा। 'एककमहि ताव'—यह उन्होंने इसलिए कहा ताकि 'यह (मेघिय) जाकर भी जब कार्य सिद्ध नहीं होगा, तब शंका-रहित होकर प्रेमवश पुनः लौट आएगा', इस प्रकार चित्त में कोमलता उत्पन्न करने के लिए कहा। 'नत्थि किञ्चि उत्तरि करणीयं'—चार सत्यों के चार कृत्यों को कर लेने के कारण अब और कुछ अतिरिक्त करने योग्य नहीं है। 'कतस्स वा पटिचयो'—प्राप्त किए हुए (मार्ग) का पुनः संचय (अभ्यास) भी नहीं है। क्योंकि भावित मार्ग की पुनः भावना नहीं की जाती और प्रहीण क्लेशों का पुनः प्रहाण नहीं होता। 'पधानन्ति खो मेघिय वदमानं किन्ति वदेय्याम'—'मैं श्रमण-धर्म करूँगा' ऐसा कहने वाले तुमसे हम और क्या कह सकते हैं?

Divāvihāraṃ nisīdīti divāvihāratthāya nisīdi. Nisīdanto ca yasmiṃ maṅgalasilāpaṭṭe pubbe anupaṭipāṭiyā pañca jātisatāni rājā hutvā uyyānakīḷikaṃ kīḷanto tividhanāṭakaparivāro nisīdi, tasmiṃyeva nisīdi. Athassa nisinnakālato paṭṭhāya samaṇabhāvo jahito viya ahosi, rājavesaṃ gahetvā nāṭakavaraparivuto setacchattassa heṭṭhā mahārahe pallaṅke nisinno viya jāto. Athassa taṃ sampattiṃ assādayato kāmavitakko udapādi. So tasmiṃyeva khaṇe mahāyodhehi gahite dve core ānetvā purato ṭhapite viya addasa. Tesu ekassa vadhaṃ āṇāpanavasenassa byāpādavitakko uppajji, ekassa bandhanaṃ āṇāpanavasena vihiṃsāvitakko. Evaṃ so latājālena rukkho viya madhumakkhikāhi madhughātako viya akusalavitakkehi parikkhitto ahosi. Taṃ sandhāya – atha kho āyasmato meghiyassātiādi vuttaṃ. Anvāsattāti anubaddhā samparivāritā. Yena bhagavā tenupasaṅkamīti evaṃ pāpavitakkehi samparikiṇṇo kammaṭṭhānaṃ sappāyaṃ kātuṃ asakkonto ‘‘idaṃ vata disvā dīghadassī bhagavā paṭisedhesī’’ti sallakkhetvā ‘‘idaṃ kāraṇaṃ dasabalassa ārocessāmī’’ti nisinnāsanato vuṭṭhāya yena bhagavā tenupasaṅkami.

'दिवाविहारं निसीदि' का अर्थ है दिन के विश्राम के लिए बैठे। बैठते समय वे उसी मांगलिक शिला-पट्ट पर बैठे, जहाँ पहले निरंतर पाँच सौ जन्मों तक राजा के रूप में उद्यान-क्रीड़ा करते हुए तीन प्रकार के नर्तकों से घिरे हुए बैठे थे। वहां बैठने के समय से ही उनका श्रमण-भाव जैसे छूट गया हो, और वे राजसी वेश धारण कर, श्रेष्ठ नर्तकों से घिरे हुए, श्वेत छत्र के नीचे बहुमूल्य पलंग पर बैठे हुए के समान हो गए। तब उस संपत्ति का आस्वादन करते हुए उनके मन में 'काम-वितर्क' उत्पन्न हुआ। उसी क्षण उन्होंने अपने सामने महायोद्धाओं द्वारा पकड़े गए दो चोरों को खड़े हुए के समान देखा। उनमें से एक को वध (मृत्युदंड) की आज्ञा देने के कारण 'व्यापाद-वितर्क' उत्पन्न हुआ और दूसरे को बाँधने की आज्ञा देने के कारण 'विहिंसा-वितर्क' उत्पन्न हुआ। इस प्रकार वे अकुशल वितर्कों से वैसे ही घिर गए जैसे लताओं के जाल से वृक्ष या मधुमक्खियों से मधु निकालने वाला घिर जाता है। उसी के संदर्भ में 'अथ खो आयस्मतो मेघियस्स' आदि कहा गया है। 'अन्वासत्ता' का अर्थ है पीछे लगे हुए, चारों ओर से घेरे हुए। 'येन भगवा तेनुपसङ्कमि'—इस प्रकार पाप-वितर्कों से घिर जाने के कारण उपयुक्त कर्मस्थान (ध्यान) न कर पाने में असमर्थ होकर, 'निश्चित ही इसे देखकर दीर्घदर्शी भगवान ने मुझे रोका था' ऐसा विचार कर, 'यह कारण मैं दशबल (बुद्ध) को बताऊंगा' ऐसा सोचकर आसन से उठकर जहाँ भगवान थे, वहाँ गए।

4. Nandakasuttavaṇṇanā

४. नन्दक सुत्त की व्याख्या

4. Catutthe [Pg.260] upaṭṭhānasālāyanti bhojanasālāyaṃ. Yenupaṭṭhānasālāti satthā nandakattherena madhurassarena āraddhāya dhammadesanāya saddaṃ sutvā, ‘‘ānanda, ko eso upaṭṭhānasālāya madhurassarena dhammaṃ desetī’’ti pucchitvā ‘‘dhammakathikanandakattherassa ajja, bhante, vāro’’ti sutvā ‘‘atimadhuraṃ katvā, ānanda, eso bhikkhu dhammaṃ katheti, mayampi gantvā suṇissāmā’’ti vatvā yenupaṭṭhānasālā tenupasaṅkami. Bahidvārakoṭṭhake aṭṭhāsīti chabbaṇṇarasmiyo cīvaragabbhe paṭicchādetvā aññātakavesena aṭṭhāsi. Kathāpariyosānaṃ āgamayamānoti ‘‘idamavocā’’ti idaṃ kathāvasānaṃ udikkhamāno dhammakathaṃ suṇanto aṭṭhāsiyeva. Athāyasmā ānando nikkhante paṭhame yāme satthu saññaṃ adāsi – ‘‘paṭhamayāmo atikkanto, bhante, thokaṃ vissamathā’’ti. Satthā tattheva aṭṭhāsi. Athāyasmā ānando majjhimayāmepi nikkhante, ‘‘bhante, tumhe pakatiyā khattiyasukhumālā, puna buddhasukhumālāti paramasukhumālā, majjhimayāmopi atikkanto, muhuttaṃ vissamathā’’ti āha. Satthā tattheva aṭṭhāsi. Tattha ṭhitakassevassa aruṇaggaṃ paññāyittha. Aruṇuggamanañca therassa ‘‘idamavocā’’ti pāpetvā kathāpariyosānañca dasabalassa chabbaṇṇasarīrasmivissajjanañca ekappahāreneva ahosi. Aggaḷaṃ ākoṭesīti agganakhena dvārakavāṭaṃ ākoṭesi.

४. चौथे (सूक्त) में, 'उपस्थानशाला' का अर्थ है भोजनशाला। 'जहाँ उपस्थानशाला है' का अर्थ है कि शास्ता (बुद्ध) ने स्थविर नन्दक के मधुर स्वर में आरम्भ किए गए धर्मोपदेश के शब्द को सुनकर, "आनन्द, यह उपस्थानशाला में मधुर स्वर से कौन धर्मोपदेश दे रहा है?" ऐसा पूछकर, "भन्ते, आज धर्मकथक नन्दक स्थविर की बारी है" यह सुनकर, "आनन्द, यह भिक्षु अत्यंत मधुरता से धर्म कहता है, हम भी जाकर सुनेंगे" ऐसा कहकर जहाँ उपस्थानशाला थी, वहाँ गए। 'बाहरी द्वार-कोष्ठक में खड़े हुए' का अर्थ है कि छह रंगों की रश्मियों को चीवर के भीतर छिपाकर अज्ञात वेश में खड़े रहे। 'कथा की समाप्ति की प्रतीक्षा करते हुए' का अर्थ है "यह कहा" (इदमवोच) इस कथा के अंत की प्रतीक्षा करते हुए धर्मकथा सुनते हुए खड़े ही रहे। तब आयुष्मान आनन्द ने प्रथम याम बीत जाने पर शास्ता को संकेत दिया - "भन्ते, प्रथम याम बीत गया है, थोड़ा विश्राम करें।" शास्ता वहीं खड़े रहे। तब आयुष्मान आनन्द ने मध्यम याम भी बीत जाने पर कहा, "भन्ते, आप स्वभाव से क्षत्रिय सुकुमार हैं, पुनः बुद्ध सुकुमार होने के कारण परम सुकुमार हैं, मध्यम याम भी बीत गया है, क्षण भर विश्राम करें।" शास्ता वहीं खड़े रहे। वहाँ खड़े हुए ही उन्हें अरुणोदय (भोर) दिखाई दिया। अरुणोदय होना, स्थविर (नन्दक) का "यह कहा" कहकर कथा समाप्त करना और दशबल (बुद्ध) का छह रंगों की शारीरिक रश्मियों को छोड़ना, ये सब एक साथ ही हुए। 'अर्गला (कुंडी) खटखटाई' का अर्थ है नाखून के अग्र भाग से द्वार के किवाड़ को खटखटाया।

Sārajjamānarūpoti harāyamāno ottappamāno. Domanassasārajjaṃ panassa natthi. Ettakampi no nappaṭibhāseyyāti paṭisambhidāppattassa appaṭibhānaṃ nāma natthi. Ettakampi na katheyyanti dasseti. Sādhu sādhūti therassa dhammadesanaṃ sampahaṃsanto āha. Ayañhettha attho ‘‘sugahitā ca te dhammadesanā sukathitā cā’’ti. Kulaputtānanti ācārakulaputtānañceva jātikulaputtānañca. Ariyo ca tuṇhibhāvoti dutiyajjhānasamāpattiṃ sandhāyevamāha. Adhipaññādhammavipassanāyāti saṅkhārapariggahavipassanāñāṇassa. Catuppādakoti assagoṇagadrabhādiko. Idaṃ vatvāti imaṃ catūhaṅgehi samannāgataṃ dhammaṃ kathayitvā. Vihāraṃ pāvisīti gandhakuṭiṃ paviṭṭho.

'लज्जित होते हुए' (सारज्जमानरूपो) का अर्थ है लज्जा और संकोच करते हुए। किंतु उन्हें मन का संताप या घबराहट नहीं थी। 'इतना भी हमें प्रतिभासित नहीं होगा' का अर्थ है कि प्रतिसंभिदा प्राप्त व्यक्ति के लिए 'प्रतिभा' (स्फुरण) का अभाव नहीं होता। यह दर्शाता है कि "इतना भी नहीं कहेंगे"। 'साधु साधु' स्थविर के धर्मोपदेश की प्रशंसा करते हुए कहा। यहाँ यह अर्थ है - "तुम्हारा धर्मोपदेश अच्छी तरह ग्रहण किया गया और अच्छी तरह कहा गया।" 'कुलपुत्रों का' का अर्थ है आचार-कुलपुत्र और जाति-कुलपुत्र दोनों। 'आर्य मौन' (अरियो च तुण्हीभावो) द्वितीय ध्यान की समापत्ति के संदर्भ में कहा गया है। 'अधिप्रज्ञा-धर्म-विपश्यना' का अर्थ है संस्कारों को ग्रहण करने वाले विपश्यना ज्ञान का। 'चतुष्पाद' का अर्थ है घोड़ा, गाय, गधा आदि। 'यह कहकर' का अर्थ है इन चार अंगों से युक्त धर्म को कहकर। 'विहार में प्रवेश किया' का अर्थ है गंधकुटी में प्रवेश किया।

Kālena dhammassavaneti kāle kāle dhammassavanasmiṃ. Dhammasākacchāyāti pañhakathāya. Gambhīraṃ atthapadanti gambhīraṃ guḷhaṃ rahassaṃ atthaṃ. Paññāyāti [Pg.261] sahavipassanāya maggapaññāya. Sammasanapaṭivedhapaññāpi uggahaparipucchāpaññāpi vaṭṭatiyeva. Patto vā pajjati vāti arahattaṃ patto vā pāpuṇissati vāti evaṃ guṇasambhāvanāya sambhāveti. Appattamānasāti appattaarahattā, arahattaṃ vā appattaṃ mānasaṃ etesantipi appattamānasā. Diṭṭhadhammasukhavihāranti ettha diṭṭhadhammasukhavihāro lokiyopi vaṭṭati lokuttaropi.

'समय पर धर्म श्रवण' का अर्थ है समय-समय पर धर्म सुनना। 'धर्म साकच्छा' (धर्म चर्चा) का अर्थ है प्रश्न-उत्तर वाली कथा। 'गंभीर अर्थपद' का अर्थ है गंभीर, गूढ़ और रहस्यमय अर्थ। 'प्रज्ञा से' का अर्थ है विपश्यना सहित मार्ग प्रज्ञा से। इसमें सम्मसन (विचार) और प्रतिवेध (साक्षात्कार) प्रज्ञा तथा उद्ग्रहण (सीखना) और परिपृच्छा (पूछना) प्रज्ञा भी सम्मिलित है। 'प्राप्त किया या प्राप्त करेगा' का अर्थ है अर्हत्व प्राप्त कर लिया है या प्राप्त करेगा, इस प्रकार गुणों की संभावना से प्रशंसा करते हैं। 'अप्राप्त-मानसा' का अर्थ है जिन्होंने अर्हत्व प्राप्त नहीं किया है, अथवा जिनका मन अर्हत्व तक नहीं पहुँचा है। 'दृष्टधर्म-सुख-विहार' में लौकिक और लोकोत्तर दोनों प्रकार के सुख-विहार मान्य हैं।

5. Balasuttavaṇṇanā

५. बल सूत्र की व्याख्या।

5. Pañcame avijjākosajjasāvajjaassaddhiyesu akampanato paññābalādīni daṭṭhabbāni. Akusalasaṅkhātāti akusalāti ñātā. Esa nayo sabbattha. Nālamariyāti ariyabhāvaṃ kātuṃ asamatthā, ariyānaṃ vā ananucchavikā. Vodiṭṭhāti suṭṭhu diṭṭhā. Vocaritāti manodvāre samudācārappattā. Atthikassāti dhammadesanāya atthikassa. Ājīvikābhayanti jīvitavuttibhayaṃ. Asilokabhayanti garahābhayaṃ. Parisāsārajjabhayanti parisaṃ patvā sārajjaṃ okkamanabhayaṃ. Imasmiṃ sutte vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitaṃ.

५. पाँचवें (सूक्त) में अविद्या, आलस्य, सदोषता और अश्रद्धा से विचलित न होने के कारण प्रज्ञा-बल आदि को देखना चाहिए। 'अकुशल-संखाता' का अर्थ है अकुशल के रूप में ज्ञात। यही नियम सर्वत्र (वज्ज-संखाता आदि में) लागू होता है। 'नालमरिय' का अर्थ है आर्य भाव उत्पन्न करने में असमर्थ, अथवा आर्यों के अनुपयुक्त। 'वोदिट्ठा' का अर्थ है भली-भाँति देखे गए। 'वोचरिता' का अर्थ है मन के द्वार पर अभ्यास में आए हुए। 'अत्थिकस्स' का अर्थ है धर्मोपदेश के इच्छुक के लिए। 'आजीविका-भय' का अर्थ है जीवन निर्वाह का भय। 'असिलोक-भय' का अर्थ है निंदा का भय। 'परिस-सारज्ज-भय' का अर्थ है परिषद में जाकर संकोच या घबराहट होने का भय। इस सूत्र में वट्ट (संसार) और विवट्ट (निर्वाण) का वर्णन किया गया है।

6. Sevanāsuttavaṇṇanā

६. सेवन सूत्र की व्याख्या।

6. Chaṭṭhe jīvitaparikkhārāti jīvitasambhārā. Samudānetabbāti samāharitabbā. Kasirena samudāgacchantīti dukkhena uppajjanti. Rattibhāgaṃ vā divasabhāgaṃ vāti ettha rattibhāge ñatvā rattibhāgeyeva pakkamitabbaṃ, rattiṃ caṇḍavāḷādiparipanthe sati aruṇuggamanaṃ āgametabbaṃ. Divasabhāge ñatvā divā pakkamitabbaṃ, divā paripanthe sati sūriyatthaṅgamanaṃ āgametabbaṃ. Saṅkhāpīti sāmaññatthassa bhāvanāpāripūriāgamanaṃ jānitvā. So puggaloti padassa pana ‘‘nānubandhitabbo’’ti iminā sambandho. Anāpucchāti idha pana taṃ puggalaṃ anāpucchā pakkamitabbanti attho. Api panujjamānenāti api nikkaḍḍhiyamānena. Evarūpo hi puggalo sacepi dārukalāpasataṃ vā udakaghaṭasataṃ vā vālikāghaṭasataṃ vā daṇḍaṃ āropeti, mā idha vasīti nikkaḍḍhāpeti vā, taṃ khamāpetvāpi yāvajīvaṃ so anubandhitabbova, na vijahitabbo.

६. छठे (सूक्त) में 'जीवित-परिकार' का अर्थ है जीवन निर्वाह की सामग्री। 'समुदानेतब्बा' का अर्थ है संग्रह करना चाहिए। 'कठिनाई से प्राप्त होते हैं' का अर्थ है दुःख से उत्पन्न होते हैं। 'रात्रि का भाग या दिन का भाग' के संदर्भ में, रात्रि के भाग को जानकर रात्रि में ही प्रस्थान करना चाहिए; यदि रात्रि में हिंसक पशु आदि का भय हो, तो अरुणोदय की प्रतीक्षा करनी चाहिए। दिन के भाग को जानकर दिन में प्रस्थान करना चाहिए; यदि दिन में भय हो, तो सूर्यास्त की प्रतीक्षा करनी चाहिए। 'संखापि' का अर्थ है श्रामण्य के फल की भावना की पूर्णता को जानकर। 'वह पुद्गल' (सो पुग्गलो) पद का संबंध 'पीछा नहीं छोड़ना चाहिए' (नानुबन्धितब्बो) से करना चाहिए। 'बिना पूछे' (अनापुच्छा) का अर्थ है उस व्यक्ति से बिना पूछे चले जाना चाहिए। 'निकाले जाने पर भी' (अपि पनुज्जमानेन) का अर्थ है बाहर धकेले जाने पर भी। वास्तव में, यदि इस प्रकार का पुद्गल सौ लकड़ी के गट्ठर, या सौ पानी के घड़े, या सौ रेत के घड़े का दंड भी दे, या "यहाँ मत रहो" कहकर बाहर भी निकाल दे, तो भी उसे क्षमा कराकर जीवन भर उसका अनुसरण करना चाहिए, उसे छोड़ना नहीं चाहिए।

7. Sutavāsuttavaṇṇanā

७. सुतवा सूत्र की व्याख्या।

7. Sattame [Pg.262] pañca ṭhānāni ajjhācaritunti pañca kāraṇāni atikkamituṃ. Pāṇanti antamaso kunthakipillikaṃ. Adinnanti antamaso tiṇasalākampi parasantakaṃ. Theyyasaṅkhātanti theyyacittena. Sannidhikārakaṃ kāme paribhuñjitunti sannidhiṃ katvā ṭhapetvā vatthukāmakilesakāme paribhuñjituṃ abhabbo. Akappiyaṃ kāmaguṇaṃ sandhāyetaṃ vuttaṃ. Buddhaṃ paccakkhātunti ‘‘na buddho aya’’nti evaṃ paṭikkhipituṃ. Dhammādīsupi eseva nayo. Evaṃ tāva aṭṭhakathāya āgataṃ. Pāḷiyaṃ pana imasmiṃ sutte agatigamanāni kathitāni.

७. सातवें (सूत्र) में, 'पञ्च ठानानि अज्झाचरितुं' का अर्थ है पाँच कारणों का उल्लंघन करना। 'पाण' (प्राणी) से तात्पर्य निम्नतम स्तर पर चींटी या छोटे कीड़ों से है। 'अदिन्न' (अदत्त) का अर्थ है चोरी की नीयत से दूसरे की तिनके जैसी छोटी वस्तु भी लेना। 'थेय्यसङ्खातं' का अर्थ है चोरी के चित्त से। 'सन्निधिकारकं कामे परिभुञ्जितुं' का अर्थ है (वस्तुओं का) संचय करके काम-भोगों (वस्तु-काम और क्लेश-काम) का उपभोग करना, जिसके लिए (अर्हन्त) अयोग्य है। यह अनुचित काम-गुणों के संदर्भ में कहा गया है। 'बुद्धं पच्चक्खातुं' का अर्थ है "यह बुद्ध नहीं है" कहकर अस्वीकार करना। धर्म आदि के विषय में भी यही विधि है। इस प्रकार यह अट्ठकथा में आया है। किन्तु पालि (मूल सूत्र) में 'अगतिगमन' (पक्षपातपूर्ण आचरण) कहे गए हैं।

8-10. Sajjhasuttādivaṇṇanā

८-१०. सज्झ-सुत्त आदि की व्याख्या।

8-10. Aṭṭhame buddhādīnaṃ paccakkhānaṃ kathitaṃ. Navame puthujjanena saddhiṃ gahitattā ‘‘āhuneyyā’’ti vuttaṃ. Dasame gotrabhūti sotāpattimaggassa anantarapaccayena sikhāpattabalavavipassanācittena samannāgato. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

८-१०. आठवें (सूत्र) में बुद्ध आदि के त्याग (अस्वीकार) के बारे में कहा गया है। नौवें में पृथग्जन के साथ ग्रहण किए जाने के कारण 'आहुनेय्य' नहीं कहा गया है। दसवें में 'गोत्रभू' वह व्यक्ति है जो स्रोतापत्ति-मार्ग के अनन्तर-प्रत्यय के रूप में शिखर पर पहुँचे हुए शक्तिशाली विपश्यना-चित्त से युक्त है। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Sambodhavaggo paṭhamo.

प्रथम सम्बोध वग्ग।

2. Sīhanādavaggo

२. सीहनाद वग्ग।

1. Sīhanādasuttavaṇṇanā

१. सीहनाद सुत्त की व्याख्या।

11. Dutiyassa paṭhame yena bhagavā tenupasaṅkamīti ‘‘sace satthā cārikaṃ pakkamitukāmo assa, imasmiṃ kāle pakkameyya. Handāhaṃ cārikaṃ gamanatthāya satthāraṃ āpucchāmī’’ti cintetvā bhikkhusaṅghaparivuto upasaṅkami. Āyasmā maṃ, bhanteti so kira bhikkhu theraṃ mahatā bhikkhuparivārena gacchantaṃ disvā ‘‘ime bhikkhū tathāgataṃ pahāya sāriputtaṃ parivāretvā nikkhantā, gamanavicchedamassa karissāmī’’ti aṭṭhāne kopaṃ bandhitvā evamāha. Tattha āsajjāti ghaṭṭetvā. Appaṭinissajjāti akkhamāpetvā accayaṃ adesetvā. Kismiṃ pana so kāraṇe āghātaṃ bandhīti? Therassa kira dasabalaṃ vanditvā uṭṭhāya gacchato cīvarakaṇṇo tassa sarīraṃ phusi, vāto paharītipi vadanti. Ettakena āghātaṃ bandhitvā theraṃ mahatā parivārena gacchantaṃ disvā usūyamāno ‘‘gamanavicchedamassa karissāmī’’ti evamāha. Ehi tvaṃ bhikkhūti satthā [Pg.263] tassa bhikkhuno vacanaṃ sutvā ‘‘na taṃ bhikkhu sāriputto paharīti vutte, ‘bhante, tumhe attano aggasāvakasseva pakkhaṃ vahatha, na mayha’nti mayi manopadosaṃ katvā apāye nibbatteyyā’’ti ñatvā ‘‘sāriputtaṃ pakkosāpetvā imamatthaṃ pucchissāmī’’ti ekaṃ bhikkhuṃ āmantetvā evamāha. Avāpuraṇaṃ ādāyāti kuñcikaṃ gahetvā. Sīhanādanti seṭṭhanādaṃ pamukhanādaṃ appaṭivattiyanādaṃ. Evaṃ dvīhi mahātherehi ārocito bhikkhusaṅgho rattiṭṭhānadivāṭṭhānāni pahāya satthu santikaṃ agamāsi. Khīyanadhammanti kathādhammaṃ.

११. द्वितीय (वग्ग) के प्रथम (सुत्त) में 'येन भगवा तेनुपसङ्कमि' का अर्थ इस प्रकार समझना चाहिए: शास्ता (बुद्ध) चारिका पर जाना चाहते थे। (एक भिक्षु ने सोचा) "यदि शास्ता इस समय प्रस्थान करें, तो मैं भी चारिका पर जाने के लिए उनसे अनुमति माँगूँगा।" ऐसा सोचकर वह भिक्षु-संघ से घिरकर वहाँ पहुँचा। 'आयस्मा मं, भन्ते' - कहा जाता है कि उस भिक्षु ने आयुष्मान सारिपुत्र को एक बड़े भिक्षु-समूह के साथ जाते हुए देखकर सोचा, "ये भिक्षु तथागत को छोड़कर सारिपुत्र के पीछे हो लिए हैं, मैं इनकी यात्रा में बाधा डालूँगा।" ऐसा सोचकर उसने अकारण क्रोध किया और ऐसा कहा। वहाँ 'आसज्ज' का अर्थ है स्पर्श करके या टकराकर। 'अप्पटिनिस्सज्ज' का अर्थ है बिना क्षमा माँगे या बिना दोष स्वीकार किए। उसने किस कारण से वैर बाँधा? कहा जाता है कि जब स्थविर (सारिपुत्र) दशबल (बुद्ध) को वन्दना कर उठकर जा रहे थे, तब उनके चीवर का कोना उस भिक्षु के शरीर से छू गया, या चीवर की हवा उसे लगी। इतने मात्र से उसने वैर बाँध लिया और स्थविर को बड़े परिचारकों के साथ जाते देख ईर्ष्यावश उनकी यात्रा रोकने के लिए ऐसा कहा। 'एहि त्वं भिक्खु' - शास्ता ने उस भिक्षु की बात सुनकर सोचा, "यदि मैं कहूँ कि सारिपुत्र ने तुम्हें नहीं मारा, तो यह भिक्षु मुझ पर यह दोषारोपण कर सकता है कि 'भन्ते, आप केवल अपने अग्र-श्रावक का ही पक्ष लेते हैं, मेरा नहीं', और मुझ पर द्वेष करके अपाय (नरक) में उत्पन्न हो सकता है।" ऐसा जानकर उन्होंने सारिपुत्र को बुलवाकर इस विषय में पूछने के लिए एक भिक्षु को बुलाकर ऐसा कहा। 'अवापुरणं आदाय' का अर्थ है कुञ्जी (चाबी) लेकर। 'सीहनादं' का अर्थ है श्रेष्ठ नाद, प्रमुख नाद, जिसे कोई काट न सके ऐसा नाद। इस प्रकार दो महास्थविरों (मोग्गल्लान और आनन्द) द्वारा सूचित किए जाने पर भिक्षु-संघ अपने दिवा-स्थान और रात्रि-स्थानों को छोड़कर शास्ता के पास गया। 'खीयधम्मं' का अर्थ है शिकायत या निन्दा की बात।

Gūthagatanti gūthameva. Sesesupi eseva nayo. Pathavīsamenāti akujjhanaṭṭhena pathaviyā samānena. Na hi pathavī ‘‘mayi suciṃ nikkhipantī’’ti somanassaṃ karoti, na ‘‘asuciṃ nikkhipantī’’ti domanassaṃ. Mayhampi evarūpaṃ cittanti dasseti. Vipulenāti aparittena. Mahaggatenāti mahantabhāvaṃ gatena. Appamāṇenāti vaḍḍhitappamāṇena. Averenāti akusalaverapuggalaverarahitena. Abyāpajjhenāti niddukkhena vigatadomanassena. So idhāti so anupaṭṭhitakāyānupassanāsatipaṭṭhāno bhikkhu evaṃ kareyya, mādiso kathaṃ evarūpaṃ karissati, bhanteti paṭhamaṃ sīhanādaṃ nadi. Evaṃ sabbattha yojanā veditabbā.

'गूथगतं' का अर्थ है विष्ठा (मल) ही। शेष पदों में भी यही विधि है। 'पथवीसमेन' का अर्थ है क्रोध न करने के स्वभाव के कारण पृथ्वी के समान। क्योंकि पृथ्वी अपने ऊपर 'सुगंधित वस्तुएँ फेंकी जा रही हैं' - ऐसा सोचकर प्रसन्न नहीं होती, और न ही 'अशुचि (गंदगी) फेंकी जा रही है' - ऐसा सोचकर दुखी होती है। यह पद दर्शाता है कि "मेरा चित्त भी ऐसा ही है।" 'विपुलेन' का अर्थ है जो छोटा न हो (विशाल)। 'महग्गतेन' का अर्थ है महानता को प्राप्त। 'अप्पमाणेन' का अर्थ है असीमित। 'अवेरेन' का अर्थ है अकुशल वैर और पुद्गल वैर से रहित। 'अब्यापज्झेन' का अर्थ है दुःख रहित और मानसिक संताप से मुक्त। 'सो इध' का अर्थ है कि वह भिक्षु जिसने कायानुपश्यना स्मृति-प्रस्थान को उपस्थित नहीं किया है, वह ऐसा (अपराध) कर सकता है; किन्तु मुझ जैसा व्यक्ति ऐसा कैसे करेगा, भन्ते? - इस प्रकार उन्होंने प्रथम सिंहनाद किया। सभी स्थानों पर इसी प्रकार योजना समझनी चाहिए।

Rajoharaṇanti rajasammajjanacoḷakaṃ, pādapuñchanti, tasseva nāmaṃ. Kaḷopihatthoti pacchihattho ukkhalihattho vā. Nantakavāsīti antacchinnapilotikavasano. Sūratoti sucisīlo soraccena samannāgato. Sudantoti suṭṭhu damathaṃ upagato. Suvinītoti suṭṭhu sikkhito. Na kañci hiṃsatīti visāṇādīsu gaṇhantampi piṭṭhiṃ parimajjantampi na kañci viheṭheti. Usabhachinnavisāṇasamenāti usabhassa chinnavisāṇassa cittasadisena.

'रजोहरणं' का अर्थ है धूल झाड़ने का वस्त्र; 'पादपुञ्छनं' (पैर पोंछने का वस्त्र) इसी का नाम है। 'कलोपिहत्थो' का अर्थ है हाथ में टोकरी या हँडिया लिए हुए। 'नन्तकवासी' का अर्थ है किनारों से फटे हुए पुराने वस्त्र पहनने वाला। 'सुरतो' का अर्थ है शुद्ध शील वाला, जो सौजन्य (मृदुता) से युक्त हो। 'सुदन्तो' का अर्थ है भली-भाँति दमित। 'सुविनीतो' का अर्थ है भली-भाँति शिक्षित। 'न कञ्चि हिंसति' का अर्थ है कि वह किसी को भी पीड़ित नहीं करता, चाहे कोई उसके सींग पकड़े या उसकी पीठ थपथपाए। 'उसभछिन्नविसाणसमेन' का अर्थ है उस बैल के समान जिसका सींग टूटा हुआ हो।

Aṭṭīyeyyāti aṭṭo pīḷito bhaveyya. Harāyeyyāti lajjeyya. Jiguccheyyāti jigucchaṃ āpajjeyya.

'अट्टीयेय्या' का अर्थ है पीड़ित या प्रताड़ित होना। 'हरायेय्या' का अर्थ है लज्जित होना। 'जिगुच्छेय्या' का अर्थ है घृणा या ग्लानि करना।

Medakathālikanti medakathālikā vuccati sūnakārakehi yūsanikkhamanatthāya tattha tattha katachiddā thālikā. Parihareyyāti maṃsassa pūretvā [Pg.264] ukkhipitvā gaccheyya. Chiddāvachiddanti parittamahantehi chiddehi samannāgataṃ. Uggharantanti uparimukhehi chiddehi nikkhamamānayūsaṃ. Paggharantanti adhomukhehi nikkhamamānayūsaṃ. Evamassa sakalasarīraṃ yūsamakkhitaṃ bhaveyya. Chiddāvachiddanti navahi vaṇamukhehi parittamahanta chiddaṃ. Evamettha aṭṭhamanavamehi dvīhi aṅgehi thero attano sarīre nicchandarāgataṃ kathesi.

'मेदकथालिकं' - कसाईयों द्वारा मांस का रस निकालने के लिए जगह-जगह छेद किए गए पात्र को 'मेदकथालिका' कहा जाता है। 'परिहरेय्या' का अर्थ है मांस से भरकर उसे उठाकर ले जाना। 'छिद्दावछिद्दं' का अर्थ है छोटे-बड़े छेदों से युक्त। 'उग्घरन्तं' का अर्थ है ऊपर के छेदों से निकलता हुआ रस। 'पग्घरन्तं' का अर्थ है नीचे के छेदों से बहता हुआ रस। इस प्रकार उसका सारा शरीर रस से लथपथ हो जाता है। 'छिद्दावछिद्दं' का अर्थ नौ घावों (द्वारों) से युक्त छोटे-बड़े छिद्र भी है। इस प्रकार यहाँ आठवें और नौवें अंगों (उपमाओं) के माध्यम से स्थविर ने अपने शरीर के प्रति वैराग्य (इच्छा-रहित होने) की बात कही।

Atha kho so bhikkhūti evaṃ therena navahi kāraṇehi sīhanāde nadite atha so bhikkhu. Accayoti aparādho. Maṃ accagamāti maṃ atikkamma abhibhavitvā pavatto. Patiggaṇhatūti khamatu. Āyatiṃ saṃvarāyāti anāgate saṃvaraṇatthāya, puna evarūpassa aparādhassa akaraṇatthāya. Tagghāti ekaṃsena. Yathādhammaṃ paṭikarosīti yathā dhammo ṭhito, tatheva karosi, khamāpesīti vuttaṃ hoti. Taṃ te mayaṃ paṭiggaṇhāmāti taṃ tava aparādhaṃ mayaṃ khamāma. Vuddhihesā bhikkhu ariyassa vinayeti esā bhikkhu ariyassa vinaye buddhassa bhagavato sāsane vuḍḍhi nāma. Katamā? Accayaṃ accayato disvā yathādhammaṃ paṭikaritvā āyatiṃ saṃvarāpajjanā. Desanaṃ pana puggalādhiṭṭhānaṃ karonto yo accayaṃ accayato disvā yathādhammaṃ paṭikaroti, āyatiṃ saṃvaraṃ āpajjatīti āha. Phalatīti sace hi thero na khameyya, tassa bhikkhuno tattheva sattadhā muddhā phaleyya. Tasmā bhagavā evamāha. Sace maṃ soti sace maṃ ayaṃ bhikkhu khamāhīti evaṃ vadati. Khamatu ca me soti ayampi cāyasmā mayhaṃ khamatūti evaṃ thero tassa accayaṃ paṭiggaṇhitvā sayampi taṃ satthu sammukhe khamāpesīti.

"अथ खो सो भिक्खू" का अर्थ है कि जब स्थविर (सारिपुत्र) ने नौ कारणों से सिंहनाद किया, तब वह भिक्षु। "अच्चयो" का अर्थ है अपराध। "मं अच्चगमा" का अर्थ है मुझे लांघकर या अभिभूत कर प्रवृत्त हुआ। "पटिग्गण्हतु" का अर्थ है क्षमा करें। "आयतिं संवराय" का अर्थ है भविष्य में संयम के लिए, पुनः इस प्रकार का अपराध न करने के लिए। "तग्घ" का अर्थ है निश्चित रूप से। "यथाधम्मं पटिकरोसि" का अर्थ है जैसा धर्म स्थित है, वैसा ही करते हो, क्षमा मांगते हो। "तं ते मयं पटिग्गण्हाम" का अर्थ है हम तुम्हारे उस अपराध को क्षमा करते हैं। "वुद्धि हेसा भिक्खु अरियस्स विनये" का अर्थ है, हे भिक्षु! यह बुद्ध भगवान के आर्य विनय शासन में वृद्धि है। वह क्या है? अपराध को अपराध के रूप में देखकर, यथाविधि उसका प्रतिकार कर भविष्य में संयम को प्राप्त होना। देशना को पुद्गलाधिष्ठान (व्यक्ति-परक) करते हुए कहा—"जो अपराध को अपराध के रूप में देखकर यथाविधि प्रतिकार करता है, वह भविष्य में संयम को प्राप्त होता है।" "फलति" के विषय में—यदि स्थविर क्षमा न करते, तो उस भिक्षु का सिर वहीं सात टुकड़ों में फट जाता। इसलिए भगवान ने ऐसा कहा। "सचे मं सो" का अर्थ है यदि यह भिक्षु मुझसे कहे कि "क्षमा करें"। "खमतु च मे सो" का अर्थ है यह आयुष्मान भी मुझे क्षमा करें—इस प्रकार स्थविर ने उसके अपराध को स्वीकार कर स्वयं भी शास्ता के सम्मुख उससे क्षमा याचना की।

2. Saupādisesasuttavaṇṇanā

२. सउपादिसेस सुत्त की व्याख्या।

12. Dutiye saupādisesanti saupādānasesaṃ. Anupādisesanti upādānasesarahitaṃ niggahaṇaṃ. Mattaso kārīti pamāṇakārī na paripūrakārī. Na tāvāyaṃ, sāriputta, dhammapariyāyo paṭibhāsīti appaṭibhānaṃ nāma bhagavato natthi, na tāvāhaṃ imaṃ dhammapariyāyaṃ kathesinti ayaṃ panettha attho. Māyimaṃ dhammapariyāyaṃ sutvā pamādaṃ āhariṃsūti ‘‘mayaṃ kira catūhi apāyehi muttā’’ti upari arahattatthāya vīriyaṃ akarontā mā pamādaṃ āpajjiṃsu. Pañhādhippāyena bhāsitoti tayā pucchitapañhassa sabhāvena [Pg.265] kathitoti dasseti. Imesaṃ pana navannaṃ puggalānaṃ bhavesu chandarāgavinodanatthaṃ etameva atthuppattiṃ katvā – ‘‘seyyathāpi, bhikkhave, appamattakopi gūtho duggandho hoti, evameva kho khvāhaṃ, bhikkhave, appamattakampi bhavaṃ na vaṇṇemi antamaso accharāsaṅghātamattampī’’ti imaṃ suttaṃ (a. ni. 1.321) abhāsi. Na kevalañca etesaṃyeva navannaṃ puggalānaṃ gati nibaddhā, yesaṃ pana kulānaṃ tīṇi saraṇāni pañca sīlāni ekaṃ salākabhattaṃ ekaṃ pakkhiyabhattaṃ ekaṃ vassāvāsikaṃ ekā pokkharaṇī eko āvāso, evarūpāni nibaddhapuññāni atthi. Tesampi gati nibaddhā, sotāpannasadisāneva tāni kulāni.

१२. दूसरे (सुत्त) में, "सउपादिसेस" का अर्थ है उपादान के अवशेष के साथ। "अनुपादिसेस" का अर्थ है उपादान के अवशेष से रहित। "मत्तसो कारी" का अर्थ है प्रमाण (सीमित) करने वाला, पूर्ण करने वाला नहीं। "न तावायं, सारिपुत्त, धम्मपरियायो पटिभासि" यहाँ भगवान को प्रतिभासित न होना जैसी कोई बात नहीं है, बल्कि "मैंने अभी तक इस धर्म-पर्याय को नहीं कहा है"—यह यहाँ अर्थ है। "मा इमं धम्मपरियायं सुत्वा पमादं आहरिंसु" का अर्थ है कि "हम चारों अपायों से मुक्त हो गए हैं"—ऐसा सोचकर ऊपर अर्हत्व के लिए वीर्य न करते हुए वे प्रमाद को प्राप्त न हों। "पञ्हाधिप्पायेन भासितो" का अर्थ है तुम्हारे द्वारा पूछे गए प्रश्न के स्वभाव के अनुसार कहा गया है। इन नौ पुद्गलों के भवों में छन्द-राग को दूर करने के लिए इसी कारण को आधार बनाकर—"जैसे भिक्षुओं! थोड़ा सा भी गूथ (मल) दुर्गन्धित होता है, वैसे ही भिक्षुओं! मैं थोड़े से भी भव की प्रशंसा नहीं करता, यहाँ तक कि एक चुटकी बजाने मात्र समय के लिए भी"—यह सुत्त कहा। न केवल इन नौ पुद्गलों की गति निश्चित है, बल्कि जिन कुलों में तीन शरण, पाँच शील, एक शलाका-भक्त, एक पाक्षिक-भक्त, एक वर्षावासिक, एक पुष्करिणी, एक आवास—इस प्रकार के नित्य पुण्य कार्य होते हैं, उनकी भी गति निश्चित है; वे कुल स्रोतापन्न के समान ही हैं।

3. Koṭṭhikasuttavaṇṇanā

३. कोट्टिक सुत्त की व्याख्या।

13. Tatiye diṭṭhadhammavedanīyanti imasmiṃ yevattabhāve vipaccanakakammaṃ. Samparāyavedanīyanti dutiye attabhāve vipaccanakakammaṃ. Sukhavedanīyanti sukhavedanājanakakammaṃ. Dukkhavedanīyanti dukkhavedanājanakakammaṃ. Paripakkavedanīyanti laddhavipākavāraṃ. Aparipakkavedanīyanti aladdhavipākavāraṃ. Bahuvedanīyanti bahuvipākadāyakaṃ. Appavedanīyanti na bahuvipākadāyakaṃ. Avedanīyanti vipākavedanāya adāyakaṃ. Imasmiṃ sutte vaṭṭavivaṭṭaṃ kathitaṃ.

१३. तीसरे (सुत्त) में, "दिट्ठधम्मवेदनीयं" का अर्थ है इसी आत्मभाव में विपाक देने वाला कर्म। "सम्परायवेदनीयं" का अर्थ है दूसरे आत्मभाव में विपाक देने वाला कर्म। "सुखवेदनीयं" का अर्थ है सुखद वेदना उत्पन्न करने वाला कर्म। "दुक्खवेदनीयं" का अर्थ है दुःखद वेदना उत्पन्न करने वाला कर्म। "परिपक्कवेदनीयं" का अर्थ है जिसे विपाक देने का अवसर प्राप्त हो गया है। "अपरिपक्कवेदनीयं" का अर्थ है जिसे विपाक देने का अवसर प्राप्त नहीं हुआ है। "बहुवेदनीयं" का अर्थ है बहुत विपाक देने वाला। "अप्पवेदनीयं" का अर्थ है बहुत विपाक न देने वाला। "अवेदनीयं" का अर्थ है विपाक-वेदना न देने वाला। इस सुत्त में वट्ट (संसार) और विवट्ट (निर्वाण) का वर्णन किया गया है।

4. Samiddhisuttavaṇṇanā

४. समिद्धि सुत्त की व्याख्या।

14. Catutthe samiddhīti attabhāvasamiddhatāya evaṃladdhanāmo therassa saddhivihārikatthero. Kimārammaṇāti kiṃpaccayā. Saṅkappavitakkāti saṅkappabhūtā vitakkā. Nāmarūpārammaṇāti nāmarūpapaccayā. Iminā cattāro arūpakkhandhā bhūtupādāyarūpañca vitakkānaṃ paccayoti dasseti. Kva nānattaṃ gacchantīti kasmiṃ ṭhāne nānāsabhāvataṃ vemattaṃ gacchanti. Dhātusūti rūpadhātuādīsu. Aññoyeva hi rūpavitakko, aññe saddavitakkādayoti. Phassasamudayāti sampayuttaphassapaccayā. Vedanāsamosaraṇāti tisso vedanā samosaraṇā. Ettakena kusalākusalamissakā kathitā. Samādhippamukhātiādayo pana apacayapakkhikāti veditabbā. Tattha pubbaṅgamaṭṭhena jeṭṭhakaṭṭhena vā samādhi pamukhaṃ etesanti samādhippamukhā. Jeṭṭhakakāraṇaṭṭhena sati adhipateyyā etesanti satādhipateyyā. Maggapaññā uttarā etesanti paññuttarā. Phalavimuttiṃ patvā sārappattā hontīti vimuttisārā. Ārammaṇavasena amataṃ nibbānaṃ ogāhitvā [Pg.266] tattha patiṭṭhitāti amatogadhā. Tena ca mā maññīti tena vissajjanena ‘‘ahaṃ aggasāvakena pucchite pañhe vissajjesi’’nti mā mānaṃ vā dappaṃ vā akāsi.

१४. चौथे (सुत्त) में, "समिद्धि" आत्मभाव की समृद्धि के कारण इस नाम को प्राप्त स्थविर (सारिपुत्र) के सार्धविहारिक स्थविर हैं। "किमारम्मणा" का अर्थ है किस प्रत्यय (कारण) वाले। "संकप्पवितक्का" का अर्थ है संकल्प रूपी वितर्क। "नामरूपारम्मणा" का अर्थ है नाम-रूप प्रत्यय वाले। इससे यह दिखाया गया है कि चार अरूप स्कन्ध और भूत-उपादाय रूप वितर्कों के प्रत्यय हैं। "क्व नानात्तं गच्छन्ति" का अर्थ है किस स्थान पर नाना स्वभाव या भिन्नता को प्राप्त होते हैं। "धातू सु" का अर्थ है रूप-धातु आदि में। क्योंकि रूप-वितर्क अन्य ही है, और शब्द-वितर्क आदि अन्य ही हैं। "फस्ससमुदया" का अर्थ है सम्प्रयुक्त स्पर्श के प्रत्यय से उत्पन्न। "वेदनासमोसरणा" का अर्थ है तीनों वेदनाएँ जहाँ एकत्रित होती हैं। इतने से कुशल-अकुशल मिश्रित वितर्कों को कहा गया है। "समाधिप्पमुखा" आदि पदों को अपचय-पक्ष का समझना चाहिए। वहाँ, पूर्वगामी होने के अर्थ में या ज्येष्ठ होने के अर्थ में जिनका समाधि प्रमुख है, वे "समाधिप्पमुखा" हैं। ज्येष्ठ होने के कारण जिनका स्मृति अधिपति है, वे "सताधिपतेय्या" हैं। जिनकी प्रज्ञा उत्तर है, वे "पञ्ञुत्तरा" हैं। फल-विमुक्ति को प्राप्त कर जो सार-युक्त होते हैं, वे "विमुत्तिसारा" हैं। आलम्बन के वश से अमृत (निर्वाण) में अवगाहन कर जो वहाँ प्रतिष्ठित हैं, वे "अमतोगधा" हैं। "तेन च मा मञ्ञि" का अर्थ है उस उत्तर देने से "मैंने अग्रश्रावक द्वारा पूछे गए प्रश्नों का उत्तर दिया है"—ऐसा मान या दर्प मत करना।

5-6. Gaṇḍasuttādivaṇṇanā

५-६. गण्ड सुत्त आदि की व्याख्या।

15-16. Pañcame tīṇi cattāri vassāni vassagaṇā, aneke vassagaṇā uppannā assāti anekavassagaṇiko. Tassassūti tassa bhaveyyuṃ. Abhedanamukhānīti na kenaci bhinditvā katāni, kevalaṃ kammasamuṭṭhitāneva vaṇamukhāni. Jegucchiyaṃyevāti jigucchitabbameva paṭikūlameva. Cātumahābhūtikassāti catumahābhūtamayassa. odanakummāsūpacayassāti odanena ceva kummāsena ca upacitassa vaḍḍhitassa. Aniccucchādanaparimaddanabhedanaviddhaṃsanadhammassāti hutvā abhāvaṭṭhena aniccadhammassa, duggandhavighātatthāya tanuvilepanena ucchādanadhammassa, aṅgapaccaṅgābādhavinodanatthāya khuddakasambāhanena parimaddanadhammassa, daharakāle vā ūrūsu sayāpetvā gabbhavāsena dussaṇṭhitānaṃ tesaṃ tesaṃ aṅgapaccaṅgānaṃ saṇṭhānasampādanatthaṃ añchanapīḷanādivasena parimaddanadhammassa, evaṃ pariharitassāpi ca bhedanaviddhaṃsanadhammassa, bhijjanavikiraṇasabhāvassevāti attho. Ettha ca aniccapadena ceva bhedanaviddhaṃsanapadehi cassa atthaṅgamo kathito, sesehi samudayo. Nibbindathāti ukkaṇṭhatha pajahatha imaṃ kāyanti dasseti. Evamimasmiṃ sutte balavavipassanā kathitā. Chaṭṭhaṃ vuttanayameva. Saññāsīsena panettha ñāṇameva kathitaṃ.

५. पांचवें (सूत्र) में: 'अनेकवस्सगणिको' का अर्थ है जिसके लिए तीन, चार या अनेक वर्षों की गणना उत्पन्न हुई हो (अर्थात् वह शरीर रूपी फोड़ा कई वर्षों पुराना हो)। 'तस्सस्सु' का अर्थ है उसके लिए हो। 'अभेदनामुखानि' का अर्थ है जो किसी के द्वारा काटकर नहीं बनाए गए हैं, बल्कि केवल कर्म से उत्पन्न घाव के मुख (छिद्र) हैं। 'जेगुच्छियमेव' का अर्थ है घृणास्पद ही, प्रतिकूल ही। 'चातुमहाभूतिकास्स' का अर्थ है चार महाभूतों से निर्मित। 'ओदनकुम्मासूपचयस्स' का अर्थ है भात और कुल्माष (जौ का दलिया) से संचित और बढ़ा हुआ। 'अनिच्चुच्छादनपरिमद्दनभेदनविध्वंसनधम्मस्स' का अर्थ है—होकर न रहने के अर्थ में अनित्य स्वभाव वाला; दुर्गंध दूर करने के लिए उबटन लगाने (उच्छादन) के स्वभाव वाला; अंगों-प्रत्यंगों की पीड़ा दूर करने के लिए थोड़ा मर्दन (मालिश) करने के स्वभाव वाला; अथवा बचपन में जांघों पर सुलाकर गर्भवास के कारण टेढ़े-मेढ़े अंगों को सही आकार देने के लिए खींचने और दबाने आदि के द्वारा मर्दन करने के स्वभाव वाला; इस प्रकार परिहार (देखभाल) किए जाने पर भी भेदन और विध्वंस के स्वभाव वाला, अर्थात् टूटने और बिखरने के स्वभाव वाला। यहाँ 'अनिच्च' पद और 'भेदन-विध्वंसन' पदों से इस (शरीर रूपी फोड़े) के विनाश (अस्तंगम) को कहा गया है, शेष पदों से इसके उदय (समुदय) को। 'निब्बिन्दथ' का अर्थ है ऊब जाओ, इस शरीर को छोड़ दो—यह दिखाया गया है। इस प्रकार इस सूत्र में बलवती विपश्यना कही गई है। छठा (सूत्र) पूर्वोक्त रीति के अनुसार ही है। यहाँ 'संज्ञा' के शीर्षक से विपश्यना ज्ञान को ही कहा गया है।

7-8. Kulasuttādivaṇṇanā

७-८. कुल-सुत्त आदि का वर्णन।

17-18. Sattame na manāpena paccuṭṭhentīti manavaḍḍhanena manaṃ allīyanākārena āsanā vuṭṭhāya paccuggamanaṃ na karonti. Na manāpena abhivādentīti na pañcapatiṭṭhitena vandanti. Asakkaccaṃ dentīti acittīkārena denti. No sakkaccanti sahatthā na denti. Na upanisīdanti dhammasavanāyāti ‘‘dhammaṃ suṇissāmā’’ti na samīpe nisīdanti. Na sussūsantīti ghaṭapiṭṭhe āsittaudakaṃ viya vivaṭṭetvā gacchati. Aṭṭhame veneyyajjhāsayavasena mettābhāvanaṃ pakkhipitvā navaṅgasamannāgatoti vuttaṃ.

१७-१८. सातवें (सूत्र) में: 'न मनापेन पच्चुट्ठेंति' का अर्थ है मन को प्रसन्न करने वाले या मन को प्रिय लगने वाले ढंग से आसन से उठकर अगवानी नहीं करते। 'न मनापेन अभिवादेंति' का अर्थ है पञ्च-प्रतिष्ठित (पाँच अंगों से) वंदना नहीं करते। 'असक्कच्चं देंति' का अर्थ है बिना आदर-सत्कार के (चित्त लगाए बिना) देते हैं। 'नो सक्कच्चं' का अर्थ है अपने हाथों से नहीं देते। 'न उपनिसीदन्ति धम्मसवनाय' का अर्थ है 'हम धर्म सुनेंगे' ऐसा सोचकर समीप नहीं बैठते। 'न सुस्सूसन्ति' का अर्थ है जैसे घड़े की पीठ पर डाला गया पानी लुढ़क कर चला जाता है (वैसे ही वे नहीं सुनते)। आठवें (सूत्र) में विनेय जनों के आशय के अनुसार मैत्री भावना को सम्मिलित करके 'नौ अंगों से युक्त' कहा गया है।

9. Devatāsuttavaṇṇanā

९. देवता-सुत्त का वर्णन।

19. Navame [Pg.267] vippaṭisāriniyoti vippaṭisāritaṃ maṅkubhāvaṃ āpajjimha. Hīnaṃ kāyanti uparidevalokaṃ upādāya heṭṭhimo hīnoti vuccati. No ca kho yathāsatti yathābalaṃ saṃvibhajimhāti attano sattiyā ca balassa ca anurūpena sīlavantānaṃ saṃvibhāgaṃ katvā na bhuñjimhā.

१९. नौवें (सूत्र) में: 'विप्पटिसारिनियो' का अर्थ है हम पश्चाताप और खिन्नता (मंकुभाव) को प्राप्त हुए। 'हीनं कायं'—यहाँ ऊपर के देवलोकों की अपेक्षा नीचे के देवलोक को 'हीन' कहा गया है। 'नो च खो यथासत्ति यथाबलं संविभजिम्हा' का अर्थ है अपनी शक्ति और सामर्थ्य के अनुरूप शीलवानों को दान देकर (पुण्य का) बँटवारा नहीं किया।

10. Velāmasuttavaṇṇanā

१०. वेलाम-सुत्त का वर्णन।

20. Dasame api nu te, gahapati, kule dānaṃ dīyatīti nayidaṃ bhagavā bhikkhusaṅghassa dānaṃ sandhāya pucchati. Seṭṭhissa hi ghare bhikkhusaṅghassa niccaṃ paṇītadānaṃ dīyati, na taṃ satthā na jānāti. Lokiyamahājanassa pana diyyamānadānaṃ atthi, taṃ lūkhaṃ hoti, seṭṭhissa cittaṃ na pīṇeti. Taṃ pucchāmīti pucchati. Kaṇājakanti sakuṇḍakabhattaṃ, sakuṇḍakehipi kaṇikataṇḍuleheva pakkaṃ. Biḷaṅgadutiyanti kañjiyadutiyaṃ. Asakkaccaṃ detīti asakkaritvā deti. Acittīkatvāti acittīkārena dakkhiṇeyya agāravena deti. Asahatthā detīti sahatthena adatvā parahatthena deti, āṇattimattameva karotīti attho. Apaviddhaṃ detīti na nirantaraṃ deti, saṃvaccharikaṃ soṇḍabali viya hoti. Anāgamanadiṭṭhiko detīti na kammañca phalañca saddahitvā deti.

२०. दसवें (सूत्र) में: 'अपि नु ते गहपति कुले दानं दीयति'—यह भगवान भिक्षु-संघ को दिए जाने वाले दान के संदर्भ में नहीं पूछ रहे हैं। क्योंकि श्रेष्ठी (अनाथपिण्डिक) के घर में भिक्षु-संघ को नित्य ही उत्तम दान दिया जाता है, और शास्ता उसे जानते ही हैं। किंतु सामान्य लोगों को जो दान दिया जाता है, वह रूखा-सूखा होता है और श्रेष्ठी के चित्त को प्रसन्न नहीं करता। 'मैं उसके बारे में पूछता हूँ'—ऐसा सोचकर पूछते हैं। 'कणाजकं' का अर्थ है भूसी सहित भात, अथवा भूसी रहित होने पर भी केवल कनिका (चावल के टुकड़ों) से पका हुआ भात। 'बिळंगदुतियं' का अर्थ है कांजी (खट्टी छाछ) जिसका दूसरा व्यंजन हो। 'असक्कच्चं देति' का अर्थ है सत्कार किए बिना देता है। 'अचित्तीकत्वा' का अर्थ है चित्त लगाए बिना, दक्षिणीय (दान के पात्र) व्यक्तियों को अनादरपूर्वक देता है। 'असहत्था देति' का अर्थ है अपने हाथ से न देकर दूसरे के हाथ से दिलवाता है, केवल आज्ञा मात्र देता है—यह अर्थ है। 'अपविद्धं देति' का अर्थ है निरंतर नहीं देता, बल्कि वर्ष में एक बार दिए जाने वाले शराबी के बलि-भोग की तरह होता है। 'अनागमनदिट्ठिको देति' का अर्थ है कर्म और उसके फल पर श्रद्धा किए बिना देता है।

Yattha yatthāti tīsu kulasampadāsu yasmiṃ yasmiṃ kule. Na uḷārāya bhattabhogāyātiādīsu nānaggarasasugandhasālibhojane upanīte cittaṃ na namati, ‘‘harathetaṃ rogavaḍḍhana’’nti vatvā yena vā tena vā ḍākena saddhiṃ sakuṇḍakabhattaṃ amataṃ viya sampiyāyamāno bhuñjati. Kāsikādīsu varavatthesu upanītesu ‘‘harathetāni nivāsentassa paṭicchādetumpi na sakkonti, gattesupi na saṇṭhahantī’’ti vatvā nāḷikerasāṭakamūlatacasadisāni pana thūlavatthāni ‘‘imāni nivāsento nivatthabhāvampi jānāti, paṭicchādetabbampi paṭicchādentī’’ti sampiyāyamāno nivāseti. Hatthiyānaassayānarathayānasuvaṇṇasivikādīsu upanītesu ‘‘harathetāni calācalāni, na sakkā ettha nisīditu’’nti vatvā jajjararathake upanīte ‘‘ayaṃ niccalo, ettha sukhaṃ nisīditu’’nti taṃ sādiyati. Na uḷāresu pañcasu kāmaguṇesūti alaṅkatapaṭiyattā rūpavatiyo itthiyo [Pg.268] disvā ‘‘yakkhiniyo maññe, etā khāditukāmā, kiṃ etāhī’’ti yathāphāsukeneva vītināmeti. Na sussūsantīti sotuṃ na icchanti, na saddahantīti attho. Na sotaṃ odahantīti kathitassa savanatthaṃ na sotapasādaṃ odahanti. Sakkaccantiādīni vuttavipariyāyena veditabbāni.

'यत्थ यत्था' का अर्थ है तीन प्रकार की कुल-संपदाओं में से जिस-जिस कुल में। 'न उळाराय भत्तभोगाय' आदि में—अनेक प्रकार के उत्तम रसों वाले सुगंधित शालि-भोजन के लाए जाने पर भी चित्त उसमें नहीं झुकता, 'इसे ले जाओ, यह रोग बढ़ाने वाला है' ऐसा कहकर किसी भी साग-भाजी के साथ भूसी वाले भात को अमृत के समान बड़े चाव से खाता है। काशी आदि के श्रेष्ठ वस्त्रों के लाए जाने पर 'इन्हें ले जाओ, ये पहनने वाले को ढँक भी नहीं पाते और शरीर पर टिकते भी नहीं' ऐसा कहकर नारियल के रेशों या छाल के समान मोटे वस्त्रों को 'इन्हें पहनकर पहनने का अनुभव होता है और ये ढँकने योग्य अंगों को ढँकते भी हैं' ऐसा कहकर बड़े चाव से पहनता है। हाथी, घोड़े, रथ और स्वर्ण-शिविका (पालकी) आदि के लाए जाने पर 'इन्हें ले जाओ, ये चंचल (हिलने वाले) हैं, इनमें बैठना संभव नहीं' ऐसा कहकर पुराने जर्जर रथ के लाए जाने पर 'यह स्थिर है, इसमें बैठना सुखद है' ऐसा कहकर उसे स्वीकार करता है। 'न उळारेसु पञ्चसु कामगुणेसु' का अर्थ है—सजे-धजे रूपवती स्त्रियों को देखकर 'मानो ये यक्षिणियाँ हैं, ये खा जाना चाहती हैं, इनसे क्या लाभ' ऐसा सोचकर जैसे-तैसे (सादे ढंग से) समय बिताता है। 'न सुस्सूसन्ति' का अर्थ है—सुनना नहीं चाहते, अर्थात् श्रद्धा नहीं करते। 'न सोतं ओदहन्ति' का अर्थ है—कही गई बात को सुनने के लिए कान (श्रोत्र-प्रसाद) नहीं लगाते। 'सक्कच्चं' आदि पदों को पूर्वोक्त के विपरीत अर्थ में समझना चाहिए।

Velāmoti jātigottarūpabhogasaddhāpaññādīhi mariyādavelaṃ atikkantehi uḷārehi guṇehi samannāgatattā evaṃladdhanāmo. So evarūpaṃ dānaṃ adāsi mahādānanti ettha ayaṃ anupubbīkathā – so kira atīte bārāṇasiyaṃ purohitagehe paṭisandhiṃ gaṇhi, velāmakumārotissa nāmaṃ akaṃsu. So soḷasavassakāle bārāṇasirājakumārena saddhiṃ sippuggahaṇatthaṃ takkasilaṃ agamāsi. Te ubhopi disāpāmokkhassa ācariyassa santike sippaṃ paṭṭhapayiṃsu. Yathā ca te, evaṃ aññepi jambudīpe caturāsītisahassarājakumārā. Bodhisatto attanā gahitaṭṭhāne piṭṭhiācariyo hutvā caturāsīti rājakumārasahassāni sikkhāpeti, sayampi soḷasavassehi gahetabbasippaṃ tīhi vassehi uggaṇhi. Ācariyo ‘‘velāmakumārassa sippaṃ paguṇa’’nti ñatvā, ‘‘tātā, velāmo mayā ñātaṃ sabbaṃ jānāti, tumhe sabbepi samaggā gantvā etassa santike sippaṃ uggaṇhathā’’ti caturāsīti kumārasahassāni bodhisattassa niyyādesi.

'वेलाम' का अर्थ है—जाति, गोत्र, रूप, भोग, श्रद्धा, प्रज्ञा आदि के द्वारा मर्यादा की सीमा को पार करने वाले उदार गुणों से युक्त होने के कारण इस प्रकार का नाम प्राप्त करने वाला। उसने इस प्रकार का दान दिया जिसे 'महादान' कहा जाता है; यहाँ यह अनुक्रमिक कथा है—कहा जाता है कि अतीत में उसने वाराणसी में पुरोहित के घर में प्रतिसन्धि ग्रहण की (जन्म लिया), और उसका नाम 'वेलाम कुमार' रखा गया। सोलह वर्ष की आयु में वह वाराणसी के राजकुमार के साथ शिल्प (विद्या) सीखने के लिए तक्षशिला गया। उन दोनों ने ही दिशाप्रमुख आचार्य के पास शिल्प सीखना आरम्भ किया। जैसे उन्होंने, वैसे ही जम्बूद्वीप के अन्य चौरासी हजार राजकुमारों ने भी शिल्प सीखना आरम्भ किया। बोधिसत्व स्वयं सीखे हुए विषयों में 'पृष्ठ-आचार्य' (सहायक शिक्षक) बनकर चौरासी हजार राजकुमारों को सिखाने लगे; उन्होंने स्वयं भी सोलह वर्षों में सीखी जाने वाली विद्या को तीन वर्षों में ही सीख लिया। आचार्य ने यह जानकर कि "वेलाम कुमार का शिल्प निपुण हो गया है", कहा—"तात! वेलाम वह सब जानता है जो मैं जानता हूँ; तुम सब मिलकर इसके पास जाकर शिल्प सीखो।" इस प्रकार उन्होंने चौरासी हजार राजकुमारों को बोधिसत्व को सौंप दिया।

Bodhisatto ācariyaṃ vanditvā caturāsīti kumārasahassaparivāro nikkhamitvā ekaṃ āsannanagaraṃ patvā nagarasāmikaṃ rājakumāraṃ uggaṇhāpetvā tassa sippe paguṇe jāte taṃ tattheva nivattesi. Etenupāyena caturāsīti nagarasahassāni gantvā caturāsītiyā rājakumārānaṃ sippaṃ paguṇaṃ kāretvā tasmiṃ tasmiṃ nagare taṃ taṃ nivattetvā bārāṇasirājakumāraṃ ādāya bārāṇasiṃ paccāgañchi. Manussā kumāraṃ pariyositasippaṃ rajje abhisiñciṃsu, velāmassa purohitaṭṭhānaṃ adaṃsu. Tepi caturāsītisahassarājakumārā sakesu sakesu rajjesu abhisekaṃ patvā anusaṃvaccharaṃ bārāṇasirañño upaṭṭhānaṃ āgacchanti. Te rājānaṃ disvā velāmassa santikaṃ gantvā, ‘‘ācariya, amhe rajjesu patiṭṭhitā, vadeyyātha yenattho’’ti vatvā gacchanti. Tesaṃ gamanāgamanakāle sakaṭasandamānikagāvigoṇakukkuṭasūkarādayo gaṇhantānaṃ janapado ativiya [Pg.269] upadduto hoti, mahājano sannipatitvā rājaṅgaṇe kandati.

बोधिसत्व आचार्य की वन्दना कर चौरासी हजार राजकुमारों के परिवार (अनुचरों) के साथ निकलकर एक निकटवर्ती नगर में पहुँचे और वहाँ के स्वामी राजकुमार को विद्या सिखाकर, उसके निपुण हो जाने पर उसे वहीं नियुक्त कर दिया। इसी उपाय से चौरासी हजार नगरों में जाकर चौरासी हजार राजकुमारों को शिल्प में निपुण कराया और उन-उन नगरों में उन्हें नियुक्त कर, वाराणसी के राजकुमार को साथ लेकर वाराणसी लौट आए। लोगों ने विद्या पूर्ण कर चुके राजकुमार का राज्य पर अभिषेक किया और वेलाम को पुरोहित का पद दिया। वे चौरासी हजार राजकुमार भी अपने-अपने राज्यों में अभिषेक प्राप्त कर प्रतिवर्ष वाराणसी के राजा की सेवा में आने लगे। वे राजा से मिलकर वेलाम के पास जाते और कहते—"आचार्य, हम राज्यों में प्रतिष्ठित हो गए हैं; आपको जिस वस्तु की आवश्यकता हो, वह कहें।" ऐसा कहकर वे चले जाते। उनके आने-जाने के समय बैलगाड़ी, पालकी, गाय, बैल, मुर्गे, सूअर आदि छीन लेने के कारण जनपद बहुत अधिक पीड़ित हो गया; तब महाजन (लोग) एकत्रित होकर राज-आँगन में विलाप करने लगे।

Rājā velāmaṃ pakkositvā, ‘‘ācariya, upadduto janapado, rājāno gamanāgamanakāle mahāvilopaṃ karonti, manussā sandhāretuṃ na sakkonti, janapadapīḷāya upasamaṃ ekaṃ upāyaṃ karothā’’ti. Sādhu mahārāja, upāyaṃ karissāmi, tumhākaṃ yattakena janapadena attho, taṃ paricchinditvā gaṇhathāti. Rājā tathā akāsi. Velāmo caturāsītiyā rājasahassānaṃ janapade vicāretvā cakkanābhiyaṃ are viya rañño janapadasmiṃ oropesi. Tato paṭṭhāya te rājāno āgacchantāpi gacchantāpi attano attano janapadeneva sañcaranti, amhākaṃ janapadoti vilopaṃ na karonti. Rājagāravena rañño janapadampi na pīḷenti. Janapadā sannisinnā nissaddā niravā ahesuṃ. Sabbe rājāno haṭṭhatuṭṭhā ‘‘yena vo, ācariya, attho, taṃ amhākaṃ vadethā’’ti pavārayiṃsu.

राजा ने वेलाम को बुलाकर कहा—"आचार्य, जनपद पीड़ित है; राजा लोग आने-जाने के समय बड़ी लूटपाट करते हैं, मनुष्य सहन नहीं कर पा रहे हैं; जनपद की पीड़ा को शान्त करने का कोई उपाय करें।" (वेलाम ने कहा—) "साधु महाराज, मैं उपाय करूँगा; आपको जितने जनपद की आवश्यकता है, उसे परिसीमित कर ग्रहण करें।" राजा ने वैसा ही किया। वेलाम ने चौरासी हजार राजाओं के जनपदों को व्यवस्थित किया और पहिये की नाभि में अरों (spokes) की तरह उन्हें राजा के जनपद के चारों ओर स्थापित कर दिया। तब से वे राजा आते-जाते समय अपने-अपने जनपद से ही विचरण करते थे; "यह हमारा जनपद है" ऐसा मानकर वे लूटपाट नहीं करते थे। राजा के प्रति गौरव (सम्मान) के कारण वे राजा के जनपद को भी पीड़ित नहीं करते थे। जनपद शान्त, नि:शब्द और कोलाहल रहित हो गए। सभी राजा हर्षित और सन्तुष्ट होकर कहने लगे—"आचार्य, आपको जिस वस्तु की आवश्यकता हो, वह हमें बताएँ।" इस प्रकार उन्होंने निमन्त्रण दिया।

Velāmo sīsaṃnhāto attano antonivesane sattaratanaparipūrānaṃ gabbhānaṃ dvārāni vivarāpetvā yāva sattamā kulaparivaṭṭā ṭhapitaṃ dhanaṃ oloketvā āyavayaṃ upadhāretvā ‘‘mayā sakalajambudīpaṃ khobhentena dānaṃ dātuṃ vaṭṭatī’’ti rañño ārocetvā gaṅgātīre dvādasayojanikā uddhanapantiyo kāretvā tasmiṃ tasmiṃ ṭhāne sappimadhuphāṇitatelatilataṇḍulādīnaṃ ṭhapanatthāya mahākoṭṭhāgārāni patiṭṭhāpetvā ‘‘ekekasmiṃ ṭhāne ettakā ettakā janā saṃvidahatha, yaṃkiñci manussānaṃ laddhabbaṃ nāma atthi, tato ekasmimpi asati mayhaṃ āroceyyāthā’’ti manusse saṃvidhāya ‘‘asukadivasato paṭṭhāya velāmabrāhmaṇassa dānaṃ bhuñjantū’’ti nagare bheriṃ carāpetvā ‘‘dānaggaṃ pariniṭṭhita’’nti dānayuttehi ārocite sahassagghanakaṃ vatthaṃ nivāsetvā pañcasatagghanakaṃ ekaṃsaṃ katvā sabbālaṅkārabhūsito dānavīmaṃsanatthāya phalikavaṇṇassa udakassa suvaṇṇabhiṅgāraṃ pūretvā ‘‘imasmiṃ loke sace imaṃ dānaṃ paṭiggahetuṃ yuttarūpā dakkhiṇeyyapuggalā atthi, idaṃ udakaṃ nikkhamitvā pathaviṃ gaṇhātu. Sace natthi, evameva tiṭṭhatū’’ti saccakiriyaṃ katvā bhiṅgāraṃ adhomukhaṃ akāsi. Udakaṃ dhamakaraṇena gahitaṃ viya ahosi. Bodhisatto ‘‘suñño vata, bho, jambudīpo, ekapuggalopi dakkhiṇaṃ paṭiggahetuṃ yuttarūpo natthī’’ti vippaṭisāraṃ akatvā ‘‘sace dāyakassa [Pg.270] vasenāyaṃ dakkhiṇā visujjhissati, udakaṃ nikkhamitvā pathaviṃ gaṇhātū’’ti cintesi. Phalikavaṇṇasadisaṃ udakaṃ nikkhamitvā pathaviṃ gaṇhi. ‘‘Idāni dānaṃ dassāmī’’ti dānaggaṃ patvā dānaṃ oloketvā yāguvelāya yāguṃ, khajjakavelāya khajjakaṃ, bhojanavelāya bhojanaṃ dāpesi. Eteneva nīhārena divase divase dānaṃ dīyati.

वेलाम ने सिर से स्नान कर अपने घर के भीतर सात रत्नों से भरे कक्षों के द्वार खुलवाए और सात पीढ़ियों से संचित धन को देखकर, उसके आय-व्यय का विचार कर सोचा—"मुझे सम्पूर्ण जम्बूद्वीप को विचलित (प्रभावित) करते हुए दान देना चाहिए।" राजा को सूचित कर गंगा के तट पर बारह योजन लम्बी चूल्हों की पंक्तियाँ बनवाईं और उन-उन स्थानों पर घी, शहद, गुड़, तेल, तिल, चावल आदि रखने के लिए बड़े-बड़े कोठार (भण्डार गृह) स्थापित किए। "प्रत्येक स्थान पर इतने-इतने लोग व्यवस्था करें; मनुष्यों को जो कुछ भी प्राप्त होना चाहिए, यदि उनमें से एक भी वस्तु न हो, तो मुझे सूचित करें"—ऐसा कहकर मनुष्यों को नियुक्त किया। "अमुक दिन से वेलाम ब्राह्मण के दान का उपभोग करें"—ऐसा नगर में भेरी पिटवाकर घोषणा करवाई। जब दान-कार्य में लगे लोगों ने सूचित किया कि "दानशाला तैयार है", तब एक हजार (कार्षापण) मूल्य का वस्त्र पहनकर और पाँच सौ मूल्य का वस्त्र एक कंधे पर रखकर, सभी अलंकारों से विभूषित होकर, दान की परीक्षा के लिए स्फटिक के समान स्वच्छ जल से स्वर्ण-भृंगार (कलश) भरकर सत्य-क्रिया की—"यदि इस लोक में इस दान को ग्रहण करने के योग्य दक्षिणीय पुद्गल हैं, तो यह जल निकलकर पृथ्वी पर गिरे। यदि नहीं हैं, तो वैसे ही (कलश में) रहे।" ऐसा कहकर कलश को नीचे की ओर झुकाया। जल 'धम्मकरक' (जल-पात्र) में रुके हुए जल की तरह (कलश के भीतर ही) रह गया। बोधिसत्व ने सोचा—"अहो! जम्बूद्वीप शून्य है; एक भी पुद्गल दक्षिणा ग्रहण करने के योग्य नहीं है।" ऐसा सोचकर उन्होंने पश्चाताप नहीं किया, बल्कि विचार किया—"यदि दायक (दाता) की शक्ति से यह दक्षिणा शुद्ध होगी, तो जल निकलकर पृथ्वी पर गिरे।" स्फटिक के समान जल निकलकर पृथ्वी पर गिरा। "अब मैं दान दूँगा"—ऐसा सोचकर दानशाला पहुँचकर दान का अवलोकन किया और यवागू के समय यवागू, खाद्य के समय खाद्य और भोजन के समय भोजन दिलवाया। इसी विधि से प्रतिदिन दान दिया जाने लगा।

Tasmiṃ kho pana dānagge ‘‘idaṃ nāma atthi, idaṃ nāma natthī’’ti vattabbaṃ natthi. Idāni taṃ dānaṃ ettakamatteneva na niṭṭhaṃ gamissatīti rattasuvaṇṇaṃ nīharāpetvā suvaṇṇapātiyo kāretvā caturāsītisuvaṇṇapātisahassādīnaṃ atthāya caturāsītirājasahassānaṃ sāsanaṃ pahiṇi. Rājāno ‘‘cirassaṃ vata mayaṃ ācariyena anuggahitā’’ti sabbaṃ sampādetvā pesesuṃ. Dāne diyyamāneyeva satta vassāni satta māsā atikkantā. Atha brāhmaṇo ‘‘hiraññaṃ bhājetvā dānaṃ dassāmī’’ti mahante okāse dānaṃ sajjāpesi. Sajjāpetvā caturāsīti suvaṇṇapātisahassāni ādiṃ katvā koṭito paṭṭhāya adāsi.

उस दानशाला में "यह वस्तु है, यह वस्तु नहीं है" ऐसा कहने की कोई आवश्यकता नहीं थी। अब वह दान इतने मात्र से ही समाप्त नहीं होगा, ऐसा सोचकर लाल स्वर्ण निकलवाकर, स्वर्ण के पात्र बनवाकर, चौरासी हजार स्वर्ण पात्रों आदि के लिए चौरासी हजार राजाओं को संदेश भेजा। राजाओं ने "आचार्य ने हम पर बहुत समय बाद अनुग्रह किया है" ऐसा कहकर सब कुछ तैयार करके भेज दिया। दान देते हुए ही सात वर्ष और सात महीने बीत गए। तब ब्राह्मण (वेलाम) ने "स्वर्ण आदि रत्नों को बाँटकर दान दूँगा" ऐसा विचार कर विशाल स्थान पर दान की व्यवस्था की। व्यवस्था करके चौरासी हजार स्वर्ण पात्रों आदि को आदि (शुरुआत) बनाकर अंत तक दान दिया।

Tattha rūpiyapūrānīti rajatataṭṭirajataphālarajatamāsakehi pūrāni. Pātiyo pana khuddikāti na sallakkhetabbā, ekakarīsappamāṇe bhūmibhāge catassova pātiyo ṭhapayiṃsu. Pātimakuḷaṃ navaratanaṃ hoti, mukhavaṭṭito paṭṭhāya aṭṭharatanaṃ, pātimukhavaṭṭiyā chayutto ājaññaratho anupariyāyati, dadamāno pātiyā bāhirantena vaggavagge paṭiggāhake ṭhapetvā paṭhamaṃ pātiyā pakkhittaṃ datvā pacchā sandhisandhito viyojetvā pātinti evaṃ caturāsīti pātisahassāni adāsi. Rūpiyapātiādīsupi eseva nayo. Etthapi ca suvaṇṇapūrānīti suvaṇṇataṭṭisuvaṇṇaphālasuvaṇṇamāsakehi pūrāni. Hiraññapūrānīti sattavidharatanapūrāni. Sovaṇṇālaṅkārānīti suvaṇṇālaṅkārāni. Kaṃsūpadhāraṇānīti rajatamayakhīrapaṭicchakāni. Tāsaṃ pana dhenūnaṃ siṅgāni suvaṇṇakosakapariyonaddhāni ahesuṃ, gīvāya sumanadāmaṃ piḷandhiṃsu, catūsu pādesu nupūrāni, piṭṭhiyaṃ varadukūlaṃ pārutaṃ, kaṇṭhe suvaṇṇaghaṇṭaṃ bandhiṃsu. Vatthakoṭisahassānīti lokavohārato vīsativatthayugāni ekā koṭi[Pg.271], idha pana dasa sāṭakāti vuttaṃ. Khomasukhumānantiādimhi khomādīsu yaṃ yaṃ sukhumaṃ, taṃ tadeva adāsi. Yāni panetāni itthidānaṃ usabhadānaṃ majjadānaṃ samajjādānanti adānasammatāni, tānipi esa ‘‘velāmassa dānamukhe idaṃ nāma natthī’’ti vacanapathaṃ pacchindituṃ parivāratthāya adāsi. Najjo maññe vissandantīti nadiyo viya vissandanti.

वहाँ 'रजत-पूर्ण' का अर्थ है—चाँदी की थालियों, चाँदी के पात्रों और चाँदी के सिक्कों से भरे हुए। उन पात्रों को छोटा नहीं समझना चाहिए; एक 'करीस' (भूमि की माप) के विस्तार वाली भूमि पर केवल चार पात्र ही रखे गए थे। पात्र का मुख नौ हाथ का था और मुख के घेरे से आठ हाथ का था; पात्र के मुख के घेरे पर श्रेष्ठ घोड़ों वाला रथ घूम सकता था। दान देते समय पात्र के बाहरी किनारे पर समूहों में दान-ग्राहकों को बिठाकर, पहले पात्र में रखी वस्तु देकर, फिर जोड़ से अलग करके पात्र दिया—इस प्रकार चौरासी हजार पात्र दिए। चाँदी के पात्रों आदि के विषय में भी यही विधि है। यहाँ 'स्वर्ण-पूर्ण' का अर्थ है—स्वर्ण की थालियों, स्वर्ण के पात्रों और स्वर्ण के सिक्कों से भरे हुए। 'हिरण्य-पूर्ण' का अर्थ है—सात प्रकार के रत्नों से भरे हुए। 'स्वर्णाभूषण' का अर्थ है—सोने के आभूषण। 'कांस्य-उपधारण' का अर्थ है—चाँदी के बने दूध दुहने के पात्र। उन गायों के सींग सोने के खोल से मढ़े हुए थे, गले में चमेली के फूलों की मालाएँ पहनाई गई थीं, चारों पैरों में सोने के खुर (नूपुर) बाँधे गए थे, पीठ पर श्रेष्ठ रेशमी वस्त्र ढके गए थे और गले में सोने की घंटियाँ बाँधी गई थीं। 'वस्त्र-कोटि-सहस्र' के विषय में—लोक-व्यवहार में बीस वस्त्र-युग्मों की एक 'कोटि' होती है, किंतु यहाँ दस वस्त्रों को एक 'कोटि' कहा गया है। 'क्षौम-सूक्ष्म' आदि में क्षौम आदि वस्त्रों में जो-जो सूक्ष्म (महीन) थे, वही-वही दिए। जो ये स्त्रियों का दान, वृषभों का दान, मदिरा का दान और तमाशों (उत्सवों) का दान हैं, जिन्हें दान नहीं माना जाता, उन्हें भी इस वेलाम ने "वेलाम की दानशाला में यह वस्तु नहीं है" इस कथन के मार्ग को काटने के लिए (अर्थात् अभाव को मिटाने के लिए) परिचारक के रूप में दिया। "नदियाँ मानो बह रही हैं" का अर्थ है—नदियों की तरह प्रवाहित हो रहे हैं।

Iminā satthā velāmassa dānaṃ kathetvā, ‘‘gahapati, etaṃ mahādānaṃ nāñño adāsi, ahaṃ adāsiṃ. Evarūpaṃ pana dānaṃ dadantopi ahaṃ paṭiggahetuṃ yuttarūpaṃ puggalaṃ nālatthaṃ, tvaṃ mādise buddhe lokasmiṃ diṭṭhamāne dānaṃ dadamāno kasmā cintesī’’ti seṭṭhissa desanaṃ vaḍḍhento siyā kho pana tetiādimāha. Nanu ca yāni tadā ahesuṃ rūpavedanāsaññāsaṅkhāraviññāṇāni, tāni niruddhāni? Kasmā ‘‘ahaṃ tena samayena velāmo brāhmaṇo’’ti āhāti? Paveṇiyā avicchinnattā. Tāni hi rūpādīni nirujjhamānāni imesaṃ paccaye datvā niruddhāni aparāparaṃ avicchinnaṃ paveṇiṃ gahetvā evamāha. Na taṃ koci dakkhiṇaṃ sodhetīti koci samaṇo vā brāhmaṇo vā devo vā māro vā uṭṭhāya taṃ dakkhiṇaṃ sodhetīti vattabbo nāhosi. Tañhi dakkhiṇaṃ sodhento uttamakoṭiyā buddho, heṭṭhimakoṭiyā dhammasenāpatisāriputtattherasadiso sāvako sodheyya.

इसके द्वारा शास्ता ने वेलाम के दान का वर्णन करके, "गृहपति! वह महादान किसी और ने नहीं दिया, मैंने दिया था। ऐसा दान देते हुए भी मुझे ग्रहण करने योग्य उचित व्यक्ति नहीं मिला; तुम मुझ जैसे बुद्ध के लोक में विद्यमान रहते हुए दान देते हुए क्यों चिंता करते हो?"—इस प्रकार श्रेष्ठी के प्रति देशना को बढ़ाते हुए "सिय़ा खो पन ते" (शायद तुम्हें ऐसा लगे) आदि कहा। क्या वे रूप, वेदना, संज्ञा, संस्कार और विज्ञान जो तब थे, वे निरुद्ध नहीं हो गए? फिर क्यों कहा कि "मैं उस समय वेलाम ब्राह्मण था"? संतति (प्रवाह) के अविच्छिन्न होने के कारण ऐसा कहा। वे रूप आदि निरुद्ध होते हुए इन (वर्तमान) स्कंधों को प्रत्यय (कारण) देकर निरुद्ध हुए, अतः निरंतर अविच्छिन्न संतति को लेकर ऐसा कहा। "उस दक्षिणा (दान) को कोई शुद्ध नहीं करता" का अर्थ है—कोई श्रमण, ब्राह्मण, देव या मार उठकर उस दक्षिणा को शुद्ध करता है, ऐसा नहीं कहा जा सकता। उस दक्षिणा को शुद्ध करने वाला उत्तम कोटि में बुद्ध होता है और निम्न कोटि में धर्मसेनापति सारिपुत्र स्थविर जैसा श्रावक शुद्ध कर सकता है।

Diṭṭhisampannanti dassanasampannaṃ sotāpannaṃ. Idaṃ tato mahapphalataranti idaṃ sotāpannassa dinnadānaṃ lokiyamahājanassa sattamāsādhikāni satta saṃvaccharāni ettakaṃ hiraññasuvaṇṇaṃ pariccajantena dinnadānato mahapphalaṃ.

'दृष्टिसम्पन्न' का अर्थ है—दर्शन-सम्पन्न स्रोतापन्न। 'यह उससे अधिक महाफलदायी है' का अर्थ है—स्रोतापन्न को दिया गया यह दान, लौकिक महाजनों को सात वर्ष और सात महीने तक इतना स्वर्ण-चाँदी त्याग कर दिए गए दान से अधिक महाफलदायी है।

Yo ca sataṃ diṭṭhisampannānanti ettha ekassa sakadāgāmissa vasena ekuttarasataṃ sotāpanne katvā sotāpannagaṇanā veditabbā. Iminā upāyena sabbavāresu heṭṭhā heṭṭhā āgate anantarena sataguṇaṃ katvā puggalagaṇanā veditabbā.

"और जो सौ दृष्टिसम्पन्नों को" यहाँ एक सकदागामी के कारण एक सौ एक स्रोतापन्नों को करके स्रोतापन्नों की गणना समझनी चाहिए। इस उपाय से सभी वारों (अवसरों) में नीचे-नीचे आए हुए व्यक्तियों को उसके बाद वाले से सौ गुना करके व्यक्तियों की गणना समझनी चाहिए।

Buddhappamukhanti ettha sammāsambuddhaṃ saṅghattheraṃ katvā nisinno saṅgho buddhappamukho saṅghoti veditabbo. Cātuddisaṃ saṅghaṃ uddissāti ettha cātuddisaṃ saṅghaṃ uddissa katavihāro nāma yattha cetiyaṃ patiṭṭhitaṃ hoti, dhammassavanaṃ karīyati, catūhi disāhi anudisāhi ca bhikkhū āgantvā appaṭipucchitvāyeva pāde dhovitvā kuñcikāya dvāraṃ vivaritvā senāsanaṃ paṭijaggitvā [Pg.272] vasitvā yathāphāsukaṃ gacchanti. So antamaso caturataniyā paṇṇasālāpi hotu, cātuddisaṃ saṅghaṃ uddissa katavihārotveva vuccati.

'बुद्ध-प्रमुख' यहाँ सम्यक्सम्बुद्ध को संघ का स्थविर (प्रमुख) बनाकर बैठा हुआ संघ 'बुद्ध-प्रमुख संघ' समझना चाहिए। 'चातुर्दिश संघ के उद्देश्य से' यहाँ चातुर्दिश संघ के उद्देश्य से बनाया गया विहार वह कहलाता है जहाँ चैत्य स्थापित हो, धर्म-श्रवण किया जाता हो, और चारों दिशाओं तथा विदिशाओं से भिक्षु आकर, बिना पूछे ही पैर धोकर, कुँजी से द्वार खोलकर, शयनासन की देखभाल कर, निवास कर यथासुख चले जाते हों। वह विहार चाहे अंततः चार हाथ की पर्णशाला (पत्ते की कुटिया) ही क्यों न हो, उसे 'चातुर्दिश संघ के उद्देश्य से निर्मित विहार' ही कहा जाता है।

Saraṇaṃ gaccheyyāti ettha maggenāgataṃ anivattanasaraṇaṃ adhippetaṃ. Apare panāhu – attānaṃ niyyādetvā dinnattā saraṇāgamanaṃ tato mahapphalataranti vuttaṃ. Sikkhāpadāni samādiyeyyāti pañca sīlāni gaṇheyya. Sīlampi maggena āgataṃ anivattanasīlameva kathitaṃ. Apare panāhu – sabbasattānaṃ abhayadānassa dinnattā sīlaṃ tato mahapphalataranti vuttaṃ. Gandhohanamattanti gandhaūhanamattaṃ, dvīhaṅgulīhi gaṇḍapiṇḍaṃ gahetvā upasiṅghanamattaṃ. Apare pana ‘‘gaddohanamatta’’nti pāḷiṃ vatvā gāviyā ekavāraṃ thanaañchanamattanti atthaṃ vadanti. Mettacittanti sabbasattānaṃ hitānupharaṇacittaṃ. Taṃ pana appanāvaseneva gahitaṃ. Aniccasaññanti maggassa anantarapaccayabhāvena sikhāpattabalavavipassanaṃ.

"शरणं गच्छेय्या" (शरण जाए) यहाँ मार्ग (आर्य मार्ग) से प्राप्त होने वाली अविचल (न लौटने वाली) शरण अभिप्रेत है। अन्य आचार्य कहते हैं - स्वयं को समर्पित कर देने के कारण शरण गमन उससे (दान से) अधिक महाफलदायी कहा गया है। "सिक्खापदानि समादियेय्या" (शिक्षापदों को ग्रहण करे) का अर्थ है पाँच शीलों को ग्रहण करना। शील भी मार्ग से प्राप्त होने वाला अविचल शील ही कहा गया है। अन्य आचार्य कहते हैं - सभी प्राणियों को अभय दान देने के कारण शील उससे (शरण गमन से) अधिक महाफलदायी कहा गया है। "गन्धोहनमत्तं" का अर्थ है गंध (चंदन आदि) को सूंघने मात्र का समय, दो उंगलियों से गंध की पिंडी को पकड़कर सूंघने मात्र का समय। अन्य आचार्य "गद्दोहनमत्तं" (गाय दुहने मात्र का समय) यह पाठ कहकर गाय के थन को एक बार खींचने मात्र का समय ऐसा अर्थ कहते हैं। "मेत्तचित्तं" का अर्थ है सभी प्राणियों के प्रति हित की भावना से व्याप्त चित्त। वह (मैत्री चित्त) यहाँ अप्पना (समाधि) के रूप में ही लिया गया है। "अनिच्चसञ्ञं" (अनित्य संज्ञा) का अर्थ है मार्ग (आर्य मार्ग) के अनन्तर प्रत्यय होने के कारण शिखर पर पहुँची हुई बलवती विपश्यना।

Upamāto pana imāni dānādīni puññāni evaṃ veditabbāni – sacepi hi jambudīpaṃ bheritalasadisaṃ samatalaṃ katvā koṭito paṭṭhāya pallaṅke attharitvā ariyapuggale nisīdāpeyya, tattha sotāpannānaṃ dasa pantiyo assu, sakadāgāmīnaṃ pañca, anāgāmīnaṃ aḍḍhateyyā, khiṇāsavānaṃ diyaḍḍhā, paccekabuddhānaṃ ekā panti bhaveyya, sammāsambuddho ekakova. Ettakassa janassa dinnadānato sammāsambuddhassa dinnameva mahapphalaṃ. Itaraṃ pana –

उपमा के माध्यम से इन दानादि पुण्यों को इस प्रकार समझना चाहिए - यदि जम्बुद्वीप को नगाड़े (दुन्दुभि) के तल के समान समतल बनाकर, एक छोर से शुरू करके पलंग बिछाकर आर्य पुद्गलों को बैठाया जाए, तो वहाँ स्रोतापन्नों की दस पंक्तियाँ होंगी, सकदागामियों की पाँच, अनागामियों की ढाई (दो और आधी), क्षीणास्त्रवों (अर्हतों) की डेढ़ (एक और आधी), प्रत्येक बुद्धों की एक पंक्ति होगी और सम्यक सम्बुद्ध अकेले ही होंगे। इतने लोगों को दिए गए दान की तुलना में सम्यक सम्बुद्ध को दिया गया दान ही महाफलदायी है। इसके अतिरिक्त -

‘‘Vihāradānaṃ paṇipāto, sikkhā mettāya bhāvanā;

Khayato sammasantassa, kalaṃ nāgghati soḷasiṃ’’.

"विहार दान, प्रणाम (शरण गमन), शिक्षापद (शील) और मैत्री की भावना; (अनित्य आदि के रूप में) क्षय का सम्मर्शन (विपश्यना) करने वाले की सोलहवीं कला के बराबर भी नहीं हैं।"

Teneva bhagavā parinibbānasamaye ‘‘dhammānudhammappaṭipatti anuttarā pūjā’’ti āha. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

इसीलिए भगवान ने परिनिर्वाण के समय कहा - "धर्म के अनुकूल धर्म का प्रतिपादन (अभ्यास) ही श्रेष्ठ पूजा है।" शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Sīhanādavaggo dutiyo.

दूसरा सीहनाद वर्ग।

3. Sattāvāsavaggo

३. सत्तावास वर्ग।

1. Tiṭhānasuttavaṇṇanā

१. तिठान सुत्त की व्याख्या।

21. Tatiyassa [Pg.273] paṭhame uttarakurukāti uttarakuruvāsino. Adhiggaṇhantīti adhibhavanti, adhikā visiṭṭhā jeṭṭhakā honti. Amamāti nittaṇhā. Aṭṭhakathāyaṃ pana niddukkhāti vuttaṃ. Apariggahāti ‘‘idaṃ mayha’’nti pariggaharahitā. Niyatāyukāti tesañhi nibaddhaṃ āyu vassasahassameva, gatipi nibaddhā, tato cavitvā saggeyeva nibbattanti. Satimantoti devatānañhi ekantasukhitāya sati thirā na hoti, nerayikānaṃ ekantadukkhitāya. Imesaṃ pana vokiṇṇasukhadukkhattā sati thirā hoti. Idha brahmacariyavāsoti jambudīpe buddhapaccekabuddhānaṃ uppajjanato aṭṭhaṅgikamaggabrahmacariyavāsopi idheva hoti.

२१. तीसरे (वर्ग) के पहले (सुत्त) में "उत्तरकुरुका" का अर्थ है उत्तरकुरु द्वीप के निवासी। "अधिग्गण्हन्ति" का अर्थ है वे अभिभूत करते हैं, वे श्रेष्ठ, विशिष्ट और ज्येष्ठ होते हैं। "अममा" का अर्थ है तृष्णा रहित। अट्ठकथा में "निद्दुक्खा" (दुःख रहित) कहा गया है। "अपरिग्गहा" का अर्थ है "यह मेरा है" इस प्रकार के परिग्रह (ममत्व) से रहित। "नियतआयुका" के विषय में विस्तार यह है - उनकी आयु निश्चित रूप से एक हजार वर्ष ही होती है, उनकी गति भी निश्चित होती है, वहाँ से च्युत होकर वे स्वर्ग में ही उत्पन्न होते हैं। "सतिमन्तो" के विषय में विस्तार यह है - देवताओं को एकांत सुख होने के कारण उनकी स्मृति स्थिर नहीं होती, नारकीय जीवों को एकांत दुःख होने के कारण (स्मृति स्थिर नहीं होती)। लेकिन इन (जम्बुद्वीप वासियों) को सुख-दुःख मिश्रित होने के कारण स्मृति स्थिर होती है। "इध ब्रह्मचरियवासो" का अर्थ है जम्बुद्वीप में बुद्धों और प्रत्येक बुद्धों के उत्पन्न होने के कारण अष्टांगिक मार्ग रूपी ब्रह्मचर्य का वास भी यहीं होता है।

2. Assakhaḷuṅkasuttavaṇṇanā

२. अस्सखळुङ्ग सुत्त की व्याख्या।

22. Dutiye javasampannoti padajavena sampanno. Na vaṇṇasampannoti na sarīravaṇṇena sampanno. Purisakhaḷuṅkesu javasampannoti ñāṇajavena sampanno. Na vaṇṇasampannoti na guṇavaṇṇena sampanno. Sesaṃ pāḷinayeneva veditabbaṃ. Yañhettha vattabbaṃ siyā, taṃ tikanipātavaṇṇanāyaṃ vuttameva.

२२. दूसरे (सुत्त) में "जव सम्पन्न" का अर्थ है पैरों के वेग (गति) से संपन्न। "न वर्ण सम्पन्न" का अर्थ है शरीर के वर्ण (सुन्दरता) से संपन्न नहीं। "पुरिसखळुङ्गेसु" (दुष्ट पुरुषों में) "जव सम्पन्न" का अर्थ है ज्ञान के वेग (तीक्ष्णता) से संपन्न। "न वर्ण सम्पन्न" का अर्थ है गुणों के वर्ण (यश) से संपन्न नहीं। शेष पालि के अनुसार ही समझना चाहिए। यहाँ जो कुछ कहना चाहिए था, वह तिक निपात की व्याख्या में कहा जा चुका है।

3. Taṇhāmūlakasuttavaṇṇanā

३. तण्हामूलक सुत्त की व्याख्या।

23. Tatiye taṇhaṃ paṭiccāti dve taṇhā esanataṇhā esitataṇhā ca. Yāya taṇhāya ajapathasaṅkupathādīni paṭipajjitvā bhoge esati gavesati, ayaṃ esanataṇhā nāma. Yā tesu esitesu gavesitesu paṭiladdhesu taṇhā, ayaṃ esitataṇhā nāma. Idha pana esanataṇhā daṭṭhabbā. Pariyesanāti rūpādiārammaṇapariyesanā. Sā hi esanataṇhāya sati hoti. Lābhoti rūpādiārammaṇapaṭilābho. So hi pariyesanāya sati hoti.

२३. तीसरे (सुत्त) में "तृष्णा के कारण" यहाँ दो तृष्णाएँ हैं - एषणा तृष्णा और एषित तृष्णा। जिस तृष्णा के कारण दुर्गम मार्गों आदि पर चलकर भोगों की एषणा (खोज) और गवेषणा करता है, वह "एषणा तृष्णा" है। उन खोजे गए और प्राप्त लाभों में जो तृष्णा होती है, वह "एषित तृष्णा" है। यहाँ "एषणा तृष्णा" समझनी चाहिए। "परियेसना" का अर्थ है रूपादि आलम्बनों की खोज। वह एषणा तृष्णा होने पर ही होती है। "लाभो" का अर्थ है रूपादि आलम्बनों की प्राप्ति। वह परियेसना (खोज) होने पर ही होती है।

Vinicchayo pana ñāṇataṇhādiṭṭhivitakkavasena catubbidho. Tattha ‘‘sukhavinicchayaṃ jaññā, sukhavinicchayaṃ ñatvā ajjhattaṃ sukhamanuyuñjeyyā’’ti (ma. ni. 3.323) ayaṃ ñāṇavinicchayo[Pg.274]. ‘‘Vinicchayāti dve vinicchayā taṇhāvinicchayo ca diṭṭhivinicchayo cā’’ti (mahāni. 102) evaṃ āgatāni aṭṭhasatataṇhāvicaritāni taṇhāvinicchayo. Dvāsaṭṭhi diṭṭhiyo diṭṭhivinicchayo. ‘‘Chando kho, devānaminda, vitakkanidāno’’ti (dī. ni. 2.358) imasmiṃ pana sutte idha vinicchayoti vutto vitakkoyeva āgato. Lābhaṃ labhitvā hi iṭṭhāniṭṭhaṃ sundarāsundaraṃ vitakkeneva vinicchinanti ‘‘ettakaṃ me rūpārammaṇatthāya bhavissati, ettakaṃ saddhārammaṇatthāya, ettakaṃ mayhaṃ bhavissati, ettakaṃ parassa, ettakaṃ paribhuñjissāmi, ettakaṃ nidahissāmī’’ti. Tena vuttaṃ – lābhaṃ paṭicca vinicchayoti.

"विनिच्छय" (निश्चय/निर्णय) ज्ञान, तृष्णा, दृष्टि और वितर्क के भेद से चार प्रकार का होता है। उनमें "सुख विनिच्छयं जञ्ञा..." (म. नि. 3.323) - यह "ज्ञान विनिच्छय" है। "विनिच्छया" का अर्थ है दो निश्चय - तृष्णा निश्चय और दृष्टि निश्चय (महानि. 102)। इस प्रकार आए हुए एक सौ आठ तृष्णा-विचरित "तृष्णा निश्चय" हैं। बासठ दृष्टियाँ "दृष्टि निश्चय" हैं। "छन्दो खो देवामिन्द वितक्कनिदानो" (दी. नि. 2.358) - इस सुत्त में यहाँ "विनिच्छय" के रूप में "वितर्क" ही आया है। लाभ प्राप्त करके इष्ट-अनिष्ट और सुन्दर-असुन्दर का निर्णय वितर्क से ही करते हैं - "इतना मेरे रूप-आलम्बन के लिए होगा, इतना शब्द-आलम्बन के लिए, इतना मेरा होगा, इतना दूसरे का, इतना मैं उपभोग करूँगा, इतना मैं संचित करूँगा।" इसीलिए कहा गया है - "लाभ के कारण विनिच्छय (निश्चय) होता है।"

Chandarāgoti evaṃ akusalavitakkena vitakkite vatthusmiṃ dubbalarāgo ca balavarāgo ca uppajjati. Idañhi idha chandoti dubbalarāgassādhivacanaṃ. Ajjhosānanti ahaṃ mamanti balavasanniṭṭhānaṃ. Pariggahoti taṇhādiṭṭhivasena pariggahakaraṇaṃ. Macchariyanti parehi sādhāraṇabhāvassa asahanatā. Tenevassa porāṇā evaṃ vacanatthaṃ vadanti – ‘‘idaṃ acchariyaṃ mayhameva hotu, mā aññassa acchariyaṃ hotūti pavattattā macchariyanti vuccatī’’ti. Ārakkhoti dvārapidahanamañjūsāgopanādivasena suṭṭhu rakkhanaṃ. Adhikarotīti adhikaraṇaṃ, kāraṇassetaṃ nāmaṃ. Ārakkhādhikaraṇanti bhāvanapuṃsakaṃ, ārakkhāhetūti attho. Daṇḍādānādīsu paranisedhanatthaṃ daṇḍassa ādānaṃ daṇḍādānaṃ. Ekato dhārādino satthassa ādānaṃ satthādānaṃ. Kalahoti kāyakalahopi vācākalahopi. Purimo viggaho, pacchimo vivādo (dī. ni. aṭṭha. 2.103). Tuvaṃtuvanti agāravavasena tuvaṃtuvaṃvacanaṃ.

"छन्दराग" का अर्थ है इस प्रकार अकुशल वितर्क द्वारा सोचे गए विषय (वस्तु) में दुर्बल राग और प्रबल राग का उत्पन्न होना। यहाँ 'छन्द' दुर्बल राग का पर्यायवाची है। "अज्झोसान" का अर्थ है 'मैं' और 'मेरा' के रूप में प्रबल निश्चय। "परिग्गह" का अर्थ है तृष्णा और दृष्टि के वश में होकर संग्रह करना। "मच्छरिय" (मात्सर्य) का अर्थ है दूसरों के साथ साझा करने की असहनशीलता। इसीलिए प्राचीन आचार्य इसका अर्थ इस प्रकार कहते हैं - "यह आश्चर्य (वस्तु) केवल मेरी ही हो, दूसरे की न हो" - इस भाव के होने के कारण इसे 'मच्छरिय' कहा जाता है। "आरक्ख" का अर्थ है द्वार बंद करने, पेटी सुरक्षित रखने आदि के माध्यम से भली-भांति रक्षा करना। "अधिकरण" का अर्थ है कारण; यह कारण का ही एक नाम है। "आरक्खाधिकरण" भाववाचक नपुंसक लिंग शब्द है, जिसका अर्थ है 'रक्षा करने के कारण'। "दण्डादान" आदि में दूसरों को रोकने के लिए डंडा उठाना 'दण्डादान' है। एक धार वाले शस्त्र आदि को उठाना 'सत्थादान' है। "कलह" का अर्थ है कायिक कलह और वाचिक कलह। पूर्व वाला 'विग्गह' है और बाद वाला 'विवाद' है। "तुवंतुवं" का अर्थ है अनादर के कारण 'तू-तू' कहना।

4. Sattāvāsasuttavaṇṇanā

४. सत्त्तावास सुत्त की व्याख्या

24. Catutthe sattāvāsāti sattānaṃ āvāsā, vasanaṭṭhānānīti attho. Tattha suddhāvāsāpi sattāvāsova, asabbakālikattā pana na gahitā. Suddhāvāsā hi buddhānaṃ khandhāvāraṭṭhānasadisā, asaṅkheyyakappe buddhesu anibbattesu taṃ ṭhānaṃ suññaṃ hoti. Iti asabbakālikattā na gahitā. Sesamettha viññāṇaṭṭhitīsu vuttanayeneva veditabbaṃ.

२४. चौथे सुत्त में, "सत्तावास" का अर्थ है प्राणियों के आवास या निवास स्थान। वहाँ 'शुद्धावास' भी प्राणियों के आवास ही हैं, किन्तु सभी कालों में विद्यमान न रहने के कारण उन्हें यहाँ ग्रहण नहीं किया गया है। वास्तव में, शुद्धावास बुद्धों के लिए सैन्य शिविर (पड़ाव) के समान होते हैं; जब असंख्य कल्पों तक बुद्ध उत्पन्न नहीं होते, तब वह स्थान शून्य रहता है। इस प्रकार, सभी कालों में न होने के कारण उन्हें नहीं लिया गया है। यहाँ शेष बातें 'विञ्ञाणट्ठिति' (विज्ञान-स्थिति) में बताए गए तरीके से ही समझनी चाहिए।

5. Paññāsuttavaṇṇanā

५. पञ्ञा सुत्त की व्याख्या

25. Pañcame [Pg.275] yatoti yasmiṃ kāle. Suparicitaṃ hotīti suṭṭhu upacitaṃ suvaḍḍhitaṃ hoti. Kallaṃ vacanāyāti yuttaṃ vattuṃ. Vītarāganti vigatarāgaṃ. Asarāgadhammanti na sarajjanasabhāvaṃ. Anāvattidhammanti anāvattanasabhāvaṃ anibbattārahaṃ, appaṭisandhikabhāveneva nirujjhanasabhāvanti attho. Imasmiṃ sutte khīṇāsavova kathito.

२५. पाँचवें सुत्त में, "यतो" का अर्थ है जिस समय। "सुपरिचितं होति" का अर्थ है भली-भांति संचित या भली-भांति विकसित होना। "कल्लं वचनाय" का अर्थ है कहने के योग्य। "वीतरागं" का अर्थ है राग रहित। "असरागधम्मं" का अर्थ है आसक्ति के स्वभाव वाला न होना। "अनावत्तिधम्मं" का अर्थ है न लौटने के स्वभाव वाला, पुनर्जन्म के अयोग्य; पुनर्जन्म न होने के कारण निरुद्ध होने के स्वभाव वाला - यह अर्थ है। इस सुत्त में क्षीणास्रव (अर्हत्) के बारे में ही कहा गया है।

6. Silāyūpasuttavaṇṇanā

६. सिलायूप सुत्त की व्याख्या

26. Chaṭṭhe candikāputtoti mātu nāmavasena paññāto candikāputtatthero. Cetasā cittaṃ hotīti cittavārapariyāyena cittavārapariyāyo cito vaḍḍhito hoti. Cetasā cittaṃ suparicitanti cittavārapariyāyena cittavārapariyāyo uparūpari sucito suvaḍḍhito hoti. Nevassa cittaṃ pariyādiyantīti tāni ārammaṇāni tassa khīṇāsavassa cittuppādaṃ gahetvā khepetvā ṭhātuṃ na sakkonti. Amissīkatanti tāni ārammaṇāni anallīnattā tehi amissīkataṃ. Āneñjappattanti aniñjanabhāvaṃ nipphandanabhāvaṃ pattaṃ.

२६. छठे सुत्त में, "चन्दिकापुत्तो" का अर्थ है माता के नाम से प्रसिद्ध चन्दिकापुत्त स्थविर। "चेतसा चित्तं होति" का अर्थ है चित्त के आवर्तन के क्रम से चित्त का संचय और विकास होना। "चेतसा चित्तं सुपरिचितं" का अर्थ है चित्त के आवर्तन के क्रम से उत्तरोत्तर भली-भांति संचित और विकसित होना। "नेवस्स चित्तं परियादियन्ति" का अर्थ है कि वे आलम्बन उस क्षीणास्रव के चित्त-उत्पाद को अभिभूत कर या समाप्त कर टिके रहने में समर्थ नहीं होते। "अमिस्सीकतं" का अर्थ है उन आलम्बनों में आसक्त न होने के कारण उनके साथ अमिश्रित होना। "आनेञ्जप्पत्तं" का अर्थ है अकम्पता या निष्पन्दता की अवस्था को प्राप्त होना।

Silāyūpoti silāthambho. Soḷasakukkukoti dīghato soḷasahattho. Heṭṭhānemaṅgamāti āvāṭassa heṭṭhāgatā. Upari nemassāti upari āvāṭassa. Sunikhātattāti ayamusalehi koṭṭetvā koṭṭetvā suṭṭhu nikhātattā. Evameva khoti ettha silāyūpo viya khīṇāsavo daṭṭhabbo, mahāvātā viya chasu dvāresu uppajjanakā kilesā, catūhi disāhi āgantvā vātānaṃ silāyūpaṃ cāletuṃ asamatthabhāvo viya chasu dvāresu uppajjanakakilesānaṃ khīṇāsavassa cittaṃ cāletuṃ asamatthabhāvo veditabbo. Imasmimpi sutte khīṇāsavova kathito.

"सिलायूपो" का अर्थ है पत्थर का खंभा। "सोळसकुक्कुको" का अर्थ है लंबाई में सोलह हाथ। "हेट्ठानेमङ्गमा" का अर्थ है गड्ढे के नीचे गया हुआ। "उपरि नेमस्सा" का अर्थ है गड्ढे के ऊपर। "सुनिखातत्ता" का अर्थ है लोहे के मूसलों से कूट-कूट कर भली-भांति गाड़ा गया होने के कारण। "एवमेव खो" यहाँ पत्थर के खंभे के समान क्षीणास्रव को देखना चाहिए, विशाल वायु के समान छह द्वारों पर उत्पन्न होने वाले क्लेशों को देखना चाहिए; जैसे चारों दिशाओं से आने वाली हवाएँ पत्थर के खंभे को हिलाने में असमर्थ होती हैं, वैसे ही छह द्वारों पर उत्पन्न होने वाले क्लेश क्षीणास्रव के चित्त को हिलाने में असमर्थ होते हैं - ऐसा समझना चाहिए। इस सुत्त में भी क्षीणास्रव के बारे में ही कहा गया है।

7-8. Verasuttadvayavaṇṇanā

७-८. दो वेर सुत्तों की व्याख्या

27-28. Sattame bhayaṃ veraṃ pasavatīti cittutrāsabhayañca puggalaverañca paṭilabhati. Cetasikanti cittanissitaṃ. Dukkhanti kāyavatthukaṃ. Domanassanti [Pg.276] paṭighasampayuttadukkhaṃ. Imasmiṃ sutte sotāpattimaggo kathito. Aṭṭhamaṃ bhikkhusaṅghassa kathitaṃ, imasmiṃ pana sotāpannova kathitoti vuttaṃ.

२७-२८. सातवें सुत्त में, "भयं वेरं पसवति" का अर्थ है चित्त के त्रास रूपी भय और पुद्गल (व्यक्ति) के प्रति वैर को प्राप्त करना। "चेतसिकं" का अर्थ है चित्त पर आश्रित। "दुक्खं" का अर्थ है काय-वस्तु (शरीर) पर आधारित दुःख। "दोमनस्सं" का अर्थ है प्रतिघ (क्रोध) से युक्त दुःख। इस सुत्त में स्रोतापत्ति-मार्ग के बारे में कहा गया है। आठवाँ सुत्त भिक्षु संघ को कहा गया है, किन्तु इसमें स्रोतापन्न के बारे में ही कहा गया है - ऐसा कहा गया है।

9. Āghātavatthusuttavaṇṇanā

९. आघातवत्थु सुत्त की व्याख्या

29. Navame āghātavatthūnīti āghātakāraṇāni. Āghātaṃ bandhatīti kopaṃ bandhati uppādeti.

२९. नौवें सुत्त में, "आघातवत्थूनि" का अर्थ है आघात (द्वेष/बैर) के कारण। "आघातं बन्धति" का अर्थ है क्रोध को बाँधना या उत्पन्न करना।

10-11. Āghātapaṭivinayasuttādivaṇṇanā

१०-११. आघातपटिविनय सुत्त आदि की व्याख्या

30-31. Dasame āghātapaṭivinayāti āghātassa paṭivinayakāraṇāni. Taṃ kutettha labbhāti ‘‘taṃ anatthacaraṇaṃ mā ahosī’’ti etasmiṃ puggale kuto labbhā, kena kāraṇena sakkā laddhuṃ, ‘‘paro nāma parassa attano cittaruciyā anatthaṃ karotī’’ti evaṃ cintetvā āghātaṃ paṭivineti. Atha vā sacāhaṃ kopaṃ kareyyaṃ, taṃ kopakaraṇaṃ ettha puggale kuto labbhā, kena kāraṇena laddhabbanti attho. Kuto lābhātipi pāṭho. Sacāhaṃ ettha kopaṃ kareyyaṃ, tasmiṃ me kopakaraṇe kuto lābhā lābhā, nāma ke siyunti attho. Imasmiñca atthe tanti nipātamattameva hoti. Ekādasame anupubbanirodhāti anupaṭipāṭinirodhā. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

३०-३१. दसवें सुत्त में, "आघातपटिविनया" का अर्थ है आघात (द्वेष) को दूर करने के कारण। "तं कुतेत्थ लब्भा" का अर्थ है - "वह अनर्थकारी आचरण न हो" - यह इस पुद्गल (व्यक्ति) में कहाँ से प्राप्त होगा, किस कारण से प्राप्त किया जा सकता है? "दूसरा व्यक्ति दूसरे का अनर्थ अपनी चित्त की रुचि के अनुसार करता है" - ऐसा सोचकर आघात को दूर करता है। अथवा, "यदि मैं क्रोध करूँ, तो वह क्रोध करना इस पुद्गल में कहाँ से प्राप्त होगा, किस कारण से प्राप्त किया जाना चाहिए" - यह अर्थ है। "कुतो लाभा" ऐसा भी पाठ है। "यदि मैं यहाँ क्रोध करूँ, तो उस मेरे क्रोध करने में क्या लाभ होगा, वे लाभ क्या होंगे" - यह अर्थ है। और इस अर्थ में 'तं' शब्द केवल निपात मात्र है। ग्यारहवें सुत्त में, "अनुपुब्ब निरोधा" का अर्थ है क्रमिक निरोध। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Sattāvāsavaggo tatiyo.

सत्तावास वग्ग, तीसरा।

4. Mahāvaggo

४. महावग्ग

1-2. Anupubbavihārasuttādivaṇṇanā

१-२. अनुपुब्बविहार सुत्त आदि की व्याख्या

32-33. Catutthassa paṭhame anupubbavihārāti anupaṭipāṭiyā samāpajjitabbavihārā. Dutiye yattha kāmā nirujjhantīti yasmiṃ ṭhāne kāmā vūpasammanti. Nirodhetvāti appaṭivatte katvā. Nicchātāti taṇhādiṭṭhicchātānaṃ abhāvena nicchātā. Nibbutāti attaparitāpanakilesānaṃ abhāvena nibbutā. Tiṇṇāti kāmato tiṇṇā. Pāraṃgatāti kāme pāraṃ gatā. Tadaṅgenāti tena jhānaṅgena. Ettha kāmā nirujjhantīti ettha paṭhamajjhāne [Pg.277] kāmā nirujjhanti. Te cāti ye paṭhamajjhānaṃ samāpajjanti, te kāme nirodhetvā nirodhetvā viharanti nāma. Pañjalikoti paggahitaañjaliko hutvā. Payirupāseyyāti upaṭṭhāpeyya. Iminā upāyena sabbattha attho veditabbo.

३२-३३. चौथे वग्ग के प्रथम सुत्त में, 'अनुपुब्बविहारा' का अर्थ है क्रम से प्राप्त की जाने वाली समापत्तियाँ (विहार)। दूसरे सुत्त में, 'यत्थ कामा निरुज्झन्ति' का अर्थ है जिस अवस्था में काम-गुण शांत हो जाते हैं। 'निरोधेत्वा' का अर्थ है उन्हें पुनः उत्पन्न न होने वाला बनाकर। 'निच्छाता' का अर्थ है तृष्णा और दृष्टि रूपी भूख के अभाव के कारण तृप्ति (भूख-रहित)। 'निब्बुता' का अर्थ है आत्म-परितापकारी क्लेशों के अभाव के कारण शांत। 'तिण्णा' का अर्थ है काम-गुणों से पार हुए। 'पारंगता' का अर्थ है काम-गुणों के दूसरे तट पर पहुँचे हुए। 'तदंगेन' का अर्थ है उस ध्यान के अंग से। 'एत्थ कामा निरुज्झन्ति' का अर्थ है इस प्रथम ध्यान में काम-गुण निरुद्ध हो जाते हैं। 'ते च' का अर्थ है जो प्रथम ध्यान में समापन्न होते हैं, वे काम-गुणों को निरुद्ध कर-करके विहार करते हैं। 'पञ्जलिको' का अर्थ है हाथ जोड़कर (अंजलिबद्ध होकर)। 'पयिरुपासेय्य' का अर्थ है सेवा-उपासना करनी चाहिए। इसी विधि से सभी प्रसंगों में अर्थ समझना चाहिए।

3. Nibbānasukhasuttavaṇṇanā

३. निर्वाणसुख सुत्त की व्याख्या

34. Tatiye udāyīti lāḷudāyitthero. Etadeva khvetthāti etadeva kho ettha. Kāmasahagatāti kāmanissitā. Samudācarantīti manodvāre sañcaranti. Ābādhāyāti ābādhanāya pīḷanāya. Pariyāyenāti kāraṇena. Evaṃ sabbavāresu attho veditabbo. Imasmiṃ sutte avedayitasukhaṃ nāma kathitaṃ.

३४. तीसरे सुत्त में, 'उदायी' का अर्थ कालुदायी स्थविर है। 'एतदेव खेत्थ' का पद-विच्छेद 'एतदेव खो एत्थ' है। 'कामसहगता' का अर्थ है काम-आश्रित। 'समुदाचरन्ति' का अर्थ है मन-द्वार में विचरण करते हैं। 'आबाधाय' का अर्थ है बाधा पहुँचाने या पीड़ित करने के लिए। 'परियायेन' का अर्थ है कारण से। इसी प्रकार सभी प्रसंगों में अर्थ समझना चाहिए। इस सुत्त में 'अवेदयित सुख' (अनुभव न किए जाने वाले सुख) के बारे में कहा गया है।

4. Gāvīupamāsuttavaṇṇanā

४. गावी उपमा सुत्त की व्याख्या

35. Catutthe pabbateyyāti pabbatacārinī. Na suppatiṭṭhitaṃ patiṭṭhāpetvāti yathā suppatiṭṭhitā hoti, evaṃ na patiṭṭhāpetvā. Taṃ nimittanti taṃ paṭhamajjhānasaṅkhātaṃ nimittaṃ. Na svādhiṭṭhitaṃ adhiṭṭhātīti yathā suṭṭhu adhiṭṭhitaṃ hoti, na evaṃ adhiṭṭhāti. Anabhihiṃsamānoti apothento aviheṭhento. Mudu cittaṃ hoti kammaññanti yathā vipassanācittaṃ lokuttaramaggakkhaṇe mudu kammakkhamaṃ kammayoggaṃ hoti, evamassa abhiññāpādakaṃ catutthajjhānacittaṃ mudu hoti kammaññaṃ. Appamāṇo samādhīti catubrahmavihārasamādhipi maggaphalasamādhipi appamāṇo samādhi nāma, idha pana ‘‘appamāṇaṃ appamāṇārammaṇa’’nti iminā pariyāyena suppaguṇasamādhi appamāṇasamādhīti daṭṭhabbo. So appamāṇena samādhinā subhāvitenāti imasmiṃ ṭhāne ayaṃ bhikkhu vipassanaṃ vaḍḍhetvā arahattaṃ patto. Idāni khīṇāsavassa abhiññāpaṭipāṭiṃ dassento yassa yassa cātiādimāha.

३५. चौथे सुत्त में, 'पब्बतेय्या' का अर्थ है पर्वतों पर विचरने वाली। 'न सुप्पतिट्ठितं पतिट्ठापेत्वा' का अर्थ है जिस प्रकार वह अच्छी तरह स्थित होती है, उस प्रकार स्थित न करके। 'तं निमित्तं' का अर्थ है वह प्रथम ध्यान रूपी निमित्त। 'न स्वाधिट्ठितं अधिट्ठाति' का अर्थ है जिस प्रकार अच्छी तरह दृढ़तापूर्वक अधिष्ठित होता है, उस प्रकार अधिष्ठित नहीं करता। 'अनभिहिंसमानो' का अर्थ है बिना आघात किए, बिना पीड़ित किए। 'मुदु चित्तं होति कम्मञ्ञं' का अर्थ है जैसे विपश्यना-चित्त लोकोत्तर मार्ग के क्षण में मृदु, कर्म-क्षम और कर्म-योग्य होता है, वैसे ही उस योगी का अभिज्ञा का आधारभूत चतुर्थ ध्यान का चित्त मृदु और कर्मण्य (कार्यकुशल) होता है। 'अप्पमाणो समाधि' का अर्थ है चार ब्रह्मविहारों की समाधि और मार्ग-फल की समाधि भी 'अप्रमाण समाधि' कहलाती है, किन्तु यहाँ 'अप्रमाण और अप्रमाण आलम्बन वाला' इस पर्याय से सु-अभ्यस्त समाधि को अप्रमाण समाधि समझना चाहिए। 'वह अप्रमाण समाधि के सु-भावित होने से' - इस स्थान पर यह भिक्षु विपश्यना बढ़ाकर अर्हत्व को प्राप्त हुआ है। अब क्षीणाश्रव की अभिज्ञाओं के क्रम को दिखाते हुए 'यस्स यस्स च' आदि कहा गया है।

5. Jhānasuttavaṇṇanā

५. ध्यान सुत्त की व्याख्या

36. Pañcame āsavānaṃ khayanti arahattaṃ. Yadeva tattha hoti rūpagatanti tasmiṃ paṭhamajjhānakkhaṇe vatthuvasena vā cittasamuṭṭhānikādivasena vā yaṃ rūpaṃ nāma pavattati. Vedanāgatādīni sampayuttavedanādīnaṃ vasena veditabbāni[Pg.278]. Te dhammeti te rūpādayo pañcakkhandhadhamme. Aniccatotiādīsu hutvā abhāvākārena aniccato, paṭipīḷanākārena dukkhato, rujjanākārena rogato, antodussanaṭṭhena gaṇḍato, anupaviṭṭhaṭṭhena anukantanaṭṭhena ca sallato, dukkhaṭṭhena aghato, ābādhanaṭṭhena ābādhato, asakaṭṭhena parato, palujjanaṭṭhena palokato, assāmikaṭṭhena suññato, avasavattanaṭṭhena anattato. Samanupassatīti balavavipassanāpaññāya passati.

३६. पाँचवें सुत्त में, 'आसवानं खयं' का अर्थ अर्हत्व है। 'यदेव तत्थ होति रूपगतं' का अर्थ है उस प्रथम ध्यान के क्षण में आधार (वस्तु) के वश से या चित्त-समुत्थान आदि के वश से जो रूप प्रवृत्त होता है। 'वेदनागत' आदि को सम्प्रयुक्त वेदना आदि के वश से समझना चाहिए। 'ते धम्मे' का अर्थ है वे रूप आदि पाँच स्कन्ध रूपी धर्म। 'अनिच्चतो' आदि में: उत्पन्न होकर अभाव हो जाने के कारण 'अनित्य' के रूप में; पीड़ित होने के कारण 'दुःख' के रूप में; रुग्ण होने के कारण 'रोग' के रूप में; भीतर से दूषित होने के कारण 'गण्ड' (फोड़े) के रूप में; क्रमशः चुभने और काटने के कारण 'शल्य' (काँटे) के रूप में; कष्टदायक होने के कारण 'अघ' के रूप में; पीड़ित करने के कारण 'आबाध' के रूप में; अपना न होने के कारण 'पर' (पराया) के रूप में; विनाशशील होने के कारण 'पलोक' के रूप में; स्वामी रहित होने के कारण 'शून्य' के रूप में; और वश में न रहने के कारण 'अनात्म' के रूप में। 'समनुपस्सति' का अर्थ है प्रबल विपश्यना प्रज्ञा से देखता है।

Tehi dhammehīti tehi pañcakkhandhadhammehi. Paṭivāpetīti nibbānavasena nivatteti. Amatāya dhātuyāti nibbānadhātuyā. Cittaṃ upasaṃharatīti ñāṇena ānisaṃsaṃ disvā otāreti. Santanti paccanīkasantatāya santaṃ. Paṇītanti atappakaṃ. So tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇātīti so tasmiṃ paṭhamajjhāne ṭhito taṃ balavavipassanaṃ vaḍḍhetvā arahattaṃ pāpuṇāti. Aparo nayo – so tehi dhammehīti yasmā aniccatotiādīsu aniccato palokatoti dvīhi padehi aniccalakkhaṇaṃ kathitaṃ, dukkhatotiādīhi chahi dukkhalakkhaṇaṃ, parato, suññato, anattatoti tīhi anattalakkhaṇaṃ. Tasmā so tehi evaṃ tilakkhaṇaṃ āropetvā diṭṭhehi antosamāpattiyaṃ pañcakkhandhadhammehi. Cittaṃ paṭivāpetīti cittaṃ paṭisaṃharati moceti apaneti. Upasaṃharatīti vipassanācittaṃ tāva savanavasena thutivasena pariyattivasena paññattivasena ca santaṃ nibbānanti evaṃ asaṅkhatāya amatāya dhātuyā upasaṃharati. Maggacittaṃ nibbānaṃ ārammaṇakaraṇavaseneva ‘‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇīta’’nti na evaṃ vadati. Iminā panākārena taṃ paṭivijjhanto tattha cittaṃ upasaṃharatīti attho.

'तेहि धम्मेहि' का अर्थ है उन पाँच स्कन्ध रूपी धर्मों से। 'पटिवापेति' का अर्थ है निर्वाण के वश से (चित्त को) हटाता है। 'अमताय धातुया' का अर्थ है निर्वाण धातु में। 'चित्तं उपसंहरति' का अर्थ है ज्ञान से लाभ को देखकर चित्त को उसमें लगाता है। 'सन्तं' का अर्थ है प्रतिपक्षियों के शांत होने के कारण शांत। 'पणीतं' का अर्थ है श्रेष्ठ। 'वह वहाँ स्थित होकर आस्रवों के क्षय को प्राप्त करता है' का अर्थ है वह उस प्रथम ध्यान में स्थित होकर उस प्रबल विपश्यना को बढ़ाकर अर्हत्व को प्राप्त करता है। दूसरा तरीका - 'वह उन धर्मों से' क्योंकि 'अनित्य' और 'पलोक' इन दो पदों से अनित्य लक्षण कहा गया है; 'दुःख' आदि छह पदों से दुःख लक्षण; 'पर', 'शून्य' और 'अनात्म' इन तीन पदों से अनात्म लक्षण। इसलिए वह उन धर्मों पर इस प्रकार त्रिलक्षण का आरोपण कर, समापत्ति के भीतर देखे गए पाँच स्कन्धों से चित्त को हटाता है, मुक्त करता है और दूर करता है। 'उपसंहरति' का अर्थ है विपश्यना चित्त को श्रवण, स्तुति, पर्यप्ति और प्रज्ञप्ति के वश से 'निर्वाण शांत है' इस प्रकार असंस्कृत अमृत धातु में लगाता है। मार्ग-चित्त निर्वाण को आलम्बन बनाने के वश से ही 'यह शांत है, यह प्रणीत है' ऐसा नहीं कहता, बल्कि इस प्रकार से उसका साक्षात्कार करते हुए वहाँ चित्त को लगाता है, यह अर्थ है।

So tattha ṭhitoti tassā tilakkhaṇārammaṇāya vipassanāya ṭhito. Āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇātīti anukkamena cattāro magge bhāvetvā arahattaṃ pāpuṇāti. Teneva dhammarāgenāti samathavipassanādhamme chandarāgena. Dhammanandiyāti tasseva vevacanaṃ. Samathavipassanāsu hi sabbaso chandarāgaṃ pariyādātuṃ sakkonto arahattaṃ pāpuṇāti, asakkonto anāgāmī hoti.

'वह वहाँ स्थित' का अर्थ है उस त्रिलक्षण आलम्बन वाली विपश्यना में स्थित। 'आस्रवों के क्षय को प्राप्त करता है' का अर्थ है क्रमशः चार मार्गों की भावना कर अर्हत्व को प्राप्त करता है। 'उसी धर्म-राग से' का अर्थ है शमथ-विपश्यना रूपी धर्मों में छन्द-राग से। 'धर्म-नन्दि' उसी का पर्यायवाची है। क्योंकि शमथ-विपश्यना में पूर्णतः छन्द-राग को समाप्त करने में समर्थ व्यक्ति अर्हत्व को प्राप्त करता है, और असमर्थ व्यक्ति अनागामी होता है।

Tiṇapurisarūpake [Pg.279] ti tiṇapotthakarūpe vā. Dūre kaṇḍe pātetīti dūrepātī. Avirādhitaṃ vijjhatīti akkhaṇavedhī. Yadeva tattha hoti vedanāgatanti idha rūpaṃ na gahitaṃ. Kasmā? Samatikkantattā. Ayañhi heṭṭhā rūpāvacarajjhānaṃ samāpajjitvā rūpaṃ atikkamitvā arūpāvacarasamāpattiṃ samāpannoti samathavasenāpi anena rūpaṃ samatikkantaṃ, heṭṭhā rūpaṃ sammasitvā taṃ atikkamma idāni arūpaṃ sammasatīti vipassanāvasenāpi anena rūpaṃ atikkantaṃ. Āruppe pana sabbasopi rūpaṃ natthīti taṃ sandhāyapi rūpaṃ na gahitaṃ. Atha nevasaññānāsaññāyatanaṃ kasmā na gahitanti? Sukhumattā. Tasmiñhi cattāropi arūpakkhandhā sukhumā na sammasanūpagā. Tenevāha – ‘‘iti kho, bhikkhave, yāvatā saññāsamāpatti tāvatā aññāpaṭivedho’’ti. Idaṃ vuttaṃ hoti – yāvatā sacittakasamāpatti nāma atthi, tāvatā oḷārike dhamme sammasato aññāpaṭivedho hoti, arahattaṃ sampajjati. Nevasaññānāsaññāyatanaṃ pana sukhumattā saññāsamāpattīti na vuccati. Jhāyīheteti jhāyīhi jhānābhiratehi etāni. Vuṭṭhahitvāti tato samāpattito vuṭṭhāya. Samakkhātabbānīti sammā akkhātabbāni, ‘‘santāni paṇītānī’’ti evaṃ kevalaṃ ācikkhitabbāni thometabbāni vaṇṇetabbānīti.

"तिणपुरिसरूपके वा" का अर्थ है घास से बनी पुतली में। "दूरे कण्डे पातेति" का अर्थ है दूर तक बाण चलाने वाला (दूरेपाती)। "अविराधितं विज्झति" का अर्थ है बिना चूके निशाना साधने वाला (अक्खणवेधी)। "यदेव तत्थ होति वेदनागतं" यहाँ 'रूप' को ग्रहण नहीं किया गया है। क्यों? क्योंकि इसका अतिक्रमण हो चुका है। यह योगी नीचे के रूपावचर ध्यान को प्राप्त कर, रूप का अतिक्रमण कर अरूपावचर समापत्ति में प्रविष्ट होता है, इस प्रकार समथ के वश से भी उसने रूप का अतिक्रमण किया है; नीचे रूप का सम्मर्शन कर, उसे लाँघकर अब अरूप का सम्मर्शन करता है, इस प्रकार विपश्यना के वश से भी उसने रूप का अतिक्रमण किया है। अरूप लोक में तो सर्वथा रूप है ही नहीं, इसलिए उस संदर्भ में भी यहाँ रूप को ग्रहण नहीं किया गया है। फिर "नेवसञ्ञानासञ्ञायतन" को क्यों ग्रहण नहीं किया गया? सूक्ष्मता के कारण। क्योंकि उसमें चारों अरूप स्कन्ध इतने सूक्ष्म हैं कि वे सम्मर्शन के योग्य नहीं होते। इसीलिए कहा गया है— "हे भिक्षुओं! जहाँ तक संज्ञा-समापत्ति है, वहाँ तक आज्ञा-प्रतिवेध (अर्हत्व की प्राप्ति) है।" इसका अर्थ यह है— जहाँ तक सचित्तक समापत्ति है, वहाँ तक स्थूल धर्मों का सम्मर्शन करने वाले को आज्ञा-प्रतिवेध होता है, अर्हत्व की प्राप्ति होती है। "नेवसञ्ञानासञ्ञायतन" को उसकी सूक्ष्मता के कारण "संज्ञा-समापत्ति" नहीं कहा जाता। "झायीहेते" का अर्थ है ध्यानियों द्वारा, ध्यान में रत रहने वालों द्वारा। "वुट्ठहित्वा" का अर्थ है उस समापत्ति से उठकर। "समक्खातब्बानि" का अर्थ है भली-भाँति कहे जाने योग्य, "शान्त और प्रणीत हैं" इस प्रकार केवल बतलाना चाहिए, प्रशंसा करनी चाहिए और गुणगान करना चाहिए।

6. Ānandasuttavaṇṇanā

६. आनन्द सुत्त की व्याख्या।

37. Chaṭṭhe sambādheti pañcakāmaguṇasambādhe. Okāsādhigamoti okāsassa adhigamo. Sattānaṃ visuddhiyāti sattānaṃ visuddhiṃ pāpanatthāya. Samatikkamāyāti samatikkamanatthāya. Atthaṅgamāyāti atthaṃ gamanatthāya. Ñāyassa adhigamāyāti sahavipassanakassa maggassa adhigamanatthāya. Nibbānassa sacchikiriyāyāti apaccayanibbānassa paccakkhakaraṇatthāya. Tadeva nāma cakkhuṃ bhavissatīti taññeva pasādacakkhu asambhinnaṃ bhavissati. Te rūpāti tadeva rūpārammaṇaṃ āpāthaṃ āgamissati. Tañcāyatanaṃ no paṭisaṃvedissatīti tañca rūpāyatanaṃ na jānissati. Sesesupi eseva nayo.

३७. छठे सुत्त में, "सम्बाधे" का अर्थ है पाँच काम-गुणों की संकीर्णता में। "ओकासाधिगमो" का अर्थ है अवसर की प्राप्ति। "सत्तां विसुद्धिया" का अर्थ है सत्त्वों को शुद्धि (निर्वाण) तक पहुँचाने के लिए। "समतिक्कमाय" का अर्थ है भली-भाँति पार करने के लिए। "अत्थङ्गमाय" का अर्थ है अस्त होने के लिए। "ञायस्स अधिगमाय" का अर्थ है विपश्यना सहित मार्ग की प्राप्ति के लिए। "निब्बानस्स सच्छिकिरियाय" का अर्थ है हेतु-रहित निर्वाण का साक्षात्कार करने के लिए। "तदेव नाम चक्खुं भविस्सति" का अर्थ है वही प्रसाद-चक्षु अक्षुण्ण रहेगा। "ते रूपा" का अर्थ है वही रूप-आलम्बन सामने आएगा। "तञ्चायतनं नो पटिसंवेदिस्सति" का अर्थ है उस रूप-आयतन को नहीं जानेगा। शेष पदों में भी यही विधि है।

Udāyīti kāḷudāyitthero. Saññīmeva nu khoti sacittakoyeva nu kho. Makāro padasandhimattaṃ. Kiṃsaññīti katarasaññāya saññī hutvā. Sabbaso [Pg.280] rūpasaññānanti idaṃ kasmā gaṇhi, kiṃ paṭhamajjhānādisamaṅgino rūpādipaṭisaṃvedanā hotīti? Na hoti, yāva pana kasiṇarūpaṃ ārammaṇaṃ hoti, tāva rūpaṃ samatikkantaṃ nāma na hoti. Asamatikkantattā paccayo bhavituṃ sakkhissati. Samatikkantattā pana taṃ natthi nāma hoti, natthitāya paccayo bhavituṃ na sakkotīti dassetuṃ idameva gaṇhi.

"उदायी" का अर्थ है कालुदायी स्थविर। "सञ्ञीमेव नु खो" का अर्थ है क्या सचित्तक ही। 'म' अक्षर केवल पद-सन्धि के लिए है। "किंसञ्ञी" का अर्थ है किस संज्ञा वाला होकर। "सब्बसो रूपसञ्ञानं" इसे क्यों ग्रहण किया, क्या प्रथम ध्यान आदि से युक्त व्यक्ति को रूपादि का अनुभव होता है? नहीं होता, किन्तु जब तक कसिण-रूप आलम्बन रहता है, तब तक रूप का पूर्णतः अतिक्रमण नहीं हुआ माना जाता। अतिक्रमण न होने के कारण वह आलम्बन बनने में समर्थ हो सकता है। किन्तु अतिक्रमण हो जाने पर वह नहीं रहता, और न होने के कारण वह आलम्बन बनने में समर्थ नहीं होता—यही दर्शाने के लिए इसे ग्रहण किया गया है।

Jaṭilavāsikāti jaṭilanagaravāsinī. Na cābhinatotiādīsu rāgavasena na abhinato, dosavasena na apanato. Sasaṅkhārena sappayogena kilese niggaṇhitvā vāretvā ṭhito, kilesānaṃ pana chinnante uppannoti na sasaṅkhāraniggayhavāritagato. Vimuttattā ṭhitoti kilesehi vimuttattāyeva ṭhito. Ṭhitattā santusitoti ṭhitattāyeva santuṭṭho nāma jāto. Santusitattā no paritassatīti santuṭṭhattāyeva paritāsaṃ nāpajjati. Ayaṃ, bhante ānanda, samādhi kiṃ phaloti iminā ayaṃ therī tālaphalaññeva gahetvā ‘‘idaṃ phalaṃ kiṃ phalaṃ nāmā’’ti pucchamānā viya arahattaphalasamādhiṃ gahetvā ‘‘ayaṃ, bhante ānanda, samādhi kiṃ phalo vutto bhagavatā’’ti pucchati. Aññāphalo vuttoti aññā vuccati arahattaṃ, arahattaphalasamādhi nāmeso vutto bhagavatāti attho. Evaṃsaññīpīti imāya arahattaphalasaññāya saññīpi tadāyatanaṃ no paṭisaṃvedetīti evaṃ imasmiṃ sutte arahattaphalasamādhi kathitoti.

"जटिलवासिका" का अर्थ है जटिल नगर की निवासिनी। "न चाभिनतो" आदि में—राग के वश में होकर झुका हुआ नहीं, और द्वेष के वश में होकर हटा हुआ नहीं। ससंस्कार के साथ क्लेशों का निग्रह कर और उन्हें रोककर स्थित नहीं है, बल्कि क्लेशों के क्षय होने पर उत्पन्न हुआ है, इसलिए वह "न ससंखारनिग्गय्हवारितगतो" नहीं है। "विमुत्तत्ता ठितो" का अर्थ है क्लेशों से मुक्त होने के कारण ही स्थित है। "ठितत्ता सन्तुसितो" का अर्थ है स्थित होने के कारण ही सन्तुष्ट हुआ है। "सन्तुसितत्ता नो परितस्सति" का अर्थ है सन्तुष्ट होने के कारण ही वह संताप को प्राप्त नहीं होता। "अयं, भन्ते आनन्द, समाधि किं फलो" इस पद के द्वारा वह स्थविरा, जैसे कोई ताड़ का फल हाथ में लेकर पूछे कि "यह फल किस नाम का फल है", वैसे ही अर्हत्व-फल समाधि को लेकर पूछती है— "भन्ते आनन्द! भगवान ने इस समाधि को किस फल वाला कहा है?" "अञ्ञाफलो वुत्तो" यहाँ 'अञ्ञा' अर्हत्व को कहा जाता है, अर्थात् भगवान ने इसे अर्हत्व-फल समाधि कहा है। "एवंसञ्ञीपि" का अर्थ है इस अर्हत्व-फल संज्ञा से युक्त होने पर भी वह उस आयतन का अनुभव नहीं करता—इस प्रकार इस सुत्त में अर्हत्व-फल समाधि का वर्णन किया गया है।

7. Lokāyatikasuttavaṇṇanā

७. लोकायतिक सुत्त की व्याख्या।

38. Sattame lokāyatikāti lokāyatavādakā. Satatanti sadā. Samitanti nirantaraṃ. Tiṭṭhatetanti tiṭṭhatu etaṃ, mā etaṃ paṭṭhapetha, ko vo etena attho. Dhammaṃ vo brāhmaṇā desessāmīti ahaṃ vo catusaccadhammaṃ desessāmi.

३८. सातवें सुत्त में, "लोकायतिका" का अर्थ है लोकायत शास्त्र को मानने वाले। "सततं" का अर्थ है सदा। "समितं" का अर्थ है निरन्तर। "तिट्ठतेतं" का पद-च्छेद "तिट्ठतु एतं" करना चाहिए, जिसका अर्थ है—इसे रहने दो, इसे मत कहो, इससे तुम्हें क्या लाभ? "धम्मं वो ब्राह्मणा देसेस्सामि" का अर्थ है—हे ब्राह्मणों! मैं तुम्हें चार आर्य सत्यों के धर्म का उपदेश दूँगा।

Daḷhadhammoti daḷhadhanuṃ gahetvā ṭhito. Dhanuggahoti issāso. Daḷhadhanu nāma dvisahassathāmaṃ vuccati. Dvisahassathāmaṃ nāma yassa āropitassa jiyābaddho [Pg.281] lohasīsādīnaṃ bhāro daṇḍe gahetvā yāva kaṇḍappamāṇā ukkhittassa pathavito muccati. Sikkhitoti dasa dvādasa vassāni ācariyakule uggahitasippo. Katahatthoti eko sippameva uggaṇhāti, katahattho na hoti ayaṃ pana katahattho ciṇṇavasibhāvo. Katūpāsanoti rājakulādīsu dassitasippo. Lahukena asanenāti anto susiraṃ katvā tūlādīhi pūretvā katalakkhaparikammena sallahukakaṇḍena. Evaṃ katañhi ekausabhagāmī dve usabhānipi gacchati…pe… aṭṭhusabhagāmī soḷasa usabhānipi gacchati. Appakasirenāti niddukkhena. Atipāteyyāti atikkameyya. Idaṃ vuttaṃ hoti – yathā so dhanuggaho taṃ vidatthicaturaṅgulaṃ chāyaṃ sīghameva atikkāmeti, evaṃ sakalacakkavāḷaṃ sīghaṃ sīghaṃ atikkamanasamatthena javena samannāgato. Sandhāvanikāyāti padasā dhāvanena. Evamāhaṃsūti evaṃ vadanti.

"दळ्हधम्मो" (Daḷhadhammo) का अर्थ है एक सुदृढ़ धनुष धारण कर खड़ा होना। "धनुग्गहो" (Dhanuggaho) का अर्थ है धनुर्धर। "दळ्हधनु" (Daḷhadhanu) उसे कहा जाता है जिसमें दो हजार 'पल' की शक्ति हो। दो हजार पल की शक्ति वाले धनुष का अर्थ है कि जिस धनुष पर प्रत्यंचा चढ़ाने के बाद, धनुष के दंड पर लोहे के भार आदि को लटकाकर, बाण के परिमाण तक खींचने पर वह भूमि से ऊपर उठ जाए। "सिक्खितो" (Sikkhito) का अर्थ है जिसने दस-बारह वर्षों तक आचार्य के कुल में रहकर शिल्प सीखा हो। "कतहत्थो" (Katahattho) का अर्थ है—कोई केवल शिल्प सीखता है पर वह 'हस्त-कुशल' (कतहत्थो) नहीं होता, किन्तु यहाँ 'कतहत्थो' का अर्थ है जिसने अभ्यास द्वारा वशीभाव (निपुणता) प्राप्त कर ली हो। "कतूपासनो" (Katūpāsanoti) का अर्थ है जिसने राजकुल आदि में अपने शिल्प का प्रदर्शन किया हो। "लहुकेन आसनेना" (Lahukena asanena) का अर्थ है—भीतर से खोखला कर और रूई आदि से भरकर बनाया गया अत्यंत हल्का बाण, जिसे लक्ष्य-वेध के लिए तैयार किया गया हो। ऐसा बाण एक 'उसभ' या दो 'उसभ' की दूरी तक जाता है... अथवा आठ 'उसभ' या सोलह 'उसभ' की दूरी तक भी जाता है। "अप्पकसिरेन" (Appakasirena) का अर्थ है बिना किसी कठिनाई के। "अतिपातेय्या" (Atipāteyya) का अर्थ है पार कर जाना। इसका अभिप्राय यह है कि—जैसे वह धनुर्धर एक बित्ता और चार अंगुल की उस छाया को शीघ्रता से पार कर लेता है, वैसे ही बुद्ध संपूर्ण चक्रवाल को अत्यंत तीव्र गति से पार करने की सामर्थ्य रखने वाले वेग से संपन्न हैं। "सन्धावनिकाय" (Sandhāvanikāyā) का अर्थ है पैरों से दौड़कर। "एवमाहंसु" (Evamāhaṃsū) का अर्थ है—वे ऐसा कहते हैं।

8. Devāsurasaṅgāmasuttavaṇṇanā

८. देवासुरसंग्राम सुत्त की व्याख्या

39. Aṭṭhame samupabyūḷho ahosīti paccupaṭṭhito ahosi. Saṅgāmeyyāmāti saṅgāmaṃ kareyyāma yujjheyyāma. Apayiṃsuyevāti palāyiṃsuyeva. Uttarenābhimukhāti uttarāmukhā hutvā. Abhiyante vāti anubandhantiyeva. Bhīruttānagatenāti bhīruttānaṃ bhayanivāraṇaṃ patiṭṭhānaṃ gatena. Akaraṇīyāti yuddhena kiñci akattabbā. Kasmā pana nesaṃ saṅgāmo hotīti? Asurā hi pubbe tāvatiṃsavāsino, te cittapāṭaliyā pupphanakāle dibbapāricchattakapupphaṃ anussaranti. Tato uppannakodhā ‘‘gaṇhatha deve’’ti sammukhasammukhaṭṭhāneneva sineruṃ abhiruhanti, devāpi nikkhamanti. Tesaṃ gopālakadārakānaṃ aññamaññaṃ daṇḍakehi paharaṇasadisaṃ yuddhaṃ hoti. Sakko devarājā heṭṭhā pañcasu ṭhānesu ārakkhaṃ ṭhapetvā upari devapuraṃ parivāretvā attasadisā vajirahatthā paṭimā ṭhapāpesi. Asurā heṭṭhā pañca ṭhānāni paṭibāhitvā abhiruḷhā indapaṭimāyo disvā nivattitvā asurapurameva gacchanti.

३९. आठवें सुत्त में, "समुपब्यूळ्हो अहोसि" (samupabyūḷho ahosi) का अर्थ है उपस्थित या व्यूहबद्ध होना। "संगामेय्यामा" (Saṅgāmeyyāma) का अर्थ है हम युद्ध करें। "अपयिंसुयेव" (Apayiṃsuyeva) का अर्थ है वे भाग ही गए। "उत्तरेनाभिमुखा" (Uttarenābhimukhā) का अर्थ है उत्तर की ओर मुख किए हुए। "अभियन्ते वा" (Abhiyante vā) का अर्थ है पीछा करते हुए। "भीरुत्तानगतेन" (Bhīruttānagatenā) का अर्थ है भय से रक्षा करने वाले स्थान या शरण में पहुँचे हुए। "अकरणीया" (Akaraṇīyā) का अर्थ है युद्ध के द्वारा कुछ भी न करने योग्य। उनके बीच युद्ध क्यों होता है? असुर पहले तावतिंस लोक में रहते थे। जब 'चित्तपाटलि' वृक्ष खिलता है, तब वे दिव्य 'पारिच्छत्तक' पुष्प का स्मरण करते हैं। उससे उत्पन्न क्रोध के कारण "देवताओं को पकड़ो!" ऐसा कहकर वे सीधे सुमेरु पर्वत पर चढ़ जाते हैं, और देवता भी बाहर निकलते हैं। उनका युद्ध ग्वाल-बालों के एक-दूसरे को डंडों से मारने के समान होता है। देवराज शक्र ने नीचे पाँच स्थानों पर रक्षा-व्यवस्था की और ऊपर देवपुर को घेरकर अपने समान वज्रधारी प्रतिमाएँ स्थापित करवा दीं। असुर नीचे के पाँचों स्थानों को पार कर जब ऊपर चढ़े, तो इंद्र की प्रतिमाओं को देखकर लौट गए और असुरपुर ही चले गए।

Dakkhiṇenābhimukhāti dakkhiṇāmukhā hutvā. Apadaṃ vadhitvāti nippadaṃ niravasesaṃ vadhitvā. Adassanaṃ gatoti māropi vaṭṭapādakaṃ katvā rūpāvacaracatutthajjhānaṃ [Pg.282] samāpannassa cittaṃ jānāti, tadeva vipassanāpādakaṃ katvā samāpannassa cittaṃ jānāti. Arūpāvacarasamāpatti pana vaṭṭapādā vā hotu vipassanāpādā vā, taṃ samāpannassa māro cittaṃ na jānāti. Tena vuttaṃ – ‘‘adassanaṃ gato pāpimato’’ti.

"दक्खिणेनाभिमुखा" (Dakkhiṇenābhimukhā) का अर्थ है दक्षिण की ओर मुख किए हुए। "अपदं वधित्वा" (Apadaṃ vadhitvā) का अर्थ है बिना कोई पद-चिह्न या अवशेष छोड़े नष्ट कर देना। "अदस्सनं गतो" (Adassanaṃ gato) का अर्थ है—मार भी उस व्यक्ति के चित्त को जान लेता है जो 'वट्टपादक' (संसार-चक्र का आधार) रूपी रूपावचर चतुर्थ ध्यान में समापन्न है। किन्तु यदि वही ध्यान विपश्यना का आधार (विपस्सनापादक) बनाकर समापन्न किया जाए, तो मार उसके चित्त को नहीं जान पाता। अरूपावचर समापत्ति चाहे संसार-चक्र का आधार हो या विपश्यना का, उसमें समापन्न व्यक्ति के चित्त को मार नहीं जानता। इसीलिए कहा गया है—"पापी मार की दृष्टि से ओझल हो गया।"

9. Nāgasuttavaṇṇanā

९. नाग सुत्त की व्याख्या

40. Navame āraññakassāti araññavāsino. Gocarapasutassāti gocaraggahaṇatthāya gacchantassa. Hatthikalabhāti mahantā mahantā nāgā. Hatthicchāpāti taruṇapotakā. Obhaggobhagganti nāmetvā nāmetvā ṭhapitaṃ. Ogāhaṃ otiṇṇassāti ogāhitabbattā ogāhanti laddhanāmaṃ udakatitthaṃ otiṇṇassa. Ogāhā uttiṇṇassāti udakatitthato uttiṇṇassa. Vūpakaṭṭhoti vūpakaṭṭho hutvā. Idāni yasmā dasabalassa hatthināgena kiccaṃ natthi, sāsane pana taṃsarikkhakaṃ puggalaṃ dassetuṃ idamāhaṭaṃ, tasmā taṃ puggalaṃ dassento evameva khotiādimāha.

४०. नौवें सुत्त में, "आरञ्ञकस्स" (āraññakassa) का अर्थ है वनवासी। "गोचरपसुतस्स" (Gocarapasutassa) का अर्थ है आहार की खोज में निकले हुए। "हत्थिकलभा" (Hatthikalabhā) का अर्थ है बड़े-बड़े युवा हाथी। "हत्थिच्छापा" (Hatthicchāpā) का अर्थ है अत्यंत छोटे शावक। "ओभग्गोभग्गं" (Obhaggobhaggaṃ) का अर्थ है झुका-झुकाकर रखा हुआ। "ओगाहं ओतिण्णस्स" (Ogāhaṃ otiṇṇassa) का अर्थ है जल के घाट (ओगाह) में उतरे हुए। "ओगाहा उत्तिण्णस्स" (Ogāhā uttiṇṇassa) का अर्थ है जल के घाट से ऊपर चढ़े हुए। "वूपकट्ठो" (Vūpakaṭṭho) का अर्थ है एकांतवासी होकर। अब चूँकि दशबल बुद्ध को हाथी से कोई प्रयोजन नहीं है, अतः शासन में उसी के समान पुद्गल को दर्शाने के लिए यह उदाहरण दिया गया है। इसलिए उस पुद्गल को दर्शाते हुए उन्होंने "एवमेव खो" आदि कहा।

10. Tapussasuttavaṇṇanā

१०. तपुस्स सुत्त की व्याख्या

41. Dasame mallesūti mallaraṭṭhe. Idheva tāva tvaṃ, ānanda, hotīti idha bhagavā ‘‘tapussagahapatino idha ṭhitena ānandena saddhiṃ kathāsallāpo bhavissati, tatonidānaṃ ahaṃ mahantaṃ dhammapariyāyaṃ desessāmī’’ti ñatvā āha. Upasaṅkamīti so kira bhuttapātarāso ‘‘dasabalassa upaṭṭhānaṃ gamissāmī’’ti nikkhamanto dūratova theraṃ disvā yenāyasmā ānando tenupasaṅkami. Papāto viya khāyati, yadidaṃ nekkhammanti yamidaṃ pabbajjāsaṅkhātaṃ nekkhammaṃ, taṃ amhākaṃ mahāpapāto viya ogāhitvā upaṭṭhāti. Nekkhamme cittaṃ pakkhandatīti pabbajjāya cittaṃ ārammaṇavasena pakkhandati, tadeva ārammaṇaṃ katvā pasīdati, tadeva patiṭṭhāti, paccanīkadhammehi ca vimuccati. ‘Etaṃ santa’nti passatoti etaṃ nekkhammaṃ santaṃ vigatadarathapariḷāhanti evaṃ passantānaṃ bhikkhūnaṃ. Bahunā janena visabhāgoti tayidaṃ bahunā mahājanena saddhiṃ bhikkhūnaṃ visabhāgaṃ, asadisanti attho.

४१. दसवें सुत्त में, "मल्लेसु" (mallesu) का अर्थ है मल्ल देश में। "इधेव ताव त्वं, आनन्द, होति"—यहाँ भगवान ने यह जानकर कहा कि "यहाँ स्थित आनन्द के साथ तपुस्स गृहपति का वार्तालाप होगा, और उस कारण से मैं एक महान धर्म-पर्याय का उपदेश दूँगा।" "उपसंकमि" (Upasaṅkami)—वह तपुस्स नामक गृहपति प्रातःकाल का भोजन कर "दशबल की सेवा में जाऊँगा" ऐसा सोचकर निकला और दूर से ही स्थविर को देखकर जहाँ आयुष्मान आनन्द थे, वहाँ पहुँचा। "पपातो विय खायति, यदिदं नेक्खम्मन्ति"—यह जो प्रव्रज्या रूपी नैष्क्रम्य है, वह हमें किसी महान प्रपात (खाई) में उतरने के समान प्रतीत होता है। "नेक्खम्मे चित्तं पक्खन्दति"—नैष्क्रम्य में आलम्बन के वश से चित्त प्रविष्ट होता है, उसी को आलम्बन बनाकर प्रसन्न होता है, उसी में स्थित होता है और प्रतिकूल धर्मों से विमुक्त होता है। "एतं सन्तन्ति पस्सतो"—जो भिक्षु इस प्रकार देखते हैं कि "यह नैष्क्रम्य शान्त है, संताप और जलन से रहित है।" "बहुना जनेन विसभागो"—भिक्षुओं का यह नैष्क्रम्य सामान्य जनसमूह के स्वभाव से भिन्न या असमान है, यही अर्थ है।

Kathāpābhatanti kathāmūlaṃ. Tassa mayhaṃ, ānanda, nekkhamme cittaṃ na pakkhandatīti tassa evaṃ vitakkentassāpi mayhaṃ pabbajjāya cittaṃ na otarati. ‘‘Etaṃ [Pg.283] santa’’nti passatoti ‘‘sādhu nekkhamma’’nti parivitakkanavasena ‘‘etaṃ nekkhammaṃ santa’’nti passantassapi. Anāsevitoti na āsevito na phassito na sacchikato. Adhigammāti adhigantvā patvā sacchikatvā. Tamāseveyyanti taṃ ānisaṃsaṃ seveyyaṃ bhajeyyaṃ. Yaṃ meti yena kāraṇena mayhaṃ. Adhigammāti adhigantvā. Svāssa me hoti ābādhoti so mayhaṃ ābādhanaṭṭhena ābādho hoti. Avitakke cittaṃ na pakkhandatīti avitakkavicāre dutiyajjhāne ārammaṇavasena cittaṃ na pakkhandati. Vitakkesūti vitakkavicāresu. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

'कथापाभतन्ति' का अर्थ है कथा का मूल (कारण)। 'तस्स मय्हं, आनन्द, नेक्खम्मे चित्तं न पक्खन्दतीति' का अर्थ है कि इस प्रकार विचार करते हुए भी मेरा चित्त प्रव्रज्या (संन्यास) में प्रवृत्त नहीं होता। 'एतं सन्तन्ति पस्सतोति' का अर्थ है 'नैष्क्रम्य (त्याग) अच्छा है' इस प्रकार के परिचिन्तन के वश से 'यह नैष्क्रम्य शान्त है' ऐसा देखते हुए भी। 'अनासेवितोति' का अर्थ है जिसका सेवन नहीं किया गया, जो प्राप्त नहीं किया गया, जिसका साक्षात्कार नहीं किया गया। 'अधिगम्माति' का अर्थ है प्राप्त करके या साक्षात्कार करके। 'तमासेवेय्यन्ति' का अर्थ है उस (नैष्क्रम्य के) लाभ का सेवन करूँ या उसे भजूँ। 'यं मे' का अर्थ है जिस कारण से मेरे लिए। 'अधिगम्माति' का अर्थ है प्राप्त करके। 'स्वास्स मे होति आबाधोति' का अर्थ है वह (काम-संज्ञा आदि) मेरे लिए पीड़ित करने के अर्थ में 'आबाध' (बाधा या रोग) है। 'अवितक्के चित्तं न पक्खन्दतीति' का अर्थ है वितर्क और विचार से रहित द्वितीय ध्यान में आलम्बन के वश से चित्त प्रविष्ट नहीं होता। 'वितक्केसूति' का अर्थ है वितर्क और विचार में। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Mahāvaggo catuttho.

चौथा महावग्ग।

5. Sāmaññavaggo

५. सामञ्ञवग्ग (सामन्य वर्ग)।

1. Sambādhasuttavaṇṇanā

१. सम्बाध सुत्त की व्याख्या।

42. Pañcamassa paṭhame udāyīti kāḷudāyitthero. Avidvāti aññāsi. Bhūrimedhasoti mahāpañño. Yo jhānamabujjhīti yo jhānaṃ abujjhi. Paṭilīnanisabhoti ekībhāvavasena paṭilīno ceva uttamaṭṭhena ca nisabho. Munīti buddhamuni. Pariyāyenāti ekena kāraṇena. Kāmasambādhassa hi abhāvamatteneva paṭhamajjhānaṃ okāsādhigamo nāma, na sabbathā sabbaṃ. Tatrāpatthi sambādhoti tasmimpi paṭhamajjhāne sambādho paṭipīḷanaṃ atthiyeva. Tatrāpitthītipi pāṭho. Kiñca tattha sambādhoti tasmiṃ pana jhāne kiṃ sambādho nāma. Ayamettha sambādhoti ayaṃ vitakkavicārānaṃ aniruddhabhāvo sambādho saṃpīḷā nāma. Iminā upāyena sabbavāresu attho veditabbo. Nippariyāyenāti na ekena kāraṇena, atha kho āsavakkhayo nāma sabbasambādhānaṃ pahīnattā sabbena sabbaṃ okāsādhigamo nāmāti.

४२. पाँचवें (वग्ग) के प्रथम सुत्त में 'उदायी' का अर्थ है कालुदायी थेर। 'अविद्वा' का अर्थ है नहीं जाना। 'भूरिमेधसो' का अर्थ है महाप्रज्ञ (बड़ी बुद्धि वाला)। 'यो झानमबुज्झी' का अर्थ है जिसने ध्यान को जाना। 'पटिलीननिसभो' का अर्थ है एकाकी भाव के कारण निवृत्त (लीन) और श्रेष्ठ होने के कारण 'निसभ'। 'मुनी' का अर्थ है बुद्ध-मुनि। 'परियायेना' का अर्थ है एक कारण से (पर्याय से)। काम-बाधा के अभाव मात्र से ही प्रथम ध्यान को 'अवकाशाधिगम' (स्थान की प्राप्ति) कहा जाता है, न कि पूर्ण रूप से। 'तत्रापत्थि सम्बाधो' का अर्थ है उस प्रथम ध्यान में भी सम्बाध (संकीर्णता) या पीड़ा विद्यमान ही है। 'तत्रापित्थीति' भी एक पाठ है। 'किञ्च तत्थ सम्बाधो' का अर्थ है उस ध्यान में सम्बाध क्या है? 'अयमेत्थ सम्बाधो' का अर्थ है वितर्क और विचार का यह निरुद्ध न होना ही सम्बाध या पीड़ा कहलाता है। इस विधि से सभी वारों (अनुच्छेदों) में अर्थ समझना चाहिए। 'निप्परियायेना' का अर्थ है केवल एक कारण से नहीं, बल्कि आस्रवों का क्षय होना ही सभी बाधाओं के प्रहाण होने के कारण पूर्ण रूप से 'अवकाशाधिगम' कहलाता है।

2. Kāyasakkhisuttavaṇṇanā

२. कायसक्खी सुत्त की व्याख्या।

43. Dutiye [Pg.284] yathā yathā ca tadāyatananti yena yena kāraṇena yena yenākārena taṃ paṭhamajjhānasaṅkhātaṃ āyatanaṃ hoti. Tathā tathā naṃ kāyena phusitvā viharatīti tena tena kāraṇena tena tenākārena taṃ samāpattiṃ sahajātanāmakāyena phusitvā viharati, samāpajjatīti attho. Kāyasakkhi vutto bhagavatā pariyāyenāti yasmā tena nāmākāyena paṭhamajjhānaṃ sacchikataṃ, tasmā iminā pariyāyena kāyasakkhi vutto. Nippariyāyenāti yattakaṃ kāyena sacchikātabbaṃ, sabbassa katattā ayaṃ nippariyāyena kāyasakkhi nāma.

४३. दूसरे सुत्त में 'यथा यथा च तदायतनं' का अर्थ है जिस-जिस कारण से या जिस-जिस प्रकार से वह प्रथम ध्यान रूपी आयतन (स्थान) होता है। 'तथा तथा नं कायेन फुसित्वा विहरतीति' का अर्थ है उस-उस कारण से उस समापत्ति को सहजात नाम-काय (चित्त और चैतसिक) से स्पर्श कर विहार करता है, अर्थात् समापन्न होता है। 'कायसक्खी वुत्तो भगवता परियायेनाति' का अर्थ है क्योंकि उस नाम-काय से प्रथम ध्यान का साक्षात्कार किया गया है, इसलिए इस पर्याय (विधि) से उसे 'कायसक्खी' (काय-साक्षी) कहा गया है। 'निप्परियायेनाति' का अर्थ है जितना काय के द्वारा साक्षात्कार किया जाना चाहिए, उस सब के पूर्ण होने के कारण यह मुख्य रूप से 'कायसक्खी' कहलाता है।

3. Paññāvimuttasuttavaṇṇanā

३. पञ्ञाविमुत्त (प्रज्ञाविमुक्त) सुत्त की व्याख्या।

44. Tatiye paññāya ca naṃ pajānātīti taṃ paṭhamajjhānavipassanāpaññāya jānāti. Idhāpi pariyāyanippariyāyā purimanayeneva veditabbā. Yathā ca idha, evaṃ ito paresupi.

४४. तीसरे सुत्त में 'पञ्ञाय च नं पजानातीति' का अर्थ है उस प्रथम ध्यान को विपश्यना प्रज्ञा से जानता है। यहाँ भी पर्याय और निष्पर्याय को पूर्व विधि के अनुसार ही समझना चाहिए। जैसा यहाँ (तीसरे सुत्त में) है, वैसा ही इसके बाद के सुत्तों में भी समझना चाहिए।

4. Ubhatobhāgavimuttasuttavaṇṇanā

४. उभतोभागविमुत्त (उभयतोभागविमुक्त) सुत्त की व्याख्या।

45. Catutthaṃ ubhayena veditabbaṃ. Ettha ca ubhatobhāgavimuttoti ubhatobhāgehi samathavipassanānaṃ paccanīkakilesehi vimutto. Pariyosāne pana samāpattiyā rūpakāyato, ariyamaggena nāmakāyato vimuttoyeva ubhatobhāgavimuttoti veditabbo.

४५. चौथे सुत्त को दोनों (पर्याय और निष्पर्याय) प्रकार से समझना चाहिए। यहाँ 'उभतोभागविमुत्तो' का अर्थ है शमथ और विपश्यना के प्रतिकूल क्लेशों रूपी दोनों भागों से मुक्त। अंत में, समापत्ति के द्वारा रूप-काय से और आर्यमार्ग के द्वारा नाम-काय से मुक्त होने वाला ही 'उभतोभागविमुत्त' कहलाता है, ऐसा समझना चाहिए।

5-10. Sandiṭṭhikadhammasuttādivaṇṇanā

५-१०. सन्दििट्ठकधम्म सुत्त आदि की व्याख्या।

46-51. Pañcamādīsu sandiṭṭhikoti sayaṃ passitabbako. Nibbānanti kilesanibbānaṃ. Parinibbānanti tasseva vevacanaṃ. Tadaṅganibbānanti paṭhamajjhānādinā tena tena aṅgena nibbānaṃ. Diṭṭhadhammanibbānanti ismiṃyeva attabhāve nibbānaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

४६-५१. पाँचवें आदि सुत्तों में 'सन्दििट्ठको' का अर्थ है स्वयं देखने योग्य। 'निब्बानन्ति' का अर्थ है क्लेशों का निर्वाण (शान्त होना)। 'परिनिब्बानन्ति' इसी का पर्यायवाची है। 'तदङ्गनिब्बानन्ति' का अर्थ है प्रथम ध्यान आदि उन-उन अंगों के द्वारा निर्वाण। 'दिट्ठधम्मनिब्बानन्ति' का अर्थ है इसी आत्मभाव (जीवन) में निर्वाण। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Sāmaññavaggo pañcamo.

पाँचवाँ सामञ्ञवग्ग।

Paṭhamapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ.

प्रथम पण्णासक समाप्त।

2. Dutiyapaṇṇāsakavaṇṇanā

२. द्वितीय पण्णासक की व्याख्या।

52. Ito [Pg.285] paresu khemanti nirupaddavaṃ. Khemappattoti khemabhāvaṃ patto. Sikkhādubbalyānīti sikkhāya dubbalabhāvakaraṇāni. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

५२. इसके बाद के सुत्तों में 'खेमं' का अर्थ है उपद्रव रहित (सुरक्षित)। 'खेमप्पत्तो' का अर्थ है क्षेम भाव को प्राप्त। 'सिक्खादुब्बल्यानीति' का अर्थ है शिक्षा (नियमों) को दुर्बल करने वाले कारण। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Manorathapūraṇiyā aṅguttaranikāya-aṭṭhakathāya

मनोरथपूरणी नामक अङ्गुत्तरनिकाय-अट्ठकथा में।

Navakanipātassa saṃvaṇṇanā niṭṭhitā.

नवक निपात की व्याख्या समाप्त हुई।

. Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa.

उन भगवान्, अर्हत्, सम्यक्सम्बुद्ध को नमस्कार।

Aṅguttaranikāye

अङ्गुत्तरनिकाय में।

Dasakanipāta-aṭṭhakathā

दसक निपात की अट्ठकथा।

1. Paṭhamapaṇṇāsakaṃ

१. प्रथम पण्णासक।

1. Ānisaṃsavaggo

१. आनिसंसवग्ग (अनुशंस वर्ग)।

1. Kimatthiyasuttavaṇṇanā

१. किमत्थिय सुत्त की व्याख्या।

1. Dasakanipātassa [Pg.287] paṭhame kusalāni sīlānīti anavajjasīlāni. Amaṅkubhāvassa avippaṭisārassa atthāya saṃvattantīti avippaṭisāratthāni. So nesaṃ ānisaṃsoti avippaṭisārānisaṃsāni. Yathābhūtañāṇadassanatthotiādīsu yathābhūtañāṇadassanaṃ nāma taruṇavipassanā, nibbidā nāma balavavipassanā, virāgo nāma maggo, vimutti nāma arahattaphalaṃ, ñāṇadassanaṃ nāma paccavekkhaṇañāṇaṃ. Aggāya parentīti arahattatthāya gacchanti.

१. दसक निपात के प्रथम सुत्त में 'कुसलानि सीलानि' का अर्थ है निर्दोष शील। 'अमङ्कुभावस्स अविप्पटिसारस्स अत्थाय संवत्तन्तीति' का अर्थ है कि वे मन की प्रसन्नता और पश्चाताप रहित होने के लिए होते हैं, इसलिए उन्हें 'अविप्पटिसारत्थ' कहा जाता है। 'सो नेसं आनिसंसोति' का अर्थ है कि वह (पश्चाताप रहित होना) ही उनका फल है, इसलिए उन्हें 'अविप्पटिसारानिसंस' कहा जाता है। 'यथाभूतञाणदस्सनत्थो' आदि में 'यथाभूतज्ञानदर्शन' का अर्थ है तरुण (प्रारंभिक) विपश्यना, 'निब्बिदा' का अर्थ है बलवती (प्रगाढ़) विपश्यना, 'विरागो' का अर्थ है मार्ग, 'विमुत्ति' का अर्थ है अर्हत्व फल, 'ञाणदस्सनं' का अर्थ है प्रत्यवेक्षण ज्ञान। 'अग्गाय परेंतीति' का अर्थ है अर्हत्व के लिए जाते हैं (अग्रसर होते हैं)।

2. Cetanākaraṇīyasuttavaṇṇanā

२. चेतनाकरणीय सुत्त की व्याख्या।

2. Dutiye na cetanāya karaṇīyanti na cetetvā kappetvā pakappetvā kātabbaṃ. Dhammatā esāti dhammasabhāvo eso kāraṇaniyamo ayaṃ. Abhisandentīti pavattenti. Paripūrentīti paripuṇṇaṃ karonti. Apārā pāraṃ gamanāyāti orimatīrabhūtā tebhūmakavaṭṭā nibbānapāraṃ gamanatthāya.

२. दूसरे सुत्त में 'न चेतनाय करणीयं' का अर्थ है कि चेतना (संकल्प) करके, कल्पना करके या प्रकप्लना करके नहीं करना चाहिए। 'धम्मता एसाति' का अर्थ है यह धर्म-स्वभाव है, यह कारण का नियम है। 'अभिसन्देन्तीति' का अर्थ है प्रवर्तित करते हैं। 'परिपूरेन्तीति' का अर्थ है परिपूर्ण करते हैं। 'अपारा पारं गमनायाति' का अर्थ है इस ओर के तट रूपी त्रैभूमिक वट (संसार चक्र) से निर्वाण रूपी उस पार के तट पर जाने के लिए।

3-5. Upanisasuttattayavaṇṇanā

३-५. उपनिस सुत्त त्रय की व्याख्या।

3-5. Tatiye hatūpanisoti hatakāraṇo. Catutthapañcamesu dvīhi therehi kathitabhāvova viseso.

३-५. तीसरे सुत्त में 'हतूपनिसो' का अर्थ है जिसका कारण नष्ट हो गया हो। चौथे और पाँचवें सुत्तों में दो स्थविरों (सारिपुत्र और आनन्द) द्वारा कहे जाने का भाव ही विशेषता है।

6. Samādhisuttavaṇṇanā

६. समाधि सुत्त की व्याख्या।

6. Chaṭṭhe neva pathaviyaṃ pathavīsaññī assāti pathaviṃ ārammaṇaṃ katvā pathavīti evaṃ uppannāya saññāya saññī na bhaveyya. Āpādīsupi eseva [Pg.288] nayo. Na idhaloketi idhaloke uppajjanakacatukkapañcakajjhānasaññāya na saññī bhaveyya. Na paraloketi paraloke uppajjanakacatukkapañcakajjhānasaññāya na saññī bhaveyya. Saññī ca pana assāti atha ca panassa samāpatti savitakkasamāpattiyeva assāti vuccati. Etaṃ santaṃ etaṃ paṇītanti santaṃ santanti appetvā nisinnassa divasampi cittuppādo ‘‘santaṃ santa’’nteva pavattati, paṇītaṃ paṇītanti appetvā nisinnassa divasampi cittuppādo ‘‘paṇītaṃ paṇīta’’nteva pavattati. Yadidaṃ sabbasaṅkhārasamathoti nibbānaṃ nibbānanti appetvā nisinnassa divasampi cittuppādo ‘‘nibbānaṃ nibbāna’’nteva pavattatīti sabbampetaṃ phalasamāpattisamādhiṃ sandhāya vuttaṃ.

६. छठे (सुत्त) में, 'न पृथ्वी में पृथ्वी की संज्ञा वाला हो' का अर्थ है कि पृथ्वी धातु को आलम्बन बनाकर 'यह पृथ्वी है' इस प्रकार उत्पन्न हुई संज्ञा से संज्ञावान न हो। जल आदि धातुओं के विषय में भी यही नियम है। 'न इस लोक में' का अर्थ है कि इस लोक में उत्पन्न होने वाले चतुर्थ और पंचम ध्यान की संज्ञा से संज्ञावान न हो। 'न परलोक में' का अर्थ है कि परलोक में उत्पन्न होने वाले चतुर्थ और पंचम ध्यान की संज्ञा से संज्ञावान न हो। 'किन्तु संज्ञावान हो' का अर्थ है कि उस व्यक्ति की वह समापत्ति वितर्क सहित समापत्ति ही होती है। 'यह शान्त है, यह प्रणीत है' का अर्थ है कि 'शान्त है, शान्त है' इस प्रकार अर्पणा (समाधि) में स्थित होकर बैठे हुए व्यक्ति का चित्त-उत्पाद पूरे दिन 'शान्त है, शान्त है' इस प्रकार ही प्रवर्तित होता है; 'प्रणीत है, प्रणीत है' इस प्रकार अर्पणा में स्थित होकर बैठे हुए व्यक्ति का चित्त-उत्पाद पूरे दिन 'प्रणीत है, प्रणीत है' इस प्रकार ही प्रवर्तित होता है। 'जो यह सब संस्कारों का उपशम है' का अर्थ है कि 'निर्वाण है, निर्वाण है' इस प्रकार अर्पणा में स्थित होकर बैठे हुए व्यक्ति का चित्त-उत्पाद पूरे दिन 'निर्वाण है, निर्वाण है' इस प्रकार ही प्रवर्तित होता है। यह सब फल-समापत्ति समाधि के संदर्भ में कहा गया है।

7. Sāriputtasuttavaṇṇanā

७. सारिपुत्त सुत्त की व्याख्या।

7. Sattame saññī ca panāhaṃ, āvuso, tasmiṃ samaye ahosinti, āvuso, tasmiṃ samaye ahaṃ ‘‘bhavanirodho nibbāna’’nti imāya phalasamāpattisaññāya saññī ahosiṃ. Sacittakā me sā samāpatti ahosīti paccavekkhaṇā kathitā.

७. सातवें (सुत्त) में, 'हे आयुष्मान्, उस समय मैं संज्ञावान था' का अर्थ है—'हे आयुष्मान्, उस समय मैं "भव का निरोध ही निर्वाण है" इस फल-समापत्ति की संज्ञा से संज्ञावान था।' 'मेरी वह समापत्ति सचित्तक (चित्त सहित) थी'—यह प्रत्यवेक्षण (चिंतन) कहा गया है।

8. Jhānasuttavaṇṇanā

८. झान (ध्यान) सुत्त की व्याख्या।

8. Aṭṭhame samantapāsādikoti pasādāvahānaṃyeva kāyakammādīnaṃ sabbhāvato samanto pāsādiko. Sabbākāraparipūroti sabbehi kāraṇehi paripuṇṇo.

८. आठवें (सुत्त) में, 'समन्तपासादिको' का अर्थ है—प्रसन्नता (श्रद्धा) लाने वाले काय-कर्म आदि के होने के कारण सब ओर से प्रासादिक (मनोहर)। 'सर्वाकारपरिपूर' का अर्थ है—सभी कारणों से परिपूर्ण।

9. Santavimokkhasuttavaṇṇanā

९. सन्तविमोक्ष सुत्त की व्याख्या।

9. Navame santāti ārammaṇasantatāyapi aṅgasantatāyapi santā. Vimokkhāti paccanīkadhammehi vimuttattā ārammaṇe ca nirāsaṅkabhāvena suṭṭhu muttattā evaṃladdhanāmā. Atikkamma rūpeti rūpajjhānāni atikkamitvā pavattā. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

९. नौवें (सुत्त) में, 'शान्त' का अर्थ है—आलम्बन की शान्ति से और अंगों की शान्ति से भी शान्त। 'विमोक्ष' का अर्थ है—विपक्षी धर्मों से मुक्त होने के कारण और आलम्बन में निःशंक भाव से भली-भाँति मुक्त होने के कारण इस नाम को प्राप्त करने वाले। 'रूपों का अतिक्रमण कर' का अर्थ है—रूप-ध्यान का अतिक्रमण कर प्रवर्तित होने वाले। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Ānisaṃsavaggo paṭhamo.

प्रथम आनिसंस वग्ग (अनुशंस वर्ग)।

2. Nāthavaggo

२. नाथ वग्ग।

1. Senāsanasuttavaṇṇanā

१. सेनासन सुत्त की व्याख्या।

11. Dutiyassa [Pg.289] paṭhame pañcaṅgasamannāgatoti pañcahi guṇaṅgehi samannāgato. Nātidūraṃ hoti nāccāsannanti yañhi atidūre hoti, piṇḍāya caritvā tattha gacchantassa kāyacittadarathā hoti, tato anuppannaṃ vā samādhiṃ uppādetuṃ uppannaṃ vā thiraṃ kātuṃ na sakkoti. Accāsannaṃ bahujanākiṇṇaṃ hoti. Cattālīsausabhamatte pana padese vasataṃ dūrāsannadosavimuttañca gamanāgamanasampannaṃ nāma hoti. Divāappākiṇṇanti divasabhāge mahājanena anākiṇṇaṃ.

११. दूसरे (वर्ग) के प्रथम (सुत्त) में, 'पाँच अंगों से समन्वित' का अर्थ है—पाँच गुण-अंगों से युक्त। 'न बहुत दूर हो और न बहुत पास'—क्योंकि जो बहुत दूर होता है, वहाँ भिक्षाटन के लिए जाकर लौटने वाले भिक्षु को कायिक और मानसिक थकान होती है, जिससे वह न तो अनुत्पन्न समाधि को उत्पन्न कर सकता है और न ही उत्पन्न समाधि को स्थिर कर सकता है। बहुत पास होने पर वह बहुत से लोगों से संकीर्ण (भीड़भाड़ वाला) होता है। चालीस उसभ की दूरी पर स्थित स्थान दूर और पास के दोषों से मुक्त तथा 'गमनागमन-सम्पन्न' कहलाता है। 'दिन में संकीर्ण नहीं' का अर्थ है—दिन के समय बहुत से लोगों से रहित।

2. Pañcaṅgasuttavaṇṇanā

२. पञ्चङ्ग सुत्त की व्याख्या।

12. Dutiye kevalīti kevalehi sakalehi guṇehi samannāgato. Vusitavāti vutthabrahmacariyavāso. Asekhenāti asekhadhammapariyāpannena lokuttarena. Sīlakkhandhenāti sīlarāsinā. Vimuttikkhandhenāti ettha ṭhapetvā sīlādayo tayo sesā phaladhammā vimutti nāma, vimuttiñāṇadassanaṃ paccavekkhaṇañāṇaṃ, taṃ lokiyameva.

१२. दूसरे (सुत्त) में, 'केवली' का अर्थ है—सम्पूर्ण और सकल गुणों से युक्त। 'वुसितवा' का अर्थ है—श्रेष्ठ ब्रह्मचर्य (मार्ग) का वास पूर्ण कर लिया है। 'अशेख' के द्वारा का अर्थ है—अशेख धर्मों के अन्तर्गत आने वाले लोकोत्तर (धर्मों) के द्वारा। 'शीलस्कन्ध' के द्वारा का अर्थ है—शील के समूह के द्वारा। 'विमुक्तिस्कन्ध' के विषय में—यहाँ शील आदि तीन को छोड़कर शेष फल-धर्म 'विमुक्ति' कहलाते हैं; 'विमुक्ति-ज्ञान-दर्शन' प्रत्यवेक्षण-ज्ञान है, और वह लौकिक ही है।

3-4. Saṃyojanasuttādivaṇṇanā

३-४. संयोजन सुत्त आदि की व्याख्या।

13-14. Tatiye orambhāgiyānīti heṭṭhābhāgiyāni. Uddhambhāgiyānīti uparibhāgiyāni. Imasmiṃ sutte vaṭṭameva kathitaṃ. Catutthe khilavinibandhā pañcakanipāte vitthāritāyeva. Ārohapariṇāhenāti dīghaputhulantena.

१३-१४. तीसरे (सुत्त) में, 'ओरम्भागीय' का अर्थ है—नीचे (काम लोक) के भाग वाले। 'उद्धम्भागीय' का अर्थ है—ऊपर के भाग वाले। इस सुत्त में केवल वट्ट (संसार-चक्र) ही कहा गया है। चौथे (और पाँचवें) में, 'खिल' और 'विनिबन्ध' पञ्चक निपात में विस्तार से बताए गए हैं। 'आरोह-परिणाह' का अर्थ है—ऊँचाई और घेरे (परिधि) के साथ।

5. Appamādasuttavaṇṇanā

५. अप्पमाद (अप्रमाद) सुत्त की व्याख्या।

15. Pañcame evameva khoti yathā sabbasattānaṃ sammāsambuddho aggo, evaṃ sabbesaṃ kusaladhammānaṃ kārāpakaappamādo aggoti daṭṭhabbo. Nanu cesa lokiyova, kusaladhammā pana lokuttarāpi. Ayañca kāmāvacarova, kusaladhammā pana catubhūmakā. Kathamesa tesaṃ aggoti? Paṭilābhakattena. Appamādena hi te paṭilabhanti, tasmā so tesaṃ aggo. Teneva vuttaṃ – sabbe te appamādamūlakāti.

१५. पाँचवें (सुत्त) में, 'इसी प्रकार' का अर्थ है—जैसे सभी सत्त्वों में सम्यक्सम्बुद्ध श्रेष्ठ हैं, वैसे ही सभी कुशल धर्मों में उन्हें कराने वाला 'अप्रमाद' श्रेष्ठ है, ऐसा समझना चाहिए। क्या यह (अप्रमाद) लौकिक नहीं है? जबकि कुशल धर्म लोकोत्तर भी होते हैं। और यह (अप्रमाद) कामावचर ही है, जबकि कुशल धर्म चारों भूमियों के होते हैं। फिर यह उनमें श्रेष्ठ कैसे है? 'प्राप्ति कराने वाला होने के कारण'। अप्रमाद से ही वे उन्हें प्राप्त करते हैं, इसलिए वह उनमें श्रेष्ठ है। इसीलिए कहा गया है—'वे सभी अप्रमाद-मूलक हैं'।

Jaṅgalānanti [Pg.290] pathavitalacārīnaṃ. Pāṇānanti sapādakapāṇānaṃ. Padajātānīti padāni. Samodhānaṃ gacchantīti odhānaṃ pakkhepaṃ gacchanti. Aggamakkhāyatīti seṭṭhamakkhāyati. Yadidaṃ mahantattenāti mahantabhāvena aggamakkhāyati, na guṇaggenāti attho. Vassikanti sumanapupphaṃ. Idaṃ kira suttaṃ sutvā bhātiyamahārājā vīmaṃsitukāmatāya ekasmiṃ gabbhe catujātigandhehi paribhaṇḍaṃ katvā sugandhapupphāni āharāpetvā ekassa samuggassa majjhe sumanapupphamuṭṭhiṃ ṭhapetvā sesāni tassa samantato muṭṭhiṃ katvā ṭhapetvā dvāraṃ pidhāya bahi nikkhanto. Athassa muhuttaṃ bahi vītināmetvā dvāraṃ vivaritvā pavisantassa sabbapaṭhamaṃ sumanapupphagandho ghānaṃ pahari. So mahātalasmiṃyeva mahācetiyābhimukho nipajjitvā ‘‘vassikaṃ tesaṃ agganti kathentena sukathitaṃ sammāsambuddhenā’’ti cetiyaṃ vandi. Khuddarājānoti khuddakarājāno. Kūṭarājānotipi pāṭho.

'जंगलों के' का अर्थ है—पृथ्वी तल पर विचरने वालों के। 'प्राणियों के' का अर्थ है—पैर वाले प्राणियों के। 'पद-जाति' का अर्थ है—पद-चिह्न। 'समाधान को प्राप्त होते हैं' का अर्थ है—समाहित (सम्मिलित) हो जाते हैं। 'अग्र कहा जाता है' का अर्थ है—श्रेष्ठ कहा जाता है। 'विशालता के कारण' का अर्थ है—बड़े होने के कारण अग्र कहा जाता है, गुणों की श्रेष्ठता के कारण नहीं—यह अर्थ है। 'वस्सिका' का अर्थ है—मल्लिका (मोगरा) का फूल। कहते हैं कि इस सुत्त को सुनकर भातिय महाराज ने परीक्षा करने की इच्छा से एक कक्ष में चार प्रकार के गंधों से लेपन कर, सुगन्धित फूलों को मँगवाकर, एक पिटारी के बीच में मल्लिका के फूलों की एक मुट्ठी रखी और उसके चारों ओर अन्य फूलों की मुट्ठियाँ रखकर द्वार बंद कर बाहर निकल गए। फिर थोड़ी देर बाहर बिताकर द्वार खोलकर प्रवेश करते समय सबसे पहले मल्लिका के फूलों की गंध उनकी नासिका से टकराई। उन्होंने महाप्रासाद के आँगन में ही महाचैत्य की ओर मुँह करके लेटकर—"मल्लिका उनमें श्रेष्ठ है, ऐसा कहने वाले सम्यक्सम्बुद्ध ने सत्य ही कहा है"—यह कहते हुए चैत्य की वन्दना की। 'क्षुद्र राजा' का अर्थ है—छोटे राजा। 'कूटराजानो' ऐसा भी पाठ है।

6. Āhuneyyasuttavaṇṇanā

६. आहुनेय्य सुत्त की व्याख्या।

16. Chaṭṭhe gotrabhūti sikhāpattavipassanābhūtena nibbānārammaṇena gotrabhuñāṇena samannāgato.

१६. छठे (सुत्त) में, 'गोत्रभू' का अर्थ है—शिखर पर पहुँची हुई विपश्यना स्वरूप, निर्वाण के आलम्बन वाले गोत्रभू-ज्ञान से युक्त (पुद्गल)।

7. Paṭhamanāthasuttavaṇṇanā

७. प्रथम नाथ सुत्त की व्याख्या।

17. Sattame sanāthāti sañātakā bahuñātivaggā hutvā viharatha. Nāthaṃ karontīti nāthakaraṇā, attano sanāthabhāvakarā patiṭṭhākarāti attho. Kalyāṇamittotiādīsu sīlādiguṇasampannā kalyāṇā mittā assāti kalyāṇamitto. Tevassa ṭhānanisajjādīsu saha ayanato sahāyāti kalyāṇasahāyo. Cittena ceva kāyena ca kalyāṇamittesuyeva sampavaṅko oṇatoti kalyāṇasampavaṅko. Suvaco hotīti sukhena vattabbo hoti, sukhena anusāsitabbo. Khamoti gāḷhena pharusena kakkhaḷena vutto khamati na kuppati. Padakkhiṇaggāhī anusāsaninti yathā ekacco ovadiyamāno vāmato gaṇhāti, paṭippharati vā, assuṇanto vā gacchati, evaṃ akatvā ‘‘ovadatha[Pg.291], bhante, anusāsatha, tumhesu anovadantesu ko añño ovadissatī’’ti padakkhiṇaṃ gaṇhāti.

१७. सातवें (सूत्र) में, 'सनाथ' का अर्थ है—सम्बन्धियों (ज्ञाति) के साथ, बहुत से ज्ञाति-समूहों वाला होकर विहार करो। 'नाथं करोन्ति' इति 'नाथकरणा'—अपने लिए सनाथ-भाव (आश्रय) उत्पन्न करने वाले, प्रतिष्ठा (आधार) करने वाले, यह अर्थ है। 'कल्याणमित्तो' आदि में—शील आदि गुणों से सम्पन्न कल्याणकारी मित्र जिसके हों, वह 'कल्याणमित्र' है। वही (मित्र) उसके खड़े होने, बैठने आदि में साथ होने के कारण 'सहाय' है, अतः 'कल्याणसहाय' है। मन और शरीर से कल्याणमित्रों की ओर ही झुका हुआ होने के कारण 'कल्याणसम्पवङ्क' है। 'सुवचो होति' का अर्थ है—सुखपूर्वक (सरलता से) बोलने योग्य होता है, सरलता से अनुशासित करने योग्य होता है। 'खमो' का अर्थ है—कठोर, परुष और कर्कश वचनों से कहे जाने पर भी सहन करता है, क्रोध नहीं करता। 'पदक्खिणग्गाही अनुसासनिं' का अर्थ है—जैसे कोई उपदेश दिए जाने पर उसे गलत तरीके से ग्रहण करता है, या विरोध करता है, या अनसुना करके चला जाता है, वैसा न करके—'भन्ते! आप उपदेश दें, अनुशासित करें; यदि आप उपदेश नहीं देंगे, तो दूसरा कौन अच्छी तरह उपदेश देगा?'—ऐसा कहकर (उपदेश को) आदरपूर्वक ग्रहण करता है।

Uccāvacānīti uccanīcāni. Kiṃkaraṇīyānīti ‘‘kiṃ karomī’’ti evaṃ vatvā kattabbakammāni. Tattha uccakammaṃ nāma cīvarassa karaṇaṃ rajanaṃ, cetiye sudhākammaṃ, uposathāgāracetiyagharabodhigharesu kattabbakammanti evamādi. Avacakammaṃ nāma pādadhovanamakkhanādikhuddakakammaṃ. Tatrūpāyāyāti tatrupagamaniyāya. Alaṃ kātunti kātuṃ samattho hoti. Alaṃ saṃvidhātunti vicāretuṃ samattho hoti.

'उच्चावचानि' का अर्थ है—ऊँचे और नीचे (बड़े और छोटे)। 'किंकरणीयानि' का अर्थ है—'मैं क्या करूँ?' ऐसा कहकर किए जाने योग्य कार्य। वहाँ 'उच्चकर्म' का नाम है—चीवर बनाना, रंगना, चैत्य में चूना-लेपन (सुधाकर्म) करना, उपोसथागार, चैत्य-गृह और बोधि-गृह में किए जाने वाले कार्य आदि। 'अवच-कर्म' का नाम है—पैर धोना, मालिश करना आदि छोटे कार्य। 'तत्रूपायाय' का अर्थ है—उन (कार्यों) को सिद्ध करने के उपाय के रूप में। 'अलं कातुं' का अर्थ है—करने में समर्थ होता है। 'अलं संविधातुं' का अर्थ है—प्रबन्ध (व्यवस्था) करने में समर्थ होता है।

Dhamme assa kāmo sinehoti dhammakāmo, tepiṭakaṃ buddhavacanaṃ piyāyatīti attho. Piyasamudāhāroti parasmiṃ kathente sakkaccaṃ suṇāti, sayañca paresaṃ desetukāmo hotīti attho. Abhidhamme abhivinayeti ettha dhammo abhidhammo, vinayo abhivinayoti catukkaṃ veditabbaṃ. Tattha dhammoti suttantapiṭakaṃ. Abhidhammoti satta pakaraṇāni. Vinayoti ubhatovibhaṅgo. Abhivinayoti khandhakaparivārā. Atha vā suttantapiṭakampi abhidhammapiṭakampi dhammo eva, maggaphalāni abhidhammo. Sakalavinayapiṭakaṃ vinayo, kilesavūpasamakaraṇaṃ abhivinayo. Iti sabbasmimpi ettha dhamme ca abhidhamme ca vinaye ca abhivinaye ca uḷārapāmojjo hotīti attho. Kusalesu dhammesūti kāraṇatthe bhummaṃ, cātubhūmakakusaladhammakāraṇā tesaṃ adhigamatthāya anikkhittadhuro hotīti attho.

धर्म में जिसकी इच्छा और स्नेह हो, वह 'धम्मकामो' है; अर्थात् वह त्रिपिटक रूप बुद्ध-वचन से प्रेम करता है। 'पियसमुदाहारो' का अर्थ है—दूसरे के कहने (उपदेश देने) पर आदरपूर्वक सुनता है, और स्वयं भी दूसरों को उपदेश देने की इच्छा रखता है। 'अभिधम्मे अभिविनये'—यहाँ धर्म, अभिधर्म, विनय और अभिविनय—इन चारों को जानना चाहिए। वहाँ 'धम्म' का अर्थ है—सुत्तन्तपिटक। 'अभिधम्म' का अर्थ है—सात प्रकरण (ग्रन्थ)। 'विनय' का अर्थ है—उभतोविभङ्ग। 'अभिविनय' का अर्थ है—खन्धक और परिवार। अथवा, सुत्तन्तपिटक और अभिधम्मपिटक दोनों ही 'धम्म' हैं, मार्ग और फल 'अभिधम्म' हैं। सम्पूर्ण विनयपिटक 'विनय' है, और क्लेशों को शान्त करने वाला धर्म-कथन 'अभिविनय' है। इस प्रकार, इन सभी—धम्म, अभिधम्म, विनय और अभिविनय में उसे 'उळारपामोज्जो' (अत्यधिक प्रसन्नता) होती है, यह अर्थ है। 'कुसलेसु धम्मेसु'—यहाँ सप्तमी विभक्ति 'कारण' के अर्थ में है; चारों भूमियों के कुशल धर्मों के कारण, उनकी प्राप्ति के लिए वह 'अनिक्खित्तधुरो' (धुरा न छोड़ने वाला/सतत प्रयत्नशील) होता है, यह अर्थ है।

8. Dutiyanāthasuttavaṇṇanā

८. द्वितीय नाथसुत्त की वर्णना।

18. Aṭṭhame therānukampitassāti therehi ovādānusāsanidānasamussāhitāya hitapharaṇāya anukampitassa.

१८. आठवें (सूत्र) में, 'थेरानुकम्पितस्स' का अर्थ है—स्थविरों द्वारा ओवाद (उपदेश) और अनुशासनी प्रदान कर प्रोत्साहित किए गए, हित-साधन रूपी करुणा से अनुकम्पित (अनुकम्पा किए गए)।

9. Paṭhamaariyāvāsasuttavaṇṇanā

९. प्रथम अरियावाससुत्त की वर्णना।

19. Navame ariyavāsāti ariyānaṃ āvāso, te āvasiṃsu āvasanti āvasissantīti ariyāvāsā. Yadariyāti ye vāse ariyā.

१९. नौवें (सूत्र) में, 'अरियावासा' का अर्थ है—आर्यों के निवास-स्थान; वे (आर्य) उन स्थानों में रहे हैं, रहते हैं और रहेंगे, इसलिए वे 'अरियावास' हैं। 'यदरिया' का अर्थ है—जिन निवासों में आर्य (रहते हैं)।

10. Dutiyaariyāvāsasuttavaṇṇanā

१०. द्वितीय अरियावाससुत्त की वर्णना।

20. Dasamaṃ [Pg.292] yasmā kururaṭṭhavāsino bhikkhū gambhīrapaññākārakā yuttappayuttā, tasmā yathā tesaṃ dīghanikāyādīsu mahānidānādīni kathitāni, evamidampi gambhīraṃ sukhumaṃ tilakkhaṇāhataṃ suttaṃ tattheva avoca. Tattha pañcaṅgavippahīnoti pañcahi aṅgehi vippayutto hutvā khīṇāsavo avasi vasati vasissati. Tasmā ayaṃ pañcaṅgavippahīnatā ariyāvāsoti vutto. Esa nayo sabbattha. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu chaḷaṅgasamannāgato hotīti chaḷaṅgupekkhāya samannāgato hoti. Chaḷaṅgupekkhā dhammā nāma keti? Ñāṇādayo. ‘‘Ñāṇa’’nti vutte kiriyato cattāri ñāṇasampayuttacittāni labbhanti, ‘‘satatavihāro’’ti vutte aṭṭha mahācittāni, ‘‘rajjanadussanaṃ natthī’’ti vutte dasa cittāni labbhanti. Somanassaṃ āsevanavasena labbhati. Satārakkhena cetasāti khīṇāsavassa hi tīsu dvāresu sabbakāle sati ārakkhakiccaṃ sādheti. Tenevassa carato ca tiṭṭhato ca suttassa ca jāgarassa ca satataṃ samitaṃ ñāṇadassanaṃ paccupaṭṭhitaṃ hotīti vuccati.

२०. दसवें (सूत्र) में—चूँकि कुरु राष्ट्र के निवासी भिक्षु गम्भीर प्रज्ञा वाले और (सतिपट्ठान आदि में) अत्यधिक प्रयत्नशील होते हैं, इसलिए जैसे उनके लिए दीघनिकाय आदि में महानिदान आदि (सूत्र) कहे गए हैं, वैसे ही यह गम्भीर, सूक्ष्म और त्रिलक्षणों से युक्त सूत्र भी वहीं कहा गया। वहाँ 'पञ्चङ्गविप्पहीनो' का अर्थ है—पाँच अंगों (नीवरणों) से विप्रयुक्त (मुक्त) होकर क्षीणाश्रव (अर्हत्) रहा है, रहता है और रहेगा। इसलिए यह पाँच अंगों का प्रहाण ही 'अरियावास' कहा गया है। यही विधि सर्वत्र (सभी पदों में) जाननी चाहिए। 'एवं खो, भिक्खवे, भिक्खु छळङ्गसमन्नागतो होति' का अर्थ है—छह अंगों वाली उपेक्षा (षडङ्ग-उपेक्षा) से युक्त होता है। 'षडङ्ग-उपेक्षा' वाले धर्म कौन से हैं? ज्ञान आदि। 'ज्ञान' कहने पर (महा)क्रिया चित्तों में से चार ज्ञान-सम्प्रयुक्त चित्त प्राप्त होते हैं; 'सततविहार' कहने पर आठ महाक्रिया चित्त; 'रज्जनदुस्सनं नत्थि' (राग-द्वेष का अभाव) कहने पर दस चित्त (आठ महाक्रिया + हसितुप्पाद + वोट्ठपन) प्राप्त होते हैं। सौमनस्य आसेवन के वश से प्राप्त होता है। 'सतारक्रेन चेतसा'—क्षीणाश्रव के तीनों द्वारों में सभी समय स्मृति रक्षा का कार्य सिद्ध करती है। इसीलिए उसके चलते, खड़े होते, सोते और जागते समय निरन्तर और सतत ज्ञान-दर्शन उपस्थित रहता है, ऐसा कहा जाता है।

Puthusamaṇabrāhmaṇānanti bahūnaṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ. Ettha samaṇāti pabbajjūpagatā, brāhmaṇāti bhovādino. Puthupaccekasaccānīti bahūni pāṭekkasaccāni. ‘‘Idameva dassanaṃ saccaṃ, idameva sacca’’nti evaṃ pāṭiyekkaṃ gahitāni bahūni saccānīti attho. Nuṇṇānīti nīhaṭāni. Panuṇṇānīti suṭṭhu nīhaṭāni. Cattānīti vissaṭṭhāni. Vantānīti vamitāni. Muttānīti chinnabandhanāni katāni. Pahīnānīti pajahitāni. Paṭinissaṭṭhānīti yathā na puna cittaṃ ārohanti, evaṃ paṭinissajjitāni. Sabbāneva tāni gahitaggahaṇassa vissaṭṭhabhāvavevacanāni.

'पुथुसमणब्राह्मणानं' का अर्थ है—बहुत से श्रमणों और ब्राह्मणों का। यहाँ 'समणा' का अर्थ है—प्रव्रज्या को प्राप्त हुए; 'ब्राह्मणा' का अर्थ है—'भो-वादी' (अहंकारी)। 'पुथुपच्चेकसच्चानि' का अर्थ है—अनेक पृथक-पृथक सत्य। 'यही दृष्टि सत्य है, यही सत्य है'—इस प्रकार अलग-अलग ग्रहण किए गए अनेक सत्य, यह अर्थ है। 'नुण्णानि' का अर्थ है—निकाल दिए गए। 'पनुण्णानि' का अर्थ है—भली-भाँति निकाल दिए गए। 'चत्तानि' का अर्थ है—त्याग दिए गए। 'वन्तानि' का अर्थ है—वमन कर दिए गए (उगल दिए गए)। 'मुत्तानि' का अर्थ है—जिनके बन्धन काट दिए गए हैं। 'पहीनानि' का अर्थ है—प्रहीण (छोड़) दिए गए। 'पटिनिस्सट्ठानि' का अर्थ है—जिस प्रकार वे पुनः चित्त में न आएँ, उस प्रकार छोड़ दिए गए। ये सभी शब्द पहले ग्रहण की गई (मिथ्या) धारणाओं को छोड़ देने के भाव के पर्यायवाची हैं।

Samavayasaṭṭhesanoti ettha avayāti anūnā, saṭṭhāti vissaṭṭhā. Sammā avayā saṭṭhā esanā assāti samavayasaṭṭhesano, suṭṭhuvissaṭṭhasabbaesanoti attho. Rāgā cittaṃ vimuttantiādīhi maggassa kiccanipphatti kathitā. Rāgo me pahīnotiādīhi paccavekkhaṇaphalaṃ kathitaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

'समवयसट्ठेसनो'—यहाँ 'अवया' का अर्थ है—जो कम न हो (पूर्ण), 'सट्ठा' का अर्थ है—त्याग दी गई। जिसकी एषणाएँ (खोज/इच्छाएँ) भली-भाँति पूर्णतः त्याग दी गई हों, वह 'समवयसट्ठेसनो' है; अर्थात् जिसने सभी एषणाओं को अच्छी तरह छोड़ दिया है। 'रागा चित्तं विमुत्तं' (राग से चित्त मुक्त हो गया) आदि पदों से मार्ग के कार्य की निष्पत्ति (पूर्णता) कही गई है। 'रागो मे पहीनो' (मेरा राग प्रहीण हो गया) आदि पदों से प्रत्यवेक्षण-ज्ञान के फलस्वरूप प्राप्त होने वाले आर्य-फल का कथन किया गया है। शेष सभी पदों का अर्थ स्पष्ट ही है।

Nāthavaggo dutiyo.

दूसरा नाथवग्ग।

3. Mahāvaggo

३. महावग्ग।

1. Sīhanādasuttavaṇṇanā

१. सीहनादसुत्त की वर्णना।

21. Tatiyassa [Pg.293] paṭhame visamagateti visamaṭṭhānesu gocaresu gate. Saṅghātaṃ āpādesinti ghātaṃ vadhaṃ pāpesiṃ. Tassa hi ussannatejatāya khuddakesu pāṇesu anukampā hoti. Tasmā ye paṭisattubhāvena saṇṭhātuṃ sakkhissanti, ye dubbalā palāyitukāmā bhavissanti, te palāyissantīti sīhanādaṃ naditvāva gocarāya pakkamati. Tathāgatassetaṃ adhivacananti yadi hi sahanatāya hananatāya ca sīho, tathāgato hi sabbāni ca iṭṭhāniṭṭhāni sahati, sabbaparappavādino ca vādānaṃ nimmathanena hanati. Idamassa hoti sīhanādasminti ayamassa sīhanādo.

२१. तीसरे वर्ग के प्रथम सूत्र में, 'विसमगत' का अर्थ है विषम स्थानों (ऊबड़-खाबड़ चरागाहों) में जाना। 'संघातं आपादेसिं' का अर्थ है घात या वध को प्राप्त कराना। उस सिंहराज के महान प्रताप के कारण छोटे प्राणियों के प्रति उसमें अनुकंपा होती है। इसलिए, 'जो शत्रु के रूप में टिक नहीं पाएंगे, जो दुर्बल हैं और भागना चाहते हैं, वे भाग जाएंगे'—ऐसा सोचकर वह सिंहनाद करके शिकार के लिए निकलता है। 'तथागतस्सेतं अधिवचनं'—यदि सहन करने और हनन करने के कारण सिंह कहा जाता है, तो तथागत भी सभी इष्ट और अनिष्ट को सहन करते हैं, और सभी पर-प्रवादों (अन्य मतों) के वादों का मंथन करके उन्हें नष्ट कर देते हैं। 'इदमस्स होति सीहनादस्मिं' का अर्थ है कि यह उनका सिंहनाद है।

Tathāgatabalānīti aññehi asādhāraṇāni tathāgatasseva balāni. Yathā vā pubbabuddhānaṃ balāni puññasampattiyā āgatāni, tathā āgatabalānītipi attho. Tattha duvidhaṃ tathāgatassa balaṃ kāyabalaṃ ñāṇabalaṃ. Tesu kāyabalaṃ hatthikulānusārena veditabbaṃ. Vuttañhetaṃ porāṇehi –

'तथागतबलानि' का अर्थ है तथागत के वे बल जो दूसरों (प्रत्येकबुद्धों और श्रावकों) के लिए असाधारण हैं। अथवा, जैसे पूर्व बुद्धों के बल पुण्य-संपत्ति के कारण प्राप्त हुए थे, वैसे ही 'आगत-बल' (प्राप्त बल) भी इसका अर्थ है। वहाँ तथागत का बल दो प्रकार का है: काय-बल और ज्ञान-बल। उनमें से काय-बल को हाथियों के कुलों के अनुसार समझना चाहिए। प्राचीन आचार्यों ने यह कहा है—

‘‘Kālāvakañca gaṅgeyyaṃ, paṇḍaraṃ tambapiṅgalaṃ;

Gandhamaṅgalahemañca, uposathachaddantime dasā’’ti.

"कालावक, गंगेय, पण्डर, तम्ब, पिंगल, गन्ध, मंगल, हेम, उपोसथ और छद्दन्त—ये दस (हाथी कुल) हैं।"

Imāni dasa hatthikulāni. Tattha kālāvakanti pakatihatthikulaṃ daṭṭhabbaṃ. Yaṃ dasannaṃ purisānaṃ kāyabalaṃ, taṃ ekassa kālāvakassa hatthino. Yaṃ dasannaṃ kālāvakānaṃ balaṃ, taṃ ekassa gaṅgeyyassa. Yaṃ dasannaṃ gaṅgeyyānaṃ, taṃ ekassa paṇḍarassa. Yaṃ dasannaṃ paṇḍarānaṃ, taṃ ekassa tambassa. Yaṃ dasannaṃ tambānaṃ, taṃ ekassa piṅgalassa. Yaṃ dasannaṃ piṅgalānaṃ, taṃ ekassa gandhahatthino. Yaṃ dasannaṃ gandhahatthīnaṃ, taṃ ekassa maṅgalassa. Yaṃ dasannaṃ maṅgalānaṃ, taṃ ekassa hemassa. Yaṃ dasannaṃ hemānaṃ, taṃ ekassa uposathassa. Yaṃ dasannaṃ uposathānaṃ, taṃ ekassa chaddantassa. Yaṃ dasannaṃ chaddantānaṃ, taṃ ekassa tathāgatassa. Nārāyanasaṅghātabalantipi idameva [Pg.294] vuccati. Tadetaṃ pakatihatthigaṇanāya hatthīnaṃ koṭisahassānaṃ, purisagaṇanāya dasannaṃ purisakoṭisahassānaṃ balaṃ hoti. Idaṃ tāva tathāgatassa kāyabalaṃ.

ये दस हाथी कुल हैं। वहाँ 'कालावक' को सामान्य हाथी कुल समझना चाहिए। जो दस (मध्यम) पुरुषों का काय-बल है, वह एक कालावक हाथी का बल होता है। जो दस कालावक हाथियों का बल है, वह एक गंगेय का होता है। जो दस गंगेय का बल है, वह एक पण्डर का होता है। जो दस पण्डर का बल है, वह एक तम्ब का होता है। जो दस तम्ब का बल है, वह एक पिंगल का होता है। जो दस पिंगल का बल है, वह एक गन्ध-हस्ती का होता है। जो दस गन्ध-हस्तियों का बल है, वह एक मंगल का होता है। जो दस मंगल का बल है, वह एक हेम का होता है। जो दस हेम का बल है, वह एक उपोसथ का होता है। जो दस उपोसथ का बल है, वह एक छद्दन्त का होता है। जो दस छद्दन्त हाथियों का बल है, वह एक तथागत का काय-बल होता है। इसी को 'नारायण-संघात-बल' भी कहा जाता है। वह सामान्य हाथियों की गणना से एक हजार करोड़ हाथियों का बल, और पुरुषों की गणना से दस हजार करोड़ पुरुषों का बल होता है। यह तथागत का काय-बल है।

Ñāṇabalaṃ pana pāḷiyaṃ tāva āgatameva. Dasabalañāṇaṃ, majjhime āgataṃ catuvesārajjañāṇaṃ, aṭṭhasu parisāsu akampanañāṇaṃ, catuyoniparicchedañāṇaṃ, pañcagatiparicchedañāṇaṃ, saṃyuttake (saṃ. ni. 2.33) āgatāni tesattati ñāṇāni sattasattati ñāṇānīti, evaṃ aññānipi anekāni ñāṇabalaṃ nāma. Idhāpi ñāṇabalameva adhippetaṃ. Ñāṇañhi akampiyaṭṭhena upatthambhanaṭṭhena ca balanti vuttaṃ.

ज्ञान-बल तो पालि (त्रिपिटक) में आया ही है। दस बल-ज्ञान, मज्झिम निकाय में आए चार वैशारद्य-ज्ञान, आठ परिषदों में अकम्पन-ज्ञान (अविचलित रहने का ज्ञान), चार योनियों का परिच्छेद-ज्ञान, पाँच गतियों का परिच्छेद-ज्ञान, संयुत्त निकाय में आए तिहत्तर (७३) ज्ञान और सतहत्तर (७७) ज्ञान—इस प्रकार अन्य अनेक ज्ञान 'ज्ञान-बल' कहलाते हैं। यहाँ भी ज्ञान-बल ही अभिप्रेत है। ज्ञान को उसके 'अकम्प्य' (अविचलित) होने और 'उपस्तम्भन' (सहारा देने) के स्वभाव के कारण 'बल' कहा गया है।

Āsabhaṃ ṭhānanti seṭṭhaṭṭhānaṃ uttamaṭṭhānaṃ. Āsabhā vā pubbabuddhā, tesaṃ ṭhānanti attho. Apica gavasatajeṭṭhako usabho, gavasahassajeṭṭhako vasabho. Vajasatajeṭṭhako vā usabho, vajasahassajeṭṭhako vasabho. Sabbagavaseṭṭho sabbaparissayasaho seto pāsādiko mahābhāravaho asanisatasaddehipi asampakampiyo nisabho, so idha usabhoti adhippeto. Idampi hi tassa pariyāyavacanaṃ. Usabhassa idanti āsabhaṃ. Ṭhānanti catūhi pādehi pathaviṃ uppīḷetvā acalaṭṭhānaṃ. Idaṃ pana āsabhaṃ viyāti āsabhaṃ. Yatheva hi nisabhasaṅkhāto usabho usabhabalena samannāgato catūhi pādehi pathaviṃ uppīḷetvā acalaṭṭhānena tiṭṭhati, evaṃ tathāgatopi dasahi tathāgatabalehi samannāgato catūhi vesārajjapādehi aṭṭhaparisapathaviṃ uppīḷetvā sadevake loke kenaci paccatthikena paccāmittena akampiyo acalaṭṭhānena tiṭṭhati. Evaṃ tiṭṭhamāno ca taṃ āsabhaṃ ṭhānaṃ paṭijānāti upagacchati na paccakkhāti attani āropeti. Tena vuttaṃ – ‘‘āsabhaṃ ṭhānaṃ paṭijānātī’’ti.

'आसभं ठानं' का अर्थ है श्रेष्ठ स्थान या उत्तम स्थान। अथवा पूर्व बुद्ध 'आसभ' कहलाते हैं, उनका स्थान—यह अर्थ है। इसके अतिरिक्त, सौ गायों का जेठ (मुखिया) 'उसभ' है, हजार गायों का जेठ 'वसभ' है। अथवा सौ बाड़ों का जेठ 'उसभ' है, हजार बाड़ों का जेठ 'वसभ' है। सभी गायों में श्रेष्ठ, सभी संकटों को सहने वाला, श्वेत, दर्शनीय, महाभार ढोने वाला, सौ वज्रों की गड़गड़ाहट से भी विचलित न होने वाला 'निसभ' कहलाता है; यहाँ वही 'उसभ' के रूप में अभिप्रेत है। यह भी उसी का पर्यायवाची शब्द है। उसभ का जो है, वह 'आसभ' है। 'स्थान' का अर्थ है चारों पैरों से पृथ्वी को दबाकर अचल भाव से खड़े होना। यह (तथागत का स्थान) उस 'आसभ' के समान है, इसलिए 'आसभ' है। जैसे 'निसभ' कहा जाने वाला वह वृषभ अपने बल से युक्त होकर चारों पैरों से पृथ्वी को दबाकर अचल भाव से खड़ा रहता है, वैसे ही तथागत भी दस तथागत-बलों से युक्त होकर, चार वैशारद्य-रूपी पैरों से आठ परिषदों-रूपी पृथ्वी को दबाकर, देवलोक सहित इस संसार में किसी भी विरोधी या शत्रु द्वारा विचलित न किए जा सकने वाले होकर अचल भाव से स्थित रहते हैं। इस प्रकार स्थित रहते हुए वे उस 'आसभ स्थान' (श्रेष्ठ पद) को स्वीकार करते हैं, उसे प्राप्त करते हैं, उसका त्याग नहीं करते, उसे स्वयं पर आरोपित करते हैं। इसीलिए कहा गया है— "आसभं ठानं पटिजानाति" (वे श्रेष्ठ स्थान का दावा करते हैं)।

Parisāsūti aṭṭhasu parisāsu. Sīhanādaṃ nadatīti seṭṭhanādaṃ nadati, abhītanādaṃ nadati, sīhanādasadisaṃ vā nādaṃ nadati. Tatrāyaṃ upamā – yathā sīho sīhabalena samannāgato sabbattha visārado vigatalomahaṃso sīhanādaṃ nadati, evaṃ tathāgatasīhopi tathāgatabalehi samannāgato aṭṭhasu parisāsu visārado vigatalomahaṃso ‘‘iti [Pg.295] sakkāyo’’tiādinā nayena nānāvidhadesanāvilāsasampannaṃ sīhanādaṃ nadati. Tena vuttaṃ – ‘‘parisāsu sīhanādaṃ nadatī’’ti.

'परिसासु' का अर्थ है आठ परिषदों में। 'सीहनादं नदति' का अर्थ है श्रेष्ठ नाद करना, निर्भय नाद करना, या सिंह के समान नाद करना। यहाँ यह उपमा है—जैसे सिंह अपने बल से युक्त होकर सब जगह विशारद (निपुण/आत्मविश्वासी) और रोमांचित न होने वाला (निर्भय) होकर सिंहनाद करता है, वैसे ही तथागत-रूपी सिंह भी तथागत-बलों से युक्त होकर आठ परिषदों में विशारद और निर्भय होकर "यह सत्काय है" इत्यादि विधि से अनेक प्रकार के देशना-विलास से संपन्न सिंहनाद करते हैं। इसीलिए कहा गया है— "परिसासु सीहनादं नदति" (वे परिषदों में सिंहनाद करते हैं)।

Brahmacakkaṃ pavattetīti ettha brahmanti seṭṭhaṃ uttamaṃ visiṭṭhaṃ. Cakkanti dhammacakkaṃ. Taṃ panetaṃ duvidhaṃ hoti paṭivedhañāṇañceva desanāñāṇañca. Tattha paññāpabhāvitaṃ attano ariyaphalāvahaṃ paṭivedhañāṇaṃ, karuṇāpabhāvitaṃ sāvakānaṃ ariyaphalāvahaṃ desanāñāṇaṃ. Tattha paṭivedhañāṇaṃ uppajjamānaṃ uppannanti duvidhaṃ. Tañhi abhinikkhamanato yāva arahattamaggā uppajjamānaṃ, phalakkhaṇe uppannaṃ nāma. Tusitabhavanato vā yāva mahābodhipallaṅke arahattamaggā uppajjamānaṃ, phalakkhaṇe uppannaṃ nāma. Dīpaṅkarato vā paṭṭhāya yāva arahattamaggā uppajjamānaṃ, phalakkhaṇe uppannaṃ nāma. Desanāñāṇampi pavattamānaṃ pavattanti duvidhaṃ. Tañhi yāva aññāsikoṇḍaññassa sotāpattimaggā pavattamānaṃ, phalakkhaṇe pavattaṃ nāma. Tesu paṭivedhañāṇaṃ lokuttaraṃ, desanāñāṇaṃ lokiyaṃ. Ubhayampi panetaṃ aññehi asādhāraṇaṃ, buddhānaṃyeva orasañāṇaṃ.

"ब्रह्मचक्रं पवत्तेति" (ब्रह्मचक्र को प्रवर्तित करते हैं) - यहाँ 'ब्रह्म' का अर्थ श्रेष्ठ, उत्तम और विशिष्ट है। 'चक्र' का अर्थ धम्मचक्क (धर्मचक्र) है। वह यह (धर्मचक्र) दो प्रकार का होता है: प्रतिवेध-ज्ञान और देशना-ज्ञान। उनमें से, प्रज्ञा से भावित और स्वयं के लिए आर्यफल को लाने वाला ज्ञान 'प्रतिवेध-ज्ञान' है; करुणा से भावित और श्रावकों के लिए आर्यफल को लाने वाला ज्ञान 'देशना-ज्ञान' है। वहाँ प्रतिवेध-ज्ञान दो प्रकार का है: उत्पन्न हो रहा (उपज्जमान) और उत्पन्न (उपन्न)। वह (ज्ञान) अभिनिष्क्रमण (गृह-त्याग) से लेकर अर्हत्-मार्ग तक 'उत्पन्न हो रहा' कहलाता है, और फल-क्षण में 'उत्पन्न' कहलाता है। अथवा तुषित भवन से लेकर महाबोधि-पर्यंक पर अर्हत्-मार्ग तक 'उत्पन्न हो रहा' है, और फल-क्षण में 'उत्पन्न' है। अथवा दीपंकर (बुद्ध) के समय से लेकर अर्हत्-मार्ग तक 'उत्पन्न हो रहा' है, और फल-क्षण में 'उत्पन्न' है। देशना-ज्ञान भी दो प्रकार का है: प्रवर्तित हो रहा (पवत्तमान) और प्रवर्तित (पवत्त)। वह आज्ञातकौण्डिन्य के स्रोतापत्ति-मार्ग तक 'प्रवर्तित हो रहा' है, और फल-क्षण में 'प्रवर्तित' कहलाता है। उनमें से प्रतिवेध-ज्ञान लोकोत्तर है और देशना-ज्ञान लौकिक है। ये दोनों ही दूसरों (प्रत्येकबुद्धों आदि) के साथ असाधारण हैं और केवल बुद्धों के ही अपने (औरस) ज्ञान हैं।

Idāni yehi dasahi balehi samannāgato tathāgato āsabhaṃ ṭhānaṃ paṭijānāti, tāni vitthārato dassetuṃ katamāni dasa? Idha, bhikkhave, tathāgato ṭhānañca ṭhānatotiādimāha. Tattha ṭhānañca ṭhānatoti kāraṇañca kāraṇato. Kāraṇañhi yasmā tattha phalaṃ tiṭṭhati, tadāyattavuttitāya uppajjati ceva pavattati ca, tasmā ṭhānanti vuccati. Taṃ bhagavā ‘‘ye ye dhammā yesaṃ yesaṃ dhammānaṃ hetū paccayā uppādāya, taṃ taṃ ṭhānaṃ. Ye ye dhammā yesaṃ yesaṃ dhammānaṃ na hetū na paccayā uppādāya, taṃ taṃ aṭṭhāna’’nti pajānanto ṭhānañca ṭhānato aṭṭhānañca aṭṭhānato yathābhūtaṃ pajānāti. Abhidhamme panetaṃ ‘‘tattha katamaṃ tathāgatassa ṭhānañca ṭhānato aṭṭhānañca aṭṭhānato yathābhūtaṃ ñāṇa’’ntiādinā (vibha. 809) nayena vitthāritameva. Yampīti yena ñāṇena. Idampi, bhikkhave, tathāgatassāti idampi ṭhānāṭṭhānañāṇaṃ tathāgatassa tathāgatabalaṃ nāma hotīti attho. Evaṃ sabbapadesu yojanā veditabbā.

अब जिन दस बलों से युक्त होकर तथागत श्रेष्ठ स्थान (सर्वज्ञता) की प्रतिज्ञा करते हैं, उन्हें विस्तार से दिखाने के लिए "कतमानी दस? इध, भिक्खवे, तथागतो ठाणञ्च ठाणतो" आदि कहा गया है। वहाँ 'ठाणञ्च ठाणतो' का अर्थ है 'कारण को कारण के रूप में'। क्योंकि कारण वह है जिसमें फल स्थित रहता है, और उस पर आश्रित होने के कारण वह उत्पन्न और प्रवर्तित होता है, इसलिए उसे 'स्थान' (ठाण) कहा जाता है। उसे भगवान इस प्रकार जानते हुए कि "जो-जो धर्म जिन-जिन धर्मों की उत्पत्ति के लिए हेतु और प्रत्यय हैं, वह-वह स्थान है; जो-जो धर्म जिन-जिन धर्मों की उत्पत्ति के लिए हेतु और प्रत्यय नहीं हैं, वह-वह अस्थान है", स्थान को स्थान के रूप में और अस्थान को अस्थान के रूप में यथार्थतः जानते हैं। अभिधम्म में इसे "तत्थ कतमं तथागतस्स ठाणञ्च ठाणतो..." आदि विधि से विस्तार से बताया गया है। 'यम्पि' का अर्थ है 'जिस ज्ञान के द्वारा'। 'इदम्पि, भिक्खवे, तथागतो तस्स' का अर्थ है कि यह 'स्थानास्थान-ज्ञान' भी तथागत का 'तथागत-बल' कहलाता है। इसी प्रकार सभी पदों में योजना समझनी चाहिए।

Kammasamādānānanti samādiyitvā katānaṃ kusalākusalakammānaṃ, kammameva vā kammasamādānaṃ. Ṭhānaso hetusoti paccayato ceva [Pg.296] hetuto ca. Tattha gatiupadhikālapayogā vipākassa ṭhānaṃ, kammaṃ hetu. Imassa pana ñāṇassa vitthārakathā ‘‘atthekaccāni pāpakāni kammasamādānāni gatisampattipaṭibāḷhāni na vipaccantī’’tiādinā (vibha. 810) nayena abhidhamme āgatāyeva.

'कम्मसमादानानं' का अर्थ है—ग्रहण कर किए गए कुशल और अकुशल कर्मों का, अथवा कर्म ही 'कर्म-समादान' है। 'ठाणसो हेतुसो' का अर्थ है—प्रत्यय (सहायक कारण) और हेतु (जनक कारण) के रूप में। वहाँ गति, उपधि, काल और प्रयोग विपाक के लिए 'स्थान' (प्रत्यय) हैं, और कर्म 'हेतु' है। इस ज्ञान की विस्तार-कथा "अत्थेकच्चानि पापकानी कम्मसमादानानी गतिसम्पत्तिपटिबाळ्हानि न विपच्चन्ति" (कुछ पापपूर्ण कर्म-समादान गति-सम्पत्ति से रुक जाने के कारण विपाक नहीं देते) आदि विधि से अभिधम्म में आई ही है।

Sabbatthagāmininti sabbagatigāminiñca agatigāminiñca. Paṭipadanti maggaṃ. Yathābhūtaṃ pajānātīti bahūsupi manussesu ekameva pāṇaṃ ghātentesu ‘‘imassa cetanā nirayagāminī bhavissati, imassa tiracchānayonigāminī’’ti iminā nayena ekavatthusmimpi kusalākusalacetanāsaṅkhātānaṃ paṭipattīnaṃ aviparītato sabhāvaṃ jānāti. Imassapi ca ñāṇassa vitthārakathā ‘‘tattha katamaṃ tathāgatassa sabbatthagāminiṃ paṭipadaṃ yathābhūtaṃ ñāṇaṃ? Idha tathāgato ayaṃ maggo ayaṃ paṭipadā nirayagāminīti pajānātī’’tiādinā (vibha. 811) nayena abhidhamme āgatāyeva.

'सब्बत्थगामिनिं' का अर्थ है—सभी गतियों की ओर ले जाने वाली और अगति (निर्वाण) की ओर ले जाने वाली। 'पटिपदं' का अर्थ है—मार्ग। 'यथाभूतं पजानाति' का अर्थ है—बहुत से मनुष्यों द्वारा एक ही प्राणी को मारने पर भी, "इसकी चेतना नरकगामी होगी, इसकी तिर्यक्-योनिगामी होगी"—इस विधि से एक ही वस्तु के विषय में भी कुशल-अकुशल चेतना रूपी प्रतिपत्तियों (आचरणों) के स्वभाव को यथार्थ रूप से जानते हैं। इस ज्ञान की भी विस्तार-कथा "तत्थ कतमं तथागतस्स सब्बत्थगामिनिं पटिपदं यथाभूतं जाणं? इध तथागतो अयं मग्गो अयं पटिपदा निरयगामिनीति पजानाति" आदि विधि से अभिधम्म में आई ही है।

Anekadhātunti cakkhudhātuādīhi kāmadhātuādīhi vā dhātūhi bahudhātuṃ. Nānādhātunti tāsaṃyeva dhātūnaṃ vilakkhaṇatāya nānappakāradhātuṃ. Lokanti khandhāyatanadhātulokaṃ. Yathābhūtaṃ pajānātīti tāsaṃ dhātūnaṃ aviparītato sabhāvaṃ paṭivijjhati. Idampi ñāṇaṃ ‘‘tattha katamaṃ tathāgatassa anekadhātunānādhātulokaṃ yathābhūtaṃ ñāṇaṃ? Idha tathāgato khandhanānattaṃ pajānātī’’tiādinā nayena abhidhamme vitthāritameva.

'अनेकधातुं' का अर्थ है—चक्षु-धातु आदि अथवा काम-धातु आदि धातुओं के कारण 'बहु-धातु'। 'नानाधातुं' का अर्थ है—उन्हीं धातुओं के विलक्षण होने के कारण 'विविध प्रकार की धातु'। 'लोकं' का अर्थ है—स्कन्ध, आयतन और धातु रूपी लोक। 'यथाभूतं पजानाति' का अर्थ है—उन धातुओं के स्वभाव को यथार्थ रूप से भेदते (साक्षात्कार करते) हैं। यह ज्ञान भी "तत्थ कतमं तथागतस्स अनेकधातुनानाधातुलोकं यथाभूतं जाणं? इध तथागतो खन्धनानत्तं पजानाति" आदि विधि से अभिधम्म में विस्तार से बताया ही गया है।

Nānādhimuttikatanti hīnādīhi adhimuttīhi nānādhimuttikabhāvaṃ. Idampi ñāṇaṃ ‘‘tattha katamaṃ tathāgatassa sattānaṃ nānādhimuttikataṃ yathābhūtaṃ ñāṇaṃ? Idha tathāgato pajānāti santi sattā hīnādhimuttikā’’tiādinā nayena abhidhamme vitthāritameva.

'नानाधिमुत्तिकतं' का अर्थ है—हीन आदि अधिमुक्तियों (रुचियों) के कारण 'विविध अधिमुक्ति वाला होना'। यह ज्ञान भी "तत्थ कतमं तथागतस्स सत्तानं नानाधिमुत्तिकतं यथाभूतं जाणं? इध तथागतो पजानाति सन्ति सत्ता हीनाधिमुत्तिका" आदि विधि से अभिधम्म में विस्तार से बताया ही गया है।

Parasattānanti padhānasattānaṃ. Parapuggalānanti tato aññesaṃ hīnasattānaṃ. Ekatthameva vā etaṃ padadvayaṃ, veneyyavasena dvidhā vuttaṃ. Indriyaparopariyattanti saddhādīnaṃ indriyānaṃ parabhāvañca aparabhāvañca, vuddhiñca hāniñcāti attho. Imassāpi ñāṇassa vitthārakathā ‘‘tattha katamaṃ tathāgatassa parasattānaṃ parapuggalānaṃ indriyaparopariyattaṃ yathābhūtaṃ ñāṇaṃ[Pg.297]? Idha tathāgato sattānaṃ āsayaṃ pajānātī’’ti (vibha. 814) ādinā nayena abhidhamme āgatāyeva.

'परसत्तानं' का अर्थ है—प्रधान सत्त्वों का। 'परपुग्गलानं' का अर्थ है—उनसे अन्य हीन सत्त्वों का। अथवा ये दोनों पद एक ही अर्थ वाले हैं, विनेय (शिष्यों) के भेद से दो प्रकार से कहे गए हैं। 'इन्द्रियपरोपरियत्तं' का अर्थ है—श्रद्धा आदि इन्द्रियों की परिपक्वता (परभाव) और अपरिपक्वता (अपरभाव), तथा उनकी वृद्धि और हानि। इस ज्ञान की भी विस्तार-कथा "तत्थ कतमं तथागतस्स परसत्तानं परपुग्गलानं इन्द्रियपरोपरियत्तं यथाभूतं जाणं? इध तथागतो सत्तानं आसयं पजानाति" आदि विधि से अभिधम्म में आई ही है।

Jhānavimokkhasamādhisamāpattīnanti paṭhamādīnaṃ catunnaṃ jhānānaṃ, ‘‘rūpī rūpāni passatī’’tiādīnaṃ aṭṭhannaṃ vimokkhānaṃ, savitakkasavicārādīnaṃ tiṇṇaṃ samādhīnaṃ, paṭhamajjhānasamāpattiādīnañca navannaṃ anupubbasamāpattīnaṃ. Saṃkilesanti hānabhāgiyadhammaṃ. Vodānanti visesabhāgiyadhammaṃ. Vuṭṭhānanti ‘‘vodānampi vuṭṭhānaṃ, tamhā tamhā samādhimhā vuṭṭhānampi vuṭṭhāna’’nti (vibha. 828) evaṃ vuttaṃ paguṇajjhānañceva bhavaṅgaphalasamāpattiyo ca. Heṭṭhimaṃ heṭṭhimañhi paguṇajjhānaṃ uparimassa uparimassa padaṭṭhānaṃ hoti, tasmā ‘‘vodānampi vuṭṭhāna’’nti vuttaṃ. Bhavaṅgena pana sabbajjhānehi vuṭṭhānaṃ hoti, phalasamāpattiyā nirodhasamāpattito vuṭṭhānaṃ hoti. Taṃ sandhāya ca ‘‘tamhā tamhā samādhimhā vuṭṭhānampi vuṭṭhāna’’nti vuttaṃ. Idampi ñāṇaṃ ‘‘tattha katamaṃ tathāgatassa jhānavimokkhasamādhisamāpattīnaṃ saṃkilesaṃ vodānaṃ vuṭṭhānaṃ yathābhūtaṃ ñāṇaṃ? Jhāyīti cattāro jhāyī, atthekacco jhāyī sampattiṃyeva samānaṃ vipattīti paccetī’’tiādinā (vibha. 828) nayena abhidhamme vitthāritameva. Sabbañāṇānaṃ vitthārakathāya vinicchayo sammohavinodaniyā vibhaṅgaṭṭhakathāya vutto, pubbenivāsānussatidibbacakkhuñāṇakathā visuddhimagge vitthāritā, āsavakkhayakathā heṭṭhā vuttāyevāti.

"झानविमोक्खसमाधिसमापत्तीनं" का अर्थ है—प्रथम आदि चार ध्यान, "रूपी रूपाणि पस्सति" आदि आठ विमोक्ष, सवितक्क-सविचार आदि तीन समाधियाँ, और प्रथम ध्यान समापत्ति आदि नौ अनुक्रमिक समापत्तियाँ। "संकिलेस" का अर्थ है अवनति की ओर ले जाने वाले धर्म (हानभागीय धर्म)। "वोदान" का अर्थ है शुद्धि या विशिष्टता की ओर ले जाने वाले धर्म (विसेसभागीय धर्म)। "वुट्ठान" का अर्थ है—"वोदान भी वुट्ठान है, और उस-उस समाधि से निकलना भी वुट्ठान है" (विभंग ८२८), इस प्रकार कहा गया अभ्यस्त ध्यान और भवंग-फल-समापत्तियाँ। क्योंकि निचला-निचला अभ्यस्त ध्यान ऊपरी-ऊपरी ध्यान का पदस्थान (निकट कारण) होता है, इसलिए "वोदान भी वुट्ठान है" ऐसा कहा गया है। भवंग के द्वारा सभी ध्यानों से वुट्ठान (निकलना) होता है, और फल-समापत्ति के द्वारा निरोध-समापत्ति से वुट्ठान होता है। उसी के संदर्भ में "उस-उस समाधि से निकलना भी वुट्ठान है" ऐसा कहा गया है। यह ज्ञान भी—"वहाँ तथागत का झान-विमोक्ख-समाधि-समापत्तियों के संक्लेश, व्यवदान और वुट्ठान के विषय में यथाभूत ज्ञान क्या है? ध्यायी चार प्रकार के होते हैं, कोई ध्यायी सम्पत्ति को ही विपत्ति समझता है" इत्यादि विधि से अभिधम्म (विभंग) में विस्तार से बताया गया है। सभी ज्ञानों की विस्तृत व्याख्या का निर्णय 'सम्माहविनोदनी' नामक विभंग-अट्ठकथा में दिया गया है, पुब्बेनिवासानुस्सति और दिब्बचक्खु ज्ञान की कथा 'विसुद्धिमग्ग' में विस्तार से दी गई है, और आसवक्खय कथा नीचे (पहले ही) कही जा चुकी है।

Tattha paravādīkathā hoti ‘‘dasabalañāṇaṃ nāma pāṭiyekkaṃ ñāṇaṃ natthi, sabbaññutaññāṇassevāyaṃ pabhedo’’ti. Taṃ na tathā daṭṭhabbaṃ. Aññameva hi dasabalañāṇaṃ, aññaṃ sabbaññutaññāṇaṃ. Dasabalañāṇañhi sakasakakiccameva jānāti, sabbaññutaññāṇaṃ tampi tato avasesampi jānāti. Dasabalañāṇesu hi paṭhamaṃ kāraṇākāraṇameva jānāti, dutiyaṃ kammavipākantarameva, tatiyaṃ kammaparicchedameva, catutthaṃ dhātunānattakāraṇameva, pañcamaṃ sattānaṃ ajjhāsayādhimuttimeva, chaṭṭhaṃ indriyānaṃ tikkhamudubhāvameva, sattamaṃ jhānādīhi saddhiṃ tesaṃ saṃkilesādimeva, aṭṭhamaṃ pubbenivutthakkhandhasantatimeva, navamaṃ sattānaṃ cutipaṭisandhimeva, dasamaṃ saccaparicchedameva. Sabbaññutaññāṇaṃ pana etehi jānitabbañca tato uttariñca pajānāti, etesaṃ pana kiccaṃ na sabbaṃ karoti. Tañhi jhānaṃ hutvā appetuṃ [Pg.298] na sakkoti, iddhi hutvā vikubbituṃ na sakkoti, maggo hutvā kilese khepetuṃ na sakkoti.

वहाँ परवादी (विपक्षी) का यह कथन है कि "दशबल ज्ञान नाम का कोई अलग ज्ञान नहीं है, यह सर्वज्ञता-ज्ञान का ही एक भेद है।" उसे इस प्रकार नहीं देखा जाना चाहिए। क्योंकि दशबल ज्ञान अलग है और सर्वज्ञता-ज्ञान अलग है। दशबल ज्ञान केवल अपने-अपने कार्यों को ही जानता है, जबकि सर्वज्ञता-ज्ञान उन्हें भी और उनके अतिरिक्त शेष को भी जानता है। दशबल ज्ञानों में—पहला केवल कारण और अकारण को जानता है, दूसरा केवल कर्म-विपाक के अंतर को, तीसरा केवल कर्मों के परिच्छेद (सीमा) को, चौथा केवल धातुओं की अनेकता के कारण को, पाँचवाँ सत्त्वों के आशय और अधिमुक्ति (रुचि) को, छठा इन्द्रियों की तीक्ष्णता और मृदुता को, सातवाँ ध्यानादि के साथ उनके संक्लेश आदि को, आठवाँ पूर्व-निवास के स्कन्ध-सन्तान को, नवाँ सत्त्वों की च्युति और प्रतिसन्धि को, और दसवाँ सत्यों के परिच्छेद को जानता है। सर्वज्ञता-ज्ञान तो इनके द्वारा जानने योग्य विषयों को और उनसे आगे के विषयों को भी जानता है, किन्तु वह इन (दशबल ज्ञानों) के सभी कार्यों को नहीं करता। वह (सर्वज्ञता-ज्ञान) स्वयं ध्यान बनकर एकाग्र (अर्पणा) नहीं कर सकता, ऋद्धि बनकर विकुर्वण (चमत्कार) नहीं कर सकता, और मार्ग बनकर क्लेशों का क्षय नहीं कर सकता।

Apica paravādī evaṃ pucchitabbo ‘‘dasabalañāṇaṃ nāmetaṃ savitakkasavicāraṃ avitakkavicāramattaṃ avitakkaavicāraṃ, kāmāvacaraṃ rūpāvacaraṃ arūpāvacaraṃ, lokiyaṃ lokuttara’’nti. Jānanto ‘‘paṭipāṭiyā satta ñāṇāni savitakkasavicārānī’’ti vakkhati, ‘‘tato parāni dve avitakkaavicārānī’’ti vakkhati. ‘‘Āsavakkhayañāṇaṃ siyā savitakkasavicāraṃ siyā avitakkavicāramattaṃ, siyā avitakkaavicāra’’nti vakkhati. Tathā ‘‘paṭipāṭiyā satta kāmāvacarāni, tato dve rūpāvacarāni, avasāne ekaṃ lokuttara’’nti vakkhati. ‘‘Sabbaññutaññāṇaṃ pana savitakkasavicārameva lokiyamevā’’ti vakkhati.

इसके अतिरिक्त, परवादी से इस प्रकार पूछा जाना चाहिए—"क्या यह दशबल ज्ञान सवितर्क-सविचार है, या केवल अविचार-मात्र है, या अवितर्क-अविचार है? क्या यह कामावचर है, रूपावचर है, अरूपावचर है? क्या यह लौकिक है या लोकोत्तर?" यदि वह जानता होगा, तो कहेगा—"क्रम से पहले सात ज्ञान सवितर्क-सविचार हैं, उसके बाद के दो (आठवाँ और नवाँ) अवितर्क-अविचार हैं। आसवक्खय ज्ञान (दसवाँ) कभी सवितर्क-सविचार, कभी अविचार-मात्र और कभी अवितर्क-अविचार हो सकता है।" इसी प्रकार वह कहेगा—"क्रम से सात कामावचर हैं, उसके बाद के दो रूपावचर हैं, और अन्त में एक (दसवाँ) लोकोत्तर है।" किन्तु "सर्वज्ञता-ज्ञान तो केवल सवितर्क-सविचार और लौकिक ही है।"

Evamettha anupadavaṇṇanaṃ ñatvā idāni yasmā tathāgato paṭhamaṃyeva ṭhānāṭṭhānañāṇena veneyyasattānaṃ āsavakkhayādhigamassa ceva anadhigamassa ca ṭhānāṭṭhānabhūtaṃ kilesāvaraṇābhāvaṃ passati lokiyasammādiṭṭhiṭṭhānādidassanato niyatamicchādiṭṭhiṭṭhānābhāvadassanato ca. Atha nesaṃ kammavipākañāṇena vipākāvaraṇābhāvaṃ passati tihetukappaṭisandhidassanato, sabbatthagāminipaṭipadāñāṇena kammāvaraṇābhāvaṃ passati ānantariyakammābhāvadassanato. Evamanāvaraṇānaṃ anekadhātunānādhātuñāṇena anukūladhammadesanatthaṃ cariyāvisesaṃ passati dhātuvemattadassanato. Atha nesaṃ nānādhimuttikatañāṇena adhimuttiṃ passati payogaṃ anādiyitvāpi adhimuttivasena dhammadesanatthaṃ. Athevaṃ diṭṭhādhimuttīnaṃ yathāsatti yathābalaṃ dhammaṃ desetuṃ indriyaparopariyattiñāṇena indriyaparopariyattaṃ passati saddhādīnaṃ tikkhamudubhāvadassanato. Evaṃ pariññātindriyaparopariyattā pana te sace dūre honti, atha jhānādiñāṇena jhānādīsu vasībhūtattā iddhivisesena te khippaṃ upagacchati. Upagantvā ca nesaṃ pubbenivāsānussatiñāṇena pubbajātibhavaṃ, dibbacakkhānubhāvato pattabbena cetopariyañāṇena sampati cittavisesaṃ passanto āsavakkhayañāṇānubhāvena āsavakkhayagāminiyā paṭipadāya vigatasammohattā āsavakkhayāya dhammaṃ deseti. Tasmā iminānukkamena imāni balāni vuttānīti veditabbāni.

इस प्रकार यहाँ पदों की व्याख्या को जानकर, अब—चूँकि तथागत सबसे पहले 'स्थानास्थान ज्ञान' (कारण-अकारण ज्ञान) के द्वारा विनेय सत्त्वों के आस्रव-क्षय की प्राप्ति या अप्राप्ति के आधारभूत 'क्लेश-आवरण' के अभाव को देखते हैं, क्योंकि वे लौकिक सम्यग्दृष्टि रूपी स्थान (कारण) और नियत मिथ्यादृष्टि रूपी अस्थान (अकारण) को देखते हैं। फिर, वे 'कर्म-विपाक ज्ञान' के द्वारा उनके 'विपाक-आवरण' के अभाव को देखते हैं, क्योंकि वे त्रिहेतुक प्रतिसन्धि को देखते हैं। 'सर्वत्रगामिनी प्रतिपदा ज्ञान' के द्वारा वे 'कर्मावरण' के अभाव को देखते हैं, क्योंकि वे आनन्तर्य कर्म के अभाव को देखते हैं। इस प्रकार आवरण-रहित सत्त्वों के लिए, 'अनेकधातु-नानाधातु ज्ञान' के द्वारा अनुकूल धर्म-देशना के लिए वे धातुओं की भिन्नता को देखते हुए उनके 'चर्या-विशेष' (स्वभाव) को देखते हैं। फिर, 'नानाधिमुक्तिकता ज्ञान' के द्वारा, बिना किसी विशेष प्रयत्न के भी, उनकी रुचि के अनुसार धर्म-देशना के लिए उनकी 'अधिमुक्ति' (रुचि) को देखते हैं। इस प्रकार जिनकी अधिमुक्ति देख ली गई है, उन्हें उनकी शक्ति और बल के अनुसार धर्म उपदेश देने के लिए 'इन्द्रियपरोपरियत्ति ज्ञान' के द्वारा श्रद्धा आदि इन्द्रियों की तीक्ष्णता और मृदुता को देखते हुए उनकी 'इन्द्रिय-परिपक्वता' को देखते हैं। इस प्रकार जिनकी इन्द्रिय-परिपक्वता जान ली गई है, यदि वे दूर होते हैं, तो ध्यानादि ज्ञान के द्वारा ध्यानों में वशीभूत होने के कारण ऋद्धि-विशेष से उनके पास शीघ्र पहुँच जाते हैं। पहुँचकर, 'पूर्व-निवास-अनुस्मृति ज्ञान' से उनके पूर्व जन्मों को, और 'दिव्य-चक्षु' के प्रभाव से प्राप्त होने वाले 'चेतोपरिय ज्ञान' से उनके वर्तमान चित्त की विशिष्टता को देखते हुए, 'आस्रव-क्षय ज्ञान' के प्रभाव से आस्रव-क्षय की ओर ले जाने वाली प्रतिपदा के द्वारा, मोह-रहित होकर आस्रव-क्षय के लिए धर्म का उपदेश देते हैं। इसलिए, इसी क्रम से इन बलों का वर्णन किया गया है, ऐसा समझना चाहिए।

2. Adhivuttipadasuttavaṇṇanā

२. अधिवुत्तिपद सुत्त की व्याख्या (वर्णना)।

22. Dutiye [Pg.299] ye te dhammāti ye te dasabalañāṇaṃ sabbaññutaññāṇadhammā. Adhivuttipadānanti adhivacanapadānaṃ, khandhāyatanadhātudhammānanti attho. Adhivuttiyoti hi adhivacanāni vuccanti, tesaṃ ye padabhūtā desanāya padaṭṭhānattā. Atītā buddhāpi hi ete dhamme kathayiṃsu, anāgatāpi eteva kathayissanti. Tasmā khandhādayo adhivuttipadāni nāma. Tesaṃ adhivuttipadānaṃ. Atha vā bhūtamatthaṃ abhibhavitvā yathāsabhāvato aggahetvā vattanato adhivuttiyoti diṭṭhiyo vuccanti, adhivuttīnaṃ padāni adhivuttipadāni, diṭṭhidīpakāni vacanānīti attho. Tesaṃ adhivuttipadānaṃ diṭṭhivohārānaṃ. Abhiññā sacchikiriyāyāti jānitvā paccakkhakaraṇatthāya. Visāradoti ñāṇasomanassappatto. Tatthāti tesu dhammesu tesaṃ tesaṃ tathā tathā dhammaṃ desetunti tesaṃ tesaṃ diṭṭhigatikānaṃ vā itaresaṃ vā āsayaṃ ñatvā tathā tathā dhammaṃ desetuṃ. Hīnaṃ vā hīnanti ñassatīti hīnaṃ vā dhammaṃ ‘‘hīno dhammo’’ti jānissati. Ñāteyyanti ñātabbaṃ. Daṭṭheyyanti daṭṭhabbaṃ. Sacchikareyyanti sacchikātabbaṃ. Tattha tattha yathābhūtañāṇanti tesu tesu dhammesu yathāsabhāvañāṇaṃ. Iminā sabbaññutaññāṇaṃ dasseti. Evaṃ sabbaññutaññāṇaṃ dassetvā puna dasabalañāṇaṃ dassento dasayimānītiādimāha. Dasabalañāṇampi hi tattha tattha yathābhūtañāṇamevāti.

२२. दूसरे (सूत्र) में, 'ये ते धम्मा' का अर्थ है वे दसबल-ज्ञान और सर्वज्ञता-ज्ञान रूपी धर्म। 'अधिवुत्तिपदानं' का अर्थ है 'अधिवचनपदानं', अर्थात् स्कन्ध, आयतन और धातु रूपी धर्म। 'अधिवुत्तियो' वास्तव में 'अधिवचन' (नाम-प्रज्ञप्ति) को कहा जाता है, जो उन (स्कन्ध आदि) के लिए पद (कारण) स्वरूप हैं क्योंकि वे देशना के पदस्थान (निकटतम कारण) हैं। वास्तव में, अतीत के बुद्धों ने भी इन्हीं धर्मों का उपदेश दिया था, और भविष्य के बुद्ध भी इन्हीं का उपदेश देंगे। इसलिए स्कन्ध आदि को 'अधिवुत्तिपदानि' कहा जाता है। उन अधिवुत्तिपदों का। अथवा, वास्तविक अर्थ को दबाकर और स्वभाव के अनुसार ग्रहण न करके प्रवृत्त होने के कारण दृष्टियों (मिथ्या दृष्टियों) को 'अधिवुत्तियो' कहा जाता है; अधिवुत्तियों के पद 'अधिवुत्तिपदानि' हैं, जिसका अर्थ है दृष्टि को प्रकाशित करने वाले वचन। उन अधिवुत्तिपदों का, अर्थात् दृष्टि-व्यवहारों का। 'अभिञ्ञा सच्छिकिरियाय' का अर्थ है जानकर साक्षात्कार करने के लिए। 'विशारद' का अर्थ है ज्ञान और सौमनस्य को प्राप्त। 'तत्थ' का अर्थ है उन धर्मों में। 'तेसं तेसं तथा तथा धम्मं देसेतुं' का अर्थ है उन-उन दृष्टिगत (मिथ्या दृष्टि वाले) व्यक्तियों या अन्यों के आशय को जानकर उस-उस प्रकार से धर्म का उपदेश देना। 'हीनं वा हीनन्ति ञस्सति' का अर्थ है हीन धर्म को 'यह हीन धर्म है' ऐसा जानेगा। 'ञातय्यं' का अर्थ है जानने योग्य। 'दट्ठय्यं' का अर्थ है देखने योग्य। 'सच्छिकरेय्यं' का अर्थ है साक्षात्कार करने योग्य। 'तत्थ तत्थ यथाभूतञाणं' का अर्थ है उन-उन धर्मों में यथास्वभाव ज्ञान। इससे सर्वज्ञता-ज्ञान को दर्शाया गया है। इस प्रकार सर्वज्ञता-ज्ञान को दिखाकर, पुनः दसबल-ज्ञान को दिखाते हुए 'दस इमानि' आदि कहा। वास्तव में दसबल-ज्ञान भी उन-उन (धर्मों) में यथाभूत-ज्ञान ही है।

3. Kāyasuttavaṇṇanā

३. काय-सुत्त की व्याख्या।

23. Tatiye āpanno hoti kañcideva desanti kañci āpattikoṭṭhāsaṃ āpanno hoti. Anuviccāti anupavisitvā pariyogāhetvā. Kāyaduccaritanti tividhaṃ kāyaduccaritaṃ. Vacīduccaritanti catubbidhaṃ vacīduccaritaṃ. Pāpikā issāti lāmikā usūyā. Paññāya disvāti sahavipassanāya maggapaññāya passitvā passitvā pahātabbā. Ijjhatīti samijjhati. Upavāsassāti nissāya upasaṅkamitvā vasantassa. Abhibhuyyāti ajjhottharitvā [Pg.300] madditvā. Irīyatīti vattati. Imasmiṃ sutte sahavipassanāya maggo kathito.

२३. तीसरे (सूत्र) में, 'आपन्नो होति कञ्चिदेव देसं' का अर्थ है किसी आपत्ति-समूह (पत्ति-कोट्ठास) को प्राप्त हुआ है। 'अनुविच्च' का अर्थ है प्रवेश करके या गहराई से जानकर। 'कायदुच्चरितं' का अर्थ है तीन प्रकार का काय-दुश्चरित। 'वचीदुच्चरितं' का अर्थ है चार प्रकार का वची-दुश्चरित। 'पापिका इस्सा' का अर्थ है नीच ईर्ष्या। 'पञ्ञाय दिस्वा' का अर्थ है विपश्यना के साथ मार्ग-प्रज्ञा द्वारा देखकर त्यागने योग्य। 'इज्झति' का अर्थ है समृद्ध या पूर्ण होता है। 'उपवासस्स' का अर्थ है (बुद्ध आदि का) आश्रय लेकर, उनके पास जाकर रहने वाले का। 'अभिभुय्य' का अर्थ है अभिभूत करके या दबाकर। 'इरीयति' का अर्थ है प्रवृत्त होता है। इस सूत्र में विपश्यना के साथ मार्ग का वर्णन किया गया है।

4. Mahācundasuttavaṇṇanā

४. महाचुन्द-सुत्त की व्याख्या।

24. Catutthe jānāmimaṃ dhammanti iminā ñāṇavādassa vadanākāro vutto. Bhāvitakāyomhītiādīhi bhāvanāvādassa. Tatiyavāre dvepi vādā ekato vuttā, tayopi cete arahattameva paṭijānanti. Aḍḍhavādaṃ vadeyyāti aḍḍhohamasmīti vādaṃ vadeyya. Upanīhātunti nīharitvā dātuṃ.

२४. चौथे (सूत्र) में, 'जानामिमं धम्मं' इस पद से ज्ञान-वाद (ज्ञान के विषय में कथन) की शैली कही गई है। 'भावितकायोम्हि' आदि पदों से भावना-वाद की शैली कही गई है। तीसरे वार (अवसर) में दोनों ही वादों को एक साथ कहा गया है, और ये तीनों ही अर्हत्व का दावा करते हैं। 'अड्ढवादं वदेय्य' का अर्थ है 'मैं समृद्ध हूँ' ऐसा वचन कहे। 'उपनीहातुं' का अर्थ है निकालकर देना।

5. Kasiṇasuttavaṇṇanā

५. कसिण-सुत्त की व्याख्या।

25. Pañcame sakalaṭṭhena kasiṇāni, tadārammaṇānaṃ dhammānaṃ khettaṭṭhena adhiṭṭhānaṭṭhena vā āyatanānīti kasiṇāyatanāni. Uddhanti upari gagaṇatalābhimukhaṃ. Adhoti heṭṭhā bhūmitalābhimukhaṃ. Tiriyanti khettamaṇḍalaṃ viya samantā paricchinditvā. Ekacco hi uddhameva kasiṇaṃ vaḍḍheti, ekacco adho, ekacco samantato. Tena tena vā kāraṇena evaṃ pasāreti ālokamiva rūpadassanakāmo. Tena vuttaṃ – ‘‘pathavīkasiṇameko sañjānāti uddhaṃ adho tiriya’’nti. Advayanti idaṃ pana ekassa aññabhāvānupagamanatthaṃ vuttaṃ. Yathā hi udakaṃ paviṭṭhassa sabbadisāsu udakameva hoti na aññaṃ, evameva pathavīkasiṇaṃ pathavīkasiṇameva hoti. Natthi tassa aññakasiṇasambhedoti. Eseva nayo sabbattha. Appamāṇanti idaṃ tassa tassa pharaṇaappamāṇavasena vuttaṃ. Tañhi cetasā pharanto sakalameva pharati, ‘‘ayamassa ādi, idaṃ majjha’’nti pamāṇaṃ na gaṇhāti. Viññāṇakasiṇanti cettha kasiṇugghāṭimākāse pavattaviññāṇaṃ. Tattha kasiṇavasena kasiṇugghāṭimākāse, kasiṇugghāṭimākāsavasena tattha pavattaviññāṇe uddhaṃadhotiriyatā veditabbā. Ayamettha saṅkhepo, kammaṭṭhānabhāvanānayena panetāni pathavīkasiṇādīni vitthārato visuddhimagge (visuddhi. 1.51 ādayo) vuttāneva.

२५. पाँचवें (सूत्र) में, 'सकल' (सम्पूर्ण) के अर्थ में 'कसिण' कहलाते हैं; उन (कसिण-प्रज्ञप्ति) को आलम्बन बनाने वाले (ध्यान) धर्मों के क्षेत्र होने के कारण या अधिष्ठान होने के कारण 'आयतन' कहलाते हैं, इसलिए 'कसिणायतन' हैं। 'उद्धं' का अर्थ है ऊपर आकाश की ओर। 'अधो' का अर्थ है नीचे भूमि की ओर। 'तिरियं' का अर्थ है खेत के घेरे की तरह चारों ओर से परिच्छिन्न (सीमित) करके। वास्तव में, कोई योगी केवल ऊपर की ओर कसिण को बढ़ाता है, कोई नीचे की ओर, और कोई चारों ओर। अथवा, उस-उस कारण से, रूप देखने का इच्छुक व्यक्ति जैसे प्रकाश फैलाता है, वैसे ही फैलाता है। इसलिए कहा गया है— 'पठवीकसिणमेको सञ्जानाति उद्धं अधो तिरियं'। 'अद्वयं' यह शब्द एक (कसिण) का दूसरे भाव (जैसे आपो-कसिण आदि) में न बदलने को दर्शाने के लिए कहा गया है। जैसे जल में प्रविष्ट व्यक्ति के लिए सभी दिशाओं में जल ही होता है, अन्य कुछ नहीं, वैसे ही 'पठवीकसिण' में केवल पठवीकसिण ही होता है। उसका अन्य कसिणों के साथ सम्मिश्रण नहीं होता। यही नियम सर्वत्र समझना चाहिए। 'अप्पमाणं' यह उस-उस (कसिण) के फैलने की अपरिमाणता (असीमितता) के कारण कहा गया है। क्योंकि उसे चित्त से फैलाता हुआ वह सम्पूर्ण को ही फैलाता है, 'यह इसका आदि है, यह मध्य है'—ऐसा परिमाण (सीमा) ग्रहण नहीं करता। यहाँ 'विञ्ञाणकसिणं' का अर्थ है कसिण-उग्घाटिम-आकाश (कसिण को हटाने से प्राप्त आकाश) में प्रवृत्त विज्ञान। वहाँ कसिण के कारण कसिण-उग्घाटिम-आकाश में, और कसिण-उग्घाटिम-आकाश के कारण वहाँ प्रवृत्त विज्ञान में ऊपर-नीचे-तिरछापन समझना चाहिए। यह यहाँ संक्षेप है; कर्मस्थान-भावना की विधि से ये पठवी-कसिण आदि विस्तार से विशुद्धिमग्ग में कहे ही गए हैं।

6. Kāḷīsuttavaṇṇanā

६. काळी-सुत्त की व्याख्या।

26. Chaṭṭhe [Pg.301] kumāripañhesūti kumārīnaṃ māradhītānaṃ pucchāsu. Atthassa pattiṃ hadayassa santinti dvīhipi padehi arahattameva kathitaṃ. Senanti rāgādikilesasenaṃ. Piyasātarūpanti piyajātikesu ca sātajātikesu ca vatthūsu uppajjanato evaṃladdhanāmaṃ. Ekohaṃ jhāyaṃ sukhamanubodhinti evaṃ kilesasenaṃ jinitvā ahaṃ ekakova jhāyanto sukhaṃ anubujjhiṃ sacchiakāsiṃ. Sakkhinti sakkhibhāvappattaṃ dhammasakkhiṃ. Na sampajjati kenaci meti mayhaṃ kenaci saddhiṃ mittadhammo nāma natthi. Pathavīkasiṇasamāpattiparamā kho, bhagini, eke samaṇabrāhmaṇā atthoti abhinibbattesunti pathavīkasiṇasamāpattiparamo uttamo atthoti gahetvā abhinibbattesuṃ. Yāvatā kho, bhagini, pathavīkasiṇasamāpattiparamatāti yattakā pathavīkasiṇasamāpattiyā uttamakoṭi. Tadabhiññāsi bhagavāti taṃ bhagavā abhiññāpaññāya abhiññāsi. Assādamaddasāti samudayasaccaṃ addasa. Ādīnavamaddasāti dukkhasaccaṃ addasa. Nissaraṇamaddasāti nirodhasaccaṃ addasa. Maggāmaggañāṇadassanamaddasāti maggasaccaṃ addasa. Atthassa pattīti etesaṃ catunnaṃ saccānaṃ diṭṭhattā arahattasaṅkhātassa atthassa patti, sabbadarathapariḷāhavūpasantatāya hadayassa santīti.

२६. छठे (सूत्र) में, 'कुमारीपञ्हेसु' का अर्थ है कुमारी रूपी मार की पुत्रियों के प्रश्नों में। 'अत्थस्स पत्तिं' और 'हदयस्स सन्तिं' इन दोनों पदों से अर्हत्व फल को ही कहा गया है। 'सेनं' का अर्थ है राग आदि क्लेशों की सेना। 'पियसातरूपं' का अर्थ है प्रिय और सुखद वस्तुओं में उत्पन्न होने के कारण इस नाम को प्राप्त करना। 'एकोहं झायं सुखमनुबोधिं' का अर्थ है—इस प्रकार क्लेश-सेना को जीतकर मैं अकेला ही ध्यान करते हुए सुख का अनुभव किया और उसे साक्षात् किया। 'सक्खिं' का अर्थ है साक्ष्य भाव को प्राप्त धर्म-साक्ष्य। 'न सम्पज्जति केनचि मे' का अर्थ है—मेरा किसी के साथ मित्रता का धर्म (मैत्री भाव) नहीं है। "हे भगिनी! कुछ श्रमण और ब्राह्मण पृथ्वी-कसिण समापत्ति को ही परम अर्थ (लक्ष्य) मानकर उसमें अभिनिर्वृत्त (लीन) हुए हैं"—इसका अर्थ है कि पृथ्वी-कसिण समापत्ति ही उत्तम अर्थ है, ऐसा मानकर वे उसमें प्रवृत्त हुए। "हे भगिनी! जहाँ तक पृथ्वी-कसिण समापत्ति की परम सीमा है"—अर्थात् पृथ्वी-कसिण समापत्ति की जो उच्चतम कोटि है। 'तदभिञ्ञासि भगवा' का अर्थ है—उसे भगवान ने अभिज्ञा-प्रज्ञा (विशिष्ट ज्ञान) से जान लिया। 'अस्सादमद्दसा' का अर्थ है—समुदय सत्य को देखा। 'आदीनवमद्दसा' का अर्थ है—दुःख सत्य को देखा। 'निस्सरणमद्दसा' का अर्थ है—निरोध सत्य को देखा। 'मग्गामग्गञाणदस्सनमद्दसा' का अर्थ है—मार्ग सत्य को देखा। 'अत्थस्स पत्ति' का अर्थ है—इन चारों सत्यों के देखे जाने के कारण अर्हत्व नामक अर्थ (प्रयोजन) की प्राप्ति; और समस्त संताप एवं परिदाह के शांत हो जाने के कारण हृदय की शांति।

7. Paṭhamamahāpañhasuttavaṇṇanā

७. प्रथम महाप्रश्न सूत्र की व्याख्या।

27. Sattame abhijānāthāti abhijānitvā paccakkhaṃ katvā viharatha. Abhiññāyāti abhijānitvā. Idhāti imāya. Dhammadesanāya vā dhammadesananti yadidaṃ samaṇassa gotamassa dhammadesanāya saddhiṃ amhākaṃ dhammadesanaṃ, amhākaṃ vā dhammadesanāya saddhiṃ samaṇassa gotamassa dhammadesanaṃ ārabbha nānākaraṇaṃ vuccetha, taṃ kiṃ nāmāti vadanti. Dutiyapadepi eseva nayo. Iti te majjhe bhinnasuvaṇṇaṃ viya sāsanena saddhiṃ attano laddhiṃ vacanamattena samadhuraṃ ṭhapayiṃsu. Neva abhinandiṃsūti ‘‘evameta’’nti na sampaṭicchiṃsu. Nappaṭikkosiṃsūti ‘‘na idaṃ eva’’nti nappaṭisedhesuṃ. Kasmā? Te kira ‘‘titthiyā nāma andhasadisā jānitvā vā ajānitvā vā katheyyu’’nti nābhinandiṃsu.

२७. सातवें (सूत्र) में, 'अभिजानाथ' का अर्थ है—विशेष रूप से जानकर और प्रत्यक्ष करके विहार करो। 'अभिञ्ञाय' का अर्थ है—जानकर। 'इध' का अर्थ है—इस (धर्मदेशना) में। 'धम्मेदेसनाय वा धम्मेदेसनं' का अर्थ है—वे कहते हैं कि श्रमण गौतम की धर्मदेशना के साथ हमारी धर्मदेशना की, अथवा हमारी धर्मदेशना के साथ श्रमण गौतम की धर्मदेशना की तुलना में जो यह अंतर कहा जाता है, वह क्या है? दूसरे पद (अनुशासनी) में भी यही विधि है। इस प्रकार वे (तीर्थिक) मध्य में टूटे हुए सोने के समान, शासन (बुद्ध के उपदेश) के साथ अपने मत को केवल वचनों के माध्यम से समान स्तर पर रखते थे। 'नेव अभिनन्दिंसु' का अर्थ है—"यह ऐसा ही है", इस प्रकार उन्होंने स्वीकार नहीं किया। 'नप्पटिक्कोसिंसु' का अर्थ है—"यह ऐसा नहीं है", इस प्रकार उन्होंने निषेध नहीं किया। क्यों? क्योंकि वे तीर्थिक अंधे के समान हैं, वे जानकर या बिना जाने कुछ भी कह सकते हैं, इसलिए उन्होंने न तो प्रशंसा की और न ही विरोध।

Na [Pg.302] sampāyissantīti sampādetvā kathetuṃ na sakkhissanti. Uttari ca vighātanti asampādanato uttarimpi dukkhaṃ āpajjissanti. Sampādetvā kathetuṃ asakkontānañhi dukkhaṃ uppajjati. Yathā taṃ, bhikkhave, avisayasminti ettha ca tanti nipātamattaṃ. Yathāti kāraṇavacanaṃ, yasmā avisaye pañhaṃ pucchitā hontīti attho. Ito vā pana sutvāti ito vā pana mama sāsanato sutvā. Itoti tathāgatatopi tathāgatasāvakatopi. Ārādheyyāti paritoseyya, aññathā ārādhanaṃ nāma natthīti dasseti.

'न सम्पायिस्सन्ति' का अर्थ है—वे पूर्ण रूप से समझाने में समर्थ नहीं होंगे। 'उत्तरि च विघातं' का अर्थ है—पूर्ण न कर पाने के कारण वे और अधिक दुःख (कष्ट) को प्राप्त होंगे। क्योंकि जो पूर्ण रूप से समझाने में असमर्थ होते हैं, उन्हें दुःख उत्पन्न होता है। "यथा तं, भिक्खवे, अविसायस्मिं"—यहाँ 'तं' केवल एक निपात है। 'यथा' कारणवाचक शब्द है; इसका अर्थ है—चूँकि उनसे ऐसे विषय में प्रश्न पूछा गया है जो उनके अधिकार क्षेत्र (अविषय) में नहीं है, इसलिए वे उत्तर देने में समर्थ नहीं होंगे। 'इतो वा पन सुत्वा' का अर्थ है—अथवा इस मेरे शासन (उपदेश) से सुनकर। 'इतो' का अर्थ है—तथागत से अथवा तथागत के श्रावक से। 'आराधेय्या' का अर्थ है—संतुष्ट करना; यह दर्शाता है कि इसके अतिरिक्त अन्य कोई संतुष्ट करने का मार्ग नहीं है।

Ekadhammeti ekasmiṃ dhamme. Iminā uddeso dassito. Parato katamasmiṃ ekadhammeti iminā pañho dassito. Sabbe sattā āhāraṭṭhitikāti idaṃ panettha veyyākaraṇaṃ. Sesesupi eseva nayo. Sammā nibbindamānotiādīsu pana sammā hetunā nayena nibbidānupassanāya nibbindanto ukkaṇṭhanto, virāgānupassanāya virajjanto, paṭisaṅkhānupassanāya muccanassa upāyaṃ katvā vimuccamāno, adhimokkhavasena vā vimuccamāno sanniṭṭhānaṃ kurumānoti attho. Udayabbayehi paricchinditvā pubbantāparantadassanena sammā pariyantadassāvī. Sammadatthaṃ abhisameccāti sammā sabhāgatthaṃ ñāṇena abhisamāgantvā. Dukkhassantakaro hotīti sakalavaṭṭadukkhassa pariyantaṃ parivaṭumaṃ karo hoti.

'एकधम्मे' का अर्थ है—एक धर्म में। इसके द्वारा उद्देश (संक्षेप) दर्शाया गया है। इसके बाद "कतमस्मिं एकधम्मे" (किस एक धर्म में) के द्वारा प्रश्न दर्शाया गया है। "सब्बे सत्ता आहारट्ठितिका" (सभी प्राणी आहार पर स्थित हैं)—यह यहाँ व्याकरण (स्पष्टीकरण) है। शेष (द्वि-प्रश्न आदि) में भी यही विधि है। 'सम्मा निब्बिन्दमानो' आदि पदों में—सम्यक् रूप से, हेतु और नय के द्वारा, निर्विदानुपश्यना से निर्वेद (वैराग्य) प्राप्त करते हुए, विरागानुपश्यना से विरक्त होते हुए, प्रतिसंख्यानुपश्यना से मुक्ति का उपाय करके विमुक्त होते हुए, अथवा अधिमोक्ष के वश से विमुक्त होकर निश्चय करते हुए—यह अर्थ है। उदय और व्यय (उत्पत्ति और विनाश) के द्वारा परिच्छेद करके, पूर्वान्त और अपरान्त को देखने से सम्यक् रूप से 'पर्यन्तदर्शी' (सीमा को देखने वाले) होकर। 'सम्मत्थं अभिसमेच्च' का अर्थ है—सम्यक् रूप से स्वभाव-अर्थ को ज्ञान के द्वारा प्राप्त करके। 'दुक्खस्सन्तकरो होति' का अर्थ है—संपूर्ण वट्ट-दुःख (संसार चक्र के दुःख) का अंत करने वाला होता है।

Sabbe sattāti kāmabhavādīsu ekavokārabhavādīsu ca sabbabhavesu sabbe sattā. Āhāraṭṭhitikāti āhārato ṭhiti etesanti āhāraṭṭhitikā. Iti sabbasattānampi ṭhitihetu āhāro nāma eko dhammo, tasmiṃ ekadhamme. Nanu ca evaṃ sante yaṃ vuttaṃ – ‘‘asaññasattā devā ahetukā anāhārā aphassakā’’tiādi (vibha. 1017), taṃ virujjhatīti. Na virujjhati. Tesañhi jhānaṃ āhāro hoti. Evaṃ santepi ‘‘cattārome, bhikkhave, āhārā’’ti (saṃ. ni. 2.11) idaṃ virujjhatīti. Idampi na virujjhati. Etasmiñhi sutte nippariyāyena āhāralakkhaṇā dhammā āhārāti vuttā, idha pana pariyāyena paccayo āhāroti vutto. Sabbadhammānañhi paccayo laddhuṃ vaṭṭati. So ca yaṃ yaṃ phalaṃ janeti, taṃ taṃ āharati nāma. Tasmā āhāroti vuccati. Tenevāha – ‘‘avijjampāhaṃ, bhikkhave, sāhāraṃ vadāmi, no anāhāraṃ. Ko [Pg.303] ca, bhikkhave, avijjāya āhāro? Pañca nīvaraṇātissa vacanīya’’nti (a. ni. 10.61). Ayaṃ idha adhippeto. Etasmiñhi paccayāhāre gahite pariyāyāhāropi nippariyāyāhāropi sabbo gahitova hoti.

'सब्बे सत्ता' का अर्थ है—काम-भव आदि में, एकवोकार-भव आदि में, और सभी भवों में सभी प्राणी। 'आहारट्ठितिका' का अर्थ है—जिनकी स्थिति आहार के कारण है, वे 'आहार-स्थितिक' हैं। इस प्रकार सभी प्राणियों की स्थिति का कारण 'आहार' नामक एक धर्म है; उस एक धर्म में। क्या ऐसा होने पर यह कथन—"असंज्ञी-सत्त्व देव अहेतुक, अनाहार और अफरसक (स्पर्शरहित) होते हैं"—विरोधाभासी नहीं है? नहीं, यह विरोधाभासी नहीं है। क्योंकि उनके लिए 'ध्यान' ही आहार होता है। यदि ऐसा है, तो "भिक्षुओं! ये चार आहार हैं" यह कथन विरोधाभासी होगा? यह भी विरोधाभासी नहीं है। क्योंकि उस सूत्र में निष्पर्याय (मुख्य) रूप से आहार के लक्षण वाले धर्मों को 'आहार' कहा गया है, जबकि यहाँ पर्याय (गौण/लाक्षणिक) रूप से 'प्रत्यय' (कारण) को 'आहार' कहा गया है। क्योंकि सभी धर्मों का प्रत्यय (कारण) प्राप्त होना उचित है। और वह जो-जो फल उत्पन्न करता है, उसे वह 'आहरण' (लाता) करता है, इसलिए उसे 'आहार' कहा जाता है। इसीलिए कहा गया है—"भिक्षुओं! मैं अविद्या को भी आहार-सहित (स-आहार) कहता हूँ, अनाहार नहीं। और भिक्षुओं! अविद्या का आहार क्या है? 'पाँच नीवरण'—ऐसा कहना चाहिए।" यहाँ यही (पर्याय आहार) अभिप्रेत है। क्योंकि इस प्रत्यय-आहार के ग्रहण करने पर पर्याय-आहार और निष्पर्याय-आहार, दोनों ही पूर्णतः गृहीत हो जाते हैं।

Tattha asaññībhave paccayāhāro labbhati. Anuppanne hi buddhe titthāyatane pabbajitā vāyokasiṇe parikammaṃ katvā catutthajjhānaṃ nibbattetvā tato vuṭṭhāya ‘‘dhi cittaṃ, dhi vatetaṃ cittaṃ, cittassa nāma abhāvoyeva sādhu. Cittañhi nissāya vadhabandhādipaccayaṃ dukkhaṃ uppajjati. Citte asati nattheta’’nti khantiṃ ruciṃ uppādetvā aparihīnajjhānā kālaṃ katvā asaññībhave nibbattanti. Yo yassa iriyāpatho manussaloke paṇihito ahosi, so tena iriyāpathena nibbattitvā cittarūpasadiso hutvā pañca kappasatāni tiṭṭhati. Ettakaṃ addhānaṃ sayito viya hoti. Evarūpānampi sattānaṃ paccayāhāro labbhati. Te hi yaṃ jhānaṃ bhāvetvā nibbattā, tadeva nesaṃ paccayo hoti. Yathā jiyāvegena khittasaro yāva jiyāvego atthi, tāva gacchati. Evaṃ yāva jhānapaccayo atthi, tāva tiṭṭhanti. Tasmiṃ niṭṭhite khīṇavego viya saro patanti. Cavanakāle ca tesaṃ so rūpakāyo antaradhāyati, kāmāvacarasaññā uppajjati, tena saññuppādena te devā tamhā kāyā cutāti paññāyanti.

वहाँ (उन दो में से) असज्ञी-लोक (असंज्ञी-भव) में प्रत्यय-आहार प्राप्त होता है। वास्तव में, बुद्ध के अनुत्पन्न होने पर, बाह्य तीर्थों में प्रव्रजित हुए लोग वायु-कसिण में परिकर्म करके चतुर्थ ध्यान उत्पन्न करते हैं, और उससे उठकर "चित्त धिक्कार है, यह चित्त धिक्कार योग्य है, चित्त का अभाव ही श्रेष्ठ है" - ऐसा विचार करते हैं। क्योंकि चित्त के आश्रय से ही वध-बन्धन आदि प्रत्यय वाला दुःख उत्पन्न होता है, चित्त के न होने पर यह नहीं होता - ऐसी रुचि उत्पन्न कर, अपरिहीण (न घटे हुए) ध्यान के साथ काल कर (मृत्यु प्राप्त कर) असज्ञी-भव में उत्पन्न होते हैं। मनुष्य लोक में जिस व्यक्ति की जो ईर्यापथ (अवस्था/मुद्रा) निर्धारित थी, वह उसी ईर्यापथ से उत्पन्न होकर पाँच सौ महाकल्पों तक स्थित रहता है। इतने समय तक वह सोए हुए के समान होता है। ऐसे प्राणियों को भी प्रत्यय-आहार प्राप्त होता है। वास्तव में, वे जिस ध्यान की भावना कर उत्पन्न होते हैं, वही उनके लिए प्रत्यय (आहार) होता है। जैसे धनुष की डोरी के वेग से छोड़ा गया बाण जब तक वेग रहता है तब तक जाता है, वैसे ही जब तक ध्यान-प्रत्यय रहता है, तब तक वे स्थित रहते हैं। उसके समाप्त होने पर, वेग-रहित बाण की तरह वे गिर जाते हैं (च्युत होते हैं)। च्युत होने के समय उनका वह रूप-काय अन्तर्धान हो जाता है, कामावचर संज्ञा उत्पन्न होती है, और उस संज्ञा के उत्पन्न होने से वे देव उस काय से च्युत हुए कहे जाते हैं।

Ye pana te nerayikā neva vuṭṭhānaphalūpajīvī, na puññaphalūpajīvīti vuttā, tesaṃ ko āhāroti? Tesaṃ kammameva āhāro. Kiṃ pañca āhārā atthīti? Pañca, na pañcāti idaṃ na vattabbaṃ, nanu ‘‘paccayo āhāro’’ti vuttametaṃ. Tasmā yena kammena niraye nibbattanti, tadeva tesaṃ ṭhitipaccayattā āhāro hoti. Yaṃ sandhāya idaṃ vuttaṃ – ‘‘na ca tāva kālaṃ karoti, yāva na taṃ pāpakammaṃ byantī hotī’’ti (ma. ni. 3.250, 268; a. ni. 3.36).

और जो वे नारकीय प्राणी हैं, वे न तो उत्थान-फल-उपजीवी (प्रयत्न के फल पर जीने वाले) हैं और न ही पुण्य-फल-उपजीवी हैं, तो उनका आहार क्या है? उनका कर्म ही आहार है। क्या पाँच आहार होते हैं? "पाँच नहीं होते" - ऐसा नहीं कहना चाहिए। क्या मैंने यह नहीं कहा कि "प्रत्यय ही आहार है"? इसलिए, जिस कर्म के कारण वे नरक में उत्पन्न होते हैं, वही उनके लिए स्थिति का प्रत्यय होने के कारण आहार होता है। इसी के संदर्भ में यह कहा गया है - "वह तब तक काल (मृत्यु) नहीं करता, जब तक वह पाप-कर्म क्षीण नहीं हो जाता।"

Kabaḷīkārāhāraṃ ārabbhāpi cettha vivādo na kātabbo. Mukhe uppajjanakheḷopi hi tesaṃ āhārakiccaṃ sādheti. Kheḷo hi niraye dukkhavedanīyo hutvā paccayo hoti, sagge sukhavedaniyo. Iti kāmabhave nippariyāyena cattāro āhārā, rūpārūpabhavesu ṭhapetvā asaññe [Pg.304] sesānaṃ tayo, asaññānañceva avasesānañca paccayāhāroti iminā ākārena sabbe sattā āhāraṭṭhitikāti veditabbā. Tattha cattāro āhāro yo vā pana koci paccayāhāro dukkhasaccaṃ, āhārasamuṭṭhāpikā purimataṇhā samudayasaccaṃ, ubhinnaṃ appavatti nirodhasaccaṃ, nirodhappajānanā paññā maggasaccanti evaṃ catusaccavasena sabbavāresu yojanā kātabbā.

यहाँ कवलिकार-आहार (कवलीकार आहार) के विषय में भी विवाद नहीं करना चाहिए। वास्तव में, उनके मुख में उत्पन्न होने वाली लार (थूक) भी आहार का कार्य सिद्ध करती है। वह लार नरक में दुःख-वेदनीय होकर प्रत्यय बनती है, और स्वर्ग में सुख-वेदनीय। इस प्रकार काम-भव में मुख्य रूप से चार आहार होते हैं; रूप और अरूप भव में असज्ञी को छोड़कर शेष के लिए तीन आहार होते हैं; और असज्ञी तथा अन्य सभी के लिए प्रत्यय-आहार होता है - इस प्रकार से जानना चाहिए कि सभी प्राणी आहार-स्थितिक हैं। वहाँ चार आहार या जो कोई प्रत्यय-आहार है, वह 'दुःख-सत्य' है; आहार को उत्पन्न करने वाली पूर्व-तृष्णा 'समुदय-सत्य' है; दोनों की अप्रवृत्ति 'निरोध-सत्य' है; और निरोध को जानने वाली प्रज्ञा 'मार्ग-सत्य' है - इस प्रकार चार सत्यों के वश से सभी वारों में योजना करनी चाहिए।

8. Dutiyamahāpañhasuttavaṇṇanā

८. द्वितीय महाप्रश्न-सुत्त की वर्णना।

28. Aṭṭhame kajaṅgalāyanti evaṃnāmake nagare. Kajaṅgalāti kajaṅgalāvāsino. Mahāpañhesūti mahantaatthapariggāhakesu pañhesu. Yathā mettha khāyatīti yathā me ettha upaṭṭhāti. Sammā subhāvitacittoti hetunā nayena suṭṭhu bhāvitacitto. Eso ceva tassa atthoti kiñcāpi bhagavatā ‘‘cattāro dhammā’’tiādayo pañhā ‘‘cattāro āhārā’’tiādinā nayena vissajjitā, yasmā pana catūsu āhāresu pariññātesu cattāro satipaṭṭhānā bhāvitā honti, tesu ca bhāvitesu cattāro āhārā pariññātāva honti. Tasmā desanāvilāsena byañjanamevettha nānaṃ, attho pana ekoyeva. Indriyādīsupi eseva nayo. Tena vuttaṃ – ‘‘eso ceva tassa attho’’ti. Atthato hi ubhayampetaṃ majjhe bhinnasuvaṇṇamiva hoti.

२८. आठवें (सुत्त) में, 'कजङ्गलायं' का अर्थ है इस नाम के नगर में। 'कजङ्गला' का अर्थ है कजङ्गल नगर के निवासी। 'महापञ्हेसु' का अर्थ है महान अर्थों को ग्रहण करने वाले प्रश्नों में। 'यथा मेत्थ खायति' का अर्थ है जैसा मुझे यहाँ प्रतीत होता है। 'सम्मा सुभावितचित्तो' का अर्थ है उचित कारण और विधि से भली-भाँति भावित चित्त वाला। 'एसो चेव तस्स अत्थो' - यहाँ यद्यपि भगवान द्वारा "चार धर्म" आदि प्रश्नों का उत्तर "चार आहार" आदि विधि से दिया गया है, तथापि चूँकि चार आहारों के परिज्ञात होने पर चार स्मृति-प्रस्थान भावित हो जाते हैं, और उनके भावित होने पर चार आहार परिज्ञात हो जाते हैं, इसलिए देशना-विलास के कारण यहाँ केवल व्यंजन (शब्द) ही भिन्न हैं, अर्थ तो एक ही है। इन्द्रियों आदि में भी यही विधि है। इसीलिए कहा गया - "यही उसका अर्थ है।" अर्थ की दृष्टि से ये दोनों (देशनाएँ) मध्य में टूटे हुए स्वर्ण के समान (एक ही) हैं।

9. Paṭhamakosalasuttavaṇṇanā

९. प्रथम कोसल-सुत्त की वर्णना।

29. Navame yāvatāti yattakā. Kāsikosalāti kāsikosalajanapadā. Attheva aññathattanti ṭhitassa aññathattaṃ atthiyeva. Atthi vipariṇāmoti maraṇampi atthiyeva. Tasmimpi nibbindatīti tasmimpi sampattijāte ukkaṇṭhati. Agge virajjatīti sampattiyā agge kosalarājabhāve virajjati. Pageva hīnasminti paṭhamataraṃyeva hīne ittaramanussānaṃ pañca kāmaguṇajāte.

२९. नौवें (सुत्त) में, 'यावता' का अर्थ है जितने। 'कासिकोसला' का अर्थ है कासि और कोसल जनपद। 'अत्थेव अञ्ञथत्तं' का अर्थ है (स्थित होने पर भी) अन्यथा-भाव (परिवर्तन) होता ही है। 'विपरिणामो' का अर्थ है मृत्यु भी होती ही है। 'तस्मिम्पि निब्बिन्दति' का अर्थ है उस (प्रसेनजित कोसल की) समृद्धि में भी वह ऊब जाता है (निर्वेद प्राप्त करता है)। 'अग्गे विरज्जति' का अर्थ है समृद्धि के शिखर रूप कोसल-राज-पद से भी विरक्त हो जाता है। 'पगेव हीनस्मिं' का अर्थ है हीन (तुच्छ) मनुष्यों के पाँच काम-गुणों से तो वह पहले ही विरक्त हो जाता है।

Manomayāti jhānamanena nibbattā. Bārāṇaseyyakanti bārāṇasiyaṃ uppannaṃ. Tattha kira kappāsopi mudu, suttakantikāyopi tantavāyāpi chekā, udakampi suci siniddhaṃ. Ubhatobhāgavimaṭṭhanti dvīsupi passesu maṭṭhaṃ mudu [Pg.305] siniddhaṃ khāyati. Catasso paṭipadā lokiyalokuttaramissikā kathitā. Saññāsu paṭhamā kāmāvacarasaññā, dutiyā rūpāvacarasaññā, tatiyā lokuttarasaññā, catutthā ākiñcaññāyatanasaññā. Yasmā pana sā saññā aggāti āgatā, tato paraṃ saññāpaññatti nāma natthi, tasmā agganti vuttā.

'मनोमया' का अर्थ है ध्यान-चित्त से उत्पन्न। 'बाराणसेय्यकं' का अर्थ है वाराणसी में उत्पन्न। वहाँ कहते हैं कि कपास भी कोमल होता है, सूत कातने वाली और बुनने वाली स्त्रियाँ भी चतुर होती हैं, और जल भी स्वच्छ एवं स्निग्ध होता है। इसलिए वह (वस्त्र) 'उभतोभागविमट्ठं' अर्थात् दोनों ओर से चिकना, कोमल और स्निग्ध दिखाई देता है। चार प्रतिपदाएँ लौकिक और लोकोत्तर के मिश्रण के रूप में कही गई हैं। संज्ञाओं में, पहली कामावचर संज्ञा है, दूसरी रूपावचर संज्ञा है, तीसरी लोकोत्तर संज्ञा है, और चौथी आकिंचन्यायतन संज्ञा है। चूँकि वह संज्ञा 'अग्र' (सर्वश्रेष्ठ) के रूप में आई है, और उसके बाद कोई संज्ञा-प्रज्ञप्ति नहीं है, इसलिए उसे 'अग्र' कहा गया है।

Bāhirakānanti sāsanato bahiddhā pavattānaṃ. No cassaṃ no ca me siyāti sace ahaṃ atīte na bhavissaṃ, etarahipi me ayaṃ attabhāvo na siyā. Na bhavissāmi na me bhavissatīti sacepi anāgate na bhavissāmi, na ca me kiñci palibodhajātaṃ bhavissati. Agge virajjatīti ucchedadiṭṭhiyaṃ virajjati. Ucchedadiṭṭhi hi idha nibbānassa santatāya agganti jātā.

'बाहिरकानं' का अर्थ है शासन (बुद्ध-शासन) से बाहर प्रवृत्त होने वाले। 'नो चस्सं नो च मे सिया' का अर्थ है यदि मैं अतीत में न होता, तो इस समय मेरा यह आत्म-भाव न होता। 'न भविस्सामि न मे भविस्सति' का अर्थ है यदि मैं भविष्य में नहीं होऊँगा, तो मेरे लिए कोई परिबोध (चिंता/बाधा) भी नहीं होगी। 'अग्गे विरज्जति' का अर्थ है उच्छेद-दृष्टि से विरक्त होता है। वास्तव में, उच्छेद-दृष्टि यहाँ निर्वाण के समीप होने के कारण 'अग्र' मानी गई है।

Paramatthavisuddhinti uttamatthavisuddhiṃ. Nevasaññānāsaññāyatanasamāpattiyā etaṃ adhivacanaṃ. Ākiñcaññāyatanañhi vipassanāpadaṭṭhānattā aggaṃ nāma jātaṃ, nevasaññānāsaññāyatanaṃ dīghāyukattā. Paramadiṭṭhadhammanibbānanti imasmiññeva attabhāve paramanibbānaṃ. Anupādā vimokkhoti catūhi upādānehi aggahetvā cittassa vimokkho. Arahattassetaṃ nāmaṃ. Pariññanti samatikkamaṃ. Tattha bhagavā paṭhamajjhānena kāmānaṃ pariññaṃ paññāpeti, arūpāvacarehi rūpānaṃ pariññaṃ paññāpeti, anupādānibbānena vedanānaṃ pariññaṃ paññāpeti. Nibbānañhi sabbavedayitappahānattā vedanānaṃ pariññā nāma. Anupādāparinibbānanti apaccayaparinibbānaṃ. Idaṃ pana suttaṃ kathento bhagavā anabhiratipīḷitāni pañca bhikkhusatāni disvā tesaṃ anabhirativinodanatthaṃ kathesi. Tepi anabhiratiṃ vinodetvā desanānusārena ñāṇaṃ pesetvā sotāpannā hutvā aparabhāge vipassanaṃ vaḍḍhetvā arahattaṃ pāpuṇiṃsūti.

'परमत्थविसुद्धि' का अर्थ है उत्तम अर्थ की शुद्धि। यह 'नेवसञ्ञानासञ्ञायतन समापत्ति' का पर्यायवाची है। 'आकिञ्चञ्ञायतन' को विपासना का निकटतम कारण होने के कारण 'अग्ग' (श्रेष्ठ) कहा गया है, और 'नेवसञ्ञानासञ्ञायतन' को दीर्घायु होने के कारण 'अग्ग' कहा गया है। 'परमदिट्ठधम्मनिब्बान' का अर्थ है इसी आत्मभाव (जीवन) में परम निर्वाण। 'अनुपादा विमोक्खो' का अर्थ है चार उपादानों से ग्रहण न करते हुए चित्त की विमुक्ति; यह 'अरहत्व' का नाम है। 'परिञ्ञा' का अर्थ है अतिक्रमण (पार करना)। वहाँ भगवान प्रथम ध्यान के द्वारा काम-गुणों की परिज्ञा (अतिक्रमण) प्रज्ञप्त करते हैं, अरूपावचरों के द्वारा रूपों की परिज्ञा प्रज्ञप्त करते हैं, और अनुपादा-निर्वाण के द्वारा वेदनाओं की परिज्ञा प्रज्ञप्त करते हैं। निर्वाण को सभी वेदनाओं के प्रहाण होने के कारण वेदनाओं की परिज्ञा कहा जाता है। 'अनुपादापरिनिब्बान' का अर्थ है प्रत्यय-रहित (असंस्कृत) परिनिर्वाण। इस सूत्र को कहते हुए भगवान ने अनभिरति (असन्तोष) से पीड़ित पाँच सौ भिक्षुओं को देखकर उनकी अनभिरति को दूर करने के लिए उपदेश दिया। उन्होंने भी अनभिरति को दूर कर देशना के अनुसार ज्ञान लगाकर स्रोतापन्न होकर बाद में विपश्यना बढ़ाकर अरहत्व प्राप्त किया।

10. Dutiyakosalasuttavaṇṇanā

१०. द्वितीय कोसल सुत्त की व्याख्या।

30. Dasame uyyodhikā nivatto hotīti yuddhato nivatto hoti. Laddhādhippāyoti mahākosalaraññā kira bimbisārassa dhītaraṃ dentena dvinnaṃ rajjānaṃ antare satasahassuṭṭhāno kāsigāmo nāma dhītu dinno[Pg.306]. Ajātasattunā pitari mārite mātāpissa rañño viyogasokena nacirasseva matā. Tato rājā pasenadikosalo ‘‘ajātasattunā mātāpitaro māritā, mama pitu santako gāmo’’ti tassatthāya aṭṭaṃ karoti, ajātasattupi ‘‘mama mātu santako’’ti tassa gāmassatthāya. Dvepi mātulabhāgineyyā caturaṅginiṃ senaṃ sannayhitvā yujjhiṃsu. Tattha pasenadikosalo dve vāre ajātasattunā parājito nagarameva pāvisi. Tatiyavāre ‘‘kathaṃ nu kho me jayo bhaveyyā’’ti upassutivasena yujjhitabbākāraṃ ñatvā byūhaṃ racayitvā ubhohi passehi parikkhipitvā ajātasattuṃ gaṇhi. Tāvadeva jayādhippāyassa laddhattā laddhādhippāyo nāma ahosi.

३०. दसवें (सुत्त) में, 'उय्योधिका निवत्तो होति' का अर्थ है युद्ध से लौटा हुआ। 'लद्धाधिप्पायो' का अर्थ है—कहा जाता है कि महाकोसल राजा ने बिम्बिसार को अपनी पुत्री देते समय दोनों राज्यों के बीच एक लाख की आय वाला 'कासिगाम' नामक गाँव अपनी पुत्री को दिया था। अजातशत्रु द्वारा पिता की हत्या किए जाने पर, राजा के वियोग के शोक से उसकी माता की भी शीघ्र ही मृत्यु हो गई। तब राजा प्रसेनजित कोसल ने सोचा—"अजातशत्रु ने अपने माता-पिता को मार डाला है, यह गाँव मेरे पिता का है," और उसके लिए युद्ध किया; अजातशत्रु ने भी "यह मेरी माता का है" सोचकर उस गाँव के लिए युद्ध किया। दोनों मामा-भान्जों ने चतुरंगिणी सेना सजाकर युद्ध किया। वहाँ प्रसेनजित कोसल दो बार अजातशत्रु से पराजित होकर नगर में ही प्रविष्ट हुए। तीसरी बार "मेरी विजय कैसे हो" इस प्रकार गुप्तचरों (या जनश्रुति) के माध्यम से युद्ध करने का तरीका जानकर, व्यूह (शकट-व्यूह) की रचना कर, दोनों ओर से घेरकर अजातशत्रु को पकड़ लिया। उसी समय विजय की इच्छा पूरी होने के कारण वह 'लद्धाधिप्पायो' (प्राप्त-अभिप्राय) कहलाया।

Yena ārāmo tena pāyāsīti bahinagare jayakhandhāvāraṃ nivesetvā ‘‘yāva nagaraṃ alaṅkaronti, tāva dasabalaṃ vandissāmi. Nagaraṃ paviṭṭhakālato paṭṭhāya hi papañco hotī’’ti amaccagaṇaparivuto yenārāmo tena pāyāsi, ārāmaṃ pāvisi. Kasmiṃ kāle pāvisīti? Piṇḍapātappaṭikkantānaṃ bhikkhūnaṃ ovādaṃ datvā sammāsambuddhe gandhakuṭiṃ paviṭṭhe bhikkhusaṅghe ca ovādaṃ sampaṭicchitvā attano attano rattiṭṭhānadivāṭṭhānāni gate. Caṅkamantīti kasmiṃ samaye caṅkamanti? Paṇītabhojanapaccayassa thinamiddhassa vinodanatthaṃ, divā padhānikā vā te. Tādisānañhi pacchābhattaṃ caṅkamitvā nhatvā sarīraṃ utuṃ gāhāpetvā nisajja samaṇadhammaṃ karontānaṃ cittaṃ ekaggaṃ hoti. Ye te bhikkhūti so kira ‘‘kahaṃ satthā kahaṃ sugatoti pariveṇena pariveṇaṃ āgantvā pucchitvāva pavisissāmī’’ti vilokento araññahatthī viya mahācaṅkame caṅkamamāne paṃsukūlike bhikkhū disvā tesaṃ santikaṃ agamāsi. Taṃ sandhāyetaṃ vuttaṃ. Dassanakāmāti passitukāmā. Vihāroti gandhakuṭiṃ sandhāya āhaṃsu. Ataramānoti aturito, saṇikaṃ padapamāṇaṭṭhāne padaṃ nikkhipanto vattaṃ katvā susammaṭṭhaṃ muttajālasinduvārasadisaṃ vālukaṃ avināsentoti attho. Ālindanti pamukhaṃ. Aggaḷanti kavāṭaṃ. Ukkāsitvāti ukkāsitasaddaṃ katvā. Ākoṭehīti agganakhena īsakaṃ kuñcikāchiddasamīpe koṭehīti vuttaṃ hoti. Dvāraṃ kira atiupari amanussā, atiheṭṭhā dīghajātikā koṭenti. Tathā akoṭetvā majjhe chiddasamīpe koṭetabbanti idaṃ dvārakoṭanavattanti [Pg.307] vadanti. Vivari bhagavā dvāranti na bhagavā uṭṭhāya dvāraṃ vivarati, vivaratūti pana hatthaṃ pasāreti. Tato ‘‘bhagavā tumhehi anekakappakoṭīsu dānaṃ dadamānehi na sahatthā dvāravivaraṇakammaṃ kata’’nti sayameva dvāraṃ vivaṭaṃ. Taṃ pana yasmā bhagavato manena vivaṭaṃ, tasmā ‘‘vivari bhagavā dvāra’’nti vattuṃ vaṭṭati.

'येन आरामो तेन पायासि' का अर्थ है—नगर के बाहर विजय-शिविर लगाकर, "जब तक नगर को सजाया जा रहा है, तब तक मैं दशबल (बुद्ध) की वन्दना करूँगा। नगर में प्रवेश करने के बाद से तो प्रपञ्च (व्यस्तता) हो जाता है," ऐसा सोचकर अमात्यों के समूह से घिरे हुए जहाँ विहार था, वहाँ गए और विहार में प्रवेश किया। किस समय प्रवेश किया? पिण्डपात से लौटे हुए भिक्षुओं को उपदेश देकर जब सम्यक्सम्बुद्ध गन्धकुटी में प्रविष्ट हो गए और भिक्षु संघ भी उपदेश ग्रहण कर अपने-अपने रात्रि-स्थान और दिवा-स्थान को चले गए, तब प्रवेश किया। 'चङ्कमन्ति'—किस समय चंक्रमण करते हैं? उत्तम भोजन के कारण उत्पन्न हुए 'थीन-मिद्ध' (आलस्य-तन्द्रा) को दूर करने के लिए, अथवा वे दिन में प्रधान (साधना) करने वाले थे। ऐसे भिक्षुओं का भोजन के बाद चंक्रमण करके, स्नान कर शरीर के तापमान को संतुलित कर, बैठकर श्रमण-धर्म करने वालों का चित्त एकाग्र होता है। 'ये ते भिक्खू'—वह "शास्ता कहाँ हैं, सुगत कहाँ हैं" इस प्रकार एक परिवेण से दूसरे परिवेण में जाकर पूछते हुए प्रवेश करूँगा, ऐसा सोचकर देखते हुए, वन-हाथियों के समान महा-चंक्रमण में चंक्रमण करते हुए पांशुकुलिक भिक्षुओं को देखकर उनके पास गया। उसी के सन्दर्भ में यह कहा गया है। 'दस्सनकामा' का अर्थ है देखने की इच्छा वाले। 'विहारो' शब्द गन्धकुटी के सन्दर्भ में कहा गया है। 'अतरमानो' का अर्थ है बिना उतावली के, धीरे-धीरे पद-प्रमाण के स्थान पर पैर रखते हुए, कर्तव्य (वत्त) पूरा करते हुए, मोतियों के जाल या सिन्दुवार के फूलों के समान (बिछी हुई) बालू को नष्ट न करते हुए—यह अर्थ है। 'आलिन्द' का अर्थ है प्रमुख (बरामदा)। 'अग्गळ' का अर्थ है किवाड़। 'उक्कासित्वा' का अर्थ है खँखारने की आवाज़ करके। 'आकोटेहि' का अर्थ है नाखून के अग्रभाग से ताले के छेद के पास थोड़ा खटखटाना। कहा जाता है कि बहुत ऊपर अमनुष्य (यक्ष आदि) खटखटाते हैं और बहुत नीचे सर्प आदि। वैसा न कर बीच में छेद के पास खटखटाना चाहिए—इसे 'द्वार-खटखटाने का कर्तव्य' कहते हैं। 'विवरि भगवा द्वारं' का अर्थ यह नहीं है कि भगवान ने उठकर द्वार खोला, बल्कि "खुल जाए" ऐसा सोचकर हाथ बढ़ाया। तब "भगवान! आपने अनेक करोड़ कल्पों तक दान देते हुए अपने हाथों से द्वार खोलने का कार्य नहीं किया" मानो ऐसा कहते हुए द्वार स्वयं ही खुल गया। चूँकि वह भगवान के मन (संकल्प) से खुला, इसलिए "भगवान ने द्वार खोला" कहना उचित है।

Mettūpahāranti mettāsampayuttaṃ kāyikavācasikaupahāraṃ. Kataññutanti ayañhi rājā pubbe thūlasarīro ahosi, doṇapākaṃ bhuñjati. Athassa bhagavā divase divase thokaṃ thokaṃ hāpanatthāya –

'मेत्तूपहारं' का अर्थ है मैत्री से युक्त कायिक और वाचिक उपहार (सत्कार)। 'कतञ्ञुतं'—यह राजा पहले स्थूल शरीर वाला (मोटा) था, वह एक द्रोण (माप) चावल का भोजन करता था। तब भगवान ने उसे प्रतिदिन थोड़ा-थोड़ा कम करने के लिए—

‘‘Manujassa sadā satīmato,Mattaṃ jānato laddhabhojane;

Tanukassa bhavanti vedanā,Saṇikaṃ jīrati āyupālaya’’nti. (saṃ. ni. 1.124) –

"सदा स्मृतिवान रहने वाले और प्राप्त भोजन में मात्रा (परिमाण) को जानने वाले मनुष्य की वेदनाएँ (कष्ट) कम हो जाती हैं, भोजन धीरे-धीरे पचता है और आयु की रक्षा होती है।"

Imaṃ ovādaṃ adāsi. So imasmiṃ ovāde ṭhatvā divase divase thokaṃ thokaṃ hāpetvā anukkamena nāḷikodanaparamatāya saṇṭhāsi, gattānipissa tanūni thirāni jātāni. Taṃ bhagavatā kataṃ upakāraṃ sandhāya ‘‘kataññutaṃ kho ahaṃ, bhante, kataveditaṃ sampassamāno’’ti āha. Ariye ñāyeti sahavipassanake magge. Vuddhasīloti vaḍḍhitasīlo. Ariyasīloti apothujjanikehi sīlehi samannāgato. Kusalasīloti anavajjehi sīlehi samannāgato. Āraññakoti jāyamānopi araññe jāto, abhisambujjhamānopi araññe abhisambuddho, devavimānakappāya gandhakuṭiyā vasantopi araññeyeva vasīti dassento evamāha. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

यह उपदेश दिया। वह इस उपदेश में स्थित होकर प्रतिदिन थोड़ा-थोड़ा (भोजन) कम करते हुए क्रमशः एक नाली (पात्र) चावल के परिमाण पर स्थिर हो गया, उसके अंग भी पतले और सुदृढ़ हो गए। भगवान द्वारा किए गए उस उपकार के संदर्भ में उसने कहा— "भन्ते, मैं कृतज्ञता और कृतवेदिता को देखते हुए..."। 'अरिर्य न्याय' का अर्थ है विपश्यना सहित मार्ग। 'वृद्धशील' का अर्थ है विकसित शील। 'आर्यशील' का अर्थ है पृथग्जनों से भिन्न (आर्यों के) शीलों से युक्त। 'कुशलशील' का अर्थ है निर्दोष शीलों से युक्त। 'आरण्यक' का अर्थ है—जन्म लेते समय भी वन में जन्मे, बुद्धत्व प्राप्त करते समय भी वन में बुद्ध हुए, और देव-विमान के समान गंधकुटी में रहते हुए भी वन में ही निवास करते हैं—यह दर्शाते हुए ऐसा कहा। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Mahāvaggo tatiyo.

तीसरा महावग्ग।

4. Upālivaggo

४. उपालिवग्ग

1. Upālisuttavaṇṇanā

१. उपालि सुत्त की व्याख्या

31. Catutthassa paṭhame saṅghasuṭṭhutāyātiādīsu saṅghasuṭṭhutā nāma saṅghassa suṭṭhubhāvo, ‘‘suṭṭhu devā’’ti āgataṭṭhāne viya ‘‘suṭṭhu, bhante’’ti [Pg.308] vacanasampaṭicchanabhāvo. Yo ca tathāgatassa vacanaṃ sampaṭicchati, tassa taṃ dīgharattaṃ hitāya sukhāya saṃvattati. Tasmā saṅghassa ‘‘suṭṭhu, bhante’’ti vacanasampaṭicchanatthaṃ paññattaṃ, asampaṭicchane ādīnavaṃ, sampaṭicchane ānisaṃsaṃ dassetvā, na balakkārena abhibhavitvāti etamatthaṃ āvikaronto āha – saṅghasuṭṭhutāyāti. Saṅghaphāsutāyāti saṅghassa phāsubhāvāya, sahajīvitāya sukhavihāratthāyāti attho.

३१. चौथे (वग्ग) के प्रथम (सुत्त) में 'संघसुट्ठुताय' आदि पदों में 'संघसुट्ठुता' का अर्थ है संघ की सुष्ठुता (भलाई)। जैसे "सुट्ठु देव" (महाराज, बहुत अच्छा) के स्थान पर "सुट्ठु, भन्ते" (भन्ते, बहुत अच्छा) कहना, वचनों को स्वीकार करने का भाव है। जो तथागत के वचनों को स्वीकार करता है, वह उसके लिए दीर्घकाल तक हित और सुख के लिए होता है। इसलिए संघ द्वारा "सुट्ठु, भन्ते" कहकर वचनों को स्वीकार करने के लिए, अस्वीकार करने में दोष और स्वीकार करने में लाभ दिखाकर (शिक्षापद) प्रज्ञप्त किया गया है, न कि बलपूर्वक दबाकर—इस अर्थ को स्पष्ट करते हुए कहा—'संघसुट्ठुताय'। 'संघफासुताय' का अर्थ है संघ के सुखपूर्वक रहने के लिए, साथ रहने के लिए और सुख-विहार के लिए।

Dummaṅkūnaṃ puggalānaṃ niggahāyāti dummaṅkūnāma dussīlapuggalā, ye maṅkutaṃ āpādiyamānāpi dukkhena āpajjanti, vītikkamaṃ karontā vā katvā vā na lajjanti, tesaṃ niggahatthāya. Te hi sikkhāpade asati ‘‘kiṃ tumhehi diṭṭhaṃ, kiṃ sutaṃ, kiṃ amhehi kataṃ, katamasmiṃ vatthusmiṃ katamaṃ āpattiṃ ropetvā amhe niggaṇhathā’’ti saṅghaṃ viheṭheyyuṃ. Sikkhāpade pana sati te saṅgho sikkhāpadaṃ dassetvā saha dhammena niggahessati. Tena vuttaṃ – ‘‘dummaṅkūnaṃ puggalānaṃ niggahāyā’’ti.

'दुम्मंकूनं पुग्गलानं निग्गहाय' यहाँ 'दुम्मंकू' का अर्थ है दुःशील (शीलहीन) व्यक्ति, जो लज्जित किए जाने पर भी कठिनाई से लज्जित होते हैं, और उल्लंघन करते हुए या करके लज्जित नहीं होते, उनके निग्रह (दमन) के लिए। क्योंकि शिक्षापद के न होने पर वे संघ को यह कहकर प्रताड़ित करेंगे कि— "आपने क्या देखा? क्या सुना? हमने क्या किया? किस विषय में कौन सी आपत्ति लगाकर आप हमें निग्रहित कर रहे हैं?"। लेकिन शिक्षापद के होने पर संघ उन्हें शिक्षापद दिखाकर धर्म के अनुसार निग्रहित करेगा। इसीलिए कहा गया है— "दुम्मंकूनं पुग्गलानं निग्गहाय"।

Pesalānanti piyasīlānaṃ bhikkhūnaṃ phāsuvihāratthāya. Piyasīlā hi bhikkhū kattabbākattabbaṃ sāvajjānavajjaṃ velaṃ mariyādañca ajānantā sikkhāttayapāripūriyā ghaṭamānā kilamanti, te pana sāvajjānavajjaṃ velaṃ mariyādañca ñatvā sikkhāpāripūriyā ghaṭamānā na kilamanti. Tena tesaṃ sikkhāpadapaññāpanaṃ phāsuvihārāya saṃvattatiyeva. Yo vā dummaṅkūnaṃ puggalānaṃ niggaho, sveva tesaṃ phāsuvihāro. Dussīlapuggale nissāya hi uposathappavāraṇā na tiṭṭhanti, saṅghakammāni nappavattanti, sāmaggī na hoti, bhikkhū anekaggā uddesādīsu anuyuñjituṃ na sakkonti. Dussīlesu pana niggahitesu sabbopi ayaṃ upaddavo na hoti, tato pesalā bhikkhū phāsu viharanti. Evaṃ ‘‘pesalānaṃ bhikkhūnaṃ phāsuvihārāyā’’ti ettha dvidhā attho veditabbo.

'पेसलानं' का अर्थ है प्रियशील भिक्षुओं के सुख-विहार के लिए। प्रियशील भिक्षु क्या कर्तव्य है और क्या अकर्तव्य, क्या सदोष है और क्या निर्दोष, और मर्यादा की सीमा को न जानते हुए यदि त्रिशिक्षा की परिपूर्णता के लिए प्रयत्न करते हैं, तो वे थक जाते हैं; परंतु वे सदोष-निर्दोष और मर्यादा की सीमा को जानकर शिक्षा की परिपूर्णता के लिए प्रयत्न करते हुए नहीं थकते। इसलिए उनके लिए शिक्षापदों की प्रज्ञप्ति सुख-विहार के लिए ही होती है। अथवा, जो दुःशील व्यक्तियों का निग्रह है, वही उनका सुख-विहार है। क्योंकि दुःशील व्यक्तियों के कारण उपोसथ और प्रवारणा स्थिर नहीं रहते, संघ-कर्म प्रवृत्त नहीं होते, साम्रगी (एकता) नहीं होती, और भिक्षु एकाग्रचित्त होकर स्वाध्याय आदि में संलग्न नहीं हो पाते। परंतु दुःशीलों के निग्रहित होने पर यह सारा उपद्रव नहीं होता, जिससे प्रियशील भिक्षु सुखपूर्वक विहार करते हैं। इस प्रकार 'पेसलानं भिक्खूनं फासुविहाराय' यहाँ दो प्रकार से अर्थ समझना चाहिए।

Diṭṭhadhammikānaṃ āsavānaṃ saṃvarāyāti diṭṭhadhammikā āsavā nāma asaṃvare ṭhitena tasmiṃyeva attabhāve pattabbā pāṇippahāradaṇḍappahārasatthappahārahatthacchedapādacchedaakittiayasavippaṭisārādayo dukkhaviseso, tesaṃ saṃvarāya pidahanāya āgamanamaggathakanāyāti attho. Samparāyikānanti samparāyikā āsavā nāma asaṃvare ṭhitena katapāpakammamūlakā [Pg.309] samparāye narakādīsu pattabbā dukkhavisesā, tesaṃ paṭighātatthāya vūpasamatthāya.

'दिट्ठधम्मिकानं आसवानं संवराय' यहाँ 'दिट्ठधम्मिका आसवा' का अर्थ है असंयम में स्थित व्यक्ति द्वारा इसी जन्म में प्राप्त किए जाने वाले दुःख विशेष, जैसे—हाथ से प्रहार, डंडे से प्रहार, शस्त्र से प्रहार, हाथ काटना, पैर काटना, अपकीति, अयश, पश्चाताप आदि; उनके संवर (रोकने) के लिए, बंद करने के लिए और आने वाले मार्ग को रोकने के लिए—यह अर्थ है। 'साम्परायिकानं' यहाँ 'साम्परायिक आसवा' का अर्थ है असंयम में स्थित व्यक्ति द्वारा किए गए पाप-कर्मों के कारण परलोक में नरक आदि में प्राप्त होने वाले दुःख विशेष; उनके प्रतिघात (निवारण) और उपशमन के लिए।

Appasannānanti sikkhāpadapaññattiyā hi sati sikkhāpadapaññattiṃ ñatvā vā, yathāpaññattaṃ paṭipajjamāne bhikkhū disvā vā, yepi appasannā paṇḍitamanussā, te ‘‘yāni vata loke mahājanassa rajjanadussanamuyhanaṭṭhānāni, tehi ime samaṇā ārakā viratā viharanti, dukkaraṃ vata karontī’’ti pasādaṃ āpajjanti vinayapiṭakapotthakaṃ disvā micchādiṭṭhikatavedibrāhmaṇā viya. Tena vuttaṃ – ‘‘appasannānaṃ pasādāyā’’ti.

'अप्पसन्नानं' का अर्थ है—शिक्षापद की प्रज्ञप्ति होने पर, शिक्षापद की प्रज्ञप्ति को जानकर अथवा प्रज्ञप्ति के अनुसार प्रतिपन्न (आचरण करने वाले) भिक्षुओं को देखकर, जो अप्रसन्न (श्रद्धाहीन) बुद्धिमान मनुष्य हैं, वे यह सोचकर प्रसन्नता (श्रद्धा) को प्राप्त होते हैं कि— "निश्चित ही लोक में जनसमूह के राग, द्वेष और मोह के जो स्थान (कारण) हैं, उनसे ये श्रमण दूर रहकर विरक्त होकर विहार करते हैं, वास्तव में ये कठिन कार्य कर रहे हैं", जैसे विनयपिटक की पुस्तक को देखकर मिथ्यादृष्टि कृतवेदी ब्राह्मण प्रसन्न होते हैं। इसीलिए कहा गया है— "अप्पसन्नानं पसादाय" (अप्रसन्न लोगों की प्रसन्नता के लिए)।

Pasannānanti yepi sāsane pasannā kulaputtā, tepi sikkhāpadapaññattiṃ vā ñatvā, yathāpaññattaṃ paṭipajjamāne bhikkhū vā disvā ‘‘aho ayyā dukkaraṃ karonti, ye yāvajīvaṃ ekabhattā vinayasaṃvaraṃ pālentī’’ti bhiyyo bhiyyo pasīdanti. Tena vuttaṃ – ‘‘pasannānaṃ bhiyyobhāvāyā’’ti.

'पसन्नानं' का अर्थ है—जो कुलपुत्र शासन में प्रसन्न (श्रद्धालु) हैं, वे भी शिक्षापद की प्रज्ञप्ति को जानकर अथवा प्रज्ञप्ति के अनुसार आचरण करने वाले भिक्षुओं को देखकर— "अहो! ये आर्य कठिन कार्य करते हैं, जो जीवन भर एक समय भोजन करते हुए विनय-संवर का पालन करते हैं"—ऐसा सोचकर और अधिक प्रसन्न होते हैं। इसीलिए कहा गया है— "पसन्नानं भिय्योभावाय" (प्रसन्न लोगों की प्रसन्नता बढ़ाने के लिए)।

Saddhammaṭṭhitiyāti tividho saddhammo pariyattisaddhammo paṭipattisaddhammo adhigamasaddhammoti. Tattha sakalampi buddhavacanaṃ pariyattisaddhammo nāma. Terasa dhutaguṇā cārittavārittasīlasamādhivipassanāti ayaṃ paṭipattisaddhammo nāma. Navalokuttaradhammo adhigamasaddhammo nāma. So sabbopi yasmā sikkhāpadapaññattiyā sati bhikkhū sikkhāpadañca tassa vibhaṅgañca tadatthajotanatthaṃ aññañca buddhavacanaṃ pariyāpuṇanti, yathāpaññattañca paṭipajjamānā paṭipattiṃ pūretvā paṭipattiyā adhigantabbaṃ lokuttaradhammaṃ adhigacchanti, tasmā sikkhāpadapaññattiyā saddhammo ciraṭṭhitiko hoti. Tena vuttaṃ – ‘‘saddhammaṭṭhitiyā’’ti.

सद्धम्मट्ठितिया (सद्धर्म की स्थिति के लिए) - यहाँ सद्धर्म तीन प्रकार का है: परियत्ति-सद्धर्म, पटिपत्ति-सद्धर्म और अधिगम-सद्धर्म। उनमें से, सम्पूर्ण बुद्ध-वचन 'परियत्ति-सद्धर्म' कहलाता है। तेरह धुतंग, चारित्त-वारित्त शील, समाधि और विपश्यना - यह 'पटिपत्ति-सद्धर्म' कहलाता है। नौ लोकोत्तर धर्म 'अधिगम-सद्धर्म' कहलाते हैं। वह सब भी, क्योंकि शिक्षापदों की प्रज्ञप्ति होने पर भिक्षु शिक्षापदों को, उनके विभंग को और उनके अर्थ को प्रकाशित करने वाले अन्य बुद्ध-वचनों को सीखते हैं, और प्रज्ञप्ति के अनुसार प्रतिपत्ति (अभ्यास) करते हुए, प्रतिपत्ति को पूर्ण कर प्रतिपत्ति द्वारा प्राप्त करने योग्य लोकोत्तर धर्म को प्राप्त करते हैं, इसलिए शिक्षापदों की प्रज्ञप्ति से सद्धर्म चिरस्थायी होता है। इसीलिए कहा गया है - 'सद्धम्मट्ठितिया' (सद्धर्म की स्थिति के लिए)।

Vinayānuggahāyāti sikkhāpadapaññattiyā sati saṃvaravinayo, pahānavinayo, samathavinayo, paññattivinayoti catubbidho vinayo anuggahito hoti sūpatthambhito. Tena vuttaṃ – ‘‘vinayānuggahāyā’’ti.

विनयानुग्गहाय (विनय के अनुग्रह के लिए) - शिक्षापदों की प्रज्ञप्ति होने पर संवर-विनय, प्रहाण-विनय, शमथ-विनय और प्रज्ञप्ति-विनय - इस प्रकार चार प्रकार का विनय अनुगृहीत (पुष्ट) होता है। इसीलिए कहा गया है - 'विनयानुग्गहाय' (विनय के अनुग्रह के लिए)।

2. Pātimokkhaṭṭhapanāsuttavaṇṇanā

२. पातिमोक्खट्ठपन सुत्त की व्याख्या।

32. Dutiye pārājikoti pārājikāpattiṃ āpanno. Pārājikakathā vippakatā hotīti ‘‘asukapuggalo pārājikaṃ āpanno nu kho no’’ti [Pg.310] evaṃ kathā ārabhitvā aniṭṭhāpitā hoti. Esa nayo sabbattha.

३२. दूसरे (सुत्त) में, 'पाराजिको' का अर्थ है पाराजिक आपत्ति को प्राप्त। 'पाराजिककथा विप्पकता होति' का अर्थ है - 'क्या अमुक व्यक्ति पाराजिक आपत्ति को प्राप्त हुआ है या नहीं?' - इस प्रकार की चर्चा आरम्भ तो हुई किन्तु समाप्त नहीं हुई। यही नियम सर्वत्र (अन्य पदों में भी) लागू होता है।

3. Ubbāhikāsuttavaṇṇanā

३. उब्बाहिका सुत्त की व्याख्या।

33. Tatiye ubbāhikāyāti sampattaadhikaraṇaṃ vūpasametuṃ saṅghato ubbāhitvā uddharitvā gahaṇatthāya. Vinaye kho pana ṭhito hotīti vinayalakkhaṇe patiṭṭhito hoti. Asaṃhīroti na aññassa vacanamatteneva attano laddhiṃ vissajjeti. Paṭibaloti kāyabalenapi ñāṇabalenapi samannāgato. Saññāpetunti jānāpetuṃ. Paññāpetunti sampajānāpetuṃ. Nijjhāpetunti olokāpetuṃ. Pekkhatunti passāpetuṃ. Pasādetunti sañjātapasādaṃ kātuṃ. Adhikaraṇanti vivādādhikaraṇādicatubbidhaṃ. Adhikaraṇasamudayanti vivādamūlādikaṃ adhikaraṇakārakaṃ. Adhikaraṇanirodhanti adhikaraṇānaṃ vūpasamaṃ. Adhikaraṇanirodhagāminiṃ paṭipadanti sattavidhaadhikaraṇasamathaṃ.

३३. तीसरे (सुत्त) में, 'उब्बाहिकाय' का अर्थ है - उपस्थित अधिकरण (विवाद) को शांत करने के लिए संघ से चुनकर (निकालकर) ग्रहण करने के लिए। 'विनये खो पन ठितो होति' का अर्थ है - विनय के लक्षणों में प्रतिष्ठित होना। 'असंहीरो' का अर्थ है - केवल दूसरे के कहने मात्र से अपनी धारणा (दृष्टि) को न छोड़ना। 'पटिबलो' का अर्थ है - काय-बल और ज्ञान-बल दोनों से युक्त। 'सञ्ञापेतुं' का अर्थ है - जनाना (बोध कराना)। 'पञ्ञापेतुं' का अर्थ है - भली-भाँति बोध कराना। 'निज्झापेतुं' का अर्थ है - दिखाना (अवलोकन कराना)। 'पेक्खतुं' का अर्थ है - दर्शन कराना। 'पसादेतुं' का अर्थ है - श्रद्धा उत्पन्न करना। 'अधिकरणं' का अर्थ है - विवादाधिकरण आदि चार प्रकार के अधिकरण। 'अधिकरणसमुदयं' का अर्थ है - विवाद के मूल आदि अधिकरण के कारण। 'अधिकरणनिरोधं' का अर्थ है - अधिकरणों का उपशमन (शांति)। 'अधिकरणनिरोधगामिनी पटिपदं' का अर्थ है - सात प्रकार के अधिकरण-शमथ।

4. Upasampadāsuttavaṇṇanā

४. उपसम्पदा सुत्त की व्याख्या।

34. Catutthe anabhiratinti ukkaṇṭhitabhāvaṃ. Vūpakāsetunti vinetuṃ. Adhisīleti uttamasīle. Cittapaññāsupi eseva nayo.

३४. चौथे (सुत्त) में, 'अनभिरतिं' का अर्थ है - ऊब जाना (उत्कण्ठित भाव)। 'वूपकासेतुं' का अर्थ है - दूर करना (विनय करना)। 'अधिसीले' का अर्थ है - उत्तम शील में। चित्त और प्रज्ञा के विषय में भी यही नियम है।

7. Saṅghabhedasuttavaṇṇanā

७. संघभेद सुत्त की व्याख्या।

37. Sattame vatthūhīti kāraṇehi. Avakassantīti parisaṃ ākaḍḍhanti vijaṭenti ekamantaṃ ussārenti. Apakassantīti ativiya ākaḍḍhanti, yathā visaṃsaṭṭhā honti, evaṃ karonti. Āveni kammāni karontīti visuṃ saṅghakammāni karonti.

३७. सातवें (सुत्त) में, 'वत्थूहि' का अर्थ है - कारणों से। 'अवकस्सन्ति' का अर्थ है - परिषद को खींचना, सुलझाना, एक ओर ले जाना। 'अपकस्सन्ति' का अर्थ है - अत्यधिक खींचना, जिससे वे अलग-अलग स्थित हो जाएँ, ऐसा करना। 'आवेणि कम्मानि करोन्ति' का अर्थ है - अलग से संघ-कर्म करना।

9-10. Ānandasuttadvayavaṇṇanā

९-१०. आनन्द सुत्त द्वय की व्याख्या।

39-40. Navame kappaṭṭhikanti āyukappaṃ nirayamhi ṭhitikāraṇaṃ. Kibbisaṃ pasavatīti pāpaṃ paṭilabhati. Āpāyikoti apāyagamanīyo. Nerayikoti niraye nibbattanako. Vaggaratoti bhedarato. Yogakkhemā [Pg.311] padhaṃsatīti yogehi khemato arahattato dhaṃsati vigacchati. Dasame anuggahoti aññamaññassa saṅgahānuggaho. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

३९-४०. नौवें (सुत्त) में, 'कप्पट्ठिकं' का अर्थ है - एक कल्प तक नरक में रहने का कारण। 'किब्बिसं पसवति' का अर्थ है - पाप प्राप्त करना। 'आपायिको' का अर्थ है - अपाय (दुर्गति) में जाने योग्य। 'नेरयिको' का अर्थ है - नरक में उत्पन्न होने वाला। 'वग्गरतो' का अर्थ है - भेद (विभाजन) में रमने वाला। 'योगक्खेमा पधंसति' का अर्थ है - योगों (चार योग) से क्षेम (सुरक्षित) अर्हत्त्व फल से गिरना या दूर होना। दसवें (सुत्त) में, 'अनुग्गहो' का अर्थ है - एक-दूसरे का संग्रह और सहायता। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Upālivaggo catuttho.

चतुर्थ उपाली वर्ग।

5. Akkosavaggo

५. अक्कोस वर्ग।

4. Kusinārasuttavaṇṇanā

४. कुसिनार सुत्त की व्याख्या।

44. Pañcamassa catutthe kusinārāyanti evaṃnāmake nagare. Devatānaṃ atthāya baliṃ haranti etthāti baliharaṇo, tasmiṃ baliharaṇe. Acchiddena appaṭimaṃsenātiādīsu yena kenacideva pahaṭo vā hoti, vejjakammādīni vā katāni, tassa kāyasamācāro upacikādīhi khāyitatālapaṇṇaṃ viya chiddo ca, paṭimasituṃ yattha katthaci gahetvā ākaḍḍhituṃ sakkuṇeyyatāya paṭimaṃso ca hoti, viparīto acchiddo appaṭimaṃso nāma. Vacīsamācāro pana musāvādaomasavādapesuññaamūlakānuddhaṃsanādīhi chiddo sappaṭimaṃso ca hoti, viparīto acchiddo appaṭimaṃso. Mettaṃ nu kho me cittanti palibodhaṃ chinditvā kammaṭṭhānabhāvanānuyogena adhigataṃ me mettacittaṃ. Anāghātanti āghātavirahitaṃ, vikkhambhanena vihatāghātanti attho. Kattha vuttanti idaṃ sikkhāpadaṃ kismiṃ nagare vuttaṃ.

४४. पाँचवें (वर्ग) के चौथे (सुत्त) में, 'कुसिनारायं' का अर्थ है - इस नाम के नगर में। 'बलिहरणो' का अर्थ है - जहाँ देवताओं के लिए बलि (भेंट) ले जाई जाती है, उस बलिहरण नामक वन में। 'अच्छिद्देन अप्पटिमंसेन' आदि पदों में - यदि किसी व्यक्ति द्वारा प्रहार किया गया हो या चिकित्सा आदि की गई हो, तो उस भिक्षु का काय-सदाचार दीमकों द्वारा खाए गए ताड़ के पत्ते के समान छिद्रयुक्त (छेद वाला) और कहीं से भी पकड़कर खींचने योग्य होने के कारण 'सप्पटिमंस' (खींचने योग्य) होता है; इसके विपरीत आचरण 'अच्छिद्द' (छिद्ररहित) और 'अप्पटिमंस' (न खींचने योग्य) कहलाता है। किन्तु वची-सदाचार (वाणी का आचरण) मृषावाद, ओमसवाद (गाली), पैशुन्य (चुगली) और अमूलक दोषारोपण आदि के कारण छिद्रयुक्त और खींचने योग्य होता है; इसके विपरीत 'अच्छिद्द' और 'अप्पटिमंस' होता है। 'मेत्तं नु खो मे चित्तं' का अर्थ है - परिबोध (बाधाओं) को काटकर कर्मस्थान-भावना के अभ्यास से मैंने मैत्री-चित्त प्राप्त किया है। 'अनाघातं' का अर्थ है - आघात (क्रोध/द्वेष) से रहित, विक्खम्भन प्रहाण द्वारा नष्ट किए गए आघात वाला - यह अर्थ है। 'कत्थ वुत्तं' का अर्थ है - यह शिक्षापद किस नगर में कहा गया?

Kālena vakkhāmītiādīsu eko ekaṃ okāsaṃ kāretvā codento kālena vadati nāma. Saṅghamajjhe vā gaṇamajjhe vā salākaggayāgaggavitakkamāḷakabhikkhācāramaggaāsanasālādīsu vā upaṭṭhākehi parivāritakkhaṇe vā codento akālena vadati nāma. Tacchena vadanto bhūtena vadati nāma. ‘‘Daharamahallakaparisāvacarakapaṃsukūlikadhammakathikapatirūpaṃ tava ida’’nti vadanto pharusena vadati nāma. Kāraṇanissitaṃ pana katvā, ‘‘bhante mahallakattha, parisāvacarakattha, paṃsukūlikattha, dhammakathikatthapatirūpaṃ tumhākamida’’nti vadanto [Pg.312] saṇhena vadati nāma. Kāraṇanissitaṃ katvā vadanto atthasaṃhitena vadati nāma. Mettacitto vakkhāmi no dosantaroti mettacittaṃ paccupaṭṭhapetvā vakkhāmi, na duṭṭhacitto hutvā.

'कालेन वक्खामि' आदि में - एक भिक्षु दूसरे भिक्षु से अनुमति लेकर (अवकाश कराकर) चोदना (दोषारोपण) करता है, तो वह 'काल' (उचित समय) पर बोलना कहलाता है। संघ के बीच में, गण के बीच में, या शलाका-गृह, यवागू-शाला, वितर्क-मण्डप, भिक्षाटन मार्ग, आसन-शाला आदि में, अथवा उपस्थायकों (सेवकों) से घिरे होने के समय चोदना करना 'अकाल' (अनुचित समय) में बोलना कहलाता है। यथार्थ बात कहना 'भूत' (सत्य) बोलना कहलाता है। 'ओ आयुष्मान! ओ वृद्ध! ओ परिषद में घूमने वाले! ओ पांसुकूलिक! ओ धर्मकथक! क्या यह तुम्हारे लिए उचित है?' - इस प्रकार कहना 'परुष' (कठोर) वचन कहलाता है। किन्तु कारण का आश्रय लेकर, 'भन्ते! आप वृद्ध हैं, आप परिषद में रहने वाले हैं, आप पांसुकूलिक हैं, आप धर्मकथक हैं; क्या यह आपके लिए उचित है?' - इस प्रकार कहना 'सण्ह' (कोमल) वचन कहलाता है। कारण सहित कहना 'अर्थ-संहित' (हितकारी) वचन कहलाता है। 'मेत्तचित्तो वक्खामि नो दोसन्तरो' का अर्थ है - मैत्री-चित्त को उपस्थित करके कहूँगा, दुष्ट-चित्त होकर नहीं।

5. Rājantepurappavesanasuttavaṇṇanā

५. राजन्तेपुरप्पवेसन सुत्त की व्याख्या।

45. Pañcame kataṃ vā karissanti vāti methunavītikkamaṃ kariṃsu vā karissanti vā. Ratananti maṇiratanādīsu yaṃkiñci. Patthetīti māretuṃ icchati. Hatthisambādhanti hatthīhi sambādhaṃ. Hatthisammaddanti vā pāṭho, tassattho – hatthīhi sammaddo etthāti hatthisammaddaṃ. Sesesupi eseva nayo. Rajanīyāni rūpasaddagandharasaphoṭṭhabbānīti etāni rāgajanakāni rūpādīni tattha paripūrāni honti.

४५. पाँचवें (सूक्त) में, 'कतम वा करिस्सन्ति वा' का अर्थ है मैथुन का उल्लंघन किया है या करेंगे। 'रतनं' का अर्थ है मणि-रत्न आदि में से कोई भी। 'पत्थेति' का अर्थ है मारने की इच्छा करना। 'हत्थिसम्बाधं' का अर्थ है हाथियों से संकीर्ण (भीड़भाड़ वाला)। 'हत्थिसम्मदं' भी एक पाठ है, जिसका अर्थ है—जहाँ हाथियों द्वारा मर्दन (भीड़) हो। शेष पदों में भी यही विधि है। 'रजनीयानि रूपसद्दगन्धरसफोट्ठब्बानि' का अर्थ है कि वे राग उत्पन्न करने वाले रूप आदि वहाँ परिपूर्ण होते हैं।

6. Sakkasuttavaṇṇanā

६. सक्क सुत्त की व्याख्या।

46. Chaṭṭhe sokasabhayeti sokena sabhaye. Sokabhayeti vā pāṭho, ayamevattho. Dutiyapadepi eseva nayo. Yena kenaci kammaṭṭhānenāti kasivaṇijjādikammesu yena kenaci kammena. Anāpajja akusalanti kiñci akusalaṃ anāpajjitvā. Nibbiseyyāti uppādeyya ācineyya. Dakkhoti cheko. Uṭṭhānasampannoti uṭṭhānavīriyena samannāgato. Alaṃ vacanāyāti yutto vacanāya. Ekantasukhappaṭisaṃvedī vihareyyāti ekantameva kāyikacetasikasukhaṃ ñāṇena paṭisaṃvedento vihareyya. Aniccāti hutvā abhāvato. Tucchāti sārarahitā. Musāti niccasubhasukhā viya khāyamānāpi tathā na hontīti musā. Mosadhammāti nassanasabhāvā. Tasmā te paṭicca dukkhaṃ uppajjatīti sandasseti. Idha pana voti ettha vo ti nipātamattaṃ. Apaṇṇakaṃ vā sotāpannoti avirādhitaṃ ekaṃsena sotāpanno vā hoti. Sopi jhānaṃ nibbatteti, brahmalokaṃ vā gantvā chasu vā kāmasaggesu ekantasukhappaṭisaṃvedī hutvā vihareyya. Imasmiṃ sutte satthā aṭṭhaṅguposathassa guṇaṃ kathesi.

४६. छठे (सूक्त) में, 'सोकसभये' का अर्थ है शोक के कारण भययुक्त। 'सोकभये' भी एक पाठ है, अर्थ यही है। दूसरे पद (मरणसभये) में भी यही विधि है। 'येन केनचि कम्मट्ठानेन' का अर्थ है कृषि, वाणिज्य आदि कार्यों में से किसी भी कार्य द्वारा। 'अनापज्ज अकुसलं' का अर्थ है किसी अकुशल को प्राप्त न होकर। 'निब्बिसेय्या' का अर्थ है उत्पन्न करे या संचित करे। 'दक्खो' का अर्थ है चतुर (कुशल)। 'उट्ठानसम्पन्नो' का अर्थ है उत्थान-वीर्य (पुरुषार्थ) से युक्त। 'अलं वचनाय' का अर्थ है कहने के योग्य। 'एकन्तसुखप्पटिसंवेदी विहरेय्या' का अर्थ है केवल कायिक और चैतसिक सुख का ज्ञान से अनुभव करते हुए विहार करे। 'अनिच्चा' का अर्थ है होकर मिट जाने के कारण अनित्य। 'तुच्छा' का अर्थ है सार-रहित। 'मुसा' का अर्थ है—नित्य, शुभ और सुख के समान प्रतीत होने पर भी वैसा न होने के कारण 'मृषा' (झूठ)। 'मोसधम्मा' का अर्थ है विनाशशील स्वभाव वाले। इसलिए उन्हें प्रतीत्य (आधार मानकर) दुःख उत्पन्न होता है—यह अर्थ दिखाया गया है। 'इध पन वो' यहाँ 'वो' मात्र निपात है। 'अपण्णकं वा सोतापन्नो' का अर्थ है अच्युत रूप से, निश्चित रूप से वह स्रोतआपन्न होता है। वह भी ध्यान उत्पन्न कर ब्रह्मलोक जाकर या छह कामावचर देवलोकों में जाकर एकान्त सुख का अनुभव करते हुए विहार करे। इस सुत्त में शास्ता ने अष्टांग उपोसथ के गुणों को कहा है।

7. Mahālisuttavaṇṇanā

७. महालि सुत्त की व्याख्या।

47. Sattame [Pg.313] micchāpaṇihitanti micchā ṭhapitaṃ. Adhammacariyāvisamacariyāti akusalakammapathavasena adhammacariyasaṅkhātā visamacariyā. Kusalakammapathavasena itarā veditabbā. Evamidha vaṭṭameva kathitaṃ.

४७. सातवें (सूक्त) में, 'मिच्छापणिहितं' का अर्थ है गलत तरीके से रखा हुआ। 'अधम्मचरिया विसमचरिया' का अर्थ है अकुशल कर्मपथ के वश से अधर्मचर्या कही जाने वाली विषमचर्या। कुशल कर्मपथ के वश से दूसरी (धम्मचर्या-समचर्या) जाननी चाहिए। इस प्रकार यहाँ इसी (धम्मचर्या-समचर्या) को कहा गया है।

8. Pabbajitaabhiṇhasuttavaṇṇanā

८. पब्बजित अभिण्ह सुत्त की व्याख्या।

48. Aṭṭhame pabbajitenāti gharāvāsaṃ pahāya sāsane pabbajjaṃ upagatena. Abhiṇhanti abhikkhaṇaṃ punappunaṃ, paccavekkhitabbā oloketabbā sallakkhetabbā. Vevaṇṇiyanti vivaṇṇabhāvaṃ. Taṃ panetaṃ vevaṇṇiyaṃ duvidhaṃ hoti sarīravevaṇṇiyaṃ parikkhāravevaṇṇiyañca. Tattha kesamassuoropanena sarīravevaṇṇiyaṃ veditabbaṃ. Pubbe pana nānāvirāgāni sukhumavatthāni nivāsetvāpi nānaggarasabhojanaṃ suvaṇṇarajatabhājanesu bhuñjitvāpi sirigabbhe varasayanāsanesu nipajjitvāpi nisīditvāpi sappinavanītādīhi bhesajjaṃ katvāpi pabbajitakālato paṭṭhāya chinnasaṅghaṭitakasāvarasapītāni vatthāni nivāsetabbāni, ayapatte vā mattikapatte vā missakodano bhuñjitabbo, rukkhamūlādisenāsane muñjatiṇasantharaṇādīsu nipajjitabbaṃ, cammakhaṇḍataṭṭikādīsu nisīditabbaṃ, pūtimuttādīhi bhesajjaṃ kattabbaṃ hoti. Evamettha parikkhāravevaṇṇiyaṃ veditabbaṃ. Evaṃ paccavekkhato kopo ca māno ca pahīyati.

४८. आठवें (सूक्त) में, 'पब्बजितेन' का अर्थ है घर-गृहस्थी त्यागकर शासन में प्रव्रज्या प्राप्त व्यक्ति द्वारा। 'अभिण्हं' का अर्थ है निरंतर, बार-बार। 'पच्चवेक्खितब्बा' का अर्थ है देखना चाहिए, विचार करना चाहिए। 'वेवण्णियं' का अर्थ है विवर्ण भाव (रूप का बदल जाना)। वह विवर्णता दो प्रकार की होती है—शरीर की विवर्णता और परिष्कार (उपकरणों) की विवर्णता। वहाँ केश और श्मश्रु (दाढ़ी) मुँडाने से शरीर की विवर्णता जाननी चाहिए। पहले गृहस्थ अवस्था में अनेक रंगों के सूक्ष्म वस्त्र पहनकर, सोने-चाँदी के बर्तनों में अनेक उत्तम रसों वाले भोजन खाकर, शोभायमान कक्षों में श्रेष्ठ बिस्तरों पर सोकर या बैठकर, घी-मक्खन आदि से औषधि बनाकर भी; प्रव्रजित होने के समय से लेकर कटे हुए, सिले हुए और काषाय रंग में रंगे हुए वस्त्र पहनने चाहिए, लोहे या मिट्टी के पात्र में मिश्रित भोजन करना चाहिए, वृक्ष के मूल आदि सेनासनों में मूँज-घास के बिस्तरों आदि पर सोना चाहिए, चर्म-खंड (चमड़े के टुकड़े) या चटाई आदि पर बैठना चाहिए और गोमूत्र आदि से औषधि बनानी होती है। इस प्रकार यहाँ परिष्कार-विवर्णता जाननी चाहिए। इस प्रकार विचार करने वाले (भिक्षु) का क्रोध और मान नष्ट हो जाता है।

Parapaṭibaddhā me jīvikāti mayhaṃ paresu paṭibaddhā parāyattā catupaccayajīvikāti. Evaṃ paccavekkhato hi ājīvo parisujjhati, piṇḍapāto ca apacito hoti, catūsu paccayesu apaccavekkhitaparibhogo nāma na hoti. Añño me ākappo karaṇīyoti yo gihīnaṃ uraṃ abhinīharitvā gīvaṃ paggahetvā lalitenākārena aniyatapadavītihārena gamanākappo hoti, tato aññova ākappo mayā karaṇīyo, santindriyena santamānasena yugamattadassinā visamaṭṭhāne udakasakaṭeneva mandamitapadavītihārena hutvā gantabbanti paccavekkhitabbaṃ. Evaṃ paccavekkhato hi iriyāpatho sāruppo hoti, tisso sikkhā paripūrenti. Kaccinukhoti salakkhaṇe nipātasamudāyo. Attāti cittaṃ. Sīlato na upavadatīti [Pg.314] aparisuddhaṃ te sīlanti sīlapaccayo na upavadati. Evaṃ paccavekkhato hi ajjhattaṃ hirī samuṭṭhāti, sā tīsu dvāresu saṃvaraṃ sādheti, tīsu dvāresu saṃvaro catupārisuddhisīlaṃ hoti, catupārisuddhisīle ṭhito vipassanaṃ vaḍḍhetvā arahattaṃ gaṇhāti. Anuvicca viññū sabrahmacārīti paṇḍitā sabrahmacārino anuvicāretvā. Evaṃ paccavekkhato hi bahiddhā ottappaṃ saṇṭhāti, taṃ tīsu dvāresu saṃvaraṃ sādhetīti anantaranayeneva veditabbaṃ.

'परप्पटिबद्ध मे जीविका' का अर्थ है—मेरी चार प्रत्ययों (चीवर, पिण्डपात, शयन-आसन, ग्लान-प्रत्यय) वाली आजीविका दूसरों पर निर्भर है, दूसरों के अधीन है। इस प्रकार विचार करने वाले (भिक्षु) की आजीविका शुद्ध होती है, पिण्डपात का विचार होता है, और चारों प्रत्ययों का बिना विचार किए उपभोग नहीं होता। 'अञ्ञो मे आकप्पो करणीयो' का अर्थ है—जो गृहस्थों का छाती निकालकर, गर्दन ऊँची करके, विलासी ढंग से, अनिश्चित कदमों से चलने का ढंग होता है, उससे भिन्न ही आचरण मुझे करना चाहिए। शांत इंद्रियों के साथ, शांत मन से, जुए (हल के जुए) मात्र की दूरी तक देखने वाले होकर, विषम स्थान पर जल से भरी गाड़ी के समान, धीरे-धीरे नपे-तुले कदमों से चलना चाहिए—ऐसा विचार करना चाहिए। इस प्रकार विचार करने वाले का ईर्यापथ (आचरण) उपयुक्त होता है और तीनों शिक्षाएँ पूर्ण होती हैं। 'अत्ता' का अर्थ है चित्त। 'सीलतो न उपवदति' का अर्थ है—तुम्हारा शील अशुद्ध है, इस प्रकार शील के कारण (चित्त) दोषारोपण नहीं करता। इस प्रकार विचार करने वाले के भीतर 'ह्री' (लज्जा) उत्पन्न होती है, वह तीनों द्वारों (काया, वाणी, मन) में संवर (संयम) सिद्ध करती है। तीनों द्वारों का संवर ही 'चतुपारिसुद्धि शील' है। चतुपारिसुद्धि शील में स्थित होकर विपश्यना बढ़ाकर वह अर्हत्व प्राप्त करता है। 'विञ्ञू सब्रह्मचारी' का अर्थ है विद्वान सब्रह्मचारी। इस प्रकार विचार करने वाले के बाहर 'ओत्तप्प' (भय) स्थापित होता है, वह तीनों द्वारों में संवर सिद्ध करता है—ऐसा पूर्वोक्त विधि से ही जानना चाहिए।

Nānābhāvo vinābhāvoti jātiyā nānābhāvo, maraṇena vinābhāvo. Evaṃ paccavekkhato hi tīsu dvāresu asaṃvutākāro nāma na hoti, maraṇassati sūpaṭṭhitā hoti. Kammassakomhītiādīsu kammaṃ mayhaṃ sakaṃ attano santakanti kammassakā. Kammena dātabbaṃ phalaṃ dāyaṃ, kammassa dāyaṃ kammadāyaṃ, taṃ ādīyāmīti kammadāyādo. Kammaṃ mayhaṃ yoni kāraṇanti kammayoni. Kammaṃ mayhaṃ bandhu ñātakoti kammabandhu. Kammaṃ mayhaṃ paṭisaraṇaṃ patiṭṭhāti kammapaṭisaraṇo. Tassa dāyādo bhavissāmīti tassa kammassa dāyādo tena dinnaphalaṃ paṭiggāhako bhavissāmi. Evaṃ kammassakataṃ pana paccavekkhato pāpakaraṇaṃ nāma na hoti. Kathaṃbhūtassa me rattindivā vītivattantīti kinnu kho me vattappaṭipattiṃ karontassa, udāhu akarontassa, buddhavacanaṃ sajjhāyantassa, udāhu asajjhāyantassa, yonisomanasikāre kammaṃ karontassa, udāhu akarontassāti kathaṃbhūtassa me rattindivā vītivattanti, parivattantīti attho. Evaṃ paccavekkhato hi appamādo paripūrati.

नानाभावो विनाभावो (विभिन्न होना और वियोग होना) का अर्थ है: जन्म के कारण विभिन्न होना और मृत्यु के कारण वियोग होना। इस प्रकार विचार करने वाले के तीनों द्वारों में असावधानी नहीं होती और मरणानुस्मृति भली-भांति प्रतिष्ठित होती है। 'मैं अपने कर्मों का स्वामी हूँ' (कम्मस्सकोम्हि) आदि में, कर्म मेरा अपना है, अपनी संपत्ति है, इसलिए 'कर्म-स्वकीय' (कम्मस्सका) है। कर्म द्वारा दिया जाने वाला फल ही दाय (विरासत) है, कर्म का दाय ही 'कर्म-दाय' है, उसे मैं ग्रहण करता हूँ इसलिए 'कर्म-दायाद' हूँ। कर्म ही मेरा योनि (उत्पत्ति स्थान/कारण) है, इसलिए 'कर्म-योनि' है। कर्म ही मेरा बंधु (सम्बन्धी) है, इसलिए 'कर्म-बंधु' है। कर्म ही मेरा प्रतिशरण (आश्रय) है, इसलिए 'कर्म-प्रतिशरण' है। मैं उस कर्म का दायाद बनूँगा, अर्थात् उस कर्म द्वारा दिए गए फल का प्राप्तकर्ता बनूँगा। इस प्रकार कर्म-स्वकीयता का विचार करने वाले के लिए पाप-कर्म करना संभव नहीं होता। 'मेरे दिन-रात कैसे बीत रहे हैं?' का अर्थ है: क्या मेरे दिन-रात कर्तव्यों का पालन करते हुए बीत रहे हैं या न करते हुए? बुद्ध-वचनों का स्वाध्याय करते हुए या न करते हुए? उचित मनन (योनिसो मनसिकार) में कार्य करते हुए या न करते हुए? इस प्रकार, मेरे दिन-रात कैसे बीत रहे हैं, कैसे व्यतीत हो रहे हैं—यही अर्थ है। इस प्रकार विचार करने वाले का अप्रमाद परिपूर्ण होता है।

Suññāgāre abhiramāmīti vivittokāse sabbiriyāpathesu ekakova hutvā kacci nu kho abhiramāmīti attho. Evaṃ paccavekkhato kāyaviveko paripūrati. Uttarimanussadhammoti uttarimanussānaṃ ukkaṭṭhamanussabhūtānaṃ jhāyīnañceva ariyānañca jhānādidhammo, dasakusalakammapathasaṅkhātamanussadhammato vā uttaritaro visiṭṭhataro dhammo me mama santāne atthi nu kho, santi nu khoti attho. Alamariyañāṇadassanavisesoti mahaggatalokuttarapaññā pajānanaṭṭhena ñāṇaṃ, cakkhunā diṭṭhamiva dhammaṃ paccakkhakaraṇato dassanaṭṭhena dassananti ñāṇadassanaṃ, ariyaṃ visuddhaṃ uttamaṃ ñāṇadassananti [Pg.315] ariyañāṇadassanaṃ, alaṃ pariyattakaṃ kilesaviddhaṃsanasamatthaṃ ariyañāṇadassanamettha, assa vāti alamariyañāṇadassano, jhānādibhedo uttarimanussadhammo alamariyañāṇadassano ca so viseso cāti alamariyañāṇadassanaviseso. Atha vā tameva kilesaviddhaṃsanasamatthaṃ visuddhaṃ ñāṇadassanameva visesoti alamariyañāṇadassanaviseso vā. Adhigatoti paṭiladdho me atthi nu kho. Sohanti paṭiladdhaviseso so ahaṃ. Pacchime kāleti maraṇamañce nipannakāle. Puṭṭhoti sabrahmacārīhi adhigataguṇavisesaṃ pucchito. Na maṅku bhavissāmīti patitakkhandho nittejo na hessāmīti. Evaṃ paccavekkhantassa hi moghakālakiriyā nāma na hoti.

‘शून्य घर में रमण करता हूँ’ (सुञ्ञागारे अभिरामामि) का अर्थ है: एकांत स्थान में सभी अवस्थाओं (ईर्यापथों) में अकेले रहते हुए, क्या मैं वास्तव में रमण कर रहा हूँ? यही अर्थ है। इस प्रकार विचार करने वाले का काय-विवेक परिपूर्ण होता है। ‘उत्तरि-मनुष्य-धर्म’ का अर्थ है: उत्कृष्ट मनुष्यों, अर्थात् ध्यानियों और आर्यों का ध्यान आदि धर्म; अथवा दस कुशल कर्मपथ रूपी मनुष्य-धर्म से श्रेष्ठ और विशिष्ट धर्म। क्या वह मेरे भीतर है? यही अर्थ है। ‘अलम-आर्य-ज्ञानदर्शन-विशेष’ का अर्थ है: महग्गत और लोकोत्तर प्रज्ञा। जानने के अर्थ में ‘ज्ञान’ है, और चक्षु से देखने के समान धर्म का साक्षात्कार करने के अर्थ में ‘दर्शन’ है, अतः ‘ज्ञानदर्शन’ है। आर्य, विशुद्ध और उत्तम ज्ञानदर्शन ही ‘आर्य-ज्ञानदर्शन’ है। जो पर्याप्त है और क्लेशों का विनाश करने में समर्थ है, वह ‘अलम-आर्य-ज्ञानदर्शन’ है। ध्यान आदि के भेद वाला उत्तरि-मनुष्य-धर्म और अलम-आर्य-ज्ञानदर्शन ही वह ‘विशेष’ है, इसलिए ‘अलम-आर्य-ज्ञानदर्शन-विशेष’ है। अथवा, क्लेशों का विनाश करने में समर्थ विशुद्ध ज्ञानदर्शन ही ‘विशेष’ है। ‘अधिगत’ का अर्थ है: क्या मैंने इसे प्राप्त कर लिया है? ‘वह मैं’ (सोहं) का अर्थ है: वह मैं, जिसने उस विशेष गुण को प्राप्त किया है। ‘अंतिम समय में’ (पच्छिमे काले) का अर्थ है: मृत्यु-शय्या पर लेटे होने के समय। ‘पूछा गया’ (पुट्ठो) का अर्थ है: सब्रह्मचारियों द्वारा प्राप्त किए गए विशेष गुणों के बारे में पूछा गया। ‘मैं हतोत्साहित नहीं होऊँगा’ (न मंकु भविस्सामि) का अर्थ है: मैं निस्तेज और ग्लानि-युक्त नहीं होऊँगा। इस प्रकार विचार करने वाले की मृत्यु व्यर्थ नहीं होती।

9-10. Sarīraṭṭhadhammasuttādivaṇṇanā

९-१०. शरीरस्थ-धर्म-सूत्र आदि का वर्णन।

49-50. Navame ponobbhavikoti punabbhavanibbattako. Bhavasaṅkhāroti bhavasaṅkharaṇakammaṃ. Imasmiṃ sutte vaṭṭameva kathitaṃ. Dasame sīlabāhusaccavīriyasatipaññā lokiyalokuttarāmissikā kathitā. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

४९-५०. नौवें (सूत्र) में ‘पोनोब्भविको’ का अर्थ है: पुनर्जन्म उत्पन्न करने वाला। ‘भवसंखारो’ का अर्थ है: भव का निर्माण करने वाला कर्म। इस सूत्र में केवल वट्ट (संसार-चक्र) का वर्णन किया गया है। दसवें (सूत्र) में शील, बहुश्रुतता, वीर्य, स्मृति और प्रज्ञा को लौकिक और लोकोत्तर के मिश्रण के रूप में बताया गया है। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Akkosavaggo pañcamo.

अक्कोस-वग्ग पाँचवाँ है।

Paṭhamapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ.

प्रथम पन्नासक समाप्त हुआ।

2. Dutiyapaṇṇāsakaṃ

२. द्वितीय पन्नासक।

(6) 1. Sacittavaggo

(६) १. सचित्त-वग्ग।

1-4. Sacittasuttādivaṇṇanā

१-४. सचित्त-सूत्र आदि का वर्णन।

51-54. Dutiyassa [Pg.316] paṭhame sacittapariyāyakusaloti attano cittavārakusalo. Rajanti āgantukaupakkilesaṃ. Aṅgaṇanti tatthajātakaaṅgakāḷatilakādiṃ. Āsavānaṃ khayāyāti arahattatthāya. Tatiye paṭibhānenāti vacanasaṇṭhānena. Catutthe adhipaññādhammavipassanāyāti saṅkhārapariggāhakavipassanāya.

५१-५४. दूसरे (वग्ग) के पहले (सूत्र) में ‘सचित्तपरियायकुसलो’ का अर्थ है: अपने चित्त की अवस्थाओं (चित्त-वार) में कुशल। ‘रजं’ का अर्थ है: आगंतुक उपक्क्लेश (मैल)। ‘अंगणं’ का अर्थ है: शरीर में उत्पन्न होने वाले दाग-धब्बे आदि। ‘आसवानं खयाय’ का अर्थ है: अर्हत्व की प्राप्ति के लिए। तीसरे (सूत्र) में ‘प्रतिभानेन’ का अर्थ है: वाणी की सुस्पष्टता या प्रवाह से। चौथे (सूत्र) में ‘अधिपञ्ञाधम्मविपस्सनाय’ का अर्थ है: संस्कारों का परिग्रह करने वाली विपश्यना।

8. Mūlakasuttavaṇṇanā

८. मूलक-सूत्र का वर्णन।

58. Aṭṭhame amatogadhāti ettha saupādisesā nibbānadhātu kathitā, nibbānapariyosānāti ettha anupādisesā. Anupādisesaṃ pattassa hi sabbe dhammā pariyosānappattā nāma honti. Sesapadāni heṭṭhā vuttatthāneva.

५८. आठवें (सूत्र) में ‘अमतोगाधा’ यहाँ स-उपादिशेष निर्वाण-धातु कही गई है, और ‘निब्बानपरियोसाना’ यहाँ अनुपादिशेष (निर्वाण-धातु)। क्योंकि अनुपादिशेष (निर्वाण) को प्राप्त व्यक्ति के लिए सभी धर्मों का अंत (परियोसान) हो जाता है। शेष पदों के अर्थ पहले बताए गए के समान ही हैं।

9. Pabbajjāsuttavaṇṇanā

९. पब्बज्जा-सूत्र का वर्णन।

59. Navame tasmāti yasmā evaṃ aparicitacittassa sāmaññattho na sampajjati, tasmā. Yathāpabbajjāparicitañca no cittaṃ bhavissatīti yathā pabbajjānurūpena paricitaṃ. Ye hi keci pabbajanti nāma, sabbe te arahattaṃ patthetvā. Tasmā yaṃ cittaṃ arahattādhigamatthāya paricitaṃ vaḍḍhitaṃ, taṃ yathāpabbajjāparicitaṃ nāmāti veditabbaṃ. Evarūpaṃ pana cittaṃ bhavissatīti sikkhitabbaṃ. Lokassa samañca visamañcāti sattalokassa sucaritaduccaritāni. Lokassa bhavañca vibhavañcāti tassa vaḍḍhiñca vināsañca, tathā sampattiñca vipattiñca. Lokassa samudayañca atthaṅgamañcāti pana saṅkhāralokaṃ sandhāya vuttaṃ, khandhānaṃ nibbattiñca bhedañcāti attho.

५९. नौवें (सूत्र) में ‘तस्मा’ का अर्थ है: क्योंकि इस प्रकार के अभ्यस्त न किए गए चित्त वाले व्यक्ति के लिए श्रामण्य का अर्थ (लाभ) सिद्ध नहीं होता, इसलिए। ‘यथा-प्रव्रज्या-परिचित’ का अर्थ है: प्रव्रज्या के अनुरूप अभ्यास किया गया। जो कोई भी प्रव्रजित होते हैं, वे सभी अर्हत्व की आकांक्षा करके ही होते हैं। इसलिए, अर्हत्व की प्राप्ति के लिए जिस चित्त का अभ्यास और संवर्धन किया गया है, उसे ‘यथा-प्रव्रज्या-परिचित’ समझना चाहिए। ‘ऐसा चित्त हमारा होगा’—इस प्रकार सीखना चाहिए। ‘लोक का सम और विषम’ का अर्थ है: सत्त्व-लोक के सुचरित और दुश्चरित। ‘लोक का भव और विभव’ का अर्थ है: उसकी वृद्धि और विनाश, तथा संपत्ति और विपत्ति। ‘लोक का उदय और अस्त’ यह पद संस्कार-लोक के संदर्भ में कहा गया है, जिसका अर्थ है: स्कंधों की उत्पत्ति और विनाश।

10. Girimānandasuttavaṇṇanā

१०. गिरिमानन्द-सूत्र का वर्णन।

60. Dasame [Pg.317] anukampaṃ upādāyāti girimānandatthere anukampaṃ paṭicca. Cakkhurogotiādayo vatthuvasena veditabbā. Nibbattitappasādānañhi rogo nāma natthi. Kaṇṇarogoti bahikaṇṇe rogo. Pināsoti bahināsikāya rogo. Nakhasāti nakhehi vilekhitaṭṭhāne rogo. Pittasamuṭṭhānāti pittasamuṭṭhitā. Te kira dvattiṃsa honti. Semhasamuṭṭhānādīsupi eseva nayo. Utupariṇāmajāti utupariṇāmena accuṇhātisītena uppajjanakarogā. Visamaparihārajāti aticiraṭṭhānanisajjādinā visamaparihārena jātā. Opakkamikāti vadhabandhanādinā upakkamena jātā. Kammavipākajāti balavakammavipākasambhūtā. Santanti rāgādisantatāya santaṃ. Atappakaṭṭhena paṇītaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

६०. दसवें (सूत्र) में, 'अनुकम्पं उपादाय' का अर्थ है गिरिमानन्द स्थविर के प्रति अनुकम्पा (करुणा) के कारण। 'चक्खुरोगो' (नेत्र रोग) आदि को उनके आधार (स्थान) के अनुसार समझना चाहिए। वास्तव में, (कर्म द्वारा) उत्पन्न प्रसाद-रूपों में कोई रोग नहीं होता। 'कण्णरोगो' का अर्थ है बाहरी कान का रोग। 'पीनासो' का अर्थ है बाहरी नाक का रोग। 'नखसा' का अर्थ है नाखूनों से खरोंचे गए स्थान पर होने वाला रोग। 'पित्तसमुट्ठाना' का अर्थ है पित्त से उत्पन्न होने वाले रोग; वे बत्तीस प्रकार के होते हैं। श्लेष्म (कफ) आदि से उत्पन्न रोगों में भी यही विधि है। 'ऋतुपरिणामजा' का अर्थ है ऋतु के परिवर्तन (अत्यधिक गर्मी या ठंड) से उत्पन्न होने वाले रोग। 'विसमपरिहारजा' का अर्थ है अत्यधिक खड़े रहने या बैठने आदि के विषम व्यवहार से उत्पन्न रोग। 'ओपक्कमिका' का अर्थ है वध, बंधन आदि के उपक्रम (प्रहार) से उत्पन्न रोग। 'कम्मविपाकजा' का अर्थ है प्रबल अकुशल कर्म के विपाक से उत्पन्न रोग। 'सन्तं' का अर्थ है राग आदि के शांत होने के कारण शांत। 'अतप्पकट्ठेन' (तृप्ति न देने वाले अर्थ में) 'पणीतं' का अर्थ है प्रणीत (उत्कृष्ट)। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Sacittavaggo paṭhamo.

सचित्तवग्ग पहला है।

(7) 2. Yamakavaggo

(७) २. यमकवग्ग।

1. Avijjāsuttādivaṇṇanā

१. अविद्या सुत्त आदि की व्याख्या।

61-62. Dutiyassa paṭhame sāhāranti sapaccayaṃ. Vijjāvimuttinti phalañāṇañceva sesasampayuttadhamme ca. Bojjhaṅgāti maggabojjhaṅgā. Dutiye bhavataṇhāyāti bhavapatthanāya. Evaṃ dvīsupi suttesu vaṭṭameva kathitaṃ, vaṭṭañcettha paṭhame sutte avijjāmūlakaṃ vaṭṭaṃ kathitaṃ, dutiye taṇhāmūlakaṃ.

६१-६२. दूसरे (वग्ग) के पहले (सूत्र) में, 'साहारं' का अर्थ है स-प्रत्यय (कारण सहित)। 'विज्जाविमुत्तिं' का अर्थ है फल-ज्ञान और शेष सम्प्रयुक्त धर्म। 'बोज्झङ्गा' का अर्थ है मार्ग-बोध्यंग। दूसरे (सूत्र) में, 'भवतण्हाया' का अर्थ है भव की प्रार्थना (इच्छा)। इस प्रकार दोनों सूत्रों में वट्ट (संसार-चक्र) और विवट्ट (निर्वाण) के बारे में ही कहा गया है। यहाँ पहले सूत्र में अविद्या-मूलक वट्ट कहा गया है, और दूसरे सूत्र में तृष्णा-मूलक।

3-4. Niṭṭhaṅgatasuttādivaṇṇanā

३-४. निट्ठङ्गत सुत्त आदि की व्याख्या।

63-64. Tatiye niṭṭhaṃ gatāti nibbematikā. Idha niṭṭhāti imasmiṃyeva loke parinibbānaṃ. Idha vihāyāti imaṃ lokaṃ vijahitvā suddhāvāsabrahmalokaṃ. Catutthe aveccappasannāti acalappasādena sampannā. Sotāpannāti ariyamaggasotaṃ āpannā.

६३-६४. तीसरे (सूत्र) में, 'निट्ठं गता' का अर्थ है संशय-रहित। 'इध निट्ठा' का अर्थ है इसी लोक में परिनिर्वाण। 'इध विहाय' का अर्थ है इस लोक को छोड़कर शुद्धावास ब्रह्मलोक में। चौथे (सूत्र) में, 'अवेच्चप्पसन्ना' का अर्थ है अचल प्रसन्नता (श्रद्धा) से युक्त। 'सोतापन्ना' का अर्थ है आर्यमार्ग रूपी स्रोत को प्राप्त।

5-7. Paṭhamasukhasuttādivaṇṇanā

५-७. प्रथम सुख सुत्त आदि की व्याख्या।

65-67. Pañcame [Pg.318] vaṭṭamūlakaṃ sukhadukkhaṃ pucchitaṃ, chaṭṭhe sāsanamūlakaṃ. Sattame naḷakapānanti atīte bodhisattassa ovāde ṭhatvā vānarayūthena naḷehi udakassa pītaṭṭhāne māpitattā evaṃladdhanāmo nigamo. Tuṇhībhūtaṃ tuṇhībhūtanti yaṃ yaṃ disaṃ anuviloketi, tattha tattha tuṇhībhūtameva. Anuviloketvāti tato tato viloketvā. Piṭṭhi me āgilāyatīti kasmā āgilāyati? Bhagavato hi cha vassāni mahāpadhānaṃ padahantassa mahantaṃ kāyadukkhaṃ ahosi, athassa aparabhāge mahallakakāle piṭṭhivāto uppajji. Upādinnakasarīrassa ṭhānanisajjādīhi appamattakena ābādhena na sakkā kenaci bhavituṃ. Taṃ gahetvāpi therassa okāsakaraṇatthaṃ evamāha. Saṅghāṭiṃ paññāpetvā ekamante patirūpaṭṭhāne paññattassa kappiyamañcassa upari attharitvā.

६५-६७. पाँचवें (सूत्र) में वट्ट-मूलक (संसार-मूलक) सुख-दुःख के बारे में पूछा गया है, छठे में शासन-मूलक। सातवें में, 'नळकपानं' एक निगम (कस्बा) का नाम है, क्योंकि अतीत में बोधिसत्व (वानर राज) के उपदेश में स्थित होकर वानर समूह ने जहाँ सरकंडों (नळ) से पानी पिया था, उस स्थान पर बसा होने के कारण यह नाम पड़ा। 'तुण्हीभूतं तुण्हीभूतं' का अर्थ है कि वे जिस-जिस दिशा में देखते थे, वहाँ-वहाँ शांति (मौन) ही थी। 'अनुविलोकेत्वा' का अर्थ है इधर-उधर देखकर। 'पिट्ठि मे आगिलायति' (मेरी पीठ दुख रही है) - पीठ क्यों दुख रही थी? क्योंकि भगवान को छह वर्षों तक महाप्रधान (कठोर तपस्या) करने के कारण शरीर में बहुत कष्ट हुआ था, फिर बाद में वृद्धावस्था में पीठ में वायु-रोग उत्पन्न हो गया। उपादिन्नक शरीर के लिए खड़े होने या बैठने आदि से होने वाली थोड़ी सी पीड़ा को रोकना किसी के लिए संभव नहीं है। उसे (पीड़ा को) स्वीकार करते हुए भी, स्थविर (सारिपुत्र) को अवसर देने के लिए उन्होंने ऐसा कहा। 'सङ्घाटिं पञ्ञापेत्वा' का अर्थ है एक ओर उपयुक्त स्थान पर बिछाई गई कल्पनीय (उचित) खाट के ऊपर संघातिक (चीवर) बिछाकर।

9-10. Kathāvatthusuttadvayavaṇṇanā

९-१०. कथावत्थु सुत्त द्वय की व्याख्या।

69-70. Navame tiracchānakathanti aniyyānikattā saggamokkhamaggānaṃ tiracchānabhūtaṃ kathaṃ. Tattha rājānaṃ ārabbha ‘‘mahāsammato mandhātā dhammāsoko evaṃmahānubhāvo’’tiādinā nayena pavattakathā rājakathā. Esa nayo corakathādīsu. Tesu ‘‘asuko rājā abhirūpo dassanīyo’’tiādinā gehasitakathāva tiracchānakathā hoti, ‘‘sopi nāma evaṃmahānubhāvo khayaṃ gato’’ti evaṃ pavattā pana kammaṭṭhānabhāve tiṭṭhati. Coresupi ‘‘mūladevo evaṃmahānubhāvo, meghadevo evaṃmahānubhāvo’’ti tesaṃ kammaṃ paṭicca ‘‘aho sūrā’’ti gehasitakathāva tiracchānakathā. Yuddhesupi bhāratayuddhādīsu ‘‘asukena asuko evaṃ mārito evaṃ viddho’’ti kammassādavaseneva kathā tiracchānakathā, ‘‘tepi nāma khayaṃ gatā’’ti evaṃ pavattā pana sabbattha kammaṭṭhānameva hoti. Apica annādīsu ‘‘evaṃ vaṇṇavantaṃ rasavantaṃ phassasampannaṃ khādimha bhuñjimha pivimha paribhuñjimhā’’ti kāmarasassādavasena kathetuṃ na vaṭṭati, sātthakaṃ pana katvā ‘‘pubbe evaṃ vaṇṇādisampannaṃ annaṃ pānaṃ vatthaṃ yānaṃ mālaṃ gandhaṃ sīlavantānaṃ adamha, cetiyaṃ pūjimhā’’ti kathetuṃ vaṭṭati.

६९-७०. नौवें (सूत्र) में, 'तिरच्छानकथं' का अर्थ है वह चर्चा जो (दुःख से) बाहर निकालने वाली न होने के कारण स्वर्ग और मोक्ष के मार्ग में बाधा (तिरछी) स्वरूप है। वहाँ राजाओं के विषय में "महासम्मत, मन्धाता, धम्मासोक ऐसे महान प्रभावशाली थे" आदि प्रकार से होने वाली चर्चा 'राजकथा' है। यही विधि चोर-कथा आदि में भी है। उनमें "अमुक राजा बहुत सुंदर और दर्शनीय है" आदि प्रकार की घर-गृहस्थी (काम-भोग) से जुड़ी चर्चा ही 'तिरच्छानकथा' होती है, परन्तु "वे महान प्रभावशाली राजा भी मृत्यु (क्षय) को प्राप्त हो गए" इस प्रकार की चर्चा कर्मस्थान (साधना) के अंतर्गत आती है। चोरों के विषय में भी "मूलदेव ऐसा प्रभावशाली था, मेघदेव ऐसा प्रभावशाली था" उनके कार्यों को लेकर "अहो! वे कितने वीर थे" ऐसी गृह-आश्रित चर्चा ही 'तिरच्छानकथा' है। युद्धों के विषय में भी, जैसे भारत-युद्ध आदि में, "अमुक ने अमुक को ऐसे मारा, ऐसे बाण मारा" इस प्रकार कर्म के आस्वाद के वश में होकर की गई चर्चा 'तिरच्छानकथा' है, परन्तु "वे भी मृत्यु को प्राप्त हो गए" इस प्रकार की चर्चा सर्वत्र कर्मस्थान ही होती है। इसके अतिरिक्त, अन्न आदि के विषय में "हमने ऐसे वर्ण, रस और स्पर्श से युक्त अन्न आदि का सेवन किया, खाया, पिया" इस प्रकार काम-आस्वाद के वश में होकर चर्चा करना उचित नहीं है, परन्तु उसे सार्थक बनाकर "पहले हमने ऐसे वर्ण आदि से संपन्न अन्न, पान, वस्त्र, यान, माला, गंध शीलवानों को दान दिए, चैत्य की पूजा की" इस प्रकार चर्चा करना उचित है।

Ñātikathādīsupi ‘‘amhākaṃ ñātakā sūrā samatthā’’ti vā ‘‘pubbe mayaṃ evaṃ vicitrehi yānehi vicarimhā’’ti vā assādavasena vattuṃ na vaṭṭati[Pg.319], sātthakaṃ pana katvā ‘‘tepi no ñātakā khayaṃ gatā’’ti vā ‘‘pubbe mayaṃ evarūpā upāhanā saṅghassa adamhā’’ti vā kathetabbaṃ. Gāmakathāpi suniviṭṭhadunniviṭṭhasubhikkhadubbhikkhādivasena vā ‘‘asukagāmavāsino sūrā samatthā’’ti vā evaṃ assādavaseneva na vaṭṭati, sātthakaṃ pana katvā ‘‘saddhā pasannā’’ti vā ‘‘khayavayaṃ gatā’’ti vā vattuṃ vaṭṭati. Nigamanagarajanapadakathāsupi eseva nayo.

ज्ञाति-कथा (रिश्तेदारों की चर्चा) आदि में भी "हमारे संबंधी वीर और समर्थ हैं" अथवा "पहले हम ऐसे विचित्र वाहनों से घूमा करते थे" इस प्रकार आस्वाद के वश में होकर बोलना उचित नहीं है, परन्तु उसे सार्थक बनाकर "वे हमारे संबंधी भी मृत्यु को प्राप्त हो गए" अथवा "पहले हमने इस प्रकार के उपानह (जूते) संघ को दान दिए थे" ऐसा कहना चाहिए। ग्राम-कथा में भी, गाँव के सुव्यवस्थित या अव्यवस्थित होने, सुभिक्ष (संपन्न) या दुर्भिक्ष (अकाल) होने के आधार पर, अथवा "अमुक गाँव के निवासी वीर और समर्थ हैं" इस प्रकार आस्वाद के वश में होकर बोलना उचित नहीं है, परन्तु उसे सार्थक बनाकर "वे श्रद्धालु और प्रसन्न हैं" अथवा "वे मृत्यु और विनाश को प्राप्त हो गए" ऐसा कहना उचित है। निगम, नगर और जनपद की कथाओं में भी यही विधि है।

Itthikathāpi vaṇṇasaṇṭhānādīni paṭicca assādavasena na vaṭṭati, ‘‘saddhā pasannā khayaṃ gatā’’ti evameva vaṭṭati. Sūrakathāpi ‘‘nandimitto nāma yodho sūro ahosī’’ti assādavaseneva na vaṭṭati, ‘‘saddho ahosi khayaṃ gato’’ti evameva vaṭṭati. Surākathanti pāḷiyaṃ pana anekavidhaṃ majjakathaṃ assādavasena kathetuṃ na vaṭṭati, ādīnavavaseneva vattuṃ vaṭṭati. Visikhākathāpi ‘‘asukavisikhā suniviṭṭhā dunniviṭṭhā sūrā samatthā’’ti assādavaseneva na vaṭṭati, ‘‘saddhā pasannā khayaṃ gatā’’ti vaṭṭati. Kumbhaṭṭhānakathā nāma kūṭaṭṭhānakathā udakatitthakathā vuccati (dī. ni. aṭṭha. 1.17; ma. ni. aṭṭha. 2.223; saṃ. ni. aṭṭha. 3.5.1080). Kumbhadāsikathā vā. Sāpi ‘‘pāsādikā naccituṃ gāyituṃ chekā’’ti assādavasena na vaṭṭati, ‘‘saddhā pasannā’’tiādinā nayeneva vaṭṭati.

स्त्री-कथा भी वर्ण-संस्थान (रूप-आकार) आदि के आधार पर आस्वाद (आनन्द) के वश में होकर कहना उचित नहीं है, "वे श्रद्धालु हैं, प्रसन्न हैं, मृत्यु को प्राप्त हो गए हैं" - इस प्रकार कहना ही उचित है। शूर-कथा (वीर-कथा) भी "नन्दिमित्र नामक योद्धा शूरवीर था" - इस प्रकार आस्वाद के वश में होकर कहना उचित नहीं है, "वह श्रद्धालु था, मृत्यु को प्राप्त हो गया" - इस प्रकार कहना ही उचित है। सुरा-कथा (मदिरा-कथा) के विषय में पालि में अनेक प्रकार की मदिरा की चर्चा आस्वाद के वश में होकर करना उचित नहीं है, केवल उसके दोषों के आधार पर कहना ही उचित है। विसिखा-कथा (गली-कथा) भी "अमुक गली अच्छी तरह बसी है या बुरी तरह बसी है, वहाँ के लोग शूरवीर और समर्थ हैं" - इस प्रकार आस्वाद के वश में होकर कहना उचित नहीं है, "वे श्रद्धालु हैं, प्रसन्न हैं, मृत्यु को प्राप्त हो गए हैं" - इस प्रकार कहना उचित है। कुम्भस्थान-कथा का अर्थ घड़ा बनाने के स्थान की कथा या जल-घाट की कथा कहा जाता है। अथवा कुम्भदासी (दासी) की कथा। वह भी "वह दर्शनीय है, नाचने-गाने में चतुर है" - इस प्रकार आस्वाद के वश में होकर कहना उचित नहीं है, "वह श्रद्धालु है, प्रसन्न है" - इस आदि रीति से कहना ही उचित है।

Pubbapetakathā nāma atītañātikathā. Tattha vattamānañātikathāsadisova vinicchayo. Nānattakathā nāma purimapacchimakathāvimuttā avasesā nānāsabhāvā tiracchānakathā. Lokakkhāyikā nāma ‘‘ayaṃ loko kena nimmito? Asukena nāma nimmito. Kāko seto aṭṭhīnaṃ setattā, balākā rattā lohitassa rattattā’’tievamādikā lokāyatavitaṇḍasallāpakathā. Samuddakkhāyikā nāma kasmā samuddo sāgaroti. Sāgaradevena khatattā sāgaro, khato meti hatthamuddāya niveditattā samuddotievamādikā niratthakā samuddakkhāyanakathā. Bhavoti vuddhi, abhavoti hāni. Iti bhavo iti abhavoti yaṃ vā taṃ vā niratthakakāraṇaṃ vatvā pavattitakathā itibhavābhavakathā nāma.

पूर्वप्रेत-कथा का अर्थ है अतीत के सम्बन्धियों की कथा। उसमें वर्तमान सम्बन्धियों की कथा के समान ही निर्णय समझना चाहिए। नानात्व-कथा का अर्थ है पूर्व और उत्तर की कथाओं से मुक्त, शेष विभिन्न स्वभाव वाली तिरच्छान-कथा (व्यर्थ चर्चा)। लोकाख्यायिका का अर्थ है "यह लोक किसने बनाया? अमुक ने बनाया। कौआ सफेद है क्योंकि हड्डियाँ सफेद होती हैं, बगुला लाल है क्योंकि रक्त लाल होता है" - इस प्रकार की लोकायत और वितण्डा सम्बन्धी चर्चा। समुद्राख्यायिका का अर्थ है "समुद्र को सागर क्यों कहते हैं?" - राजा सागर द्वारा खोदे जाने के कारण 'सागर' है, "मेरे द्वारा खोदा गया है" - इस प्रकार हाथ की मुद्रा से सूचित करने के कारण 'समुद्र' है - इस प्रकार की निरर्थक समुद्र सम्बन्धी कथाएँ। 'भव' का अर्थ है वृद्धि, 'अभव' का अर्थ है हानि। "इस प्रकार वृद्धि, इस प्रकार हानि" - इस प्रकार जो कुछ भी निरर्थक कारण बताकर की गई चर्चा है, वह 'इतिभवाभव-कथा' कहलाती है।

Tejasā tejanti attano tejasā tesaṃ tejaṃ. Pariyādiyeyyāthāti khepetvā gahetvā abhibhaveyyātha. Tatridaṃ vatthu – eko piṇḍapātiko [Pg.320] mahātheraṃ pucchi – ‘‘bhante, tejasā tejaṃ pariyādiyamānā bhikkhū kiṃ karontī’’ti. Thero āha – āvuso, kiñcideva ātape ṭhapetvā yathā chāyā heṭṭhā na otarati, uddhaṃyeva gacchati tathā karonti. Dasame pāsaṃsāni ṭhānānīti pasaṃsāvahāni kāraṇāni. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

'तेजसा तेजं' का अर्थ है अपने तेज (प्रताप) से उनके (सूर्य-चन्द्र के) तेज को। 'परियादियेय्याथ' का अर्थ है समाप्त करके, ग्रहण करके या अभिभूत करके। यहाँ यह कथा है - एक पिण्डपातिक भिक्षु ने महास्थविर से पूछा - "भन्ते! अपने तेज से (सूर्य-चन्द्र के) तेज को अभिभूत करने वाले भिक्षु क्या करते हैं?" स्थविर ने कहा - "आयुष्मान्! किसी वस्तु को धूप में इस प्रकार रखते हैं कि छाया नीचे न गिरकर ऊपर ही जाए, वे वैसा ही करते हैं।" दसवें (सुत्त) में 'पासंसानि ठानानि' का अर्थ है प्रशंसा के योग्य कारण। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Yamakavaggo dutiyo.

यमक-वग्ग दूसरा है।

(8) 3. Ākaṅkhavaggo

(८) ३. आकङ्ख-वग्ग।

1. Ākaṅkhasuttavaṇṇanā

१. आकङ्ख-सुत्त की व्याख्या।

71. Tatiyassa paṭhame sampannasīlāti paripuṇṇasīlā, sīlasamaṅgino vā hutvāti attho. Tattha dvīhi kāraṇehi sampannasīlatā hoti sīlavipattiyā ca ādīnavadassanena, sīlasampattiyā ca ānisaṃsadassanena. Tadubhayampi visuddhimagge (visuddhi. 1.9, 21) vitthāritaṃ. Tattha ‘‘sampannasīlā’’ti ettāvatā kira bhagavā catupārisuddhisīlaṃ uddisitvā ‘‘pātimokkhasaṃvarasaṃvutā’’ti iminā tattha jeṭṭhakasīlaṃ vitthāretvā dassesīti dīpavihāravāsī sumanatthero āha. Antevāsiko panassa tepiṭakacūḷanāgatthero āha – ubhayatthapi pātimokkhasaṃvarova bhagavatā vutto. Pātimokkhasaṃvaroyeva hi sīlaṃ, itarāni pana tīṇi sīlanti vuttaṭṭhānaṃ atthīti ananujānanto vatvā āha – indriyasaṃvaro nāma chadvārārakkhāmattakameva, ājīvapārisuddhi dhammena samena paccayuppattimattakaṃ, paccayasannissitaṃ paṭiladdhapaccaye idamatthanti paccavekkhitvā paribhuñjanamattakaṃ. Nippariyāyena pātimokkhasaṃvarova sīlaṃ. Yassa so bhinno, ayaṃ sīsacchinno viya puriso hatthapāde sesāni rakkhissatīti na vattabbo. Yassa pana so arogo, ayaṃ acchinnasīso viya puriso jīvitaṃ sesāni puna pākatikāni kātuṃ sakkoti. Tasmā ‘‘sampannasīlā’’ti iminā pātimokkhasaṃvaraṃ uddisitvā ‘‘sampannapātimokkhā’’ti tasseva vevacanaṃ vatvā taṃ vitthāretvā dassento pātimokkhasaṃvarasaṃvutātiādimāha. Tattha pātimokkhasaṃvarasaṃvuttātiādīni vuttatthāneva. Ākaṅkheyya ceti [Pg.321] idaṃ kasmā āraddhanti? Sīlānisaṃsadassanatthaṃ. Sacepi acirapabbajitānaṃ vā duppaññānaṃ vā evamassa ‘‘bhagavā ‘sīlaṃ pūretha sīlaṃ pūrethā’ti vadati, ko nu kho sīlapūraṇe ānisaṃso, ko viseso, kā vaḍḍhī’’ti tesaṃ dasa ānisaṃse dassetuṃ evamāha – ‘‘appeva nāma etaṃ sabrahmacārīnaṃ piyamanāpatādiāsavakkhayapariyosānaṃ ānisaṃsaṃ sutvāpi sīlaṃ paripūreyyu’’nti.

७१. तीसरे (वग्ग) के प्रथम (सुत्त) में 'सम्पन्नसीला' का अर्थ है परिपूर्ण शील वाले, अथवा शील से युक्त - यह अर्थ है। वहाँ दो कारणों से शील-सम्पन्नता होती है - शील की विपत्ति (पतन) में दोष देखने से और शील की सम्पत्ति (पूर्णता) में आनृशंस (लाभ) देखने से। वह दोनों ही मेरे द्वारा विशुद्धिमग्ग में विस्तार से बताए गए हैं। वहाँ "सम्पन्नसीला" - इतने मात्र पद से भगवान् ने चतुपारिसुद्धि-शील का निर्देश कर "पातिमोक्खसंवरसंवुता" इस पद से उसमें श्रेष्ठ शील को विस्तार से दिखाया है - ऐसा द्वीपविहार-निवासी सुमन स्थविर ने कहा। उनके अन्तेवासी (शिष्य) त्रिपिटक चुलनाग स्थविर ने कहा - दोनों ही स्थानों पर भगवान् ने पातिमोक्ख-संवर को ही कहा है। पातिमोक्ख-संवर ही वास्तव में शील है, अन्य तीन (इन्द्रिय-संवर आदि) शील हैं - ऐसा कहीं कहा गया है क्या? - ऐसा कहकर उन्होंने (सुमन स्थविर के) वचन को स्वीकार न करते हुए कहा - इन्द्रिय-संवर का अर्थ केवल छह द्वारों की रक्षा मात्र है, आजीव-पारिशुद्धि का अर्थ धर्म और समता से प्रत्ययों (आवश्यकताओं) की उत्पत्ति मात्र है, प्रत्यय-सन्निश्रित का अर्थ प्राप्त प्रत्ययों का "यह इस प्रयोजन के लिए है" - ऐसा विचार कर उपभोग करना मात्र है। मुख्य रूप से पातिमोक्ख-संवर ही शील है। जिसका वह (पातिमोक्ख-संवर) खण्डित हो गया है, वह कटे हुए सिर वाले पुरुष के समान है, वह हाथ-पैरों (शेष शीलों) की रक्षा करेगा - ऐसा नहीं कहा जा सकता। किन्तु जिसका वह (पातिमोक्ख-संवर) नीरोग (अक्षुण्ण) है, वह बिना कटे सिर वाले पुरुष के समान जीवन को पुनः सामान्य करने में समर्थ होता है। इसलिए "सम्पन्नसीला" इस पद से पातिमोक्ख-संवर का निर्देश कर "सम्पन्नपातिमोक्खा" इस पद से उसी का पर्यायवाची कहकर, उसे विस्तार से दिखाने के लिए "पातिमोक्खसंवरसंवुता" आदि कहा है। वहाँ "पातिमोक्खसंवरसंवुता" आदि पदों के अर्थ पहले ही कहे जा चुके हैं। "आकङ्खेय्य च" (आकांक्षा करे) - यह किसलिए आरम्भ किया गया है? शील के लाभों को दिखाने के लिए। यदि नव-प्रव्रजितों या अल्प-प्रज्ञा वालों के मन में ऐसा विचार आए कि "भगवान् 'शील को पूरा करो, शील को पूरा करो' कहते हैं, तो शील पूरा करने में क्या लाभ है, क्या विशेषता है, क्या वृद्धि है?" - उन्हें दस लाभ दिखाने के लिए ऐसा कहा है - "शायद वे सब्रह्मचारियों के प्रिय और मनभावन होने से लेकर आस्रवों के क्षय तक के इन लाभों को सुनकर शील को परिपूर्ण करें" - यह अभिप्राय है।

Tattha ākaṅkheyya ceti yadi iccheyya. Piyo cassanti piyacakkhūhi sampassitabbo, sinehuppattiyā padaṭṭhānabhūto bhaveyyaṃ. Manāpoti tesaṃ manavaḍḍhanako, tesaṃ vā manena pattabbo, mettacittena pharitabboti attho. Garūti tesaṃ garuṭṭhāniyo pāsāṇacchattasadiso. Bhāvanīyoti ‘‘addhāyamāyasmā jānaṃ jānāti passaṃ passatī’’ti evaṃ sambhāvanīyo. Sīlesvevassa paripūrakārīti catupārisuddhisīlesuyeva paripūrakārī assa, anūnena ākārena samannāgato bhaveyyāti vuttaṃ hoti. Ajjhattaṃ cetosamathamanuyuttoti attano cittasamathe yutto. Anirākatajjhānoti bahi anīhaṭajjhāno, avināsitajjhāno vā. Vipassanāyāti sattavidhāya anupassanāya. Brūhetā suññāgārānanti vaḍḍhetā suññāgārānaṃ. Ettha ca samathavipassanāvasena kammaṭṭhānaṃ gahetvā rattindivaṃ suññāgāraṃ pavisitvā nisīdamāno bhikkhu ‘‘brūhetā suññāgārāna’’nti veditabbo. Ayamettha saṅkhepo, vitthāro pana icchantena majjhimanikāyaṭṭhakathāya (ma. ni. aṭṭha. 1.64 ādayo) ākaṅkheyyasuttavaṇṇanāya oloketabbo.

वहाँ 'आकङ्खेय्य' (ākaṅkheyya) का अर्थ है—यदि वह इच्छा करे। 'पियो' (piyo) का अर्थ है—प्रिय आँखों से देखा जाने योग्य, स्नेह की उत्पत्ति का निकट कारण होना चाहिए। 'मनापो' (manāpo) का अर्थ है—उनके मन को बढ़ाने वाला, अथवा उनके मन द्वारा प्राप्त करने योग्य, मैत्रीपूर्ण चित्त से व्याप्त करने योग्य। 'गरू' (garū) का अर्थ है—उनके लिए गुरु के स्थान पर स्थित, पत्थर के छत्र के समान। 'भावनीयो' (bhāvanīyō) का अर्थ है—'निश्चित ही यह आयुष्मान् जानने योग्य को जानते हैं, देखने योग्य को देखते हैं'—इस प्रकार प्रशंसनीय। 'सीलेस्वेवस्स परिपूरकारी' (sīlesvevassa paripūrakārī) का अर्थ है—चार प्रकार के परिशुद्धि शीलों में ही परिपूर्ण करने वाला हो, अर्थात् पूर्ण रूप से उनसे युक्त हो। 'अज्झत्तं चेतोसमथमनुयुत्तो' (ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto) का अर्थ है—अपने चित्त की शांति (शमथ) में लगा हुआ। 'अनिराकतज्झानो' (anirākatajjhāno) का अर्थ है—बाहर न निकाला गया ध्यान वाला, अथवा नष्ट न किया गया ध्यान वाला। 'विपस्सनाया' (vipassanāyā) का अर्थ है—सात प्रकार की अनुपश्यना (विपश्यना) द्वारा। 'ब्रूहेता सुञ्ञागारानं' (brūhetā suññāgārānaṃ) का अर्थ है—शून्य घरों (विविक्त स्थानों) को बढ़ाने वाला। यहाँ शमथ और विपश्यना के वश से कर्मस्थान को ग्रहण कर रात-दिन शून्य घर में प्रवेश कर बैठने वाले भिक्षु को 'शून्य घरों को बढ़ाने वाला' समझना चाहिए। यह यहाँ संक्षेप है, विस्तार की इच्छा रखने वाले को मज्झिम निकाय अट्ठकथा (म. नि. अट्ठ. १.६४ आदि) में आकङ्खेय्य सुत्त की व्याख्या देखनी चाहिए।

Lābhīti ettha na bhagavā lābhanimittaṃ sīlādiparipūraṇaṃ katheti. Bhagavā hi ‘‘ghāsesanaṃ chinnakatho, na vācaṃ payutaṃ bhaṇe’’ti (su. ni. 716) evaṃ sāvake ovadati. So kathaṃ lābhanimittaṃ sīlādiparipūraṇaṃ katheyya. Puggalajjhāsayavasena panetaṃ vuttaṃ. Yesañhi evaṃ ajjhāsayo bhaveyya ‘‘sace mayaṃ catūhi paccayehi na kilameyyāma, sīlāni paripūretuṃ sakkuṇeyyāmā’’ti, tesaṃ ajjhāsayavasenevamāha. Apica sarasānisaṃso esa sīlassa yadidaṃ cattāro paccayā nāma. Tathā hi paṇḍitamanussā koṭṭhādīsu ṭhapitaṃ nīharitvā attanāpi aparibhuñjitvā sīlavantānaṃ dentīti sīlassa sarasānisaṃsadassanatthampetaṃ vuttaṃ.

'लाभी' (lābhī) यहाँ भगवान् लाभ के निमित्त शील आदि की परिपूर्णता की बात नहीं कहते। क्योंकि भगवान् 'भोजन की खोज में (व्यर्थ) कथा को काटकर, प्रयुक्त (संकेतपूर्ण) वाणी न बोले'—इस प्रकार श्रावकों को उपदेश देते हैं। वे लाभ के निमित्त शील आदि की परिपूर्णता की बात कैसे कह सकते हैं? परन्तु यह व्यक्तियों के आशय (रुचि) के वश से कहा गया है। जिन (भिक्षुओं) का ऐसा आशय हो कि 'यदि हम चार प्रत्ययों (आवश्यकताओं) से कष्ट न पाएँ, तो शीलों को परिपूर्ण करने में समर्थ होंगे', उनके आशय के वश से ऐसा कहा है। इसके अतिरिक्त, ये जो चार प्रत्यय हैं, वे शील के स्वाभाविक लाभ (अनुशंस) हैं। क्योंकि बुद्धिमान मनुष्य कोठारों आदि में रखे हुए (अन्न आदि) को निकालकर, स्वयं भी उपभोग न कर, शीलवानों को देते हैं—इस प्रकार शील के स्वाभाविक लाभ को दिखाने के लिए यह कहा गया है।

Tatiyavāre [Pg.322] yesāhanti yesaṃ ahaṃ. Tesaṃ te kārāti tesaṃ devānaṃ vā manussānaṃ vā te mayi katā paccayadānakārā. Mahapphalā hontu mahānisaṃsāti lokiyasukhena phalabhūtena mahapphalā, lokuttarena mahānisaṃsā. Ubhayaṃ vā etaṃ ekatthameva. Sīlādiguṇayuttassa hi kaṭacchubhikkhāpi pañcaratanamattāya bhūmiyā paṇṇasālāpi katvā dinnā anekāni kappasahassāni duggativinipātato rakkhati, pariyosāne ca amatāya dhātuyā parinibbānassa paccayo hoti. ‘‘Khīrodanaṃ ahamadāsi’’ntiādīni (vi. va. 413) cettha vatthūni. Sakalameva vā petavatthu vimānavatthu ca sādhakaṃ.

तीसरे वार (अवसर) में 'येसाहं' (yesāhaṃ) का पद-विच्छेद 'येसं अहं' (yesaṃ ahaṃ) करना चाहिए। 'तेसं ते कारा' (tesaṃ te kārā) का अर्थ है—उन देवों या मनुष्यों के वे मेरे प्रति किए गए प्रत्यय-दान रूपी कार्य। 'महप्फला होन्तु महानिसंसा' (mahapphalā hontu mahānisaṃsā) का अर्थ है—फल स्वरूप लौकिक सुख के कारण 'महाफल' वाले, और लोकोत्तर सुख के कारण 'महानुशंस' वाले। अथवा ये दोनों एक ही अर्थ वाले हैं। क्योंकि शील आदि गुणों से युक्त व्यक्ति को दी गई एक कड़छी भर भिक्षा भी, या पाँच हाथ मात्र की भूमि पर पर्णशाला (कुटिया) बनाकर दिया गया दान भी, अनेक हजार कल्पों तक दुर्गति में गिरने से रक्षा करता है, और अंत में अमृत धातु (निर्वाण) द्वारा परिनिर्वाण का प्रत्यय (कारण) होता है। 'खीरोदनं अहमदासिं' (मैंने खीर का दान दिया) आदि यहाँ उदाहरण हैं। अथवा सम्पूर्ण पेतवत्थु और विमानवत्थु इसके प्रमाण हैं।

Catutthavāre petāti peccabhavaṃ gatā. Ñātīti sassusasurapakkhikā. Sālohitāti ekalohitabaddhā pitipitāmahādayo. Kālaṅkatāti matā. Tesaṃ tanti tesaṃ taṃ mayi pasannacittaṃ, taṃ vā pasannena cittena anussaraṇaṃ. Yassa hi bhikkhuno kālakato pitā vā mātā vā ‘‘amhākaṃ ñātakatthero sīlavā kalyāṇadhammo’’ti pasannacitto hutvā taṃ bhikkhuṃ anussarati, tassa so cittappasādopi taṃ anussaraṇamattampi mahapphalaṃ mahānisaṃsameva hoti.

चौथे वार में 'पेता' (petā) का अर्थ है—परलोक (प्रेत योनि) को प्राप्त हुए। 'ञाती' (ñātī) का अर्थ है—सास-ससुर के पक्ष वाले। 'सालोहिता' (sālohitā) का अर्थ है—एक ही रक्त से सम्बद्ध पिता-पितामह आदि। 'कालङ्कता' (kālaṅkatā) का अर्थ है—मृत। 'तेसं तं' (tesaṃ taṃ) का अर्थ है—उनका वह मेरे प्रति प्रसन्न चित्त, अथवा प्रसन्न चित्त से वह अनुस्मरण। क्योंकि जिस भिक्षु के मृत पिता या माता 'हमारे सम्बन्धी स्थविर शीलवान और कल्याणधर्मी हैं'—ऐसा सोचकर प्रसन्न चित्त होकर उस भिक्षु का अनुस्मरण करते हैं, उनका वह चित्त-प्रसाद और वह अनुस्मरण मात्र भी महाफल और महानुशंस वाला ही होता है।

Aratiratisahoti nekkhammapaṭipattiyā aratiyā kāmaguṇesu ratiyā ca saho abhibhavitā ajjhottharitā. Bhayabheravasahoti ettha bhayaṃ cittutrāsopi ārammaṇampi, bheravaṃ ārammaṇameva.

'अरतिरतिसहो' (aratiratisaho) का अर्थ है—नैष्क्रम्य की प्रतिपत्ति (संन्यास मार्ग) में अरति (अरुचि) को और कामगुणों में रति (आसक्ति) को सहने वाला, पराजित करने वाला, दबाने वाला। 'भयभेरवसहो' (bhayabheravasaho) यहाँ 'भय' का अर्थ चित्त का त्रास (डर) भी है और आलम्बन (भय का विषय) भी; 'भेरव' केवल आलम्बन ही है।

2. Kaṇṭakasuttavaṇṇanā

२. कण्टक सुत्त की व्याख्या

72. Dutiye abhiññātehīti gaganamajjhe puṇṇacando viya sūriyo viya ñātehi pākaṭehi. Parapurāyāti paraṃ vuccati pacchimabhāgo, purāti purimabhāgo, purato dhāvantena pacchato anubandhantena ca mahāparivārenāti attho. Kaṇṭakoti vijjhanaṭṭhena kaṇṭako. Visūkadassananti visūkabhūtaṃ dassanaṃ. Mātugāmūpacāroti mātugāmassa samīpacāritā.

७२. दूसरे (सुत्त) में 'अभिञ्ञातेहि' (abhiññātehi) का अर्थ है—आकाश के मध्य में पूर्ण चन्द्रमा के समान और सूर्य के समान ज्ञात और प्रकट। 'परपुराया' (parapurāyā) में 'पर' पिछले भाग को कहा जाता है और 'पुरा' अगले भाग को; अर्थ है—आगे दौड़ते हुए और पीछे पीछे चलते हुए विशाल परिवार (अनुचरों) के साथ। 'कण्टको' (kaṇṭako) का अर्थ है—बिंधने के अर्थ में काँटा। 'विसूकदस्सनं' (visūkadassanaṃ) का अर्थ है—(शासन के लिए) काँटे के समान विपरीत दर्शन। 'मातुगामूपचारो' (mātugāmūpacāro) का अर्थ है—स्त्री के समीप विचरण करना।

3-4. Iṭṭhadhammasuttādivaṇṇanā

३-४. इष्टधम्म सुत्त आदि की व्याख्या

73-74. Tatiye [Pg.323] vaṇṇoti sarīravaṇṇo. Dhammāti nava lokuttaradhammā. Catutthe ariyāyāti apothujjanikāya, sīlādīhi missakattā evaṃ vuttaṃ. Sārādāyī ca hoti varadāyīti sārassa ca varassa ca ādāyako hoti. Yo kāyassa sāro, yañcassa varaṃ, taṃ gaṇhātīti attho.

७३-७४. तीसरे (सुत्त) में 'वण्णो' (vaṇṇo) का अर्थ है—शरीर का वर्ण। 'धम्मा' (dhammā) का अर्थ है—नौ लोकोत्तर धर्म। चौथे में 'अरियया' (ariyāyā) का अर्थ है—जो पृथग्जनों का नहीं है; शील आदि के साथ मिश्रित होने के कारण ऐसा कहा गया है। 'सारादायी च होति वरदायी' (sārādāyī ca hoti varadāyī) का अर्थ है—सार और वर (श्रेष्ठ) को ग्रहण करने वाला होता है। जो शरीर का सार है और जो उसका श्रेष्ठ अंश है, उसे ग्रहण करता है—यह अर्थ है।

5. Migasālāsuttavaṇṇanā

५. मिगसाला सुत्त की व्याख्या

75. Pañcamassa ādimhi tāva yaṃ vattabbaṃ, taṃ chakkanipāte vuttameva. Dussīlo hotītiādīsu pana dussīloti nissīlo. Cetovimuttinti phalasamādhiṃ. Paññāvimuttinti phalañāṇaṃ. Nappajānātīti uggahaparipucchāvasena na jānāti. Dussīlyaṃ aparisesaṃ nirujjhatīti ettha pañca dussīlyāni tāva sotāpattimaggena pahīyanti, dasa arahattamaggena. Phalakkhaṇe tāni pahīnāni nāma honti. Phalakkhaṇaṃ sandhāya idha ‘‘nirujjhatī’’ti vuttaṃ. Puthujjanassa sīlaṃ pañcahi kāraṇehi bhijjati pārājikāpajjanena sikkhāpaccakkhānena titthiyapakkhandanena arahattena maraṇenāti. Tattha purimā tayo bhāvanāparihānāya saṃvattanti, catuttho vaḍḍhiyā, pañcamo neva hānāya na vaḍḍhiyā. Kathaṃ panetaṃ arahattena sīlaṃ bhijjatīti? Puthujjanassa hi sīlaṃ accantakusalameva hoti, arahattamaggo ca kusalākusalakammakkhayāya saṃvattatīti evaṃ tena taṃ bhijjati. Savanenapi akataṃ hotīti sotabbayuttakaṃ assutaṃ hoti. Bāhusaccenapi akataṃ hotīti ettha bāhusaccanti vīriyaṃ. Vīriyena kattabbayuttakaṃ akataṃ hoti, tassa akatattā saggatopi maggatopi parihāyati. Diṭṭhiyāpi appaṭividdhaṃ hotīti diṭṭhiyā paṭivijjhitabbaṃ appaṭividdhaṃ hoti apaccakkhakataṃ. Sāmayikampi vimuttiṃ na labhatīti kālānukālaṃ dhammassavanaṃ nissāya pītipāmojjaṃ na labhati. Hānāya paretīti hānāya pavattati.

७५. पांचवें सूक्त के आरंभ में जो कहना चाहिए, वह छक्कनिपात में कहा जा चुका है। 'दुस्सीलो होति' आदि में 'दुस्सीलो' का अर्थ है शील-रहित। 'चेतोविमुत्तिं' का अर्थ है फल-समाधि। 'पञ्ञाविमुत्तिं' का अर्थ है फल-ज्ञान। 'नप्पजानाति' का अर्थ है उद्ग्रह और परिपृच्छा के माध्यम से नहीं जानता। 'दुस्सीलयं अपरिसेसं निरुज्झति' यहाँ पाँच प्रकार के दुःशील पहले स्रोतपत्ति मार्ग द्वारा प्रहीण होते हैं, और दस अर्हत् मार्ग द्वारा। फल-क्षण में वे प्रहीण कहलाते हैं। फल-क्षण के संदर्भ में यहाँ 'निरुज्झति' कहा गया है। पृथग्जन का शील पाँच कारणों से भंग होता है: पाराजिकापत्ति से, शिक्षा के प्रत्याख्यान से, तित्थिय-पक्ष में जाने से, अर्हत्त्व से और मृत्यु से। इनमें से पहले तीन भावना की हानि के लिए होते हैं, चौथा वृद्धि के लिए, और पाँचवाँ न हानि के लिए और न वृद्धि के लिए। अर्हत्त्व से शील कैसे भंग होता है? पृथग्जन का शील अत्यंत कुशल ही होता है, और अर्हत् मार्ग कुशल-अकुशल कर्मों के क्षय के लिए होता है, इसलिए उसके द्वारा वह भंग होता है। 'सवनेनपि अकतं होति' का अर्थ है सुनने योग्य धर्म को नहीं सुना गया है। 'बाहुसच्चेनपि अकतं होति' यहाँ 'बाहुसच्च' का अर्थ वीर्य है। वीर्य द्वारा जो करना चाहिए था, वह नहीं किया गया है, उसके न किए जाने के कारण वह स्वर्ग और मार्ग दोनों से भ्रष्ट हो जाता है। 'दिट्ठियापि अप्पटिविद्धं होति' का अर्थ है प्रज्ञा द्वारा जो भेदन करना चाहिए था, वह अभेदन रह गया है। 'सामयिकम्पि विमुत्तिं न लभति' का अर्थ है समय-समय पर धर्म-श्रवण के आश्रय से प्राप्त होने वाली प्रीति और प्रमोद को प्राप्त नहीं करता। 'हानाय परेति' का अर्थ है हानि की ओर प्रवृत्त होता है।

Yathābhūtaṃ pajānātīti ‘‘sotāpattiphalaṃ patvā pañcavidhaṃ dussīlyaṃ aparisesaṃ nirujjhatī’’ti uggahaparipucchāvasena jānāti. Tassa savanenapi kataṃ hotīti sotabbayuttakaṃ sutaṃ hoti. Bāhusaccenapi kataṃ hotīti [Pg.324] vīriyena kattabbayuttakaṃ antamaso dubbalavipassanāmattakampi kataṃ hoti. Diṭṭhiyāpi suppaṭividdhaṃ hotīti antamaso lokiyapaññāyapi paccayapaṭivedho kato hoti. Imassa hi puggalassa paññā sīlaṃ paridhovati, so paññāparidhotena visesaṃ pāpuṇāti.

'यथाभूतं पजानाति' का अर्थ है 'स्रोतपत्ति फल प्राप्त कर पाँच प्रकार के दुःशील पूर्णतः निरुद्ध हो जाते हैं' - ऐसा उद्ग्रह और परिपृच्छा के माध्यम से जानता है। 'तस्स सवनेनपि कतं होति' का अर्थ है सुनने योग्य धर्म को सुना गया है। 'बाहुसच्चेनपि कतं होति' का अर्थ है वीर्य द्वारा जो करना चाहिए था, यहाँ तक कि दुर्बल विपश्यना मात्र भी, वह किया गया है। 'दिट्ठियापि सुप्पटिविद्धं होति' का अर्थ है कम से कम लौकिक प्रज्ञा द्वारा भी प्रत्यय-प्रतिवेध किया गया है। इस पुद्गल की प्रज्ञा शील को शुद्ध करती है, वह प्रज्ञा द्वारा शुद्ध किए गए शील से विशेषता को प्राप्त करता है।

Pamāṇikāti puggalesu pamāṇaggāhakā. Pamiṇantīti pametuṃ tuletuṃ arahanti. Eko hīnoti eko guṇehi hīno. Paṇītoti eko guṇehi paṇīto uttamo. Taṃ hīti taṃ pamāṇakaraṇaṃ. Abhikkantataroti sundarataro. Paṇītataroti uttamataro. Dhammasoto nibbahatīti sūraṃ hutvā pavattamānaṃ vipassanāñāṇaṃ nibbahati, ariyabhūmiṃ pāpeti. Tadantaraṃ ko jāneyyāti taṃ evaṃ kāraṇaṃ ko jāneyya. Sīlavā hotīti lokiyasīlena sīlavā hoti. Yatthassa taṃ sīlanti arahattavimuttiṃ patvā sīlaṃ aparisesampi nirujjhati nāma, tattha yutti vuttāyeva. Ito paresu dvīsu aṅgesu anāgāmiphalaṃ vimutti nāma, pañcame arahattameva. Sesamettha vuttanayānusāreneva veditabbaṃ. Chaṭṭhaṃ uttānatthameva.

'पमाणिका' का अर्थ है पुद्गलों में प्रमाण ग्रहण करने वाले। 'पमिणन्ति' का अर्थ है तुलना करने या मापने के योग्य हैं। 'एको हीनो' का अर्थ है एक पुद्गल गुणों से हीन है। 'पणीतो' का अर्थ है एक पुद्गल गुणों से श्रेष्ठ या उत्तम है। 'तं हि' का अर्थ है वह प्रमाण करना। 'अभिक्कन्ततरो' का अर्थ है विशेष रूप से श्रेष्ठ। 'पणीततरो' का अर्थ है विशेष रूप से उत्तम। 'धम्मसोतो निब्बहति' का अर्थ है शूरवीर होकर प्रवृत्त होने वाला विपश्यना-ज्ञान बाहर निकालता है, आर्य-भूमि तक पहुँचाता है। 'तदन्तरं को जानेय्या' का अर्थ है उस कारण को कौन जान सकता है? 'सीलवा होति' का अर्थ है लौकिक शील से शीलवान होता है। 'यत्थस्स तं सीलं' का अर्थ है अर्हत्त्व-विमुक्ति प्राप्त कर शील पूर्णतः निरुद्ध हो जाता है, वहाँ युक्ति पहले ही कही जा चुकी है। इसके बाद के दो अंगों में अनागामी-फल 'विमुक्ति' कहलाता है, पाँचवें में अर्हत्त्व ही 'विमुक्ति' है। शेष सब जगह कहे गए तरीके के अनुसार ही समझना चाहिए। छठा सूक्त स्पष्ट अर्थ वाला ही है।

7. Kākasuttavaṇṇanā

७. काक-सुत्त की व्याख्या।

77. Sattame dhaṃsīti guṇadhaṃsako. Kassaci guṇaṃ anādiyitvā hatthenapi gahito tassa sīsepi vaccaṃ karoti. Pagabbhoti pāgabbhiyena samannāgato. Tintiṇoti tintiṇaṃ vuccati taṇhā, tāya samannāgato, āsaṅkābahulo vā. Luddoti dāruṇo. Akāruṇikoti nikkāruṇiko. Dubbaloti abalo appathāmo. Oravitāti oravayutto oravanto carati. Necayikoti nicayakaro.

७७. सातवें में 'धंसी' का अर्थ है गुणों का विनाश करने वाला। किसी के गुण की परवाह न कर, हाथ से पकड़े जाने पर भी उसके सिर पर विष्ठा कर देता है। 'पगब्भो' का अर्थ है प्रगल्भता से युक्त। 'तिन्तिणो' - 'तिन्तिण' तृष्णा को कहा जाता है, उससे युक्त, अथवा बहुत अधिक आशंका वाला। 'लुद्दो' का अर्थ है क्रूर। 'अकारुणिको' का अर्थ है दया-रहित। 'दुब्बलो' का अर्थ है निर्बल, शक्ति-हीन। 'ओरविता' का अर्थ है विलाप करने वाला, विलाप करते हुए विचरता है। 'नेचयिको' का अर्थ है अनर्थ करने वाला।

9. Āghātavatthusuttavaṇṇanā

९. आघातवत्थु-सुत्त की व्याख्या।

79. Navame aṭṭhāneti akāraṇe. Sacittakapavattiyañhi ‘‘anatthaṃ me acarī’’tiādi kāraṇaṃ bhaveyya, khāṇupahaṭādīsu taṃ natthi. Tasmā tattha āghāto aṭṭhāne āghāto nāma. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

७९. नौवें में 'अट्ठाने' का अर्थ है अकारण। सचेतन प्राणियों के प्रति तो 'इसने मेरा अनर्थ किया' आदि कारण हो सकते हैं, किंतु खूँटे से टकराने आदि में वह कारण नहीं होता। इसलिए वहाँ आघात करना 'अस्थान में आघात' कहलाता है। शेष सब जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Ākaṅkhavaggo tatiyo.

आकांक्ष-वग्ग तीसरा है।

(9) 4. Theravaggo

(९) ४. थेर-वग्ग।

1-3. Vāhanasuttādivaṇṇanā

१-३. वाहन-सुत्त आदि की व्याख्या।

81-83. Catutthassa [Pg.325] paṭhame vimariyādīkatenāti kilesamariyādaṃ bhinditvā vimariyādaṃ katena. Dutiyaṃ uttānatthameva. Tatiye no ca payirupāsitāti na upaṭṭhāti.

८१-८३. चौथे के पहले में 'विमरियादीकतेन' का अर्थ है क्लेशों की मर्यादा को तोड़कर मर्यादा-रहित होकर स्थित। दूसरा स्पष्ट अर्थ वाला ही है। तीसरे में 'नो च पयिरुपासिता' का अर्थ है सेवा नहीं करता।

4. Byākaraṇasuttavaṇṇanā

४. व्याकरण-सुत्त की व्याख्या।

84. Catutthe jhāyī samāpattikusaloti jhānehi ca sampanno samāpattiyañca cheko. Irīṇanti tucchabhāvaṃ. Vicinanti guṇavicinataṃ nigguṇabhāvaṃ. Atha vā irīṇasaṅkhātaṃ araññaṃ vicinasaṅkhātaṃ mahāgahanañca āpanno viya hoti. Anayanti avaḍḍhiṃ. Byasananti vināsaṃ. Anayabyasananti avaḍḍhivināsaṃ. Kiṃ nu khoti kena kāraṇena.

८४. चौथे में 'झायी समापत्तिकुसलो' का अर्थ है ध्यानों से संपन्न और समापत्ति में कुशल। 'इरीणं' का अर्थ है रिक्तता। 'विचिनं' का अर्थ है गुणों की विशेषता न जानना, गुणहीनता। अथवा 'इरीण' नामक वन और 'विचिन' नामक महा-गहन वन में पहुँचे हुए के समान होता है। 'अनयं' का अर्थ है अ-वृद्धि। 'ब्यसनं' का अर्थ है विनाश। 'अनयब्यसनं' का अर्थ है अ-वृद्धि और विनाश। 'किं नु खो' का अर्थ है किस कारण से।

5-6. Katthīsuttādivaṇṇanā

५-६. कत्थी-सुत्त आदि की व्याख्या।

85-86. Pañcame katthī hoti vikatthīti katthanasīlo hoti vikatthanasīlo, vivaṭaṃ katvā katheti. Na santatakārīti na satatakārī. Chaṭṭhe adhimānikoti anadhigate adhigatamānena samannāgato. Adhimānasaccoti adhigatamānameva saccato vadati.

८५-८६. पाँचवें में 'कत्थी होति विकत्थी' का अर्थ है आत्म-प्रशंसा करने वाला, स्पष्ट करके कहने वाला। 'न सन्ततकारी' का अर्थ है निरंतर कार्य न करने वाला। छठे में 'अधिमानिको' का अर्थ है अप्राप्त में प्राप्त होने के मान से युक्त। 'अधिमानसच्चो' का अर्थ है प्राप्त होने के अभिमान को ही सत्य के रूप में कहता है।

7. Nappiyasuttavaṇṇanā

७. नप्पिय-सुत्त की व्याख्या।

87. Sattame adhikaraṇiko hotīti adhikaraṇakārako hoti. Na piyatāyāti na piyabhāvāya. Na garutāyāti na garubhāvāya. Na sāmaññāyāti na samaṇadhammabhāvāya. Na ekībhāvāyāti na nirantarabhāvāya. Dhammānaṃ na nisāmakajātikoti navannaṃ lokuttaradhammānaṃ na nisāmanasabhāvo na upadhāraṇasabhāvo. Na paṭisallānoti na paṭisallīno. Sāṭheyyānīti saṭhabhāvo. Kūṭeyyānīti kūṭabhāvo. Jimheyyānīti na ujubhāvā. Vaṅkeyyānīti vaṅkabhāvā.

८७. सातवें (सुत्त) में, 'अधिकरणिको होति' का अर्थ है अधिकरण (विवाद) करने वाला होता है। 'न पियताया' का अर्थ है प्रिय होने के लिए नहीं। 'न गरुताया' का अर्थ है गुरु (आदरणीय) होने के लिए नहीं। 'न सामञ्ञाया' का अर्थ है श्रमण धर्म के भाव के लिए नहीं। 'न एकीभावाया' का अर्थ है निरंतर भाव (एकाकीपन) के लिए नहीं। 'धम्मानं न निसामकजातिको' का अर्थ है नौ लोकोत्तर धर्मों के प्रति मनन करने का स्वभाव न होना, धारण करने का स्वभाव न होना। 'न पटिसल्लानो' का अर्थ है एकांत में न रहने वाला। 'साठेय्यानी' का अर्थ है शठता (धूर्तता)। 'कुटेय्यानी' का अर्थ है कुटिलता। 'जिम्हेय्यानी' का अर्थ है ऋजु (सीधा) न होना। 'वङ्केय्यानी' का अर्थ है टेढ़ापन।

8. Akkosakasuttavaṇṇanā

८. अक्कोसक सुत्त की व्याख्या।

88. Aṭṭhame [Pg.326] akkosakaparibhāsako ariyūpavādī sabrahmacārinanti ettha sabrahmacāripadaṃ akkosakaparibhāsakapadehi yojetabbaṃ ‘‘akkosako sabrahmacārīnaṃ, paribhāsako sabrahmacārīna’’nti. Ariyānaṃ pana guṇe chindissāmīti antimavatthunā upavadanto ariyūpavādī nāma hoti. Saddhammassa na vodāyantīti sikkhāttayasaṅkhātā sāsanasaddhammā assa vodānaṃ na gacchanti. Rogātaṅkanti ettha rogova kicchājīvitabhāvakaraṇena ātaṅkoti veditabbo.

८८. आठवें (सुत्त) में, 'अक्कोसकपरिभासको अरियूपवादी सब्रह्मचारीनं' यहाँ 'सब्रह्मचारी' पद को 'अक्कोसक' और 'परिभासक' पदों के साथ जोड़ना चाहिए— "सब्रह्मचारियों को कोसने वाला, सब्रह्मचारियों को परिभास (निंदा) करने वाला"। "मैं आर्यों के गुणों को नष्ट कर दूँगा"—इस प्रकार अंतिम वस्तु (मिथ्या आरोप) के द्वारा दोषारोपण करने वाला 'अरियूपवादी' (आर्यों का निंदक) कहलाता है। 'सद्धम्मस्स न वोदायन्ति' का अर्थ है कि शिक्षात्रय रूपी शासन-सद्धर्म उसके लिए शुद्धि (निर्मलता) को प्राप्त नहीं होते। 'रोगातङ्कं' यहाँ रोग ही कष्टप्रद जीवन बनाने के कारण 'आतङ्क' कहलाता है, ऐसा समझना चाहिए।

9. Kokālikasuttavaṇṇanā

९. कोकालिक सुत्त की व्याख्या।

89. Navame kokāliko bhikkhu yena bhagavā tenupasaṅkamīti koyaṃ kokāliko, kasmā ca upasaṅkami? Ayaṃ kira kokālikaraṭṭhe kokālikanagare kokālikaseṭṭhissa putto pabbajitvā pitarā kārite vihāre vasati cūḷakokālikoti nāmena, na pana devadattassa sisso. So hi brāhmaṇaputto mahākokāliko nāma. Bhagavati pana sāvatthiyaṃ viharante dve aggasāvakā pañcamattehi bhikkhusatehi saddhiṃ janapadacārikaṃ caramānā upakaṭṭhāya vassūpanāyikāya vivekavāsaṃ vasitukāmā te bhikkhū uyyojetvā attano pattacīvaramādāya tasmiṃ janapade taṃ nagaraṃ patvā vihāraṃ agamiṃsu. Tattha nesaṃ kokāliko vattaṃ akāsi. Tepi tena saddhiṃ sammoditvā, ‘‘āvuso, mayaṃ idha temāsaṃ vasissāma, mā no kassaci ārocesī’’ti paṭiññaṃ gahetvā vasiṃsu. Vasitvā pavāraṇādivase pavāretvā ‘‘gacchāma mayaṃ, āvuso’’ti kokālikaṃ āpucchiṃsu. Kokāliko ‘‘ajja, āvuso, ekadivasaṃ vasitvā sve gamissathā’’ti vatvā dutiyadivase nagaraṃ pavisitvā manusse āmantesi – ‘‘āvuso, tumhe dve aggasāvake idha āgantvā vasamānepi na jānātha, na te koci paccayenapi nimantetī’’ti. Nagaravāsino ‘‘kahaṃ, bhante, therā, kasmā no nārocayitthā’’ti? Kiṃ, āvuso, ārocitena, kiṃ na passatha dve bhikkhū therāsane nisīdante, ete aggasāvakāti. Te khippaṃ sannipatitvā sappiphāṇitādīni ceva cīvaradussāni ca saṃhariṃsu.

८९. नौवें (सुत्त) में, 'कोकालिक भिक्षु जहाँ भगवान थे वहाँ पहुँचा'—यह कोकालिक कौन है और वह क्यों आया? कहा जाता है कि यह कोकालिक राष्ट्र के कोकालिक नगर में कोकालिक सेठ का पुत्र था, जो प्रव्रजित होकर अपने पिता द्वारा बनवाए गए विहार में रहता था, जिसका नाम 'चूळकोकालिक' था; यह देवदत्त का शिष्य नहीं था। वह (देवदत्त का शिष्य) तो ब्राह्मण पुत्र था और 'महाकोकालिक' नाम से प्रसिद्ध था। जब भगवान श्रावस्ती में विहार कर रहे थे, तब दो अग्रश्रावक (सारिपुत्र और मोग्गल्लान) लगभग पाँच सौ भिक्षुओं के साथ जनपद चर्या करते हुए, वर्षावास के निकट आने पर एकांत में रहने की इच्छा से उन भिक्षुओं को विदा कर, अपना पात्र-चीवर लेकर उस जनपद के उस नगर में पहुँचकर विहार में आए। वहाँ कोकालिक ने उनकी सेवा (वत्त) की। उन्होंने भी उसके साथ प्रसन्नतापूर्वक बातचीत की और कहा— "आयुष्मान, हम यहाँ तीन महीने रहेंगे, किसी को हमारे बारे में मत बताना"—ऐसा वचन लेकर वे वहाँ रहे। वर्षावास बिताकर प्रवारणा के दिन प्रवारणा कर उन्होंने कोकालिक से पूछा— "आयुष्मान, अब हम जाते हैं।" कोकालिक ने कहा— "आयुष्मान, आज एक दिन और रुककर कल जाइएगा।" ऐसा कहकर दूसरे दिन उसने नगर में प्रवेश कर मनुष्यों को संबोधित किया— "आयुष्मानों, आप यहाँ आए हुए और रह रहे दो अग्रश्रावकों को भी नहीं जानते, कोई उन्हें प्रत्ययों (दान) से निमंत्रित भी नहीं करता।" नगरवासियों ने कहा— "भन्ते, वे स्थविर कहाँ हैं? आपने हमें क्यों नहीं बताया?" (कोकालिक ने कहा)— "आयुष्मानों, बताने से क्या लाभ? क्या आप स्थविरों के आसन पर बैठे दो भिक्षुओं को नहीं देखते? ये ही अग्रश्रावक हैं।" वे शीघ्र ही एकत्रित हुए और घी, गुड़ आदि तथा चीवर के वस्त्र आदि एकत्र किए।

Kokāliko [Pg.327] cintesi – ‘‘paramappicchā aggasāvakā payuttavācāya uppannalābhaṃ na sādiyissanti, asādiyantā ‘āvāsikassa dethā’ti vakkhantī’’ti taṃ lābhaṃ gāhāpetvā therānaṃ santikaṃ agamāsi. Therā disvāva ‘‘ime paccayā neva amhākaṃ, na kokālikassa kappantī’’ti paṭikkhipitvā pakkamiṃsu. Kokāliko ‘‘kathañhi nāma sayaṃ aggaṇhantā mayhampi adāpetvā pakkamissantī’’ti āghātaṃ uppādesi. Tepi bhagavato santikaṃ gantvā bhagavantaṃ vanditvā puna attano parisaṃ ādāya janapadacārikaṃ carantā anupubbena tasmiṃ raṭṭhe tameva nagaraṃ paccāgamiṃsu. Nāgarā there sañjānitvā saha parikkhārehi dānaṃ sajjetvā nagaramajjhe maṇḍapaṃ katvā dānaṃ adaṃsu, therānañca parikkhāre upanāmesuṃ. Therā bhikkhusaṅghassa niyyādayiṃsu. Taṃ disvā kokāliko cintesi – ‘‘ime pubbe appicchā ahesuṃ, idāni pāpicchā jātā, pubbepi appicchasantuṭṭhapavivittasadisāva maññe’’ti there upasaṅkamitvā, ‘‘āvuso, tumhe pubbe appicchā viya, idāni pana pāpabhikkhū jātatthā’’ti vatvā ‘‘mūlaṭṭhāneyeva nesaṃ patiṭṭhaṃ bhindissāmī’’ti taramānarūpo nikkhamitvā yena bhagavā tenupasaṅkami. Ayamesa kokāliko, iminā ca kāraṇena upasaṅkamīti veditabbo.

कोकालिक ने सोचा— "अग्रश्रावक अत्यंत अल्पेच्छ (कम इच्छा वाले) हैं, वे संकेतपूर्ण वाणी से उत्पन्न लाभ को स्वीकार नहीं करेंगे, और स्वीकार न करते हुए कहेंगे कि 'आवासिक (स्थानीय भिक्षु) को दे दो'।" ऐसा सोचकर वह उस लाभ को ग्रहण करवाकर स्थविरों के पास गया। स्थविरों ने देखते ही— "ये प्रत्यय न तो हमारे लिए कल्प्य (उचित) हैं और न ही कोकालिक के लिए"—ऐसा कहकर अस्वीकार कर दिया और चले गए। कोकालिक ने— "स्वयं न लेते हुए भी मुझे भी न दिलवाकर कैसे चले गए?"—ऐसा सोचकर द्वेष उत्पन्न कर लिया। वे (अग्रश्रावक) भी भगवान के पास जाकर, भगवान की वंदना कर, पुनः अपने परिषद को लेकर जनपद चर्या करते हुए क्रमशः उसी राष्ट्र के उसी नगर में वापस आए। नगरवासियों ने स्थविरों को पहचानकर परिष्कारों सहित दान की तैयारी की और नगर के बीच में मंडप बनाकर दान दिया, और स्थविरों को परिष्कार भेंट किए। स्थविरों ने उन्हें भिक्षु संघ को समर्पित कर दिया। उसे देखकर कोकालिक ने सोचा— "ये पहले अल्पेच्छ थे, अब पापेच्छ (बुरी इच्छा वाले) हो गए हैं; मुझे लगता है कि पहले भी ये अल्पेच्छ, संतुष्ट और एकांतप्रिय होने का केवल ढोंग कर रहे थे।" उसने स्थविरों के पास जाकर कहा— "आयुष्मानों, आप पहले अल्पेच्छ जैसे थे, किंतु अब पाप-भिक्षु हो गए हैं।" ऐसा कहकर, "मूल स्थान (भगवान) के पास ही इनकी प्रतिष्ठा नष्ट कर दूँगा"—यह सोचकर वह शीघ्रता से निकलकर जहाँ भगवान थे वहाँ पहुँचा। यह वही कोकालिक है, और इस कारण से वह आया था, ऐसा समझना चाहिए।

Bhagavā taṃ turitaturitaṃ āgacchantaṃ disvāva āvajjento aññāsi ‘‘ayaṃ aggasāvake akkositukāmo āgato, sakkā nu kho paṭisedhetu’’nti. Tato ‘‘na sakkā paṭisedhetuṃ, theresu aparajjhitvā āgato, ekaṃsena pana padumaniraye nibbattissatī’’ti disvā ‘‘sāriputtamoggallānepi nāma garahantaṃ sutvā na nisedhetī’’ti vādamocanatthaṃ ariyūpavādassa ca mahāsāvajjabhāvadassanatthaṃ mā hevanti tikkhattuṃ paṭisedhesi. Tattha mā hevanti mā evaṃ abhaṇi. Saddhāyikoti saddhāya āgamakaro pasādāvaho, saddhātabbavacano vā. Paccayikoti pattiyāyitabbavacano.

भगवान ने उसे अत्यंत शीघ्रता से आते हुए देखकर विचार किया और जान लिया— "यह अग्रश्रावकों को कोसने की इच्छा से आया है, क्या इसे रोका जा सकता है?" फिर यह देखकर कि "इसे रोकना संभव नहीं है, यह स्थविरों के प्रति अपराध करके आया है और निश्चित रूप से पदुम निरय (पद्म नरक) में उत्पन्न होगा", और यह सोचकर कि "सारिपुत्र और मोग्गल्लान जैसे (महानुभावों) की भी निंदा सुनकर (यदि बुद्ध) नहीं रोकते (तो लोग क्या कहेंगे)", इस अपवाद से बचने के लिए और आर्यों की निंदा के महान दोष को दिखाने के लिए 'मा हेवं' (ऐसा मत कहो) कहकर तीन बार रोका। वहाँ 'मा हेवं' का अर्थ है— ऐसा मत कहो। 'सद्धायिको' का अर्थ है श्रद्धा उत्पन्न करने वाला, प्रसन्नता लाने वाला, अथवा विश्वसनीय वचन वाला। 'पच्चयिको' का अर्थ है विश्वास करने योग्य वचन वाला।

Pakkāmīti kammānubhāvena codiyamāno pakkāmi. Okāsakatañhi kammaṃ na sakkā paṭibāhituṃ. Acirapakkantassāti pakkantassa sato nacireneva. Sabbo kāyo phuṭo ahosīti kesaggamattampi okāsaṃ avajjetvā sakalasarīraṃ aṭṭhīni bhinditvā uggatāhi pīḷakāhi ajjhotthaṭaṃ [Pg.328] ahosi. Yasmā pana buddhānubhāvena tathārūpaṃ kammaṃ buddhānaṃ sammukhībhāve vipākaṃ dātuṃ na sakkoti, dassanūpacāre vijahitamatte deti, tasmā tassa acirapakkantassa pīḷakā uṭṭhahiṃsu. Kalāyamattiyoti caṇakamattiyo. Beluvasalāṭukamattiyoti taruṇabeluvamattiyo. Pabhijjiṃsūti bhijjiṃsu. Tāsu bhinnāsu sakalasarīraṃ panasapakkaṃ viya ahosi. So pakkena gattena jetavanadvārakoṭṭhake visagilito maccho viya kadalipattesu nipajji. Atha dhammassavanatthaṃ āgatāgatā manussā ‘‘dhi kokālika, dhi kokālika, ayuttamakāsi, attanoyeva mukhaṃ nissāya anayabyasanaṃ pattosī’’ti āhaṃsu. Tesaṃ saddaṃ sutvā ārakkhadevatā dhikkāramakaṃsu, ārakkhadevatānaṃ ākāsadevatāti iminā upāyena yāva akaniṭṭhabhavanā ekadhikkāro udapādi.

"पक्कामीति" (वह चला गया) का अर्थ है कि अपने कर्म के प्रभाव से प्रेरित होकर वह चला गया। वास्तव में, विपाक देने के लिए तैयार कर्म को रोकना संभव नहीं है। "अचिरपक्कन्तस्साति" का अर्थ है उसके जाने के कुछ ही समय बाद। "सब्बो कायो फुटो अहोसीति" का अर्थ है कि बाल के अग्र भाग के बराबर भी स्थान छोड़े बिना, पूरे शरीर में हड्डियों को भेदकर निकली हुई फुंसियों से वह व्याप्त हो गया। क्योंकि बुद्ध के प्रभाव से ऐसा कर्म बुद्धों के सम्मुख विपाक देने में समर्थ नहीं होता, केवल उनके दर्शन की सीमा से बाहर जाते ही विपाक देता है, इसलिए उसके जाने के कुछ ही समय बाद कोकालिक के शरीर पर फुंसियाँ उभर आईं। "कळायमत्तियो" का अर्थ है चने के बराबर। "बेलुवसलातुकमत्तियो" का अर्थ है कच्चे बेल के फल के बराबर। "पभिज्जिंसूति" का अर्थ है वे फूट गए। उनके फूटने पर सारा शरीर पके हुए कटहल की तरह हो गया। वह पके हुए शरीर के साथ जेतवन के द्वार-कोष्ठक में विष निगलने वाली मछली की तरह केले के पत्तों पर लेट गया। तब धर्म सुनने के लिए आए हुए लोगों ने कहा, "धिक्कार है कोकालिक! धिक्कार है कोकालिक! तुमने अनुचित कार्य किया, अपने ही मुख के कारण तुम विनाश और संकट को प्राप्त हुए हो।" उनकी बात सुनकर रक्षक देवताओं ने धिक्कार किया, और इसी क्रम से आकाश देवताओं के माध्यम से अकनिठ्ठ भवन तक एक ही धिक्कार की ध्वनि उत्पन्न हुई।

Turūti kokālikassa upajjhāyo turutthero nāma anāgāmiphalaṃ vatvā brahmaloke nibbatto. So bhummaṭṭhadevatā ādiṃ katvā ‘‘ayuttaṃ kokālikena kataṃ aggasāvake antimavatthunā abbhācikkhantenā’’ti paramparāya brahmalokasampattaṃ taṃ saddaṃ sutvā ‘‘mā mayhaṃ passantasseva varāko nassi, ovadissāmi naṃ theresu cittappasādatthāyā’’ti āgantvā tassa purato aṭṭhāsi. Taṃ sandhāyetaṃ vuttaṃ – ‘‘turū paccekabrahmā’’ti. Pesalāti piyasīlā. Kosi tvaṃ, āvusoti nisinnakova kabarakkhīni ummīletvā evamāha. Passa yāvañca te idaṃ aparaddhati yattakaṃ tayā aparaddhaṃ, attano nalāṭe mahāgaṇḍaṃ apassanto sāsapamattāya pīḷakāya maṃ codetabbaṃ maññasīti āha.

"तुरु" कोकालिक के उपाध्याय तुरु स्थविर थे, जो अनागामी फल प्राप्त कर ब्रह्मलोक में उत्पन्न हुए थे। उन्होंने भूमट्ट देवताओं से लेकर परंपरा से ब्रह्मलोक तक पहुँची उस ध्वनि को सुना कि "कोकालिक ने अग्रश्रावकों पर अंतिम वस्तु का आरोप लगाकर अनुचित कार्य किया है।" उन्होंने सोचा, "मेरे देखते हुए यह बेचारा नष्ट न हो जाए, मैं उसे स्थविरों के प्रति चित्त प्रसन्न करने के लिए उपदेश दूँगा।" ऐसा सोचकर वे उसके सामने आकर खड़े हो गए। उसी के संदर्भ में यह कहा गया है - "तुरु प्रत्येकब्रह्मा"। "पेसला" का अर्थ है प्रिय शील वाले। "कोसि त्वं, आवुसो" - कोकालिक ने बैठे-बैठे ही अपनी चितकबरी आँखें खोलकर यह कहा। "पस्स" - तुमने जितना अपराध किया है उसे देखो। अपने माथे पर बड़े फोड़े को न देखते हुए, तुम मुझे सरसों के दाने के बराबर फुंसी के कारण प्रेरित करना चाहते हो - ऐसा उसने कहा।

Atha naṃ ‘‘adiṭṭhippatto ayaṃ kokāliko, gilitaviso viya na kassaci vacanaṃ na karissatī’’ti ñatvā purisassa hītiādimāha. Tattha kuṭhārīti kuṭhārisadisā pharusavācā. Chindatīti kusalamūlasaṅkhāte mūleyeva nikantati. Nindiyanti ninditabbaṃ dussīlapuggalaṃ. Pasaṃsatīti uttamatthe sambhāvetvā khīṇāsavoti vadati. Taṃ vā nindati yo pasaṃsiyoti yo vā pasaṃsitabbo khīṇāsavo, taṃ antimavatthunā codento ‘‘dussīlo aya’’nti vadati. Vicināti mukhena so kalinti so taṃ aparādhaṃ [Pg.329] mukhena vicināti nāma. Kalinā tenāti tena aparādhena sukhaṃ na vindati. Nindiyapasaṃsāya hi pasaṃsiyanindāya ca samakova vipāko.

तब यह जानकर कि "यह कोकालिक विनाश को प्राप्त हो चुका है, विष निगलने वाले के समान यह किसी की बात नहीं मानेगा," उन्होंने "पुरिसस्स हि" आदि गाथा कही। वहाँ "कुठारी" का अर्थ है कुल्हाड़ी के समान कठोर वाणी। "छिन्दति" का अर्थ है कुशल-मूल रूपी जड़ों को ही काट देता है। "निन्दियं" का अर्थ है निंदा के योग्य दुःशील व्यक्ति। "पसंमति" का अर्थ है उत्तम अर्थ में प्रतिष्ठित मानकर उसे क्षीणास्त्रव कहना। "तं वा निन्दति यो पसंसियो" का अर्थ है जो प्रशंसा के योग्य क्षीणास्त्रव है, उस पर अंतिम वस्तु का आरोप लगाकर "यह दुःशील है" कहना। "विचिनाति मुखेन सो कलिं" का अर्थ है वह अपने मुख से उस अपराध का संचय करता है। "कलिना तेन" का अर्थ है उस अपराध के कारण वह सुख प्राप्त नहीं करता। निंदा के योग्य की प्रशंसा करना और प्रशंसा के योग्य की निंदा करना, दोनों का विपाक समान ही होता है।

Sabbassāpi sahāpi attanāti sabbena sakena dhanenapi attanāpi saddhiṃ yo akkhesu dhanaparājayo nāma, ayaṃ appamattako aparādho. Yo sugatesūti yo pana sammaggatesu puggalesu cittaṃ dūseyya, ayaṃ cittapadosova tato kalito mahantataro kali.

"सब्बस्सापि सहापि अत्तना" का अर्थ है अपनी सारी धन-संपत्ति और स्वयं के साथ जुए के खेल में जो धन की हार होती है, वह बहुत छोटा अपराध है। "यो सुगतेसु" का अर्थ है जो भली-भांति मार्ग पर स्थित व्यक्तियों के प्रति अपने चित्त को दूषित करता है, वह चित्त का दोष उस जुए की हार वाले दोष से कहीं अधिक बड़ा दोष है।

Idāni tassa mahantatarabhāvaṃ dassento sataṃ sahassānantiādimāha. Tattha sataṃ sahassānanti nirabbudagaṇanāya satasahassañca. Chattiṃsatīti aparāni chattiṃsati nirabbudāni. Pañca cāti abbudagaṇanāya pañca abbudāni. Yamariyagarahīti yaṃ ariye garahanto nirayaṃ upapajjati, tattha ettakaṃ āyuppamāṇanti attho.

अब उस अपराध की महानता को दिखाने के लिए "सतं सहस्सानं" आदि कहा गया। वहाँ "सतं सहस्सानं" का अर्थ है निरब्बुद की गणना के अनुसार एक लाख। "छत्तिंसती" का अर्थ है उसके बाद के छत्तीस निरब्बुद। "पञ्च च" का अर्थ है अब्बुद की गणना के अनुसार पाँच अब्बुद। "यमरिगयरही" का अर्थ है जो आर्यों की निंदा करने वाला जिस नरक में उत्पन्न होता है, वहाँ इतनी आयु की अवधि होती है - यह अर्थ है।

Kālamakāsīti upajjhāye pakkante kālaṃ akāsi. Padumanirayanti pāṭiyekko padumanirayo nāma natthi, avīcimahānirayasmiṃyeva pana padumagaṇanāya paccitabbe ekasmiṃ ṭhāne nibbatti.

"कालमकासि" का अर्थ है उपाध्याय के चले जाने पर उसकी मृत्यु हो गई। "पदुमनिरयं" - यहाँ पदुम नरक नाम का कोई अलग नरक नहीं है, बल्कि अवीचि महा-नरक में ही पदुम की गणना के अनुसार जहाँ पकाया जाता है, उस एक स्थान पर वह उत्पन्न हुआ।

Vīsatikhārikoti māgadhakena patthena cattāro patthā, kosalaraṭṭhe eko pattho hoti. Tena patthena cattāro patthā āḷhakaṃ, cattāri āḷhakāni doṇaṃ, catudoṇā mānikā, catumānikā khārī, tāya khāriyā vīsatikhāriko. Tilavāhoti māgadhakānaṃ sukhumatilānaṃ tilasakaṭaṃ. Abbudo nirayoti abbudo nāma pāṭiyekko nirayo natthi, avīcimhiyeva pana abbudagaṇanāya paccitabbaṭṭhānassetaṃ nāmaṃ. Nirabbudādīsupi eseva nayo.

"वीसतिखारिको" - मगध के चार प्रस्थ कोसल देश के एक प्रस्थ के बराबर होते हैं। उस प्रस्थ से चार प्रस्थ का एक आढक, चार आढक का एक द्रोण, चार द्रोण की एक मानिका, चार मानिका की एक खारी होती है। उस खारी से बीस खारी का एक "तिलवाहो" होता है। "तिलवाहो" का अर्थ है मगध के बारीक तिलों की एक गाड़ी। "अब्बुदो निरयो" - अब्बुद नाम का कोई अलग नरक नहीं है, बल्कि अवीचि में ही अब्बुद की गणना के अनुसार पकाने के स्थान का यह नाम है। निरब्बुद आदि के विषय में भी यही विधि है।

Vassagaṇanāpi panettha evaṃ veditabbā – yatheva hi sataṃ satasahassāni koṭi hoti, evaṃ sataṃ satasahassakoṭiyo pakoṭi nāma hoti, sataṃ satasahassapakoṭiyo koṭipakoṭi nāma, sataṃ satasahassakoṭipakoṭiyo nahutaṃ, sataṃ satasahassanahutāni ninnahutaṃ, sataṃ satasahassaninnahutāni ekaṃ abbudaṃ, tato vīsatiguṇaṃ nirabbudaṃ, esa nayo sabbatthāti. Dasamaṃ heṭṭhā vuttanayeneva veditabbaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

यहाँ वर्षों की गणना भी इस प्रकार समझनी चाहिए - जैसे एक लाख सौ एक कोटि होती है, वैसे ही एक लाख सौ कोटि एक पकोटि होती है, एक लाख सौ पकोटि एक कोटिपकोटि होती है, एक लाख सौ कोटिपकोटि एक नहुत होती है, एक लाख सौ नहुत एक निन्नहुत होती है, एक लाख सौ निन्नहुत एक अब्बुद होता है। उससे बीस गुना निरब्बुद होता है। यही विधि सब जगह है। दसवां सुत्त नीचे बताए गए तरीके से ही समझना चाहिए। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Theravaggo catuttho.

चौथा थेरवग्ग।

(10) 5. Upālivaggo

(१०) ५. उपालिवग्ग।

1-2. Kāmabhogīsuttādivaṇṇanā

१-२. कामभोगी सुत्त आदि की व्याख्या।

91-92. Pañcamassa [Pg.330] paṭhame sāhasenāti sāhasiyakammena. Dutiye bhayānīti cittutrāsabhayāni. Verānīti akusalaverapuggalaverāni. Ariyo cassa ñāyoti saha vipassanāya maggo. Iti imasmiṃ sati idaṃ hotīti evaṃ imasmiṃ avijjādike kāraṇe sati idaṃ saṅkhārādikaṃ phalaṃ hoti. Imassuppādā idaṃ uppajjatīti yo yassa sahajātapaccayo hoti, tassa uppādā itaraṃ uppajjati nāma. Imasmiṃ asatīti avijjādike kāraṇe asati saṅkhārādikaṃ phalaṃ na hoti. Imassa nirodhāti kāraṇassa appavattiyā phalassa appavatti hoti.

९१-९२. पांचवें वर्ग के प्रथम सूत्र में, 'साहसेन' का अर्थ है साहसपूर्ण कर्म (बलपूर्वक किए गए कार्य) द्वारा। दूसरे सूत्र में, 'भयानि' का अर्थ है चित्त के त्रास रूपी भय। 'वेरानि' का अर्थ है अकुशल रूपी वैर और पुद्गल रूपी वैर। 'अरियो चस्स ञायो' का अर्थ है विपश्यना के साथ मार्ग। 'इति इमस्मिं सति इदं होति' का अर्थ है—इस प्रकार, इस अविद्या आदि कारण के होने पर यह संस्कार आदि फल होता है। 'इमस्सुप्पादा इदं उप्पज्जति' का अर्थ है—जो जिसका सहज-जात प्रत्यय होता है, उसके उत्पन्न होने से दूसरा फल उत्पन्न होता है। 'इमस्मिं असति' का अर्थ है—अविद्या आदि कारण के न होने पर संस्कार आदि फल नहीं होता। 'इमस्स निरोधा' का अर्थ है—कारण की अप्रवृत्ति (निरोध) से फल की अप्रवृत्ति होती है।

3. Kiṃdiṭṭhikasuttavaṇṇanā

३. किंदिट्ठिक-सुत्त की व्याख्या।

93. Tatiye saṇṭhāpesunti iriyāpathampi vacanapathampi saṇṭhāpesuṃ. Appasaddavinītāti appasaddena mattabhāṇinā satthārā vinītā. Paratoghosapaccayā vāti parassa vā vacanakāraṇā. Cetayitāti pakappitā. Maṅkubhūtāti domanassappattā nittejā. Pattakkhandhāti patitakkhandhā. Sahadhammenāti sahetukena kāraṇena vacanena.

९३. तीसरे सूत्र में, 'सण्ठापेसुं' का अर्थ है—ईर्यापथ (शारीरिक मुद्रा) और वचनपथ (वाणी) को भली-भांति स्थापित किया। 'अप्पसद्दविनीता' का अर्थ है—अल्प शब्द वाले, परिमित बोलने वाले शास्ता द्वारा विनीत (शिक्षित)। 'परतोघोसपच्चया वा' का अर्थ है—दूसरे के वचन रूपी कारण से। 'चेतयिता' का अर्थ है—कल्पित (प्रेरित)। 'मङ्कुभूता' का अर्थ है—दौर्मनस्य (खिन्नता) को प्राप्त और निस्तेज। 'पत्तक्खन्धा' का अर्थ है—झुके हुए कंधों वाले। 'सहधम्मेन' का अर्थ है—हेतु सहित, सकारण वचन से।

4. Vajjiyamāhitasuttavaṇṇanā

४. वज्जियमहित-सुत्त की व्याख्या।

94. Catutthe vajjiyamāhitoti evaṃnāmako. Sabbaṃ tapanti sabbameva dukkarakārikaṃ. Sabbaṃ tapassinti sabbaṃ tapanissitakaṃ. Lūkhājīvinti dukkarakārikajīvikānuyogaṃ anuyuttaṃ. Gārayhanti garahitabbayuttakaṃ. Pasaṃsiyanti pasaṃsitabbayuttakaṃ. Venayikoti sayaṃ avinīto aññehi vinetabbo. Apaññattikoti na kiñci paññāpetuṃ sakkoti. Atha vā venayikoti sattavināsako. Apaññattikoti apaccakkhaṃ nibbānaṃ paññāpeti, sayaṃkatādīsu kiñci paññāpetuṃ na sakkoti. Na so bhagavā venayikoti so bhagavā evaṃ yāthāvato ñatvā kusalākusalaṃ paññāpento na aññena vinetabbo na aññasikkhito. Ye ca dhamme upādāya satto paññāpiyati, tesaṃ paññāpanato na sattavināsako, suvinīto susikkhito sattavināyakoti attho. Tassa ca paññattiyo [Pg.331] sapaññattiyoyevāti dasseti. Vimuttiṃ vimuccato akusalā dhammāti micchādiṭṭhisaṅkhātaṃ cittassa adhimuttiṃ adhimuccato akusalā dhammā vaḍḍhanti nāma, taṃ sandhāyetaṃ vuttaṃ. Sāsane pana cittassa vimuttisaṅkhāto vimutti kusalānaṃyeva paccayo hoti.

९४. चौथे सूत्र में, 'वज्जियमहितो' इस नाम वाला एक व्यक्ति। 'सब्बं तपं' का अर्थ है—सभी प्रकार के दुष्कर कार्य (तप)। 'सब्बं तपस्सिं' का अर्थ है—सभी प्रकार के तप पर आश्रित व्यक्ति को। 'लूखाजीवं' का अर्थ है—दुष्कर जीवन-चर्या के अभ्यास में लगा हुआ। 'गारय्हं' का अर्थ है—निंदा के योग्य। 'पसं सियं' का अर्थ है—प्रशंसा के योग्य। 'वेनयिको' का अर्थ है—स्वयं अविनीत होने के कारण दूसरों द्वारा विनीत किए जाने योग्य। 'अपञ्ञत्तिको' का अर्थ है—जो कुछ भी प्रज्ञप्त (स्थापित) करने में समर्थ नहीं है। अथवा, 'वेनयिको' का अर्थ है—सत्त्वों का विनाशक। 'अपञ्ञत्तिको' का अर्थ है—जो अप्रत्यक्ष निर्वाण की प्रज्ञप्ति करता है, और स्वयं द्वारा किए गए कार्यों आदि में कुछ भी प्रज्ञप्त करने में समर्थ नहीं है। 'न सो भगवा वेनयिको' का अर्थ है—वे भगवान इस प्रकार यथार्थ रूप से जानकर कुशल-अकुशल की प्रज्ञप्ति करते हुए, किसी अन्य द्वारा विनीत किए जाने योग्य नहीं हैं, न ही किसी अन्य से शिक्षित हैं। और जिन धर्मों को उपादान कर 'सत्त्व' की प्रज्ञप्ति की जाती है, उनकी प्रज्ञप्ति करने के कारण वे सत्त्व-विनाशक नहीं हैं, बल्कि सुविनीत, सुशिक्षित और सत्त्व-विनायक हैं—यह अर्थ है। और उनकी प्रज्ञप्तियाँ 'सप्रज्ञप्ति' ही हैं—यह दिखाते हैं। 'विमुत्तिं विमुच्चतो अकुसला धम्मा' का अर्थ है—मिथ्यादृष्टि रूपी चित्त के अधिमुक्ति (झुकाव) में प्रवृत्त होने वाले व्यक्ति के अकुशल धर्म बढ़ते हैं, इसी के संदर्भ में यह कहा गया है। किंतु शासन में, चित्त की विमुक्ति (क्लेशों से मुक्ति) केवल कुशल धर्मों के लिए ही प्रत्यय होती है।

5. Uttiyasuttavaṇṇanā

५. उत्तिय-सुत्त की व्याख्या।

95. Pañcame tuṇhī ahosīti sattūpaladdhiyaṃ ṭhatvā apucchaṃ pucchatīti tuṇhī ahosi. Sabbasāmukkaṃsikaṃ vata meti mayā sabbapucchānaṃ uttamapucchaṃ pucchito samaṇo gotamo saṃsādeti no vissajjeti, nūna na visahati na sakkoti vissajjetunti evaṃ pāpikaṃ diṭṭhiṃ mā paṭilabhīti. Tadassāti taṃ evaṃ uppannaṃ diṭṭhigataṃ bhaveyya. Paccantimanti yasmā majjhimadese nagarassa uddhāpādīni thirāni vā hontu dubbalāni vā, sabbaso vā pana mā hontu, corāsaṅkā na hoti. Tasmā taṃ aggahetvā ‘‘paccantimaṃ nagara’’nti āha. Daḷhuddhāpanti thirapākārapādaṃ. Daḷhapākāratoraṇanti thirapākārañceva thirapiṭṭhisaṅghāṭañca. Ekadvāranti kasmā āha? Bahudvārasmiñhi nagare bahūhi paṇḍitadovārikehi bhavitabbaṃ, ekadvāre ekova vaṭṭati. Tathāgatassa ca paññāya añño sadiso natthi. Tasmā satthu paṇḍitabhāvassa opammatthaṃ ekaṃyeva dovārikaṃ dassetuṃ ‘‘ekadvāra’’nti āha. Paṇḍitoti paṇḍiccena samannāgato. Byattoti veyyattiyena samannāgato. Medhāvīti ṭhānuppattiyapaññāsaṅkhātāya medhāya samannāgato. Anupariyāyapathanti anupariyāyanāmakaṃ maggaṃ. Pākārasandhinti dvinnaṃ iṭṭhakānaṃ apagataṭṭhānaṃ. Pākāravivaranti pākārassa chinnaṭṭhānaṃ. Tadevetaṃ pañhanti taṃyeva ‘‘sassato loko’’tiādinā nayena puṭṭhaṃ ṭhapanīyapañhaṃ punapi pucchi. Sabbo ca tena lokoti sattūpaladdhiyaṃyeva ṭhatvā aññenākārena pucchatīti dasseti.

९५. पांचवें सूत्र में, 'तुण्ही अहोसि' का अर्थ है—सत्त्व-उपलब्धि (सत्त्व की धारणा) में स्थित होकर न पूछने योग्य प्रश्न पूछने के कारण वे मौन हो गए। 'सब्बसामुक्कंसिकं वत मे' का अर्थ है—मेरे द्वारा सभी प्रश्नों में उत्तम प्रश्न पूछे जाने पर श्रमण गौतम संशय में पड़ गए, उत्तर नहीं दिया; निश्चय ही वे उत्तर देने में समर्थ नहीं हैं—ऐसी पापपूर्ण दृष्टि उसे प्राप्त न हो (इसलिए बुद्ध मौन रहे)। 'तदस्सा' का अर्थ है—उसे इस प्रकार की दृष्टि उत्पन्न हो सकती थी। 'पच्चन्तिमं' का अर्थ है—चूंकि मध्यम देश में नगर की नींव आदि स्थिर हों या दुर्बल, अथवा बिल्कुल न हों, चोरों की आशंका नहीं होती। इसलिए उसे न लेकर 'प्रत्यंत नगर' (सीमावर्ती नगर) कहा। 'दळ्हुद्धापं' का अर्थ है—स्थिर परकोटे की नींव वाला। 'दळ्हपाकारतोरणं' का अर्थ है—स्थिर परकोटा और स्थिर द्वार-स्तंभ वाला। 'एकद्वारं' क्यों कहा? क्योंकि बहुत द्वारों वाले नगर में बहुत से बुद्धिमान द्वारपाल होने चाहिए, जबकि एक द्वार वाले नगर में एक ही पर्याप्त है। तथागत की प्रज्ञा के समान कोई दूसरा नहीं है। इसलिए शास्ता की बुद्धिमत्ता की उपमा के लिए एक ही द्वारपाल दिखाने हेतु 'एकद्वारं' कहा। 'पण्डितो' का अर्थ है—पांडित्य से युक्त। 'ब्यत्तो' का अर्थ है—चतुरता से युक्त। 'मेधावी' का अर्थ है—प्रत्युत्पन्नमति रूपी मेधा से युक्त। 'अनुपरियायपथं' का अर्थ है—अनुपरियाय नामक मार्ग। 'पाकारसन्धिं' का अर्थ है—दो ईंटों के बीच का रिक्त स्थान। 'पाकारविवरं' का अर्थ है—परकोटे का टूटा हुआ भाग। 'तदेवेतं पञ्हं' का अर्थ है—उसी 'शाश्वत लोक है' आदि विधि से पूछे गए स्थापनीय प्रश्न को पुनः पूछा। 'सब्बो च तेन लोको' से यह दिखाते हैं कि वह सत्त्व-उपलब्धि में ही स्थित होकर दूसरे प्रकार से पूछता है।

6. Kokanudasuttavaṇṇanā

६. कोकनुद-सुत्त की व्याख्या।

96. Chaṭṭhe pubbāpayamānoti pubbasadisāni nirudakāni kurumāno. Kvettha, āvusoti ko ettha, āvuso. Yāvatā, āvuso, diṭṭhīti [Pg.332] yattikā dvāsaṭṭhividhāpi diṭṭhi nāma atthi. Yāvatā diṭṭhiṭṭhānanti ‘‘khandhāpi diṭṭhiṭṭhānaṃ, avijjāpi, phassopi, saññāpi, vitakkopi ayonisomanasikāropi, pāpamittopi, paratoghosopi diṭṭhiṭṭhāna’’nti evaṃ yattakaṃ aṭṭhavidhampi diṭṭhiṭṭhānaṃ diṭṭhikāraṇaṃ nāma atthi. Diṭṭhādhiṭṭhānanti diṭṭhīnaṃ adhiṭṭhānaṃ, adhiṭhatvā adhibhavitvā pavattāya diṭṭhiyā etaṃ nāmaṃ. Diṭṭhipariyuṭṭhānanti ‘‘katamāni aṭṭhārasa diṭṭhipariyuṭṭhānāni? Yā diṭṭhi diṭṭhigataṃ diṭṭhigahanaṃ diṭṭhikantāraṃ diṭṭhivisūkaṃ diṭṭhivipphanditaṃ diṭṭhisaṃyojanaṃ diṭṭhisallaṃ diṭṭhisambādho diṭṭhipalibodho diṭṭhibandhanaṃ diṭṭhipapāto diṭṭhānusayo diṭṭhisantāpo diṭṭhipariḷāho diṭṭhigantho diṭṭhupādānaṃ diṭṭhābhiniveso diṭṭhiparāmāso. Imāni aṭṭhārasa diṭṭhipariyuṭṭhānānī’’ti evaṃ vuttaṃ diṭṭhipariyuṭṭhānaṃ. Samuṭṭhānanti diṭṭhiṭṭhānasseva vevacanaṃ. Vuttañhetaṃ – ‘‘khandhā paccayo diṭṭhīnaṃ upādāya samuṭṭhānaṭṭhenā’’ti (paṭi. ma. 1.124) sabbaṃ vitthāretabbaṃ. Sotāpattimaggo pana diṭṭhisamugghāto nāma sabbadiṭṭhīnaṃ samugghātakattā. Tamahanti taṃ sabbaṃ ahaṃ jānāmi. Kyāhaṃ vakkhāmīti kiṃkāraṇā ahaṃ vakkhāmi.

९६. छठे (सूत्र) में, 'पुब्बापयमानो' का अर्थ है पहले के समान (शरीर को) बनाना। 'कवेत्थ, आवुसो' का अर्थ है 'को एत्थ, आवुसो' (यहाँ कौन है, आयुष्मान)। 'यावता, आवुसो, दिट्ठी' का अर्थ है जितनी भी बासठ प्रकार की दृष्टियाँ हैं। 'यावता दिट्ठिट्ठानं' का अर्थ है 'स्कन्ध भी दृष्टि के स्थान हैं, अविद्या भी, स्पर्श भी, संज्ञा भी, वितर्क भी, अयोनिशोमनसिकार भी, पापमित्र भी, और परतोघोष (दूसरों का शब्द) भी दृष्टि के स्थान हैं' - इस प्रकार ये आठ प्रकार के दृष्टि के स्थान (दृष्टि के कारण) हैं। 'दिट्ठाधिट्ठानं' का अर्थ है दृष्टियों का अधिष्ठान; उस दृष्टि का यह नाम है जो अधिष्ठित होकर और अभिभूत होकर प्रवृत्त होती है। 'दिट्ठिपरियुट्ठानं' के विषय में कहा गया है - 'अठारह दृष्टि-परियुत्थान कौन से हैं? जो दृष्टि, दृष्टिगत, दृष्टि-गहन, दृष्टि-कान्तार, दृष्टि-विसूक, दृष्टि-विप्फन्दित, दृष्टि-संयोजन, दृष्टि-शल्य, दृष्टि-सम्बाध, दृष्टि-पलिबोध, दृष्टि-बन्धन, दृष्टि-प्रपात, दृष्ट्यनुशय, दृष्टि-सन्ताप, दृष्टि-परिळाह, दृष्टि-गन्थ, दृष्ट्युपादान, दृष्ट्याभिनिवेश, दृष्टि-परामर्श हैं। ये अठारह दृष्टि-परियुत्थान हैं।' 'समुट्ठानं' दृष्टि-स्थान का ही पर्यायवाची है। जैसा कि कहा गया है - 'स्कन्ध प्रत्यय हैं, दृष्टियों के उपादान के कारण समुत्थान के अर्थ में' - इसे विस्तार से समझना चाहिए। 'सोतापत्तिमग्गो' (स्रोतआपत्ति मार्ग) को 'दिट्ठिसमुग्घातो' (दृष्टि का समूच्छेदन) कहा जाता है क्योंकि यह सभी दृष्टियों का समूच्छेदन करने वाला है। 'तमहं' का अर्थ है 'उस सब को मैं (जानता हूँ)'। 'क्याहं वक्खामि' का अर्थ है 'किस कारण से मैं कहूँगा?'।

7-8. Āhuneyyasuttādivaṇṇanā

७-८. आहुनेय्य सुत्त आदि की व्याख्या।

97-98. Sattame sammādiṭṭhikoti yāthāvadiṭṭhiko. Aṭṭhame adhikaraṇasamuppādavūpasamakusaloti catunnaṃ adhikaraṇānaṃ mūlaṃ gahetvā vūpasamena samuppādavūpasamakusalo hoti.

९७-९८. सातवें (सूत्र) में, 'सम्मादिट्ठिको' का अर्थ है यथार्थ दृष्टि वाला। आठवें में, 'अधिकरणसमुप्पादवूपसमकुसलो' का अर्थ है चार प्रकार के अधिकरणों के मूल (कारण) को जानकर और उन्हें शान्त करके, उनके उत्पन्न होने और शान्त करने में कुशल होना।

9. Upālisuttavaṇṇanā

९. उपालि सुत्त की व्याख्या।

99. Navame durabhisambhavānīti sambhavituṃ dukkhāni dussahāni, na sakkā appesakkhehi ajjhogāhitunti vuttaṃ hoti. Araññavanapatthānīti araññāni ca vanapatthāni ca. Āraññakaṅganipphādanena araññāni, gāmantaṃ atikkamitvā manussānaṃ anupacāraṭṭhānabhāvena vanapatthāni. Pantānīti pariyantāni atidūrāni. Dukkaraṃ pavivekanti kāyaviveko dukkaro. Durabhiramanti abhiramituṃ na sukaraṃ. Ekatteti ekībhāve. Kiṃ dasseti? Kāyaviveke katepi tattha cittaṃ abhiramāpetuṃ dukkaraṃ. Dvayaṃdvayārāmo hi ayaṃ lokoti. Haranti maññeti haranti viya ghasanti viya. Manoti cittaṃ. Samādhiṃ alabhamānassāti upacārasamādhiṃ vā appanāsamādhiṃ vā alabhantassa[Pg.333]. Kiṃ dasseti? Īdisassa bhikkhuno tiṇapaṇṇamigādisaddehi vividhehi ca bhīsanakehi vanāni cittaṃ vikkhipanti maññeti. Saṃsīdissatīti kāmavitakkena saṃsīdissati. Uplavissatīti byāpādavihiṃsāvitakkehi uddhaṃ plavissati.

९९. नौवें (सूत्र) में, 'दुरभिसम्भवानि' का अर्थ है सिद्ध होने में कठिन और दुसह; अल्प-पुण्य वालों के लिए इसमें प्रवेश करना संभव नहीं है। 'अरञ्ञवनपत्थानि' का अर्थ है अरण्य और वनप्रस्थ। अरण्यक धुतंग को पूरा करने के कारण वे 'अरण्य' हैं; गाँव की सीमा को पार कर मनुष्यों के सम्पर्क से दूर होने के कारण वे 'वनप्रस्थ' हैं। 'पन्तानि' का अर्थ है प्रान्तवर्ती या बहुत दूर। 'दुक्करं पविवेको' का अर्थ है काय-विवेक (शारीरिक एकांत) कठिन है। 'दुरभिरमं' का अर्थ है रमण करना (मन लगाना) आसान नहीं है। 'एकत्ते' का अर्थ है एकाकीपन में। यह क्या दर्शाता है? कि काय-विवेक प्राप्त होने पर भी वहाँ चित्त को रमाना कठिन है। क्योंकि 'यह लोक द्वय (संगति) में रमने वाला है'। 'हरन्ति मञ्ञे' का अर्थ है मानो वे (वन) हरण कर रहे हों या खा रहे हों। 'मनो' का अर्थ है चित्त। 'समाधिं अलभमानस्स' का अर्थ है जिसे उपचार समाधि या अप्पना समाधि प्राप्त नहीं हो रही है। यह क्या दर्शाता है? ऐसे भिक्षु के लिए घास, पत्तों और मृगों आदि के विभिन्न भयानक शब्दों से वन उसके चित्त को विक्षिप्त कर देते हैं। 'संसीदिस्सति' का अर्थ है काम-वितर्क के कारण डूब जाएगा। 'उप्लविस्सति' का अर्थ है व्यापाद और विहिंसा वितर्कों के कारण ऊपर तैरने लगेगा (अस्थिर हो जाएगा)।

Kaṇṇasaṃdhovikanti kaṇṇe dhovantena kīḷitabbaṃ. Piṭṭhisaṃdhovikanti piṭṭhiṃ dhovantena kīḷitabbaṃ. Tattha udakaṃ soṇḍāya gahetvā dvīsu kaṇṇesu āsiñcanaṃ kaṇṇasaṃdhovikā nāma, piṭṭhiyaṃ āsiñcanaṃ piṭṭhisaṃdhovikā nāma. Gādhaṃ vindatīti patiṭṭhaṃ labhati. Ko cāhaṃ ko ca hatthināgoti ahaṃ ko, hatthināgo ko, ahampi tiracchānagato, ayampi, mayhampi cattāro pādā, imassapi, nanu ubhopi mayaṃ samasamāti.

'कण्णसन्धोविकं' का अर्थ है कानों को धोते हुए खेलना। 'पिट्ठिसन्धोविकं' का अर्थ है पीठ को धोते हुए खेलना। उनमें, सूँड से जल लेकर दोनों कानों में छिड़कना 'कण्णसन्धोविका' कहलाता है, और पीठ पर छिड़कना 'पिट्ठिसन्धोविका' कहलाता है। 'गाधं विन्दति' का अर्थ है प्रतिष्ठा (आधार) प्राप्त करना। 'को चाहं को च हत्थिनागो' का अर्थ है मैं कौन हूँ और यह हस्तिनाग (हाथी) कौन है? मैं भी तिर्यक (पशु) हूँ और यह भी; मेरे भी चार पैर हैं और इसके भी; क्या हम दोनों समान नहीं हैं?

Vaṅkakanti kumārakānaṃ kīḷanakaṃ khuddakanaṅgalaṃ. Ghaṭikanti dīghadaṇḍakena rassadaṇḍakaṃ paharaṇakīḷaṃ. Mokkhacikanti saṃparivattakakīḷaṃ, ākāse daṇḍakaṃ gahetvā bhūmiyaṃ vā sīsaṃ ṭhapetvā heṭṭhupariyabhāvena parivattanakīḷanti vuttaṃ hoti. Ciṅgulakanti tālapaṇṇādīhi kataṃ vātappahārena paribbhamanacakkaṃ. Pattāḷhakaṃ vuccati paṇṇanāḷi, tāya vālukādīni minantā kīḷanti. Rathakanti khuddakarathaṃ. Dhanukanti khuddakadhanumeva.

'वंककं' का अर्थ है बालकों का खिलौना छोटा हल। 'घटिकं' का अर्थ है लम्बे डंडे से छोटे डंडे को मारने का खेल (गिल्ली-डंडा)। 'मोक्खचिकं' का अर्थ है कलाबाजी का खेल; आकाश में डंडा पकड़कर या भूमि पर सिर रखकर ऊपर-नीचे पलटने का खेल। 'सिंगुलकं' का अर्थ है ताड़ के पत्तों आदि से बना हवा से घूमने वाला चक्र (फिरकी)। 'पत्ताळ्हकं' का अर्थ है पत्तों की नली; उससे बालू आदि मापते हुए बच्चे खेलते हैं। 'रथकं' का अर्थ है छोटा रथ। 'धनुर्कं' का अर्थ है छोटा धनुष ही।

Idha kho pana voti ettha voti nipātamattaṃ, idha kho panāti attho. Iṅgha tvaṃ, upāli, saṅghe viharāhīti ettha iṅghāti codanatthe nipāto. Tena theraṃ saṅghamajjhe vihāratthāya codeti, nāssa araññavāsaṃ anujānāti. Kasmā? Araññasenāsane vasato kirassa vāsadhurameva pūrissati, na ganthadhuraṃ. Saṅghamajjhe vasanto pana dve dhurāni pūretvā arahattaṃ pāpuṇissati, vinayapiṭake ca pāmokkho bhavissati. Athassāhaṃ parisamajjhe pubbapatthanaṃ pubbābhinīhārañca kathetvā imaṃ bhikkhuṃ vinayadharānaṃ aggaṭṭhāne ṭhapessāmīti imamatthaṃ passamāno satthā therassa araññavāsaṃ nānujānīti. Dasamaṃ uttānatthamevāti.

'इध खो पन वो' यहाँ 'वो' केवल एक निपात है; 'इध खो पन' इसका अर्थ है। 'इङ्घ त्वं, उपालि, सङ्घे विहराहि' यहाँ 'इङ्घ' प्रेरणा (चोदना) के अर्थ में निपात है। इसके द्वारा वे स्थविर (उपालि) को संघ के बीच रहने के लिए प्रेरित करते हैं, उन्हें अरण्य-वास की अनुमति नहीं देते। क्यों? क्योंकि अरण्य-सेनासन में रहने से उनका केवल 'वास-धुर' (साधना का भार) ही पूरा होगा, 'ग्रन्थ-धुर' (शास्त्रों का अध्ययन) नहीं। किन्तु संघ के बीच रहने से वे दोनों धुरों को पूरा कर अर्हत्व प्राप्त करेंगे और विनयपिटक में प्रमुख होंगे। 'तब मैं परिषद् के बीच उनकी पूर्व प्रार्थना और पूर्व अभिनिहार (संकल्प) को बताकर इस भिक्षु को विनयधरों में अग्र स्थान पर स्थापित करूँगा' - इस प्रयोजन को देखते हुए शास्ता ने स्थविर को अरण्य-वास की अनुमति नहीं दी। दसवाँ (सूत्र) स्पष्ट अर्थ वाला ही है।

Upālivaggo pañcamo.

पाँचवाँ उपालि वग्ग।

Dutiyapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ.

द्वितीय पण्णासक समाप्त।

3. Tatiyapaṇṇāsakaṃ

३. तृतीय पण्णासक।

(11) 1. Samaṇasaññāvaggo

(११) १. समणसञ्ञा वग्ग।

1. Samaṇasaññāsuttavaṇṇanā

१. समणसञ्ञा सुत्त की व्याख्या।

101. Tatiyassa [Pg.334] paṭhame samaṇasaññāti samaṇānaṃ uppajjanakasaññā. Santatakārīti nirantarakārī. Abyāpajjhoti niddukkho. Idamatthaṃtissa hotīti idamatthaṃ ime paccayāti evamassa jīvitaparikkhāresu hoti, paccavekkhitaparibhogaṃ paribhuñjatīti attho. Dutiyaṃ uttānatthameva.

१०१. तीसरे (पन्नासक) के प्रथम सूत्र में: 'श्रमणसंज्ञा' (samaṇasaññā) का अर्थ है श्रमणों में उत्पन्न होने वाली संज्ञा। 'सततकारी' (santatakārī) का अर्थ है निरंतर करने वाला। 'अव्यापज्झ' (abyāpajjho) का अर्थ है दुखरहित। 'इदमत्थंतिस्स होति' का अर्थ है कि जीवन के परिष्कारों (चार प्रत्ययों) के विषय में उसे यह बोध होता है कि 'ये प्रत्यय इस प्रयोजन (शीत-ताप आदि के निवारण) के लिए हैं'; वह प्रत्यवेक्षण करके परिभोग करता है—यह अर्थ है। दूसरा सूत्र स्पष्ट अर्थ वाला ही है।

3. Micchattasuttavaṇṇanā

३. मिच्छत्त सुत्त की व्याख्या।

103. Tatiye virādhanā hotīti saggato maggato ca virajjhanaṃ hoti. No ārādhanāti na sampādanā na paripūrakāritā hoti. Pahotīti pavattati.

१०३. तीसरे सूत्र में: 'विराधना होती है' (virādhanā hoti) का अर्थ है स्वर्ग और मार्ग से च्युत होना। 'आराधना नहीं' (no ārādhanā) का अर्थ है सिद्धि न होना या परिपूर्णता न होना। 'पहोति' (pahoti) का अर्थ है प्रवृत्त होना।

4-5. Bījasuttādivaṇṇanā

४-५. बीज सुत्त आदि की व्याख्या।

104-105. Catutthe yathādiṭṭhi samattaṃ samādinnanti diṭṭhānurūpena paripuṇṇaṃ samādinnaṃ sakalaṃ gahitaṃ. Cetanāti tīsu dvāresu nibbattitacetanāva gahitā. Patthanāti ‘‘evarūpo siya’’nti evaṃ patthanā. Paṇidhīti ‘‘devo vā bhavissāmi devaññataro vā’’ti cittaṭṭhapanā. Saṅkhārāti sampayuttakasaṅkhārā. Pañcame purecārikaṭṭhena pubbaṅgamā. Anvadevāti taṃ anubandhamānameva.

१०४-१०५. चौथे सूत्र में: 'यथादृष्टि समत्तं समादिन्नं' का अर्थ है दृष्टि के अनुरूप पूर्ण रूप से ग्रहण किया हुआ। 'चेतना' (cetanā) से तीनों द्वारों में उत्पन्न होने वाली चेतना ही ग्रहण की गई है। 'प्रार्थना' (patthanā) का अर्थ है "ऐसा होऊँ"—इस प्रकार की इच्छा। 'प्रणिधि' (paṇidhi) का अर्थ है "मैं देव होऊँ या कोई अन्य देव होऊँ"—इस प्रकार चित्त का स्थापित होना। 'संस्कार' (saṅkhārā) का अर्थ है (मिथ्या दृष्टि के साथ) सम्प्रयुक्त संस्कार। पाँचवें सूत्र में: 'पुब्बङ्गमा' (pubbaṅgamā) का अर्थ है अग्रगामी होने के कारण। 'अन्वदेव' (anvadeva) का अर्थ है उसका अनुसरण करना ही।

6. Nijjarasuttavaṇṇanā

६. निज्जर सुत्त की व्याख्या।

106. Chaṭṭhe nijjaravatthūnīti nijjarakāraṇāni. Micchādiṭṭhi nijjiṇṇā hotīti ayaṃ heṭṭhā vipassanāyapi nijjiṇṇā eva pahīnā. Kasmā puna gahitāti? Asamucchinnattā. Vipassanāya hi kiñcāpi nijjiṇṇā, na pana samucchinnā. Maggo pana uppajjitvā taṃ samucchindati, na puna vuṭṭhātuṃ deti. Tasmā puna gahitā. Evaṃ sabbapadesu yojetabbo. Ettha ca sammāvimuttipaccayā catusaṭṭhi dhammā bhāvanāpāripūriṃ gacchanti. Katame catusaṭṭhi? Sotāpattimaggakkhaṇe adhimokkhaṭṭhena [Pg.335] saddhindriyaṃ paripūrati, paggahaṭṭhena vīriyindriyaṃ, upaṭṭhānaṭṭhena satindriyaṃ, avikkhepaṭṭhena samādhindriyaṃ, dassanaṭṭhena paññindriyaṃ paripūreti, vijānanaṭṭhena manindriyaṃ, abhinandanaṭṭhena somanassindriyaṃ, pavattasantatiādhipateyyaṭṭhena jīvitindriyaṃ paripūrati…pe… arahattaphalakkhaṇe adhimokkhaṭṭhena saddhindriyaṃ…pe… pavattasantatiādhipateyyaṭṭhena jīvitindriyaṃ paripūratīti evaṃ catūsu ca maggesu catūsu ca phalesu aṭṭhaṭṭha hutvā catusaṭṭhi dhammā pāripūriṃ gacchanti.

१०६. छठे सूत्र में: 'निज्जरवत्थूनि' (nijjaravatthūni) का अर्थ है निर्जरा (क्षय) के कारण। 'मिथ्यादृष्टि निर्जीर्ण होती है' (micchādiṭṭhi nijjiṇṇā hoti)—यह नीचे विपश्यना द्वारा भी निर्जीर्ण (प्रहीण) ही है। फिर इसे दोबारा क्यों ग्रहण किया गया? क्योंकि यह पूर्णतः उच्छिन्न (नष्ट) नहीं हुई थी। विपश्यना से यद्यपि यह निर्जीर्ण होती है, किंतु समूच्छिन्न नहीं होती। मार्ग उत्पन्न होकर उसे समूच्छिन्न कर देता है, फिर उसे दोबारा उठने नहीं देता। इसलिए इसे पुनः ग्रहण किया गया। इसी प्रकार सभी पदों में योजना करनी चाहिए। और यहाँ सम्यक् विमुक्ति के प्रत्यय से चौंसठ धर्म भावना की परिपूर्णता को प्राप्त होते हैं। वे चौंसठ कौन से हैं? स्रोतापत्ति मार्ग के क्षण में अधिमोक्ष के अर्थ में श्रद्धा इन्द्रिय परिपूर्ण होती है, प्रग्रह के अर्थ में वीर्य इन्द्रिय, उपस्थान के अर्थ में स्मृति इन्द्रिय, अविक्षेप के अर्थ में समाधि इन्द्रिय, दर्शन के अर्थ में प्रज्ञा इन्द्रिय परिपूर्ण होती है, विजानन के अर्थ में मन इन्द्रिय, अभिनन्दन के अर्थ में सौमनस्य इन्द्रिय, और प्रवृत्त-सन्तति-आधिपत्य के अर्थ में जीवित इन्द्रिय परिपूर्ण होती है... इसी प्रकार अर्हत्व फल के क्षण में अधिमोक्ष के अर्थ में श्रद्धा इन्द्रिय... जीवित इन्द्रिय परिपूर्ण होती है—इस प्रकार चार मार्गों और चार फलों में आठ-आठ होकर चौंसठ धर्म परिपूर्णता को प्राप्त होते हैं।

7. Dhovanāsuttavaṇṇanā

७. धोवन सुत्त की व्याख्या।

107. Sattame dhovananti aṭṭhidhovanaṃ. Tasmiñhi janapade manussā ñātake mate na jhāpenti, āvāṭaṃ pana khaṇitvā bhūmiyaṃ nidahanti. Atha nesaṃ pūtibhūtānaṃ aṭṭhīni nīharitvā dhovitvā paṭipāṭiyā ussāpetvā gandhamālehi pūjetvā ṭhapenti. Nakkhatte patte tāni aṭṭhīni gahetvā rodanti paridevanti, tato nakkhattaṃ kīḷanti.

१०७. सातवें सूत्र में: 'धोवन' (dhovanaṃ) का अर्थ है अस्थि-प्रक्षालन (हड्डियों को धोना)। उस जनपद (दक्षिण देश) में लोग मृत संबंधियों को जलाते नहीं हैं, बल्कि गड्ढा खोदकर भूमि में गाड़ देते हैं। फिर उनके सड़ जाने पर हड्डियों को निकालकर, धोकर, क्रम से सजाकर, गंध-मालाओं से पूजकर रखते हैं। उत्सव (नक्षत्र) आने पर उन हड्डियों को लेकर रोते और विलाप करते हैं, और फिर उत्सव मनाते हैं।

8-10. Tikicchakasuttādivaṇṇanā

८-१०. तिकिच्छक सुत्त आदि की व्याख्या।

108-110. Aṭṭhame virecananti dosanīharaṇabhesajjaṃ. Virittā hotīti nīhaṭā hoti panuditā. Navame vamananti vamanakaraṇabhesajjaṃ. Dasame niddhamanīyāti niddhamitabbā. Niddhantāti niddhamitā.

१०८-११०. आठवें सूत्र में: 'विरेचन' (virecanaṃ) का अर्थ है दोषों (पित्त आदि) को निकालने वाली औषधि। 'विरित्ता होती है' (virittā hoti) का अर्थ है निकाल दी गई या दूर कर दी गई। नौवें सूत्र में: 'वमन' (vamanaṃ) का अर्थ है वमन कराने वाली औषधि। दसवें सूत्र में: 'निद्धमनीय' (niddhamanīyā) का अर्थ है उड़ा देने योग्य। 'निद्धन्त' (niddhantā) का अर्थ है उड़ा दिया गया।

11. Paṭhamaasekhasuttavaṇṇanā

११. प्रथम असेख सुत्त की व्याख्या।

111. Ekādasame aṅgaparipūraṇatthaṃ sammādiṭṭhiyeva sammāñāṇanti vuttā. Evamete sabbepi arahattaphaladhammā asekhā, asekhassa pavattattā paccavekkhaṇañāṇampi asekhanti vuttaṃ.

१११. ग्यारहवें सूत्र में: अंगों की परिपूर्णता के लिए सम्यक् दृष्टि को ही 'सम्यक् ज्ञान' (sammāñāṇaṃ) कहा गया है। इस प्रकार ये सभी अर्हत्व फल के धर्म 'असेख' हैं; अर्हन्त पुरुष में प्रवृत्त होने के कारण प्रत्यवेक्षण ज्ञान को भी 'असेख' कहा गया है।

12. Dutiyaasekhasuttavaṇṇanā

१२. द्वितीय असेख सुत्त की व्याख्या।

112. Dvādasame asekhiyāti asekhāyeva, asekhasantakā vā. Iminā suttena khīṇāsavova kathitoti.

११२. बारहवें सूत्र में: 'असेखिया' (asekhiyā) का अर्थ है असेख धर्म ही, अथवा असेख (अर्हन्त) के अपने धर्म। इस सूत्र से क्षीणाश्रव (अर्हन्त) का ही कथन किया गया है।

Samaṇasaññāvaggo paṭhamo.

श्रमणसंज्ञा वर्ग प्रथम समाप्त।

(12) 2. Paccorohaṇivaggo

(१२) २. पच्चोरोहणि वर्ग।

1-2. Adhammasuttadvayavaṇṇanā

१-२. अधम्म सुत्त द्वय की व्याख्या।

113-114. Dutiyassa [Pg.336] paṭhame pāṭiyekkaṃ pucchā ca vissajjanā ca katā. Dutiye ekatova.

११३-११४. दूसरे (वर्ग) के प्रथम सूत्र में अलग-अलग प्रश्न और उत्तर किए गए हैं। दूसरे में एक साथ।

3. Tatiyaadhammasuttavaṇṇanā

३. तृतीय अधम्म सुत्त की व्याख्या।

115. Tatiye uddesaṃ uddisitvāti mātikaṃ nikkhipitvā. Satthu ceva saṃvaṇṇitoti pañcasu ṭhānesu etadagge ṭhapentena satthārā saṃvaṇṇito. Sambhāvitoti guṇasambhāvanāya sambhāvito. Pahotīti sakkoti. Atisitvāti atikkamitvā. Jānaṃ jānātīti jānitabbakaṃ jānāti. Passaṃ passatīti passitabbakaṃ passati. Cakkhubhūtoti cakkhu viya bhūto jāto nibbatto. Ñāṇabhūtoti ñāṇasabhāvo. Dhammabhūtoti dhammasabhāvo. Brahmabhūtoti seṭṭhasabhāvo. Vattāti vattuṃ samattho. Pavattāti pavattetuṃ samattho. Atthassa ninnetāti atthaṃ nīharitvā dassetā. Yathā no bhagavāti yathā amhākaṃ bhagavā byākareyya.

११५. तीसरे सूत्र में: 'उद्देसं उद्दिसित्वा' का अर्थ है मातृका (विषय-सूची) को स्थापित करके। 'शास्ता द्वारा प्रशंसित' (satthu ceva saṃvaṇṇito) का अर्थ है पाँच स्थानों पर एतदग्र पद पर स्थापित करते हुए शास्ता (बुद्ध) द्वारा प्रशंसा की गई। 'सम्भावित' (sambhāvito) का अर्थ है गुणों की महिमा से प्रकट किया गया। 'पहोति' (pahoti) का अर्थ है समर्थ होना। 'अतिसित्वा' (atisitvā) का अर्थ है लाँघकर। 'जानते हुए जानते हैं' (jānaṃ jānāti) का अर्थ है जानने योग्य को जानते हैं। 'देखते हुए देखते हैं' (passaṃ passati) का अर्थ है देखने योग्य को देखते हैं। 'चक्षुभूत' (cakkhubhūto) का अर्थ है चक्षु के समान उत्पन्न या प्रकट हुए। 'ज्ञानभूत' (ñāṇabhūto) का अर्थ है ज्ञान-स्वभाव वाले। 'धर्मभूत' (dhammabhūto) का अर्थ है धर्म-स्वभाव वाले। 'ब्रह्मभूत' (brahmabhūto) का अर्थ है श्रेष्ठ-स्वभाव वाले। 'वक्ता' (vattā) का अर्थ है बोलने (उपदेश देने) में समर्थ। 'प्रवक्ता' (pavattā) का अर्थ है प्रवर्तित करने में समर्थ। 'अर्थ के निन्नेता' (atthassa ninnetā) का अर्थ है अर्थ (चार आर्य सत्यों) को निकालकर दिखाने वाले। 'यथा नो भगवा' का अर्थ है जैसे हमारे भगवान् व्याख्या करेंगे।

4. Ajitasuttavaṇṇanā

४. अजित सुत्त की व्याख्या।

116. Catutthe ajitoti evaṃnāmako. Cittaṭṭhānasatānīti cittuppādasatāni. Yehīti yehi cittaṭṭhānasatehi anuyuñjiyamānā. Upāraddhāva jānanti upāraddhasmāti viraddhā niggahitā evaṃ jānanti ‘‘viraddhā mayaṃ, niggahitā mayaṃ, āropito no doso’’ti. Paṇḍitavatthūnīti paṇḍitabhāvatthāya kāraṇāni.

११६. चौथे सूत्र में: 'अजित' (ajito) इस नाम वाला। 'चित्तट्ठानसतानि' (cittaṭṭhānasatāni) का अर्थ है चित्तोत्पाद के सैकड़ों स्थान। 'येहि' (yehī) का अर्थ है जिन चित्तोत्पाद के स्थानों द्वारा पूछे जाने पर। 'उपारद्धाव जानन्ति उपारद्धस्मा' का अर्थ है विरद्ध (च्युत) और निगृहीत होकर ऐसा जानते हैं कि "हम विरद्ध हुए, हम निगृहीत हुए, हम पर दोषारोपण किया गया"। 'पण्डितवत्थूनि' (paṇidditavatthūni) का अर्थ है पण्डित होने के लिए आवश्यक कारण।

5-6. Saṅgāravasuttādivaṇṇanā

५-६. संगारव सुत्त आदि की व्याख्या।

117-118. Pañcame orimaṃ tīranti lokiyaṃ orimatīraṃ. Pārimaṃ tīranti lokuttaraṃ pārimatīraṃ. Pāragāminoti nibbānagāmino. Tīramevānudhāvatīti sakkāyadiṭṭhitīraṃyeva anudhāvati. Dhamme dhammānuvattinoti sammā akkhāte navavidhe lokuttaradhamme anudhammavattino, tassa dhammassānucchavikāya sahasīlāya pubbabhāgapaṭipattiyā pavattamānā. Maccudheyyaṃ [Pg.337] suduttaranti maccuno ṭhānabhūtaṃ tebhūmakavaṭṭaṃ suduttaraṃ taritvā. Pāramessantīti nibbānaṃ pāpuṇissanti.

पांचवें (सूक्त) में, 'ओरिमं तीरं' (इस पार का तट) का अर्थ है लौकिक धर्म। 'पारिमं तीरं' (उस पार का तट) का अर्थ है लोकोत्तर धर्म। 'पारगामिनो' का अर्थ है निर्वाण की ओर जाने वाले। 'तीरमेवानुधावति' का अर्थ है सत्काय-दृष्टि रूपी तट की ओर ही दौड़ना। 'धम्मे धम्मानुवत्तिनो' का अर्थ है सम्यक रूप से व्याख्यायित नौ प्रकार के लोकोत्तर धर्मों में धर्म के अनुसार आचरण करने वाले, उस धर्म के अनुरूप शील के साथ पूर्वभाग-प्रतिपत्ति में प्रवृत्त होने वाले। 'मच्चुधेय्यं सुदुत्तरं' का अर्थ है मृत्यु (क्लेश मार) के स्थान स्वरूप, पार करने में अत्यंत कठिन त्रैभूमिक वट्ट (संसार चक्र) को पार करके। 'पारमेस्सन्ति' का अर्थ है निर्वाण को प्राप्त करेंगे।

Okā anokamāgammāti vaṭṭato vivaṭṭaṃ āgamma. Viveke yattha dūramanti yasmiṃ kāyacittaupadhiviveke durabhiramaṃ, tatrābhiratimiccheyya. Hitvā kāmeti duvidhepi kāme pahāya. Akiñcanoti nippalibodho. Ādānapaṭinissageti gahaṇapaṭinissaggasaṅkhāte nibbāne. Anupādāya ye ratāti catūhi upādānehi kiñcipi anupādiyitvā ye abhiratā. Parinibbutāti te apaccayaparinibbānena parinibbutā nāmāti veditabbā. Chaṭṭhaṃ bhikkhūnaṃ desitaṃ.

'ओका अनोकमगाम्म' का अर्थ है वट्ट (संसार) से विवट्ट (निर्वाण) की ओर आकर। 'विवेके यत्थ दूरमं' का अर्थ है जिस काय-विवेक, चित्त-विवेक और उपधि-विवेक में रमण करना कठिन है, वहाँ रति (अभिरुचि) की इच्छा करनी चाहिए। 'हित्वा कामे' का अर्थ है दोनों प्रकार के काम (वस्तु-काम और क्लेश-काम) को त्यागकर। 'अकिञ्चनो' का अर्थ है परिबोध (चिंता/बाधा) रहित। 'आदानपटिनिस्सगे' का अर्थ है ग्रहण के त्याग स्वरूप निर्वाण में। 'अनुपादाय ये रता' का अर्थ है जो चार प्रकार के उपादानों से किसी भी वस्तु को ग्रहण न करते हुए (निर्वाण में) लीन हैं। 'परिनिब्बुता' का अर्थ है वे 'अप्रत्यय-परिनिर्वाण' द्वारा परिनिर्वृत कहे जाते हैं, ऐसा जानना चाहिए। छठा (सूक्त) भिक्षुओं को उपदिष्ट किया गया है।

7-8. Paccorohaṇīsuttadvayavaṇṇanā

७-८. पच्चोरोहणी (प्रत्यारोहणी) नामक दो सूत्रों की व्याख्या।

119-120. Sattame paccorohaṇīti pāpassa paccorohaṇaṃ. Pattharitvāti santharitvā. Antarā ca velaṃ antarā ca agyāgāranti vālikārāsissa ca aggiagārassa ca antare. Aṭṭhamaṃ bhikkhusaṅghassa desitaṃ. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

११९-१२०. सातवें (सूक्त) में, 'पच्चोरोहणी' का अर्थ है पाप से उतरना (त्यागना)। 'पत्थरित्वा' का अर्थ है फैलाकर (बिछाकर)। 'अन्तरा च वेलं अन्तरा च अग्यागारं' का अर्थ है बालू के ढेर और अग्नि-शाला के बीच में। आठवाँ (सूक्त) भिक्षु-संघ को उपदिष्ट किया गया है। शेष सभी स्थानों पर अर्थ स्पष्ट ही है।

Paccorohaṇivaggo dutiyo.

पच्चोरोहणी-वग्ग (प्रत्यारोहणी वर्ग) द्वितीय है।

(13) 3. Parisuddhavaggavaṇṇanā

(१३) ३. परिशुद्ध-वग्ग की व्याख्या।

123. Tatiyassa paṭhame parisuddhāti nimmalā. Pariyodātāti pabhassarā. Dutiyādīni uttānatthānevāti.

१२३. तीसरे (वर्ग) के पहले (सूक्त) में, 'परिसुद्धा' का अर्थ है निर्मल। 'परियोदाता' का अर्थ है प्रभास्वर (अत्यंत उज्ज्वल)। दूसरे आदि (सूक्तों) के अर्थ स्पष्ट ही हैं।

Parisuddhavaggo tatiyo.

परिशुद्ध-वग्ग तृतीय है।

(14) 4. Sādhuvaggavaṇṇanā

(१४) ४. साधु-वग्ग की व्याख्या।

134. Catutthassa paṭhame sādhunti bhaddakaṃ siliṭṭhakaṃ. Dutiyādīni uttānatthānevāti. Ariyamaggavaggo uttānatthoyevāti.

१३४. चौथे (वर्ग) के पहले (सूक्त) में, 'साधु' का अर्थ है भद्र (कल्याणकारी) और श्रेष्ठ। दूसरे आदि (सूक्तों) के अर्थ स्पष्ट ही हैं। आर्यमार्ग-वग्ग का अर्थ भी स्पष्ट ही है।

Sādhuvaggo catuttho.

साधु-वग्ग चतुर्थ है।

Tatiyapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ.

तृतीय पण्णासक (पचास सूत्रों का समूह) समाप्त हुआ।

4. Catutthapaṇṇāsakaṃ

४. चतुर्थ पण्णासक।

155. Catutthassa [Pg.338] paṭhamādīni uttānatthānevāti.

१५५. चौथे (पण्णासक) के पहले आदि (सूक्तों) के अर्थ स्पष्ट ही हैं।

8. Kammanidānasuttavaṇṇanā

८. कर्मनिदान-सुत्त की व्याख्या।

174. Aṭṭhame lobhahetukampīti pāṇātipātassa lobho upanissayakoṭiyā hetu hoti dosamohasampayuttopi. Iminā upāyena sabbattha attho veditabbo.

१७४. आठवें (सूक्त) में, 'लोभहेतुकम्पि' का अर्थ है कि प्राणातिपात (हिंसा) के लिए लोभ उपनिश्रय कोटि का हेतु होता है, भले ही वह द्वेष और मोह से युक्त हो। इसी विधि से सभी स्थानों पर अर्थ समझना चाहिए।

9. Parikkamanasuttavaṇṇanā

९. परिक्कमन-सुत्त की व्याख्या।

175. Navame parikkamanaṃ hotīti parivajjanaṃ hoti.

१७५. नौवें (सूक्त) में, 'परिक्कमनं होति' का अर्थ है परिवर्जन (त्याग/बचना) होता है।

10. Cundasuttavaṇṇanā

१०. चुन्द-सुत्त की व्याख्या।

176. Dasame kammāraputtassāti suvaṇṇakāraputtassa. Kassa no tvanti kassa nu tvaṃ. Pacchābhūmakāti pacchābhūmivāsikā. Kamaṇḍalukāti kamaṇḍaludhārino. Sevālamālikāti sevālamālā viya dhārenti. Sevālapaṭanivāsitātipi vuttameva. Udakorohakāti sāyatatiyakaṃ udakorohanānuyogamanuyuttā. Āmaseyyāsīti hatthena parimajjeyyāsi.

१७६. दसवें (सूक्त) में, 'कम्मारपुत्तस्स' का अर्थ है स्वर्णकार के पुत्र का। 'कस्स नो त्वं' का अर्थ है तुम किसके हो? 'पच्छाभूमका' का अर्थ है पश्चिम भूमि के निवासी। 'कमण्डलुका' का अर्थ है कमंडलु धारण करने वाले। 'सेवालमालिका' का अर्थ है शैवाल (काई) की माला की तरह धारण करने वाले; इसे 'सेवालपटनिवसिता' (शैवाल के वस्त्र पहनने वाले) भी कहा गया है। 'उदकोरोहका' का अर्थ है शाम को तीसरी बार जल में उतरने (स्नान) के अभ्यास में लगे हुए। 'आमसेय्यासि' का अर्थ है हाथ से स्पर्श करना या मलना।

11. Jāṇussoṇisuttavaṇṇanā

११. जाणुस्सोणि-सुत्त की व्याख्या।

177. Ekādasame upakappatūti pāpuṇātu. Ṭhāneti okāse. No aṭṭhāneti no anokāse. Nerayikānaṃ āhāro nāma tattha nibbattanakammameva. Teneva hi te tattha yāpenti. Tiracchānayonikānaṃ pana tiṇapaṇṇādivasena āhāro veditabbo. Manussānaṃ odanakummāsādivasena, devānaṃ sudhābhojanādivasena, pettivesayikānaṃ kheḷasiṅghāṇikādivasena. Yaṃ vā panassa ito anuppavecchantīti yaṃ tassa mittādayo ito dadantā anupavesenti. Pettivesayikā eva hi paradattūpajīvino honti, na aññesaṃ parehi dinnaṃ [Pg.339] upakappati. Dāyakopi anipphaloti yaṃ sandhāya taṃ dānaṃ dinnaṃ, tassa upakappatu vā mā vā, dāyakena pana na sakkā nipphalena bhavituṃ, dāyako tassa dānassa vipākaṃ labhatiyeva.

१७७. ग्यारहवें (सूक्त) में, 'उपकप्पतु' का अर्थ है प्राप्त हो। 'ठाने' का अर्थ है उचित स्थान (अवसर) पर। 'नो अठ्ठाने' का अर्थ है अनुचित स्थान पर नहीं। नारकीय जीवों का आहार वहाँ उत्पन्न करने वाला कर्म ही है; उसी से वे वहाँ जीवन यापन करते हैं। तिर्यंच योनि वालों का आहार घास-पत्ते आदि के रूप में समझना चाहिए। मनुष्यों का भात-कुल्माष (दलिया) आदि के रूप में, देवों का सुधा-भोजन आदि के रूप में, और प्रेत योनि वालों का थूक-खखार आदि के रूप में। 'यं वा पनस्स इतो अनुप्पवेच्छन्ति' का अर्थ है जो उसके मित्र आदि यहाँ से देते हुए पहुँचाते हैं। केवल प्रेत योनि वाले ही दूसरों द्वारा दिए गए दान पर जीवित रहने वाले (परदत्तूपजीवी) होते हैं, दूसरों (नरक आदि) को परायों द्वारा दिया गया दान प्राप्त नहीं होता। 'दायकोपि अनिप्फलो' का अर्थ है जिसके उद्देश्य से वह दान दिया गया है, उसे वह प्राप्त हो या न हो, किंतु दायक (दान देने वाला) निष्फल नहीं हो सकता; दायक को उस दान का विपाक (फल) अवश्य मिलता है।

Aṭṭhānepi bhavaṃ gotamo parikappaṃ vadatīti anokāse uppannepi tasmiṃ ñātake bhavaṃ gotamo dānassa phalaṃ parikappetiyeva paññāpetiyevāti pucchati. Brāhmaṇassa hi ‘‘evaṃ dinnassa dānassa phalaṃ dāyako na labhatī’’ti laddhi. Athassa bhagavā pañhaṃ paṭijānitvā ‘‘dāyako nāma yattha katthaci puññaphalūpajīviṭṭhāne nibbatto dānassa phalaṃ labhatiyevā’’ti dassetuṃ idha brāhmaṇātiādimāha. So tattha lābhī hotīti so tattha hatthiyoniyaṃ nibbattopi maṅgalahatthiṭṭhānaṃ patvā lābhī hoti. Assādīsupi eseva nayo. Sādhuvaggo uttānatthoyevāti.

'अट्ठानेपि भवं गोतमो परिकप्पं वदति' का अर्थ है कि उस संबंधी के अनुचित स्थान (जैसे नरक) में उत्पन्न होने पर भी क्या आप गौतम दान के फल की व्यवस्था बताते हैं—ऐसा वह पूछता है। ब्राह्मण की यह धारणा (लब्धि) थी कि "इस प्रकार दिए गए दान का फल दायक को नहीं मिलता।" तब भगवान ने उसके प्रश्न को स्वीकार कर यह दिखाने के लिए कि "दायक जहाँ कहीं भी पुण्य-फल के उपभोग वाले स्थान में उत्पन्न होता है, वह दान का फल प्राप्त करता ही है," 'इध ब्राह्मण' आदि कहा। 'सो तत्थ लाभी होति' का अर्थ है कि वह वहाँ हाथी की योनि में उत्पन्न होकर भी मंगल-हाथी का स्थान प्राप्त कर लाभान्वित होता है। घोड़ों आदि के विषय में भी यही नियम है। साधु-वग्ग का अर्थ स्पष्ट ही है।

Jāṇussoṇivaggo dutiyo.

जाणुस्सोणि-वग्ग द्वितीय है।

Catutthapaṇṇāsakaṃ niṭṭhitaṃ.

चतुर्थ पण्णासक समाप्त हुआ।

(21) 1. Karajakāyavaggo

(२१) १. करजकाय-वग्ग।

211. Pañcamassa [Pg.340] paṭhamādīni uttānatthāneva.

२११. पांचवें (पण्णासक) के पहले आदि (सूक्तों) के अर्थ स्पष्ट ही हैं।

6. Saṃsappanīyasuttavaṇṇanā

६. संसप्पनीय-सुत्त की व्याख्या।

216. Chaṭṭhe saṃsappanīyapariyāyaṃ vo, bhikkhave, dhammapariyāyanti saṃsappanassa kāraṇaṃ desanāsaṅkhātaṃ dhammadesanaṃ. Saṃsappatīti taṃ kammaṃ karonto āsappati parisappati vipphandati. Jimhā gatīti tena kammena yaṃ gatiṃ gamissati, sā jimhā hoti. Jimhupapattīti tassa yaṃ gatiṃ upapajjissati, sāpi jimhāva hoti. Saṃsappajātikāti saṃsappanasabhāvā. Bhūtā bhūtassa upapatti hotīti bhūtasmā sabhāvato vijjamānakammā sattassa nibbatti hoti. Phassā phusantīti vipākaphassā phusanti.

२१६. छठे (सूक्त) में, 'संसप्पनीयपरियायं वो, भिक्खवे, धम्मपरियायं' का अर्थ है संसर्पण (रेंगने/कुटिलता) के कारण की देशना रूपी धर्म-देशना। 'संसप्पति' का अर्थ है वह कर्म करते हुए झुकना, इधर-उधर खिसकना या तड़पना। 'जिम्हा गति' का अर्थ है उस कर्म से वह जिस गति को प्राप्त करेगा, वह कुटिल (टेढ़ी) होती है। 'जिम्हूपपत्ति' का अर्थ है उसकी जो गति में उत्पत्ति होगी, वह भी कुटिल ही होती है। 'संसप्पजातिका' का अर्थ है संसर्पण (कुटिलता) के स्वभाव वाले। 'भूता भूतस्स उपपत्ति होति' का अर्थ है भूत (सत्य/विद्यमान) कर्म स्वभाव से सत्त्व की उत्पत्ति होती है। 'फस्सा फुसन्ति' का अर्थ है विपाक-स्पर्श स्पर्श करते हैं।

7-8. Sañcetanikasuttadvayavaṇṇanā

७-८. सञ्चेतनिक नामक दो सूत्रों की व्याख्या।

217-218. Sattame sañcetanikānanti cetetvā pakappetvā katānaṃ. Upacitānanti citānaṃ vaḍḍhitānaṃ. Appaṭisaṃveditvāti tesaṃ kammānaṃ vipākaṃ avediyitvā. Byantībhāvanti vigatantabhāvaṃ tesaṃ kammānaṃ paricchedaparivaṭumatākaraṇaṃ. Tañca kho diṭṭheva dhammeti tañca kho vipākaṃ diṭṭhadhammavedanīyaṃ diṭṭheva dhamme. Upapajjanti upapajjavedanīyaṃ anantare attabhāve. Apare vā pariyāyeti aparapariyāyavedanīyaṃ pana saṃsārappavatte sati sahassimepi attabhāveti. Iminā idaṃ dasseti ‘‘saṃsārappavatte paṭiladdhavipākārahakamme na vijjati so jagatippadeso, yattha ṭhito mucceyya pāpakammā’’ti. Tividhāti tippakārā. Kāyakammantasandosabyāpattīti kāyakammantasaṅkhātā vipatti. Iminā nayena sabbapadāni veditabbāni. Aṭṭhame apaṇṇako maṇīti samantato caturasso pāsako.

२१७-२१८. सातवें (सुत्त) में, 'सञ्चेतनिकानां' का अर्थ है चेतनापूर्वक और संकल्पपूर्वक किए गए। 'उपचितानां' का अर्थ है संचित या बढ़ाए गए। 'अप्पटिसंवेदित्वा' का अर्थ है उन कर्मों के विपाक का अनुभव किए बिना। 'ब्यन्तीभावं' का अर्थ है उन कर्मों का अंत या उनकी सीमा का निर्धारण करना। 'तञ्च खो दिट्ठेव धम्मे' का अर्थ है वह विपाक जो इसी जन्म में अनुभव किया जाना है (दृष्टधर्मवेदनीय)। 'उपपज्ज' का अर्थ है अगले जन्म में अनुभव किया जाने वाला (उपपद्यवेदनीय)। 'अपरे वा परियाये' का अर्थ है संसार के प्रवाह में होने वाले अन्य जन्मों में अनुभव किया जाने वाला (अपरापरियवेदनीय)। इससे यह दिखाया गया है कि "संसार के प्रवाह में, जहाँ कर्मों का विपाक प्राप्त होना निश्चित है, पृथ्वी पर ऐसा कोई स्थान नहीं है जहाँ स्थित होकर कोई पाप कर्मों से मुक्त हो सके।" 'तिविधा' का अर्थ है तीन प्रकार के। 'कायकम्मन्तसन्दोसब्यापत्ति' का अर्थ है काय-कर्म के रूप में होने वाली विपत्ति या दोष। इसी पद्धति से सभी पदों को समझना चाहिए। आठवें में, 'अपण्णको मणी' का अर्थ है चारों ओर से चौकोर पत्थर (पासा)।

9. Karajakāyasuttavaṇṇanā

९. करजकाय सुत्त की व्याख्या।

219. Navame dukkhassāti vipākadukkhassa, vaṭṭadukkhasseva vā. Imasmiṃ sutte maṇiopammaṃ natthi. Evaṃ vigatābhijjhoti evanti nipātamattaṃ. Yathā vā mettaṃ [Pg.341] bhāventā vigatābhijjhā bhavanti, evaṃ vigatābhijjho. Evamassa vigatābhijjhatādīhi nīvaraṇavikkhambhanaṃ dassetvā idāni akusalanissaraṇāni kathento mettāsahagatenātiādimāha. Appamāṇanti appamāṇasattārammaṇatāya ciṇṇavasitāya vā appamāṇaṃ. Pamāṇakataṃ kammaṃ nāma kāmāvacarakammaṃ. Na taṃ tatrāvatiṭṭhatīti taṃ mahogho parittaṃ udakaṃ viya attano okāsaṃ gahetvā ṭhātuṃ na sakkoti, atha kho naṃ oghe parittaṃ udakaṃ viya idameva appamāṇaṃ kammaṃ ajjhottharitvā attano vipākaṃ nibbatteti. Daharataggeti daharakālato paṭṭhāya.

२१९. नौवें (सुत्त) में, 'दुक्खस्स' का अर्थ है विपाक-दुःख का, अथवा वट्ट-दुःख (संसार-दुःख) का ही। इस सुत्त में मणि की उपमा नहीं है। 'एवं विगताभिज्झो' में 'एवं' केवल एक निपात है। अथवा, जैसे मैत्री की भावना करने वाले लोभ-रहित (विगताभिज्झ) होते हैं, वैसे ही वह लोभ-रहित होता है। इस प्रकार, लोभ-रहित होने आदि के द्वारा नीवरणों के दमन को दिखाकर, अब अकुशल से निस्तरण (मुक्ति) को कहते हुए 'मेत्तासहगतेन' आदि कहा गया है। 'अप्पमाणं' का अर्थ है अपरिमित प्राणियों को आलम्बन बनाने के कारण अथवा अभ्यास की वशवर्ती होने के कारण 'अपरिमित'। 'पमाणकतं कम्मं' का अर्थ है कामावचर कर्म। 'न तं तत्रावतिट्ठति' का अर्थ है कि जैसे महाबाढ़ में थोड़ा सा जल अपना स्थान नहीं बना पाता, वैसे ही वह (सीमित कर्म) वहाँ टिक नहीं पाता; बल्कि बाढ़ में थोड़े जल की तरह, यह अपरिमित कर्म ही उसे अभिभूत कर अपना विपाक उत्पन्न करता है। 'दहरतग्गे' का अर्थ है बाल्यावस्था से ही।

Nāyaṃ kāyo ādāyagamaniyoti imaṃ kāyaṃ gahetvā paralokaṃ gantuṃ nāma na sakkāti attho. Cittantaroti cittakāraṇo, atha vā citteneva antariko. Ekasseva hi cuticittassa anantarā dutiye paṭisandhicitte devo nāma hoti, nerayiko nāma hoti, tiracchānagato nāma hoti. Purimanayepi cittena kāraṇabhūtena devo nerayiko vā hotīti attho. Sabbaṃ taṃ idha vedanīyanti diṭṭhadhammavedanīyakoṭṭhāsavanetaṃ vuttaṃ. Na taṃ anugaṃ bhavissatīti mettāya upapajjavedanīyabhāvassa upacchinnattā upapajjavedanīyavasena na anugataṃ bhavissati. Idaṃ sotāpannasakadāgāmiariyapuggalānaṃ paccavekkhaṇaṃ veditabbaṃ. Anāgāmitāyāti jhānānāgāmitāya. Idhapaññassāti imasmiṃ sāsane paññā idhapaññā nāma, sāsanacaritāya ariyapaññāya ṭhitassa ariyasāvakassāti attho. Uttarivimuttinti arahattaṃ. Dasamaṃ uttānatthamevāti.

'नायं कायो आदायगमनीयो' का अर्थ है कि इस शरीर को लेकर परलोक जाना संभव नहीं है। 'चित्तन्तरो' का अर्थ है चित्त के कारण होने वाला, अथवा चित्त के द्वारा ही व्यवधान-रहित (निरन्तर)। क्योंकि एक ही च्युति-चित्त के ठीक बाद दूसरे प्रतिसन्धि-चित्त में कोई देव होता है, कोई नारकीय होता है, या कोई तिर्यक (पशु) होता है। पिछली पद्धति में भी, कारणभूत चित्त के द्वारा ही कोई देव या नारकीय होता है—यही अर्थ है। 'सब्बं तं इध वेदनीयं' यह दृष्टधर्मवेदनीय (इसी जन्म में भोगने योग्य) कर्म के भाग के विषय में कहा गया है। 'न तं अनुगं भविस्सति' का अर्थ है कि मैत्री के कारण उपपद्यवेदनीय (अगले जन्म के) भाव के छिन्न हो जाने से, वह उपपद्यवेदनीय के रूप में पीछे नहीं आएगा। इसे स्रोतआपन्न और सकृदागामी आर्य पुद्गलों का प्रत्यवेक्षण (चिन्तन) समझना चाहिए। 'अनागामिताय' का अर्थ है ध्यान के माध्यम से अनागामी होने के लिए। 'इधपञ्ञस्स' का अर्थ है इस शासन (बुद्ध-शिक्षा) में जो प्रज्ञा है, वह 'इधप्रज्ञा' है; शासन में प्रवृत्त आर्य प्रज्ञा में स्थित आर्य श्रावक का—यही अर्थ है। 'उत्तरिविमुत्तिं' का अर्थ है अर्हत्त्व। दसवाँ (सुत्त) स्पष्ट अर्थ वाला ही है।

Karajakāyavaggo paṭhamo.

करजकाय वर्ग प्रथम है।

(22) 2. Sāmaññavaggavaṇṇanā

(२२) २. सामञ्ञ वर्ग की व्याख्या।

221. Dutiyassa paṭhamaṃ ādiṃ katvā sabbā peyyālatanti uttānatthāyevāti.

२२१. दूसरे (वर्ग) के पहले (सुत्त) से लेकर सभी पेयालों (संक्षिप्त पाठों) का अर्थ स्पष्ट ही है।

Manorathapūraṇiyā aṅguttaranikāya-aṭṭhakathāya

मनोरथपूरणी नामक अङ्गुत्तरनिकाय-अट्ठकथा में।

Dasakanipātassa saṃvaṇṇanā niṭṭhitā.

दसक निपात की व्याख्या समाप्त हुई।

. Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa.

उन भगवान्, अर्हत्, सम्यक्सम्बुद्ध को नमस्कार।

Aṅguttaranikāye

अङ्गुत्तरनिकाय में।

Ekādasakanipāta-aṭṭhakathā

एकादसक निपात की अट्ठकथा।

1. Nissayavaggo

१. निस्सय वर्ग।

1-6. Kimatthiyasuttādivaṇṇanā

१-६. किमत्थिय सुत्त आदि की व्याख्या।

1-6. Ekādasakanipātassa [Pg.343] paṭhamādīni heṭṭhā vuttanayāneva. Kevalañcettha ādito pañcasu nibbidāvirāgaṃ dvidhā bhinditvā ekādasaṅgāni katāni. Chaṭṭhe sikkhāpaccakkhānaṃ adhikaṃ.

१-६. एकादसक निपात के प्रथम आदि (सुत्तों) की व्याख्या नीचे (दसक निपात में) बताई गई पद्धति के समान ही है। केवल यहाँ आरम्भ के पाँच सुत्तों में 'निब्बिदा' (निर्वेद) और 'विराग' को दो भागों में विभाजित कर ग्यारह अंग बनाए गए हैं। छठे (सुत्त) में 'सिक्खापच्चक्खानं' (शिक्षा का त्याग) अतिरिक्त है।

7-8. Paṭhamasaññāsuttādivaṇṇanā

७-८. प्रथम सञ्ञा सुत्त आदि की व्याख्या।

7-8. Sattame atthena atthoti atthena saddhimattho. Byañjanena byañjananti byañjanena saddhiṃ byañjanaṃ. Saṃsandissatīti sampavattissati. Samessatīti samānaṃ bhavissati. Na viggayhissatīti na virajjhissati. Aggapadasminti nibbāne. Aṭṭhame paccavekkhaṇā kathitā.

७-८. सातवें (सुत्त) में, 'अत्थेन अत्थो' का अर्थ है अर्थ के साथ अर्थ। 'ब्यञ्जनेन ब्यञ्जनं' का अर्थ है शब्द के साथ शब्द। 'संसन्दिस्सति' का अर्थ है साथ-साथ प्रवृत्त होगा। 'समेस्सति' का अर्थ है समान होगा। 'न विग्गय्हिस्सति' का अर्थ है विरोध नहीं करेगा। 'अग्गपदस्मिं' का अर्थ है निर्वाण में। आठवें (सुत्त) में प्रत्यवेक्षण (चिन्तन) कहा गया है।

9. Saddhasuttavaṇṇanā

९. सद्ध सुत्त की व्याख्या।

9. Navame doṇiyā baddhoti yavasassadoṇiyā samīpe baddho. Antaraṃ karitvāti abbhantare katvā. Jhāyatīti cinteti. Pajjhāyatīti ito cito ca nānappakārakaṃ jhāyati. Nijjhāyatīti nirantaravasena nibaddhaṃ jhāyati. Pathavimpi nissāya jhāyatīti samāpattiyaṃ sanikantikavasenetaṃ vuttaṃ. Samāpattiyañhi sanikantikattā esa khaḷuṅko nāma kato. Āpādīsupi eseva nayo.

९. नौवें (सुत्त) में, 'दोणिया बद्धो' का अर्थ है जौ की नाँद (चरनी) के पास बँधा हुआ। 'अन्तरं करित्वा' का अर्थ है भीतर करके। 'झायति' का अर्थ है चिन्तन करता है। 'पज्झायति' का अर्थ है इधर-उधर विभिन्न प्रकार से ध्यान करता है। 'निज्झायति' का अर्थ है निरन्तर रूप से ध्यान करता है। 'पथविम्पि निस्साय झायति' यह समापत्ति में आसक्ति (निकान्ति) के वश में कहा गया है। क्योंकि समापत्ति में आसक्ति होने के कारण ही उसे 'खळुङ्क' (दुष्ट घोड़ा) कहा गया है। आप (जल) आदि धातुओं के विषय में भी यही पद्धति है।

Kathañca saddha ājānīyajhāyitaṃ hotīti kathaṃ kāraṇākāraṇaṃ jānantassa sindhavassa jhāyitaṃ hoti. Yathā iṇantiādīsu iṇasadisaṃ bandhanasadisaṃ dhanajānisadisaṃ kalisaṅkhātamahāparādhasadisañca katvā attano abhimukhassa patodassa ajjhoharaṇasaṅkhātaṃ patanaṃ vipassatīti attho. Neva pathaviṃ nissāya jhāyatīti samāpattisukhanikantiyā abhāvena pathaviārammaṇāya [Pg.344] catukkapañcakajjhānasaññāya na jhāyati, niyantiyā abhāveneva so ājānīyo nāma hotīti. Jhāyati ca panāti nibbānārammaṇāya phalasamāpattiyā jhāyati. Pathaviyaṃ pathavisaññā vibhūtā hotīti pathavārammaṇe uppannā catukkapañcakajjhānasaññā vibhūtā pākaṭā hoti. ‘‘Vibhūtā, bhante, rūpasaññā avibhūtā aṭṭhikasaññā’’ti imasmiñhi sutte samatikkamassa atthitāya vibhūtatā vuttā, idha pana vipassanāvasena aniccadukkhānattato diṭṭhattā vibhūtā nāma jātā. Āposaññādīsupi eseva nayo. Evamettha heṭṭhā viya samāpattivasena samatikkamaṃ avatvā vipassanācāravasena samatikkamo vutto. Evaṃ jhāyīti evaṃ vipassanāpaṭipāṭiyā āgantvā uppāditāya phalasamāpattiyā jhāyanto.

और कैसे एक श्रद्धावान श्रेष्ठ अश्व का ध्यान होता है? जैसे कारण और अकारण को जानने वाले सैंधव अश्व का ध्यान होता है। 'यथा ऋणं' आदि में, ऋण के समान, बंधन के समान, धन की हानि के समान और 'कलि' नामक महान अपराध के समान मानकर, अपने सामने आए चाबुक के प्रहार को (दुखों से) मुक्ति का साधन मानकर देखता है - यह अर्थ है। 'न ही पृथ्वी के सहारे ध्यान करता है' का अर्थ है कि समापत्ति के सुख की आसक्ति के अभाव के कारण वह पृथ्वी के आलम्बन वाली चतुर्थ और पंचम ध्यान की संज्ञा से ध्यान नहीं करता है; उस आसक्ति के अभाव के कारण ही वह 'श्रेष्ठ' (आजाानीय) कहलाता है। 'और ध्यान करता है' का अर्थ है कि वह निर्वाण के आलम्बन वाली फल-समापत्ति से ध्यान करता है। 'पृथ्वी में पृथ्वी-संज्ञा लुप्त हो जाती है' का अर्थ है कि पृथ्वी के आलम्बन में उत्पन्न चतुर्थ और पंचम ध्यान की संज्ञा स्पष्ट (विभूत) हो जाती है। इस सूत्र में 'विभूत' शब्द का प्रयोग अतिक्रमण (पार करने) के अर्थ में किया गया है, जैसे 'भन्ते, रूप-संज्ञा विभूत (स्पष्ट) है और अस्थि-संज्ञा अविभूत है'। यहाँ नौवें सूत्र में विपश्यना के द्वारा अनित्य, दुःख और अनात्म के रूप में देखे जाने के कारण इसे 'विभूत' कहा गया है। आप-संज्ञा (जल-संज्ञा) आदि में भी यही विधि है। इस प्रकार यहाँ, नीचे के सूत्रों की तरह समापत्ति के द्वारा अतिक्रमण न कहकर, विपश्यना के अभ्यास के द्वारा अतिक्रमण कहा गया है। 'इस प्रकार ध्यान करता है' का अर्थ है कि इस प्रकार विपश्यना के क्रम से आकर उत्पन्न हुई फल-समापत्ति के द्वारा ध्यान करने वाला।

10. Moranivāpasuttavaṇṇanā

१०. मोरनिवाप-सुत्त की व्याख्या।

10. Dasame accantaniṭṭhoti antaṃ atītattā accantasaṅkhātaṃ avināsadhammaṃ nibbānaṃ niṭṭhā assāti accantaniṭṭho. Iminā nayena sesapadāni veditabbāni. Janetasminti janitasmiṃ, pajāyāti attho. Ye gottapaṭisārinoti ye janā tasmiṃ gotte paṭisaranti ‘‘ahaṃ gotamo, ahaṃ kassapo’’ti, tesu loke gottapaṭisārīsu khattiyo seṭṭho. Anumatā mayāti mama sabbaññutaññāṇena saddhiṃ saṃsandetvā desitā mayā anuññātā. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.

१०. दसवें (सुत्त) में, 'अत्यन्त-निष्ठ' का अर्थ है - जिसका अंत (उत्पाद-व्यय की सीमा) पार हो गया हो, अर्थात् जिसका अंत 'अत्यन्त' नामक अविनाशी धर्म निर्वाण है, वह 'अत्यन्त-निष्ठ' है। इसी विधि से शेष पदों को समझना चाहिए। 'जने तस्मिं' का अर्थ है - उस जन (प्रजा) में, जो क्लेशों से उत्पन्न हुई है। 'ये गोत्र-प्रतिसारिणो' का अर्थ है - जो लोग उस जन-समूह में अपने गोत्र का आश्रय लेते हैं कि 'मैं गौतम हूँ, मैं काश्यप हूँ', उन गोत्र का आश्रय लेने वालों में क्षत्रिय श्रेष्ठ है। 'अनुमतं मया' का अर्थ है - मेरे सर्वज्ञता-ज्ञान के साथ तुलना करके मेरे द्वारा उपदिष्ट और अनुमत। शेष सभी जगह अर्थ स्पष्ट ही है।

Nissayavaggo paṭhamo.

निस्य-वग्ग, पहला।

2. Anussativaggo

२. अनुस्सति-वग्ग।

1-2. Mahānāmasuttadvayavaṇṇanā

१-२. महानाम-सुत्त द्वय की व्याख्या।

11-12. Dutiyassa paṭhame nānāvihārehi viharatanti gihīnaṃ nibaddho eko vihāro nāma natthi, tasmā amhākaṃ anibaddhavihārena viharantānaṃ kena vihārena katarena nibaddhavihārena vihātabbanti pucchati. Ārādhakoti sampādako paripūrako. Dhammasotasamāpanno buddhānussatiṃ [Pg.345] bhāvetīti dhammasotasamāpanno hutvā buddhānussatiṃ bhāveti. Dutiye gilānā vuṭṭhitoti gilāno hutvā vuṭṭhito.

११-१२. दूसरे (वग्ग) के पहले (सुत्त) में, 'विभिन्न विहारों से विहार करते हैं' का अर्थ है कि गृहस्थों के लिए कोई एक निश्चित (नित्य) विहार नहीं होता है, इसलिए वे पूछते हैं कि 'हम जो अनिश्चित विहारों में रहते हैं, हमें किस विहार (नित्य विहार) में रहना चाहिए?' 'आराधक' का अर्थ है - सिद्ध करने वाला, परिपूर्ण करने वाला। 'धर्म-स्रोत को प्राप्त बुद्धानुस्मृति का भावता करता है' का अर्थ है - धर्म-स्रोत (स्रोतपत्ति मार्ग) को प्राप्त होकर बुद्धानुस्मृति का अभ्यास करता है। दूसरे (सुत्त) में, 'रोग से उठा हुआ' का अर्थ है - बीमार होकर स्वस्थ हुआ।

3. Nandiyasuttavaṇṇanā

३. नन्दिय-सुत्त की व्याख्या।

13. Tatiye kalyāṇamitteti sumitte. Evamettha kalyāṇamittavasena saṅghānussati kathitā. Kabaḷīkārāhārabhakkhānanti kāmāvacaradevānaṃ. Asamayavimuttoti asamayavimuttiyā vimutto khīṇāsavo.

१३. तीसरे (सुत्त) में, 'कल्याणमित्र' का अर्थ है - अच्छे मित्र। इस प्रकार यहाँ कल्याणमित्र के माध्यम से संघानुस्मृति कही गई है। 'कवलिकार आहार का भक्षण करने वाले' का अर्थ है - कामावचर देव। 'असमय-विमुक्त' का अर्थ है - असमय-विमुक्ति (मार्ग-विमुक्ति) के द्वारा क्लेशों से मुक्त क्षीणास्त्रव (अर्हत्)।

4. Subhūtisuttavaṇṇanā

४. सुभूति-सुत्त की व्याख्या।

14. Catutthe ko nāmāyaṃ subhūtī bhikkhūti jānantopi satthā kathāsamuṭṭhāpanatthaṃ pucchati. Sudattassa upāsakassa puttoti anāthapiṇḍikaṃ sandhāyāha. Anāthapiṇḍikassa hi putto attano cūḷapitu santike pabbajito, atha naṃ subhūtitthero ādāya satthu santikaṃ agamāsi. Saddhāpadānesūti saddhānaṃ puggalānaṃ apadānesu lakkhaṇesu.

१४. चौथे (सुत्त) में, 'यह सुभूति नामक भिक्षु कौन है?' - यह जानते हुए भी शास्ता (बुद्ध) बातचीत शुरू करने के लिए पूछते हैं। 'उपासक सुदत्त का पुत्र' - यह अनाथपिण्डिक के संदर्भ में कहा गया है। अनाथपिण्डिक का पुत्र अपने चाचा के पास प्रव्रजित हुआ था, फिर सुभूति स्थविर उसे लेकर शास्ता के पास गए। 'श्रद्धापदानों में' का अर्थ है - श्रद्धावान व्यक्तियों के चरित्रों (लक्षणों) में।

5. Mettasuttavaṇṇanā

५. मेत्त-सुत्त (मैत्री सुत्त) की व्याख्या।

15. Pañcame sukhaṃ supatīti yathā sesajanā samparivattamānā kākacchamānā dukkhaṃ supanti, evaṃ asupitvā sukhaṃ supati. Niddaṃ okkamantopi samāpattiṃ samāpanno viya hoti. Sukhaṃ paṭibujjhatīti yathā aññe nitthunantā vijambhamānā samparivattantā dukkhaṃ paṭibujjhanti, evaṃ appaṭibujjhitvā vikasamānaṃ viya padumaṃ sukhaṃ nibbikāro paṭibujjhati. Na pāpakaṃ supinaṃ passatīti supinaṃ passantopi bhaddakameva supinaṃ passati, cetiyaṃ vandanto viya pūjaṃ karonto viya ca dhammaṃ suṇanto viya ca hoti. Yathā panaññe attānaṃ corehi samparivāritaṃ viya vāḷehi upaddutaṃ viya papāte patantaṃ viya ca passanti, na evaṃ pāpakaṃ supinaṃ passati.

१५. पाँचवें (सुत्त) में, 'सुख से सोता है' का अर्थ है - जैसे अन्य लोग करवटें बदलते हुए और खर्राटे लेते हुए दुःख से सोते हैं, वैसे न सोकर वह सुख से सोता है। नींद में जाते समय भी वह समापत्ति में प्रविष्ट व्यक्ति के समान होता है। 'सुख से जागता है' का अर्थ है - जैसे अन्य लोग कराहते हुए, अंगड़ाई लेते हुए और करवटें बदलते हुए दुःख से जागते हैं, वैसे न जागकर वह खिलते हुए कमल के समान सुखपूर्वक और बिना किसी विकार के जागता है। 'बुरा स्वप्न नहीं देखता' का अर्थ है - स्वप्न देखते हुए भी वह केवल शुभ स्वप्न ही देखता है, जैसे चैत्य की वंदना कर रहा हो, पूजा कर रहा हो या धर्म सुन रहा हो। जैसे अन्य लोग स्वयं को चोरों से घिरा हुआ, हिंसक पशुओं द्वारा सताया हुआ या खाई में गिरता हुआ देखते हैं, वह वैसा बुरा स्वप्न नहीं देखता।

Manussānaṃ piyo hotīti ure āmukkamuttāhāro viya sīse piḷandhitamālā viya ca manussānaṃ piyo hoti manāpo. Amanussānaṃ piyo hotīti yatheva manussānaṃ, amanussānampi piyo hoti visākhatthero viya. Vatthu visuddhimagge (visuddhi. 1.258) mettākammaṭṭhānaniddese vitthāritameva. Devatā rakkhantīti puttamiva mātāpitaro devatā rakkhanti. Nāssa aggi [Pg.346] vā visaṃ vā satthaṃ vā kamatīti mettāvihārissa kāye uttarāya upāsikāya viya aggi vā, saṃyuttabhāṇakacūḷasīvattherasseva visaṃ vā, saṃkiccasāmaṇerasseva satthaṃ vā na kamati nappavisati, nāssa kāyaṃ vikopetīti vuttaṃ hoti. Dhenuvatthumpi cettha kathayanti. Ekā kira dhenu vacchakassa khīradhāraṃ muñcamānā aṭṭhāsi. Eko luddako ‘‘taṃ vijjhissāmī’’ti hatthena samparivattetvā dīghadaṇḍaṃ sattiṃ muñci. Sā tassā sarīraṃ āhacca tālapaṇṇaṃ viya vaṭṭamānā gatā, neva upacārabalena na appanābalena, kevalaṃ vacchake balavahitacittatāya. Evaṃ mahānubhāvā mettā.

'मनुष्यों का प्रिय होता है' का अर्थ है - जैसे छाती पर पहना हुआ मोतियों का हार या सिर पर धारण की गई माला, वैसे ही वह मनुष्यों को प्रिय और मनभावन होता है। 'अमनुष्यों का प्रिय होता है' का अर्थ है - जैसे मनुष्यों को, वैसे ही वह अमनुष्यों (यक्षों आदि) को भी प्रिय होता है, जैसे विशाख स्थविर। यह कथा विशुद्धिमार्ग के मैत्री-कर्मस्थान निर्देश में विस्तार से दी गई है। 'देवता रक्षा करते हैं' का अर्थ है - जैसे माता-पिता पुत्र की रक्षा करते हैं, वैसे ही देवता उसकी रक्षा करते हैं। 'उसे अग्नि, विष या शस्त्र नहीं लगता' का अर्थ है - मैत्री विहार करने वाले के शरीर में, उत्तरा उपासिका की तरह अग्नि, या संयुत्त-भाणक चुलसीव स्थविर की तरह विष, या संकिच्च सामणेर की तरह शस्त्र प्रवेश नहीं करता और न ही उसके शरीर को क्षति पहुँचाता है। यहाँ गाय की कथा भी कही जाती है। कहते हैं कि एक गाय अपने बछड़े को दूध पिलाते हुए खड़ी थी। एक शिकारी ने 'इसे मारूँगा' सोचकर हाथ से लंबा भाला फेंका। वह भाला उस गाय के शरीर से टकराकर ताड़ के पत्ते की तरह मुड़कर गिर गया। यह न तो उपचार-ध्यान के बल से था और न ही अर्पणा-ध्यान के बल से, बल्कि केवल बछड़े के प्रति अत्यंत हितकारी चित्त (मैत्री) के कारण था। ऐसी महान प्रभाव वाली मैत्री होती है।

Tuvaṭaṃ cittaṃ samādhiyatīti mettāvihārino khippameva cittaṃ samādhiyati, natthi tassa dandhāyitattaṃ. Mukhavaṇṇo vippasīdatīti bandhanā pavuttatālapakkaṃ viya cassa vippasannavaṇṇaṃ mukhaṃ hoti. Asammūḷho kālaṃ karotīti mettāvihārino sammohamaraṇaṃ nāma natthi, asammūḷho pana niddaṃ okkamanto viya kālaṃ karoti. Uttari appaṭivijjhantoti mettāsamāpattito uttari arahattaṃ adhigantuṃ asakkonto ito cavitvā suttappabuddho viya brahmalokaṃ upapajjatīti.

"चित्त शीघ्र एकाग्र होता है" का अर्थ है कि मैत्री विहार करने वाले का चित्त अत्यंत शीघ्र एकाग्र हो जाता है, उसमें कोई सुस्ती नहीं होती। "मुख का वर्ण प्रसन्न होता है" का अर्थ है कि डंठल से टूटे हुए पके ताड़ के फल के समान उसका मुख अत्यंत प्रसन्न वर्ण वाला होता है। "असंमूढ़ (बिना मोह के) काल करता है" का अर्थ है कि मैत्री विहार करने वाले की सम्मोह-मृत्यु नहीं होती, बल्कि वह बिना मोह के, मानो नींद में जाते हुए काल (मृत्यु) करता है। "आगे (उत्तरि) न भेद पाने वाला" का अर्थ है कि मैत्री समापत्ति से आगे अर्हत्व प्राप्त करने में असमर्थ होने पर, यहाँ से च्युत होकर सोकर जागे हुए व्यक्ति की तरह ब्रह्मलोक में उत्पन्न होता है।

6. Aṭṭhakanāgarasuttavaṇṇanā

६. अट्ठकनागर सुत्त की व्याख्या।

16. Chaṭṭhe dasamoti jātigottavasena ceva sārapattakulagaṇanāya ca dasame ṭhāne gaṇīyati, tenassa dasamotveva nāmaṃ jātaṃ. Aṭṭhakanāgaroti aṭṭhakanagaravāsī. Kukkuṭārāmeti kukkuṭaseṭṭhinā kārite ārāme.

१६. छठे (सुत्त) में, "दसम" का अर्थ है कि जाति और गोत्र के कारण तथा श्रेष्ठता प्राप्त कुलों की गणना में दसवें स्थान पर गिने जाने के कारण, उस (श्रेष्ठि) का नाम 'दसम' ही पड़ गया। "अट्ठकनागर" का अर्थ है अट्ठक नामक नगर का निवासी। "कुक्कुटाराम में" का अर्थ है कुक्कुट श्रेष्ठि द्वारा बनवाए गए विहार में।

Tena bhagavatā…pe… sammadakkhātoti ettha ayaṃ saṅkhepattho – yo so bhagavā samatiṃsa pāramiyo pūretvā sabbakilese bhañjitvā anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambuddho, tena bhagavatā tesaṃ tesaṃ sattānaṃ āsayānusayaṃ jānatā, hatthatale ṭhapitaṃ āmalakaṃ viya sabbañeyyadhamme passatā, apica pubbenivāsādīhi jānatā, dibbena cakkhunā passatā, tīhi vā vijjāhi chahi vā pana abhiññāhi jānatā, sabbattha appaṭihatena samantacakkhunā passatā, sabbadhammajānanasamatthāya paññāya jānatā, sabbasattānaṃ cakkhuvisayātītāni tirokuṭṭādigatāni cāpi [Pg.347] rūpāni ativisuddhena maṃsacakkhunā vā passatā, attahitasādhikāya samādhipadaṭṭhānāya paṭivedhapaññāya jānatā, parahitasādhikāya karuṇāpadaṭṭhānāya desanāpaññāya passatā, antarāyikadhamme vā jānatā, niyyānikadhamme passatā, arīnaṃ hatattā arahatā, sammā sāmaṃ sabbadhammānaṃ buddhattā sammāsambuddhenāti evaṃ catuvesārajjavasena catūhi kāraṇehi thomitena atthi nu kho eko dhammo akkhātoti.

"उस भगवान द्वारा... भली-भाँति कहा गया" यहाँ यह संक्षिप्त अर्थ है—जिस उन भगवान ने तीस पारमिताओं को पूर्ण कर, सभी क्लेशों का विनाश कर, अनुत्तर सम्यक-सम्बोधि प्राप्त की; उन भगवान द्वारा, जो उन-उन सत्त्वों के आशय और अनुशय को जानने वाले हैं, हथेली पर रखे आँवले के समान समस्त ज्ञेय धर्मों को देखने वाले हैं; इसके अतिरिक्त पूर्व-निवास आदि के माध्यम से जानने वाले, दिव्य-चक्षु से देखने वाले, अथवा तीन विद्याओं या छह अभिज्ञाओं से जानने वाले, सर्वत्र अप्रतिहत (बिना बाधा के) समन्त-चक्षु से देखने वाले, समस्त धर्मों को जानने में समर्थ प्रज्ञा से जानने वाले, सभी प्राणियों के चक्षु-विषय से परे और दीवारों आदि के पीछे स्थित रूपों को भी अत्यंत विशुद्ध मांस-चक्षु से देखने वाले, आत्म-हित साधक समाधि-पदस्थान वाली प्रतिवेध-प्रज्ञा से जानने वाले, पर-हित साधक करुणा-पदस्थान वाली देशना-प्रज्ञा से देखने वाले, अंतरायिक धर्मों को जानने वाले, नैर्याणिक धर्मों को देखने वाले, शत्रुओं (क्लेशों) का हनन करने के कारण 'अर्हत्', स्वयं ही सभी धर्मों को जान लेने के कारण 'सम्यकसम्बुद्ध' हैं—इस प्रकार चार वैशारद्य के कारण चार कारणों से प्रशंसित उन भगवान द्वारा क्या कोई एक ऐसा धर्म कहा गया है? यह संक्षिप्त अर्थ है।

Abhisaṅkhatanti kataṃ uppāditaṃ. Abhisañcetayitanti cetayitaṃ kappayitaṃ. So tattha ṭhitoti so tasmiṃ samathavipassanādhamme ṭhito. Dhammarāgena dhammanandiyāti padadvayenapi samathavipassanāsu chandarāgo vutto. Samathavipassanāsu hi sabbena sabbaṃ chandarāgaṃ pariyādiyituṃ sakkonto arahā hoti, asakkonto anāgāmī hoti. So samathavipassanāsu chandarāgassa appahīnattā catutthajjhānacetanāya suddhāvāse nibbattati. Ayaṃ ācariyānaṃ samānatthakathā.

"अभिसंखत" का अर्थ है किया हुआ, उत्पन्न किया हुआ। "अभिसंचेत्तयित" का अर्थ है चेतना द्वारा निर्मित, कल्पित। "वह वहाँ स्थित" का अर्थ है वह उस शमथ-विपश्यना धर्म में स्थित। "धम्म-राग और धम्म-नन्दि" इन दोनों पदों से शमथ-विपश्यना में छंद-राग (आसक्ति) कहा गया है। शमथ-विपश्यना में छंद-राग को पूरी तरह समाप्त करने में समर्थ व्यक्ति 'अर्हत्' होता है, और असमर्थ व्यक्ति 'अनागामी' होता है। वह शमथ-विपश्यना में छंद-राग के प्रहीण न होने के कारण चतुर्थ ध्यान की चेतना से शुद्धावास (लोक) में उत्पन्न होता है। यह आचार्यों का सर्वसम्मत कथन है।

Vitaṇḍavādī panāha – ‘‘teneva dhammarāgenāti vacanato akusalena suddhāvāse nibbattatī’’ti. So ‘‘suttaṃ āharāhī’’ti vattabbo. Addhā aññaṃ apassanto idameva āharissati. Tato vattabbo ‘‘kimpanidaṃ suttaṃ nītatthaṃ, udāhu neyyattha’’nti. Addhā ‘‘nītattha’’nti vakkhati. Tato vattabbo – evaṃ sante anāgāmiphalatthikena samathavipassanāsu chandarāgo kattabbo bhavissati, chandarāge uppādite anāgāmiphalaṃ paṭiladdhaṃ bhavissati, mā ‘‘suttaṃ me laddha’’nti yaṃ vā taṃ vā dīpehi. Pañhaṃ kathentena hi ācariyassa santike uggahetvā attharasaṃ paṭivijjhitvā kathetuṃ vaṭṭati. Akusalena hi sagge, kusalena ca apāye paṭisandhi nāma natthi. Vuttañcetaṃ bhagavatā –

किन्तु वितण्डावादी कहता है—"उसी धम्म-राग के कारण" इस वचन से (वह) अकुशल से शुद्धावास में उत्पन्न होता है। उससे कहना चाहिए—"सूत्र प्रस्तुत करो।" निश्चित ही दूसरा (सूत्र) न देखते हुए वह इसी को प्रस्तुत करेगा। तब उससे कहना चाहिए—"क्या यह सूत्र नीतार्थ (स्पष्ट अर्थ वाला) है या नेयार्थ (जिसका अर्थ निकालना पड़े)?" वह निश्चित ही कहेगा—"नीतार्थ।" तब उससे कहना चाहिए—यदि ऐसा है, तो अनागामी फल के इच्छुक व्यक्ति को शमथ-विपश्यना में छंद-राग करना चाहिए, और छंद-राग उत्पन्न होने पर अनागामी फल प्राप्त होगा; ऐसा मत कहो कि "मुझे सूत्र मिल गया है" और जो मन में आए वह मत दिखाओ। प्रश्न का उत्तर देने वाले को आचार्य के पास सीखकर और अर्थ-रस का प्रतिवेध (साक्षात्कार) कर बोलना चाहिए। क्योंकि अकुशल से स्वर्ग में और कुशल से अपाय (दुर्गति) में प्रतिसन्धि (पुनर्जन्म) नहीं होती। भगवान ने यह कहा भी है—

‘‘Na, bhikkhave, lobhajena kammena, dosajena kammena, mohajena kammena devā paññāyanti, manussā paññāyanti, yā vā panaññāpi kāci sugatiyo. Atha kho, bhikkhave, lobhajena kammena, dosajena kammena, mohajena kammena nirayo paññāyati, tiracchānayoni paññāyati, pettivisayo paññāyati, yā vā panaññāpi kāci duggatiyo’’ti (a. ni. 6.39) –

"भिक्षुओं! लोभ-जनित कर्म से, द्वेष-जनित कर्म से, मोह-जनित कर्म से न देवता दिखाई देते हैं, न मनुष्य, और न ही कोई अन्य सुगतियाँ। बल्कि, भिक्षुओं! लोभ-जनित कर्म से, द्वेष-जनित कर्म से, मोह-जनित कर्म से नरक दिखाई देता है, तिर्यक-योनि दिखाई देती है, प्रेत-विषय दिखाई देता है, या जो भी अन्य दुर्गतियाँ हैं (वे दिखाई देती हैं)।"

Evaṃ [Pg.348] saññāpetabbo. Sace sañjānāti, sañjānātu. No ce sañjānāti, ‘‘gaccha pātova vihāraṃ pavisitvā yāguṃ pivā’’ti uyyojetabbo.

इस प्रकार उसे समझाना चाहिए। यदि वह समझ जाए, तो अच्छी बात है। यदि न समझे, तो "जाओ, सुबह-सुबह विहार में प्रवेश कर यवागू (कांजी) पियो" कहकर उसे विदा कर देना चाहिए।

Ayaṃ kho, gahapati, ekadhammo akkhātoti ekaṃ dhammaṃ pucchitena ‘‘ayampi ekadhammo akkhāto, ayampi ekadhammo akkhāto’’ti evaṃ pucchāvasena kathitattā ekādasapi dhammā ekadhammo nāma kato. Amatuppattiatthena vā sabbepi ekadhammoti vattuṃ vaṭṭati.

"हे गृहपति! यह एक धर्म कहा गया है"—यहाँ एक धर्म के विषय में पूछे जाने पर "यह भी एक धर्म कहा गया है, यह भी एक धर्म कहा गया है" इस प्रकार प्रश्न के वश से कहे जाने के कारण, ग्यारहों धर्मों को 'एक धर्म' कहा गया है। अथवा अमृत (निर्वाण) की उत्पत्ति के कारण होने के अर्थ में सभी को 'एक धर्म' कहना उचित है।

Nidhimukhaṃ gavesantoti nidhiṃ pariyesanto. Sakidevāti ekappayogeneva. Kathaṃ pana ekappayogeneva ekādasannaṃ nidhīnaṃ adhigamo hotīti? Idhekacco araññe jīvitavuttiṃ gavesamāno carati. Tamenaṃ aññataro atthacarako disvā ‘‘kiṃ, bho, carasī’’ti pucchati. So ‘‘jīvitavuttiṃ pariyesāmī’’ti āha. Itaro ‘‘tena hi samma āgaccha, etaṃ pāsāṇaṃ pavaṭṭehī’’ti āha. So taṃ pavaṭṭetvā uparūpariṭṭhitā vā kucchiyā kucchiṃ āhacca ṭhitā vā ekādasa kumbhiyo passati. Evaṃ ekappayogena ekādasannaṃ adhigamo hoti.

"निधि-मुख (खजाने के द्वार) को खोजता हुआ" का अर्थ है खजाने की खोज करता हुआ। "एक बार में ही" (सकिदेव) का अर्थ है एक ही प्रयास से। भला एक ही प्रयास से ग्यारह खजानों की प्राप्ति कैसे होती है? यहाँ कोई व्यक्ति जंगल में जीविका की खोज में घूमता है। उसे कोई हितैषी देखकर पूछता है—"हे महाशय! क्यों घूम रहे हो?" वह कहता है—"जीविका खोज रहा हूँ।" दूसरा कहता है—"तो मित्र, आओ, इस पत्थर को लुढ़काओ।" वह उसे लुढ़काकर एक के ऊपर एक रखे हुए या एक-दूसरे से सटे हुए ग्यारह घड़ों (खजानों) को देखता है। इसी प्रकार एक ही प्रयास से ग्यारह (धर्मों) की प्राप्ति होती है।

Ācariyadhanaṃ pariyesissantīti aññatitthiyā hi yassa santike sippaṃ uggaṇhanti, tassa sippuggahaṇato pure vā pacchā vā antarantarā vā gehato nīharitvā dhanaṃ denti. Yesaṃ gehe natthi, te ñātisabhāgato pariyesanti. Yesaṃ tampi natthi, te sabhāgato pariyesanti. Tathā alabhamānā bhikkhampi caritvā dentiyeva. Taṃ sandhāyetaṃ vuttaṃ.

"आचार्य के लिए धन की खोज करेंगे" - अन्य तीर्थक (अन्य मतों के अनुयायी) वास्तव में जिसके पास शिल्प (विद्या) सीखते हैं, उस आचार्य को शिल्प सीखने से पहले, बाद में या बीच-बीच में घर से लाकर धन देते हैं। जिनके घर में धन नहीं होता, वे अपने सजातीय संबंधियों से खोजते हैं। जिनके पास वह भी नहीं होता, वे समान विचारधारा वाले लोगों से खोजते हैं। इस प्रकार न मिलने पर, वे भिक्षा मांगकर भी देते ही हैं। इसी के संदर्भ में यह कहा गया है।

Kiṃ panāhanti bāhirakā tāva aniyyānikepi sāsane sippamattadāyakassa dhanaṃ pariyesanti, ahaṃ pana evaṃvidhe niyyānikasāsane ekādasavidhaṃ amatuppattipaṭipadaṃ desentassa ācariyassa pūjaṃ kiṃ na karissāmi, karissāmiyevāti vadati. Paccekaṃ dussayugena acchādesīti ekamekassa bhikkhuno ekekaṃ dussayugaṃ adāsīti attho. Samudācāravacanaṃ panettha evarūpaṃ hoti, tasmā acchādesīti vuttaṃ. Pañcasataṃ vihāranti pañcasatagghanikaṃ paṇṇasālaṃ kāresīti attho.

"किन्तु मैं क्यों नहीं" - जब बाहरी लोग मोक्ष न देने वाले शासन (मत) में भी केवल शिल्प सिखाने वाले के लिए धन खोजते हैं, तो मैं इस प्रकार के मोक्षदायक शासन में ग्यारह प्रकार के अमृत-प्राप्ति (निर्वाण) के मार्ग का उपदेश देने वाले आचार्य की पूजा क्यों नहीं करूँगा? मैं अवश्य करूँगा - ऐसा वह कहता है। "प्रत्येक को वस्त्र-युगल से आच्छादित किया" का अर्थ है कि प्रत्येक भिक्षु को एक-एक वस्त्र का जोड़ा दिया। यहाँ इस प्रकार का लोक-व्यवहार का शब्द प्रयुक्त है, इसलिए "आच्छादित किया" कहा गया है। "पाँच सौ विहार" का अर्थ है कि पाँच सौ (कार्षापण) मूल्य की पर्णशालाएँ (कुटियाँ) बनवाईं।

7. Gopālasuttavaṇṇanā

७. गोपाल सुत्त की व्याख्या।

17. Sattame tisso kathā ekanāḷikā caturassā nisinnavattikāti. Tattha pāḷiṃ vatvā ekekassa padassa atthakathanaṃ ekanāḷikā nāma[Pg.349]. Apaṇḍitagopālakaṃ dassetvā, apaṇḍitabhikkhuṃ dassetvā, paṇḍitagopālakaṃ dassetvā, paṇḍitabhikkhuṃ dassetvāti catukkaṃ bandhitvā kathanaṃ caturassā nāma. Apaṇḍitagopālakaṃ dassetvā pariyosānagamanaṃ, apaṇḍitabhikkhuṃ dassetvā pariyosānagamanaṃ, paṇḍitagopālakaṃ dassetvā pariyosānagamanaṃ, paṇḍitabhikkhuṃ dassetvā pariyosānagamananti ayaṃ nisinnavattikā nāma. Ayaṃ idha sabbācariyānaṃ āciṇṇā.

१७. सातवें (सुत्त) में तीन प्रकार की कथाएँ (व्याख्या शैलियाँ) हैं - एकनालिका, चतुरस्सा और निसिन्नवत्तिका। उनमें पालि कहकर एक-एक पद की अर्थ-व्याख्या करना 'एकनालिका' कहलाती है। मूर्ख ग्वाले को दिखाकर, मूर्ख भिक्षु को दिखाकर, बुद्धिमान ग्वाले को दिखाकर और बुद्धिमान भिक्षु को दिखाकर - इस प्रकार चतुष्क (चार के समूह) को बाँधकर कहना 'चतुरस्सा' कहलाती है। मूर्ख ग्वाले को दिखाकर अंत तक पहुँचना, मूर्ख भिक्षु को दिखाकर अंत तक पहुँचना, बुद्धिमान ग्वाले को दिखाकर अंत तक पहुँचना और बुद्धिमान भिक्षु को दिखाकर अंत तक पहुँचना - यह 'निसिन्नवत्तिका' कहलाती है। यहाँ यह सभी आचार्यों द्वारा अपनाई गई पद्धति है।

Ekādasahi, bhikkhave, aṅgehīti ekādasahi aguṇakoṭṭhāsehi. Gogaṇanti gomaṇḍalaṃ. Pariharitunti pariggahetvā vicarituṃ. Phātiṃ kātunti vaḍḍhiṃ āpādetuṃ. Idhāti imasmiṃ loke. Na rūpaññū hotīti gaṇanato vā vaṇṇato vā rūpaṃ na jānāti. Gaṇanato na jānāti nāma attano gunnaṃ sataṃ vā sahassaṃ vāti saṅkhyaṃ na jānāti, so gāvīsu haṭāsu vā palātāsu vā gogaṇaṃ gaṇetvā ‘‘ajja ettakā na dissantī’’ti dve tīṇi gāmantarāni vā aṭaviṃ vā vicaranto na pariyesati. Aññesaṃ gāvīsu attano gogaṇaṃ paviṭṭhāsupi gogaṇaṃ gaṇetvā ‘‘imā ettikā gāvo na amhāka’’nti yaṭṭhiyā pothetvā na nīharati. Tassa naṭṭhā gāviyo naṭṭhāva honti. Paragāviyo gahetvā carati. Gosāmikā disvā ‘‘ayaṃ ettakaṃ kālaṃ amhākaṃ dhenū duhī’’ti tajjetvā attano gāviyo gahetvā gacchanti. Tassa gogaṇopi parihāyati, pañca gorasaparibhogatopi paribāhiro hoti. Vaṇṇato na jānāti nāma ‘‘ettikā gāvī setā, ettikā rattā, ettikā kāḷā, ettikā odātā, ettikā kabarā, ettikā nīlā’’ti na jānāti. So gāvīsu haṭāsu vā palātāsu vā…pe… pañcagorasaparibhogatopi paribāhiro hoti.

"भिक्षुओं, ग्यारह अंगों से" का अर्थ है ग्यारह दोषपूर्ण भागों से। "गोगण" का अर्थ है गायों का समूह। "परिहार करने के लिए" का अर्थ है संभालकर विचरण करना। "वृद्धि करने के लिए" का अर्थ है बढ़ोत्तरी करना। "यहाँ" का अर्थ है इस लोक में। "रूप को नहीं जानने वाला" का अर्थ है कि वह गणना (संख्या) से या वर्ण (रंग-रूप) से रूप को नहीं जानता। गणना से नहीं जानने का अर्थ है कि वह अपनी गायों की संख्या - सौ या हजार - को नहीं जानता; वह गायों के चोरी हो जाने या भाग जाने पर गायों के समूह की गणना करके "आज इतनी नहीं दिख रही हैं" ऐसा सोचकर दो-तीन गाँवों के बीच या जंगल में घूमकर उन्हें नहीं खोजता। दूसरों की गायों के अपने समूह में मिल जाने पर भी वह गणना करके "ये इतनी गायें हमारी नहीं हैं" ऐसा सोचकर लाठी से मारकर उन्हें बाहर नहीं निकालता। उसकी खोई हुई गायें खोई ही रहती हैं। वह दूसरों की गायों को लेकर घूमता है। गायों के मालिक उसे देखकर "इसने इतने समय तक हमारी गाय दुही है" ऐसा कहकर उसे धमकाते हैं और अपनी गायें लेकर चले जाते हैं। उसका गायों का समूह भी घट जाता है और वह पाँच प्रकार के गोरस के उपभोग से भी वंचित हो जाता है। वर्ण (रंग) से नहीं जानने का अर्थ है कि वह नहीं जानता कि "इतनी गायें सफेद हैं, इतनी लाल हैं, इतनी काली हैं, इतनी उज्ज्वल हैं, इतनी चितकबरी हैं, इतनी नीली हैं"। वह गायों के चोरी होने या भाग जाने पर... इत्यादि... पाँच प्रकार के गोरस के उपभोग से भी वंचित हो जाता है।

Na lakkhaṇakusaloti gāvīnaṃ sarīre kataṃ dhanusattisūlādibhedaṃ lakkhaṇaṃ na jānāti. So gāvīsu haṭāsu vā palātāsu vā ‘‘ajja asukalakkhaṇā asukalakkhaṇā ca gāvo na dissantī’’ti…pe… pañcagorasaparibhogatopi paribāhiro hoti.

"लक्षणों में कुशल नहीं" का अर्थ है कि वह गायों के शरीर पर बनाए गए धनुष, शक्ति (भाला), त्रिशूल आदि के भेदों वाले लक्षणों को नहीं जानता। वह गायों के चोरी होने या भाग जाने पर "आज अमुक लक्षण वाली और अमुक लक्षण वाली गायें नहीं दिख रही हैं"... इत्यादि... पाँच प्रकार के गोरस के उपभोग से भी वंचित हो जाता है।

Na āsāṭikaṃ hāretāti gunnaṃ khāṇukaṇṭakādīhi pahaṭaṭṭhānesu vaṇo hoti. Tattha nīlamakkhikā aṇḍakāni ṭhapenti, tesaṃ āsāṭikāti nāmaṃ. Tāni daṇḍakena apanetvā bhesajjaṃ dātabbaṃ hoti, bālo gopālako tathā na karoti. Tena vuttaṃ – ‘‘na āsāṭikaṃ hāretā [Pg.350] hotī’’ti. Tassa gunnaṃ vaṇā vaḍḍhanti, gambhīrā honti, pāṇakā kucchiṃ pavisanti, gāvo gelaññābhibhūtā neva yāvadatthaṃ tiṇaṃ khādituṃ na pānīyaṃ pātuṃ sakkonti. Tattha gunnaṃ khīraṃ chijjati, goṇānaṃ javo hāyati, ubhayesampi jīvitantarāyo hoti. Evamassa gogaṇopi parihāyati…pe… pañcagorasatopi paribāhiro hoti.

"असाटिका (मक्खी के अंडे) को नहीं हटाने वाला" का अर्थ है कि खूँटों, काँटों आदि से चोट लगने वाले स्थानों पर गायों को घाव हो जाता है। वहाँ नीली मक्खियाँ अंडे दे देती हैं, जिन्हें 'असाटिका' कहा जाता है। उन्हें छोटी लकड़ी से हटाकर दवा लगानी चाहिए, (किन्तु) मूर्ख ग्वाला वैसा नहीं करता। इसीलिए कहा गया है - "असाटिका को नहीं हटाने वाला होता है"। उसकी गायों के घाव बढ़ जाते हैं, गहरे हो जाते हैं, कीड़े पेट में प्रवेश कर जाते हैं, गायें बीमारी से ग्रस्त होकर न तो इच्छानुसार घास खा पाती हैं और न ही पानी पी पाती हैं। उससे गायों का दूध सूख जाता है, बैलों की गति कम हो जाती है और दोनों के जीवन के लिए संकट पैदा हो जाता है। इस प्रकार उसका गायों का समूह भी नष्ट हो जाता है... इत्यादि... पाँच प्रकार के गोरस से भी वंचित हो जाता है।

Na vaṇaṃ paṭicchādetā hotīti gunnaṃ vuttanayeneva sañjāto vaṇo bhesajjaṃ datvā vākena vā cīrakena vā bandhitvā paṭicchādetabbo hoti. Bālagopālako taṃ na karoti. Athassa gunnaṃ vaṇehi yūsā paggharanti, tā aññamaññaṃ nighaṃsanti. Tena aññesampi vaṇā jāyanti. Evaṃ gāvo gelaññābhibhūtā neva yāvadatthaṃ tiṇāni khādituṃ…pe… paribāhiro hoti.

"घाव को नहीं ढंकने वाला" का अर्थ है कि गायों को पूर्वोक्त विधि से हुए घाव पर दवा देकर वल्कल (छाल) या पुराने कपड़े से बाँधकर ढंकना चाहिए। मूर्ख ग्वाला वैसा नहीं करता। तब उसकी गायों के घावों से मवाद बहता है, वे एक-दूसरे से रगड़ खाती हैं। उससे अन्य गायों को भी घाव हो जाते हैं। इस प्रकार गायें बीमारी से ग्रस्त होकर न तो इच्छानुसार घास खा पाती हैं... इत्यादि... वंचित हो जाता है।

Na dhūmaṃ kattā hotīti antovasse ḍaṃsamakasādīnaṃ ussannakāle gogaṇe vajaṃ paviṭṭhe tattha tattha dhūmo kātabbo hoti. Apaṇḍitagopālako taṃ na karoti, gogaṇo sabbarattiṃ ḍaṃsādīhi upadduto niddaṃ alabhitvā punadivase araññe tattha tattha rukkhamūlādīsu nipajjitvā niddāyati. Neva yāvadatthaṃ tiṇāni khādituṃ…pe… paribāhiro hoti.

"धुआँ नहीं करने वाला" का अर्थ है कि वर्षा ऋतु के भीतर जब डाँस, मच्छर आदि अधिक होते हैं, तब गायों के समूह के बाड़े में प्रवेश करने पर वहाँ-वहाँ धुआँ करना चाहिए। अज्ञानी ग्वाला वैसा नहीं करता, गायों का समूह पूरी रात डाँस आदि से परेशान होकर नींद न आने के कारण अगले दिन जंगल में जहाँ-तहाँ वृक्षों की जड़ों आदि के नीचे लेटकर सोता है। (वे) न तो इच्छानुसार घास खा पाती हैं... इत्यादि... वंचित हो जाता है।

Na titthaṃ jānātīti titthampi samanti vā visamanti vā sagāhanti vā niggāhanti vā na jānāti. So atitthena gāviyo otāreti. Tāsaṃ visamatitthe pāsāṇādīni akkamantīnaṃ pādā bhijjanti. Sagāhaṃ gambhīraṃ titthaṃ otiṇṇe kumbhīlādayo gāvo gaṇhanti, ‘‘ajja ettikā gāvo naṭṭhā, ajja ettikā’’ti vattabbataṃ āpajjanti. Evamassa go gaṇopi parihāyati…pe… pañcagorasatopi paribāhiro hoti.

"वह घाट को नहीं जानता" का अर्थ है कि वह नहीं जानता कि घाट समतल है या विषम, वह मगरमच्छों आदि के खतरों से युक्त है या खतरों से मुक्त। वह मूर्ख ग्वाला गायों को बिना घाट वाले स्थान से उतारता है। विषम घाट पर पत्थरों आदि पर पैर पड़ने से उनके पैर टूट जाते हैं। मगरमच्छों वाले गहरे घाट में उतरने पर मगरमच्छ आदि गायों को पकड़ लेते हैं, और वह इस स्थिति में पहुँच जाता है कि उसे कहना पड़ता है, "आज इतनी गायें नष्ट हो गईं, आज इतनी।" इस प्रकार उसका गो-समूह भी कम हो जाता है... और वह पाँच प्रकार के गोरसों से भी वंचित हो जाता है।

Na pītaṃ jānātīti pītampi apītampi na jānāti. Gopālakena hi ‘‘imāya gāviyā pītaṃ, imāya na pītaṃ, imāya pānīyatitthe okāso laddho, imāya na laddho’’ti evaṃ pītāpītaṃ jānitabbaṃ hoti. Ayaṃ pana divasabhāge araññe gogaṇaṃ rakkhitvā ‘‘pānīyaṃ pāyessāmī’’ti nadiṃ vā taḷākaṃ vā ogāhetvā gacchati. Tattha mahāusabhā ca anusabhā ca balavagāviyo ca dubbalāni ceva mahallakāni ca gorūpāni siṅgehi [Pg.351] vā phāsukāhi vā paharitvā attano okāsaṃ katvā ūruppamāṇaṃ udakaṃ pavisitvā yathākāmaṃ pivanti. Avasesā okāsaṃ alabhamānā tīre ṭhatvā kalalamissakaṃ udakaṃ pivanti vā apītā eva vā honti. Atha so gopālako piṭṭhiyaṃ paharitvā puna araññaṃ paveseti. Tattha apītā gāviyo pipāsāya sussamānā yāvadatthaṃ tiṇāni khādituṃ na sakkonti. Tattha gunnaṃ khīraṃ chijjati. Goṇānaṃ javo hāyati…pe… paribāhiro hoti.

"वह (गायों के) पानी पीने को नहीं जानता" का अर्थ है कि वह यह नहीं जानता कि किसने पानी पिया है और किसने नहीं। ग्वाले को यह जानना चाहिए कि "इस गाय ने पानी पी लिया है, इसने नहीं पिया है; इस गाय को पानी पीने के घाट पर अवसर मिला है, इसे नहीं मिला है।" लेकिन यह (मूर्ख ग्वाला) दिन के समय जंगल में गो-समूह की रक्षा करके, "पानी पिलाऊँगा" ऐसा सोचकर नदी या तालाब पर ले जाता है। वहाँ बड़े सांड, बलवान गायें, निर्बल और बूढ़ी गायों को सींगों या पसलियों से मारकर अपने लिए जगह बना लेते हैं और पेट तक गहरे पानी में घुसकर इच्छानुसार पानी पीते हैं। शेष गायें अवसर न मिलने के कारण किनारे पर खड़ी होकर कीचड़ मिला हुआ पानी पीती हैं या फिर बिना पिए ही रह जाती हैं। तब वह ग्वाला उनकी पीठ पर मारकर उन्हें फिर से जंगल में भेज देता है। वहाँ पानी न पी पाने वाली गायें प्यास से सूखती हुई इच्छानुसार घास नहीं खा पातीं। इससे गायों का दूध सूख जाता है, बैलों का वेग कम हो जाता है... और वह गोरसों से वंचित हो जाता है।

Na vīthiṃ jānātīti ‘‘ayaṃ maggo samo khemo, ayaṃ visamo sāsaṅko sappaṭibhayo’’ti na jānāti. So samaṃ khemaṃ maggaṃ vajjetvā gogaṇaṃ itaramaggaṃ paṭipādeti. Tattha gāvo sīhabyagghādīnaṃ gandhena coraparissayena ca abhibhūtā bhantamigasappaṭibhāgā gīvaṃ ukkhipitvā tiṭṭhanti, neva yāvadatthaṃ tiṇāni khādanti, na pānīyaṃ pivanti. Tattha gunnaṃ khīraṃ chijjati…pe… paribāhiro hoti.

"वह मार्ग को नहीं जानता" का अर्थ है कि वह यह नहीं जानता कि "यह मार्ग समतल और सुरक्षित है, यह विषम, शंकास्पद और भयावह है।" वह समतल और सुरक्षित मार्ग को छोड़कर गो-समूह को दूसरे (खराब) मार्ग पर ले जाता है। वहाँ गायें सिंह, बाघ आदि की गंध और चोरों के भय से अभिभूत होकर, डरे हुए हिरणों के समान गर्दन उठाकर खड़ी रहती हैं; वे न तो इच्छानुसार घास खाती हैं और न ही पानी पीती हैं। इससे गायों का दूध सूख जाता है... और वह गोरसों से वंचित हो जाता है।

Na gocarakusalo hotīti gopālakena hi gocarakusalena bhavitabbaṃ, pañcāhikacāro vā sattāhikacāro vā jānitabbo. Ekadisāya gogaṇaṃ cāretvā punadivase tattha na cāretabbo. Mahatā hi gogaṇena ciṇṇaṭṭhānaṃ bheritalaṃ viya suddhaṃ hoti nittiṇaṃ, udakampi ālulīyati. Tasmā pañcame vā sattame vā divase puna tattha cāretuṃ vaṭṭati. Ettakena hi tiṇampi paṭiviruhati, udakampi pasīdati, ayaṃ pana imaṃ pañcāhikacāraṃ vā sattāhikacāraṃ vā na jānāti, divase divase rakkhitaṭṭhāneyeva rakkhati. Athassa gogaṇo haritatiṇaṃ na labhati, sukkhatiṇaṃ khādanto kalalamissakaṃ udakaṃ pivati. Tattha gunnaṃ khīraṃ chijjati…pe… paribāhiro hoti.

"वह चरागाह के विषय में कुशल नहीं होता" का अर्थ है कि ग्वाले को चरागाह के विषय में कुशल होना चाहिए, उसे पाँच दिन या सात दिन के चक्र (रोटेशन) को जानना चाहिए। एक दिशा में गो-समूह को चराने के बाद अगले दिन वहीं नहीं चराना चाहिए। क्योंकि बड़े गो-समूह द्वारा चराया गया स्थान नगाड़े की खाल के समान साफ और घास-रहित हो जाता है, और पानी भी गंदा हो जाता है। इसलिए पाँचवें या सातवें दिन पुनः वहाँ चराना उचित होता है। इतने समय में घास फिर से उग आती है और पानी भी स्वच्छ हो जाता है। परंतु यह (मूर्ख ग्वाला) इस पाँच-दिवसीय या सात-दिवसीय चक्र को नहीं जानता और प्रतिदिन उसी स्थान पर चराता है। तब उसका गो-समूह हरी घास नहीं पाता, सूखी घास खाता हुआ वह कीचड़ युक्त पानी पीता है। इससे गायों का दूध सूख जाता है... और वह गोरसों से वंचित हो जाता है।

Anavasesadohī ca hotīti paṇḍitagopālakena hi yāva vacchakassa maṃsalohitaṃ saṇṭhāti, tāva ekaṃ dve thane ṭhapetvā sāvasesadohinā bhavitabbaṃ. Ayaṃ vacchakassa kiñci anavasesetvā duhati. Khīrapako vaccho khīrapipāsāya sussati, saṇṭhātuṃ asakkonto kampamāno mātu purato patitvā kālaṃ karonti. Mātā puttakaṃ disvā, ‘‘mayhaṃ puttako attano mātukhīraṃ pātuṃ na labhatī’’ti [Pg.352] puttasokena neva yāvadatthaṃ tiṇāni khādituṃ na pānīyaṃ pātuṃ sakkoti, thanesu khīraṃ chijjati. Evamassa gogaṇopi parihāyati…pe… pañcagorasatopi paribāhiro hoti.

"वह सारा दूध दुह लेने वाला होता है" का अर्थ है कि बुद्धिमान ग्वाले को, जब तक बछड़े का मांस और रक्त पुष्ट न हो जाए, तब तक एक या दो थन (बछड़े के लिए) छोड़कर शेष दूध दुहना चाहिए। यह (मूर्ख ग्वाला) बछड़े के लिए कुछ भी शेष न छोड़कर सारा दूध दुह लेता है। दूध पीने वाला बछड़ा दूध की प्यास से सूख जाता है, खड़ा होने में असमर्थ होकर काँपता हुआ अपनी माँ के सामने गिरकर मर जाता है। माँ अपने बच्चे को देखकर, "मेरे बच्चे को अपनी माँ का दूध पीने को नहीं मिला" इस पुत्र-शोक के कारण न तो इच्छानुसार घास खा पाती है और न ही पानी पी पाती है, जिससे थनों में दूध सूख जाता है। इस प्रकार उसका गो-समूह भी कम हो जाता है... और वह पाँच प्रकार के गोरसों से भी वंचित हो जाता है।

Gunnaṃ pitiṭṭhānaṃ karontīti gopitaro. Gāvo pariṇāyanti yathāruciṃ gahetvā gacchantīti gopariṇāyakā. Te na atirekapūjāyāti paṇḍito hi gopālako evarūpe usabhe atirekapūjāya pūjeti, paṇītaṃ gobhattaṃ deti, gandhapañcaṅgulikehi maṇḍeti, mālaṃ piḷandheti, siṅgesu suvaṇṇarajatakosake ca dhāreti, rattiṃ dīpaṃ jāletvā celavitānassa heṭṭhā sayāpeti. Ayaṃ pana tato ekasakkārampi na karoti. Usabhā atirekapūjaṃ alabhamānā gogaṇaṃ na rakkhanti, parissayaṃ na vārenti. Evamassa gogaṇopi parihāyati…pe… pañcagorasatopi paribāhiro hoti.

जो गायों को आधार प्रदान करते हैं, वे 'गो-पिता' (सांड) कहलाते हैं। जो गायों का नेतृत्व करते हैं और उन्हें इच्छानुसार ले जाते हैं, वे 'गो-परिणायक' कहलाते हैं। "वह उनका विशेष सत्कार नहीं करता" का अर्थ है कि बुद्धिमान ग्वाला इस प्रकार के सांडों का विशेष आदर-सत्कार करता है, उन्हें उत्तम भोजन देता है, सुगंधित पंच-अंगुलियों के छापों से सजाता है, माला पहनाता है, उनके सींगों पर सोने-चाँदी के खोल चढ़ाता है, रात में दीपक जलाकर उन्हें चंदोवे (वितान) के नीचे सुलाता है। परंतु यह (मूर्ख ग्वाला) उनमें से एक भी सत्कार नहीं करता। विशेष सत्कार न पाने के कारण वे सांड गो-समूह की रक्षा नहीं करते और खतरों को नहीं रोकते। इस प्रकार उसका गो-समूह भी कम हो जाता है... और वह पाँच प्रकार के गोरसों से भी वंचित हो जाता है।

Idhāti imasmiṃ sāsane. Na rūpaññū hotīti ‘‘cattāri mahābhūtāni catunnañca mahābhūtānaṃ upādāyarūpa’’nti evaṃ vuttaṃ rūpaṃ dvīhākārehi na jānāti gaṇanato vā samuṭṭhānato vā. Gaṇanato na jānāti nāma – ‘‘cakkhāyatanaṃ sotāyatanaṃ ghānāyatanaṃ jivhākāyarūpasaddagandharasaphoṭṭhabbāyatanaṃ, itthindriyaṃ purisindriyaṃ jīvitindriyaṃ kāyaviññatti vacīviññatti ākāsadhātu āpodhātu rūpassa lahutā, mudutā, kammaññatā, upacayo, santati, jaratā, rūpassa aniccatā, kabaḷīkāro āhāro’’ti (dha. sa. 657-665) evaṃ pāḷiyā āgatā pañcavīsati rūpakoṭṭhāsāti na jānāti. Seyyathāpi so gopālako gaṇanato gunnaṃ rūpaṃ na jānāti, tathūpamo ayaṃ bhikkhu. So gaṇanato rūpaṃ ajānanto rūpaṃ pariggahetvā arūpaṃ vavatthapetvā rūpārūpaṃ pariggahetvā paccayaṃ sallakkhetvā lakkhaṇaṃ āropetvā kammaṭṭhānaṃ matthakaṃ pāpetuṃ na sakkoti. So yathā tassa gopālakassa gogaṇo na vaḍḍhati, evaṃ imasmiṃ sāsane sīlasamādhivipassanāmaggaphalanibbānehi na vaḍḍhati. Yathā ca so gopālako pañcahi gorasehi paribāhiro hoti, evamevāyaṃ asekhena sīlakkhandhena asekhena samādhipaññāvimutti vimuttiñāṇadassanakkhandhenāti pañcahi dhammakkhandhehi paribāhiro hoti.

"इध" का अर्थ है "इस शासन (बुद्ध के शासन) में"। "न रूपञ्ञू होति" का अर्थ है कि वह "चार महाभूत और चार महाभूतों पर आधारित उपादाय रूप" के रूप में कहे गए रूप को दो प्रकार से नहीं जानता—गणना (संख्या) से या समुत्थान (उत्पत्ति के कारण) से। गणना से नहीं जानने का अर्थ है—चक्षु-आयतन, श्रोत-आयतन, घ्राण-आयतन, जिह्वा, काय, रूप, शब्द, गंध, रस, स्प्रष्टव्य-आयतन, स्त्री-इन्द्रिय, पुरुष-इन्द्रिय, जीवित-इन्द्रिय, काय-विज्ञप्ति, वची-विज्ञप्ति, आकाश-धातु, आपो-धातु, रूप की लघुता, मृदुता, कर्मण्यता, उपचय, संतति, जरता, रूप की अनित्यता, और कवलिकार आहार—इस प्रकार पालि में आए पच्चीस रूप-विभागों को वह नहीं जानता। जैसे वह ग्वाला गणना से गायों के रूप (संख्या) को नहीं जानता, वैसे ही यह भिक्षु है। वह गणना से रूप को न जानते हुए, रूप का परिग्रह कर, अरूप का व्यवस्थान कर, रूप-अरूप का परिग्रह कर, प्रत्यय (कारण) का लक्षण देख, और (अनित्यता आदि) लक्षणों का आरोपण कर कर्मस्थान को पूर्णता तक पहुँचाने में समर्थ नहीं होता। जैसे उस ग्वाले का गौ-समूह नहीं बढ़ता, वैसे ही वह इस शासन में शील, समाधि, विपश्यना, मार्ग, फल और निर्वाण में वृद्धि नहीं करता। और जैसे वह ग्वाला पाँच प्रकार के गोरसों (दूध, दही आदि) से वंचित रहता है, वैसे ही यह भिक्षु अशैक्ष शील-स्कन्ध, अशैक्ष समाधि, प्रज्ञा, विमुक्ति और विमुक्ति-ज्ञान-दर्शन-स्कन्ध—इन पाँच धर्म-स्कन्धों से वंचित रहता है।

Samuṭṭhānato [Pg.353] na jānāti nāma – ‘‘ettakaṃ rūpaṃ ekasamuṭṭhānaṃ, ettakaṃ dvisamuṭṭhānaṃ, ettakaṃ tisamuṭṭhānaṃ, ettakaṃ catusamuṭṭhānaṃ, ettakaṃ nakutoci samuṭṭhātī’’ti na jānāti. Seyyathāpi so gopālako vaṇṇato gunnaṃ rūpaṃ na jānāti, tathūpamo ayaṃ bhikkhu. So samuṭṭhānato rūpaṃ ajānanto rūpaṃ pariggahetvā…pe… paribāhiro hoti.

"समुत्थान से नहीं जानता" का अर्थ है—"इतना रूप एक-समुत्थान (एक कारण से उत्पन्न) है, इतना द्वि-समुत्थान है, इतना त्रि-समुत्थान है, इतना चतु-समुत्थान है, और इतना किसी भी कारण से उत्पन्न नहीं होता"—इसे वह नहीं जानता। जैसे वह ग्वाला वर्ण (रंग) से गायों के रूप को नहीं जानता, वैसे ही यह भिक्षु है। वह समुत्थान से रूप को न जानते हुए, रूप का परिग्रह कर... (पूर्ववत)... वंचित रहता है।

Na lakkhaṇakusalo hotīti ‘‘kammalakkhaṇo bālo, kammalakkhaṇo paṇḍito’’ti evaṃ vuttaṃ kusalākusalakammaṃ paṇḍitabālalakkhaṇanti na jānāti. So evaṃ ajānanto bāle vajjetvā paṇḍite na sevati. Bāle vajjetvā paṇḍite asevanto kappiyākappiyaṃ kusalākusalaṃ sāvajjānavajjaṃ garukalahukaṃ satekicchātekicchaṃ kāraṇākāraṇaṃ na jānāti. Taṃ ajānanto kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti. So yathā tassa gopālakassa gogaṇo na vaḍḍhati, evaṃ imasmiṃ sāsane yathāvuttehi sīlādīhi na vaḍḍhati. So gopālako viya ca pañcahi gorasehi, pañcahi dhammakkhandhehi paribāhiro hoti.

"न लक्खणकुसलो होति" का अर्थ है—"मूर्ख अपने कर्मों के लक्षण से पहचाना जाता है, विद्वान अपने कर्मों के लक्षण से पहचाना जाता है"—इस प्रकार कहे गए कुशल और अकुशल कर्मों को वह विद्वान और मूर्ख के लक्षण के रूप में नहीं जानता। वह इस प्रकार न जानते हुए, मूर्खों को छोड़कर विद्वानों की सेवा नहीं करता। मूर्खों को छोड़कर विद्वानों की सेवा न करने वाला वह भिक्षु कल्प्य-अकल्प्य (उचित-अनुचित), कुशल-अकुशल, सदोष-निर्दोष, गुरु-लघु (भारी और हल्की आपत्ति), सप्रतिकर्म-अप्रतिकर्म (सुधारने योग्य और न सुधारने योग्य), और कारण-अकारण को नहीं जानता। उसे न जानते हुए वह कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ा नहीं सकता। जैसे उस ग्वाले का गौ-समूह नहीं बढ़ता, वैसे ही वह इस शासन में पूर्वोक्त शील आदि में वृद्धि नहीं करता। वह उस ग्वाले की तरह पाँच गोरसों से और पाँच धर्म-स्कन्धों से वंचित रहता है।

Na āsāṭikaṃ hāretā hotīti ‘‘uppannaṃ kāmavitakka’’nti evaṃ vutte kāmavitakkādayo na vinodeti. So imaṃ akusalavitakkaṃ āsāṭikaṃ ahāretvā vitakkavasiko hutvā vicaranto kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti. So yathā tassa gopālakassa…pe… paribāhiro hoti.

"न आसाटिकं हारेता होति" का अर्थ है—"उत्पन्न काम-वितर्क" आदि कहे जाने पर वह काम-वितर्क आदि को दूर नहीं करता। वह इस अकुशल वितर्क रूपी 'आसाटिका' (मक्खी के अंडों) को दूर न कर, वितर्कों के वश में होकर विचरता हुआ, कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ा नहीं सकता। जैसे वह ग्वाला... (पूर्ववत)... वंचित रहता है।

Na vaṇaṃ paṭicchādetā hotīti ‘‘cakkhunā rūpaṃ disvā nimittaggāhī hotī’’tiādinā nayena sabbārammaṇesu nimittaṃ gaṇhanto yathā so gopālako vaṇaṃ na paṭicchādeti, evaṃ saṃvaraṃ na sampādeti. So vivaṭadvāro vicaranto kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

"न वणं पटिच्छादेता होति" का अर्थ है—"आँखों से रूप देखकर निमित्तग्राही होता है" आदि विधि से सभी आलम्बनों में निमित्त ग्रहण करता हुआ, जैसे वह ग्वाला घाव को नहीं ढकता, वैसे ही वह (इन्द्रिय) संवर को सिद्ध नहीं करता। वह (इन्द्रिय रूपी) द्वारों को खुला रखकर विचरता हुआ, कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ा नहीं सकता... (पूर्ववत)... वंचित रहता है।

Na dhūmaṃ kattā hotīti so gopālako dhūmaṃ viya dhammadesanādhūmaṃ na karoti, dhammakathaṃ vā sarabhaññaṃ vā upanisinnakakathaṃ vā anumodanaṃ vā na karoti, tato naṃ manussā ‘‘bahussuto guṇavā’’ti na jānanti. Te guṇāguṇaṃ ajānanto catūhi paccayehi saṅgahaṃ na karonti. So paccayehi kilamamāno buddhavacanaṃ sajjhāyaṃ kātuṃ vattapaṭivattaṃ pūretuṃ kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

"न धूमं कत्ता होति" का अर्थ है—जैसे वह ग्वाला धुआँ नहीं करता, वैसे ही वह धर्म-देशना रूपी धुआँ नहीं करता; वह न धर्म-कथा करता है, न स्वर-पाठ (सरभञ्ञ), न पास बैठे लोगों को उपदेश देता है और न ही अनुमोदना करता है। इस कारण मनुष्य उसे "बहुश्रुत और गुणवान" नहीं जानते। वे उसके गुणों और अवगुणों को न जानते हुए, चार प्रत्ययों से उसका सत्कार नहीं करते। वह प्रत्ययों के अभाव में कष्ट पाता हुआ, बुद्ध-वचनों का स्वाध्याय करने, व्रत-प्रतिव्रत को पूरा करने और कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ाने में समर्थ नहीं होता... (पूर्ववत)... वंचित रहता है।

Na [Pg.354] titthaṃ jānātīti titthabhūte bahussutabhikkhū na upasaṅkamati. Anupasaṅkamanto ‘‘idaṃ, bhante, byañjanaṃ kathaṃ ropetabbaṃ? Imassa bhāsitassa ko attho? Imasmiṃ ṭhāne pāḷi kiṃ vadati? Imasmiṃ ṭhāne attho kiṃ dīpetī’’ti evaṃ na paripucchati na paripañhati, na jānāpetīti attho. Tassa te evaṃ aparipucchitā avivaṭañceva na vivaranti, bhājetvā na dassenti, anuttānīkatañca na uttāniṃ karonti, apākaṭaṃ na pākaṭaṃ karonti. Anekavihitesu ca kaṅkhāṭhāniyesu dhammesūti anekavidhāsu kaṅkhāsu ekakaṅkhampi na paṭivinodenti. Kaṅkhāyeva hi kaṅkhāṭhāniyā dhammā nāma. Tattha ekaṃ kaṅkhampi na nīharantīti attho. So evaṃ bahussutatitthaṃ anupasaṅkamitvā sakaṅkho kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti. Yathā vā so gopālako titthaṃ na jānāti, evaṃ ayampi bhikkhu dhammatitthaṃ na jānāti. Ajānanto avisaye pañhaṃ pucchati, ābhidhammikaṃ upasaṅkamitvā kappiyākappiyaṃ pucchati, vinayadharaṃ upasaṅkamitvā rūpārūpaparicchedaṃ pucchati. Te avisaye puṭṭhā kathetuṃ na sakkonti. So attanā sakaṅkho kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

"न तित्थं जानाति" का अर्थ है—वह तीर्थ (घाट) के समान बहुश्रुत भिक्षुओं के पास नहीं जाता। पास न जाने के कारण वह इस प्रकार नहीं पूछता—"भन्ते, इस व्यंजन (शब्द) को कैसे स्थापित किया जाए? इस कथन का क्या अर्थ है? इस स्थान पर पालि क्या कहती है? इस स्थान पर अर्थ क्या दर्शाता है?"—वह इस प्रकार न पूछता है, न चर्चा करता है, न ही स्पष्ट करवाता है। उसके द्वारा इस प्रकार न पूछे जाने पर, वे (बहुश्रुत भिक्षु) न तो अनखुले विषयों को खोलते हैं, न ही विस्तार से समझाते हैं, न ही अस्पष्ट को स्पष्ट करते हैं और न ही अप्रकट को प्रकट करते हैं। "अनेकविहितेसु च कङ्खाठानीयेशु धम्मेसूति"—अनेक प्रकार की शंकाओं में से वह एक शंका को भी दूर नहीं कर पाता। शंकाएँ ही वास्तव में शंका के स्थान रूप धर्म हैं। उनमें से वह एक शंका को भी दूर नहीं कर पाता—यही अर्थ है। वह इस प्रकार बहुश्रुत रूपी तीर्थ के पास न जाकर, शंकालु बना हुआ कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ा नहीं सकता। अथवा, जैसे वह ग्वाला तीर्थ को नहीं जानता, वैसे ही यह भिक्षु भी धर्म-तीर्थ को नहीं जानता। न जानते हुए वह अनुचित विषय पर प्रश्न पूछता है—अभिधम्म के ज्ञाता के पास जाकर कल्प्य-अकल्प्य के बारे में पूछता है, और विनयधर के पास जाकर रूप-अरूप के परिच्छेद के बारे में पूछता है। अनुचित विषय पूछे जाने पर वे बताने में समर्थ नहीं होते। वह स्वयं शंकालु बना हुआ कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ा नहीं सकता... (पूर्ववत)... वंचित रहता है।

Na pītaṃ jānātīti yathā so gopālako pītāpītaṃ na jānāti, evaṃ dhammūpasañhitaṃ pāmojjaṃ na jānāti na labhati. Savanamayaṃ puññakiriyavatthuṃ nissāya ānisaṃsaṃ na vindati, dhammassavanaggaṃ gantvā sakkaccaṃ na suṇāti, nisinno niddāyati, kathaṃ katheti, aññavihitako hoti. So sakkaccaṃ dhammaṃ assuṇanto kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

वह नहीं जानता कि (गायों ने) पिया है - जैसे वह ग्वाला यह नहीं जानता कि (गायों ने) पिया है या नहीं, वैसे ही वह धर्म से संबंधित प्रसन्नता को नहीं जानता, उसे प्राप्त नहीं करता। वह श्रवणमय पुण्यक्रियावस्तु के आश्रय से होने वाले लाभ को प्राप्त नहीं करता, धर्म-श्रवण के स्थान पर जाकर आदरपूर्वक नहीं सुनता, बैठे-बैठे ऊँघता है, बातें करता है, या अन्यत्र चित्त वाला होता है। वह आदरपूर्वक धर्म को न सुनता हुआ, कर्मस्थान को ग्रहण कर उसे बढ़ाने में समर्थ नहीं होता... वह बाहरी (शासन से बाहर) होता है।

Na vīthiṃ jānātīti so gopālako maggāmaggaṃ viya ‘‘ayaṃ lokiyo, ayaṃ lokuttaro’’ti ariyaṃ aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ yathābhūtaṃ nappajānāti. Ajānanto lokiyamagge abhinivisitvā lokuttaraṃ nibbattetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

वह मार्ग को नहीं जानता - जैसे वह ग्वाला मार्ग और कुमार्ग को नहीं जानता, वैसे ही यह (भिक्षु) 'यह लौकिक है, यह लोकोत्तर है' इस प्रकार आर्य अष्टांगिक मार्ग को यथार्थ रूप से नहीं जानता। न जानते हुए, लौकिक मार्ग में ही अभिनिवेश कर लोकोत्तर मार्ग को उत्पन्न करने में समर्थ नहीं होता... वह बाहरी होता है।

Na gocarakusalo hotīti so gopālako pañcāhikasattāhikacāre viya cattāro satipaṭṭhāne ‘‘ime lokiyā, ime lokuttarā’’ti yathābhūtaṃ nappajānāti. Ajānanto sukhumaṭṭhānesu attano ñāṇaṃ carāpetvā lokiyasatipaṭṭhāne abhinivisitvā lokuttaraṃ nibbattetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

वह गोचर (चरागाह) में कुशल नहीं होता - जैसे वह ग्वाला पाँच दिन या सात दिन के चरागाह के चक्र को नहीं जानता, वैसे ही वह चार स्मृतिप्रस्थानों के विषय में 'ये लौकिक हैं, ये लोकोत्तर हैं' इस प्रकार यथार्थ रूप से नहीं जानता। न जानते हुए, सूक्ष्म विषयों में अपने ज्ञान को न लगाते हुए, लौकिक स्मृतिप्रस्थान में ही अभिनिवेश कर लोकोत्तर स्मृतिप्रस्थान को उत्पन्न करने में समर्थ नहीं होता... वह बाहरी होता है।

Anavasesadohī [Pg.355] hotīti paṭiggahaṇe mattaṃ ajānanto anavasesaṃ duhati. Niddesavāre panassa abhihaṭṭhuṃ pavārentīti abhiharitvā pavārenti. Ettha dve abhihārā vācābhihāro ca, paccayābhihāro ca. Vācābhihāro nāma manussā bhikkhussa santikaṃ gantvā ‘‘vadeyyātha, bhante, yenattho’’ti pavārenti. Paccayābhihāro nāma vatthādīni vā sappinavanītaphāṇitādīni vā gahetvā bhikkhussa santikaṃ gantvā ‘‘gaṇhatha, bhante, yāvatakena attho’’ti vadanti. Tatra bhikkhu mattaṃ na jānātīti bhikkhu tesu paccayesu pamāṇaṃ na jānāti. ‘‘Dāyakassa vaso veditabbo, deyyadhammassa vaso veditabbo, attano thāmo veditabbo’’ti iminā nayena pamāṇayuttakaṃ aggahetvā yaṃ āharanti, taṃ sabbaṃ gaṇhātīti attho. Manussā vippaṭisārino na puna abhiharitvā pavārenti. So paccayehi kilamanto kammaṭṭhānaṃ gahetvā vaḍḍhetuṃ na sakkoti…pe… paribāhiro hoti.

वह अवशेष न छोड़कर दुहने वाला होता है - ग्रहण करने में मात्रा (मर्यादा) को न जानते हुए वह पूर्णतः दुह लेता है। निर्देश वार में 'सामने लाकर निमंत्रित करते हैं' का अर्थ है - लाकर निमंत्रित करते हैं। यहाँ दो प्रकार के निमंत्रण हैं - वचन से निमंत्रण और प्रत्यय (सामग्री) से निमंत्रण। 'वचन से निमंत्रण' का अर्थ है - मनुष्य भिक्षु के पास जाकर कहते हैं, 'भन्ते, जिस वस्तु की आवश्यकता हो, उसे कहें।' 'प्रत्यय से निमंत्रण' का अर्थ है - वस्त्र आदि या घी, मक्खन, गुड़ आदि लेकर भिक्षु के पास जाकर कहते हैं, 'भन्ते, जितनी आवश्यकता हो, उतना ग्रहण करें।' वहाँ भिक्षु मात्रा को नहीं जानता - वह उन प्रत्ययों में प्रमाण (सीमा) को नहीं जानता। 'दाता की शक्ति को जानना चाहिए, देय वस्तु की मर्यादा को जानना चाहिए, अपनी क्षमता को जानना चाहिए' - इस विधि से उचित मात्रा को ग्रहण न कर, जो कुछ वे लाते हैं, वह सब ग्रहण कर लेता है। मनुष्य खिन्न होकर पुनः लाकर निमंत्रित नहीं करते। वह प्रत्ययों (सामग्री) के कारण कष्ट पाता हुआ कर्मस्थान को बढ़ा नहीं पाता... वह बाहरी होता है।

Te na atirekapūjāya pūjetā hotīti so gopālako mahāusabhe viya there bhikkhū imāya āvi ceva raho ca mettākāyakammādikāya atirekapūjāya na pūjeti. Tato therā ‘‘ime amhesu garucittīkāraṃ na karontī’’ti navake bhikkhū dvīhi saṅgahehi na saṅgaṇhanti, neva dhammasaṅgahena saṅgaṇhanti, na āmisasaṅgahena, cīvarena vā pattena vā pattapariyāpannena vā vasanaṭṭhānena vā kilamantepi nappaṭijagganti, pāḷiṃ vā aṭṭhakathaṃ vā dhammakathābandhaṃ vā guḷhaganthaṃ vā na sikkhāpenti. Navakā therānaṃ santikā sabbaso ime dve saṅgahe alabhamānā imasmiṃ sāsane patiṭṭhātuṃ na sakkonti. Yathā tassa gopālakassa gogaṇo na vaḍḍhati, evaṃ sīlādīhi na vaḍḍhanti. Yathā ca so gopālako pañcahi gorasehi, evaṃ pañcahi dhammakkhandhehi paribāhirā honti. Sukkapakkho kaṇhapakkhe vuttavipallāsavasena yojetvā veditabbo.

वह उनकी अतिरिक्त पूजा से पूजा करने वाला नहीं होता - जैसे वह ग्वाला बड़े सांडों की (विशेष देखभाल नहीं करता), वैसे ही वह स्थविर भिक्षुओं की प्रत्यक्ष या परोक्ष में मैत्रीपूर्ण काय-कर्म आदि के द्वारा इस अतिरिक्त पूजा से पूजा नहीं करता। उससे स्थविर सोचते हैं - 'ये हमारे प्रति गौरव-सत्कार नहीं करते', और वे नवोदित भिक्षुओं का दो प्रकार के संग्रहों (अनुग्रहों) से संग्रह नहीं करते - न धर्म-संग्रह से और न आमिष-संग्रह से। चीवर, पात्र, पात्रगत भोजन या आवास के स्थान के विषय में कष्ट पाने पर भी वे उनकी देखभाल नहीं करते। वे उन्हें पालि, अट्ठकथा, धर्मकथा-पद्धति या गूढ़ ग्रन्थ नहीं सिखाते। नवोदित भिक्षु स्थविरों के पास से इन दोनों प्रकार के संग्रहों को सर्वथा न प्राप्त करते हुए इस शासन में प्रतिष्ठित होने में समर्थ नहीं होते। जैसे उस ग्वाले का गो-समूह नहीं बढ़ता, वैसे ही वे शील आदि गुणों में नहीं बढ़ते। और जैसे वह ग्वाला पाँच प्रकार के गोरसों से (वंचित रहता है), वैसे ही वे पाँच धर्म-स्कन्धों से बाहरी (वंचित) होते हैं। शुक्ल पक्ष को कृष्ण पक्ष में कहे गए विपर्यय के अनुसार जोड़कर समझना चाहिए।

Anussativaggo dutiyo.

अनुस्मृति वर्ग समाप्त (दूसरा)।

Manorathapūraṇiyā aṅguttaranikāya-aṭṭhakathāya

मनोरथपूरणी नामक अंगुत्तर निकाय की अट्ठकथा।

Ekādasakanipātassa saṃvaṇṇanā niṭṭhitā.

एकादशक निपात की व्याख्या समाप्त हुई।

Nigamanakathā

उपसंहार कथा (निगमन कथा)।

Ettāvatā [Pg.356] ca –

और अब तक —

Āyācito sumatinā therena bhadantajotipālena;

Kañcipurādīsu mayā pubbe saddhiṃ vasantena.

सुमति (उत्तम बुद्धि वाले) भदन्त जोतिपाल स्थविर द्वारा याचित होकर, जो पहले मेरे साथ काञ्चीपुर आदि में निवास करते थे।

Varatambapaṇṇidīpe mahāvihāramhi vasanakālepi;

Pākaṃ gate viya dume valañjamānamhi saddhamme.

श्रेष्ठ ताम्रपर्णी द्वीप (श्रीलंका) के महाविहार में निवास काल के समय भी, जब सद्धर्म वायु से आहत वृक्षों के समान विनष्ट हो रहा था।

Pāraṃ piṭakattayasāgarassa gantvā ṭhitena sumatinā;

Parisuddhājīvenābhiyācito jīvakenāpi.

त्रिपिटक रूपी सागर के पार पहुँचे हुए, सुमति और विशुद्ध आजीविका वाले जीवक (स्थविर) द्वारा पुनः प्रार्थना किए जाने पर।

Dhammakathāya nipuṇaparamanikāyassaṭṭhakathaṃ āraddho;

Yamahaṃ cirakālaṭṭhitimicchanto sāsanavarassa.

धर्मकथा में निपुण, इस महान अंगुत्तर निकाय की अट्ठकथा को मैंने आरम्भ किया, श्रेष्ठ शासन की चिरकाल तक स्थिति की इच्छा करते हुए।

Sā hi mahāaṭṭhakathāya sāramādāya niṭṭhitā esā;

Catunavutiparimāṇāya pāḷiyā bhāṇavārehi.

वह (यह अट्ठकथा) महा-अट्ถकथा के सार को लेकर, चौरानवे (94) भाणवारों के परिमाण वाली पालि के अनुसार पूर्ण हुई है।

Sabbāgamasaṃvaṇṇanamanoratho pūrito ca me yasmā;

Etāya manorathapūraṇīti nāmaṃ tato assā.

चूँकि सभी आगमों (निकायों) की व्याख्या करने का मेरा मनोरथ इससे पूर्ण हुआ है, इसलिए इसका नाम 'मनोरथपूरणी' हुआ।

Ekūnasaṭṭhimatto visuddhimaggopi bhāṇavārehi;

Atthappakāsanatthāya āgamānaṃ kato yasmā.

चूँकि आगमों के अर्थ को प्रकाशित करने के लिए उनसठ (59) भाणवारों वाला 'विशुद्धिमग्ग' भी मेरे द्वारा रचा गया है।

Tasmā tena sahāyaṃ gāthāgaṇanānayena aṭṭhakathā;

Tīhādhikadiyaḍḍhasataṃ viññeyyā bhāṇavārānaṃ.

इसलिए उसके (विशुद्धिमग्ग) के साथ, गाथा गणना की विधि से, इस अट्ठकथा को एक सौ तिरेपन (153) भाणवारों वाली समझना चाहिए।

Tīhādhikadiyaḍḍhasatappamāṇamiti bhāṇavārato esā;

Samayaṃ pakāsayantī mahāvihārādhivāsīnaṃ.

एक सौ तिरेपन (153) भाणवारों के परिमाण वाली यह (अट्ठकथा), महाविहार के निवासियों (स्थविरों) के सिद्धान्त को प्रकाशित करती हुई।

Mūlaṭṭhakathāsāraṃ ādāya mayā imaṃ karontena;

Yaṃ puññamupacitaṃ tena hotu loko sadā sukhitoti.

मूल-अट्ठकथा के सार को लेकर इसे रचते हुए मेरे द्वारा जो पुण्य संचित किया गया है, उससे सारा संसार सदा सुखी हो।

Paramavisuddhasaddhābuddhivīriyappaṭimaṇḍitena [Pg.357] sīlācārajjavamaddavādiguṇasamudayasamuditena sakasamayasamayantaragahanajjhogāhanasamatthena paññāveyyattiyasamannāgatena tipiṭakapariyattippabhede sāṭṭhakathe satthu sāsane appaṭihatañāṇappabhāvena mahāveyyākaraṇena karaṇasampattijanitasukhaviniggatamadhurodāravacanalāvaṇṇayuttena yuttamuttavādinā vādīvarena mahākavinā pabhinnapaṭisambhidāparivāre chaḷabhiññādippabhedaguṇappaṭimaṇḍite uttarimanussadhamme suppatiṭṭhitabuddhīnaṃ therānaṃ theravaṃsappadīpānaṃ mahāvihāravāsīnaṃ vaṃsālaṅkārabhūtena suvipulavisuddhabuddhinā buddhaghosoti garūhi gahitanāmadheyyena therena katā ayaṃ manorathapūraṇī nāma aṅguttaranikāyaṭṭhakathā –

परम विशुद्ध श्रद्धा, बुद्धि और वीर्य से अलंकृत; शील, आचार, आर्जव (सीधापन), मार्दव (कोमलता) आदि गुणों के समूह से संपन्न; स्व-समय (अपने सिद्धांत) और पर-समय (अन्य सिद्धांत) के गहन ग्रहण और अवगाहन में समर्थ; प्रज्ञा की निपुणता से युक्त; अट्ठकथा सहित त्रिपिटक पर्यप्ति के प्रभेद वाले शास्ता के शासन में अप्रतिहत ज्ञान के प्रभाव वाले; महान वैयाकरण; करण-संपत्ति (उच्चारण स्थान की पूर्णता) से जनित सुखद, मधुर और उदार वाणी के लावण्य से युक्त; युक्त और मुक्त बोलने वाले; वादियों में श्रेष्ठ; महाकवि; विभक्त प्रतिसंविदाओं के परिवार वाले और छह अभिज्ञा आदि गुणों से अलंकृत उत्तरिमनुष्यधर्म में सुप्रतिष्ठित बुद्धि वाले, स्थविरों के वंश के प्रदीप, महाविहारवासियों के वंश के अलंकार स्वरूप; सुविपुल और विशुद्ध बुद्धि वाले; गुरुओं द्वारा 'बुद्धघोष' नाम से अभिहित स्थविर द्वारा रचित यह 'मनोरथपूरणी' नामक अंगुत्तरनिकाय की अट्ठकथा है।

Tāva tiṭṭhatu lokasmiṃ, lokanittharaṇesinaṃ;

Dassentī kulaputtānaṃ, nayaṃ cittavisuddhiyā.

यह (अट्ठकथा) संसार से निस्तार (मुक्ति) चाहने वाले कुलपुत्रों को चित्त-विशुद्धि का मार्ग दिखाते हुए, लोक में तब तक बनी रहे,

Yāva buddhoti nāmampi, suddhacittassa tādino;

Lokamhi lokajeṭṭhassa, pavattati mahesinoti.

जब तक कि शुद्ध चित्त वाले, तादि-गुण युक्त, लोक-ज्येष्ठ, महर्षि का 'बुद्ध' यह नाम भी लोक में प्रवर्तित है।

Manorathapūraṇī nāma

'मनोरथपूरणी' नामक

Aṅguttaranikāya-aṭṭhakathā sabbākārena niṭṭhitā.

अंगुत्तरनिकाय-अट्ठकथा सब प्रकार से पूर्ण हुई।


Indonesia
Kanon PaliKomentarSub-komentarLainnya
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

日文
パーリ仏典註釈書副註釈書その他
1101 パーラージカ・パーリ
1102 パーチッティヤ・パーリ
1103 マハーヴァッガ・パーリ(ヴィナヤ)
1104 チューラヴァッガ・パーリ
1105 パリヴァーラ・パーリ
1201 パーラージカカンダ・アッタカター-1
1202 パーラージカカンダ・アッタカター-2
1203 パーチッティヤ・アッタカター
1204 マハーヴァッガ・アッタカター(ヴィナヤ)
1205 チューラヴァッガ・アッタカター
1206 パリヴァーラ・アッタカター
1301 サーラッタディーパニー・ティーカー-1
1302 サーラッタディーパニー・ティーカー-2
1303 サーラッタディーパニー・ティーカー-3
1401 ドヴェマーティカー・パーリ
1402 ヴィナヤサンガハ・アッタカター
1403 ヴァジラブッディ・ティーカー
1404 ヴィマティヴィノーダニー・ティーカー-1
1405 ヴィマティヴィノーダニー・ティーカー-2
1406 ヴィナヤーランカーラ・ティーカー-1
1407 ヴィナヤーランカーラ・ティーカー-2
1408 カンカーウィタラニープラーナ・ティーカー
1409 ヴィナヤヴィニッチャヤ-ウッタラヴィニッチャヤ
1410 ヴィナヤヴィニッチャヤ・ティーカー-1
1411 ヴィナヤヴィニッチャヤ・ティーカー-2
1412 パーチッティヤーディヨージャナー・パーリ
1413 クッダシッカー-ムーラシッカー

8401 ヴィスッディマッガ-1
8402 ヴィスッディマッガ-2
8403 ヴィスッディマッガ・マハーティーカー-1
8404 ヴィスッディマッガ・マハーティーカー-2
8405 ヴィスッディマッガ・ニダーナカター

8406 ディーガニカーヤ(プ・ヴィ)
8407 マッジマニカーヤ(プ・ヴィ)
8408 サンユッタニカーヤ(プ・ヴィ)
8409 アングッタラニカーヤ(プ・ヴィ)
8410 ヴィナヤピタカ(プ・ヴィ)
8411 アビダンマピタカ(プ・ヴィ)
8412 アッタカター(プ・ヴィ)
8413 ニルッティディーパニー
8414 パラマッタディーパニー・サンガハマハーティカーパータ
8415 アヌディーパニーパータ
8416 パッターヌッデーサ・ディーパニーパータ
8417 ナマッカラ・ティーカー
8418 マハーパナーマ・パータ
8419 ラッカナート・ブッダトーマナーガーター
8420 スタヴァンダナー
8421 カマラーニャジャリ
8422 ジナランカーラ
8423 パッジャマドゥ
8424 ブッダグナガーター・ヴァリー
8425 チューラガンタヴァンサ
8427 サーサナヴァンサ
8426 マハーヴァンサ
8429 モッガラーナ・ビャーカラナン
8428 カッチャーヤナ・ビャーカラナン
8430 サッダニーティッパカラナン(パダマーラー)
8431 サッダニーティッパカラナン(ダートゥマーラー)
8432 パダルーパシッディ
8433 モッガラーナ・パンチカー
8434 パヨーガシッディ・パータ
8435 ヴットーダヤ・パータ
8436 アビダーナッパディーピカー・パータ
8437 アビダーナッパディーピカー・ティーカー
8438 スボーダーランカーラ・パータ
8439 スボーダーランカーラ・ティーカー
8440 バーラーヴァターラ・ガンティパダッタヴィニッチャヤサーラ
8446 カヴィダッパナニーティ
8447 ニーティマンジャリー
8445 ダンマニーティ
8444 マハーラハニーティ
8441 ローカニーティ
8442 スタンタニーティ
8443 スーラッサティニーティ
8450 チャーナキャニーティ
8448 ナラダッカディーパニー
8449 チャトゥラーラッカディーパニー
8451 ラサヴァーヒニー
8452 シーマヴィソーダニー・パータ
8453 ヴェッサンタラ・ギーティ
8454 モッガラーナ・ヴッティヴィヴァラナパンチカー
8455 トゥーパヴァンサ
8456 ダーターヴァンサ
8457 ダートゥパータヴィラーヴィシニヤー
8458 ダートゥヴァンサ
8459 ハッタヴァナッガラヴィハーラヴァンサ
8460 ジナチャリタヤ
8461 ジナヴァンサディーパン
8462 テーラカターガーター
8463 ミリダ・ティーカー
8464 パダマンジャリー
8465 パダサーダナン
8466 サッダビンドゥパカラナン
8467 カッチャーヤナ・ダートゥマンジューサー
8468 サーマンタクータ・ヴァンナナー
2101 シーラッカンダワッガ・パーリ
2102 マハーワッガ・パーリ(ディーガ)
2103 パーティカワッガ・パーリ
2201 シーラッカンダワッガ・アッタカター
2202 マハーワッガ・アッタカター(ディーガ)
2203 パーティカワッガ・アッタカター
2301 シーラッカンダワッガ・ティーカー
2302 マハーワッガ・ティーカー(ディーガ)
2303 パーティカワッガ・ティーカー
2304 シーラッカンダワッガ・アビナワティーカー-1
2305 シーラッカンダワッガ・アビナワティーカー-2
3101 ムーラパンナーサ・パーリ
3102 マッジマパンナーサ・パーリ
3103 ウパリパンナーサ・パーリ
3201 ムーラパンナーサ・アッタカター-1
3202 ムーラパンナーサ・アッタカター-2
3203 マッジマパンナーサ・アッタカター
3204 ウパリパンナーサ・アッタカター
3301 ムーラパンナーサ・ティーカー
3302 マッジマパンナーサ・ティーカー
3303 ウパリパンナーサ・ティーカー
4101 サガーター・ワッガ・パーリ
4102 ニダーナ・ワッガ・パーリ
4103 カンダ・ワッガ・パーリ
4104 サラーヤタナ・ワッガ・パーリ
4105 マハーワッガ・パーリ(サンユッタ)
4201 サガーター・ワッガ・アッタカター
4202 ニダーナ・ワッガ・アッタカター
4203 カンダ・ワッガ・アッタカター
4204 サラーヤタナ・ワッガ・アッタカター
4205 マハーワッガ・アッタカター(サンユッタ)
4301 サガーター・ワッガ・ティーカー
4302 ニダーナ・ワッガ・ティーカー
4303 カンダ・ワッガ・ティーカー
4304 サラーヤタナ・ワッガ・ティーカー
4305 マハーワッガ・ティーカー(サンユッタ)
5101 エーカカニパータ・パーリ
5102 ドゥカニパータ・パーリ
5103 ティカニパータ・パーリ
5104 チャトゥッカニパータ・パーリ
5105 パンチャカニパータ・パーリ
5106 チャッカニパータ・パーリ
5107 サッタカニパータ・パーリ
5108 アッタカーディニパータ・パーリ
5109 ナヴァカニパータ・パーリ
5110 ダサカニパータ・パーリ
5111 エーカーダサカニパータ・パーリ
5201 エーカカニパータ・アッタカター
5202 ドゥカ・ティカ・チャトゥッカニパータ・アッタカター
5203 パンチャカ・チャッカ・サッタカニパータ・アッタカター
5204 アッタカーディニパータ・アッタカター
5301 エーカカニパータ・ティーカー
5302 ドゥカ・ティカ・チャトゥッカニパータ・ティーカー
5303 パンチャカ・チャッカ・サッタカニパータ・ティーカー
5304 アッタカーディニパータ・ティーカー
6101 クッダカパータ・パーリ
6102 ダンマパダ・パーリ
6103 ウダーナ・パーリ
6104 イティヴッタカ・パーリ
6105 スッタニパータ・パーリ
6106 ヴィマーナヴァットゥ・パーリ
6107 ペーヴァットゥ・パーリ
6108 テーラガーター・パーリ
6109 テーリーガーター・パーリ
6110 アパダーナ・パーリ-1
6111 アパダーナ・パーリ-2
6112 ブッダヴァンサ・パーリ
6113 チャリヤーピタカ・パーリ
6114 ジャータカ・パーリ-1
6115 ジャータカ・パーリ-2
6116 マハーニッデーサ・パーリ
6117 チューラニッデーサ・パーリ
6118 パティサンビダーマッガ・パーリ
6119 ネッティッパカラナ・パーリ
6120 ミリンダパンハ・パーリ
6121 ペータコーパデーサ・パーリ
6201 クッダカパータ・アッタカター
6202 ダンマパダ・アッタカター-1
6203 ダンマパダ・アッタカター-2
6204 ウダーナ・アッタカター
6205 イティヴッタカ・アッタカター
6206 スッタニパータ・アッタカター-1
6207 スッタニパータ・アッタカター-2
6208 ヴィマーナヴァットゥ・アッタカター
6209 ペータヴァットゥ・アッタカター
6210 テーラガーター・アッタカター-1
6211 テーラガーター・アッタカター-2
6212 テーリーガーター・アッタカター
6213 アパダーナ・アッタカター-1
6214 アパダーナ・アッタカター-2
6215 ブッダヴァンサ・アッタカター
6216 チャリヤーピタカ・アッタカター
6217 ジャータカ・アッタカター-1
6218 ジャータカ・アッタカター-2
6219 ジャータカ・アッタカター-3
6220 ジャータカ・アッタカター-4
6221 ジャータカ・アッタカター-5
6222 ジャータカ・アッタカター-6
6223 ジャータカ・アッタカター-7
6224 マハーニッデーサ・アッタカター
6225 チューラニッデーサ・アッタカター
6226 パティサンビダーマッガ・アッタカター-1
6227 パティサンビダーマッガ・アッタカター-2
6228 ネッティッパカラナ・アッタカター
6301 ネッティッパカラナ・ティーカー
6302 ネッティヴィバーヴィニー
7101 ダンマサンガニー・パーリ
7102 ヴィバンガ・パーリ
7103 ダートゥカター・パーリ
7104 プッガラパンニャッティ・パーリ
7105 カター・ヴァットゥ・パーリ
7106 ヤマカ・パーリ-1
7107 ヤマカ・パーリ-2
7108 ヤマカ・パーリ-3
7109 パッターナ・パーリ-1
7110 パッターナ・パーリ-2
7111 パッターナ・パーリ-3
7112 パッターナ・パーリ-4
7113 パッターナ・パーリ-5
7201 ダンマサンガニ・アッタカター
7202 サンモーハヴィノーダニー・アッタカター
7203 パンチャパカラナ・アッタカター
7301 ダンマサンガニー・ムーラティーカー
7302 ヴィバンガ・ムーラティーカー
7303 パンチャパカラナ・ムーラティーカー
7304 ダンマサンガニー・アヌティーカー
7305 パンチャパカラナ・アヌティーカー
7306 アビダンマーヴァターロ・ナーマルーパパリッチェード
7307 アビダンマッタ・サンガホ
7308 アビダンマーヴァターラ・プラーナティーカー
7309 アビダンマ・マーティカーパーリ

ខ្មែរ
ព្រះត្រៃបិដកបាលីអដ្ឋកថាដីកាផ្សេងទៀត
1101 បារាជិកបាឡិ
1102 បាចិត្តិយបាឡិ
1103 មហាវគ្គបាឡិ (វិន័យ)
1104 ចូឡវគ្គបាឡិ
1105 បរិវារបាឡិ
1201 បារាជិកកណ្ឌអដ្ឋកថា-១
1202 បារាជិកកណ្ឌអដ្ឋកថា-២
1203 បាចិត្តិយអដ្ឋកថា
1204 មហាវគ្គអដ្ឋកថា (វិន័យ)
1205 ចូឡវគ្គអដ្ឋកថា
1206 បរិវារអដ្ឋកថា
1301 សារត្ថទីបនីដីកា-១
1302 សារត្ថទីបនីដីកា-២
1303 សារត្ថទីបនីដីកា-៣
1401 ទ្វេមាតិកាបាឡិ
1402 វិនយសង្គហអដ្ឋកថា
1403 វជិរពុទ្ធិដីកា
1404 វិមតិវិនោទនីដីកា-១
1405 វិមតិវិនោទនីដីកា-២
1406 វិនយាលង្ការដីកា-១
1407 វិនយាលង្ការដីកា-២
1408 កង្ខាវិតរណីបុរាណដីកា
1409 វិនយវិនិច្ឆយ-ឧត្តរវិនិច្ឆយ
1410 វិនយវិនិច្ឆយដីកា-១
1411 វិនយវិនិច្ឆយដីកា-២
1412 បាចិត្យាទិយោជនាបាឡិ
1413 ខុទ្ទសិក្ខា-មូលសិក្ខា

8401 វិសុទ្ធិមគ្គ-១
8402 វិសុទ្ធិមគ្គ-២
8403 វិសុទ្ធិមគ្គ-មហាដីកា-១
8404 វិសុទ្ធិមគ្គ-មហាដីកា-២
8405 វិសុទ្ធិមគ្គ និទានកថា

8406 ទីឃនិកាយ (បុ-វិ)
8407 មជ្ឈិមនិកាយ (បុ-វិ)
8408 សំយុត្តនិកាយ (បុ-វិ)
8409 អង្គុត្តរនិកាយ (បុ-វិ)
8410 វិនយបិដក (បុ-វិ)
8411 អភិធម្មបិដក (បុ-វិ)
8412 អដ្ឋកថា (បុ-វិ)
8413 និរុត្តិទីបនី
8414 បរមត្ថទីបនី សង្គហមហាដីកាបាឋ
8415 អនុទីបនីបាឋ
8416 បដ្ឋានុទ្ទេស ទីបនីបាឋ
8417 នមក្ការដីកា
8418 មហាបណាមបាឋ
8419 លក្ខណាតោ ពុទ្ធថោមនាគាថា
8420 សុតវន្ទនា
8421 កមលាញ្ជលិ
8422 ជិនាលង្ការ
8423 បជ្ជមធុ
8424 ពុទ្ធគុណគាថាវលី
8425 ចូឡគន្ថវង្ស
8427 សាសនវង្ស
8426 មហាវង្ស
8429 មោគ្គល្លានព្យាករណំ
8428 កច្ចាយនព្យាករណំ
8430 សទ្ទនីតិប្បករណំ (បទមាលា)
8431 សទ្ទនីតិប្បករណំ (ធាតុមាលា)
8432 បទរូបសិទ្ធិ
8433 មោគ្គល្លានបញ្ចិកា
8434 បយោគសិទ្ធិបាឋ
8435 វុត្តោទយបាឋ
8436 អភិធានប្បទីបិកាបាឋ
8437 អភិធានប្បទីបិកាដីកា
8438 សុពោធាលង្ការបាឋ
8439 សុពោធាលង្ការដីកា
8440 បាលាវតារ គណ្ឋិបទត្ថវិនិច្ឆយសារ
8446 កវិទប្បណនីតិ
8447 នីតិមញ្ជរី
8445 ធម្មនីតិ
8444 មហារហនីតិ
8441 លោកនីតិ
8442 សុត្តន្តនីតិ
8443 សូរស្សតិនីតិ
8450 ចាណក្យនីតិ
8448 នរទក្ខទីបនី
8449 ចតុរារក្ខទីបនី
8451 រសវាហិនី
8452 សីមវិសោធនីបាឋ
8453 វេស្សន្តរគីតិ
8454 មោគ្គល្លាន វុត្តិវិវរណបញ្ចិកា
8455 ថូបវង្ស
8456 ទាឋាវង្ស
8457 ធាតុបាឋវិលាសិនិយា
8458 ធាតុវង្ស
8459 ហត្ថវនគល្លវិហារវង្ស
8460 ជិនចរិតយ
8461 ជិនវង្សទីបំ
8462 តេលកដាហគាថា
8463 មិលិទដីកា
8464 បទមញ្ជរី
8465 បទសាធនំ
8466 សទ្ទពិន្ទុបករណំ
8467 កច្ចាយនធាតុមញ្ជុសា
8468 សាមន្តកូដវណ្ណនា
2101 សីលក្ខន្ធវគ្គបាឡិ
2102 មហាវគ្គបាឡិ (ទីឃ)
2103 បាថិកវគ្គបាឡិ
2201 សីលក្ខន្ធវគ្គអដ្ឋកថា
2202 មហាវគ្គអដ្ឋកថា (ទីឃ)
2203 បាថិកវគ្គអដ្ឋកថា
2301 សីលក្ខន្ធវគ្គដីកា
2302 មហាវគ្គដីកា (ទីឃ)
2303 បាថិកវគ្គដីកា
2304 សីលក្ខន្ធវគ្គ-អភិនវដីកា-១
2305 សីលក្ខន្ធវគ្គ-អភិនវដីកា-២
3101 មូលបណ្ណាសបាឡិ
3102 មជ្ឈិមបណ្ណាសបាឡិ
3103 ឧបរិបណ្ណាសបាឡិ
3201 មូលបណ្ណាសអដ្ឋកថា-១
3202 មូលបណ្ណាសអដ្ឋកថា-២
3203 មជ្ឈិមបណ្ណាសអដ្ឋកថា
3204 ឧបរិបណ្ណាសអដ្ឋកថា
3301 មូលបណ្ណាសដីកា
3302 មជ្ឈិមបណ្ណាសដីកា
3303 ឧបរិបណ្ណាសដីកា
4101 សគាថាវគ្គបាឡិ
4102 និទានវគ្គបាឡិ
4103 ខន្ធវគ្គបាឡិ
4104 សឡាយតនវគ្គបាឡិ
4105 មហាវគ្គបាឡិ (សំយុត្ត)
4201 សគាថាវគ្គអដ្ឋកថា
4202 និទានវគ្គអដ្ឋកថា
4203 ខន្ធវគ្គអដ្ឋកថា
4204 សឡាយតនវគ្គអដ្ឋកថា
4205 មហាវគ្គអដ្ឋកថា (សំយុត្ត)
4301 សគាថាវគ្គដីកា
4302 និទានវគ្គដីកា
4303 ខន្ធវគ្គដីកា
4304 សឡាយតនវគ្គដីកា
4305 មហាវគ្គដីកា (សំយុត្ត)
5101 ឯកកនិបាតបាឡិ
5102 ទុកនិបាតបាឡិ
5103 តិកនិបាតបាឡិ
5104 ចតុក្កនិបាតបាឡិ
5105 បញ្ចកនិបាតបាឡិ
5106 ឆក្កនិបាតបាឡិ
5107 សត្តកនិបាតបាឡិ
5108 អដ្ឋកាទិនិបាតបាឡិ
5109 នវកនិបាតបាឡិ
5110 ទសកនិបាតបាឡិ
5111 ឯកាទសកនិបាតបាឡិ
5201 ឯកកនិបាតអដ្ឋកថា
5202 ទុក-តិក-ចតុក្កនិបាតអដ្ឋកថា
5203 បញ្ចក-ឆក្ក-សត្តកនិបាតអដ្ឋកថា
5204 អដ្ឋកាទិនិបាតអដ្ឋកថា
5301 ឯកកនិបាតដីកា
5302 ទុក-តិក-ចតុក្កនិបាតដីកា
5303 បញ្ចក-ឆក្ក-សត្តកនិបាតដីកា
5304 អដ្ឋកាទិនិបាតដីកា
6101 ខុទ្ទកបាឋបាឡិ
6102 ធម្មបទបាឡិ
6103 ឧទានបាឡិ
6104 ឥតិវុត្តកបាឡិ
6105 សុត្តនិបាតបាឡិ
6106 វិមានវត្ថុបាឡិ
6107 បេតវត្ថុបាឡិ
6108 ថេរគាថាបាឡិ
6109 ថេរីគាថាបាឡិ
6110 អបទានបាឡិ-១
6111 អបទានបាឡិ-២
6112 ពុទ្ធវង្សបាឡិ
6113 ចរិយាបិដកបាឡិ
6114 ជាតកបាឡិ-១
6115 ជាតកបាឡិ-២
6116 មហានិទ្ទេសបាឡិ
6117 ចូឡនិទ្ទេសបាឡិ
6118 បដិសម្ភិទាមគ្គបាឡិ
6119 នេត្តិប្បករណបាឡិ
6120 មិលិន្ទបញ្ហាបាឡិ
6121 បេដកោបទេសបាឡិ
6201 ខុទ្ទកបាឋអដ្ឋកថា
6202 ធម្មបទអដ្ឋកថា-១
6203 ធម្មបទអដ្ឋកថា-២
6204 ឧទានអដ្ឋកថា
6205 ឥតិវុត្តកអដ្ឋកថា
6206 សុត្តនិបាតអដ្ឋកថា-១
6207 សុត្តនិបាតអដ្ឋកថា-២
6208 វិមានវត្ថុអដ្ឋកថា
6209 បេតវត្ថុអដ្ឋកថា
6210 ថេរគាថាអដ្ឋកថា-១
6211 ថេរគាថាអដ្ឋកថា-២
6212 ថេរីគាថាអដ្ឋកថា
6213 អបទានអដ្ឋកថា-១
6214 អបទានអដ្ឋកថា-២
6215 ពុទ្ធវង្សអដ្ឋកថា
6216 ចរិយាបិដកអដ្ឋកថា
6217 ជាតកអដ្ឋកថា-១
6218 ជាតកអដ្ឋកថា-២
6219 ជាតកអដ្ឋកថា-៣
6220 ជាតកអដ្ឋកថា-៤
6221 ជាតកអដ្ឋកថា-៥
6222 ជាតកអដ្ឋកថា-៦
6223 ជាតកអដ្ឋកថា-៧
6224 មហានិទ្ទេសអដ្ឋកថា
6225 ចូឡនិទ្ទេសអដ្ឋកថា
6226 បដិសម្ភិទាមគ្គអដ្ឋកថា-១
6227 បដិសម្ភិទាមគ្គអដ្ឋកថា-២
6228 នេត្តិប្បករណអដ្ឋកថា
6301 នេត្តិប្បករណដីកា
6302 នេត្តិវិភាវិនី
7101 ធម្មសង្គណីបាឡិ
7102 វិភង្គបាឡិ
7103 ធាតុកថាបាឡិ
7104 បុគ្គលបញ្ញត្តិបាឡិ
7105 កថាវត្ថុបាឡិ
7106 យមកបាឡិ-១
7107 យមកបាឡិ-២
7108 យមកបាឡិ-៣
7109 បដ្ឋានបាឡិ-១
7110 បដ្ឋានបាឡិ-២
7111 បដ្ឋានបាឡិ-៣
7112 បដ្ឋានបាឡិ-៤
7113 បដ្ឋានបាឡិ-៥
7201 ធម្មសង្គណិអដ្ឋកថា
7202 សម្មោហវិនោទនីអដ្ឋកថា
7203 បញ្ចបករណអដ្ឋកថា
7301 ធម្មសង្គណី-មូលដីកា
7302 វិភង្គ-មូលដីកា
7303 បញ្ចបករណ-មូលដីកា
7304 ធម្មសង្គណី-អនុដីកា
7305 បញ្ចបករណ-អនុដីកា
7306 អភិធម្មាវតារោ-នាមរូបបរិច្ឆេទោ
7307 អភិធម្មត្ថសង្គហោ
7308 អភិធម្មាវតារ-បុរាណដីកា
7309 អភិធម្មមាតិកាបាឡិ

한국인
팔리 대장경주석서부주석서기타
1101 빠라지카 빨리
1102 빠찟띠야 빨리
1103 마하왁가 빨리 (비나야)
1104 출라왁가 빨리
1105 빠리와라 빨리
1201 빠라지까깐다 앗타카타-1
1202 빠라지까깐다 앗타카타-2
1203 빠찟띠야 앗타카타
1204 마하왁가 앗타카타 (비나야)
1205 출라왁가 앗타카타
1206 빠리와라 앗타카타
1301 사랏타디빠니 띠까-1
1302 사랏타디빠니 띠까-2
1303 사랏타디빠니 띠까-3
1401 드베마띠까빨리
1402 위나야상가하 앗타카타
1403 와지라붓디 띠까
1404 위마띠위노다니 띠까-1
1405 위마띠위노다니 띠까-2
1406 위나야랑까라 띠까-1
1407 위나야랑까라 띠까-2
1408 깡카위따라니뿌라나 띠까
1409 위나야위닛차야-웃따라위닛차야
1410 위나야위닛차야 띠까-1
1411 위나야위닛차야 띠까-2
1412 빠찟땨디요자나빨리
1413 쿳닷시카-물라시카

8401 위숟디막가-1
8402 위숟디막가-2
8403 위숟디막가-마하띠까-1
8404 위숟디막가-마하띠까-2
8405 위숟디막가 니다나까타

8406 디가니까야 (뿌-위)
8407 맛지마니까야 (뿌-위)
8408 삼윳따니까야 (뿌-위)
8409 앙굳따라니까야 (뿌-위)
8410 위나야삐따까 (뿌-위)
8411 아비담마삐따까 (뿌-위)
8412 앗타카타 (뿌-위)
8413 니룻띠디빠니
8414 빠라맛타디빠니 상가하마하띠까빠타
8415 아누디빠니빠타
8416 빳타누ㄸ데사 디빠니빠타
8417 나막까라띠까
8418 마하빠나마빠타
8419 락카나또 붓다토마나가타
8420 수타완다나
8421 까말란자리
8422 지나랑까라
8423 빳자마두
8424 붓다구나가타왈리
8425 출라간타왕사
8427 사사나왕사
8426 마하왕사
8429 목갈라나뱌까라낭
8428 깟차야나뱌까라낭
8430 삿다니띠빠까라낭 (빠다말라)
8431 삿다니띠빠까라낭 (다두말라)
8432 빠다루빠싣디
8433 목갈라나빤찌까
8434 빠요가싣디빠타
8435 붇또다야빠타
8436 아비다나빠디피까빠타
8437 아비다나빠디피까띠까
8438 수보다랑까라빠타
8439 수보다랑까라띠까
8440 발라와따라 간티빠닷타위닛차야사라
8446 까위닷빠나니띠
8447 니띠만자리
8445 담마니띠
8444 마하라하니띠
8441 로까니띠
8442 숫딴따니띠
8443 수랏사띠니띠
8450 짜낙야니띠
8448 나라닥카디빠니
8449 짜뚜라락카디빠니
8451 라사와히니
8452 시마위소다니빠타
8453 웨산따라기띠
8454 목갈라나 붇띠위와라나빤찌까
8455 투빠왕사
8456 다타왕사
8457 다두빠타윌라시니야
8458 다두왕사
8459 핟타와나갈라위하라왕사
8460 지나짜리따야
8461 지나왕사디빵
8462 떼라까타하가타
8463 밀리다띠까
8464 빠다만자리
8465 빠다사다낭
8466 삿다빈두빠까라낭
8467 깟차야나다두만주사
8468 사만따꿋타완나나
2101 실락칸다왁가 빨리
2102 마하왁가 빨리 (디가)
2103 빠티까왁가 빨리
2201 실락칸다왁가 앗타카타
2202 마하왁가 앗타카타 (디가)
2203 빠티까왁가 앗타카타
2301 실락칸다왁가 띠까
2302 마하왁가 띠까 (디가)
2303 빠티까왁가 띠까
2304 실락칸다왁가-아비나와띠까-1
2305 실락칸다왁가-아비나와띠까-2
3101 물라빤나사 빨리
3102 맛지마빤나사 빨리
3103 우빠리빤나사 빨리
3201 물라빤나사 앗타카타-1
3202 물라빤나사 앗타카타-2
3203 맛지마빤나사 앗타카타
3204 우빠리빤나사 앗타카타
3301 물라빤나사 띠까
3302 맛지마빤나사 띠까
3303 우빠리빤나사 띠까
4101 사가타왁가 빨리
4102 니다나왁가 빨리
4103 칸다왁가 빨리
4104 살라야따나왁가 빨리
4105 마하왁가 빨리 (삼윳따)
4201 사가타왁가 앗타카타
4202 니다나왁가 앗타카타
4203 칸다왁가 앗타카타
4204 살라야따나왁가 앗타카타
4205 마하왁가 앗타카타 (삼윳따)
4301 사가타왁가 띠까
4302 니다나왁가 띠까
4303 칸다왁가 띠까
4304 살라야따나왁가 띠까
4305 마하왁가 띠까 (삼윳따)
5101 에까까니빠따 빨리
5102 두까니빠따 빨리
5103 띠까니빠따 빨리
5104 짜뚝까니빠따 빨리
5105 빤짜까니빠따 빨리
5106 착까니빠따 빨리
5107 삿따까니빠따 빨리
5108 앗타까디니빠따 빨리
5109 나와까니빠따 빨리
5110 다사까니빠따 빨리
5111 에까다사까니빠따 빨리
5201 에까까니빠따 앗타카타
5202 두까-띠까-짜뚝까니빠따 앗타카타
5203 빤짜까-착까-삿따까니빠따 앗타카타
5204 앗타까디니빠따 앗타카타
5301 에까까니빠따 띠까
5302 두까-띠까-짜뚝까니빠따 띠까
5303 빤짜까-착까-삿따까니빠따 띠까
5304 앗타까디니빠따 띠까
6101 쿳닥까빠타 빨리
6102 담마빠다 빨리
6103 우다나 빨리
6104 이띠웃따까 빨리
6105 숫따니빠따 빨리
6106 위마나왓투 빨리
6107 베따왓투 빨리
6108 테라가타 빨리
6109 테리가타 빨리
6110 아빠다나 빨리-1
6111 아빠다나 빨리-2
6112 붓다왕사 빨리
6113 짜리야삐따까 빨리
6114 자따까 빨리-1
6115 자따까 빨리-2
6116 마하닷데사 빨리
6117 출라닷데사 빨리
6118 빠티삼비다막가 빨리
6119 넷띠빠까라나 빨리
6120 밀린다빤하 빨리
6121 뻬따꼬빠데사 빨리
6201 쿳닥까빠타 앗타카타
6202 담마빠다 앗타카타-1
6203 담마빠다 앗타카타-2
6204 우다나 앗타카타
6205 이띠웃따까 앗타카타
6206 숫따니빠따 앗타카타-1
6207 숫따니빠따 앗타카타-2
6208 위마나왓투 앗타카타
6209 베따왓투 앗타카타
6210 테라가타 앗타카타-1
6211 테라가타 앗타카타-2
6212 테리가타 앗타카타
6213 아빠다나 앗타카타-1
6214 아빠다나 앗타카타-2
6215 붓다왕사 앗타카타
6216 짜리야삐따까 앗타카타
6217 자따까 앗타카타-1
6218 자따까 앗타카타-2
6219 자따까 앗타카타-3
6220 자따까 앗타카타-4
6221 자따까 앗타카타-5
6222 자따까 앗타카타-6
6223 자따까 앗타카타-7
6224 마하닷데사 앗타카타
6225 출라닷데사 앗타카타
6226 빠티삼비다막가 앗타카타-1
6227 빠티삼비다막가 앗타카타-2
6228 넷띠빠까라나 앗타카타
6301 넷띠빠까라나 띠까
6302 넷띠위바비니
7101 담마상가니 빨리
7102 위방가 빨리
7103 다뚜까타 빨리
7104 뿍갈라빤냣띠 빨리
7105 까타왓투 빨리
7106 야마까 빨리-1
7107 야마까 빨리-2
7108 야마까 빨리-3
7109 빳타나 빨리-1
7110 빳타나 빨리-2
7111 빳타나 빨리-3
7112 빳타나 빨리-4
7113 빳타나 빨리-5
7201 담마상가니 앗타카타
7202 삼모하위노다니 앗타카타
7203 빤짜빠까라나 앗타카타
7301 담마상가니-물라띠까
7302 위방가-물라띠까
7303 빤짜빠까라나-물라띠까
7304 담마상가니-아누띠까
7305 빤짜빠까라나-아누띠까
7306 아비담마와따로-나마루빠빠릳체도
7307 아비담맛타상가호
7308 아비담마와따라-뿌라나띠까
7309 아비담마마띠까빨리

ອັກສອນລາວ
ປາລີອັດຖະກະຖາຏີກາອັນຍາ
1101 ປາຣາຊິກະ ປາລີ
1102 ປາຈິດຕິຍະ ປາລີ
1103 ມະຫາວັກຄະ ປາລີ (ວິໄນ)
1104 ຈູລະວັກຄະ ປາລີ
1105 ປະລິວາລະ ປາລີ
1201 ປາຣາຊິກະກັນທະ ອັດຖະກະຖາ-1
1202 ປາຣາຊິກະກັນທະ ອັດຖະກະຖາ-2
1203 ປາຈິດຕິຍະ ອັດຖະກະຖາ
1204 ມະຫາວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ (ວິໄນ)
1205 ຈູລະວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
1206 ປະລິວາລະ ອັດຖະກະຖາ
1301 ສາຣັດຖະທີປະນີ ຏີກາ-1
1302 ສາຣັດຖະທີປະນີ ຏີກາ-2
1303 ສາຣັດຖະທີປະນີ ຏີກາ-3
1401 ທເວມາຕິກາປາລີ
1402 ວິນະຍະສັງຄະຫະ ອັດຖະກະຖາ
1403 ວະຊິລະພຸດທິ ຏີກາ
1404 ວິມະຕິວິໂນທະນີ ຏີກາ-1
1405 ວິມະຕິວິໂນທະນີ ຏີກາ-2
1406 ວິນະຍາລັງກາລະ ຏີກາ-1
1407 ວິນະຍາລັງກາລະ ຏີກາ-2
1408 ກັງຂາວິຕະຣະນີປຸຣານະ ຏີກາ
1409 ວິນະຍະວິນິດສະຍະ-ອຸຕຕະຣະວິນິດສະຍະ
1410 ວິນະຍະວິນິດສະຍະ ຏີກາ-1
1411 ວິນະຍະວິນິດສະຍະ ຏີກາ-2
1412 ປາຈິຕະຍາທິໂຍຊະນາປາລີ
1413 ຂຸທະທະສິກຂາ-ມູລະສິກຂາ

8401 ວິສຸດທິມັກຄະ-1
8402 ວິສຸດທິມັກຄະ-2
8403 ວິສຸດທິມັກຄະ-ມະຫາຏີກາ-1
8404 ວິສຸດທິມັກຄະ-ມະຫາຏີກາ-2
8405 ວິສຸດທິມັກຄະ ນິທານະກະຖາ

8406 ທີຆະນິກາຍະ (ປຸ-ວິ)
8407 ມັດຊິມະນິກາຍະ (ປຸ-ວິ)
8408 ສັງຍຸຕຕະນິກາຍະ (ປຸ-ວິ)
8409 ອັງຄຸຕຕະລະນິກາຍະ (ປຸ-ວິ)
8410 ວິນະຍະປິຕະກະ (ປຸ-ວິ)
8411 ອະພິທັມມະປິຕະກະ (ປຸ-ວິ)
8412 ອັດຖະກະຖາ (ປຸ-ວິ)
8413 ນິລຸຕຕິທີປະນີ
8414 ປະຣະມັດຖະທີປະນີ ສັງຄະຫະມະຫາຏີກາປາຖະ
8415 ອະນຸທີປະນີປາຖະ
8416 ປັດຖານຸທເທສະ ທີປະນີປາຖະ
8417 ນະມັກກາລະຏີກາ
8418 ມະຫາປະຖາມະປາຖະ
8419 ລັກຂະນາໂຕ ພຸດທະຖະມະນາຄາຖາ
8420 ສຸຕະວັນທະນາ
8421 ກະມະລາຍຈະລິ
8422 ຊິນາລັງກາລະ
8423 ປັດຊະມະທຸ
8424 ພຸດທະຄຸນະຄາຖາວະລີ
8425 ຈູລະຄັນຖະວັງສະ
8426 ມະຫາວັງສະ
8427 ສາສະນະວັງສະ
8428 ກັດຈາຍະນະພະຍາກະລະນັງ
8429 ມົກຄັນທານະພະຍາກະລະນັງ
8430 ສັດທະນີຕິປະກະລະນັງ (ປະທະມາລາ)
8431 ສັດທະນີຕິປະກະລະນັງ (ຘາຕຸມາລາ)
8432 ປະທະຣູປະສິດທິ
8433 ໂມຄັນທານະປັນຈິກາ
8434 ປະໂຍຄະສິດທິປາຖະ
8435 ວຸຕະໂທຍະປາຖະ
8436 ອະພິທານະປະປະທີປິກາປາຖະ
8437 ອະພິທານະປະປະທີປິກາຏີກາ
8438 ສຸໂພທາລັງກາລະປາຖະ
8439 ສຸໂພທາລັງກາລະຏີກາ
8440 ພາລາວະຕາລະ ຄັນຖິປະທັດຖະວິນິດສະຍະສາລະ
8441 ໂລກະນີຕິ
8442 ສຸດຕັນຕະນີຕິ
8443 ສູລັດສະຕິນີຕິ
8444 ມະຫາລະຫະນີຕິ
8445 ທັມມະນີຕິ
8446 ກະວິທັບປະຖານີຕິ
8447 ນີຕິມັນຊະລີ
8448 ນະລະທັກຂະທີປະນີ
8449 ຈະຕຸຣາລັກຂະທີປະນີ
8450 ຈານັກຍະນີຕິ
8451 ລະສະວາຫິນີ
8452 ສີມາວິໂສທະນີປາຖະ
8453 ເວສສັນຕະລະຄີຕິ
8454 ໂມຄັນທານະ ວຸຕຕິວິວະລະນະປັນຈິກາ
8455 ຖູປະວັງສະ
8456 ທາຐາວັງສະ
8457 ຘາຕຸປາຖະວິລາສິນີຍາ
8458 ຘາຕຸວັງສະ
8459 ຫັດຖະວະນະຄັນລະວິຫາລະວັງສະ
8460 ຊິນະຈະລິຕະຍະ
8461 ຊິນະວັງສະທີປັງ
8462 ເຕລະກະຕາຫາຄາຖາ
8463 ມິລິທະຏີກາ
8464 ປະທະມັນຊະລີ
8465 ປະທະສາຘະນັງ
8466 ສັດທະພິນທຸປະກະລະນັງ
8467 ກັດຈາຍະນະຘາຕຸມັນຊຸສາ
8468 ສາມັນຕະກູຏະວັນນະນາ
2101 ສີລັກຂັນທະວັກຄະ ປາລີ
2102 ມະຫາວັກຄະ ປາລີ (ທີຆະ)
2103 ປາຖິກະວັກຄະ ປາລີ
2201 ສີລັກຂັນທະວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
2202 ມະຫາວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ (ທີຆະ)
2203 ປາຖິກະວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
2301 ສີລັກຂັນທະວັກຄະ ຏີກາ
2302 ມະຫາວັກຄະ ຏີກາ (ທີຆະ)
2303 ປາຖິກະວັກຄະ ຏີກາ
2304 ສີລັກຂັນທະວັກຄະ-ອະພິນະວະຏີກາ-1
2305 ສີລັກຂັນທະວັກຄະ-ອະພິນະວະຏີກາ-2
3101 ມູລະປັນຍາສະ ປາລີ
3102 ມັດຊິມະປັນຍາສະ ປາລີ
3103 ອຸປະລິປັນຍາສະ ປາລີ
3201 ມູລະປັນຍາສະ ອັດຖະກະຖາ-1
3202 ມູລະປັນຍາສະ ອັດຖະກະຖາ-2
3203 ມັດຊິມະປັນຍາສະ ອັດຖະກະຖາ
3204 ອຸປະລິປັນຍາສະ ອັດຖະກະຖາ
3301 ມູລະປັນຍາສະ ຏີກາ
3302 ມັດຊິມະປັນຍາສະ ຏີກາ
3303 ອຸປະລິປັນຍາສະ ຏີກາ
4101 ສະຄາຖາວັກຄະ ປາລີ
4102 ນິທານະວັກຄະ ປາລີ
4103 ຂັນທະວັກຄະ ປາລີ
4104 ສະຫຼາຍາຕະນະວັກຄະ ປາລີ
4105 ມະຫາວັກຄະ ປາລີ (ສັງຍຸຕຕະ)
4201 ສະຄາຖາວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
4202 ນິທານະວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
4203 ຂັນທະວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
4204 ສະຫຼາຍາຕະນະວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ
4205 ມະຫາວັກຄະ ອັດຖະກະຖາ (ສັງຍຸຕຕະ)
4301 ສະຄາຖາວັກຄະ ຏີກາ
4302 ນິທານະວັກຄະ ຏີກາ
4303 ຂັນທະວັກຄະ ຏີກາ
4304 ສະຫຼາຍາຕະນະວັກຄະ ຏີກາ
4305 ມະຫາວັກຄະ ຏີກາ (ສັງຍຸຕຕະ)
5101 ເອກະກະນິປາຕະ ປາລີ
5102 ທຸກະນິປາຕະ ປາລີ
5103 ຕິກະນິປາຕະ ປາລີ
5104 ຈະຕຸກກະນິປາຕະ ປາລີ
5105 ປັຈຈະກະນິປາຕະ ປາລີ
5106 ຉັກກະນິປາຕະ ປາລີ
5107 ສັດຕະກະນິປາຕະ ປາລີ
5108 ອັດຖະກາທິນິປາຕະ ປາລີ
5109 ນະວະກະນິປາຕະ ປາລີ
5110 ທະສະກະນິປາຕະ ປາລີ
5111 ເອກາທະສະກະນິປາຕະ ປາລີ
5201 ເອກະກະນິປາຕະ ອັດຖະກະຖາ
5202 ທຸກະ-ຕິກະ-ຈະຕຸກກະນິປາຕະ ອັດຖະກະຖາ
5203 ປັຈຈະກະ-ຉັກກະ-ສັດຕະກະນິປາຕະ ອັດຖະກະຖາ
5204 ອັດຖະກາທິນິປາຕະ ອັດຖະກະຖາ
5301 ເອກະກະນິປາຕະ ຏີກາ
5302 ທຸກະ-ຕິກະ-ຈະຕຸກກະນິປາຕະ ຏີກາ
5303 ປັຈຈະກະ-ຉັກກະ-ສັດຕະກະນິປາຕະ ຏີກາ
5304 ອັດຖະກາທິນິປາຕະ ຏີກາ
6101 ຂຸທະທະກະປາຖະ ປາລີ
6102 ທຳມະປະທະ ປາລີ
6103 ອຸທານະ ປາລີ
6104 ອິຕິວຸຕຕະກະ ປາລີ
6105 ສຸດຕະນິປາຕະ ປາລີ
6106 ວິມານະວັດຖຸ ປາລີ
6107 ເປຕະວັດຖຸ ປາລີ
6108 ເຖລະຄາຖາ ປາລີ
6109 ເຖລີຄາຖາ ປາລີ
6110 ອະປະທານະ ປາລີ-1
6111 ອະປະທານະ ປາລີ-2
6112 ພຸດທະວັງສະ ປາລີ
6113 ຈະຣິຍາປິຕະກະ ປາລີ
6114 ຊາຕະກະ ປາລີ-1
6115 ຊາຕະກະ ປາລີ-2
6116 ມະຫານິທເທສະ ປາລີ
6117 ຈູລະນິທເທສະ ປາລີ
6118 ປະຕິສັມພິທາມັກຄະ ປາລີ
6119 ເນຕຕິປະກະລະນະ ປາລີ
6120 ມິລິນທະປັນຫາ ປາລີ
6121 ເປຏະກົປເທສະ ປາລີ
6201 ຂຸທະທະກະປາຖະ ອັດຖະກະຖາ
6202 ທຳມະປະທະ ອັດຖະກະຖາ-1
6203 ທຳມະປະທະ ອັດຖະກະຖາ-2
6204 ອຸທານະ ອັດຖະກະຖາ
6205 ອິຕິວຸຕຕະກະ ອັດຖະກະຖາ
6206 ສຸດຕະນິປາຕະ ອັດຖະກະຖາ-1
6207 ສຸດຕະນິປາຕະ ອັດຖະກະຖາ-2
6208 ວິມານະວັດຖຸ ອັດຖະກະຖາ
6209 ເປຕະວັດຖຸ ອັດຖະກະຖາ
6210 ເຖລະຄາຖາ ອັດຖະກະຖາ-1
6211 ເຖລະຄາຖາ ອັດຖະກະຖາ-2
6212 ເຖລີຄາຖາ ອັດຖະກະຖາ
6213 ອະປະທານະ ອັດຖະກະຖາ-1
6214 ອະປະທານະ ອັດຖະກະຖາ-2
6215 ພຸດທະວັງສະ ອັດຖະກະຖາ
6216 ຈະຣິຍາປິຕະກະ ອັດຖະກະຖາ
6217 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-1
6218 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-2
6219 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-3
6220 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-4
6221 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-5
6222 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-6
6223 ຊາຕະກະ ອັດຖະກະຖາ-7
6224 ມະຫານິທເທສະ ອັດຖະກະຖາ
6225 ຈູລະນິທເທສະ ອັດຖະກະຖາ
6226 ປະຕິສັມພິທາມັກຄະ ອັດຖະກະຖາ-1
6227 ປະຕິສັມພິທາມັກຄະ ອັດຖະກະຖາ-2
6228 ເນຕຕິປະກະລະນະ ອັດຖະກະຖາ
6301 ເນຕຕິປະກະລະນະ ຏີກາ
6302 ເນຕຕິວິພາວິນີ
7101 ທຳມະສັງຄະນີ ປາລີ
7102 ວິພັງຄະ ປາລີ
7103 ຘາຕຸກະຖາ ປາລີ
7104 ປຸກຄະລະປັນຍັດຕິ ປາລີ
7105 ກະຖາວັດຖຸ ປາລີ
7106 ຍະມະກະ ປາລີ-1
7107 ຍະມະກະ ປາລີ-2
7108 ຍະມະກະ ປາລີ-3
7109 ປັດຖານະ ປາລີ-1
7110 ປັດຖານະ ປາລີ-2
7111 ປັດຖານະ ປາລີ-3
7112 ປັດຖານະ ປາລີ-4
7113 ປັດຖານະ ປາລີ-5
7201 ທຳມະສັງຄະນິ ອັດຖະກະຖາ
7202 ສັມໂມຫະວິໂນທະນີ ອັດຖະກະຖາ
7203 ປັຈຈະປະກະລະນະ ອັດຖະກະຖາ
7301 ທຳມະສັງຄະນີ-ມູລະຏີກາ
7302 ວິພັງຄະ-ມູລະຏີກາ
7303 ປັຈຈະປະກະລະນະ-ມູລະຏີກາ
7304 ທຳມະສັງຄະນີ-ອະນຸຏີກາ
7305 ປັຈຈະປະກະລະນະ-ອະນຸຏີກາ
7306 ອະພິທັມມາວະຕາໂຣ-ນາມະຣູປະປະຣິຈເທໂທ
7307 ອະພິທັມມັດຖະສັງຄະໂຫ
7308 ອະພິທັມມາວະຕາລະ-ປຸຣານະຏີກາ
7309 ອະພິທັມມາມາຕິກາປາລີ

मराठी
पाळीअट्ठकथाटीकाअन्य
1101 पाराजिक पाळी
1102 पाचित्तिय पाळी
1103 महावग्ग पाळी (विनय)
1104 चूळवग्ग पाळी
1105 परिवार पाळी
1201 पाराजिककंड अट्ठकथा-१
1202 पाराजिककंड अट्ठकथा-२
1203 पाचित्तिय अट्ठकथा
1204 महावग्ग अट्ठकथा (विनय)
1205 चूळवग्ग अट्ठकथा
1206 परिवार अट्ठकथा
1301 सारत्थदीपनी टीका-१
1302 सारत्थदीपनी टीका-२
1303 सारत्थदीपनी टीका-३
1401 द्वेमातिकापाळी
1402 विनयसंगह अट्ठकथा
1403 वजिरबुद्धि टीका
1404 विमतिविनोदनी टीका-१
1405 विमतिविनोदनी टीका-२
1406 विनयालंकार टीका-१
1407 विनयालंकार टीका-२
1408 कंखावितरणीपुराण टीका
1409 विनयविनिच्छय-उत्तरविनिच्छय
1410 विनयविनिच्छय टीका-१
1411 विनयविनिच्छय टीका-२
1412 पाचित्यादियोजनापाळी
1413 खुद्दसिक्खा-मूलसिक्खा

8401 विसुद्धिमग्ग-१
8402 विसुद्धिमग्ग-२
8403 विसुद्धिमग्ग-महाटीका-१
8404 विसुद्धिमग्ग-महाटीका-२
8405 विसुद्धिमग्ग निदानकथा

8406 दीघनिकाय (पु-वि)
8407 मज्झिमनिकाय (पु-वि)
8408 संयुत्तनिकाय (पु-वि)
8409 अंगुत्तरनिकाय (पु-वि)
8410 विनयपिटक (पु-वि)
8411 अभिधम्मपिटक (पु-वि)
8412 अट्ठकथा (पु-वि)
8413 निरुत्तिदीपनी
8414 परमत्थदीपनी संगहमहाटीकापाठ
8415 अनुदीपनीपाठ
8416 पट्ठानुद्देस दीपनीपाठ
8417 नमक्कारटीका
8418 महापणामपाठ
8419 लक्खणातो बुद्धथोमनागाथा
8420 सुतवंदना
8421 कमलांजलि
8422 जिनालंकार
8423 पज्जमधु
8424 बुद्धगुणगाथावली
8425 चूळगंथवंस
8426 महावंस
8427 सासनवंस
8428 कच्चायनव्याकरणं
8429 मोग्गल्लानव्याकरणं
8430 सद्दनीतिप्पकरणं (पदमाला)
8431 सद्दनीतिप्पकरणं (धातुमाला)
8432 पदरूपसिद्धि
8433 मोग्गल्लानपंचिका
8434 पयोगसिद्धिपाठ
8435 वुत्तोदयपाठ
8436 अभिधानप्पदीपिकापाठ
8437 अभिधानप्पदीपिकाटीका
8438 सुबोधालंकारपाठ
8439 सुबोधालंकारटीका
8440 बालावतार गंठिपदत्थविनिच्छयसार
8441 लोकनीति
8442 सुत्तंतनीति
8443 सूरस्सतीनीति
8444 महारहनीति
8445 धम्मनीति
8446 कविदप्पणनीति
8447 नीतिमंजरी
8448 नरदक्खदीपनी
8449 चतुरारक्खदीपनी
8450 चाणक्यनीति
8451 रसवाहिनी
8452 सीमाविसोधनीपाठ
8453 वेस्संतरगीति
8454 मोग्गल्लान वुत्तिविवरणपंचिका
8455 थूपवंस
8456 दाठावंस
8457 धातुपाठविलासिनिया
8458 धातुवंस
8459 हत्थवनगल्लविहारवंस
8460 जिनचरितय
8461 जिनवंसदीपं
8462 तेलकटाहगाथा
8463 मिलिदटीका
8464 पदमंजरी
8465 पदसाधनं
8466 सद्दबिंदुपकरणं
8467 कच्चायनधातुमंजुसा
8468 सामंतकूटवण्णना
2101 सीलक्खंधवग्ग पाळी
2102 महावग्ग पाळी (दीघ)
2103 पाथिकवग्ग पाळी
2201 सीलक्खंधवग्ग अट्ठकथा
2202 महावग्ग अट्ठकथा (दीघ)
2203 पाथिकवग्ग अट्ठकथा
2301 सीलक्खंधवग्ग टीका
2302 महावग्ग टीका (दीघ)
2303 पाथिकवग्ग टीका
2304 सीलक्खंधवग्ग-अभिनवटीका-१
2305 सीलक्खंधवग्ग-अभिनवटीका-२
3101 मूलपण्णास पाळी
3102 मज्झिमपण्णास पाळी
3103 उपरिपण्णास पाळी
3201 मूलपण्णास अट्ठकथा-१
3202 मूलपण्णास अट्ठकथा-२
3203 मज्झिमपण्णास अट्ठकथा
3204 उपरिपण्णास अट्ठकथा
3301 मूलपण्णास टीका
3302 मज्झिमपण्णास टीका
3303 उपरिपण्णास टीका
4101 सगाथावग्ग पाळी
4102 निदानवग्ग पाळी
4103 खंधवग्ग पाळी
4104 सळायतनवग्ग पाळी
4105 महावग्ग पाळी (संयुत्त)
4201 सगाथावग्ग अट्ठकथा
4202 निदानवग्ग अट्ठकथा
4203 खंधवग्ग अट्ठकथा
4204 सळायतनवग्ग अट्ठकथा
4205 महावग्ग अट्ठकथा (संयुत्त)
4301 सगाथावग्ग टीका
4302 निदानवग्ग टीका
4303 खंधवग्ग टीका
4304 सळायतनवग्ग टीका
4305 महावग्ग टीका (संयुत्त)
5101 एककनिपात पाळी
5102 दुकनिपात पाळी
5103 तिकनिपात पाळी
5104 चतुक्कनिपात पाळी
5105 पंचकनिपात पाळी
5106 छक्कनिपात पाळी
5107 सत्तकनिपात पाळी
5108 अट्ठकादिनिपात पाळी
5109 नवकनिपात पाळी
5110 दसकनिपात पाळी
5111 एकादसकनिपात पाळी
5201 एककनिपात अट्ठकथा
5202 दुक-तिक-चतुक्कनिपात अट्ठकथा
5203 पंचक-छक्क-सत्तकनिपात अट्ठकथा
5204 अट्ठकादिनिपात अट्ठकथा
5301 एककनिपात टीका
5302 दुक-तिक-चतुक्कनिपात टीका
5303 पंचक-छक्क-सत्तकनिपात टीका
5304 अट्ठकादिनिपात टीका
6101 खुद्दकपाठ पाळी
6102 धम्मपद पाळी
6103 उदान पाळी
6104 इतिवुत्तक पाळी
6105 सुत्तनिपात पाळी
6106 विमानवत्थु पाळी
6107 पेतवत्थु पाळी
6108 थेरगाथा पाळी
6109 थेरीगाथा पाळी
6110 अपदान पाळी-१
6111 अपदान पाळी-२
6112 बुद्धवंस पाळी
6113 चरियापिटक पाळी
6114 जातक पाळी-१
6115 जातक पाळी-२
6116 महानिद्देस पाळी
6117 चूळनिद्देस पाळी
6118 पटिसंभिदामग्ग पाळी
6119 नेत्तिप्पकरण पाळी
6120 मिलिंदपंह पाळी
6121 पेटकोपदेस पाळी
6201 खुद्दकपाठ अट्ठकथा
6202 धम्मपद अट्ठकथा-१
6203 धम्मपद अट्ठकथा-२
6204 उदान अट्ठकथा
6205 इतिवुत्तक अट्ठकथा
6206 सुत्तनिपात अट्ठकथा-१
6207 सुत्तनिपात अट्ठकथा-२
6208 विमानवत्थु अट्ठकथा
6209 पेतवत्थु अट्ठकथा
6210 थेरगाथा अट्ठकथा-१
6211 थेरगाथा अट्ठकथा-२
6212 थेरीगाथा अट्ठकथा
6213 अपदान अट्ठकथा-१
6214 अपदान अट्ठकथा-२
6215 बुद्धवंस अट्ठकथा
6216 चरियापिटक अट्ठकथा
6217 जातक अट्ठकथा-१
6218 जातक अट्ठकथा-२
6219 जातक अट्ठकथा-३
6220 जातक अट्ठकथा-४
6221 जातक अट्ठकथा-५
6222 जातक अट्ठकथा-६
6223 जातक अट्ठकथा-७
6224 महानिद्देस अट्ठकथा
6225 चूळनिद्देस अट्ठकथा
6226 पटिसंभिदामग्ग अट्ठकथा-१
6227 पटिसंभिदामग्ग अट्ठकथा-२
6228 नेत्तिप्पकरण अट्ठकथा
6301 नेत्तिप्पकरण टीका
6302 नेत्तिविभाविनी
7101 धम्मसंगणी पाळी
7102 विभंग पाळी
7103 धातुकथा पाळी
7104 पुग्गलपंयत्ति पाळी
7105 कथावत्थु पाळी
7106 यमक पाळी-१
7107 यमक पाळी-२
7108 यमक पाळी-३
7109 पट्ठान पाळी-१
7110 पट्ठान पाळी-२
7111 पट्ठान पाळी-३
7112 पट्ठान पाळी-४
7113 पट्ठान पाळी-५
7201 धम्मसंगणि अट्ठकथा
7202 सम्मोहविनोदनी अट्ठकथा
7203 पंचपकरण अट्ठकथा
7301 धम्मसंगणी-मूलटीका
7302 विभंग-मूलटीका
7303 पंचपकरण-मूलटीका
7304 धम्मसंगणी-अनुटीका
7305 पंचपकरण-अनुटीका
7306 अभिधम्मावतारो-नामरूपपरिच्छेदो
7307 अभिधम्मत्थसंगहो
7308 अभिधम्मावतार-पुराणटीका
7309 अभिधम्ममातिकापाळी

မြန်မာ
ပါဠိတော်အဋ္ဌကထာဋီကာအခြား
1101 ပါရာဇိက ပါဠိ
1102 ပါစိတ္တိယ ပါဠိ
1103 မဟာဝဂ္ဂ ပါဠိ (ဝိနယ)
1104 စူဠဝဂ္ဂ ပါဠိ
1105 ပရိဝါရ ပါဠိ
1201 ပါရာဇိကကဏ္ဍ အဋ္ဌကထာ-၁
1202 ပါရာဇိကကဏ္ဍ အဋ္ဌကထာ-၂
1203 ပါစိတ္တိယ အဋ္ဌကထာ
1204 မဟာဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ (ဝိနယ)
1205 စူဠဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
1206 ပရိဝါရ အဋ္ဌကထာ
1301 သာရတ္ထဒီပနီ ဋီကာ-၁
1302 သာရတ္ထဒီပနီ ဋီကာ-၂
1303 သာရတ္ထဒီပနီ ဋီကာ-၃
1401 ဒွေမာတိကာပါဠိ
1402 ဝိနယသင်္ဂဟ အဋ္ဌကထာ
1403 ဝဇိရဗုဒ္ဓိ ဋီကာ
1404 ဝိမတိဝိနောဒနီ ဋီကာ-၁
1405 ဝိမတိဝိနောဒနီ ဋီကာ-၂
1406 ဝိနယာလင်္ကာရ ဋီကာ-၁
1407 ဝိနယာလင်္ကာရ ဋီကာ-၂
1408 ကင်္ခာဝိတရဏီပုရာဏ ဋီကာ
1409 ဝိနယဝိနိစ္ဆယ-ဥတ္တရဝိနိစ္ဆယ
1410 ဝိနယဝိနိစ္ဆယ ဋီကာ-၁
1411 ဝိနယဝိနိစ္ဆယ ဋီကာ-၂
1412 ပါစိတျာဒိယောဇနာပါဠိ
1413 ခုဒ္ဒသိက္ခာ-မူလသိက္ခာ

8401 ဝိသုဒ္ဓိမဂ္ဂ-၁
8402 ဝိသုဒ္ဓိမဂ္ဂ-၂
8403 ဝိသုဒ္ဓိမဂ္ဂ-မဟာဋီကာ-၁
8404 ဝိသုဒ္ဓိမဂ္ဂ-မဟာဋီကာ-၂
8405 ဝိသုဒ္ဓိမဂ္ဂ နိဒါနကထာ

8406 ဒီဃနိကာယ (ပု-ဝိ)
8407 မဇ္ဈိမနိကာယ (ပု-ဝိ)
8408 သံယုတ္တနိကာယ (ပု-ဝိ)
8409 အင်္ဂုတ္တရနိကာယ (ပု-ဝိ)
8410 ဝိနယပိဋက (ပု-ဝိ)
8411 အဘိဓမ္မပိဋက (ပု-ဝိ)
8412 အဋ္ဌကထာ (ပု-ဝိ)
8413 နိရုတ္တိဒီပနီ
8414 ပရမတ္ထဒီပနီ သင်္ဂဟမဟာဋီကာပါဌ
8415 အနုဒီပနီပါဌ
8416 ပဋ္ဌာနုဒ္ဒေသ ဒီပနီပါဌ
8417 နမက္ကာရဋီကာ
8418 မဟာပဏာမပါဌ
8419 လက္ခဏာတော ဗုဒ္ဓထောမနာဂါထာ
8420 သုတဝန္ဒနာ
8421 ကမလာဉ္ဇလိ
8422 ဇိနာလင်္ကာရ
8423 ပဇ္ဇမဓု
8424 ဗုဒ္ဓဂုဏဂါထာဝလီ
8425 စူဠဂန္ထဝံသ
8427 သာသနဝံသ
8426 မဟာဝံသ
8429 မောဂ္ဂလ္လာနဗျာကရဏံ
8428 ကစ္စာယနဗျာကရဏံ
8430 သဒ္ဒနီတိပ္ပကရဏံ (ပဒမာလာ)
8431 သဒ္ဒနီတိပ္ပကရဏံ (ဓါတုမာလာ)
8432 ပဒရူပသိဒ္ဓိ
8433 မောဂလ္လာနပဉ္စိကာ
8434 ပယောဂသိဒ္ဓိပါဌ
8435 ဝုတ္တောဒယပါဌ
8436 အဘိဓါနပ္ပဒီပိကာပါဌ
8437 အဘိဓါနပ္ပဒီပိကာဋီကာ
8438 သုဗောဓါလင်္ကာရပါဌ
8439 သုဗောဓါလင်္ကာရဋီကာ
8440 ဗာလာဝတာရ ဂဏ္ဌိပဒတ္ထဝိနိစ္ဆယသာရ
8446 ကဝိဒပ္ပဏနီတိ
8447 နီတိမဉ္ဇရီ
8445 ဓမ္မနီတိ
8444 မဟာရဟနီတိ
8441 လောကနီတိ
8442 သုတ္တန္တနီတိ
8443 သူရဿတိနီတိ
8450 စာဏကျနီတိ
8448 နရဒက္ခဒီပနီ
8449 စတုရာရက္ခဒီပနီ
8451 ရသဝါဟိနီ
8452 သီမဝိသောဓနီပါဌ
8453 ဝေဿန္တရဂီတိ
8454 မောဂ္ဂလ္လာန ဝုတ္တိဝိဝရဏပဉ္စိကာ
8455 ထူပဝံသ
8456 ဒါဌာဝံသ
8457 ဓါတုပါဌဝိလာသိနိယာ
8458 ဓါတုဝံသ
8459 ဟတ္ထဝနဂလ္လဝိဟာရဝံသ
8460 ဇိနစရိတယ
8461 ဇိနဝံသဒီပံ
8462 တေလကဋာဟဂါထာ
8463 မိလိဒဋီကာ
8464 ပဒမဉ္ဇရီ
8465 ပဒသာဓနံ
8466 သဒ္ဒဗိန္ဒုပကရဏံ
8467 ကစ္စာယနဓါတုမဉ္ဇုသာ
8468 သာမန္တကူဋဝဏ္ဏနာ
2101 သီလက္ခန္ဓဝဂ္ဂ ပါဠိ
2102 မဟာဝဂ္ဂ ပါဠိ (ဒီဃ)
2103 ပါထိကဝဂ္ဂ ပါဠိ
2201 သီလက္ခန္ဓဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
2202 မဟာဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ (ဒီဃ)
2203 ပါထိကဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
2301 သီလက္ခန္ဓဝဂ္ဂ ဋီကာ
2302 မဟာဝဂ္ဂ ဋီကာ (ဒီဃ)
2303 ပါထိကဝဂ္ဂ ဋီကာ
2304 သီလက္ခန္ဓဝဂ္ဂ-အဘိနဝဋီကာ-၁
2305 သီလက္ခန္ဓဝဂ္ဂ-အဘိနဝဋီကာ-၂
3101 မူလပဏ္ဏာသ ပါဠိ
3102 မဇ္ဈိမပဏ္ဏာသ ပါဠိ
3103 ဥပရိပဏ္ဏာသ ပါဠိ
3201 မူလပဏ္ဏာသ အဋ္ဌကထာ-၁
3202 မူလပဏ္ဏာသ အဋ္ဌကထာ-၂
3203 မဇ္ဈိမပဏ္ဏာသ အဋ္ဌကထာ
3204 ဥပရိပဏ္ဏာသ အဋ္ဌကထာ
3301 မူလပဏ္ဏာသ ဋီကာ
3302 မဇ္ဈိမပဏ္ဏာသ ဋီကာ
3303 ဥပရိပဏ္ဏာသ ဋီကာ
4101 သဂါထာဝဂ္ဂ ပါဠိ
4102 နိဒါနဝဂ္ဂ ပါဠိ
4103 ခန္ဓဝဂ္ဂ ပါဠိ
4104 သဠာယတနဝဂ္ဂ ပါဠိ
4105 မဟာဝဂ္ဂ ပါဠိ (သံယုတ္တ)
4201 သဂါထာဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
4202 နိဒါနဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
4203 ခန္ဓဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
4204 သဠာယတနဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ
4205 မဟာဝဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ (သံယုတ္တ)
4301 သဂါထာဝဂ္ဂ ဋီကာ
4302 နိဒါနဝဂ္ဂ ဋီကာ
4303 ခန္ဓဝဂ္ဂ ဋီကာ
4304 သဠာယတနဝဂ္ဂ ဋီကာ
4305 မဟာဝဂ္ဂ ဋီကာ (သံယုတ္တ)
5101 ဧကကနိပါတ ပါဠိ
5102 ဒုကနိပါတ ပါဠိ
5103 တိကနိပါတ ပါဠိ
5104 စတုက္ကနိပါတ ပါဠိ
5105 ပဉ္စကနိပါတ ပါဠိ
5106 ဆက္ကနိပါတ ပါဠိ
5107 သတ္တကနိပါတ ပါဠိ
5108 အဋ္ဌကာဒိနိပါတ ပါဠိ
5109 နဝကနိပါတ ပါဠိ
5110 ဒသကနိပါတ ပါဠိ
5111 ဧကာဒသကနိပါတ ပါဠိ
5201 ဧကကနိပါတ အဋ္ဌကထာ
5202 ဒုက-တိက-စတုက္ကနိပါတ အဋ္ဌကထာ
5203 ပဉ္စက-ဆက္က-သတ္တကနိပါတ အဋ္ဌကထာ
5204 အဋ္ဌကာဒိနိပါတ အဋ္ဌကထာ
5301 ဧကကနိပါတ ဋီကာ
5302 ဒုက-တိက-စတုက္ကနိပါတ ဋီကာ
5303 ပဉ္စက-ဆက္က-သတ္တကနိပါတ ဋီကာ
5304 အဋ္ဌကာဒိနိပါတ ဋီကာ
6101 ခုဒ္ဒကပါဌ ပါဠိ
6102 ဓမ္မပဒ ပါဠိ
6103 ဥဒါန ပါဠိ
6104 ဣတိဝုတ္တက ပါဠိ
6105 သုတ္တနိပါတ ပါဠိ
6106 ဝိမာနဝတ္ထု ပါဠိ
6107 ပေတဝတ္ထု ပါဠိ
6108 ထေရဂါထာ ပါဠိ
6109 ထေရီဂါထာ ပါဠိ
6110 အပဒါန ပါဠိ-၁
6111 အပဒါန ပါဠိ-၂
6112 ဗုဒ္ဓဝံသ ပါဠိ
6113 စရိယာပိဋက ပါဠိ
6114 ဇာတက ပါဠိ-၁
6115 ဇာတက ပါဠိ-၂
6116 မဟာနိဒ္ဒေသ ပါဠိ
6117 စူဠနိဒ္ဒေသ ပါဠိ
6118 ပဋိသမ္ဘိဒါမဂ္ဂ ပါဠိ
6119 နေတ္တိပ္ပကရဏ ပါဠိ
6120 မိလိန္ဒပဉှ ပါဠိ
6121 ပေဋကောပဒေသ ပါဠိ
6201 ခုဒ္ဒကပါဌ အဋ္ဌကထာ
6202 ဓမ္မပဒ အဋ္ဌကထာ-၁
6203 ဓမ္မပဒ အဋ္ဌကထာ-၂
6204 ဥဒါန အဋ္ဌကထာ
6205 ဣတိဝုတ္တက အဋ္ဌကထာ
6206 သုတ္တနိပါတ အဋ္ဌကထာ-၁
6207 သုတ္တနိပါတ အဋ္ဌကထာ-၂
6208 ဝိမာနဝတ္ထု အဋ္ဌကထာ
6209 ပေတဝတ္ထု အဋ္ဌကထာ
6210 ထေရဂါထာ အဋ္ဌကထာ-၁
6211 ထေရဂါထာ အဋ္ဌကထာ-၂
6212 ထေရီဂါထာ အဋ္ဌကထာ
6213 အပဒါန အဋ္ဌကထာ-၁
6214 အပဒါန အဋ္ဌကထာ-၂
6215 ဗုဒ္ဓဝံသ အဋ္ဌကထာ
6216 စရိယာပိဋက အဋ္ဌကထာ
6217 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၁
6218 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၂
6219 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၃
6220 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၄
6221 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၅
6222 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၆
6223 ဇာတက အဋ္ဌကထာ-၇
6224 မဟာနိဒ္ဒေသ အဋ္ဌကထာ
6225 စူဠနိဒ္ဒေသ အဋ္ဌကထာ
6226 ပဋိသမ္ဘိဒါမဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ-၁
6227 ပဋိသမ္ဘိဒါမဂ္ဂ အဋ္ဌကထာ-၂
6228 နေတ္တိပ္ပကရဏ အဋ္ဌကထာ
6301 နေတ္တိပ္ပကရဏ ဋီကာ
6302 နေတ္တိဝိဘာဝိနီ
7101 ဓမ္မသင်္ဂဏီ ပါဠိ
7102 ဝိဘင်္ဂ ပါဠိ
7103 ဓါတုကထာ ပါဠိ
7104 ပုဂ္ဂလပညတ္တိ ပါဠိ
7105 ကထာဝတ္ထု ပါဠိ
7106 ယမက ပါဠိ-၁
7107 ယမက ပါဠိ-၂
7108 ယမက ပါဠိ-၃
7109 ပဋ္ဌာန ပါဠိ-၁
7110 ပဋ္ဌာန ပါဠိ-၂
7111 ပဋ္ဌာန ပါဠိ-၃
7112 ပဋ္ဌာန ပါဠိ-၄
7113 ပဋ္ဌာန ပါဠိ-၅
7201 ဓမ္မသင်္ဂဏိ အဋ္ဌကထာ
7202 သမ္မောဟဝိနောဒနီ အဋ္ဌကထာ
7203 ပဉ္စပကရဏ အဋ္ဌကထာ
7301 ဓမ္မသင်္ဂဏီ-မူလဋီကာ
7302 ဝိဘင်္ဂ-မူလဋီကာ
7303 ပဉ္စပကရဏ-မူလဋီကာ
7304 ဓမ္မသင်္ဂဏီ-အနုဋီကာ
7305 ပဉ္စပကရဏ-အနုဋီကာ
7306 အဘိဓမ္မာဝတာရော-နာမရူပပရိစ္ဆေဒေါ
7307 အဘိဓမ္မတ္ထသင်္ဂဟော
7308 အဘိဓမ္မာဝတာရ-ပုရာဏဋီကာ
7309 အဘိဓမ္မမာတိကာပါဠိ

português
PáliAṭṭhakathāṬīkāOutro
1101 Ofensas Graves (Pārājika)
1102 Ofensas Leves (Pācittiya)
1103 Grande Seção do Vīnaya (Mahāvagga)
1104 Pequena Seção do Vīnaya (Cūḷavagga)
1105 Apêndice do Vīnaya (Parivāra)
1201 Comentário das Ofensas Graves - Vol. 1
1202 Comentário das Ofensas Graves - Vol. 2
1203 Comentário das Ofensas Leves
1204 Comentário da Grande Seção do Vīnaya
1205 Comentário da Pequena Seção do Vīnaya
1206 Comentário do Apêndice do Vīnaya
1301 Subcomentário que Elucida o Sentido Essencial - Vol. 1
1302 Subcomentário que Elucida o Sentido Essencial - Vol. 2
1303 Subcomentário que Elucida o Sentido Essencial - Vol. 3
1401 Texto das Duas Matrizes
1402 Comentário do Compêndio do Vīnaya
1403 Subcomentário de Vajirabuddhi
1404 Subcomentário que Dissipa Dúvidas - Vol. 1
1405 Subcomentário que Dissipa Dúvidas - Vol. 2
1406 Subcomentário do Ornamento do Vīnaya - Vol. 1
1407 Subcomentário do Ornamento do Vīnaya - Vol. 2
1408 Antigo Subcomentário que Supera Dúvidas
1409 Decisão sobre o Vīnaya e Decisão Superior
1410 Subcomentário da Decisão sobre o Vīnaya - Vol. 1
1411 Subcomentário da Decisão sobre o Vīnaya - Vol. 2
1412 Texto da Aplicação das Regras
1413 Pequeno Treinamento e Treinamento Fundamental

8401 Caminho da Purificação - Vol. 1
8402 Caminho da Purificação - Vol. 2
8403 Grande Subcomentário do Caminho da Purificação - Vol. 1
8404 Grande Subcomentário do Caminho da Purificação - Vol. 2
8405 História da Origem do Caminho da Purificação

8406 Coleção dos Longos Discursos (índice Pāli-Vietnamita)
8407 Coleção dos Discursos Médios (índice Pāli-Vietnamita)
8408 Coleção dos Discursos Agrupados (índice Pāli-Vietnamita)
8409 Coleção dos Discursos Numerados (índice Pāli-Vietnamita)
8410 Cesto da Disciplina (índice Pāli-Vietnamita)
8411 Cesto do Abhidhamma (índice Pāli-Vietnamita)
8412 Comentários (índice Pāli-Vietnamita)
8413 Elucidação da Etimologia
8414 Grande Subcomentário do Compêndio que Elucida o Sentido Supremo
8415 Texto do Subcomentário Elucidativo
8416 Texto Elucidativo sobre a Exposição das Condições
8417 Subcomentário da Saudação
8418 Grande Texto de Saudação
8419 Versos de Louvor a Buda pelos Sinais
8420 Saudação com Recitação
8421 Oferenda de Lótus
8422 Ornamento dos Vencedores
8423 Mel dos Versos
8424 Coleção de Versos sobre as Qualidades de Buda
8425 Pequena Crônica dos Livros
8427 Crônica do Ensinamento
8426 Grande Crônica
8429 Gramática de Moggallāna
8428 Gramática de Kaccāyana
8430 Tratado sobre a Gramática - Série de Palavras
8431 Tratado sobre a Gramática - Série de Raízes
8432 Realização das Formas das Palavras
8433 Comentário de Moggallāna
8434 Texto sobre a Realização da Aplicação
8435 Texto sobre a Origem dos Versos
8436 Texto do Dicionário Iluminado
8437 Subcomentário do Dicionário Iluminado
8438 Texto sobre o Ornamento da Boa Compreensão
8439 Subcomentário do Ornamento da Boa Compreensão
8440 Essência da Decisão sobre os Termos do Glossário de Bālāvatāra
8446 Ética do Poeta
8447 Coleção de Ética
8445 Ética do Dhamma
8444 Grande Ética Secreta
8441 Ética do Mundo
8442 Ética dos Suttas
8443 Ética do Herói
8450 Ética de Cāṇakya
8448 Elucidação sobre os Perigos para os Homens
8449 Elucidação sobre as Quatro Proteções
8451 O Fluxo do Sabor - Histórias Edificantes
8452 Texto sobre a Purificação dos Limites
8453 Canto de Vessantara
8454 Explicação do Comentário de Moggallāna
8455 Crônica das Estupas
8456 Crônica da Relíquia do Dente
8457 O Esplendor da Leitura dos Elementos
8458 Crônica das Relíquias
8459 Crônica do Mosteiro de Hatthavanagalla
8460 História do Vencedor
8461 Ilha da Linhagem dos Vencedores
8462 Versos da Panela de Óleo
8463 Subcomentário de Milinda
8464 Cacho de Flores de Palavras
8465 Realização das Palavras
8466 Tratado sobre os Pontos da Gramática
8467 Coleção de Raízes de Kaccāyana
8468 Descrição do Pico de Sāmantakūṭa
2101 Seção da Moralidade - Dīgha
2102 Grande Seção - Dīgha
2103 Seção de Pāthika - Dīgha
2201 Comentário da Seção da Moralidade - Dīgha
2202 Comentário da Grande Seção - Dīgha
2203 Comentário da Seção de Pāthika - Dīgha
2301 Subcomentário da Seção da Moralidade - Dīgha
2302 Subcomentário da Grande Seção - Dīgha
2303 Subcomentário da Seção de Pāthika - Dīgha
2304 Novo Subcomentário da Seção da Moralidade - Vol. 1
2305 Novo Subcomentário da Seção da Moralidade - Vol. 2
3101 Cinquenta Discursos Fundamentais - Majjhima
3102 Cinquenta Discursos Médios - Majjhima
3103 Cinquenta Discursos Superiores - Majjhima
3201 Comentário dos Cinquenta Fundamentais - Vol. 1
3202 Comentário dos Cinquenta Fundamentais - Vol. 2
3203 Comentário dos Cinquenta Médios
3204 Comentário dos Cinquenta Superiores
3301 Subcomentário dos Cinquenta Fundamentais
3302 Subcomentário dos Cinquenta Médios
3303 Subcomentário dos Cinquenta Superiores
4101 Seção com Versos - Saṃyutta
4102 Seção das Causas - Saṃyutta
4103 Seção dos Agregados - Saṃyutta
4104 Seção das Seis Bases dos Sentidos - Saṃyutta
4105 Grande Seção - Saṃyutta
4201 Comentário da Seção com Versos - Saṃyutta
4202 Comentário da Seção das Causas - Saṃyutta
4203 Comentário da Seção dos Agregados - Saṃyutta
4204 Comentário da Seção das Seis Bases - Saṃyutta
4205 Comentário da Grande Seção - Saṃyutta
4301 Subcomentário da Seção com Versos - Saṃyutta
4302 Subcomentário da Seção das Causas - Saṃyutta
4303 Subcomentário da Seção dos Agregados - Saṃyutta
4304 Subcomentário da Seção das Seis Bases - Saṃyutta
4305 Subcomentário da Grande Seção - Saṃyutta
5101 Grupos de Um - Aṅguttara
5102 Grupos de Dois - Aṅguttara
5103 Grupos de Três - Aṅguttara
5104 Grupos de Quatro - Aṅguttara
5105 Grupos de Cinco - Aṅguttara
5106 Grupos de Seis - Aṅguttara
5107 Grupos de Sete - Aṅguttara
5108 Grupos de Oito, etc. - Aṅguttara
5109 Grupos de Nove - Aṅguttara
5110 Grupos de Dez - Aṅguttara
5111 Grupos de Onze - Aṅguttara
5201 Comentário dos Grupos de Um - Aṅguttara
5202 Comentário dos Grupos de Dois, Três e Quatro
5203 Comentário dos Grupos de Cinco, Seis e Sete
5204 Comentário dos Grupos de Oito, etc.
5301 Subcomentário dos Grupos de Um - Aṅguttara
5302 Subcomentário dos Grupos de Dois, Três e Quatro
5303 Subcomentário dos Grupos de Cinco, Seis e Sete
5304 Subcomentário dos Grupos de Oito, etc.
6101 Pequena Leitura (Khuddakapāṭha)
6102 Versos do Dhamma (Dhammapada)
6103 Exclamações Inspiradas (Udāna)
6104 Assim Foi Dito (Itivuttaka)
6105 Coleção de Discursos (Suttanipāta)
6106 Histórias das Mansões Celestiais
6107 Histórias dos Fantasmas
6108 Versos dos Monges Anciãos
6109 Versos das Monjas Anciãs
6110 Histórias Passadas - Vol. 1
6111 Histórias Passadas - Vol. 2
6112 História dos Budas (Buddhavaṃsa)
6113 Cesto das Condutas (Cariyāpiṭaka)
6114 Histórias de Nascimentos - Vol. 1
6115 Histórias de Nascimentos - Vol. 2
6116 Grande Exposição (Mahāniddesa)
6117 Pequena Exposição (Cūḷaniddesa)
6118 Caminho da Discriminação Analítica
6119 O Guia (Nettippakaraṇa)
6120 As Perguntas de Milinda
6121 Instrução do Cesto (Peṭakopadesa)
6201 Comentário da Pequena Leitura
6202 Comentário do Dhammapada - Vol. 1
6203 Comentário do Dhammapada - Vol. 2
6204 Comentário do Udāna
6205 Comentário do Itivuttaka
6206 Comentário do Suttanipāta - Vol. 1
6207 Comentário do Suttanipāta - Vol. 2
6208 Comentário das Histórias das Mansões
6209 Comentário das Histórias dos Fantasmas
6210 Comentário dos Versos dos Monges - Vol. 1
6211 Comentário dos Versos dos Monges - Vol. 2
6212 Comentário dos Versos das Monjas
6213 Comentário das Histórias Passadas - Vol. 1
6214 Comentário das Histórias Passadas - Vol. 2
6215 Comentário da História dos Budas
6216 Comentário do Cesto das Condutas
6217 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 1
6218 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 2
6219 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 3
6220 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 4
6221 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 5
6222 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 6
6223 Comentário das Histórias de Nascimentos - Vol. 7
6224 Comentário da Grande Exposição
6225 Comentário da Pequena Exposição
6226 Comentário do Caminho da Discriminação - Vol. 1
6227 Comentário do Caminho da Discriminação - Vol. 2
6228 Comentário do Guia
6301 Subcomentário do Guia
6302 Elucidação do Guia
7101 Enumeração dos Fenômenos (Dhammasaṅgaṇī)
7102 Análise (Vibhaṅga)
7103 Discurso sobre os Elementos (Dhātukathā)
7104 Designação das Pessoas (Puggalapaññatti)
7105 Pontos da Discussão (Kathāvatthu)
7106 O Livro dos Pares - Vol. 1
7107 O Livro dos Pares - Vol. 2
7108 O Livro dos Pares - Vol. 3
7109 Condições de Originação - Vol. 1
7110 Condições de Originação - Vol. 2
7111 Condições de Originação - Vol. 3
7112 Condições de Originação - Vol. 4
7113 Condições de Originação - Vol. 5
7201 Comentário da Enumeração dos Fenômenos
7202 Comentário que Dissipa a Confusão
7203 Comentário dos Cinco Tratados
7301 Subcomentário Principal da Enumeração dos Fenômenos
7302 Subcomentário Principal da Análise
7303 Subcomentário Principal dos Cinco Tratados
7304 Subcomentário Secundário da Enumeração dos Fenômenos
7305 Subcomentário Secundário dos Cinco Tratados
7306 Introdução ao Abhidhamma - Análise de Nome e Forma
7307 Compêndio do Abhidhamma
7308 Antigo Subcomentário da Introdução ao Abhidhamma
7309 Matriz do Abhidhamma

русский
Палийский канонКомментарииСубкомментарииДругое
1101 Параджика-пали
1102 Пачиттия-пали
1103 Махавагга-пали (Виная)
1104 Чулавагга-пали
1105 Паривара-пали
1201 Параджиканда-аттхакатха-1
1202 Параджиканда-аттхакатха-2
1203 Пачиттия-аттхакатха
1204 Махавагга-аттхакатха (Виная)
1205 Чулавагга-аттхакатха
1206 Паривара-аттхакатха
1301 Сараттхадипани-тика-1
1302 Сараттхадипани-тика-2
1303 Сараттхадипани-тика-3
1401 Двематика-пали
1402 Винаясангаха-аттхакатха
1403 Ваджирабуддхи-тика
1404 Вимативинодани-тика-1
1405 Вимативинодани-тика-2
1406 Винаяланкара-тика-1
1407 Винаяланкара-тика-2
1408 Канкхавитаранипурана-тика
1409 Винаявиниччая-уттаравиниччая
1410 Винаявиниччая-тика-1
1411 Винаявиниччая-тика-2
1412 Пачиттиядийоджана-пали
1413 Кхуддасиккха-муласиккха

8401 Висуддхимагга-1
8402 Висуддхимагга-2
8403 Висуддхимагга-махатика-1
8404 Висуддхимагга-махатика-2
8405 Висуддхимагга-ниданакатха

8406 Дигханикая (пу-ви)
8407 Мадджхиманикая (пу-ви)
8408 Самъюттаникая (пу-ви)
8409 Ангуттараникая (пу-ви)
8410 Винаяпитака (пу-ви)
8411 Абхидхаммапитака (пу-ви)
8412 Аттхакатха (пу-ви)
8413 Нируттидипани
8414 Параматтхадипани Сангахамахатикапатха
8415 Анудипанипатха
8416 Паттхануддеса дипанипатха
8417 Намаккаратика
8418 Махапанамапатха
8419 Лаккханато буддхатхоманагатха
8420 Сутавандана
8421 Камаланджали
8422 Джиналанкара
8423 Паджамадху
8424 Буддхагунагатхавали
8425 Чулагантхавамса
8427 Сасанавамса
8426 Махавамса
8429 Моггалланабьякарана
8428 Каччаянабьякарана
8430 Садданитиппакарана (падамала)
8431 Садданитиппакарана (дхатумала)
8432 Падарупасиддхи
8433 Могалланапанчика
8434 Пайогасиддхипатха
8435 Вуттодаяпатха
8436 Абхидханаппадипикапатха
8437 Абхидханаппадипикатика
8438 Субодхаланкарапатха
8439 Субодхаланкаратика
8440 Балаватара гантхипадаттхавиниччаясара
8446 Кавидаппананити
8447 Нитиманджари
8445 Дхамманити
8444 Махараханити
8441 Локанити
8442 Суттантанити
8443 Сурассатинити
8450 Чанакьянити
8448 Нарадаккхадипани
8449 Чатурараккхадипани
8451 Расавахини
8452 Симависодханипатха
8453 Вессантарагити
8454 Моггаллана вуттививаранапанчика
8455 Тхупавамса
8456 Датхавамса
8457 Дхатупатхавиласиния
8458 Дхатувамса
8459 Хаттхаванагаллавихаравамса
8460 Джиначаритая
8461 Джинавамсадипа
8462 Телакатахагатха
8463 Милидатика
8464 Падаманджари
8465 Падасадхана
8466 Саддабиндупакарана
8467 Каччаянадхатуманджуса
8468 Самантакутаваннана
2101 Силаккхандхавагга-пали
2102 Махавагга-пали (Дигха)
2103 Патхикавагга-пали
2201 Силаккхандхавагга-аттхакатха
2202 Махавагга-аттхакатха (Дигха)
2203 Патхикавагга-аттхакатха
2301 Силаккхандхавагга-тика
2302 Махавагга-тика (Дигха)
2303 Патхикавагга-тика
2304 Силаккхандхавагга-абхинаватика-1
2305 Силаккхандхавагга-абхинаватика-2
3101 Мулапаннаса-пали
3102 Мадджхимапаннаса-пали
3103 Упарипаннаса-пали
3201 Мулапаннаса-аттхакатха-1
3202 Мулапаннаса-аттхакатха-2
3203 Мадджхимапаннаса-аттхакатха
3204 Упарипаннаса-аттхакатха
3301 Мулапаннаса-тика
3302 Мадджхимапаннаса-тика
3303 Упарипаннаса-тика
4101 Сагатхавагга-пали
4102 Ниданавагга-пали
4103 Кхандхавагга-пали
4104 Салаятанавагга-пали
4105 Махавагга-пали (Самъютта)
4201 Сагатхавагга-аттхакатха
4202 Ниданавагга-аттхакатха
4203 Кхандхавагга-аттхакатха
4204 Салаятанавагга-аттхакатха
4205 Махавагга-аттхакатха (Самъютта)
4301 Сагатхавагга-тика
4302 Ниданавагга-тика
4303 Кхандхавагга-тика
4304 Салаятанавагга-тика
4305 Махавагга-тика (Самъютта)
5101 Экаканипата-пали
5102 Дуканипата-пали
5103 Тиканипата-пали
5104 Чатукканипата-пали
5105 Панчаканипата-пали
5106 Чхакканипата-пали
5107 Саттаканипата-пали
5108 Аттхакадинипата-пали
5109 Наваканипата-пали
5110 Дасаканипата-пали
5111 Экадасаканипата-пали
5201 Экаканипата-аттхакатха
5202 Дука-тика-чатукканипата-аттхакатха
5203 Панчака-чхакка-саттаканипата-аттхакатха
5204 Аттхакадинипата-аттхакатха
5301 Экаканипата-тика
5302 Дука-тика-чатукканипата-тика
5303 Панчака-чхакка-саттаканипата-тика
5304 Аттхакадинипата-тика
6101 Кхуддакапатха-пали
6102 Дхаммапада-пали
6103 Удана-пали
6104 Итивуттака-пали
6105 Суттанипата-пали
6106 Виманаваттху-пали
6107 Петаваттху-пали
6108 Тхерагатха-пали
6109 Тхеригатха-пали
6110 Ападана-пали-1
6111 Ападана-пали-2
6112 Буддхавамса-пали
6113 Чарияпитака-пали
6114 Джатака-пали-1
6115 Джатака-пали-2
6116 Маханиддеса-пали
6117 Чуланиддеса-пали
6118 Патисамбхидамагга-пали
6119 Неттиппакарана-пали
6120 Милиндапаньха-пали
6121 Петакопадеса-пали
6201 Кхуддакапатха-аттхакатха
6202 Дхаммапада-аттхакатха-1
6203 Дхаммапада-аттхакатха-2
6204 Удана-аттхакатха
6205 Итивуттака-аттхакатха
6206 Суттанипата-аттхакатха-1
6207 Суттанипата-аттхакатха-2
6208 Виманаваттху-аттхакатха
6209 Петаваттху-аттхакатха
6210 Тхерагатха-аттхакатха-1
6211 Тхерагатха-аттхакатха-2
6212 Тхеригатха-аттхакатха
6213 Ападана-аттхакатха-1
6214 Ападана-аттхакатха-2
6215 Буддхавамса-аттхакатха
6216 Чарияпитака-аттхакатха
6217 Джатака-аттхакатха-1
6218 Джатака-аттхакатха-2
6219 Джатака-аттхакатха-3
6220 Джатака-аттхакатха-4
6221 Джатака-аттхакатха-5
6222 Джатака-аттхакатха-6
6223 Джатака-аттхакатха-7
6224 Маханиддеса-аттхакатха
6225 Чуланиддеса-аттхакатха
6226 Патисамбхидамагга-аттхакатха-1
6227 Патисамбхидамагга-аттхакатха-2
6228 Неттиппакарана-аттхакатха
6301 Неттиппакарана-тика
6302 Неттивибхавини
7101 Дхаммасангани-пали
7102 Вибханга-пали
7103 Дхатукатха-пали
7104 Пуггалапаннятти-пали
7105 Катхаваттху-пали
7106 Ямака-пали-1
7107 Ямака-пали-2
7108 Ямака-пали-3
7109 Паттхана-пали-1
7110 Паттхана-пали-2
7111 Паттхана-пали-3
7112 Паттхана-пали-4
7113 Паттхана-пали-5
7201 Дхаммасангани-аттхакатха
7202 Саммохивинодани-аттхакатха
7203 Панчапакарана-аттхакатха
7301 Дхаммасангани-мулатика
7302 Вибханга-мулатика
7303 Панчапакарана-мулатика
7304 Дхаммасангани-анутика
7305 Панчапакарана-анутика
7306 Абхидхаммаватаро-намарупапариччхедо
7307 Абхидхамматтхасангахо
7308 Абхидхаммаватара-пуранатика
7309 Абхидхаммаматика-пали

සිංහල
පාලි කැනනයවිවරණඅටුවාවෙනත්
1101 පාරාජික පාළි
1102 පාචිත්තිය පාළි
1103 මහාවග්ග පාළි (විනය)
1104 චූළවග්ග පාළි
1105 පරිවාර පාළි
1201 පාරාජිකකණ්ඩ අට්ඨකථා-1
1202 පාරාජිකකණ්ඩ අට්ඨකථා-2
1203 පාචිත්තිය අට්ඨකථා
1204 මහාවග්ග අට්ඨකථා (විනය)
1205 චූළවග්ග අට්ඨකථා
1206 පරිවාර අට්ඨකථා
1301 සාරත්ථදීපනී ටීකා-1
1302 සාරත්ථදීපනී ටීකා-2
1303 සාරත්ථදීපනී ටීකා-3
1401 ද්වෙමාතිකාපාළි
1402 විනයසංගහ අට්ඨකථා
1403 වජිරබුද්ධි ටීකා
1404 විමතිවිනෝදනී ටීකා-1
1405 විමතිවිනෝදනී ටීකා-2
1406 විනයාලංකාර ටීකා-1
1407 විනයාලංකාර ටීකා-2
1408 කඞ්ඛාවිතරණීපුරාණ ටීකා
1409 විනයවිනිච්ඡය-උත්තරවිනිච්ඡය
1410 විනයවිනිච්ඡය ටීකා-1
1411 විනයවිනිච්ඡය ටීකා-2
1412 පාචිත්යාදියෝජනාපාළි
1413 ඛුද්දසික්ඛා-මූලසික්ඛා

8401 විසුද්ධිමග්ග-1
8402 විසුද්ධිමග්ග-2
8403 විසුද්ධිමග්ග-මහාටීකා-1
8404 විසුද්ධිමග්ග-මහාටීකා-2
8405 විසුද්ධිමග්ග නිදානකථා

8406 දීඝනිකාය (පු-වි)
8407 මජ්ඣිමනිකාය (පු-වි)
8408 සංයුත්තනිකාය (පු-වි)
8409 අඞ්ගුත්තරනිකාය (පු-වි)
8410 විනයපිටක (පු-වි)
8411 අභිධම්මපිටක (පු-වි)
8412 අට්ඨකථා (පු-වි)
8413 නිරුත්තිදීපනී
8414 පරමත්ථදීපනී සඞ්ගහමහාටීකාපාඨ
8415 අනුදීපනීපාඨ
8416 පට්ඨානුද්දේස දීපනීපාඨ
8417 නමක්කාරටීකා
8418 මහාපණාමපාඨ
8419 ලක්ඛණාතෝ බුද්ධථෝමනාගාථා
8420 සුතවන්දනා
8421 කමලාඤ්ජලි
8422 ජිනාලඞ්කාර
8423 පජ්ජමධු
8424 බුද්ධගුණගාථාවලී
8425 චූළගන්ථවංස
8427 සාසනවංස
8426 මහාවංස
8429 මොග්ගල්ලානබ්යාකරණං
8428 කච්චායනබ්යාකරණං
8430 සද්දනීතිප්පකරණං (පදමාලා)
8431 සද්දනීතිප්පකරණං (ධාතුමාලා)
8432 පදරූපසිද්ධි
8433 මොග්ගල්ලානපඤ්චිකා
8434 පයෝගසිද්ධිපාඨ
8435 වුත්තෝදයපාඨ
8436 අභිධානප්පදීපිකාපාඨ
8437 අභිධානප්පදීපිකාටීකා
8438 සුබෝධාලඞ්කාරපාඨ
8439 සුබෝධාලඞ්කාරටීකා
8440 බාලාවතාර ගණ්ඨිපදත්ථවිනිච්ඡයසාර
8446 කවිදප්පණනීති
8447 නීතිමඤ්ජරී
8445 ධම්මනීති
8444 මහාරහනීති
8441 ලෝකනීති
8442 සුත්තන්තනීති
8443 සූරස්සතිනීති
8450 චාණක්යනීති
8448 නරදක්ඛදීපනී
8449 චතුරාරක්ඛදීපනී
8451 රසවාහිනී
8452 සීමවිසෝධනීපාඨ
8453 වෙස්සන්තරගීති
8454 මොග්ගල්ලාන වුත්තිවිවරණපඤ්චිකා
8455 ථූපවංස
8456 දාඨාවංස
8457 ධාතුපාඨවිලාසිනියා
8458 ධාතුවංස
8459 හත්ථවනගල්ලවිහාරවංස
8460 ජිනචරිතය
8461 ජිනවංසදීපං
8462 තේලකටාහගාථා
8463 මිලිදටීකා
8464 පදමඤ්ජරී
8465 පදසාධනං
8466 සද්දබින්දුපකරණං
8467 කච්චායනධාතුමඤ්ජුසා
8468 සාමන්තකූටවණ්ණනා
2101 සීලක්ඛන්ධවග්ග පාළි
2102 මහාවග්ග පාළි (දීඝ)
2103 පාථිකවග්ග පාළි
2201 සීලක්ඛන්ධවග්ග අට්ඨකථා
2202 මහාවග්ග අට්ඨකථා (දීඝ)
2203 පාථිකවග්ග අට්ඨකථා
2301 සීලක්ඛන්ධවග්ග ටීකා
2302 මහාවග්ග ටීකා (දීඝ)
2303 පාථිකවග්ග ටීකා
2304 සීලක්ඛන්ධවග්ග-අභිනවටීකා-1
2305 සීලක්ඛන්ධවග්ග-අභිනවටීකා-2
3101 මූලපණ්ණාස පාළි
3102 මජ්ඣිමපණ්ණාස පාළි
3103 උපරිපණ්ණාස පාළි
3201 මූලපණ්ණාස අට්ඨකථා-1
3202 මූලපණ්ණාස අට්ඨකථා-2
3203 මජ්ඣිමපණ්ණාස අට්ඨකථා
3204 උපරිපණ්ණාස අට්ඨකථා
3301 මූලපණ්ණාස ටීකා
3302 මජ්ඣිමපණ්ණාස ටීකා
3303 උපරිපණ්ණාස ටීකා
4101 සගාථාවග්ග පාළි
4102 නිදානවග්ග පාළි
4103 ඛන්ධවග්ග පාළි
4104 සළායතනවග්ග පාළි
4105 මහාවග්ග පාළි (සංයුත්ත)
4201 සගාථාවග්ග අට්ඨකථා
4202 නිදානවග්ග අට්ඨකථා
4203 ඛන්ධවග්ග අට්ඨකථා
4204 සළායතනවග්ග අට්ඨකථා
4205 මහාවග්ග අට්ඨකථා (සංයුත්ත)
4301 සගාථාවග්ග ටීකා
4302 නිදානවග්ග ටීකා
4303 ඛන්ධවග්ග ටීකා
4304 සළායතනවග්ග ටීකා
4305 මහාවග්ග ටීකා (සංයුත්ත)
5101 එකකනිපාත පාළි
5102 දුකනිපාත පාළි
5103 තිකනිපාත පාළි
5104 චතුක්කනිපාත පාළි
5105 පඤ්චකනිපාත පාළි
5106 ඡක්කනිපාත පාළි
5107 සත්තකනිපාත පාළි
5108 අට්ඨකාදිනිපාත පාළි
5109 නවකනිපාත පාළි
5110 දසකනිපාත පාළි
5111 එකාදසකනිපාත පාළි
5201 එකකනිපාත අට්ඨකථා
5202 දුක-තික-චතුක්කනිපාත අට්ඨකථා
5203 පඤ්චක-ඡක්ක-සත්තකනිපාත අට්ඨකථා
5204 අට්ඨකාදිනිපාත අට්ඨකථා
5301 එකකනිපාත ටීකා
5302 දුක-තික-චතුක්කනිපාත ටීකා
5303 පඤ්චක-ඡක්ක-සත්තකනිපාත ටීකා
5304 අට්ඨකාදිනිපාත ටීකා
6101 ඛුද්දකපාඨ පාළි
6102 ධම්මපද පාළි
6103 උදාන පාළි
6104 ඉතිවුත්තක පාළි
6105 සුත්තනිපාත පාළි
6106 විමානවත්ථු පාළි
6107 පේතවත්ථු පාළි
6108 ථේරගාථා පාළි
6109 ථේරීගාථා පාළි
6110 අපදාන පාළි-1
6111 අපදාන පාළි-2
6112 බුද්ධවංස පාළි
6113 චරියාපිටක පාළි
6114 ජාතක පාළි-1
6115 ජාතක පාළි-2
6116 මහානිද්දේස පාළි
6117 චූළනිද්දේස පාළි
6118 පටිසම්භිදාමග්ග පාළි
6119 නෙත්තිප්පකරණ පාළි
6120 මිලින්දපඤ්හ පාළි
6121 පේටකෝපදේස පාළි
6201 ඛුද්දකපාඨ අට්ඨකථා
6202 ධම්මපද අට්ඨකථා-1
6203 ධම්මපද අට්ඨකථා-2
6204 උදාන අට්ඨකථා
6205 ඉතිවුත්තක අට්ඨකථා
6206 සුත්තනිපාත අට්ඨකථා-1
6207 සුත්තනිපාත අට්ඨකථා-2
6208 විමානවත්ථු අට්ඨකථා
6209 පේතවත්ථු අට්ඨකථා
6210 ථේරගාථා අට්ඨකථා-1
6211 ථේරගාථා අට්ඨකථා-2
6212 ථේරීගාථා අට්ඨකථා
6213 අපදාන අට්ඨකථා-1
6214 අපදාන අට්ඨකථා-2
6215 බුද්ධවංස අට්ඨකථා
6216 චරියාපිටක අට්ඨකථා
6217 ජාතක අට්ඨකථා-1
6218 ජාතක අට්ඨකථා-2
6219 ජාතක අට්ඨකථා-3
6220 ජාතක අට්ඨකථා-4
6221 ජාතක අට්ඨකථා-5
6222 ජාතක අට්ඨකථා-6
6223 ජාතක අට්ඨකථා-7
6224 මහානිද්දේස අට්ඨකථා
6225 චූළනිද්දේස අට්ඨකථා
6226 පටිසම්භිදාමග්ග අට්ඨකථා-1
6227 පටිසම්භිදාමග්ග අට්ඨකථා-2
6228 නෙත්තිප්පකරණ අට්ඨකථා
6301 නෙත්තිප්පකරණ ටීකා
6302 නෙත්තිවිභාවිනී
7101 ධම්මසංගණී පාළි
7102 විභඞ්ග පාළි
7103 ධාතුකථා පාළි
7104 පුග්ගලපඤ්ඤත්ති පාළි
7105 කථාවත්ථු පාළි
7106 යමක පාළි-1
7107 යමක පාළි-2
7108 යමක පාළි-3
7109 පට්ඨාන පාළි-1
7110 පට්ඨාන පාළි-2
7111 පට්ඨාන පාළි-3
7112 පට්ඨාන පාළි-4
7113 පට්ඨාන පාළි-5
7201 ධම්මසංගණි අට්ඨකථා
7202 සම්මෝහවිනෝදනී අට්ඨකථා
7203 පඤ්චපකරණ අට්ඨකථා
7301 ධම්මසංගණී-මූලටීකා
7302 විභඞ්ග-මූලටීකා
7303 පඤ්චපකරණ-මූලටීකා
7304 ධම්මසංගණී-අනුටීකා
7305 පඤ්චපකරණ-අනුටීකා
7306 අභිධම්මාවතාරෝ-නාමරූපපරිච්ඡේදෝ
7307 අභිධම්මත්ථසංගහෝ
7308 අභිධම්මාවතාර-පුරාණටීකා
7309 අභිධම්මමාතිකාපාළි

Español
El Canon PaliLos ComentariosLos SubcomentariosOtros
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

แบบไทย
บาลีแคนข้อคิดเห็นคำอธิบายย่อยอื่น
1101 ปาราชิกปาฬิ
1102 ปาจิตติยปาฬิ
1103 มหาวคฺคปาฬิ (วินัย)
1104 จูฬวคฺคปาฬิ
1105 ปริวารปาฬิ
1201 ปาราชิกกณฺฑอฏฺฐกถา-๑
1202 ปาราชิกกณฺฑอฏฺฐกถา-๒
1203 ปาจิตฺติยอฏฺฐกถา
1204 มหาวคฺคอฏฺฐกถา (วินัย)
1205 จูฬวคฺคอฏฺฐกถา
1206 ปริวารอฏฺฐกถา
1301 สารตฺถทีปนีฏีกา-๑
1302 สารตฺถทีปนีฏีกา-๒
1303 สารตฺถทีปนีฏีกา-๓
1401 ทเวมาติกาปาฬิ
1402 วินยสํคหอฏฺฐกถา
1403 วชิรพุทฺธิฏีกา
1404 วิมติวิโนทนีฏีกา-๑
1405 วิมติวิโนทนีฏีกา-๒
1406 วินยาลงฺการฏีกา-๑
1407 วินยาลงฺการฏีกา-๒
1408 กงฺขาวิตรณีปุราณฏีกา
1409 วินยวินิจฉย-อุตฺตรวินิจฉย
1410 วินยวินิจฉยฏีกา-๑
1411 วินยวินิจฉยฏีกา-๒
1412 ปาจิตฺยาทิโยชนาปาฬิ
1413 ขุทฺทสิกฺขา-มูลสิกฺขา

8401 วิสุทฺธิมคฺค-๑
8402 วิสุทฺธิมคฺค-๒
8403 วิสุทฺธิมคฺค-มหาฏีกา-๑
8404 วิสุทฺธิมคฺค-มหาฏีกา-๒
8405 วิสุทฺธิมคฺค-นิทานกถา

8406 ทีฆนิกาย (ปุ-วิ)
8407 มชฺฌิมนิกาย (ปุ-วิ)
8408 สํยุตฺตนิกาย (ปุ-วิ)
8409 องฺคุตฺตรนิกาย (ปุ-วิ)
8410 วินยปิฎก (ปุ-วิ)
8411 อภิธมฺมปิฎก (ปุ-วิ)
8412 อฏฺฐกถา (ปุ-วิ)
8413 นิรุตฺติทีปนี
8414 ปรมตฺถทีปนี สงฺคหมหาฏีกาปาฐ
8415 อนุทีปนีปาฐ
8416 ปฎฺฐานุทฺเทสทีปนีปาฐ
8417 นมกฺการฏีกา
8418 มหาปณามปาฐ
8419 ลกฺขณาโต พุทฺธโถมนาคาถา
8420 สุตวทน
8421 กมลาญฺชลิ
8422 ชินาลงฺการ
8423 ปชฺชมธุ
8424 พุทฺธคุณคาถาวลี
8425 จูฬคนฺถวํส
8427 สาสนวํส
8426 มหาวํส
8429 โมคฺคลฺลานพฺยากรณํ
8428 กจฺจายนพฺยากรณํ
8430 สทฺทานีติปฺปกรณํ (ปทมาลา)
8431 สทฺทานีติปฺปกรณํ (ธาตุมาลา)
8432 ปทรูปสิทฺธิ
8433 โมคคฺลานปญฺจิกา
8434 ปโยคสิทฺธิปาฐ
8435 วุตฺโตทยปาฐ
8436 อภิธานปฺปทีปิกาปาฐ
8437 อภิธานปฺปทีปิกาฏีกา
8438 สุโพธาลงฺการปาฐ
8439 สุโพธาลงฺการฏีกา
8440 พาลาวตาร คณฺฐิปทตฺถวินิจฺฉยสาร
8446 กวิทปฺปณนีติ
8447 นีติมญฺชรี
8445 ธมฺมนีติ
8444 มหารหนีติ
8441 โลกนีติ
8442 สุตฺตนฺตนีติ
8443 สูรสฺสตินีติ
8450 จาณกฺยนีติ
8448 นรทกฺขทีปนี
8449 จตุราวรกฺขทีปนี
8451 รสวาหินี
8452 สีมวิโสธนีปาฐ
8453 เวสฺสนฺตรคีติ
8454 โมคฺคลฺลาน วุตฺติวิวรณปญฺจิกา
8455 ถูปวํส
8456 ทาฐาวํส
8457 ธาตุปาฐวิลาสินิยา
8458 ธาตุวํส
8459 หตฺถวนคัลลวิหารวํส
8460 ชนจริตย
8461 ชนวํสทีปํ
8462 เตลกฏาหคาถา
8463 มิลิทฏีกา
8464 ปทมญฺชรี
8465 ปทสาธนํ
8466 สทฺทพินฺทุปกรณํ
8467 กจฺจายนธาตุมญฺชุสา
8468 สามนฺตกูฏวณฺณนา
2101 สีลกฺขนฺธวคฺคปาฬิ
2102 มหาวคฺคปาฬิ (ทีฆ)
2103 ปาถิกวคฺคปาฬิ
2201 สีลกฺขนฺธวคฺคอฏฺฐกถา
2202 มหาวคฺคอฏฺฐกถา (ทีฆ)
2203 ปาถิกวคฺคอฏฺฐกถา
2301 สีลกฺขนฺธวคฺคฏีกา
2302 มหาวคฺคฏีกา (ทีฆ)
2303 ปาถิกวคฺคฏีกา
2304 สีลกฺขนฺธวคฺค-อภินวฏีกา-๑
2305 สีลกฺขนฺธวคฺค-อภินวฏีกา-๒
3101 มูลปณฺณาสปาฬิ
3102 มชฺฌิมปณฺณาสปาฬิ
3103 อุปริปณฺณาสปาฬิ
3201 มูลปณฺณาสอฏฺฐกถา-๑
3202 มูลปณฺณาสอฏฺฐกถา-๒
3203 มชฺฌิมปณฺณาสอฏฺฐกถา
3204 อุปริปณฺณาสอฏฺฐกถา
3301 มูลปณฺณาสฏีกา
3302 มชฺฌิมปณฺณาสฏีกา
3303 อุปริปณฺณาสฏีกา
4101 สคาถาวคฺคปาฬิ
4102 นิทานวคฺคปาฬิ
4103 ขนฺธวคฺคปาฬิ
4104 สฬายตนวคฺคปาฬิ
4105 มหาวคฺคปาฬิ (สํยุตฺต)
4201 สคาถาวคฺคอฏฺฐกถา
4202 นิทานวคฺคอฏฺฐกถา
4203 ขนฺธวคฺคอฏฺฐกถา
4204 สฬายตนวคฺคอฏฺฐกถา
4205 มหาวคฺคอฏฺฐกถา (สํยุตฺต)
4301 สคาถาวคฺคฏีกา
4302 นิทานวคฺคฏีกา
4303 ขนฺธวคฺคฏีกา
4304 สฬายตนวคฺคฏีกา
4305 มหาวคฺคฏีกา (สํยุตฺต)
5101 เอกกนิปาตปาฬิ
5102 ทุกนิปาตปาฬิ
5103 ติกนิปาตปาฬิ
5104 จตุกฺกนิปาตปาฬิ
5105 ปญฺจกนิปาตปาฬิ
5106 ฉกฺกนิปาตปาฬิ
5107 สตฺตกนิปาตปาฬิ
5108 อฏฺฐกาทินิปาตปาฬิ
5109 นวกนิปาตปาฬิ
5110 ทสกนิปาตปาฬิ
5111 เอกาทสกนิปาตปาฬิ
5201 เอกกนิปาตอฏฺฐกถา
5202 ทุก-ติก-จตุกฺกนิปาตอฏฺฐกถา
5203 ปญฺจก-ฉกฺก-สตฺตกนิปาตอฏฺฐกถา
5204 อฏฺฐกาทินิปาตอฏฺฐกถา
5301 เอกกนิปาตฏีกา
5302 ทุก-ติก-จตุกฺกนิปาตฏีกา
5303 ปญฺจก-ฉกฺก-สตฺตกนิปาตฏีกา
5304 อฏฺฐกาทินิปาตฏีกา
6101 ขุทฺทกปาฐปาฬิ
6102 ธมฺมปทปาฬิ
6103 อุทานปาฬิ
6104 อิติวุตฺตกปาฬิ
6105 สุตฺตนิบาตปาฬิ
6106 วิมานวตฺถุปาฬิ
6107 เปตวตฺถุปาฬิ
6108 เถรคาถาปาฬิ
6109 เถรีคาถาปาฬิ
6110 อปทานปาฬิ-๑
6111 อปทานปาฬิ-๒
6112 พุทธวงฺสปาฬิ
6113 จริยาปิฏกปาฬิ
6114 ชาตกปาฬิ-๑
6115 ชาตกปาฬิ-๒
6116 มหานิทฺเทสปาฬิ
6117 จูฬนิทฺเทสปาฬิ
6118 ปฏิสมฺภิทามคฺคปาฬิ
6119 เนตฺติปฺปกฺรณปาฬิ
6120 มิลินฺทปญฺหาปาฬิ
6121 เปฏโกปเทสปาฬิ
6201 ขุทฺทกปาฐอฏฺฐกถา
6202 ธมฺมปทอฏฺฐกถา-๑
6203 ธมฺมปทอฏฺฐกถา-๒
6204 อุทานอฏฺฐกถา
6205 อิติวุตฺตกอฏฺฐกถา
6206 สุตฺตนิบาตอฏฺฐกถา-๑
6207 สุตฺตนิบาตอฏฺฐกถา-๒
6208 วิมานวตฺถุอฏฺฐกถา
6209 เปตวตฺถุอฏฺฐกถา
6210 เถรคาถาอฏฺฐกถา-๑
6211 เถรคาถาอฏฺฐกถา-๒
6212 เถรีคาถาอฏฺฐกถา
6213 อปทานอฏฺฐกถา-๑
6214 อปทานอฏฺฐกถา-๒
6215 พุทธวงฺสอฏฺฐกถา
6216 จริยาปิฏกอฏฺฐกถา
6217 ชาตกอฏฺฐกถา-๑
6218 ชาตกอฏฺฐกถา-๒
6219 ชาตกอฏฺฐกถา-๓
6220 ชาตกอฏฺฐกถา-๔
6221 ชาตกอฏฺฐกถา-๕
6222 ชาตกอฏฺฐกถา-๖
6223 ชาตกอฏฺฐกถา-๗
6224 มหานิทฺเทสอฏฺฐกถา
6225 จูฬนิทฺเทสอฏฺฐกถา
6226 ปฏิสมฺภิทามคฺคอฏฺฐกถา-๑
6227 ปฏิสมฺภิทามคฺคอฏฺฐกถา-๒
6228 เนตฺติปฺปกฺรณอฏฺฐกถา
6301 เนตฺติปฺปกฺรณฏีกา
6302 เนตฺติวิภาวินี
7101 ธมฺมสงฺคณีปาฬิ
7102 วิภงฺคปาฬิ
7103 ธาตุกถาปาฬิ
7104 ปุคฺคลปญฺญตฺติปาฬิ
7105 กถาวตฺถุปาฬิ
7106 ยมกปาฬิ-๑
7107 ยมกปาฬิ-๒
7108 ยมกปาฬิ-๓
7109 ปฎฺฐานปาฬิ-๑
7110 ปฎฺฐานปาฬิ-๒
7111 ปฎฺฐานปาฬิ-๓
7112 ปฎฺฐานปาฬิ-๔
7113 ปฎฺฐานปาฬิ-๕
7201 ธมฺมสงฺคณิอฏฺฐกถา
7202 สมฺโมหวินิทนีอฏฺฐกถา
7203 ปญฺจปกรณอฏฺฐกถา
7301 ธมฺมสงฺคณีมูลฏีกา
7302 วิภงฺคมูลฏีกา
7303 ปญฺจปกรณมูลฏีกา
7304 ธมฺมสงฺคณีอนุฏีกา
7305 ปญฺจปกรณอนุฏีกา
7306 อภิธมฺมาวตาโร-นามรูปปริจฺเฉโท
7307 อภิธมฺมตฺถสงฺคโห
7308 อภิธมฺมาวตาร-ปุราณฏีกา
7309 อภิธมฺมมาติกาปาฬิ

བོད་མི
པཱ་ལི་གསུང་རབ།འགྲེལ་བཤད།འགྲེལ་བཤད་ཕྲན།གཞན།
1101 ཕ་ར་ཇི་ཀ་པཱ་ལི།
1102 པཱ་ཙི་ཏི་ཡ་པཱ་ལི།
1103 མ་ཧཱ་ཝག་ག་པཱ་ལི། (ཝི་ན་ཡ)
1104 ཙཱུ་ལ་ཝག་ག་པཱ་ལི།
1105 པ་རི་ཝཱ་ར་པཱ་ལི།
1201 ཕ་ར་ཇི་ཀ་ཀཎྜ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
1202 ཕ་ར་ཇི་ཀ་ཀཎྜ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
1203 པཱ་ཙི་ཏི་ཡ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
1204 མ་ཧཱ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ། (ཝི་ན་ཡ)
1205 ཙཱུ་ལ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
1206 པ་རི་ཝཱ་ར་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
1301 སཱ་རཏྠ་དཱི་པ་ནཱི་ཊཱི་ཀཱ-༡
1302 སཱ་རཏྠ་དཱི་པ་ནཱི་ཊཱི་ཀཱ-༢
1303 སཱ་རཏྠ་དཱི་པ་ནཱི་ཊཱི་ཀཱ-༣
1401 དྭེ་མཱ་ཏི་ཀཱ་པཱ་ལི།
1402 ཝི་ན་ཡ་སངྒ་ཧ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
1403 ཝ་ཇི་ར་བུད་དྷི་ཊཱི་ཀཱ།
1404 ཝི་མ་ཏི་ཝི་ནོ་ད་ནཱི་ཊཱི་ཀཱ-༡
1405 ཝི་མ་ཏི་ཝི་ནོ་ད་ནཱི་ཊཱི་ཀཱ-༢
1406 ཝི་ན་ཡཱ་ལངྐཱ་ར་ཊཱི་ཀཱ-༡
1407 ཝི་ན་ཡཱ་ལངྐཱ་ར་ཊཱི་ཀཱ-༢
1408 ཀངྑཱ་ཝི་ཏ་ར་ཎཱི་པུ་རཱ་ཎ་ཊཱི་ཀཱ།
1409 ཝི་ན་ཡ་ཝི་ནི་ཙ་ཡ་ཨུ་ཏྟ་ར་ཝི་ནི་ཙ་ཡ།
1410 ཝི་ན་ཡ་ཝི་ནི་ཙ་ཡ་ཊཱི་ཀཱ-༡
1411 ཝི་ན་ཡ་ཝི་ནི་ཙ་ཡ་ཊཱི་ཀཱ-༢
1412 པཱ་ཙི་ཏྱཱ་དི་ཡོ་ཇ་ནཱ་པཱ་ལི།
1413 ཁུད་ད་སིཀྑཱ་མཱུ་ལ་སིཀྑཱ།

8401 ཝི་སུད་དྷི་མགྒ-༡
8402 ཝི་སུད་དྷི་མགྒ-༢
8403 ཝི་སུད་དྷི་མགྒ་མ་ཧཱ་ཊཱི་ཀཱ-༡
8404 ཝི་སུད་དྷི་མགྒ་མ་ཧཱ་ཊཱི་ཀཱ-༢
8405 ཝི་སུད་དྷི་མགྒ་ནི་དཱ་ན་ཀ་ཐཱ།

8406 དཱི་གྷ་ནི་ཀཱ་ཡ། (པུ་ཝི)
8407 མཛྷི་མ་ནི་ཀཱ་ཡ། (པུ་ཝི)
8408 སཾ་ཡུཏྟ་ནི་ཀཱ་ཡ། (པུ་ཝི)
8409 ཨངྒུ་ཏྟ་ར་ནི་ཀཱ་ཡ། (པུ་ཝི)
8410 ཝི་ན་ཡ་པི་ཊ་ཀ། (པུ་ཝི)
8411 ཨ་བྷི་དྷམྨ་པི་ཊ་ཀ། (པུ་ཝི)
8412 ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ། (པུ་ཝི)
8413 ནི་རུཏྟི་དཱི་པ་ནཱི།
8414 པ་ར་མཏྠ་དཱི་པ་ནཱི་སངྒ་ཧ་མ་ཧཱ་ཊཱི་ཀཱ་པཱ་ཋ།
8415 ཨ་ནུ་དཱི་པ་ནཱི་པཱ་ཋ།
8416 པཊྛཱ་ནུདྡེ་ས་དཱི་པ་ནཱི་པཱ་ཋ།
8417 ན་མཀྐཱ་ར་ཊཱི་ཀཱ།
8418 མ་ཧཱ་པ་ཎཱ་མ་པཱ་ཋ།
8419 ལཀྑ་ཎཱ་ཏོ་བུདྡྷ་ཐོ་མ་ནཱ་གཱ་ཐཱ།
8420 སུ་ཏ་ཝནྡ་ནཱ།
8421 ཀ་མ་ལཱཉྫ་ལི།
8422 ཇི་ནཱ་ལངྐཱ་ར།
8423 པཛྫ་མ་དྷུ།
8424 བུདྡྷ་གུ་ཎ་གཱ་ཐཱ་ཝ་ལཱི།
8425 ཙཱུ་ལ་གནྠ་ཝཾ་ས།
8427 སཱ་ས་ན་ཝཾ་ས།
8426 མ་ཧཱ་ཝཾ་ས།
8429 མོགྒ་ལླཱ་ན་བྱཱ་ཀ་ར་ཎཾ།
8428 ཀཙྩཱ་ཡ་ན་བྱཱ་ཀ་ར་ཎཾ།
8430 སདྡ་ནཱི་ཏི་པྤ་ཀ་ར་ཎཾ། (པ་ད་མཱ་ལཱ)
8431 སདྡ་ནཱི་ཏི་པྤ་ཀ་ར་ཎཾ། (དྷཱ་ཏུ་མཱ་ལཱ)
8432 པ་ད་རཱུ་པ་སིད་དྷི།
8433 མོ་ག་ལླཱ་ན་པཉྩ་ཀཱ།
8434 པ་ཡོ་ག་སིད་དྷི་པཱ་ཋ།
8435 བུཏྟོ་ད་ཡ་པཱ་ཋ།
8436 ཨ་བྷི་དྷཱ་ན་པྤ་དཱི་པི་ཀཱ་པཱ་ཋ།
8437 ཨ་བྷི་དྷཱ་ན་པྤ་དཱི་པི་ཀཱ་ཊཱི་ཀཱ།
8438 སུ་བོ་དྷཱ་ལངྐཱ་ར་པཱ་ཋ།
8439 སུ་བོ་དྷཱ་ལངྐཱ་ར་ཊཱི་ཀཱ།
8440 བཱ་ལཱ་ཝ་ཏཱ་ར་གཎྛི་པ་དཏྠ་ཝི་ནི་ཙ་ཡ་སཱ་ར།
8446 ཀ་ཝི་དཔྤ་ཎ་ནཱི་ཏི།
8447 ནཱི་ཏི་མཉྫ་རཱི།
8445 དྷམྨ་ནཱི་ཏི།
8444 མ་ཧཱ་ར་ཧ་ནཱི་ཏི།
8441 ལོ་ཀ་ནཱི་ཏི།
8442 སུཏྟནྟ་ནཱ་ཏི།
8443 སཱུ་རསྶ་ཏི་ནཱི་ཏི།
8450 ཙཱ་ཎཀྱ་ནཱི་ཏི།
8448 ན་ར་དཀྑ་དཱི་པ་ནཱི།
8449 ཙ་ཏུ་རཱ་རཀྑ་དཱི་པ་ནཱི།
8451 ར་ས་ཝཱ་ཧི་ནཱི།
8452 སཱི་མ་ཝི་སོ་ད་ནཱི་པཱ་ཋ།
8453 ཝེསྶནྟ་ར་གཱི་ཏི།
8454 མོགྒ་ལླཱ་ན་བུཏྟི་ཝི་ཝ་ར་ཎ་པཉྩ་ཀཱ།
8455 ཐཱུ་པ་ཝཾ་ས།
8456 དཱ་ཊྷཱ་ཝཾ་ས།
8457 དྷཱ་ཏུ་པཱ་ཋ་ཝི་ལཱ་སི་ནི་ཡཱ།
8458 དྷཱ་ཏུ་ཝཾ་ས།
8459 ཧཏྠ་ཝ་ན་གལླ་ཝི་ཧཱ་ར་ཝཾ་ས།
8460 ཇི་ན་ཙ་རི་ཏ་ཡ།
8461 ཇི་ན་ཝཾ་ས་དཱི་པཾ།
8462 ཏེ་ལ་ཀ་ཊཱ་ཧ་གཱ་ཐཱ།
8463 མི་ལི་ད་ཊཱི་ཀཱ།
8464 པ་ད་མཉྫ་རཱི།
8465 པ་ད་སཱ་ད་ནཾ།
8466 སདྡ་བིནྡུ་པ་ཀ་ར་ཎཾ།
8467 ཀཙྩཱ་ཡ་ན་དྷཱ་ཏུ་མཉྫུ་སཱ།
8468 སཱ་མནྟ་ཀཱུ་ཊ་ཝཎྞ་ནཱ།
2101 སཱི་ལཀྑནྡྷ་ཝག་ག་པཱ་ལི།
2102 མ་ཧཱ་ཝག་ག་པཱ་ལི། (དཱི་གྷ)
2103 པཱ་ཐི་ཀ་ཝག་ག་པཱ་ལི།
2201 སཱི་ལཀྑནྡྷ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
2202 མ་ཧཱ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ། (དཱི་གྷ)
2203 པཱ་ཐི་ཀ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
2301 སཱི་ལཀྑནྡྷ་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ།
2302 མ་ཧཱ་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ། (དཱི་གྷ)
2303 པཱ་ཐི་ཀ་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ།
2304 སཱི་ལཀྑནྡྷ་ཝག་ག་ཨ་བྷི་ན་ཝ་ཊཱི་ཀཱ-༡
2305 སཱི་ལཀྑནྡྷ་ཝག་ག་ཨ་བྷི་ན་ཝ་ཊཱི་ཀཱ-༢
3101 མཱུ་ལ་པཎྞཱ་ས་པཱ་ལི།
3102 མཛྷི་མ་པཎྞཱ་ས་པཱ་ལི།
3103 ཨུ་པ་རི་པཎྞཱ་ས་པཱ་ལི།
3201 མཱུ་ལ་པཎྞཱ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
3202 མཱུ་ལ་པཎྞཱ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
3203 མཛྷི་མ་པཎྞཱ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
3204 ཨུ་པ་རི་པཎྞཱ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
3301 མཱུ་ལ་པཎྞཱ་ས་ཊཱི་ཀཱ།
3302 མཛྷི་མ་པཎྞཱ་ས་ཊཱི་ཀཱ།
3303 ཨུ་པ་རི་པཎྞཱ་ས་ཊཱི་ཀཱ།
4101 ས་གཱ་ཐཱ་ཝག་ག་པཱ་ལི།
4102 ནི་དཱ་ན་ཝག་ག་པཱ་ལི།
4103 ཁནྡྷ་ཝག་ག་པཱ་ལི།
4104 ས་ལཱ་ཡ་ཏ་ན་ཝག་ག་པཱ་ལི།
4105 མ་ཧཱ་ཝག་ག་པཱ་ལི། (སཾ་ཡུཏྟ)
4201 ས་གཱ་ཐཱ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
4202 ནི་དཱ་ན་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
4203 ཁནྡྷ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
4204 ས་ལཱ་ཡ་ཏ་ན་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
4205 མ་ཧཱ་ཝག་ག་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ། (སཾ་ཡུཏྟ)
4301 ས་གཱ་ཐཱ་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ།
4302 ནི་དཱ་ན་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ།
4303 ཁནྡྷ་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ།
4304 ས་ལཱ་ཡ་ཏ་ན་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ།
4305 མ་ཧཱ་ཝག་ག་ཊཱི་ཀཱ། (སཾ་ཡུཏྟ)
5101 ཨེ་ཀ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5102 དུ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5103 ཏི་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5104 ཙ་ཏུཀྐ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5105 པཉྩ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5106 ཆཀྐ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5107 སཏྟ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5108 ཨཊྛ་ཀཱ་དི་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5109 ན་ཝ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5110 ད་ས་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5111 ཨེ་ཀཱ་ད་ས་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
5201 ཨེ་ཀ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
5202 དུ་ཀ་ཏི་ཀ་ཙ་ཏུཀྐ་ནི་པཱ་ཏ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
5203 པཉྩ་ཀ་ཆཀྐ་སཏྟ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
5204 ཨཊྛ་ཀཱ་དི་ནི་པཱ་ཏ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
5301 ཨེ་ཀ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་ཊཱི་ཀཱ།
5302 དུ་ཀ་ཏི་ཀ་ཙ་ཏུཀྐ་ནི་པཱ་ཏ་ཊཱི་ཀཱ།
5303 པཉྩ་ཀ་ཆཀྐ་སཏྟ་ཀ་ནི་པཱ་ཏ་ཊཱི་ཀཱ།
5304 ཨཊྛ་ཀཱ་དི་ནི་པཱ་ཏ་ཊཱི་ཀཱ།
6101 ཁུད་ད་ཀ་པཱ་ཋ་པཱ་ལི།
6102 དྷམྨ་པ་ད་པཱ་ལི།
6103 ཨུ་དཱ་ན་པཱ་ལི།
6104 ཨི་ཏི་ཝུཏྟ་ཀ་པཱ་ལི།
6105 སུཏྟ་ནི་པཱ་ཏ་པཱ་ལི།
6106 ཝི་མཱ་ན་ཝཏྠུ་པཱ་ལི།
6107 པེ་ཏ་ཝཏྠུ་པཱ་ལི།
6108 ཐེ་ར་གཱ་ཐཱ་པཱ་ལི།
6109 ཐེ་རཱི་གཱ་ཐཱ་པཱ་ལི།
6110 ཨ་པ་དཱ་ན་པཱ་ལི-༡
6111 ཨ་པ་དཱ་ན་པཱ་ལི-༢
6112 བུདྡྷ་ཝཾ་ས་པཱ་ལི།
6113 ཙ་རི་ཡཱ་པི་ཊ་ཀ་པཱ་ལི།
6114 ཛཱ་ཏ་ཀ་པཱ་ལི-༡
6115 ཛཱ་ཏ་ཀ་པཱ་ལི-༢
6116 མ་ཧཱ་ནི་དྡེ་ས་པཱ་ལི།
6117 ཙཱུ་ལ་ནི་དྡེ་ས་པཱ་ལི།
6118 པ་ཊི་སམ་བྷི་དཱ་མགྒ་པཱ་ལི།
6119 ནེཏྟི་པྤ་ཀ་ར་ཎ་པཱ་ལི།
6120 མི་ལིནྡ་པཉྷ་པཱ་ལི།
6121 པེ་ཊ་ཀོ་པ་དེ་ས་པཱ་ལི།
6201 ཁུད་ད་ཀ་པཱ་ཋ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6202 དྷམྨ་པ་ད་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
6203 དྷམྨ་པ་ད་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
6204 ཨུ་དཱ་ན་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6205 ཨི་ཏི་ཝུཏྟ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6206 སུཏྟ་ནི་པཱ་ཏ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
6207 སུཏྟ་ནི་པཱ་ཏ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
6208 ཝི་མཱ་ན་ཝཏྠུ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6209 པེ་ཏ་ཝཏྠུ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6210 ཐེ་ར་གཱ་ཐཱ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
6211 ཐེ་ར་གཱ་ཐཱ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
6212 ཐེ་རཱི་གཱ་ཐཱ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6213 ཨ་པ་དཱ་ན་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
6214 ཨ་པ་དཱ་ན་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
6215 བུདྡྷ་ཝཾ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6216 ཙ་རི་ཡཱ་པི་ཊ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6217 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
6218 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
6219 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༣
6220 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༤
6221 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༥
6222 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༦
6223 ཛཱ་ཏ་ཀ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༧
6224 མ་ཧཱ་ནི་དྡེ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6225 ཙཱུ་ལ་ནི་དྡེ་ས་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6226 པ་ཊི་སམ་བྷི་དཱ་མགྒ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༡
6227 པ་ཊི་སམ་བྷི་དཱ་མགྒ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ-༢
6228 ནེཏྟི་པྤ་ཀ་ར་ཎ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
6301 ནེཏྟི་པྤ་ཀ་ར་ཎ་ཊཱི་ཀཱ།
6302 ནེཏྟི་ཝི་བྷཱི་ནཱི།
7101 དྷམྨ་སངྒ་ཎཱི་པཱ་ལི།
7102 ཝི་བྷངྒ་པཱ་ལི།
7103 དྷཱ་ཏུ་ཀ་ཐཱ་པཱ་ལི།
7104 པུགྒ་ལ་པཉྙཏྟི་པཱ་ལི།
7105 ཀ་ཐཱ་ཝཏྠུ་པཱ་ལི།
7106 ཡ་མ་ཀ་པཱ་ལི-༡
7107 ཡ་མ་ཀ་པཱ་ལི-༢
7108 ཡ་མ་ཀ་པཱ་ལི-༣
7109 པཊྛཱ་ན་པཱ་ལི-༡
7110 པཊྛཱ་ན་པཱ་ལི-༢
7111 པཊྛཱ་ན་པཱ་ལི-༣
7112 པཊྛཱ་ན་པཱ་ལི-༤
7113 པཊྛཱ་ན་པཱ་ལི-༥
7201 དྷམྨ་སངྒ་ཎི་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
7202 སམྨོ་ཧ་ཝི་ནོ་ད་ནཱི་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
7203 པཉྩ་པ་ཀ་ར་ཎ་ཨཊྛ་ཀ་ཐཱ།
7301 དྷམྨ་སངྒ་ཎཱི་མཱུ་ལ་ཊཱི་ཀཱ།
7302 ཝི་བྷངྒ་མཱུ་ལ་ཊཱི་ཀཱ།
7303 པཉྩ་པ་ཀ་ར་ཎ་མཱུ་ལ་ཊཱི་ཀཱ།
7304 དྷམྨ་སངྒ་ཎཱི་ཨ་ནུ་ཊཱི་ཀཱ།
7305 པཉྩ་པ་ཀ་ར་ཎ་ཨ་ནུ་ཊཱི་ཀཱ།
7306 ཨ་བྷི་དྷམྨཱ་ཝ་ཏཱ་རོ་ནཱ་མ་རཱུ་པ་པ་རི་ཙྪེ་དོ།
7307 ཨ་བྷི་དྷམྨཏྠ་སངྒ་ཧོ།
7308 ཨ་བྷི་དྷམྨཱ་ཝ་ཏཱ་ར་པུ་རཱ་ཎ་ཊཱི་ཀཱ།
7309 ཨ་བྷི་དྷམྨ་མཱ་ཏི་ཀཱ་པཱ་ལི།

Tiếng Việt
Kinh điển PaliChú giảiPhụ chú giảiKhác
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Tạng Luật)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Chú Giải Pārājikakaṇḍa - 1
1202 Chú Giải Pārājikakaṇḍa - 2
1203 Chú Giải Pācittiya
1204 Chú Giải Mahāvagga (Tạng Luật)
1205 Chú Giải Cūḷavagga
1206 Chú Giải Parivāra
1301 Phụ Chú Giải Sāratthadīpanī - 1
1302 Phụ Chú Giải Sāratthadīpanī - 2
1303 Phụ Chú Giải Sāratthadīpanī - 3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Chú Giải Vinayasaṅgaha
1403 Phụ Chú Giải Vajirabuddhi
1404 Phụ Chú Giải Vimativinodanī - 1
1405 Phụ Chú Giải Vimativinodanī - 2
1406 Phụ Chú Giải Vinayālaṅkāra - 1
1407 Phụ Chú Giải Vinayālaṅkāra - 2
1408 Phụ Chú Giải Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Phụ Chú Giải Vinayavinicchaya - 1
1411 Phụ Chú Giải Vinayavinicchaya - 2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Thanh Tịnh Đạo - 1
8402 Thanh Tịnh Đạo - 2
8403 Đại Phụ Chú Giải Thanh Tịnh Đạo - 1
8404 Đại Phụ Chú Giải Thanh Tịnh Đạo - 2
8405 Lời Tựa Thanh Tịnh Đạo

8406 Trường Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8407 Trung Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8408 Tương Ưng Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8409 Tăng Chi Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8410 Tạng Luật (Vấn Đáp)
8411 Tạng Vi Diệu Pháp (Vấn Đáp)
8412 Chú Giải (Vấn Đáp)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Phụ Chú Giải Namakkāra
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Phụ Chú Giải Abhidhānappadīpikā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Phụ Chú Giải Subodhālaṅkāra
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8444 Mahārahanīti
8445 Dhammanīti
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8450 Cāṇakyanīti
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Phụ Chú Giải Milinda
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Trường Bộ)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Chú Giải Sīlakkhandhavagga
2202 Chú Giải Mahāvagga (Trường Bộ)
2203 Chú Giải Pāthikavagga
2301 Phụ Chú Giải Sīlakkhandhavagga
2302 Phụ Chú Giải Mahāvagga (Trường Bộ)
2303 Phụ Chú Giải Pāthikavagga
2304 Phụ Chú Giải Mới Sīlakkhandhavagga - 1
2305 Phụ Chú Giải Mới Sīlakkhandhavagga - 2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Chú Giải Mūlapaṇṇāsa - 1
3202 Chú Giải Mūlapaṇṇāsa - 2
3203 Chú Giải Majjhimapaṇṇāsa
3204 Chú Giải Uparipaṇṇāsa
3301 Phụ Chú Giải Mūlapaṇṇāsa
3302 Phụ Chú Giải Majjhimapaṇṇāsa
3303 Phụ Chú Giải Uparipaṇṇāsa
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Tương Ưng Bộ)
4201 Chú Giải Sagāthāvagga
4202 Chú Giải Nidānavagga
4203 Chú Giải Khandhavagga
4204 Chú Giải Saḷāyatanavagga
4205 Chú Giải Mahāvagga (Tương Ưng Bộ)
4301 Phụ Chú Giải Sagāthāvagga
4302 Phụ Chú Giải Nidānavagga
4303 Phụ Chú Giải Khandhavagga
4304 Phụ Chú Giải Saḷāyatanavagga
4305 Phụ Chú Giải Mahāvagga (Tương Ưng Bộ)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Chú Giải Ekakanipāta
5202 Chú Giải Duka-tika-catukkanipāta
5203 Chú Giải Pañcaka-chakka-sattakanipāta
5204 Chú Giải Aṭṭhakādinipāta
5301 Phụ Chú Giải Ekakanipāta
5302 Phụ Chú Giải Duka-tika-catukkanipāta
5303 Phụ Chú Giải Pañcaka-chakka-sattakanipāta
5304 Phụ Chú Giải Aṭṭhakādinipāta
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi - 1
6111 Apadāna Pāḷi - 2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi - 1
6115 Jātaka Pāḷi - 2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Chú Giải Khuddakapāṭha
6202 Chú Giải Dhammapada - 1
6203 Chú Giải Dhammapada - 2
6204 Chú Giải Udāna
6205 Chú Giải Itivuttaka
6206 Chú Giải Suttanipāta - 1
6207 Chú Giải Suttanipāta - 2
6208 Chú Giải Vimānavatthu
6209 Chú Giải Petavatthu
6210 Chú Giải Theragāthā - 1
6211 Chú Giải Theragāthā - 2
6212 Chú Giải Therīgāthā
6213 Chú Giải Apadāna - 1
6214 Chú Giải Apadāna - 2
6215 Chú Giải Buddhavaṃsa
6216 Chú Giải Cariyāpiṭaka
6217 Chú Giải Jātaka - 1
6218 Chú Giải Jātaka - 2
6219 Chú Giải Jātaka - 3
6220 Chú Giải Jātaka - 4
6221 Chú Giải Jātaka - 5
6222 Chú Giải Jātaka - 6
6223 Chú Giải Jātaka - 7
6224 Chú Giải Mahāniddesa
6225 Chú Giải Cūḷaniddesa
6226 Chú Giải Paṭisambhidāmagga - 1
6227 Chú Giải Paṭisambhidāmagga - 2
6228 Chú Giải Nettippakaraṇa
6301 Phụ Chú Giải Nettippakaraṇa
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi - 1
7107 Yamaka Pāḷi - 2
7108 Yamaka Pāḷi - 3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi - 1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi - 2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi - 3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi - 4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi - 5
7201 Chú Giải Dhammasaṅgaṇi
7202 Chú Giải Sammohavinodanī
7203 Chú Giải Pañcapakaraṇa
7301 Phụ Chú Giải Gốc Dhammasaṅgaṇī
7302 Phụ Chú Giải Gốc Vibhaṅga
7303 Phụ Chú Giải Gốc Pañcapakaraṇa
7304 Phụ Chú Giải Tiếp Theo Dhammasaṅgaṇī
7305 Phụ Chú Giải Tiếp Theo Pañcapakaraṇa
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Phụ Chú Giải Cổ Điển Abhidhammāvatāra
7309 Abhidhammamātikāpāḷi